Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

653.

Návrh

poslanců dra Neumana, Richtra, dra Klapky a Hatiny
na povinné pensijní pojištění řidičů motorových vozidel z povolání.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne............,

kterým se doplňuji předpisy o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve

vyšších službách.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

§ 1 zákona ze dne 21. února 1929, č.
26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění sou-
kromých zaměstnanců ve vyšších služ-
bách ve znění novel ze dne 22. října 1929,
č. 162 Sb. z. a n., ze dne 14. července
1931, č. 125 Sb. z. a n., ze dne 22. pro-
since 1933, č. 252 Sb. z. a n., a ze dne
21. června 1934, č. 117 Sb. z. a n., se do-
plňuje a bude zníti takto:

(1) Pojištěním povinny a podle ustano-
vení tohoto zákona pojištěny jsou osoby
zaměstnané v republice Československé
na základě smluvního služebního poměru
jakožto:

2

1. úředníci (konceptní, techničtí, ob-
chodní, správní, kancelářští, dílenští, ve
svobodných povoláních, soukromí tajem-
níci a jiní), soukromí učitelé, vychovate-
lé a podobní, jakož i obdobně činní za-
městnanci církevní a náboženských spo-
lečností nebo zaměstnanci, jichž činnost
jest průpravou k tomuto povolání;

2. kancelářští zaměstnanci vůbec, vy-
jímajíc osoby zaměstnané čištěním, úkli-
dem, hlášením návštěv, posílkami (ačli v
peněžních podnicích neroznášejí cenno-
sti), rozmnožováním písemností pouze
cestou chemickou nebo mechanickou ne-
bo podobnými pracemi, byť i vedle této
hlavní činnosti konaly také práce druhu
jiného; zejména všichni kancelářští za-
městnanci advokátů, notářů a patentních
zástupců;

3. zaměstnanci v redakcích, administra-
cích a výpravnách časopisů a jiných pu-
blikací, zaměstnanci divadelních podni-
ků, stálých hudebních sborů, stálých pod-
niků zábavních, stálých sportovních sdru-
žení, výstavních podniků a ústavů vyu-
čovacích, vychovávacích, opatrovacích,
léčebných a dobročinných, dále lékařů a
zubních techniků, vyjímajíc osoby za-
městnané čištěním, úklidem, hlášením
návštěv, posílkami, rozmnožováním pí-
semností pouze cestou chemickou, me-
chanickou nebo podobnými pracemi, byť
vedle této hlavní činnosti konaly také
práce druhu jiného;

4. zaměstnanci, kteří vykonávají prá-
ce po rozumu zákona o obchodních po-
mocnících ze dne 16. ledna 1910, č. 20
ř. z., nebo zákona ze dne 31. ledna 1922,
č. 34 Sb. z. a n., dále obchodní pomocní-
ci podle § 73, lit. a) živnostenského řádu,
případně § 101 lit. a) živnostenského zá-
kona pro území Slovenska a Podkarpat-
ské Rusinebo obchodní učňové podle §
73, lit. c) živnostenského řádu, případně
§ 101, lit. c) živnostenského zákona pro
území Slovenska a Podkarpatské Rusi;

5. cestující, zástupci a jednatelé, i když
jsou ustanoveni na provisi;

6. zaměstnanci, kteří jsou převážně a
nikoliv pouze přechodně zaměstnáni:

a) přikazováním práce dělníkům nebo
odborným dozorem nad nimi, aniž by se

3

jejich práce sami účastnili, leč pokud to-
ho vyžaduje jejich přikazovací nebo do-
zorčí činnost, jako dílovedpucí, stavby-
vedoucí, políři, mistři, důlní, stárci, do-
zorci, podmistři, šafáři, poklasní, hajní
atd.;

b) odborným rozhodováním o přejímá-
ní vyrobeného nebo dodávaného zboží,
jeho samostatným skladováním nebo vy-
dáváním;

c) pracemi uměleckými nebo kreslič-
skými, nikoliv pouhou mechanickou nebo
chemickou reprodukcí;

d) ve funkci řidičů motorových vozi-
del z povolání.

(2) Pojištěním povinna a podle ustano-
vení tohoto zákona pojištěna jest dále kaž-
dá osoba, která trvale jest v Českoslo-
venské republice na základě smluvního
poměru služebního zaměstnána pracemi
převážně duševními.

(3) Je-li osoba, jejíž činnost by zaklá-
dala pojistnou povinnost podle odstavce
1. a 2., svým tuzemským zaměstnavate-
lem trvale zaměstnána mimo území re-
publiky Československé, nepodléhá po-
jištění. Zaměstnanci tuzemských podni-
ků pro plavbu říční nebo námořní podlé-
hají však pojistné povinnosti i v takovém
případě, pokud jsou československými
státními příslušníky a pokud nepodléhají
pensijnímu pojištění v cizině podle cizo-
zemských zákonů nebo mezistátních do-
hod.

Článek II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem
vyhlášení.

Článek III.

Provedením tohoto zákona se pověřu-
je ministr sociální péče.

Důvodová zpráva.

I. Všeobecná část.

Stálý vývoj lidstva, hlavně technický
pokrok postupně a samovolně mění struk-
turu společnosti ve směru hospodářském
a sociálním a také po stránce veřejného

zájmu. Mnohé odbory lidské práce tímto
vývojem mizí a nové vznikají.

Jedním z poměrně nových technických
vymožeností jest rozvoj automobilové do-
pravy, která po světové válce za posled-

4

ních 18 let znamená opravdový převrat
v dopravnictví a dokonce ohrozila renta-
bilitu železničních drah. Rozvoj tento na-
byl nepředvídaných rozměrů, jak ve vý-
robě, hlavně následkem technického zdo-
konalení a tak i v nazírám, neboť dnes
osobní doprava autem není považována
za luxus, nýbrž stala se skutečnou náro-
dohospodářskou potřebou a významnou
složkou národa i státu.

Pouze v jednom směru zůstal vývoj
pozadu. Jest to otázka právního, hospo-
dářského a zejména sociálního zabezpe-
čení řidičů automobilů z povolání. Jsme
toho názoru, že nejde tu pouze o existen-
ci určité nové kategorie zaměstnanecké
(dle našeho odhadu jedná se o 40 až 50
tisíc osob v tomto oboru), nýbrž o vyře-
šení problému pro celou veřejnost, stát
a národní hospodářství velmi důležitého.
V poslední době jest zájem široké veřej-
nosti o tuto kategorii zaměstnaneckou
povzbuzen zejména se stanoviska bez-
pečnosti osob a majetku. Domníváme se,
že bez dokonalého vyřešení všech otá-
zek, pojících se k novému odboru řidičů
automobilů z povolání, nemůže se dospě-
ti k náležitému vyřešení celého souboru
otázek, týkajících se problému dopravy
v našem státě.

Vše to, co nám moderní technika v
překotném tempu posledních dvou desíti-
letí poskytla, může jedině stát jako nej-
vyšší regulátor ve společnosti lidské,
svým rozhodným a záměrným zásahem
ve prospěch celku uspořádati, požadav-
ky řidičů z povolání uskutečniti a tak za-
jistiti do budoucna je a jejich rodiny po
stránce hospodářské a sociální.

Neusměrněný pokrok není pokrokem
a stává se nikoliv požehnáním, ale ne-
bezpečím - ba i zlem - jak dokazuje
právě dnešní doba. V důsledku těchto
nepopiratelných zkušeností, dovoláváme
se předloženým návrhem pro řidiče auto-
mobilů z povolání splnění jejich nejdůle-
žitějšího požadavku: pensijního pojištění.

II. Část zvláštní.

Autořidičská služba podle dnešního sta-
vu jest zaměstnáním vyšším a klade na
zaměstnance daleko větší požadavky du-

ševní a. mravní, než fysické. Převážnou
část doby pracovní ztráví řidič automo-
bilu řízením vozidla. K tomu jest zapo-
třebí dobrého zdraví a nervů, inteligen-
ce, mravní zodpovědnosti, odborné zna-
losti vozidla po stránce technické a velké
přednosti u dodržování obsáhlých před-
pisů dopravně bezpečnostních. Řidiči
automobilu jsou svěřovány velké hodno-
ty národohospodářské a na správném vy-
konávání jeho povolání je samozřejmě
závislá bezpečnost osob i majetku neje-
nom v dopravě mu svěřených, nýbrž i
bezpečnost majetku a občanstva na silni-
cích. Fysický výkon řidiče při řízení vo-
zidla je velmi nepatrný a pokud k povin-
nostem řidiče automobilu náleží také pří-
prava vozu pro jízdu, jako jest čistění,
menší správy a podobně, jsou tyto úkony
pouze rázu přípravného a obnáší jen zlo-
mek vlastní pracovní doby.

Po stránce mravní podotýkáme, že ří-
zení auta jest v první řadě výkon, který
musí spočívati na vědomí zodpovědnosti,
musí býti vykonáván svědomitě a vyža-
duje duševní soustředěnosti celé osobno-
sti. Proto také majetnější lidé, kteří sami
auto řídí, pokládají řízení auta za výkon
duševní a nikoliv fysický.

Pokud jest řidič automobilu zaměstnán
jinak, kryje se jeho práce s ustanovením
§ 1. zákona o zaměstnancích ve vyšších
službách (o obchodních pomocnících), na
př. přijímá objednávky, vyřizuje je a in-
kasuje peníze a to mnohdy pouze na svo-
ji odpovědnost a bez dozoru druhé oso-
by (autobusy, autodrožky atd. ).

U nákladních vozů jest tomu rovněž
tak. Řidiči automobilu jest svěřen maje-
tek, jdoucí mnohdy do statisíců a proto
musí také ve většině případů skládati
kauci. Nakládání a skládání zboží jest
svěřeno dělníkům, nad nimiž dozor vy-
konává řidič, který v tomto ohledu ručí
za správnost, vede záznamy o dopravo-
vaném zboží a jest vlastně také skladní-
kem tohoto zboží.

Z uvedeného se podává, že řidič auto-
mobilu jest zaměstnancem ve vyšších
službách, po rozumu § 1. zákona ze dne
11. července 1934, č. 154 Sb. z. a n. a
proto se navrhuje doplněním § 1, odst. 6.

5

písm. d) pensijního zákona, aby řidiči
automobilů z povolání podléhali pojistné
povinnosti pensijní, pokud ovšem provo-
zují toto zaměstnání jako svoje povolání
a není-li toto jejich zaměstnání pouze za-
městnáním přechodným.

Vážnější námitku proti pensijní pojist-
né povinnosti autořidičů jest námitka vět-
šího pojišťovacího risika u této katego-
rie zaměstnanců ve srovnání s jinými
kategoriemi. Námitka tato není však do-
sud statisticky či jinak prokázána. Pokud
však by snad bylo toto pojišťovací risiko
o něco větší než obvyklý průměr, bude
možno jej odstraniti řádným usměrněním

služebních povinností řidiče automobilu,
zejména zvýšením věkové hranice pro
přijetí do tohoto pracovního oboru, řád-
nou úpravou pracovní doby, požadavkem
naprosté zdravotní způsobilosti, zvýše-
ním základního odborného vzdělání a
pod.

Uzákoněním osnovy nevzniknou státu
žádná vydání, neboť ústav určený k pro-
vádění pensijního pojištění autořidičů
předpisuje a vybírá zákonné pojistné ku
krytí nároků z tohoto pojištění vzniklých,
podobně jako je tomu u ostatních zaměst-
naneckých oborů, podléhajících pensijní-
mu pojištění.

Navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru iniciativnímu a s o-
ciálně-politickému.

V P r a z e dne 15. října 1936.

Dr Neuman, F. Richter, dr Klapka, Hatina,

Bergmann, Netolický, F. Langr, Zeminová, dr Lukáč, Tichý, David, Jenšovský,
Mikuláš, Stejskal, Láne, Uhlíř, dr Patejdl, Bátková, Babek, Fiala, Polívka.