Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

641.

Zpráva

výboru ústavně právního

o vládním návrhu zákona (tisk 625),

kterým se mění zákon o zrušení šlechtictví, řádů a titulů.

ústavně-právní výbor poslanecké sně-
movny jednal o shora uvedeném vládním
návrhu zákona ve schůzích dne 9. a 15.
října t. r. Za účelem podrobného studia ná-
vrhu byl ustaven subkomitét, který pro-
jednal osnovu ve dvou seděních a připravil
její znění pro ústavně-právní výbor.

Ústavně-právní výbor zaujal k osnově
v zásadě kladné stanovisko, vycházeje
z předpokladu, že vládní návrh je jen po-
kračováním vývoje, kterému se dostalo vý-
razu v zákonech č. 61 z r. 1918 a č. 243
z r. 1920. Zavádění nových řádů a čestných
odznaků, pokud se jimi nezavádějí nerov-
nosti společenské a netvoří zvláštní privile-
gované třídy, není v rozporu s demokratic-
kým zřízením Československé republiky, a
je tudíž vládní návrh, který tuto zásadu ne-
porušuje, v souhlasu s § 106 ústavní listiny.
Vyznamenání ve způsobu řádů a čestných
odznaků je i u nás odůvodněno všeobecně
pociťovanou potřebou, aby opravdové zá-
sluhy o stát došly zevního uznání a jeví
se zejména nutným i proto, že ve správě
státu uplatňuje se čím dále tím více prvek
občanský.

Připojujeme se tak pouze k vývoji, který
prodělaly téměř všechny státy demokra-
tické a k němuž došli i tam, kde rovnost
občanská byla zaváděna nejradikálnějším
způsobem. Je také spravedlivé, aby občané
vlastního státu byli při oceňování zásluh
o stát postaveni na roven cizincům. Dosud

tomu tak u nás nebylo, a odstraňuje-li tedy
vládní osnova tuto disparitu, činí tak
v zájmu spravedlnosti oproti všem. Dává-li
pak osnova možnost, aby zásluhy o stát
byly i zjevně oceněny, přispěje tak nepo-
chybně k ušlechtilému závodění na poli
práce a činnosti veřejné.

Předností osnovy je dále i ta skutečnost,
že odstraňuje nejasná ustanovení dřívější,
zejména pokud se týče přijímání vyzname-
nání cizích a že vůbec upravuje i jiné formy
zevního uznání za vynikající činnost nebo
výkon v zájmu veřejném.

Také otázka titulů pro občanské osoby,
působící ve veřejné správě nebo v soud-
nictví, staví se na pevný zákonný podklad.

ústavně-právní výbor, posuzuje klady
osnovy, nemohl ovšem přejít přes její
věcné mezery a doplnil ji v tom směru ně-
kterými novými ustanoveními. Po stránce
formální pak odpoutal ji od zákona č. 243
z r. 1920, vycházeje z přesvědčení, že tímto
způsobem zákon bude přehlednější a bude
lépe vyhovovat potřebám prakse.

Nová ustanovení se týkají především
ochrany titulu presidenta republiky tím, že
se zakazuje užívat titulu presidenta
osobám, jimž nepřísluší k tomu právo podle
platných právních předpisů. Ústavně-
právní výbor byl si ovšem vědom, že tímto
ustanovením nedosáhne se v plné míře
zamýšleného účele a připojuje proto návrh
resoluce, v níž se vláda vyzývá, aby této

2

otázce věnovala pozornost a předložila sně-
movně příslušný návrh zákona.

Výbor uznal také za vhodné, aby bylo
umožněno i státním a jiným veřejným za-
městnancům dosáhnouti čestných titulů
z důvodu mimořádných výkonů služebních
nebo za dlouhotrvající a záslužnou službu
a připojil proto k osnově příslušné ustano-
vení.

Pokud se týče oprávnění politických a
státních policejních úřadů k zákazu nošení
cizozemských vyznamenání a pamětních
odznaků, uznal výbor za účelné, aby toto
ustanovení se nevztahovalo na taková vy-
znamenání, k jichž přijetí svolil president
republiky.

Ustanovení o trestních sankcích doplnil
výbor ustanovením, podle něhož jsou

trestné také přestupky tohoto zákona, spá-
chané čsl. občany v cizině.

Zásada, obsažená v ustanovení o povin-
nosti platiti taxu za propůjčený řád nebo
udělený čestný odznak nebo titul, byla
upravena tak, že vláda byla zmocněna, aby
vládním nařízením stanovila za tím účelem
vhodné taxy. Ústavně-právní výbor byl při
této příležitosti veden myšlenkou, že by
se nedoporučovalo mluviti v zákoně o po-
vinnosti platiti taxy pro všecky případy
udělovaných vyznamenání, a navrhuje, aby
vláda vyřešila tuto věc, přihlížejíc ke všem
možným případům.

Ústavně-právní výbor navrhuje posla-
necké sněmovně, aby přijala vládní návrh
ve znění výborovém a zároveň doporučuje
ke schválení připojenou resoluci.

V P r a z e, dne 15. října 1936.

Dr. Patejdl v. r.,

předseda.

Dr. Suchý v. r.,
zpravodaj.

Zákon

ze dne-----------------....................................

o řádech a titulech.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Vyznamenání ve způsobu řádů a čest-
ných odznaků za zásluhy o stát českosloven-
ský může zakládati se souhlasem presidenta
republiky vláda nařízením, a to jak pro česko-
slovenské státní občany, tak pro cizince.

(2) Tato vyznamenání propůjčuje president
republiky k návrhu vlády; jde-li o vyzname-
nání za statečnost před nepřítelem, propůj-
čuje je president republiky, po případě mi-
nistr národní obrany nebo velitel vojska, jež
president republiky k tomu zmocní.

(3) Presidentu republiky příslušejí nejvyšší
stupně všech těchto vyznamenání; podržuje
je, i když presidentem republiky býti přesta-
ne, leč by ztratil úřad presidentský podle
§ 67 ústavní listiny.

3

§ 2.

Cizozemské řády, čestné odznaky a tituly
mohou státní občané českoslovenští přijímati
jen, svolí - li k tomu president republiky k ná-
vrhu vlády.

§ 3.

Vláda může usnesením zakládati pamětní
odznaky a určiti podrobnosti o jejich udělo-
vání.

§ 4.

President republiky, vláda nebo její členové
mohou projevovati uznání za vynikající čin-
nost nebo výkon v zájmu veřejném. Podrob-
nosti, zejména o způsobu tohoto vyznamenání,
určí nařízení, které vydá vláda se souhlasem
presidenta republiky.

§ 5.

(1) Titulu presidenta smějí užívati jen
osoby, jimž přísluší podle platných právních
předpisů.

(2) Vládním nařízením mohou býti stano-
veny tituly pro osoby, které nikoli z povolání
vykonávají funkce ve veřejné správě nebo
v soudnictví.

(3) Také státním a jiným veřejným za-
městnancům mohou býti udíleny čestné tituly
za mimořádné výkony ve službě nebo za
dlouhotrvající a záslužnou službu; podrobnosti
budou stanoveny vládním nařízením.

§ 6.

Politický (státní policejní) úřad může z dů-
vodu veřejného klidu a pořádku zakázati jak
ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro
jednotlivé případy nošení neb jiné veřejné
užívání cizozemských vyznamenání, k jejichž
přijetí nevyžaduje se svolení podle § 2, jakož
i cizozemských pamětních odznaků, nebo vá-
zati jejich nošení a jiné veřejné užívání na
úřední povolení.

§ 7.

(1) Přestupku se dopouští, pokud nejde
o čin soudně trestný:

1. kdo úmyslně a veřejně hledí naznačiti
své zákonem zrušené šlechtictví, zejména kdo
úmyslně a veřejně za tím účelem užívá záko-

4

něm zrušených šlechtických titulů a erbů,
jakož i kdo v tisku dává někomu zákonem
zrušený titul šlechtický,

2. kdo úmyslně a veřejně užívá zákonem
zrušených řádů, odznaků a titulů,

3. kdo si osobuje šlechtictví, československý
nebo cizozemský řád, čestný odznak nebo jiný
zevní projev uznání, pamětní odznak, veřejný
nebo akademický titul nebo jinou hodnost či
služební postavení, nejsa k tomu oprávněn.

(2) Přestupky tohoto zákona, jakož i naří-
zení, příkazů a zákazů podle něho vydaných
trestají okresní (státní policejní) úřady po-
kutou do 20. 000 Kč nebo vězením do dvou
měsíců. Pro případ nedobytnosti pokuty jest
uložiti podle míry zavinění náhradní trest vě-
zení do dvou měsíců.

(3) Pokud byly přestupky spáchány česko-
slovenskými státními občany, jsou trestné
i tehdy, byly-li spáchány v cizině.

§ 8.

(1) Za propůjčení československého řádu
nebo čestného odznaku československému
státnímu občanu nebo za udělení titulu podle
tohoto zákona může býti vybírána taxa ve
prospěch státní pokladny. Ustanovení toto se
nevztahuje na řády a čestné odznaky za sta-
tečnost, jakož i na tituly udělené podle § 5,
odst. 3.

(2) Podrobnosti, zejména o výši, předpiso-
vání, vybírání taxy a o osvobození od ni,
upraví vláda nařízením.

§ 9.

(1) Všechna ustanovení tomuto zákonu od-
porující anebo tutéž věc jinak upravující se
zrušují. Zejména se zrušují § 2 zákona ze dne
10. prosince 1918, č. 61 Sb. z. a n., a §§ 4, 5
a 6 zákona ze dne 10. dubna 1920, č. 243 Sb.
z. a n.

(2) Z § 7 zákona č. 243/1920 Sb. z. a n.
vypouštějí se konečná slova: "pokud mluví
o řádech a čestných odznacích. "

§ 10.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej všichni členové vlády-

5

Resoluce.

Vláda se vyzývá, aby uvažovala o ochraně titulu presidenta republiky, a to v tom
směru, aby titul "president" byl vyhrazen pouze hlavě státu a aby předložila za tím
účelem příslušný návrh zákona.

Státní tiskárna v Praze. - 5482-36