Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
638.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. Obrlika o udělení úředníkům práva hlasovati v okresních za-
stupitelstvech (tisk 577/VIII),
II. vlády na interp. posl. Gajdy a Zvoníčka v záležitosti poskytnutí mimořádných podpor
zemědělcům okresu sedlčanského, postiženým živelní pohromou (tisk 446/V),
III. předsedy vlády na interp. posl. Hlinku vo veci straníckého postupu ministerstva železnic
pri obsadení skupiny V/4 riaditeľstva košického na úkor Slovákov a Slovenska (tisk
446/XV),
IV. min. vnitra na interp. posl. Schenka, že se proti zákonu zakazují schůze v okrese žatec-
kém (tisk 586/XVI),
V. předsedy vlády a min. nár. obrany na interp. posl. Kundta a dr. Neuwirtha o zneužívání
názvosloví zákona o obraně státu (tisk 521/X),
VI. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Köllnera o předstižných projevech trestních soudců
(tisk 577/VII),
VII. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Wolfa o svévolném jednání censury
u karvínského okresního policejního komisařství (tisk 586/XV),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Klímy o ztýrání Františka Tutschky z Mikulova (tisk 586/V).
2
638/I (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Obrlika
o udělení úředníkům práva hlasovati
v okresních zastupitelstvech
(tisk 577/VIII).
Ustanovení § 70, věty 2 zákona o organisaci
politické správy, pokud se týče ustanovení § 44,
odst. 2 jednacího řádu pro okresní zastupitelstva,
jehož se dovolává interpelace na podporu svého
právního názoru, neřeší otázku, o niž jde. Z ci-
tovaného ustanovení plyne toliko, že i členové
okresního zastupitelstva mohou býti zpravodaji.
Na otázku však, mohou-li býti členové zastupitel-
ských sborů pravidelnými (stálými) zpravodaji,
lze nalézti odpověď jen ve srovnání jednacího
řádu pro okresní výbory s jednacím řádem pro
zemské výbory. Podle § 4, odst. 2 jednacího řádu
pro zemské výbory č. 190/1928 Sb. z. a n. mohou
býti jednotliví členové zemského výboru pověřeni
určitými úkoly, náležejícími do působnosti zem-
ského výboru. Toto ustanovení, jež je právním
podkladem pro ustanovení členů zemského výboru
pravidelnými (stálými) zpravodaji v zemském za-
stupitelstvu, schází v jednacím řádě pro okresní
výbory. Z toho plyne jasně, že pravidelnými (stá-
lými) zpravodaji v okresním zastupitelstvu mohou
býti jen úředníci okresního úřadu a že členové
okresního výboru, po příp. okresního zastupitel-
stva mohou býti ustanoveni za zpravodaje jen
případ od případu. Řídí-li se okresní hejtmani
touto zásadou, odpovídá jejich postup zákonným
předpisům a není proto stížnost na tento postup
odůvodněna.
V Praze dne 2. října 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
638/II.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců R. Gajdy a
Zvoníčka
v záležitosti poskytnutí mimořádných
podpor zemědělcům okresu sedlčanského,
postiženým živelní pohromou
(tisk 446/V).
Ministerstvo zemědělství učinilo opatření, aby
okresní úřad za součinnosti místních komisí a
okresní komise urychleně vyšetřil hlášené škody
na majetku zemědělském podle ustanovení vlád-
ního nařízeni ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z.
a n., o poskytování podpor při živelních pohro-
mách, a aby příslušné elaboráty předložil v době
co nejkratší správě zvláštního fondu při země-
dělské radě v Praze.
Správa zvláštního fondu byla též vyzvána,
aby po předloženi elaborátů rozhodla neprodleně
o poskytnutí podpory tak, aby poškozeným, po-
kud budou vyhovovati podmínkám shora citova-
ného vládního nařízení, dostalo se žádoucí po-
moci.
K požadavku zastavení exekuci, vedených na
zemědělské usedlosti poškozených, poukazuje se
na to, že tato otázka byla všeobecně řešena na-
posledy vládním nařízením ze dne 30. září 1936,
č. 258 Sb. z. a n., kterým se částečně mění vlád-
ní nařízení ze dne 21. prosince 1935, č. 250 Sb. z.
a n., o úlevách při splácení pohledávek za země-
dělci a vládním nařízením ze dne 30. záři 1936,
č. 259 Sb. z. a n., kterým se částečně mění a do-
plňuje vládní nařízeni ze dne 31. března 1936, č.
76 Sb. z. a n. o zemědělském vyrovnacím
řízení. Poněvadž jde o normy všeobecně platné,
nebylo by možno pro jednotlivý okres stanoviti
zvláštní předpisy.
Ministerstvo financi zároveň ukládá zemské-
mu finančnímu ředitelství v Praze, aby ihned za-
řídilo příslušná opatření podle pokynů, upravují-
cích poskytování daňových úlev poškozeným při
živelních pohromách.
V Praze dne 12. října 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
3
638/III.
Odpověď
předsedy vlády
na interpeláciu poslanca Hlinku
vo věci stranického postupu ministerstva
železnic při obsadeni skupiny V/4 riadi-
teľstva košického na úkor Slovákov a
Slovenska (tisk 446
XV).
Případ, ktorý je predmetom sťažnosti, je mi
známy. V prevedenom obsadení rniesta skupinára
nemôžem však vidět doklad straníckosti, lebo je
mi rovnako známe, že důvod, ktorý rozhodol
v neprospěch uchadzača, zaradeného v terně na
mieste druhom a ktorý je i v interpelácii uzná-
vaný ako smerodajný, spolupůsobil záporné i
v případe inspektora Juraja Meška.
Inspektorem Dvořákovi a Meškovi boly sice
prepožičané služobné miesta rovnakej platovej
stupnice s tým istým dňom, přece však podľa
platných predpisov pre stanovenie služebného
poradia úradníkom čsl. statných železnic náleží
prvému z nich služobné poradie pred druhým,
pretože fyzicky starší inspektor Dvořák je slu-
žobnou dobou o jeden rok starší ako inspektor
Meško. Túto okolnost nebolo možno prehliadnuť
pri prejednávaní konkrétnej súťaže nehľadiac
k iným zreteľom, ktoré nemohly dovoliť výběr
iný. Najmä padala na váhu skutečnost, že inspek-
tor Meško nepracoval nikdy v skupině, vedúce
miesto ktorej bolo teraz obsadené právě mnoho-
ročným pracovníkom tejto skupiny, inspektorem
Dvořákom.
V Prahe, dňa 10. augusta 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
638/IV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Schenka,
že se proti zákonu zakazuji schůze
v okrese Žateckém (tisk 586/XVI).
Okresní úřad v Žatci dne 18. června 1936
nezakázal žádné schůze Průmyslového svazu
stavebních dělníků. Tábor lidu ohlášený Komuni-
stickou stranou Československa na den 26. červ-
na 1936 nebyl povolen z důvodné obavy, aby ne-
došlo k vážnému porušení veřejného klidu a po-
řádku jako při jedné z dřívějších schůzí, pořáda-
ných v Žatci komunistickou stranou.
Neshledávám proto důvodu k nějakému opa-
tření.
V Praze dne 1. října 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
638/V (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
a ministra národní obraty
na interpelaci poslanců Kunzta
a dra Neuwirtha
o zneužívání názvosloví zákona o obra-
ně státu (tisk 521/X).
S hlediska působnosti povolaných státních
orgánů jest považovati za samozřejmé, že se bu-
de čeliti každému zneužívání zákona č. 131/1936
Sb. z. a n., jmenovitě jeho ustanovení § 19, odst.
9, podle něhož příslušnost k určitému jazyku, ná-
boženství nebo rase nemůže býti důvodem pro
označení státně nespolehlivého.
Že by bylo došlo k porušení tohoto zákona
při jeho provádění v oboru působnosti vojenské
správy nebo některého jiného státního resortu,
zjištěno nebylo, a také interpelace nic podobné-
ho netvrdí.
Interpelace se obrací toliko proti některým
tiskovým projevům a dovozuje, že jimi bylo zne-
užito názvosloví citovaného zákona, t. j. jeho
výrazu státně nespolehlivý ke stranicko-politi-
cké agitaci. Tu třeba uvésti, že nebylo možno
shledati v oněch tiskových projevech skutkové
podstaty trestného činu, který by mohl odůvod-
niti zakročení proti určitým osobám nebo proti
tiskopisům, v nichž ony projevy byly obsaže-
ny. Z obsahu zmíněných projevů nevyplývá, že
by jimi bylo popuzováno k násilnostem nebo
k nepřátelským činům proti jednotlivým skupi-
nám obyvatelů pro jejich národnost, jazyk, rasu,
nebo jinou skutečnost, která by umožňovala pod-
říditi ony projevy ustanovení § 14 nebo 14 a)
zákona na ochranu republiky. Uvedené projevy
nevykazují též znaků skutkové podstaty útisku
4
podle § 1 zákona číslo 309/1921, ani činu trest-
ného podle některého jiného zákonného ustano-
vení.
Nelze tudíž tvrditi, že by ony výroky, jichž
se interpelace dovolává, a z nichž některé byly
učiněny ve volební agitaci, vybočovaly z mezí
zákona, zejména když ani určitá osoba, ani urči-
tá skupina obyvatel nebyla ve zmíněných pro-
jevech ani přímo ani nepřímo označena za stát-
ně nespolehlivou. Není proto důvodu proti těmto
výrokům a proti výrokům podobného druhu soud-
ně zakročovati.
Pokud by určitá osoba nebo politická orga-
nisace byla neprávem označena za státně nespo-
lehlivou, poskytuje zákon o ochraně cti jak oné
osobě, tak i - byl-li projev týkající se politi-
cké organisace učiněn obsahem tiskopisu nebo
před početným shromážděním - politické orga-
nisaci možnost, aby proti takovému nařčení se
domáhala ochrany své cti.
Je tedy dostatečně postaráno o ochranu pro-
ti bezdůvodnému nařčeni ze státní nespolehlivo-
sti, pokud ovšem v určitém projevu možno shle-
dávati takovou výtku - adresovanou ať zřejmě
či způsobem seznatelným určité osobě nebo po-
litické organisaci. Podle zákona je ovšem věci
nařčeného, aby se sám domáhal u příslušného
soudu ochrany.
Z naznačených důvodů nejeví se nutným z
podnětu interpelace činiti další opatření.
V Praze dne 21. září 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
Ministr národní obrany:
Machník. v. r.
638/VI (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dr. F. Köllnera
o předstižných projevech trestních
soudců (tisk 577/VII).
Zásady a obsah výnosu ministerstva spra-
vedlnosti z 12. dubna 1907, č. 9282 (nikoliv 98282,
jak se v interpelaci uvádí) znám a schvaluji je
i dnes.
Dosud se nevyskytly stížnosti, že by soud-
cové nerespektovali tento výnos.
Tvrzení, že soudcové v četných případech
podle zákona na ochranu republiky naznačují ob-
žalovanému, aby se přiznal, a při této příleži-
tosti probírají výsledky předběžného šetření a
domnělý stav průkazů hlavního přelíčení, ačko-
liv vůbec ještě nevyslechli obhajobu obžalované-
ho a ačkoliv nevyslechli ani svědky, ani znalce
ani důkazní návrhy obžalovaného, není doloženo
v interpelaci ani jediným konkrétním případem,
který by připouštěl přezkoumati jeho správnost.
V Praze dne 5. října 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
638 VII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dr. L. Wolfa
o svévolném jednání censury u karvín-
ského okresního policejního komisařství
(tisk 586/XV).
Zabaveni letáku »Do ogólu polskich robot-
ników« bylo zaříženo státním zastupitelstvím v
Moravské Ostravě. Nebyl však zabaven celý le-
ták, jak jest uvedeno v interpelaci, nýbrž pouze
tři místa a to od slov »aby dosáhl......až
daleko překládají«, dále od slov »Demokracie
......až......zoufalství« a konečně
místo »pro polský......až......místní
lid. «
Zabaveni toto krajský soud v Moravské
Ostravě přezkoumal a v celém rozsahu po-
tvrdil.
V Praze dne 1. října 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
5
638/VIII.
Překlad ad 638/I.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Klímy
o ztýrání Františka Tutschky z Mikulova
(tisk 586/V).
Dne 31. května 1936 asi o 21. hodině zadržel
strážmistr Vítězslav Jež v Mikulově na Brněnské
ulici nezaměstnaného krejčovského pomocníka
Františka Tutschku z Mikulova a ptal se ho po
majiteli kola, které Tutschka vedl. Ježto odpověď
Tutschkova, že kolo koupil v dubnu 1936 od ne-
známého muže ve Znojmě za 350 Kč, se nezdála
věrohodnou a jak se pozdějším šetřením ukázalo,
také skutečně nebyla pravdivou, - kolo nenále-
želo Tutschkovi, nýbrž jeho švagru Štěpánu Dvo-
řákovi z Vídně, odkud je Tutschka podloudně do-
pravil do Československé republiky, - byl
Tutschka vyzván, aby se příštího dne prokázal
na četnické stanici vlastnictvím kola.
Tutschka se na četnickou stanici dostavil te-
prve 2. června 1936 a byl jednak zde, jednak na
policejní strážnici vyslýchán. Ani na četnické sta-
nici, ani na policejní strážnici nikdo na Tutschku
podle vykonaného šetření ruky nevztáhl, a ne-
odpovídá tedy skutečnosti tvrzení interpelace
o domnělém týrání Tutschkově.
Rovněž neodpovídá skutečnosti tvrzení inter-
pelace o Tutschkově sestře; vyvrací je výpověď
městského strážníka Jana Schimatschka a Elišky
Malé z Mikulova, kteří byli jednání strážmistra
Ježe s Tutschkovou přítomni.
Stopy Tutschkových zranění, uvedených ve
vysvědčení MUDr. Pavla Mayera, pocházejí
pravděpodobně z rvačky, k níž došlo mezi
Tutschkem a řeznickým pomocníkem Františkem
Hasieberem z Mikulova v noci ze dne 31. května
na 1. června 1936.
Podle toho nemám důvodu k nějakému opa-
tření z podnětu interpelace.
V Praze dne 9. října 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
G. Obrlik,
wegen Erteilung des Stimmrechtes an
Beamte in den Bezirksvertretungen
(Druck 577/VIII).
Die Bestimmung des § 70, zweiter Satz, des
Gesetzes über die Organisation der politischen
Verwaltung, bezw. die Bestimmung des § 44,
Abs. 2, der Geschäftsordnung für die Bezirks-
vertretungen, auf den sich die Interpellation zur
Unterstützung der Rechtsanschauung beruft, löst
die in Rede stehende Frage nicht. Aus der zi-
tierten Bestimmung geht bloss hervor, dass auch
die Mitglieder der Bezirksvertretung Berichter-
statter sein können. Auf die Frage jedoch, ob die
Mitglieder der Vertretungskörper regelmässige
(ständige) Berichterstatter sein können, kann die
Antwort nur in einer Vergleichung der Geschäfts-
ordnung für die Bezirksausschüsse mit der Ge-
schäftsordnung für die Landesausschusse gefun-
den werden. Nach § 4, Abs. 2, der Geschäfts-
ordnung für die Landesausschusse S d. G u. V.
Nr. 190/1928 können die einzelnen Mitglieder des
Landesausschusses mit bestimmten, zum Wir-
kungskreise des Landesauschusses gehörenden
Angelegenheiten betraut werden. Diese Bestim-
mung, welche die Rechtsgrundlage für die Be-
stellung der Mitglieder des Landesausschusses zu
regelmässigen (ständigen) Berichterstattern in der
Landesvertretung bildet, fehlt in der Geschäfts-
ordnung für die Bezirksausschüsse. Daraus geht
klar hervor, dass in der Bezirksvertretung nur
die Beamten der Bezirksbehörde regelmässige
(ständige) Berichterstatter sein können, und dass
die Mitglieder des Bezirksausschusses, bezw. der
Bezirksvertretung nur von Fall zu Fall als Be-
richterstatter bestellt werden können. Wenn sich
die Bezirkshauptmanner nach diesem Grundsatze
richten, so entspricht ihr Vorgehen den gesetzli-
chen Vorschriften, und ist deshalb die Beschwerde
gegen dieses Vorgehen nicht begründet.
Prag, am 2. Oktober 1936.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý, m. p.
6
Překlad ad 638/IV.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
Schenk
über die gesetzwidrigen Versammlungs-
verbote der Bezirksbehörde Saaz
(Druck 586/XVI).
Die Bezirksbehörde in Saaz hat am 18. Juni
1936 keine Versammlung des Industrieverbandes
der Bauarbeiter verboten. Die von der kommu-
nistischen Partei in der Čechoslovakei für den
26. Juni 1936 angemeldete Volksversammlung
wurde wegen der begründeten Befürchtung nicht
bewilligt, es könnte zu einer ernsten Verletzung
der öffentlichen Ruhe und Ordnung wie bei einer
der früheren Versammlungen kommen, die von
der kommunistischen Partei in Saaz veranstaltet
worden waren.
Ich erblicke daher keinen Grund zu irgend-
einer Verfügung.
Prag, am 1. Oktober 1936.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý, m. p.
Překlad ad 638/V.
Antwort
des Vorsitzenden der Regierung
und des Ministers für nationale
Verteidigung
auf die Interpellation der Abgeordneten
Kundt und Dr Neuwirth
wegen missbräuchlicher Anwendung der
Terminologie des Staatsverteidigungsge-
setzes zu Zwecken parteipolitischer Agi-
tation (Druck 521/X).
Vom Kompetenzstandpunkte der berufenen
staatlichen Organe ist es als selbstverständlich
anzusehen, dass jedem Missbrauch des Gesetzes
S. d. G. u. V. Nr. 131/1936, namentlich seiner Be-
stimmung des § 19, Abs. 9, entgegengetreten wer-
den wird, wonach die Angehörigkeit zu einer be-
stimmten Sprache, Religion oder Rasse niemals
den Grund zur Bezeichnung einer Person als
staatlich unverlässlich bilden kann.
Dass es bei der Durchführung dieses Geset-
zes im Kompetenzbereiche der Militärverwaltung
oder irgend eines anderen staatlichen Ressorts
zu einer Verletzung dieses Gesetzes gekommen
wäre, ist nicht ermittelt worden und behauptet
die Interpellation auch nichts ähnliches. Die In-
terpellation wendet sich bloss gegen einige Pres-
seäusserungen und kommt zu dem Schlüsse, dass
damit die Terminologie des zitierten Gesetzes,
d. i. seines Ausdruckes »staatlich unverlässlich«
zu einer parteipolitischen Agitation missbraucht
worden ist. Mit Bezug darauf muss angeführt
werden, dass es nicht möglich war, in jenen
Presseäusserungen den Tatbestand einer straf-
baren Handlung zu erblicken, welcher ein Ein-
schreiten gegen bestimmte Personen oder gegen
die jene Artikel enthaltenden Druckschriften be-
gründen könnte. Aus dem Inhalte der erwähnten
Aeusserungen geht nicht hervor, dass in densel-
ben zu Gewalttätigkeiten oder zu feindlichen
Handlungen gegen einzelne Gruppen der Bevöl-
kerung wegen ihrer Nationalität, Sprache, Rasse
oder wegen einer anderen Tatsache aufgereizt
worden wäre, welche es ermöglichen würde, jene
Aeusserungen der Bestimmung des § 14 oder 14a)
des Gesetzes zum Schütze der Republik zu un-
terstellen. Die angeführten Aeusserungen weisen
auch nicht die Merkmale des Tatbestandes der
Nötigung gemäss § 1 des Gesetzes S. d. G. u. V.
Nr. 309/1921 oder einer nach einer anderen Ge-
setzbestimmung strafbaren Handlung auf.
Man kann also nicht behaupten, dass jene
Aeusserungen, auf welche sich die Interpellation
beruft, und von denen einige im Verlaufe der
Wahlagitation gemacht worden sind, die Grenzen
des Gesetzes überschreiten würden, namentlich
da weder eine bestimmte Person noch eine be-
stimmte Gruppe der Bevölkerung in den erwähn-
ten Artikeln direkt oder indirekt als staatlich un-
verlässlich bezeichnet worden ist. Es liegt daher
kein Grund vor, gegen diese Aeusserungen und
gegen Aeusserungen ähnlicher Art gerichtlich ein-
zuschreiten.
Falls eine bestimmte Person oder politische
Organisation zu Unrecht als staatlich unverläss-
lich bezeichnet worden ist, gibt das Gesetz über
den Schutz der Ehre sowohl jener Person als
auch - wenn die, eine politische Organisation
betreffende Aeusserung im Inhalte einer Druck-
schrift oder vor einer ansehnlichen Versammlung
gefallen ist - der politischen Organisation die
Möglichkeit, gegen eine solche Bezichtigung den
Schutz ihrer Ehre zu fordern.
Für den Schutz gegen eine grundlose Bezich-
tigung der staatlichen Unverlässlichkeit ist also
hinreichend gesorgt, soweit allerdings in einer
bestimmten Aeusserung ein solcher Vorwurf er-
blickt werden kann, der entweder offensichtlich
oder in erkennbarer Weise an eine bestimmte
Person oder politische Organisation adressiert
ist. Nach dem Gesetze ist es allerdings Sache des
Bezichteten, den Schutz selbst beim zuständigen
Gerichte zu verlangen.
7
Aus den angedeuteten Gründen erscheint es
nicht notwendigt aus Anlass der Interpellation
eine weitere Verfügung zu treffen.
Prag, am 21. September 1936.
Der Vorsitzende der Regierung:
Dr. M. Hodža, m. p.
Der Minister für nationale Verteidigung:
Machnik, m. p.
Překlad ad 638/VI.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr. F. Köllner,
wegen vorgreifender Aeusserungen der
Strafrichter (Druck 577/VII).
Die Grundsätze und den Inhalt des Erlasses
des Justizministeriums vom 12. April 1907, Z.
9282 (nicht 98282 wie in der Interpellation an-
geführt wird), kenne ich und billige sie auch
heute noch.
Bisher sind keine Beschwerden vorgekom-
men, dass die Richter diesen Erlass nicht respek-
tieren würden.
Die Behauptung, dass die Richter in zahlrei-
chen Schutzgesetzfällen dem Angeklagten nahe-
legen, ein Geständnis abzulegen, und dass sie bei
dieser Gelegenheit die Ergebnisse der Vorunter-
suchung und die vermutliche Beweislage des
Hauptverfahrens erörtern, obwohl sie die Vertei-
digung des Angeklagten noch gar nicht gehört
haben und obwohl weder Zeugen noch Sachver-
ständige, noch die Beweisanträge des Angeklag-
ten gehört wurden, ist in der Interpellation durch
keinen einzigen konkreten Fall belegt, der eine
Ueberprüfung ihrer Richtigkeit zulassen würde.
Prag, am 5. Oktober 1936.
Der Justizminister:
Dr. Dérer, m. p.
Překlad ad 638/VII.
Odpowiedź
ministra spraw wewnętrznych
1 ministra sprawiedliwości
na interpelację posła dra L. Wolfa
w sprawie swawolnego postepowania
cenzury przy Powiatowym Komisarjacie
Policyjnym w Karwinie (dr. 586/XV).
Konfiskata ulotnika "Do ogótu polskich ro-
botników" zostata zarzadzona przez prokuratorje
państwa w Moravské Ostravě. Nie skonfisko-
wano jednak całego ulotnika, jak jest wymie-
nione w interpelacji, lecz tylko trzy ustępy a
mianowicie od stów »za osiagnieciem.... do...
przenosi gdzieś daleko", nastepnie od słów 'De-
mokracja ....... do rozpaczy, " wreszcie ustęp
»Dla ludności polskiej ...... do ---- miejscowa
ludność. "
Sąd okręgowy w Moravske Ostravě kon-
fiskate te zbadal i w całej rozciągłości za-
twierdził.
W Pradze, dnia 1. października 1936.
Minister spraw wewnetrznych:
Dr. Černý, m. p.
Minister sprawiedliwości:
Dr. Dérer, m. p.