Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
619.
lnterpelace:
I. posl. Borkaňuka min. zemědělství o stížnosti rolníků z obcí Dovhé, Suchá Broňka, Kušnice,
Lisičovo do provádění parcelace na majetku Maltézských rytířů,
II. posl. Hirteho min. vnitra o nešetrném jednání ústeckého policejního ředitelství při pohřbu
Arnošta Langhammera na předlickém hřbitově,
III. posl. Kundta min. spravedlnosti a min. vnitra, že se na olympijskou pochodeň při běhu
Prahou házelo kamením a jak se četní diváci při tom chovali,
IV. posl. Franze Němce min. financí a min. vnitra, že pohraniční orgány hromadně zabavují
olympijské pamětní spisy,
V. posl. Šaláta min. vnútra, spravedlivosti a soc. pečlivosti o převedení riadneho vyšetrenia
defraudácie, ktorej sa verejní činitelia dopustili na úkor obce i chudobných v Lopeji (okr.
Brezno n. Hronom) a o potrestaní vinníkov,
VI. posl. Beuera min. vnitra o protizákonném zakazováni libereckého policejního ředitelství,
VIL posl. Beuera min. vnitra, že bývalý španělský král zamýšlí vrátiti se do Československa,
VIII. posl. inž. Karmasina min. průmyslu, obchodu a živností, že pražský obchodní dům Brouk a
Babka obešel vládní nařízení ze dne 16. července 1935, č. 162 Sb. z. a n.,
IX. posl. Jobsta min. zemědělství o protizákonném přídělu pozemku ve Světlíku-Bedřichově zkrá-
ceným přídělovým řízením.
619/I. (překlad).
Interpelace
poslance Borkaňuka
ministrovi zemědělství
o stížnosti rolníků z obcí Dovhé, Suchá-
Broňka, Kušnice, Lisičovo do provádění
parcelace na majetku Maltézských rytířů.
Asi 1500 rolníků, obyvatelů obcí Dovhé, Suchá-
Broňka, Kušnice a Lisičovo v okrese iršavském
složilo v letech 1931 a 1932 závdavky po 50 až
300 Kč na zakoupení půdy z majetku Maltézských
rytířů. Ačkoliv se rolníkům již 6 let slibuje, že
půda bude rozdělena, pozemkový úřad dosud půdu
nerozdělil a selské peníze, složené na půdu, leží
bezúročně u úřadu. Pozemkový úřad omlouvá své
prodlení při provádění parcelace tím, že na těchto
pozemcích není ještě vykácen les, ale na pozem-
cích, které mají býti rozděleny, je les pouze na
jedné části a za 6 let již bylo možno jej vykáceti,
na větší části těchto pozemků však jsou pouze
křoviny a pole, které až do letoška lesní správa
dovolovala sedlákům kositi, ale letos zakázala
sedlákům kositi tato pole a žádá, aby rolníci dále
platili za pozemky, které od r. 1931 slibují jim
rozděliti. To vede i ke srážkám mezi rolníky a haj-
nými, kteří zakazují sedlákům kositi a odebírají
jim kosy. Zvláště úředníci lesní správy p. Zodra
a p. Maťaš brutálně provokují ke srážkám sedláky,
kteří hájí své právo.
Tážeme se pana ministra zemědělství:
1. Hodlá se pan ministr postarati, aby parcelace
pozemků Maltézských rytířů byla provedena co
nejdříve podle potřeb rolníků a příslušných zá-
konů?
2. Hodlá se pan ministr postarati, aby poškoze-
ným rolníkům byla vyplacena náhrada za úroky
z peněz, které dali jako závdavek?
3. Hodlá se pan ministr postarati, aby odpo-
vědní úředníci z pozemkového úřadu a lesní
správy, kteří se dopustili nezákonitostí, byli po-
hnáni k odpovědnosti?
V Praze dne 7. srpna 1936.
Borkaňuk,
dr. Jar. Dolanský, Hodinová-Spurná, Fuščič, Pro-
cházka, Dölling, B. Köhler, Schmidke, Beuer,
Schenk, Vodička, Krosnář, Synek, Zápotocký,
Klíma, Šverma, Kosík, Kopřiva, Vallo, Sliwka,
Machačová, Široký.
2
619/II. (překlad).
Interpelace
poslance E. Hirteho
ministrovi vnitra
o nešetrném jednání ústeckého policejního
ředitelství při pohřbu Arnošta Langham-
mera na předlickém hřbitově.
Místní vedoucí sudetskoněmecké strany v Před-
licích, pan Julius Anderle, dal při pohřbu člena
strany Arnošta Langhammera položiti na předlic-
kém hřbitově věnec se stuhou s nápisem "Kama-
ráde, odpočívej klidně v německé zemi. Sudetsko-
německá strana. "
Ústecké policejní komisařství výměrem ze dne
5. května 1936 nařídilo, aby tato stuha byla sňata.
Tento výměr uvádí mezi důvody, že nápis jest
s to ohroziti veřejný klid a pořádek a vzbuditi ve-
řejné pohoršení. Nápisem jest prý "dotčeno" usta-
novení § 14, odst. 1 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n.
na ochranu republiky.
Ústecké státní policejní ředitelství samo si ne-
troufá tvrditi, že tímto nevinným činem byl po-
rušen zákon na ochranu republiky. Sahá k tomu,
že uvádí, že tento zákon byl pouze "dotčen". Ale
i kdyby se při svém jednání opíralo o tento para-
graf, nelze pietní čin předlické místní skupiny po-
važovati za pobuřování proti státu pro jeho vznik,
proti jeho samostatnosti, ústavní jednotnosti nebo
demokraticko-republikánské formě. Podle rozhod-
nutí nejvyššího soudu č. 3678/29 pobuřuje ten, kdo
se vědomě pokouší u jiného silnými prostředky
vzbuditi nepřátelskou náladu k právním statkům
v § 14, odst. 1 uvedeným a tam chráněným a vy-
volati nepřátelské, aspoň však nevlídné smýšlení
k československému státu. Ale o tom nelze zde
mluviti. Místní vedoucí sudetskoněmecké strany
v Předlicích nikdy nezamýšlel složením věnce po-
rušiti tyto právní statky a proto se správní úkon
ústeckého policejního ředitelství nedá právně
udržeti.
Nařízení ústecké policie porušuje každý pietní
cit k mrtvému. Na hrobě zemřelého nemají býti
poslední pozdravy jeho německých kamarádů jen
proto, že na stuze byl nápis "Odpočívej klidně
v německé zemi. Sudetskoněmecká strana"? Má
se mu jeho příslušnost k sudetskoněmecké straně
vyčítati i za hrob? Poukazujeme na řeč pana mi-
nistra věcí zahraničních na schůzi německých
vzdělávacích výborů v pražské Uranii dne 21.
května 1936, ve které mimo jiné pravil: "V ze-
mích tohoto státu žili Němci po staletí s Čechy a
Slováky a srostli s půdou. " Výraz "německá země
není tedy podle těchto úvah ani protizákonný, ani
pobuřující, ani pohoršlivý. Ale jednání ústecké
státní policie jest podle těchto úvah protizákonné
a pohoršlivé.
Tážeme se:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vyšetřiti
vytýkaný stav věci a kázeňsky potrestati odpověd-
ného správce ústeckého policejního komisařství?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby
se při pohřbech nikdy nezraňovaly city německého
obyvatelstva trýznivým zasahováním správních
úřadů, poněvadž by taková praxe mohla způsobiti
zvláštní rozhořčení?
V Praze dne 24. srpna 1936.
Hirte,
dr Zippelius, inž. Karmasin, Fischer, Wollner inž.
Peschka, Knorre, inž. Kiinzel, Jobst, May, Obrlik,
dr Kellner, Kundt, dr Rosche, Sandner, Gruber,
dr Eichholz, Birke, Stangl, Jäkel, inž. Schreiber,
Hollube.
619/III. (překlad).
Interpelace
poslance E. Kundta
ministrovi spravedlnosti a ministrovi
vnitra,
že se na olympijskou pochodeň při běhu
Prahou házelo kamením a jak se četní di-
váci při tom chovali.
Ve čtvrtek dne 30. července 1936 byla nesena
olympijská pochodeň z Vídně do Berlína Prahou.
Na Pankráci blízko Janečkovy zbrojovky odevzdá-
val Němec Golitschek, člen pražského spolku
"Sportbrüder", pochodeň svému klubovnímu kole-
govi Otovi Hanischovi. Když se Hanisch dal do
běhu, počal dav nadávati, klíti a volati "fuj" proti
duchu Olympiády a házel dlažebními kameny na
běžce Hanische. Hanisch, aby se chránil, zvedl
ruku nad hlavu. Jeden kámen zavadil o jeho nohu
a druhý uhodil do pochodně, kterou Hanisch pevně
svíral. Zatím zakročila policie a zatlačila dav.
Na všechny osoby, které při tom házely kame-
ním, jest naléhavé podezření, že spáchaly trestný
čin podle § 431 tr. z., poněvadž házením kamení
byla ohrožena tělesná bezpečnost jak Hanische,
nesoucího olympijskou pochodeň, tak vůbec di-
váků.
Před Stavovským divadlem na Ovocném trhu
nahromadil se rovněž zástup lidí, který protesto-
val proti duchu Olympiády a propukl ve volání
"Pryč s Olympiádou", "Pryč s fašismem". I zde
zakročila policie a zjednala pořádek.
Jest v zájmu mezinárodní vážnosti našeho státu,
aby po zákoně byla potrestána taková rušení
klidu vůči sportovnímu podniku v celém světě vá-
ženému; neboť není pochybno, že chování de-
monstrantů na veřejných místech porušilo veřejný
klid a pořádek a také dobré mravy i slušnost a
vzbudilo veřejné pohoršení.
Jest tedy u všech rušitelů klidu, z nichž mohla
policie podle jména zjistiti aspoň některé, dána
skutková podstata čl. 3 zákona o organisaci poli-
tické správy č. 125/1927 Sb. z. a n.
3
Tážeme se tedy pánů ministrů:
1. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten dáti
vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten vy-
žádati si od státního zastupitelství zprávu byly-li
provinilé osoby, které házely kamením, zjištěny a
bylo-li proti nim zahájeno trestní řízení pro § 431
tr. z. ?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vyšetřiti
vytýkaný stav věci?
4. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby
proti rušitelům klidu, které policie zjistila, bylo
zahájeno správní řízení podle čl. 3 zákona o orga-
nisaci politické správy č. 125/1927 Sb. z. a n. ?
V Praze dne 24. srpna 1936.
Kundt,
inž. Karmasin, Gruber, Sogl, Franz Němec, May,
Fischer, Sandner, dr Rosche, Hirte, Axmann,
Jobst, dr Zippelius, dr Kellner, inž. Künzel, Jäkel,
Frank, Knöchel, Wagner, inž. Richter, inž. Schrei-
ber, inž. Peschka.
619/IV. (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministrovi financí a ministrovi vnitra,
že pohraniční orgány hromadně zabavují
olympijské pamětní spisy.
Po ukončení berlínských olympijských her, které
obsáhly všechny národy světa, byly návštěvníkům
dány malé upomínkové knížečky, tak zvané pa-
mětní spisy, jež obsahovaly výňatky z průběhu
mírových závodů a o životě a působení na hřištích.
Nyní si u mne stěžují četní státní občané, při-
jíždějící z olympijských her, že jim při přechodu
státních hranic v Reizenhainu, Cinvaldu a Hřen-
sku celní orgány prostě sebraly všechny u nich
nalezené pamětní knihy a vzpomínky na olympij-
ské hry, nesepsaly o tom zápis, odhodily je na
zem, a nepříznivé kritice podrobily obsah pamět-
ních knih, především podobiznu říšského kancléře.
V Reizenhainu byla při prohlídce cestovních pasů
zapisována čísla. To budí dojem, že návštěvníci
Olympiády mají býti zvláště zaznamenáváni, čehož
příčinou jsou asi pomluvy a udavačství jistých
živlů proti každému návštěvníku Německa a proti
Olympiádě samé, ale majetník cestovního pasu to
musí pociťovati jako zastrašování. Pro tento stav
věci mohl bych uvésti velmi mnoho svědků. Celé
hromady těchto zabavených brožur leží po tomto
zabavování u pohraničních celních úřadů a jsou
výmluvným důkazem.
V jednání pohraničních orgánů spatřuji přehmat
podřízených orgánů, neboť nelze míti za to, že by
některý ústřední úřad dal podnět k takovému jed-
nání, urážejícímu všechnu slušnost a jakýkoliv
pocit cti a že by je podporoval.
Uváží-li se, že i českoslovenští členové tělocvič-
ných spolků a sportovci se úředně účastnili zá-
vodů a že vítězové byli ve vlasti slavnostně přijati
s příslušnými poctami a s radostí, a nikoliv na
posledním místě že náš pan president státu sám
pozdravil první běžce s olympijskou pochodní na
československé půdě a projevil svou radost nad
hlubokým smyslem mírového závodění mládeže
všech světových národů, ukazuje se, že jednání po-
hraničních orgánů odporuje všem vznešeným po-
citům a není s to povznésti vážnost našeho státu
v očích celé ciziny a státních občanů.
Táži se tedy pana ministra financí a pana mi-
nistra vnitra:
1. Dostaly-li celní orgány od nadřízeného úřadu
příkaz, aby pamětní knihy prostě ničily a zapiso-
valy čísla cestovních pasů, a proč se tak stalo?
2. Domnívají-li se, že stačí podobizna říšského
kancléře Adolfa Hitlera v těchto pamětních kni-
hách, aby se takové jednání ospravedlnilo?
3. Jsou-li ochotni se postarati, aby pohraniční
orgány příště nepodkopávaly vážnost našeho státu
takovými činy a aby se nesnižovala hlava soused-
ního státu, žijícího s naším státem v dobrém přá-
telském poměru?
4. Jsou-li ochotni dovoliti, aby pamětní spisy
vydané olympijským výborem byly uvolněny a vy-
dány řádným držitelům snad po zaplacení přimě-
řeného cla?
V Praze dne 28. srpna 1936.
Franz Němec,
inž. Peschka, Fischer, Axmann, Stangl, Wollner,
dr. Rosche, Illing, dr. Eichholz, Kundt, Sandner,
dr. Jilly, Obrlik, inž. Schreiber, Hollube, dr. Kell-
ner, Hodina, inž. Lischka, dr. Zippelius, Gruber,
inž. Künzel, inž. Richter.
619/V.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
ministrovi vnútra, spravodlivosti a social-
nej pečlivosti
o prevedení riadneho vyšetrenia defraudá-
cie, ktorej sa verejní činitelia dopustili na
úkor obce i chudobných v Lopeji (okres
Brezno n. Hronom) a o potrestaní vinníkov.
Okresný úrad v Brezne n. Hronom zistil, že vi-
nou Františka Kissa, notára, Františka Bauzu,
starostu, a Rudolfa Paquora, pokladníka obce,
zmizlo asi 200. 000 (dvestotisíc) Kč verejných pe-
ňazí.
Zistilo sa, že skapali lístky mliečnej akcie,
stravné lístky pre nezamestnaných, zinkasované
4
dane, tiež i dávky od psov, domových čísiel, ďalej
domové dane, došlé od Generálneho fin. riaditeľ-
stva z Bratislavy, dávky zo zábav, z liehovín atď.
Notár František Kiss, doznavší sa ku sprene-
vere, bol poslaný na zdravotnú dovolenú a chodí
si v Banskej Bystrici slobodne a veselo, lebo cíti za
sebou mocnú politickú protekciu a ochranu.
Ďalším pátraním v minuloročných rozpočtoch
obecných boly zistené staré defraudácie. Keď sa
notára Františka Kissa spýtali, či berie na seba
zodpovednosť za všetko, odpovedal, že za všetko
nie, lebo - vraj - "összesen loptunk" (všetci
sme kradli). Treba totiž poznamenať, že František
Kiss, notár, bol rodený Maďar, ktorý nevie a či
snáď nechce vedieť po slovensky. Úradoval v čisto
slovenskej obci len pomocou tlumočníka, ktorého
mu obec musela platiť. Prideleného notára nechcel
držať, len aby mal väčšie pobočné dôchodky a aby
mal voľnejšie ruky k defraudáciám.
Notár František Kiss pod svojim výrazom
"všetci sme kradli" rozumel starostu Františka
Bauzu a pokladníka obce Rudolfa Paquoru. Títo
vedeli, že aké dane, dávky, stravné lístky pri-
chádzaly pre obec a že sa nikdy neohlásili oproti
podvodom notárovým, nasvedčuje, že i oni sami
boli v nich účastní. Ináč pokladník obce Rudolf
Paquor vrátil už obci 9100 Kč, ale keďže sa naňho
dokazuje viac, Okresný úrad ho suspendoval z po-
kladníctva.
Najodpornejšie sa chová starosta Bauza, pra-
obyčajný demagóg. Celé obecné zastupiteľstvo -
teda i s prívržencami jeho volebnej skupiny -
mu odhlasovalo nedôveru a predsa nevzdá sa sta-
rostenstva. A Okresný úrad tiež otáľa, žeby ho
pozbavil starostenstva.
Celá obec je roztrpčená pre túto defraudáciu ve-
rejných peňazí tým tobôž, že následkom politicko-
stranníckej protekcie sa proti vinníkom nezakro-
čuje prísne podľa spravedlivosti. Vinníci sa
schádzajú a vopred dohovárajú, ako sa budú brá-
niť pri súde. Nuž to je hotová demoralizácia ob-
čianstva, úradné nadržanie klamárom, ktorí po
zistení defraudácie mali byť ihneď uväznení.
Občianstvo Lopeja, do ktorého administratívne
patrí aj Podbrezová, zazlieva Okresnému úradu,
že je príliš shovievavý voči vinníkom, že nedo-
statečno prevádzal dozor nad obecným hospodáre-
ním Lopeja, kde býva štvrťmilionový ročný roz-
počet. Treba previesť prísnu revíziu obecných
účtov i z dávnejších rokov. Vôbec treba urobiť ra-
dikálnu nápravu a potrestať vinníkov, lebo ináč
občianstvo stratí dôveru v naše republikánske
úrady a súdy.
A preto v záujme dobra občianstva, v záujme
verejnej spravedlivosti pýtame sa pánov mi-
nistrov vnútra, spravedlivosti a sociálnej pečli-
vosti:
či sú ochotní nariadiť, aby defraudácia lo-
pejská bola čím prv vyšetrená a žeby vinníci i na-
priek politicko-stranníckej protekcie boli príkladne
potrestaní ?
V P r a h e dňa 25. augusta 1936.
Šalát,
Čavojský Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Haščík, Hlinka, Suroviak, Slušný, Sivák, Sidor,
Onderčo, Longa, Kendra, dr. Pružinský, dr. Sokol,
dr. Tiso, Turček, Rázus, dr. Wolf.
619/VI. (překlad).
Interpelace
posl. G. Beuera
ministrovi vnitra
o protizákonném zakazování libereckého
policejního ředitelství.
Liberecké policejní ředitelství získalo si již ve
dřívějších letech smutnou slávu tím, že horlivě
pronásledujíc vše, co se zdálo komunistické, za-
šlo tak daleko, že musilo vzbuditi rozhořčení a ne-
milou pozornost i v občanském tisku. Tak na pří-
klad zabavování básní Goetheových, Heineových a
jiných německých klasiků prošlo kdysi celým čes-
koslovenským tiskem. Liberecké policejní ředitel-
ství soutěží, jak se zdá, po této stránce s liberec-
kou městskou radou, která si kdysi získala zvlášt-
ní pověst tím, že odepřela německému básníkovi
Jindřichu Mannovi příslib domovského práva a
komunistickému deníku "Rote Fahne" vykládati
jej v lidové knihovně, všeobecně přístupné.
Na den 23. srpna 1936 povolený spolek "Solida-
rita, spolek pro hájení práva a sociální pomoc,
liberecká místní skupina" ohlásil letní slavnost na
cvičišti v Ostašově u Liberce. Na této letní slav-
nosti se měly také zpívati rozličné písně a při-
rozeně chtěl spolek užíti této slavnosti k populari-
sování a propagaci svých cílů. Letní slavnost byla
včas ohlášena a předložena znění písní a znění
hesel, kterých se mělo užívati.
Liberecké policejní ředitelství zakázalo však
všechna hesla a nevinná znění písní, které byly
předneseny na četných dělnických slavnostech, do-
konce v obvodu libereckého okresu, zabavilo tak,
že to je výsměchem všem demokratickým zása-
dám. Tak byla z písně "Naděje" od Augusta
Brosse zabavena druhá sloka tohoto znění jako
ohrožující veřejný klid a pořádek: "Naděje odu-
ševňuje, ujařmenými zeměmi proniká do pozem-
ských nížin kýžený, probouzející paprsek, zase ví-
žící strhané svazky, vše obšťastňující. "
Z písně "Píseň práce" od Václava Breuera bylo
zabaveno toto místo: "To jest lidová píseň naší
doby, naježené zbraněmi a stroji, píseň lidu, jenž
volá po vysvobození a nechce již zůstati v otroctví.
Razí si cestu v útočném sboru, lid práce hromadí
se do houfu; otvírají se mu jasné brány osvobo-
zujícího poznání. "
2 "Pochodu útočníků" od A. Hidase byla zaba-
vena první a druhá sloka tohoto znění: "1. Úži-
nami. Bitva nezná milosti v útoku práce. Třída
jest útočná brigáda práce. Moc jest úder, jenž
duní za dne i noci, jenž rozžhavuje žár pece
v proud lávy, v proud z ocele, v horký proud lávy
z ocele.
2. Granáty, na tisíci Dněprostrojích duní útok
práce. Nic nepohne naší silou v útoku práce. Fa-
šisto, fašisto, ty vycházíš na lup, na boj a lup;
a uhlí, ocel, mohutný proud v útoku práce tě
smete, bídný červe!"
To všechno, "protože byl ohrožen veřejný klid
a pořádek!"
6
Předložená hesla umístěná na průsvitných obra-
zech byla rovněž zabavena: "Staňte se členy So-
lidarity", "Buďte solidární", "Bojujte pro osvo-
bození Thälmanna a Andrého!" Dále hesla ve
prospěch španělských bojovníků za svobodu a jiná
hesla, která se výlučně zabývají hájením práva a
sociální pomoci a mezinárodní solidaritou pracují-
cího lidu.
Znemožňuje se tedy zákonitě povolenému spolku
dokonce získávati členy. Zákaz není skutečně ani
co nejchatrněji odůvodněn.
K takové neslýchané praksi libereckého policej-
ního ředitelství, k takovému křiklavému porušo-
vání zákonitých práv pracujícího obyvatelstva
v oblasti, ve které třídně uvědomělé dělnictvo
velmi těžce bojuje proti fašistickému nebezpečí,
nelze již déle nečinně přihlížeti. Tento vysloveně
stranický postup libereckého policejního ředitel-
ství neznamená ve skutečnosti nic jiného, než že
se liberecké policejní ředitelství staví na stranu
fašistů.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr o této neslýchané, proti-
zákonné, stranické praksi libereckého policejního
ředitelství?
2. Jest pan ministr ochoten pohnati k odpověd-
nosti úředníka, který se provinil tímto jednáním,
a sesaditi ho s jeho místa?
3. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření, aby
ti, kdož zavinili tento postup, byli co nejpřísněji
potrestáni ?
4. Co hodlá pan ministr učiniti, aby se podobné
případy nemohly opakovati?
V Praze dne 2. září 1936.
Beuer,
Fuščič, Procházka, dr. Clementis, Široký, Dölling,
Schmidke, Šverma, Vodička, Kosík, Schenk, B.
Köhler, Hodinová-Spurná, Slánský, Machačová,
Nepomucký, Borkaňuk, Sliwka, Kopřiva, Synek,
Krosnář.
619/VII. (překlad).
Interpelace
poslance G. Beuera
ministrovi vnitra,
že bývalý španělský král zamýšlí vrátiti se
do Československa.
Okolnosti, za nichž bývalý španělský král uprchl
z Československa, jasně dokázaly, že pohostin-
ského práva, jež mu poskytla československá
vláda proti vůli velké většiny obyvatelstva, zne-
užil k tomu, aby osnoval spiknutí proti legální
španělské vládě. Pilot Cathard Jones, který před
očima, ba dokonce za přímé účasti úředních orgá-
nů mohl se svým letadlem prchnouti, prohlásil
sám v anglickém tisku, že oba španělští šlechtici,
které přivezl do Kynžvartu, jsou vysocí hodnostáři
- jeden z nich jest ministr letectví - španěl-
ských povstaleckých generálů a že účelem jejich
resty letadlem bylo nakoupiti zbraně a letadla.
Jakákoliv pochybnost o spiklenecké činnosti býva-
lého krále jest tedy naprosto vyloučena.
Nyní dostal majetník metternichovského zámku
v Kynžvarté, hrabě Zamojski, dopis, jímž mu bý-
valý král oznamuje, že se v příštích dnech vrátí
do československá a přijede do Rauschenbachu.
Nepochybné byl Alfons k tomuto prohlášení, které
působí přímo vyzývavě, povzbuzen shovívavostí,
kterou jemu a jiným španělským zpátečníkům
prokazovaly československé státní úřady. Zvláště
to, že vyslanci generála Molly, třebas kurýrní le-
tadlo uprchlo, nebyli obtěžováni a mohli klidně
odcestovati, dále, že stále ještě nebyl vykázán bý-
valý španělský vyslanec Tovar, vzbudilo v něm asi
důvěru, že se československo nejlépe hodí za rej-
diště zpátečníků, kujících pikle proti španělskému
lidu.
Tím větší jest rozhořčení pracujícího obyvatel-
stva, které svou činností donutilo bývalého krále,
aby opustil zemi. Byly-li již okolnosti, za nichž
on a jeho přátelé uprchlí, hanbou pro českosloven-
skou demokracii, byla by to politická ostuda ne-
mající sobě rovné, bezpříkladná zrada spřátelené
španělské vlády a hanebná kapitulace před fašis-
tickou reakcí, kdyby se mu poskytla možnost, aby
se vrátil do Československa.
Tážeme se pana ministra:
1. Je-li ochoten ihned naříditi, aby se bývalému
králi za žádných okolností nevydalo příjezdní po-
volení ?
2. Je-li ochoten naříditi, aby Alfons, překročí-li
československé hranice, byl zatčen a odevzdán
soudu ?
V Praze dne 30. září 1936.
Beuer,
dr. Clementis, Fuščič, Procházka, Schmidke, Dol-
ling, Synek, Vodička, Kosik, B. Kohler, Schenk,
Sliwka, Široký, Šverma, Slánský, Hodinová-
Spurná, Machačová, Nepomucký, Borkaňuk, Ko-
přiva, Krosnář.
619/VIII. (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi průmyslu, obchodu a živností,
že pražský obchodní dům Brouk a Babka
obešel vládní nařízení ze dne 16. července
1935, č. 162 Sb. z. a n.
Pražská firma Brouk a Babka ohlásila v roce
1935 u městského notářského ústavu v Bratislavě
6
jako živnostenského úřadu I. stolice obchod se
smíšeným zbožím se sídlem v Bratislavě, Náměstí
Republiky 34-35, a tento úřad jí vydal živno-
stenský list pod čís. 34. 590/obchod/1935. Na ná-
mitky bratislavského obchodního grémia bratislav-
ský zemský úřad pod č. 307. 774/35/13 tento živno-
stenský list zrušil. Potom ohlásil pan Bohuslav
Brouk, spolumajitel pražského obchodního domu
Brouk a Babka, u bratislavského notářského úřadu
po živnostensku provozovaný obchod s textilním
zbožím, prádlem, konfekcí, klobouky, obuví, ná-
bytkem, sportovními potřebami, hudebními ná-
stroji a klenoty a bratislavský městský notářský
úřad mu vydal příslušný živnostenský list dne
25. února 1936 pod č. 4344/obchod/1936.
Podle živnostenského zákona platného na Slo-
vensku č. 259/1924 Sb. z. a n., smí býti živnosten-
ský list vydán jen pro jedno a nikoliv pro deva-
tero rozličné zboží nebo druhy zboží, což přimělo
bratislavské obchodní grémium, aby dne 21. dubna
1936 podalo námitky proti uděleni živnostenského
listu. Bratislavský městský notářský úřad tyto ná-
mitky zamítl a ještě nyní se vede opravné řízení
u bratislavského zemského úřadu.
Přes to byl dne 1. září 1936 obchodní dům Bohu-
slava Brouka otevřen.
Tím, že pan Bohuslav Brouk, kupec v Praze,
otevřel tento obchodní dům, obchází se vládní na-
řízení ze dne 16. července 1935 o dočasných ome-
zeních v některých odvětvích podnikání, poněvadž
obchod provozovaný v Bratislavě pod firmou Bo-
huslava Brouka jest hospodářsky a skutečně od-
bočkou pražského hlavního obchodu. Obchodní
dům Bohuslava Brouka v Bratislavě jest organi-
sován podle stejných prodejních zásad jako firma
Brouk a Babka a také všechno zboží odbírá od
této firmy. Dům, v němž jest obchodní dům Bohu-
slava Brouka v Bratislavě, jest majetkem firmy
Brouk a Babka, která jej získala jen proto, aby
mohla zříditi odbočku. Bohuslav Brouk použil pro
plakáty, jimiž zval k otevření obchodního domu
Bohuslava Brouka, stejných štočků a stejné vý-
pravy jako firma Brouk a Babka.
Dále bylo zjištěno, že městský notářský úřad
v Bratislavě jako živnostenský úřad I. stolice
udělil dne 7. srpna pod č. 6354/obchod/36 jistému
Daliboru Herrmannovi živnostenský list na prodej
textilního zboží, prádla, konfekce, klobouků, obuvi,
nábytku, sportovních potřeb, hudebních nástrojů a
klenotů (tedy ve stejném rozsahu jako firmě Bo-
huslav Brouk), a to rovněž pro dům firmy Brouk
a Babka v Bratislavě, Náměstí Republiky 34-35,
čehož účelem jest zřejmě, aby se odbočka firmy
Brouk a Babka v Bratislavě vedla dále pod firmou
Dalibora Herrmanna ve stejném rozsahu a ve
stejných obchodních místnostech, kdyby živnosten-
ský list vydaný Bohuslavu Broukovi byl snad pro-
hlášen za neplatný.
Nelze pochybovati, že vylíčená opatření firmy
Brouk a Babka, pana Bohuslava Brouka a pana
Dalibora Herrmanna mají jen jediný účel, totiž
vědomou společnou činností obejíti zákaz zaklá-
dati odbočky, jejž vyslovilo vládní nařízení ze dne
16. července 1935, č. 162 Sb. z. a n., když se praž-
skému obchodnímu domu Brouk a Babka pro roz-
hodnutí bratislavského zemského úřadu č. 307. 774/
35/13 nepodařilo zříditi v Bratislavě odbočku.
Kdyby živnostenské úřady I. a II. stolice svou
praksí trpěly, aby se zákaz zakládati nové od-
bočky takto obcházel, mohlo by to podkopati dů-
věru obyvatelstva, zvláště však drobných živnost-
níků ve spravedlivost a nestrannost státních úřa-
dů, jelikož by se v tom vidělo jen nové potvrzení
starého přísloví: "Malé věšejí, velké pouštějí".
Tážeme se tedy, je-li pan ministr ochoten:
1. dáti státním živnostenským úřadem co nej-
pečlivěji prozkoumati výše vylíčený případ Brouka
a Babky, Bohuslava Brouka a Dalibora Herr-
manna;
2. postarati se, aby se vládní nařízení ze dne
16. července 1935, č. 162 Sb. z. a n., o dočasných
omezeních v některých odvětvích podnikání, pro-
vádělo podle smyslu zákona a úmyslu zákonodárce
a nikoliv jen podle doslovného znění, a aby příště
živnostenské úřady se vší přísností čelily všem
jakýmkoliv obejitím uvedeného vládního nařízení;
3. naříditi, aby se šetření a rozhodování v živ-
nostenské věci Bohuslava Brouka pokud možno
urychlilo;
4. postarati se, aby proti úředníkům, kteří jsou
odpovědní za zřejmé porušení práva, bylo zahá-
jeno disciplinární vyšetřování a aby interpelujícím
byl oznámen výsledek tohoto vyšetřování?
V Praze dne 10. září 1936.
Inž. Karmasin,
Rösler, Jäkel, Frank, Franz Němec, Nickerl,
Obrlik, Stangl, F. Nitsch, Wagner, Illing, Fischer,
Sandner, Hollube, May, Sogl, dr. Hodina, Kundt,
Axmann, Wollner, Gruber, dr. Rosche.
619/IX. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi zemědělství
o protizákonném přídělu pozemku ve Svět-
líku-Bedříchově zkráceným přídělovým ří-
zením.
Na jižní Šumavě jest v katastru světlickém,
20 km od Českého Krumlova, malá osada "Bedři-
chov", která se svými částmi "Kozlův Vrch" a
"Čert v lese" má 240 obyvatelů v 36 domech,
daleko roztroušených. V této obci stejně jako
v jiných pošumavských obcích byly po vykoupení
pachtovaných pozemků ještě zbylé pachtovní po-
zemky přiděleny a prodány tak zvaným zkráceným
přídělovým řízením. V obci Světlíku jsme na místě
zjistili, že podle přídělového seznamu má býti
úhrnem přiděleno asi 69 ha 24 stranám, a to
většinou dlouholetým pachtýřům a starým hospo-
dářům. Nejcennější usedlost, hospodářství č. 10,
nedostali však dlouholetí pachtýři, nýbrž Helena
Fuchsová, nezletilá dcera židovského advokáta,
jenž bydlí v českém Krumlově, tedy 20 km odtud.
Přídělovou cenu určilo ministerstvo zemědělství
na 5635 Kč, tedy na 550 Kč za 1 ha, kdežto ostatní