Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1956.

IV. volební období. 3. zasedání.

Překlad.

585.

Návrh

poslance dr A. Kellnera

na vydáni zákona, že při roku k vykonání vyjevovací přísahy má býti dlužník
dotázán na nařikatelné převody majetku.

Navrhujeme:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti na tomto zákoně:

Zákon

ze dne.....

o dotazování dlužníka při roku k vykonání vyjevovací přísahy na nařikatelné pře-
vody majetku.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Paragraf 48 zákona ze dne 27. května
18%, č. 79 ř. z. (exekuční řád) se mění a
zní:

Vyznačení roku k vykonání vyjevovací
přísahy dlužno veřejně oznámiti vývěs-
kem na soudní tabuli.

Výpověď a přísaha se děje veřejně.

Soud a vymáhající věřitel mají právo
dotazovati se dlužníka na všechny právní
činnosti, které provedl v posledních dvou
letech před rokem k vykonání vyjevovací
přísahy. Otázky vymáhajícího věřitele,

2

příčící se dobrým mravům, může soud za-
mítnouti.

Nepřijde-li dlužník k roku k tomu usta-
novenému nebo odepře-li výpověď a pří-
sahu, exekuční soud má k návrhu uvaliti
na něho vazbu, aby vynutil přísežnou vý-
pověď. Vazba, která se má vykonati po-
dle §§ 360 až 366, končí se, jakmile byla
učiněna výpověď a vykonána přísaha a
její úhrnná doba nesmí přesahovati 6 mě-
síců.

Uvězněný dlužník může kdykoliv u o-
kresního soudu vazebního místa na-
vrhnouti, aby byl připuštěn k přísežné
výpovědi jemu uložené. Tomuto návrhu
budiž vyhověno bez dalšího řízení.

Povolení vazby se stane bezúčinným,
nevykoná-li se do roka. Může však býti
znova nařízen rok k vykonání vyjevovací
přísahy a za podmínek uvedených ve tře-
tím odstavci znova vazba uvalena.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem
vyhlášení. Provedením tohoto zákona jest
pověřen ministr spravedlnosti.

Odůvodnění.

Pro strašnou hospodářskou krisi koná
stále více dlužníků vyjevovací přísahu.
Četní dlužníci stali se bez své viny ne-
schopnými platiti. Ale jiní dlužníci dove-
dou velmi obratně, než vykonají vyjevo-
vací přísahu, na újmu věřitelů, jimiž jsou
často drobní živnostníci, kteří sami trpí
nouzi, převésti cenné majetkové předmě-
ty na třetí osoby, zvláště na příbuzné.
Lid označuje takové převody krátce, ale
správně jako »podvodné převodyŤ.

Máme sice odpůrci řád a zákon proti
maření exekuce, ale těchto zákonitých
prostředků lze v boji proti podvodným
převodům užívati jen nepatrně, poněvadž
vymáhající věřitel, který byl poškozen
podvodným převodem dlužníka, jest vět-
šinou tak nedostatečně informován o do-
bě, předmětu a bližších okolnostech ma-

jetkového převodu, že si nemůže troufati
vystoupiti jako odpůrci žalobce a oběto-
vati na to značné útraty odpůrčího sporu,
čili - jak se mezi obchodníky mluví -
dobré peníze přidati ke špatným.

Mimo to jest soudní nalézání, pokud jde
o odpůrci nároky, velmi úzkostlivé a jen
zřídka se vyhoví odpůrci žalobě.

S trestním řízením pro maření exekuce
to není mnohem lepší. Když nějaký chu-
dák prodá zabavené jízdní kolo, je ihned
chycen a rychle a jistě odsouzen pro zma-
ření exekuce. Ale když se stane neschop-
ným platiti ohromný podnik, jehož zá-
stupci snad ještě přijíždějí k vyjevovací
přísaze v přepychovém automobilu, trest-
ní soudnictví jen zřídka podnikne rozho-
dující krok. V nejlepším případě se vy-
slechne několik znalců účetních knih, pro-

3

zkoumá se duševní stav pana ředitele a
s ulehčením se dojde k poznání, že to
vlastně jest jen »civilní právní poměr«,
že věc nedozrála k žalobě a že se tedy
věřitelé odkazují »na cestu civilního prá-
va.Ť

Tento návrh hodlá poskytnouti věřiteli
možnost, aby při roku určeném k přísaze
bylo možno pod následky přísahy a,
zdráhá-li se odpovídati na otázky, pod
pohrůžkou vazbou se dotazovati, jaké
právní činnosti, zvláště převody majetku
provedl v posledních dvou letech. Tím se
poskytne věřiteli možnost, aby se dově-

děl o spolehlivých skutkových podstatách
pro odůvodnění odpůrci žaloby.

Na ochranu před trýznivým provádě-
ním práva dotazovati se byl do návrhu
pojat zákaz trýznění, který má především
zabrániti, aby věřitel nekladl otázek ma-
licherných nebo takových, které se příčí
zbožné úctě nebo dobrým mravům. Tento
zákaz trýznění má zabrániti i tomu, aby
dlužníci, kteří se zřejmě bez své viny ho-
spodářskou krisí dostali do smutného po-
stavení osob, konajících vyjevovací pří-
sahu, nebyli trýznění popuzujícími a uráž-
livými otázkami věřitelů.

V P r a z e dne 18. června 1936.

Dr Kellner,

dr Jilly, Wagner, inž. Peschka, Obrlík, Sandner, Fischer, Gruber, Kundt, Wollner,
dr Rosche, inž. Künzel, Illing, inž. Richter, dr Neuwirth, Hollube, inž. Lischka,
Stangl, Jobst, dr Köllner, dr Hodina, dr Zippelius.