Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
581.
Návrh
poslanců Josefa Netolického a Tykala
na ochranu dlužníka před vymáháním knihovních pohledávek.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne............,
kterým se zřizuje ochrana dlužníka před vymáháním knihovních pohledávek.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Živnostníkům, obchodníkům a podnika-
telům, podléhajícím živnostenskému řádu
a pokud jsou povinně členy živnosten-
ských společenstev má se dostati úlevy,
jak dále jest uvedeno, ve splácení hypo-
tékárních zápůjček, jich úrokování, vy-
máhání, provádění nucené správy a exe-
kuční dražby.
Tato úleva bude se týkati osob v prvé
větě tohoto paragrafu uvedených, pokud
nejsou účastný úlev poskytnutých již ji-
nými opatřeními zákonnými, vládními neb
správními a pokud úlevy takové jsou
menšího rozsahu, než jest ustanoveno
tímto zákonem.
2
Úlevy budou se vztahovati na zápůjčky
poskytnuté do 31. prosince 1935.
§ 2.
Úlevy v § 1 uvedené týkají se všech
zápůjček a úvěrů, poskytnutých osobám
v § 1 uvedeným jakýmkoliv způsobem a
z jakéhokoliv titulu, kterýmkoliv věřite-
lem, pokud byly již povoleny jako zá-
půjčky hypotékami a jsou na nemovito-
stech shora uvedených osob knihovně za-
jištěny, nebo mohou býti na základě práv-
ních listin, nebo jednání při poskytování
zápůjček věřitelem na takových nemovi-
tostech dodatečně zajištěny.
Pokud by nějaká ustanovení jiná, jaké-
hokoliv druhu odporovala ustanovení to-
hoto zákona, nebo omezovala rozsah jeho,
jsou po dobu platnosti tohoto zákona bez-
účinná a důsledky právních titulů, získa-
ných věřitelem před účinností tohoto zá-
kona, odsunují se po tutéž dobu, jestliže
dalšími ustanoveními tohoto zákona ne-
jsou učiněna další opatření.
Chce-li věřitel zachovati si získaná prá-
va pro dobu po uplynutí tohoto zákona,
pokud tak lze ve smyslu ustanovení před-
cházejícího odstavce, musí si tato práva
dáti zvláště poznamenati knihovním sou-
dem v knihách pozemkových předložením
všech listin, kterými jeho dosavadní prá-
va jsou prokazatelná.
§ 3.
Uvedené úlevy v § 2 spočívají v tom,
že se ze zápůjček takových věřitelů ne-
může po vydání tohoto zákona žádati na
dlužníkovi na úrocích více než 4l/2%
ročně splatných a na úmoru zápůjček ví-
ce než 3/4% ročně, ať bylo splácení zá-
půjček smluveno jakýmkoliv spůsobem a
v jakékoliv výši, nebo nebylo smluveno
vůbec.
Dlužník může se uvoliti k vyšším splát-
kám umořovacím, nikoliv ale k vyšším
úrokům, než jsou shora uvedené.
Zadržené úroky a splátky před vydá-
ním tohoto zákona může si věřitel, pokud
dlužník nemůže je zaplatiti najednou nebo
po splátkách, dáti zajistiti na nemovitosti
a to v pořadí vymíněných vedlejších zá-
3
vazků a pokud nedoplatky přesahují tyto
vymíněné závazky, ve zvláštním pořadí
dosud volném; všechny tyto nedoplatky
zajištěné ve zvláštním pořadí, pokud na
nemovitosti vázne několik pohledávek a
několik věřitelů, budou rozděleny mezi
věřitele rovnoměrným dílem po uvolnění
nemovitosti zavázané tímto zákonem dle
výše doby té které zápůjčky a event.
ztráty vzniknuvší pro věřitele.
§ 4.
Pokud úroky a splátky (úmory) uvede-
né v § 3 budou dlužníkem dodržovány a
řádně placeny, nesmí věřitelé zápůjček,
o nichž jedná tento zákon, dlužníkovi po
5 let od účinnosti tohoto zákona vypově-
děti a nesmí býti žádným věřitelem za-
žádáno o povolení exekuční dražby pro
takové nemovitosti; rovněž nemůže býti
věřitelem zažádáno o jiné dlužníka ome-
zující opatření na nemovitosti.
Řízení konkursní v takových případech,
kde by do konkursní podstaty měla při-
padnouti nemovitost, jíž se týká tento zá-
kon, se po uvedenou dobu přerušuje.
Vyrovnání, ať soudní nebo mimosoudní,
může se prováděti, ale nesmí zavazovat
nemovitost více, než tomu bylo před za-
vedením vyrovnávacího řízení.
Rovněž ani dlužník nesmí zatěžovati
nemovitost nějakými zápůjčkami nebo zá-
vazky kromě těch, jež by vznikly z ob-
čanského práva rodinného, při čemž pří-
slušný soud musí vyzkoumati úměrnost
těchto zápůjček a závazků.
§ 5.
Ustanovení § 4 týká se také vkladeb
vedlejších (simultánních).
Na nemovitosti zmíněné v §§ 4 a 5 ne-
může býti vedena nucená správa a pokud
již byla zavedena, budiž zrušena a nemo-
vitost budiž odevzdána do správy vlast-
níka nemovitosti.
O zrušení nucené správy musí vlastník
nemovitosti zažádat u příslušného soudu.
§ 6.
Do uplynutí pěti let od vydání tohoto
zákona vláda předloží návrh zákona, ve
4
kterém ustanoví způsob likvidace zá-
vazků, jichž týkají se ustanovení tohoto
zákona.
Do vydání takového zákona likvidační-
ho veškerá jednání, která by se věřitelem
udělala a směřovala k tomu, aby dlužník
byl nucen vzdáti se vlastnictví nemovi-
tosti, jsou bezúčinná a dlužník může se u
příslušného soudu domáhati práva příslu-
šejícího mu dle tohoto zákona.
§ 7.
Pod dobu účinnosti tohoto zákona ne-
smí býti žádným věřitelem žádáno zapla-
cení na ručitelích dlužníka, pokud dlužník
koná svou povinnost v rozsahu uvedeném
v § 3 tohoto zákona. Ujednání příčící se
tomuto ustanovení jsou bezúčinná.
§ 8.
Provedením tohoto zákona pověřuje se
ministr obchodu, průmyslu a živností, mi-
nistr financí a spravedlnosti event. jiní
zúčastnění ministři.
Důvodová zpráva.
Jest známo z literatury odborné, před-
nášek, denního tisku, že stav živnosten-
ský, zejména pokud máme na mysli drob-
né živnostnictvo zaměstnávající se výro-
bou, obchodem a drobné podnikatele, jest
velmi význačným činitelem nejen v ná-
rodním hospodářství státu, ale jest i opo-
rou jeho stability politické.
Houževnatost živnostníka v oboru jeho
činnosti, jeho umění v bezpříkladném od-
říkání se v potřebách, jeho touha udržeti
svoje samostatné postaveni i při nej-
skromnějších výtěžcích způsobily, že se
o živnostenském problému málo diskutuje
i píše a že se pro tento stav ještě nedo-
ceněný velmi málo učinilo, takže dílčí zá-
kroky, z nichž mnohé podniknuty byly
svépomocně, pravidelně nepříznivými zá-
sahy v jiném místě zůstaly bez účinku.
Jest nutně třeba pro živnostnictvo buď
vybudovati nebo zreformovati různá za-
řízení, jako odborné školství, oprávnění
živnostenská, nákupy surovin, prodej vý-
robků, problém úvěrový, zaopatření v ne-
moci a stáří, úprava zadlužení a udržení
existence živnostníkovy po dobu hospo-
dářské deprese.
Jednou z nejaktuálnějších otázek zra-
lých k okamžitému řešení jest udržení
existence živnostníkovy po dobu hospo-
dářské deprese, a to zejména v těch pří-
padech, kdy živnostník zachoval si sice
reálné hodnoty z dob předválečných nebo
z doby poválečné hospodářské prosperity,
ale zadlužil se v důsledku znehodnocování
výrobků a surovin na skladě.
Proto předkládá se v souboru opatření,
která učiněna budou k podpoře stavu
živnostenského, předloha zákona, kterým
má býti zabráněno úplnému ochuzení těch
živnostníků, kterým by jejich majetek byl
5
nyní za přechodně nízkých cen prodán
nebo vyvlastněn věřitelem.
K § 1.
Ustanovením v tomto paragrafu určuje
se okruh osob živnostenského podnikání,
které mají býti účastný úlev a zároveň se
uvádí jakého druhu úlevy mají býti. Nej-
aktuálnější problém dneška při zadluže-
ných živnostnících jest, aby tito, pokud
mají nějaké nemovitosti, nebyli o ně ne-
svědomitými nebo nedočkavými věřiteli
předčasně připraveni, aby se tak neocitli
bez jakýchkoliv prostředků.
Těmito úlevami má se jim vyjíti
vstříc, pokud se týká výše úrokové, splá-
cení dluhů, vymáhání vnucené správy a
exekučních dražeb.
Rozumí se samo sebou, pokud by již
tyto osoby z ustanovení jiných opatření
měly úlevy, které se rovnají úlevám tímto
zákonem navrhovaným nebo dokonce
snad úlevy vyšší, že platí pro ně tyto
úlevy výhodnější.
Dále se v tomto paragrafu ustanovuje,
že se úlevy budou týkati všech zápůjček,
které byly sjednány včetně do 31. prosin-
ce 1935. Tím se jimi omezuje okruh zá-
půjček, ježto z úlev vyjímají se zápůjčky
nové, poněvadž by dalším omezováním
byl eventuelně ohrožen úvěr osobám, na
něž se tento zákon má vztahovati.
K §2.
V tomto paragrafu jest vyjádřeno, ja-
kého druhu zápůjček úlevy uvedené v § 1
se týkají. Mají to býti nejen zápůjčky
hned jako hypoteční poskytnuté, ale i
všechny takové zápůjčky, které v růz-
ných formách úvěru živnostníkům byly
poskytnuty a během tohoto úvěru na ne-
movitosti těchto živnostníků knihovně za-
jištěny.
V tomto paragrafu jest také pamatová-
no na to, jakým způsobem věřitel má si
při tomto opatření pro dlužníky zajistiti
své právo, jež vzniklo event. z těchto práv
vzniklé pohledávky.
K § 3.
Úleva úroková stanovena byla nejvyšší
výší úrokovou 4 1/2%, což jest úrok z hy-
potečních zápůjček, poskytovaných zem-
skými úvěrními ústavy ve smyslu vládní-
ho nařízení č. 238/35. Stanovení nejvyšší-
ho úmoru ve výši 3/4% jest navázáno na
úlevy, poskytnuté již osobám jiných povo-
lání ve vládních nařízeních čís. 249-251
Sb. z. a n. z r. 1935.
Aby nebylo možno přesunouti a nahra-
zovati si snížený úrok různými vedlejšími
platy, jest pamatováno na to tím, že tyto
vedlejší platy jakéhokoliv druhu a všech-
ny dohromady nemají přesahovati míru,
která jest určena ve vlád. nař. č. 252/35.
Dále tento paragraf ustanovuje, jakým
způsobem zadržené úroky a splátky před
vydáním tohoto zákona věřitel může si
zajistiti.
K § 4.
V tomto paragrafu jest uveden důsle-
dek, který musí nastati, jestliže v § 3 uve-
dené úroky a splátky dlužník správně
platí a dodržuje. Potom nesmějí ho vě-
řitelé uvésti do takové situace, že by ne-
movitost byla exekučně prodaná, čímž by
nastala pro dlužníka ztráta v budoucnosti
vůbec nenahraditelná, neboť takováto ne-
movitost bývá pravidelně výrazem celo-
životních úspor živnostníka, nebo výtěž-
kem v době konjunktury, ke kterému se
již nevypracuje v budoucnosti a který je-
diný může zabezpečiti jeho stáří.
K § 5.
Tímto paragrafem se ustanovuje, že ne-
může býti vedena vnucená správa a jest-
liže jest zavedena, že musí nemovitost
býti odevzdána vlastníku zpět, což je odů-
vodněno tím, že živnostník, aby mohl do-
státi povinostem, které jsou určeny v §§
3 a 4, nesmí míti svoji nemovitost zatíže-
nou nucenou správou, poněvadž také ve-
dle toho jest třeba, aby se mohl obživiti.
K § 6.
V tomto paragrafu jest pamatováno na
to, že vláda musí vydati zákon do 5 let,
t. j. do uplynutí platnosti tohoto zákona,
jak se bude - pokud se dlužnické žale-
6
žitosti živnostníků dosud nevyřídily -
v případech, míněných dle tohoto zákona,
dále pokračovati. Bude třeba, aby vláda
vydala souborný zákon o celém problému.
V Praze dne 26. června 1936.
Netolický, Tykal,
Bátková, Zeminová, Fiala, Šmejcová, Fr. Langr, Jenšovský, Lanc, Hatina, David,
Stejskal, Polívka, Mikuláš, Tichý, Uhlíř, Babek, dr. Klapka, dr. Stránský, Ferd.
Richter, dr. Neuman.