Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

Překlad.

579.

Návrh

poslance dr. H. Neuwirtha,
aby byl vydán zákon o výslechu obhajoby před radní komorou.

Navrhujeme:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ........

o výslechu obhajoby před radní komorou.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

§ 113 trestního soudního řádu, zákon ze
dne 23. května 1873, č. 119 ř. z. se mění a
zní takto:

»Každý, kdo se během přípravného vy-
hledávání, přípravného vyšetřování, aneb
řízení následujícího po podání obžalova-
cího spisu, má za stížená nějakým naří-
zením nebo průtahem vyšetřujícího soud-
ce, má právo žádati, aby o tom rozhodla
radní komora a může podati svou žádost
buď písemně nebo ústně u vyšetřujícího
soudce nebo přímo u radní komory. Ta-
ková stížnost zastavuje výkon nařízení
vyšetřujícího soudce jen v případech uve-
dených v § 108.

Radní komora rozhoduje v neveřejném
seděni vyslechnuvši vyšetřujícího soudce,
státního zástupce, obhájce a obžalova-
ného.

Provedením tohoto zákona se pověřuje
ministr spravedlnosti.

Odůvodnění.

Radní komoru zavedl zákon jako kon-
trolní orgán proti svévoli vyšetřujícího
soudce. Obhájce a obžalovaný mají míti
možnost stěžovati si u radní komory,
děje-li se jim bezpráví nějakým činem
vyšetřujícího soudce nebo považují-li za
ohroženou nezávislost vyšetřujícího soud-
ce proti státnímu zástupci, který pře-
vážně ovládá přípravné řízení.

Důvěra veřejnosti a obhajoby v radní
komoru jako v nezávislý soudcovský
kontrolní orgán jest těžce otřesena ny-
nější praksí. Radní komora jedná tajně,
připouští ke slovu sice státního zástupce
a vyšetřujícího soudce, ale vylučuje ze
svých porad obhajobu a obžalovaného.
Ba dokonce se rozmohl zvyk, že radní
komora vydává svá rozhodnutí tak, že
jeden zpravodaj vypracuje rozhodnutí
o stížnosti a pak se toto rozhodnutí před-
kládá ostatním členům radní komory, kte-
ří je skoro vždy bez výhrad berou na vě-
domí. O řádné poradě, o zkoumání dů-
vodů stížnosti nelze při této praksi mlu-
viti.

Navrhovatelé se neuzavírají poznání, že
neveřejnost porad radní komory musí

býti zachována; neboť jest i v zájmu ob-
žalovaného, aby se celé přípravné řízení
provádělo v neveřejných schůzích. Často
vyjde na jevo, že obžalovaný není vinen,
jeho pověst by byla ohrožena, kdyby pří-
pravné řízení bylo zcela veřejné a kdyby
se události v přípravném řízení ještě před
pravoplatností obžaloby projednávaly ve-
řejně, zvláště tiskem.

Přes to však dlužno žádati, aby obhajo-
ba nebyla v přípravném řízení úplné vy-
loučena, zatím co vyšetřující soudce a
státní zástupce smějí v nepřítomnosti ob-
žalovaného a v nepřítomnosti obhájce
pronášeti řeči proti obžalovanému, když
se jedná o jeho stížnosti.

Zásada výslechu obou stran, uznaná
všemi právními řády, přikazuje, aby radní
komora vyslechla v neveřejné schůzi ne-
jen vyšetřujícího soudce a státního zá-
stupce, nýbrž i obžalovaného samého a
jeho obhájce. Uplatní-li se tato zásada,
získá i radní komora na důležitosti a
vážnosti, - což bude ve prospěch nalé-
zání pravdy a ke cti soudcovské nezá-
vislosti a k blahu československého soud-
nictví.

V Praze dne 17. června 1936.

Dr. Neuwirth,

Fischer, Gruber, dr. Zippelius, Obrlík, inž. Lischka, Wollner, Kundt, Stangl, Jobst,
Wagner, dr. Rosche, dr. Köllner, dr. Hodina, dr. Jilly, Sandner, inž. Peschka, Illing,
inž. Künzel, Hollube, Inž. Richter, dr. Kellner.