Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

576.

Návrh

poslanců Františka Němce, Karla Brožíka a Aloise Langra
na zařadění Moravské Ostravy do skupiny míst A činovného.

Poslanecká sněmovna N. S. republiky Československé se usnáší:

Vláda republiky Československé se
vyzývá, aby v nejkratší době připravila
a vyhlásila vládní nařízení ve smyslu od-
stavce 7 § 12 zákona ze dne 24. června
1926, čís. 103 Sb. z. a n. (platový zákon),
jímž se Moravská Ostrava zařazuje do
skupiny míst A činovného, jakožto třetí
největší město v republice, s ohledem na
mimořádné drahotní poměry v místě i
průmyslové oblasti zájmového okolí.

Důvody.

Průmyslové město Moravská Ostrava
vykazuje dle sčítání z roku 1930 celkem
125. 347 obyvatel a řadí se tak na třetí mí-
sto - za Prahou a Brnem - největších
měst ve státě. Počtem obyvatel a vyššími
cenami životních a existenčních potřeb
předstihuje hlavní město Slovenska -
Bratislavu, která odstavcem 5 § 12 plato-
vého zákona do skupiny míst A činovného
byla již v roce 1926 zařazena.

Na území moravsko-ostravském je nej-
větší počet průmyslových závodů, žele-
zárny, ocelárny, koksovny a jiné velko-

průmyslové podniky světového významu,
takže Moravská Ostrava má po této
stránce vedoucí a zcela výjimečné po-
stavení mezi ostatními městy republiky.
Moravská Ostrava je velmi důležitým
střediskem velkého průmyslového kraje.
Svým významem obchodním, průmyslem
továrenským a důlním řadí se nesporně
mezi nejpřednější a největší města v re-
publice. Obchodní ruch je podporován
výhodnou polohou a důležitým uzlem
význačných komunikací - hlavní želez-
niční trati vnitrostátní - i důležitých spojů

2

mezinárodních, vedle rozvětvené sítě
silniční s velmi vystupňovanou dopravou
motorovými vozidly.

V Moravské Ostravě je 32 peněžních
ústavů se stamilionovými obraty ročními,
85 advokátů, 70 lékařů a význačné státní
úřady: okresní úřad, policejní ředitelství,
revírní báňský úřad, krajský a okresní
soud, berní správa, berní úřad, katastrální
měřičský úřad, celní úřad, státní cejchov-
ní úřad, živnostenský soud, poštovní úřad
hlavní se 16 poštovními úřady přidělený-
mi, odbor pro udržování dráhy, velký do-
pravní úřad železniční, železniční dílny,
hlavní sklad tabáku, obecní úřad s 18 od-
děleními a j. Z velkoprůmyslu poukazu-
jeme zejména na Vítkovické železárny,
které zaměstnávají 4. 000 úředníků a na
15. 000 dělníků, Vítkovické kamenouhelné
doly, Báňská a hutní společnost, Severní
dráha Ferdinandova a mnohé jiné.

Také v ohledu kulturním stojí Morav-
ská Ostrava v nejpřednější linii. Vedle
řady škol středních a odborných má dvě
stálá divadla (české a německé), pře-
mnoho institucí potahy osvětové a kul-
turní, z nichž na prvém místě dlužno
uvésti velkolepý »Dům umění«, obsazený
celoročně výstavami malířskými, sochař-
skými a j., dále městskou obrazárnou ce-
ny milionové. Moravská Ostrava je kul-
turním střediskem severovýchodní oblasti
země moravskoslezské. Státní nemocnice
je jednou z největších a nejmoderněji vy-
bavených nemocnic v republice.

Popřevratový rozvoj města Moravské
Ostravy je zcela mimořádný a jsou dány
všechny podmínky dalšího zdárného roz-
voje a růstu města. Nejen počet obyvatel-
stva, ale také počet postavených domů
od 1. ledna 1924 nasvědčuje neobyčejné-
mu růstu města. Po sloučení obcí: Přívo-
zu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu
n. Odrou, Hrabůvky a Nové Vsi s Morav-
skou Ostravou bylo k 1. lednu 1924 cel-
kem 5. 012 domů. K 1. lednu 1936 je již
okrouhlých 7. 000 domů ve Velké Ostravě.

Do Moravské Ostravy má přirozený
spád velmi široké a hustě obydlené prů-
myslové okolí, jehož obyvatelstvo zde
nakupuje potraviny a veškeré životní a
existenční potřeby, obstarává záležitosti

finanční, obchodní, živnostenské, zdravot-
ní, sociální a p.

Denní příliv okolního obyvatelstva do
města je velmi značný, snad největší z na-
šich měst, mimo Prahu. V důsledku toho
jsou ceny životních potřeb stále vyšší, než
v kterémkoliv jiném místě republiky. Již
za dob předválečných byla Moravská
Ostrava označována za jedno z nejdraž-
ších míst. Tato skutečnost zůstala plně
zachována v období popřevratovém -
jak konečně v těžké průmyslové oblasti
jinak ani býti nemůže. Vedle životních a
jiných potřeb uvádíme zvláště činži, kte-
rá zatěžuje nad snesitelnou míru hospo-
dářskou úroveň pracujících vrstev, jak
dělnických tak zaměstnaneckých. Měsíční
nájemné z bytu jednopokojového činí 260
až 320 Kč, z bytu dvoupokojového 480 až
650 Kč, dle vzdáleností od středu města.
Nájemné z bytů větších je středním a
nižším vrstvám vůbec nedostupné. Při
nižším nájemném na okruhu města je
vyšší spotřeba na dopravném hromadný-
mi prostředky. Jízdní sazby elektrické
dráhy i autobusů jsou zde nejvyšší ze
všech měst republiky. Životní náklady,
zvláště pak činže, jsou nad jakoukoliv
pochybnost mnohem vyšší, než v hlavních
městech do skupiny již zařazených. Ten-
to stav je trvalý a jeho příčiny tkví prá-
vě ve zvláštním rázu Moravské Ostravy,
jakožto ústředí oblasti těžkého průmyslu
a nelze proto vůbec očekávati, že by se
poměry tyto budoucně snad změnily ve
prospěch místního obyvatelstva. Morav-
ská Ostrava je a zůstane místem s nej-
vyššími cenami životních a existenčních
potřeb.

Bylo-li do platového zákona vloženo
citované zmocnění vlády k úpravě činov-
ného, stalo se tak proto, aby v důvodných
případech bylo použito k vyrovnání dra-
hotních poměrů v jednotlivých místech,
případně oblastech.

Jak z důvodů upotřebených patrno, má
Moravská Ostrava všechny podmínky na
plných 100%, aby vláda mohla citované-
ho zmocnění zákona plné, právem a dů-
vodně použíti.

Celý průmyslový kraj, zvláště pak Mo-
ravská Ostrava, přispívá daněmi a jiný-

5

mi veřejnými dávkami i poplatky měrou
vysokou nad průměrem jiných lidnatých
či průmyslových oblastí. Jen na dani obra-
tové a přepychové odvádí přes 30 milionů
ročně. Je proto přímo povinností státní
správy, aby úpravou činovného vyrov-
nala drahotní diferenci mezi touto prů-
myslovou oblastí a ostatními kraji v repu-
blice, aby zaměstnancům v místě i při
vyšších cenách byl zajištěn aspoň stejný
životní standard, jako v místech příznivěji
položených a cenami mnohem nižšími.

Požitky veřejných gážistů jsou stano-
veny zákonem a proto nemohou veřejní
zaměstnanci býti účastni na své vyrovná-
vací pružnosti rychlejším jednáním a vý-
sledky, kterými si pomáhají jiné pracující
vrstvy. Ale právě odstupňované činovné
a zákonné zmocnění vlády dávají rozho-
dujícím činitelům vládním možnost vy-

rovnati zjištěné rozdíly, naprosto pře-
svědčivě prokázané.

Všechna úřední šetření a přesně zjiště-
né doklady musí potvrditi, mnohde i pře-
kročiti všechna tvrzení tohoto návrhu.
Dovoláváme se pouze a jedině spravedl-
nosti a objektivního šetření úředního, kte-
ré v plném rozsahu potvrdí námi upotře-
bené argumenty, resp. konstatování sku-
tečného stavu. Proto tím více věříme
v příznivé a včasné řešení.

Zaměstnanectvo moravsko-ostravské
čeká trpělivě na žádané a plně důvodné
řešení předmětné otázky plných 10 let.
Tím prokázalo zcela zvláštní ohled i trpě-
livost a zaslouží si tím více žádaného vy-
rovnání. Žádáme proto naléhavě, aby
vláda republiky k řešení přikročila a žá-
dané vládní nařízení vydala.

V Praze dne 23. června 1936.

Frant. Němec, Brožík, A. Langer,

dr. Markovič, dr. Mareš, R. Chalupa, Fel. Kučera, Lauštnan, Jurnečková-Vorlová,
dr. Macek, Jaša, Plk, Klein, Polach, Jar. Kučera, Tayerle, Srba, Vaverka, Nový,

Hladký, Kopasz, Ešner.