Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání
551.
Návrh
poslanců dra Neumana, Zeminové a F. Richtra
na povinné očkování proti záškrtu.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne.......
o povinném očkování proti záškrtu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Očkování proti záškrtu jest povinné,
bezplatné a říditi je přísluší správě státní.
§ 2.
Očkovány musí býti děti ve věku od
2-7 let.
§3.
(1) Očkování prvému musí se podrobiti
děcko nejpozději v druhém roce svého
věku.
(2) Přeočkování musí býti provedeno
při vstupu do první třídy obecné školy.
(3) Děti docházející do školek mateř-
ských musí býti přeočkovány po prvé ve
4, po druhé v 6 letech.
2
§4.
(1) Osvobozeny mohou býti jen takové
děti:
a) které trpí těžkým neduhem, takže
děcko jest trvale neschopno docházeti do
školy,
b) u nichž by provedení očkování moh-
lo způsobiti podstatné zhoršení stávající
choroby.
(2) Vysvědčení za tím účelem vydaná
mají platnost pouze tehdy, byla-li vydána
úředním lékařem okresního úřadu.
§5.
U dětí, které nepodrobili se očkování
z vážných a omluvitelných důvodů, od-
souvá se povinnost očkovací u po prvé
očkovaných o rok, u těch, které podléhají
přeočkování do doby nejbližšího povin-
ného očkování.
§6.
Za správné provedení očkování jsou
zodpovědni rodiče neb jejich zákonití zá-
stupci.
§7.
Očkování mohou prováděti lékaři, kteří
mají právo provozovati praksi lékařskou
na území ČSR.
§8.
Očkující lékaři jsou státní obvodní
(městští) lékaři, v místech, kde počet
očkovanců by přesahoval na jednoho lé-
kaře 120, má právo úřad pověřený vý-
konem veřejné zdravotní správy jmeno-
vati i jiné lékaře. Tito mohou odmítnouti
pouze ze závažných důvodů zdravotních.
§9.
(1) V místech, kde působí řádně a od-
borně vybavené poradny »Našim dětem«
provádějí tyto očkování všech dětí věku
předškolního.
(2) V místech, kde jsou ustanoveni škol-
ní lékaři, provádějí tito přeočkování dětí
do školy vstupujících.
§ 10.
Každý lékař jest povinen hlásiti očko-
vání proti záškrtu, které provedl soukro-
3
mě. V hlášení musí býti bezpodmínečně
uvedeno, jaké látky bylo užito, a zda se
jednalo o prvé očkování, či přeočkováni.
§11.
(1) Všem lékařům provádějícím očko-
vání na účet státu, přísluší honorář a ces-
tovné ve výši, jíž určí vládní nařízení.
(2) Honoráře a cestovné lékaři hradí o-
bec bydliště očkovaného dítěte, která ta-
ké nese náklad na opatření a upravení
místností pro očkování, pomocný perso-
nál a výlohy za kancelářské potřeby, nut-
né pro obecní evidenci očkovanců.
§12.
Ostatní náklady spojené s očkováním
a přeočkováním proti záškrtu (výrobu Ra-
monova anatoxinu a jeho zasílání) hradí
státní pokladna.
§13.
(1) Pokud neplatí všeobecné trestní zá-
kony, trestají se přestupky a opominutí
tohoto zákona nebo nařízení, podle něho
vydaných, úřady politickými pokutou od
20 do 200 Kč nebo vězením od 2 do 14
dnů.
(2) Pokuty připadnou obcím, v jejichž
obvodu byl trestní čin spáchán; budiž jich
užito ve prospěch veřejného zdravotni-
ctví.
§14.
(1) Zákonná ustanovení o organisaci ve-
řejného zdravotnictví zůstávají v platno-
sti.
(2) Rozhodovati o očkování proti zá-
škrtu přísluší státním úřadům, jimž jest
svěřena organisace zdravotní péče; ko-
nečnou instancí jest ministerstvo zdravot-
nictví a tělesné výchovy.
§15.
(1) Zákon nabývá účinnosti tři měsíce
po vyhlášení.
(2) Ministru veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy se ukládá, aby zákon
provedl ve shodě se zúčastněnými mi-
nistry.
4
Odůvodnění.
I. Část všeobecná.
Záškrt jest těžké infekční onemocnění
dětí hlavně ve věku batolivém, předškol-
ním a prvních letech školních. Jest typi-
ckou inhalační nákazou, která se přenáší
kapénkovou infekcí, při čemž hlavním
zdrojem nákazy jest nemocný, rekonva-
lescent, nebo nosič bacilů, který zpravid-
la jest bez příznaků. Dlouhá léta svým
průběhem klinickým byl záškrt méně
zhoubným, rovněž nemocnost nevykazo-
vala tak vysokých čísel statistických, ja-
ko od roku 1928, kdy případů přibylo mě-
rou neúměrnou; přirozeně, že větší vý-
skyt záškrtu nezůstal bez vlivu na úmrt-
nost. (Viz přílohu »Nemocnost záškrtem v
Č. S. R. «)
Sledujeme-li statistické údaje od roku
1890 přibylo případů onemocnění touto
zhoubnou chorobou téměř jednou tolik.
V roce 1890 připadalo na 100. 000 obyva-
tel asi 100 případů, v roce 1900 něco má-
lo přes 100, 1910 asi stejně, v roce 1915
-16 již 150, pak nastalo podstatné sní-
žení až asi do roku 1925, kdy počala vlna
infekce záškrtové rapidně stoupati až v
roce 1934 na 300 případů v zemi České,
celostátně 227 na 100. 000 obyvatel.
Snad pokles byl způsobený skutečně
menším výskytem této zhoubné choroby,
avšak nelze přejíti též, že připojením Slo-
venska počet občanů ve státě stoupl, po-
měry zdravotní na Slovensku byly špatné,
hlášení infekčních chorob rovněž nedosta-
tečné, neúplné. Ještě dnes zůstává v celém
státě mnoho případů utajeno; v zapad-
lých krajích pak, kde komunikace jsou
špatné, jest mnoho neléčených případů.
Že hlášení z krajů slovenských nejsou na-
prosto spolehlivá, lze usuzovati též z to-
ho, že tam jest mnoho okresů, kde nemoc-
nost na 100. 000 obyvatel kolísá od
0 do
50, ač v zemích historických takových té-
měř není.
Přirozené, že úmrtnost záškrtem oproti
létům 1890 musela aspoň částečně pokles-
nout, díky methodám léčebným a pak
hlavně díky řádné organisaci léčebné pé-
če - prováděné v nejširších vrstvách li-
dových nositeli sociálního pojištění (ne-
mocenskými pojišťovnami, léčebnými
fondy a pod. ). Úmrtnost od r. 1900 nápad-
něji poklesla a vzdor zvýšené nemocnosti
v roce 1912-17 nevystoupila rapidně, na-
opak zůstala na stejné výši. Přirozeně, že
s nápadně velikým výskytem záškrtu v
posledních 10 letech stoupla úmrtnost,
vzdor tomu rovná se úmrtnost z roku
1910, ač počet onemocnění v roce 1934
jest téměř trojnásobný. Zase jen výsledek
lepší a dokonalejší organisace léčebné pé-
če v každém směru; přirozeně, že nové
poznatky epidemiologické a příslušná u-
stanovení zákonná mají nepopiratelně vel-
ký vliv.
Záškrt stal se svým průběhem a pova-
hou choroby velmi zhoubným. Vzdor to-
mu, že i když včas zakročí lékař patřič-
nou a velmi velikou dávkou léčebného se-
ra, dostavují se ve velkém počtu případů
těžké komplikace v nejrůznějších orgá-
nech. Jsou to nejčastěji srdce, plíce, led-
viny, nervstvo. Tyto následky pak nese
si nemocný, který úspěšně boj s chorobou
vyhrál, celým životem.
Zvláště jsou to záněty ledvin a srdeční
vady, které zůstávají trvalými a zde pak
ztráty jsou značné. Proto jest nejvýše
nutno, jelikož hygienická opatření úplně
nepostačují a při sebe dokonalejším pro-
vádění nemohou postačiti (zdravého nosi-
če nákazy, nejdůležitější to zdroj nelze
odstraniti) prováděti systematická a po-
vinná opatření nová, která podstatně sní-
ží nemocnost a úmrtnost. Za takováto o-
patření pokládá se nyní všeobecně ochran-
né očkování a přeočkování, kterým se zí-
ská odstranění vnímavosti dětí proti zá-
škrtu, takže i zdravým nosičům nákazy,
kterých odstraniti nelze, vezme se tímto
způsobem vhodná půda k rozsévání ná-
kazy.
Zdravotní odbor Svazu národů roku
1929 podrobil celou otázku ochranného
očkování proti záškrtu pečlivému studiu,
pověřil 9 států provedením pokusných
akcí s očkováním a na základě získaných
5
zkušeností shrnul je roku 1931 v určitá
usnesení, jež očkování úplné doporučují.
Nejlepší, nejdokonalejší a úplně bez ne-
bezpečí jest očkování prováděné Rame-
novým anatoxinem. Nesčíslné množství
dělí bylo touto látkou očkováno a nebyly
nikdy pozorovány žádné nepříjemné ná-
sledky, jako po jiných látkách a také imu-
nita získaná po anatoxinu jest nejlepší a
nejdokonalejší.
Že až dosud výsledky očkování nese-
tkaly se s očekávaným efektem, jest při-
rozené a lze je velmi snadno vysvětliti,
neboť očkování nebylo vůbec nijak orga-
nisováno a bylo zcela dobrovolné. Jedi-
nec nerad přistoupí, neb vůbec o své vůli
podnikne něco, co sám musí draze zapla-
titi a o čem pak není 100% přesvědčen,
že mu prospěje. Jakkoliv každý z rodičů
snad vše podnikne pro blaho svých dítek,
přes to v tomto případě valná většina zů-
stávala nedůvěřivá a raději doufala, že
rodina zůstane ušetřena záškrtové infek-
ce.
Nejkrásnějším dokladem této skutečno-
sti jest pražský okres XIII. (provádí a or-
ganisuje vzorně veškerou zdravotní péči),
kde propagace ochranného očkování by-
la skutečně výborná, avšak procento oč-
kovaných tak malé, že »nelze vůbec oče-
kávati, že by kampaň mohla míti nějaký
vliv na celková čísla dosavadní záškrto-
vé nemocnosti v uvedeném okresu«.
Rovněž tak statistiky zahraniční jsou
souhlasné. Jest bezpodmínečně nutno, oč-
kovati všechny děti, pak lze snížiti ne-
mocnost až na 1/20 dnešní a úmrtnost též.
Jsou docela zprávy, které praví, že po-
měr nemocnosti neočkovaných k očkova-
ným jest 1: 230. I když nejsou všechna
udání stejně příznivá, přes to je nutno u-
vážiti a v každém případě se rozhodnouti
pro ochranné očkování. Rozhodně se jím
počet onemocnění sníží nejméně na 1/20,
to znamená, vezmeme-li v úvahu nej-
vyšší roční celostátní úřední průměr z
roku 1934, t. j. 34. 193 případů, lze předpo-
kládati, že po všeobecném očkování kles-
lo by onemocnění na pouhých 1709 přípa-
dů, t. j. o 32. 484 případů méně.
Uváží-li se pak ještě úmrtnost, musí ta-
to přirozeně též znatelně poklesnouti z
9% dosavadních; vždyť nejvíce případů
umírá následkem sdružených chorob,
kdežto očkované děti většinou neonemoc-
ní záškrtem těžšího rázu a tedy i kompli-
kací bude méně.
Z uvedeného vyplívá jasně, že dnešní
dobrovolné očkování s nepřímou podpo-
rou státu a veřejných korporací musí být
v zájmu záchrany celých tisíců dětí, one-
mocnělých záškrtem a na tuto nemoc u-
mírajících, nahrazeno urychleně očková-
ním povinným, na něž náklad ponese stát
a obce.
Lze snad namítnouti, že imunita po oč-
kování není 100%. Jest pravdou, že 5%
zůstává neimunních. To jsou však indivi-
dua, která nemají schopnost vůbec vytvo-
řiti v těle svém protilátek, nevytvoří jich
ani jestliže záškrt prodělají (v takových-
to případech onemocnění u jednoho a té-
hož individua opakuje se až 3kráte). Ale
právě tím, že systematickým očkováním
se sníží počet onemocnění, neonemocní
ani tito jedinci tak často, ba možno říci,
že většina jich zůstane uchráněna náka-
zy.
II. Část zvláštní.
K 8 1. Veřejné očkování je bezplatné.
Lékaři, kteří je konají, nesmějí od stran
za úkony očkovací ani přijímati ani po-
žadovati odměny. Přestupky stihají se
disciplinárně. (Anal. § 21. zák. č. 412/1919
Sb. z. a n. )
K § 8. O závažnosti důvodu, pro něž
bylo odmítnuto očkování rozhodne okres-
ní úřad po slyšení úředního lékaře s ko-
nečnou platností.
K § 11. Honorář za úplně provedené
očkování nemůže přesahovat částku Kč
10. - za jeden případ, cestovné Kč 2. - za
1 km.
Náklad osobní a částečně i věcný je u-
ložen obcím, ježto pro státní pokladnu byl
by za dnešního stavu těžko únosný, kdež-
to pro jednotlivé obce nebude tak znač-
ný, nehledíc k tomu, že může být zahrnut
do paušálu obvodních (městských) lékařů
při jejich nové úpravě.
6
§ 12. Náklad na výrobu Ramonova a-
natoxinu a jeho zasílání ukládá se státu,
který ve svých ústavech již látku vyrá-
bí a při účelné hospodářské výrobě nebu-
de potřebí zvláštních nákladů na zvýšení
produkce očkovací látky.
III. Úhrada.
Zvýšený náklad na výrobu očkovací
látky a její zasílání budiž uhrazen z pří-
slušných rozpočtových položek minister-
stva veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy.
Po stránce formální navrhujeme, aby osnova byla přikázána výboru inicia-
tivnímu a pak výboru zdravotnickému a rozpočtovému.
V P r a z e dne 18. června 1936.
Dr. Neuman, Zeminová, F. Richter,
Mikuláš, Lanc, Bergmann, Netolický, Jenšovský, Uhlíř, dr. Moudrý, Tykal, Polív-
ka, Tichý, Stejskal, David, Fr. Langr, Bátková, dr. Klapka, dr. Kozák, Hrušovský,
Šmejcová.
Příloha.
Nemocnost záškrtem v ČSR.
|
Čechy |
Země |
Slovensko |
Podkarpatská Rus |
Československá |
||||||
|
Rok |
Počet případů |
Na 100. 000 P |
Počet případů |
Na 100. 000 |
Počet případů |
Na 100. 000 F |
Počet případů |
Na 100. 000 |
Počet případů |
Na 100. 000 |
|
1 |
Z |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
|
1920 |
2. 515 |
37. 8 |
1. 325 |
39. 9 |
810 |
27. 1 |
150 |
24. 8 |
4. 800 |
35. 4 |
|
1921 |
2. 100 |
31. 4 |
1. 143 |
34. 1 |
1. 030 |
34. 2 |
107 |
17. 6 |
4. 380 |
32. 1 |
|
1922 |
1. 500 |
22. 4 |
791 |
23. 4 |
803 |
26. 3 |
124 |
20. 0 |
3. 223 |
23. 4 |
|
1923 |
1. 668 |
24. 6 |
675 |
19. 8 |
727 |
23. 6 |
89 |
14. 1 |
3. 159 |
22. 7 |
|
1924 |
1. 794 |
26. 3 |
766 |
22. 2 |
904 |
28. 9 |
90 |
13. 9 |
3. 554 |
25. 3 |
|
1925 |
2. 099 |
30. 6 |
775 |
22. 2 |
1. 162 |
36. 7 |
116 |
17. 5 |
4. 152 |
29. 3 |
|
1926 |
2. 895 |
41. 9 |
966 |
27. 5 |
1. 369 |
42. 7 |
113 |
16. 7 |
5. 343 |
37. 4 |
|
1927 |
4. 216 |
60. 8 |
1. 437 |
40. 6 |
1. 695 |
52. 4 |
258 |
37. 6 |
7. 606 |
52. 8 |
|
1928 |
7. 773 |
111. 7 |
2. 187 |
61. 5 |
2. 196 |
67. 2 |
386 |
55. 5 |
12. 542 |
86. 6 |
|
1929 |
10. 884 |
157. 8 |
3. 595 |
100. 2 |
2. 252 |
68. 5 |
492 |
69. 6 |
17. 223 |
118. 3 |
|
1930 |
14. 624 |
206. 3 |
5. 334 |
150. 1 |
3. 087 |
93. 1 |
619 |
86. 0 |
23. 664 |
161. 2 |
|
1931 |
13. 133 |
184. 1 |
5. 816 |
162. 6 |
2. 634 |
78. 6 |
440 |
60. 1 |
22. 023 |
148. 9 |
|
1932 |
20. 239 |
282. 0 |
7. 705 |
214. 0 |
3. 496 |
103. 3 |
442 |
59. 3 |
31. 882 |
213. 9 |
|
1933 |
19. 536. |
270. 5 |
6. 632 |
183. 0 |
3. 160 |
92. 4 |
451 |
59. 6 |
29. 779 |
198. 2 |
|
1934 |
21. 687 |
300. 8 |
8. 072 |
223. 1 |
3. 567 |
103. 3 |
867 |
112. 7 |
34. 193 |
227. 2 |
|
1935 |
18. 031 |
249. 4 |
6. 998 |
192. 8 |
2. 727 |
78. 2 |
698 |
89. 3 |
28. 454 |
188. 1 |