Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936,
IV. volební období. 3. zasedání.
547.
Odpovědi:
I. min. spravedlnosti na interp. posl. Borkaňuka o zabavovací praksi užhorodské censury
(tisk 424/II),
II. min. veřejných prací na interp. posl. Jana Sedláčka v záležitosti technických příprav
k rozvinutí produktivní péče o nezaměstnané a v záležitosti včasného vyúčtování prací
veřejných a pro vybavení technických úřadů dostatečným počtem odborných sil (tisk
306/XII),
III. min. vnitra na interp. posl. Kopřivy o zákazu veřejné schůze v Přerově, odůvodněném
tvrzením, že by metody lidové fronty ve Francii a ve Španělsku ohrozily "veřejný klid a
pořádek" (tisk 352/X),
IV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Drobného o osvobození od poštovného korespon-
dence žebravých řádů (tisk 341/VI),
V. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Krosnáře, Appelta, dr Clementise, Kosika,
Borkaňuka a Sliwky o svévolném a nezákonném věznění německých emigrantů Lutze a
spol. (tisk 341/I),
VI. min. soc. péče na interp. posl. Krosnáře o poměrech v Nemocenské pojišťovně soukro-
mých úředníků a zřízenců v Praze (tisk 352/1X),
VII. min. vnitra na interp. posl. Dvořáka o arogantním a nezákonném postupu okresního
hejtmana štolby v Něm. Brodě (tisk 352/XI),
VIII. předsedy vlády na interp. posl. Šamalíka o svážení a rozvážení rolnického mletí (tisk
341/III),
IX. min. vnitra na interp. posl. Hintermüllera, že okresní úřad v českých Budějovicích ne-
vyřizuje nutné úřední záležitosti (tisk 341/II),
X. vlády na interp. posl. Suroviaka o nesprávném postupu ministerstva železnic při prová-
dění vládního nařízení ze dne 15. června 1934, čís. 133 Sb. z. a n,, o služebním stejnokroji
(tisk 341/VIII),
XI. min. vnitra na interp. posl. dr Dominika o zákazu veřejné schůze v Brně-Králově Poli
(tisk 341/XI),
XII. min. školství a národní osvěty a min. financí na interp. posl. Polívky ve věci učitelů,
správců škol, ředitelů a školních inspektorů a profesorů, přidělených školským úřadům na
Slovensku (tisk 341/XII),
XIII. vlády na interp. posl. Uhlíře, Hladkého, Otáhala, dr inž. Tumlířové a Kirpalové o odbor-
ných zkouškách ředitelských, zavedených vládním nařízením č. 168/1934 Sb. z. a n. (tisk
341/XIV),
XIV. min. železnic na interp. posl. Tichého a Fialy ve věci snížení nájemného z naturálních
bytů (tisk 362/II),
XV. min. železnic na interp. posl. Ježka ve věci bezdůvodného potrestání Jana Vacka, stroj-
vůdce státních drah v Žatci (tisk 362/VIII),
XVI. min. železnic na interp. posl. Ježka ve věci Aloise Urbance, vlakvedoucího, t. č. v Ústí
nad Labem (tisk 362/IX),
XVII. min. železnic na interp. posl. Ježka a dr Novotného ve věci persekuce traťmistra-oficiála
Josefa Bulise z Rosic nad Labem (tisk 362/X),
2
XVIII. min. železnic na interp. posl. Ježka a dr. Novotného ve věci postupu železniční správy
v případě Františka Malého, strojního topiče ve výtopně státních drah v Pardubicích
(tisk 362/XIII),
XIX. min. železnic na interp. posl. Ježka v záležitosti výhybkáře státních drah v Sedlci u Kutné
Hory Josefa Dolanského (tisk 362/XV).
547/I (původní zněni).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Borkaňuka
o zabavovací praksi užhorodské censury
(tisk 424/II).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z čís. 12
periodického týdeníku "Karpatská Pravda" ze dne
22. března 1986, zařízené státním zastupitelstvím
v Užhorodě, bylo soudem přezkoumáno a v celém
rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky nebyly
podány.
V Praze dne 4. června 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
547/II.
Odpověď
ministra veřejných práci
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
v záležitosti technických příprav k rozvi-
nutí produktivní péče o nezaměstnané a
v záležitosti včasného vyúčtování prací ve-
řejných a pro vybavení technických úřadů
dostatečným počtem odborných sil (tisk
305/XII).
Podle výsledku setření nebyly dosud předneseny
se strany veřejnosti stížnosti, že by technická od-
dělení zemských a okresních úřadů nemohla vy-
hověti včas mimořádným požadavkům, kladeným
na ně v důsledku zvýšené technické agendy
v rámci produktivní péče o nezaměstnané.
Technické přípravy k rozvinutí stavebního a
pracovního ruchu v rámci produktivní péče o ne-
zaměstnané jsou pro rok 1936 skončeny, takže
bude lze v tomto roce využíti všech povolených
peněžních prostředků k provádění veřejných in-
vestic.
Proplácení účtů týkajících se státního příspěvku
podle zákona č. 74/1930 Sb. z. a n. děje se po-
stupně, jak jsou veřejnými stavebníky účty před-
kládány. Poukazy jsou prováděny se vším urych-
lením pravidelně do jednoho měsíce od předložení,
není-li ovšem v účtech závad.
V oboru investiční činnosti veřejné vůbec do-
chází ovšem k závadám, které jsou způsobeny ne-
dostatkem síl a stále složitějším způsobem admi-
nistrativy, jehož si vyžádala nutná kontrolní a
evidenční činnost v době úsporných opatření
vládních.
Mimořádně velká investiční činnost státní
správy v letech 1924-1929 měla za následek, že
vyúčtování provedených prací nemohlo býti zdo-
láno a bylo odsunuto na dobu pozdější. Teprve od
roku 1930 mohla býti vyúčtování staveb věnována
zvýšená péče a práce ty jsou až na ojedinělé velmi
komplikované případy hotovy.
Okolnost, že při vyúčtováni a kolaudování již
dokončených staveb došlo v některých případech
k průtahům v proplácení účtů podnikatelským fir-
mám, způsobena jest nedostatkem technického
personálu vůbec a zvláště přetížením staršího za-
pracovaného technického úřednictva, jemuž se vy-
účtování a kolaudováni staveb výhradně svěřuje.
V žádném případě nelze však opožděné provádění
vyúčtování a kolaudování staveb přičítati nedba-
losti úřednictva.
Pokud se týče konkrétního případu uvedeného
v interpelaci, uvádí se po vyšetření u zemského
úřadu v Brně toto:
Stavba budovy okresního soudu a finančních
úřadů v Přerově byla kolaudována v měsíci březnu
1930. V r. 1931 byla městská spořitelna v Novém
Městě n. Met., která stavbu financovala, zmoc-
něna vyplatiti podnikatelské firmě největší část
nedoplatků, což však spořitelna odmítla s tím, že
další úvěr již nemůže poskytnouti, ačkoliv se po-
hyboval v rámci původně uzavřené zápůjčky.
Úmrtím hlavního podnikatele stavitele Josefa
Pilce z Přerova, jehož podnik se dostal do kon-
kursu, byla likvidace nedoplatků a ostatních po-
žadavků firmy při kolaudaci sice uplatněných,
avšak podrobně neprojednaných, značně ztížena.
Poněvadž firma žádala o náhradu -škody,
utrpěné během provádění stavby následkem růz-
ných průtahů při zadávání a provádění prací ře-
meslných a instalačních a ježto obdobné poža-
davky kladla i firma Antonín Bartošek v Přerově,
která byla hlavním podnikatelem při stavbě
úřední budovy okresního úřadu v Přerově, pro-
váděné v přibližně stejné době, bylo odsunuto ko-
nečné rozhodnutí o náhradě požadované firmou
při stavbě okresního soudu a finančních úřadů
v Přerově do té doby, až bude ministerstvem ve-
řejných prací s konečnou platností rozhodnuto
o obdobném požadavku při stavbě okresního úřa-
du. To se stalo teprve při schválení dotčeného
závěrečného kolaudačního vyúčtování v r. 1935.
3
Súčtovací elaborát týkající se stavby budovy
okresního soudu a finančních úřadů v Přerově byl
již podroben u zemského úřadu v Brně číselnému
přezkoušení a současně zařízeno, aby se toto pře-
zkoušení provedlo s největším urychlením, aby
mohl býti elaborát předložen ke konečnému schvá-
lení ministerstvu veřejných prací.
V nynější době nastává opět velké nebezpečí,
že nebude možno zdolati mimořádné požadavky,
které jsou kladeny na technická oddělení zem-
ských a okresních úřadů v oboru staveb silničních
a mostních.
Presidia zemských úřadů zdůraznila opětovně
nedostatečný stav technického úřednictva ve svých
návrzích na resystemisaci služebních míst v tech-
nické službě a na rozmnožení pomocných technic-
kých sil.
Tyto požadavky budou uplatňovány v rozpočto-
vém jednání a při jednáních o celkové resystemi-
saci služebních míst ve státní správě.
V Praze dne 3. června 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
547/III.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Kopřivy
o zákazu veřejné schůze v Přerově, odůvod-
něném tvrzením, že by metody lidové fron-
ty ve Francii a ve Španělsku ohrozily "ve-
řejný klid a pořádek" (tisk 352/X).
Okresní úřad v Přerově zakázal schůzi v inter-
pelaci zmíněnou proto, že na základě konkrétně
zjištěných okolností, souvisejících též s ohláše-
ným programem, dospěl k přesvědčení, že by ko-
náním schůze byl ohrožen veřejný klid a pořádek.
Protože proti zákazu bylo podáno odvolání,
budou postup okresního úřadu a důvodnost jeho
opatření ještě zemským úřadem v Brně přezkou-
mány. Zemskému úřadu jsem uložil, aby o odvo-
lání urychleně rozhodl.
V Praze dne 9. června 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
547/IV.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance Drobného
o osvobození od poštovného korespondence
žebravých řádů (tisk 341/VI).
Podle čl. II, č. 8 zákona ze dne 2. října 1866,
č. 108 ř. z., o bezplatném používání poštovního
ústavu, platného i na Slovensku, přísluší žebra-
vým řádům osvobození od poštovného ve vzájem-
ném styku a ve styku s úřady a orgány bezpod-
mínečně od poštovného osvobozenými.
V tomto rozsahu se přiznává osvobození od poš-
tovného i Společnosti Ježíšově (Jezuitům) na Slo-
vensku, a to vzhledem k výnosu býv. uh. minister-
stva obchodu ze dne 27. ledna 1907, č. 99. 141 /
1906.
Jak bylo šetřením zjištěno, přiznával sice poš-
tovní úřad Ružomberok 1 osvobození od poštov-
ného Společnosti Ježíšově ve větší míře, totiž i ve
styku s církevními úřady, opíraje se
o rozhodnutí býv. uh. ředitelství pošt a telegrafů
v Bratislavě z 1. února 1902, č. 418/1902. Toto
rozhodnutí postrádalo však zákonného podkladu.
Tomu nasvědčuje i shora již zmíněný výnos býv.
uh. ministerstva obchodu č. 99. 141/1906, který
zdůrazňuje shodně se zákonem č. 108/1865 ř. z.
i s býv. uh. Poštovními tarify a pravidly poštov-
ního provozu, díl V, že žebravým řádům přísluší
osvobození od poštovného jen ve styku mezi sebou,
a s úřady a orgány bezpodmínečně od poš-
tovného osvobozenými. Mezi tyto však farní a cír-
kevní úřady nepatří, poněvadž státními nebo zem-
skými úřady nebo orgány nejsou.
Proto také ředitelství pošt a telegrafů v Brati-
slavě, jakmile se v roce 1933 o nesprávném po-
stupu poštovního úřadu Ružomberok 1 dozvědělo,
poučilo náležitě tento poštovní úřad, aby se při
přiznání osvobození od poštovného řídil platnými
zákonnými předpisy. Dalšího opatření v této věci
není zapotřebí.
V Praze dne 12. června 1936.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
547/V.
Odpověď
ministrů vnitra a spravedlnosti
na interpelaci poslanců Krosnáře, Appelta,
dra Clementise, Kosika, Borkaňuka a Śliwky
o svévolném a nezákonném věznění němec-
kých emigrantů Lutze a spol. (tisk 341/I).
V interpelaci jmenované osoby byly policejním ře-
ditelstvím v Praze zatčeny - po předchozím
pečlivém šetření - pro důvodné podezření z činů
trestných podle §§ 2 a 17 zákona na ochranu re-
publiky a předány v zákonné lhůtě příslušnému
soudu. Proti zatčeným bylo učiněno trestní ozná-
mení, které bylo obsáhlým dodatečně zjištěným
materiálem ještě doplněno. Postrádá tudíž pod-
kladu tvrzení, že policejní ředitelství v Praze se
při svém zákroku omezilo na pouhé paušální na-
4
rčení a že proti zatčeným nedodalo průkazního
materiálu.
Pokud zatčené osoby byly cizí státní příslušníci,
byly policejním ředitelstvím v Praze vyhoštěny,
ježto bylo zjištěno, že další jejich pobyt zde jeví
se nepřípustný s hlediska platných předpisů.
Vyhoštění toto jest právoplatné, ježto osoby ty
nepodaly proti němu odvolání a vzdaly se tak
samy práva, aby postup policejního ředitelství a
důvodnost jeho opatřeni byly v instančním pořadí
nadřízeným úřadem přezkoumány. Přes to poli-
cejní ředitelství poskytlo vyhoštěným osobám opě-
tovně lhůtu a příležitost k dobrovolnému odchodu.
Postup policejního ředitelství v Praze byl ve
shodě s platnými předpisy a nezavdává důvodu
k nějakému opatření.
Pokud se interpelace dotýká ministra spravedl-
nosti, odpovídám takto:
Osoby v interpelaci jmenované - až na Fran-
tiška Schriewera - byly 14. března 1936 z vyše-
třovací vazby propuštěny na svobodu a trestní
řízení proti nim bylo zastaveno. František Schrie-
wer byl odsouzen pro zločin podvodu paděláním
veřejné listiny. V tomto případě jde o neodvislé
rozhodování soudní, do něhož nelze administra-
tivně zasahovati.
V Praze dne 16. června 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
547/VI.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Krosnáře
o poměrech v Nemocenské pojišťovně sou-
kromých úředníků a zřízenců v Praze (tisk
352/IX).
Po zjištěných závadách v Nemocenské pojiš-
ťovně soukromých úředníků a zřízenců v Praze
udělily orgány pojišťovny nucenou dovolenou
bývalému řediteli a tajemníkovi. Správní orgány
této pojišťovny usnesly se proto (ve společné
schůzi dne 22. prosince 1931) na ustanovení dvou
vedoucích úředníků. Vlastní jmenování patří do
kompetence Všeobecného pensijního ústavu, jenž
k němu dosud nepřikročil, protože ještě není (bez
viny pojišťovny) ukončeno disciplinární řízení
proti dřívějšímu tajemníkovi. Ministerstvo so-
ciální péče tudíž nemělo příčiny zabývati se úpra-
vou platových poměrů úředníků, které orgány
pojišťovny pověřily funkcí úředníků vedoucích.
Ministerstvo sociální péče dalo zemskému úřadu
jako dozorčímu úřadu příkaz, aby provedl v po-
jišťovně revisi.
Po provedení této revise bude možno rozhod-
nouti, zda vládní komisař či jiný činitel může býti
viněn z nějaké škody ústavu způsobené a zda a
jak má proti němu býti zakročeno.
V Praze dne 6. června 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas v. r.
547/VII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Dvořáka
o arogantním a nezákonném postupu okres-
ního hejtmana štolby v Něm. Brodě (tisk
352/XI).
Provedeným šetřením nebyla potvrzena opod-
statněnost stížnosti poslance Dvořáka na okres-
ního hejtmana v Německém Brodě Josefa Štolbu
v žádném směru.
Okresní hejtman jednal s deputací, vedenou stě-
žovatelem, tak i s jmenovaným poslancem ko-
rektně a členové této deputace po přednesení své
petice klidně z okresního úřadu odešli.
Podle uvedeného nemám důvodu k nějakému
dalšímu opatření.
V Praze dne 17. června 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
547/VIII.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Šamalíka
o svážení a rozvážení rolnického mletí (tisk
341/III).
Ustanovením § 17, odst. 3 vládního nařízen! ze
dne 20. července 1935, čís. 168 Sb. z. a n., jest
odkázáno přejímati obilí k semílání ve mzdě a
vydávati mlýnské výrobky z něho jinde než ve
mlýně, zejména přejímati obilí a vydávati mlýn-
ské výrobky prostřednictvím třetích osob, nebo
5
k semílání ve mzdě svážeti /dáti svážeti) obili od
zemědělců a rozvážeti (dáti rozvážeti) jim mlýn-
ské výrobky.
Tento zákaz svážení obilí a rozvážení mlýn-
ských výrobků byl jedním z požadavků mlynář-
ských organisací a Sbor pro záležitosti mlynářské
výroby, skupina mlýnů námezdních ve své schůzi
dne 28. května t. r. opětně jednomyslně setrval
hlasy všech členských organisací v něm zastoupe-
ných na tomto stanovisku, poněvadž svážení a
rozvážení obilí neb mlýnských výrobků pokládáno
jest v odvětví mlynářském za druh nekalé soutěže.
Uvedené důvody a zřetel k ochraně právě ma-
lých a středních mlýnů vedl k tomu, že bylo
pojato ustanovení o zákazu svážení do vládního
nařízení i. 168/1935. Zákazem tímto však nejsou
dotčeny případy, kdy jde o sousedskou výpomoc
při dovozu neb odvozu obilí nebo mlýnských vý-
robků do mlýna a ze mlýna, neboť zákaz zamýšlel
postihnouti jen takové případy, v nichž svážení
nebo rozvážení jeví se jakožto záměrná činnost
rázu pravidelného.
V Praze dne 18. června 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
547/IX.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Kašpara Hinter-
müllera,
že okresní úřad v českých Budějovicích ne-
vyřizuje nutné úřední záležitosti (tisk
341/II).
Tvrzení, že dozorčí stížnost Antonína Dvořáka
proti stavebnímu povolení v interpelaci uvede-
nému nebyla skoro čtyři roky vůbec vyřízena,
neodpovídá skutečnosti. Okresní úřad v Českých
Budějovicích z podnětu této dozorčí stížnosti
podrobil ihned postup městské rady zevrubnému
přezkoušení a zjistil, že ke kasaci vydaného po-
volení z moci úřední není právního podkladu (ne-
byla zde dána absolutní zmatečnost tohoto aktu).
Ježto dále proti usnesení městské rady nebyl po-
dán žádný instanční opravný prostředek le-
gitimovanou k tomu stranou, takže okresní úřad
neměl možnosti věc projednati v cestě instanční,
upustil okresní úřad od dalšího jednání ve věci.
Na výkon dohlédací moci, která je určena vý-
hradně jen k ochraně objektivního práva,
nikoli subjektivních zájmů občanů, nemá strana
právního nároku a dozorčí její stížnost má tudíž
povahu pouhého upozornění, pokud se týče ozná-
mení; proto nebyl Dvořák svého času okresním
úřadem vyrozuměn o výsledku šetření, zavedeného
z podnětu jeho dozorčí stížnosti.
V Praze dne 16. června 1986.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
547/X.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Suroviaka
o nesprávném postupu ministerstva želez-
nic při provádění vládního nařízení ze dne
15. Června 1934, čís. 133 Sb. z. a n. o slu-
žebním stejnokroji (tisk 341/VIII).
K zajištění jednotného a nezávadného postupu
při aplikaci přechodných ustanovení, zejména
ustanovení § 17 (1) vládního nařízení čís. 133/34
Sb. z. a n. dostalo se v těchto dnech příslušným
úřadům od ministerstva železnic potřebných po-
kynů s příkazem, aby v případech, které má na
zřeteli interpelace, nebyly od zaměstnanců poža-
dovány náhrady za nevrácené oděvní součástky.
V Praze dne 18. června 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
547/XI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Dra Dominika
o zákazu veřejné schůze v Brně-Králově
Poli (tisk 341/XI).
Zemský úřad v Brně rozhoduje o odvolání proti
výměru okresního policejního komisařství v Brné-
Králově Poli, kterým byla zakázána schůze v in-
terpelaci zmíněná, doplnil výměr uvedením okol-
ností, podle nichž mohlo míti okresní policejní
komisařství právem za to, že pořádáním schůze
bude ohrožena veřejná bezpečnost a veřejné blaho.
Rozhodnutí toto jest v souhlase a ustanovením
§u 6 zákona č. 135/1867 ř. z. i s běžnou judika-
turou.
6
Podle výsledku konaného šetření není důvodu
k nějakému opatření z podnětu této interpelace.
V Praze dne 16. června 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
547/XII.
Odpoveď
ministra školství a národní osvěty
a ministra financi
na interpelaci poslance Vlad. Polívky
ve věci učitelů, správců škol, ředitelů a
školních inspektorů a profesorů, přiděle-
ných školským úřadům na Slovensku (tisk
341/XII).
Úprava platových poměrů profesorů a učitelů
přidělených referátu ministerstva školství a ná-
rodní osvěty v Bratislavě je v souvislosti s celko-
vou úpravou některých služebních a platových po-
měrů státních profesorů, resp. školních inspek-
torů, ředitelů a učitelů národních škol, přiděle-
ných k školním úřadům a orgánům podle § 74
služební pragmatiky učitelské, resp. podle § 57
služební pragmatiky učitelstva národních škol, jež
se projednává mezi příslušnými ministerstvy.
Vzhledem k závažnosti věci, bude příslušné jed-
nání co nejvíce urychleno.
V Praze dne 17. června 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.
Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.
547/XIII
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Fr. Uhlíře, Jaro-
slava Hladkého, Oldřicha Otáhala, dr. inž.
Tumlířové a Ireny Kirpalové
o odborných zkouškách ředitelských, zave-
dených vládním nařízením č. 168/1934 Sb.
z. a n. (tisk 341/XIV).
Provádění instituce ředitelských zkoušek podle
vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 168
Sb. z. a n., se staví v cestu některé obtíže, takže
se uvažuje o tom, zdali by provádění těchto zkou-
šek nemělo býti až do dalšího opatření odloženo.
V Praze dne 19. června 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
547/XIV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Ervína Tichého a
čeňka Fialy
ve věci snížení nájemného z naturálních
bytů (tisk 362/II).
Podnik "československé státní dráhy" disponuje
25. 776 naturálními a nájemnými byty v železnič-
ních budovách. Tyto byty jsou s výjimkou počtu
bytů uvedeného v interpelaci, které jsou toho času
přechodně nevyužity a představují jen asi 1%
železničních bytů, obsazeny úplně a výnos z nich
přispívá železniční správě ke krytí nákladů spo-
jených s jejich udržováním, resp. pořízením.
Ministerstvo železnic nemůže, hledíc k svéstoj-
ným nákladům, tento úhradový zdroj nějak pod-
statněji oslabovati, nečiní však překážek, aby v in-
dividuálních případech byly náhrady za naturální
byty nebo nájemné upraveny přiměřeně podle
vlastností bytů a místních poměrů. Již v roce 1933
vyzvalo všechna ředitelství státních drah, aby na-
vrhla potřebná opatření.
Návrhy ředitelství státních drah, které se v po-
slední době množí, ministerstvo železnic bedlivě
zkoumá a po vyšetření místních poměrů v odů-
vodněných případech náhrady snižuje, zejména
tam, kde výše náhrady neshoduje se po stránce
cenové s místními bytovými poměry a znemož-
ňuje či velmi znesnadňuje obsazeni bytu.
V době nedávné byly sníženy sazby pro oceňo-
váni naturálních bytů na př. v Dolních Marklovi-
cích, v Bokově a v Kolíně.
Ježto jest již při dosavadní úpravě pamatováno
v dostatečné míře na to, aby se výše nájemného
nebo náhrady nestávala překážkou pro využití že-
lezničních bytů, není třeba dalších opatření vše-
obecného rázu. Státní správa železniční bude po-
kračovati v úsilí, aby vpředu uvedený, poměrně
zajisté příznivý stav v obsazení bytů byl dále
zlepšen.
V Praze dne 18. června 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
7
547/XV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Františka Ježka
ve věci bezdůvodného potrestání Jana Vac-
ka, strojvůdce státních drah v Žatci (tisk
362/VIII).
Strojvůdce Vacek, jenž koná službu u pobočné
výtopny v Žatci doposud, předložil žádost, aby
tam byl z důvodů rodinných ponechán i nadále.
Blahovolný zřetel na tyto důvody dovolí snad vy-
říditi žádost příznivě.
V Praze dne 16. června 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
547/XVI.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Františka Ježka
ve věci Aloise Urbance, vlakvedoucího, t. č.
v Ústí nad Labem (tisk 362/IX).
V zájmu zjištěni objektivní pravdy nebylo lze
upustiti v daném případě od vyšetřování obvině-
ného zaměstnance. Kárné řízení v této věci vedlo
k nálezu osvobozujícímu, jenž byl v II. instanci
potvrzen.
V souvislosti s tímto případem činěné výtky do
postupu železničních úřadů ve věci Slavíkově a
ve věci Köstlerově spočívají patrně na nespráv-
ných informacích. Změna ve služebním přidělení
zaměstnance Slavíka nesouvisela nikterak s jeho
vzdálením ze služby v neděli dne Z. února 1936,
a to již proto, že Slavíkovi dostalo se k předčas-
nému odchodu ze služby potřebného dovolení.
Smluvní dělník Kőstler, použitý dočasně ve skla-
dišti, byl pak přeložen zpět k odboru pro udržo-
vání dráhy, neboť se k tomu dobrovolně přihlásil,
když bylo třeba vrátiti odboru pro udržování
dráhy jednoho zaměstnance vypůjčeného pro skla-
diště. V poslední době byl Köstler opětovně na
přechodnou dobu přikázán v případech potřeby
od odboru pro udržování dráhy ke službě ve sta-
nici. Neodpovídá také skutečnosti, že vzdálení
Slavíkovo ze služby hlásil tento dělník.
Z těchto mylných závěrů vyvozovaný požada-
vek nevyžaduje tudíž nějakého dalšího opatření.
V Praze dne 20. června 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
547/XVII.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Františka Ježka a
dr Františka Novotného
ve věci persekuce traťmistra-oficiála Josefa
Bulise z Rosic nad Labem (tisk 362/X).
O případu uvedeném v interpelaci platí v pod-
statě to, co bylo sděleno všeobecně v odpovědi
předsedy vlády na interpelaci poslance Jana
Sedláčka (číslo tisku 268/XI), rozdané tiskem pod
číslem 447/VIII. Neprávem jest tudíž označován
tento případ jako persekuce železničního zaměst-
nance.
Zvláště bych dodal, že pp. interpelanty vyslo-
vené přesvědčení, že bych nestrpěl ve svém úřadě,
aby bylo používáno prostředků v interpelaci zmí-
něných a aby byla porušována čistota disciplinár-
ního řízení, jest správné. Již proto jsem se za-
jímal podrobněji o způsob vyšetřování interpelo-
vaného případu. Věc byla zevrubně přezkoumána,
nebylo však zjištěno, že by se vyšetřování bylo
dělo tajně bez vědomí příslušných nadřízených
úřadů a že by bylo nějak působeno postranními
zásahy na svědky.
Disciplinární řízení, které bylo vedeno před pří-
slušným disciplinárním senátem jeho předsedou,
bylo již skončeno.
V Praze dne 20. června 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
547/XVIII.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Františka Ježka a
dr Františka Novotného
ve věci postupu železniční správy v případě
Františka Malého, strojního topiče ve vý-
8
topně státních drah v Pardubicích (tisk
362/XIII).
O případu uvedeném v interpelaci platí v pod-
statě to, co bylo sděleno všeobecně v odpovědi
předsedy vlády na interpelaci poslance Jana
Sedláčka (číslo tisku 268/XI), rozdané tiskem pod
číslem 447/VIII.
Pořádkový trest, který byl podle zevrubného
vyšetření úměrný prokázanému provinění stroj-
ního topice Františka Malého, nabyl právní moci,
jelikož se potrestaný v předepsané lhůtě neod-
volal. Hodlal podati odvolání teprve po uplynutí
předepsané lhůty a upustil patrně od svého
úmyslu, když mu bylo odvolání pro kolkovou zá-
vadu vráceno
Místo odvolání předložil pak žádost, aby jeho
přeložení bylo odloženo se zřetelem na rodinné
poměry až do ukončení školního roku. Této žá-
dosti bylo vyhověno.
Pro zakročení v interpelaci žádané nebylo shle-
dáno dostatečných důvodů.
V Praze dne 20. června 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
547/XIX.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Františka Ježka
v záležitosti výhybkáře státních drah
v Sedlci u Kutné Hory Josefa Dolon-
ského (tisk 362/XV).
O případu uvedeném v interpelaci platí v pod-
statě to, co bylo sděleno všeobecně v odpovědi
předsedy vlády na interpelaci poslance Jana
Sedláčka (číslo tisku 268/XI), rozdané tiskem pod
číslem 447/VIII.
Výhybkář Josef Dolanský byl potrestán po-
řádkově peněžitým trestem jen ve výši 8 Kč, za-
hrnujícím trest za dva případy služebního pro-
vinění; trest nabyl právní moci, neboť potrestaný
se neodvolal.
K jeho žádosti bylo však zrušeno přeložení
k staničnímu úřadu Františkov nad Ploučnicí a
nahrazeno jemu příznivějším určením k stanič-
nímu úřadu v Polepech. Tím byl vzat zřetel na
jeho rodinné poměry a usnadněna návštěva škol
jeho dětem.
V Praze dne 16. června 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
547/I. (рřeklad).
Вщповщь
м!тстра справедливости
на Штерпелящю посла Борканюка
в справ! конф1скац1йно1 практики
ужгородсько] цензура (друк 424/11).
Конф1скац!ю м!сць наведених в штер-
пеляци з ч. 12 перюдично! щотижневоТ
газети »Карпатська Правда* з 22. бе-
резня 1936 р., котру зарядила державна
прокуратор!я в Ужгород!, суд пров!рив
1 в ц1л«м обсягу потвердив. Правш сред-
ства подан! не були.
В П р а з 1, дня 4. червня 1936 р.
Мшстер справедливости:
Др. Дерер в. р.
Státní tiskárna v Praze. - 3617-36.