Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
538
Zpráva
výboru sociálné-politického a ústavně-právního
o návrhu poslanců R. Kleina, Stivína, L. Pika a Němce (tisk 18)
na vydání zákona o pracovním poměru redaktorů.
I.
Důvodová zpráva k návrhu tisk čís. 18
vysvětlila dostatečně nezbytnost úpravy
poměrů redaktorů. Již ta okolnost, že na
Slovensku a Podkarpatské Rusi platí hlava
V. zák. čl. XIV/1914 tiskového zákona,
mluví pro celostátní úpravu všech kultur-
ních a sociálních otázek zaměstnaných
novinářů.
Sociálně-politický výbor zvolil podvýbor,
který se v pěti schůzích a v pěti poradách
zaměstnával obsahem návrhu a vyslovil
několik zvláštních přání, která byla zpra-
vodajem formulována, šlo především o to,
aby novinářům byla dána písemná smlouva,
tak aby nebylo pochybnosti o jednotlivo-
stech pracovního poměru. Dále bylo vyslo-
veno přání, aby do zákona přišlo ustano-
vení, které splnomocní ministra sociální
péče k prohlášení hromadné smlouvy za
závaznou, požádá-li o to příslušná organi-
sace zaměstnanecká nebo organisace neb
skupiny zaměstnavatelské. Takové prohlá-
šení závaznosti hromadné smlouvy mělo se
díti v dohodě s ministrem spravedlnosti.
Bylo při tom poukazováno na dobrou funkci
takového zařízení v průmyslu textilním.
Otázka okruhu osob, které se mají podíleti
na výhodách zákona, byla se všech stran
uvážena a třeba připomenouti, že četní pá-
nové v podvýboru žádali rozšíření působ-
nosti zákona zejména také na redaktory
listů odborových a pod.
Podvýbor nechtěl však komplikovati
praktické projednávání osnovy a proto na
přání pana místopředsedy soc. -pol. výboru
poslance Dubického upustil od nové sty-
lisace k § 18 odst. 2, která obsahovala
citované rozšíření závaznosti hromadné
smlouvy.
Podvýbor vyžádal si relace jak organi-
sací zaměstnaneckých, tak i organisací za-
městnavatelských. Syndikát čsl. novinářů
sdělil dne 18. prosince 1935, že svolal po-
radu všech novinářských organisací, která
se dohodla na společné odpovědi. Svaz na-
kladatelů denních listů dovolává se jed-
nání, jež bylo vedeno ministerstvem spra-
vedlnosti a prohlašuje, že ty otázky, které
nebyly vyřešeny zákonem čís. 154 z r. 1934
o pracovním poměru soukromých zaměst-
nanců, mohou býti upraveny v kolektivní
smlouvě, kterou zaměstnavatelé přislíbili.
Verband deutscher Zeitungsherausgeber se
sídlem v Teplicích-šanově cituje předcháze-
jící události stejně jako svaz nakladatelů
a připomíná zvlášť, že v německém novi-
nářství byla dne 10. ledna 1933 s platností
od 1. ledna 1933 ujednána hromadná
smlouva, která až do dnešního dne platí
a pro většinu německých novinářů upra-
vuje velmi dobrým způsobem jich pracovní
poměr. Tato hromadná smlouva obsahuje
26 paragrafů a jde v mnohých částech nad
usnesení podvýboru. Z toho plyne, že ně-
2
mečtí novináři v našem státě mají hromad-
nou smlouvou upraveny podmínky pra-
covní, kdežto čeští novináři obdobné úpravy
postrádají.
Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé usi-
lují o jednotnou hromadnou smlouvu pro
novináře, považoval podvýbor za nutné, aby
zvláštní zákon tuto úpravu připravil. V dů-
vodové zprávě k tisku čís. 18 bylo uvedeno,
že se novinářským organisacím závazně
slíbilo upraviti soubor práv novinářů v spe-
ciálním zákoně. V době, kdy podvýbor
o osnově jednal, byly tyto závazné sliby
znova potvrzeny projevem pana presidenta
republiky Dra Edvarda Beneše a pana mi-
nisterského předsedy Dra Milana Hodži.
Také projev N. S. ve prospěch novinář-
ského zákona je závazkem, který zákono-
dárci musí splniti.
Z uvedených příčin dohodl se podvýbor
o osnově, kterou jednomyslně doporučil vý-
boru sociálně-politickému.
K jednotlivým ustanovením osnovy zá-
kona připomínáme:
K§1.
Stylisace jest poněkud změněna, zásada
však zůstává stejná. Odst. 2 byl vypuštěn,
ježto povahou patří do návrhu zákona
o tiskové komoře. Jde vždy o to, aby šlo
pouze o ty novináře, kteří tuto činnost
vykonávají jako své hlavní povolání. Je
tudíž zjevno, že se podvýbor nepřiklonil
k přání, aby zákon platil na příkl. také pro
redaktory odborových listů, kteří současně
vykonávají funkce tajemnické a pod.
K §2.
O obsahu tohoto ustanovení konalo se
několik porad, jichž se súčastnili zástupci
ministerstva financí, vnitra, věcí zahranič-
ních a tiskového odboru presidia minister-
ské rady. Jest zřejmo z tohoto ustanovení,
že se přiznávají nepragmatikálním nebo
jim na roven postaveným smluvním za-
městnancům státu, veřejnoprávních korpo-
rací, veřejných ústavů, jakož i podniků,
ústavů a fondů jim náležejících, nebo jimi
spravovaných pouze některé výhody. Jde
o nároky v nemoci nebo případech úrazu,
o soukromé překážky, jakož i o veřejno-
právní povinnosti a o nároky po dobu cvi-
čení ve zbrani, dále o výhody o dovolených,
výpovědních lhůtách a nárocích v přípa-
dech úmrtí redaktora. Jde o vzájemný
kompromis, který plně neuspokojil, ale je
to přece jen určité konkrétní řešení.
K §3.
Stylisace upravena podle § 4 zákona
o soukromých zaměstnancích. Písemnost
smlouvy je důležitá a byla již v úvodu dů-
vodové zprávy odůvodněna. Je-li všeobec-
ným přáním dosáhnouti hromadné smlouvy,
pak se neuplatní ustanovení odst. 2.
K§ 4.
Zásadně stejný obsah. Odst. 2 osnovy
byl vypuštěn, ježto § 10 zákona o soukro-
mých zaměstnancích tuto otázku upravuje.
K§ 5.
Toto ustanovení rozvádí a buduje dále
myšlenku vyjádřenou v § 19 zákona o sou-
kromých zaměstnancích, respektuje ovšem
mimořádné pracovní okolnosti novinářů.
K§ 6.
Zásadně zůstává Stylisace osnovy, při-
způsobená § 23 zákona o soukromých za-
městnancích.
K §7.
Kryje se s obsahem osnovy a uplatňuje
dále myšlenku vyjádřenou v §u 24 zákona
o soukromých zaměstnancích. Legislativní
technika vyžaduje rozdělení § 7 osnovy na
2 odstavce.
K §8.
Kryje se plně s osnovou.
K §9.
Kryje se plně s osnovou.
K§ 10.
Vzhledem k tomu, že § 26 zákona o sou-
kromých zaměstnancích ustanovuje, že ná-
leží zaměstnanci dovolená již po 6měsíčním
zaměstnání, bylo třeba přizpůsobiti § 10
tomuto předpisu. Odst. 3-5 osnovy odpa-
dají, ježto o nich všeobecně pojednává § 26
citovaného zákona.
K§ 11.
Odst. 1 a 2 osnovy byly sloučeny v jeden
odstavec. Odst. 3 a 4 osnovy odpadá vzhle-
dem k ustanovení § 29 zákona o soukro-
mých zaměstnancích.
3
K § 12.
Odst. 1 a 2 osnovy sloučen a jasněji vy-
jádřen. Odst. 3 osnovy je nyní odstavcem 2.
K§ 13.
Kryje se zásadně s osnovou. Citace §§ 5
až 9 není třeba, ježto slova "i doba" vy-
jadřují ono plus.
K§ 14.
Kryje se s osnovou.
K§ 15.
Kryje se s § 16 osnovy.
K §16.
Jde o obsah § 15 osnovy a o bližší roz-
vedení zásad ve smyslu § 14 odst. 2.
K§ 17.
Odpovídá osnově a připomínkám mini-
sterstva financí.
K§ 18.
Odpovídá odst. 1 osnovy. Odstavec 2 se
škrtá.
K § 19.
Odpovídá osnově.
K § 20.
Odpovídá osnově.
K§ 21.
Odpovídá osnově.
K § 22.
Odpovídá osnově.
Výbor sociálně-politický přijal osnovu
podle usnesení podvýboru a doporučuje
poslanecké sněmovně taktéž jednomyslné
přijetí osnovy zákona v pevném přesvěd-
čení, že N. S. splácí novinářům starý dluh
a že současně umožňuje příznivější pra-
covní podmínky novinářům, jichž poslání
v demokratickém státě je tak významné.
Sociálně-politický výbor poděkoval všem
pánům, zastupujícím jednotlivé resorty, za
vzácnou spolupráci a pánům z podvýboru
za dosažení dohody.
V Praze dne 4. června 1936.
Dr Meissner v. r.,
předseda.
Robert Klein v. r.,
zpravodaj.
II.
ústavne-právny výbor rokoval o osnove vo svojich schôdzach dňa 16. a 17. júna
1936 a po podrobnej rozprave prijal osnovu v znení usnesenom sociálne-politic-
kým výborom.
V Prahe dňa 17. júna 1936.
Dr Patejdl v. r.,
predseda.
Dr Markovič v. r.,
zpravodajca.
4
Zákon
ze dne.................................................
o pracovním poměru redaktorů.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Na které osoby se zákon
vztahuje.
§1.
Ustanovení tohoto zákona platí pro pra-
covní poměr zaměstnanců časopiseckého nebo
zpravodajského podniku nebo zařízení, kteří
jako hlavní povolání vykonávají duševní čin-
nost za tím účelem, aby myšlenky vyjádřené
slovem nebo obrazem, buď jejich vlastní nebo
cizí, vyšly tiskem v redakční části tiskopisu.
Tyto osoby se v dalších ustanoveních nazý-
vají redaktory.
§2.
Redaktoři časopiseckých a zpravodajských
podniků nebo zařízení státu, veřejnoprávních
korporací, veřejných ústavů, jakož i podniků,
ústavů a fondů jim náležejících nebo jimi
spravovaných, nejsou podrobeni tomuto zá-
konu, příslušejí jim však výhody, vyplýva-
jící z §§ 5 až 7 (§ 9), §§ 10, 12 a 17, jsou-li
účastni pensijního pojištění novinářů (oddíl
IX zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z.
a n., o pensijním pojištění soukromých za-
městnanců ve vyšších službách) a nejsou-li
pragmatikálními nebo jim na roven postave-
nými smluvními zaměstnanci.
§3.
Smlouva o práci.
(1) Druh, způsob a rozsah prací a plat za
ně, jakož i podrobné pracovní podmínky buď-
tež upraveny písemnou smlouvou; ve smlouvě
buď také určeno, jakým způsobem se bude
zvyšovati plat nebo měniti jiné pracovní pod-
mínky, když pracovní poměr trval již určitou
dobu. Odchylky od písemné smlouvy platí, jen
pokud jsou pro zaměstnance příznivější.
(2) Pokud nebyla ujednána smlouva písem-
ná, určují se druh, způsob a rozsah prací, plat
za ně, jakož i ostatní pracovní podmínky po-
dle pracovních poměrů redaktorů, zaměstna-
ných v témž nebo v příbuzném podniku (za-
5
řízení), kteří v stejném oboru práce mají pod-
mínky nejpříznivější. Ustanovení toto neplatí,
vztahu je-li se na pracovní poměr smlouva
hromadná (§18).
§4.
Plat.
Není-li jinak ujednáno, třeba vypláceti
smluvený plat měsíčně napřed a není red-
aktor, který nezavinil předčasné zrušení pra-
covního poměru, povinen vrátiti, co mu bylo
vyplaceno, skončí-li se pracovní poměr před
uplynutím doby, za kterou bylo zaplaceno.
Překážky v práci.
§5.
a) Nemoc o úraz.
Nemůže-li redaktor konati práce pro nemoc
nebo pro úraz, kterých si nezpůsobil ani
úmyslně ani hrubou nedbalostí, podrží právo
na plat po dobu, kterou činí doba výpovědní,
platná při vzniku překážky. Pro takovou pře-
kážku nesmí býti redaktor předčasně pro-
puštěn, ledaže překážka trvá o měsíc déle, než
přísluší redaktorovi plat.
§6.
b) Soukromé překážky a veřejnoprávní
povinnosti.
Ustanovení předcházejícího paragrafu platí
přiměřeně, nemůže-li redaktor konati práce
pro důležité soukromé překážky, týkající se
jeho osoby, kterých si nezpůsobil ani úmyslně
ani hrubou nedbalostí, anebo pro plnění veřej-
noprávních povinností, které podle zákonných
předpisů nemůže odmítnouti (zejména jako
svědek nebo porotce).
§7.
c) Cvičeni ve zbrani.
(1) Nemůže-li redaktor konati práci, pro-
tože byl povolán ke cvičení ve zbrani (cvičení
služebnímu), podrží právo na plat. Po tu dobu
zůstává také nedotčena pojistná povinnost
v oboru sociálního pojištění, jakož i povinnost
platiti pojistné.
(2) Jinak platí ustanovení zákona ze dno
31. března 1925, č. 61 Sb. z. a n., o zachování
6
pracovních (služebních) poměrů po dobu cvi-
čení ve zbrani (cvičení služebních).
§8.
d) Zbavení svobody.
Za dobu, po kterou byl redaktor ve vazbě
pro trestný čin, který spáchal v redaktorském
povolání tiskem v časopise, jehož redaktorem
právě jest, přísluší mu plat. Ustanovení to
však neplatí, lze-li v trestném činu spatřovati
svévolné překročení zaměstnavatelových roz-
kazů, ledaže by šlo o rozkazy, které jsou v roz-
poru se zásadním směrem časopisu.
§9.
Zánik práv podle §§ 5 až 8.
(1) Právo redaktora na plat podle §§ 5 až
8 zaniká, Skončí-li se pracovní poměr uplynu-
tím doby, na kterou byl ujednán, anebo vý-
povědí danou před tím, než nastala překážka.
Rovněž zaniká, byl-li redaktor právem pro-
puštěn z důvodu opravňujícího zaměstnava-
tele rozvázati pracovní poměr bez výpovědi.
(2) V případě § 8 však právo uplynutím
doby, na kterou byl pracovní poměr ujednán,
nebo doby výpovědní nezaniká, byl-li trestný
čin spáchán z podnětu zaměstnavatele nebo
je-li v souhlasu se zásadním směrem časopisu.
§10.
Dovolená.
(1) Dovolená redaktora činí, trvá-li pra-
covní poměr nepřetržitě alespoň šest měsíců,
dva týdny, trvá-li rok, čtyři týdny; po pětile-
tém trvání pracovního poměru prodlužuje se
dovolená na pět neděl, po dalších deseti letech
na šest neděl.
(2) Do této dovolené nezapočítává se doba,
po kterou redaktor nemohl konati práce z dů-
vodů uvedených v§§ 5 až 9 a po kterou ne-
pozbývá práva na plat. Doba, po kterou vy-
dávání časopisu bylo úředně zastaveno, smí
býti započtena nejvýše do jedné poloviny cel-
kové dovolené a jediné tehdy, trvá-li souvisle
déle než jeden týden.
§11.
Zákaz soutěže a jiného zaměst-
nání.
Redaktor nesmí bez svolení zaměstnavatele
samostatně provozovati časopisecký nebo
7
zpravodajský podnik ani se takového podniku
zúčastniti jako spolupodnikatel. Rovněž nesmí
bez svolení zaměstnavatele pracovati pravi-
delně pro jiný časopisecký nebo zpravodajský
podnik (zařízení); svolení není třeba, jde-li
o práci literárně-beletristickou nebo vědeckou.
§12.
Výpovědní doba.
(1) Výpověď může býti dána, není-li ujed-
nána delší doba výpovědní, na tři měsíce, ne-
trval-li pracovní poměr nepřetržitě déle než
pět let. Trval-li pracovní poměr nepřetržitě
pět let, prodlužuje se výpovědní doba o jeden
měsíc a za každé další dva roky vždy o jeden
další měsíc, a to až do šesti měsíců, u denních
listů až do jednoho roku.
(2) Výpovědní doba musí skončiti vždy kon-
cem kalendářního čtvrtletí.
§13.
Započtení dřívějšího zaměst-
nání.
Jde-li o výpočet dovolené a výpovědní doby,
započítává se do doby, po kterou je redaktor
zaměstnán v podniku (zařízení), i doba, po
kterou bylo vydávání časopisu úředně zasta-
veno, a nadto čtvrtina doby, po kterou byl za-
městnán v redaktorském povolání v jiném pod-
niku (zařízení).
§14.
Předčasné zrušení pracovního
poměru redaktorem.
(1) Důležitým důvodem, pro který je redak-
tor oprávněn předčasně vystoupiti z pracov-
ního poměru, je také:
1. Žádá-li zaměstnavatel nebo jeho zástupce
na redaktoru výkon, který by mohl ohroziti
redaktorovu stavovskou čest nebo odbornou
pověst;
2. změní-li se zásadní směr časopisu, takže
nelze na redaktorovi spravedlivě žádati, aby
pro podnik (zařízení) dále proti svému pře-
svědčení pracoval. V tomto případě lze z pra-
covního poměru předčasně vystoupiti jen do
tří měsíců po změně směru.
8
(2) Dojde-li na zrušení pracovního poměru
podle ustanovení předcházejícího odstavce,
může se redaktor domáhati náhrady, jaká mu
přísluší, když zaměstnavateli může býti při-
čtena vina na tom, že redaktor zrušil bez vý-
povědi pracovní poměr. Místo této náhrady
může se redaktor denního listu, který pro
změnu směru zruší pracovní poměr, trvající
nepřetržitě alespoň tři roky, domáhati na za-
městnavateli odbytného, které se rovná dvoj-
násobnému platu za výpovědní dobu.
§ 15.
Soutěžní doložka.
Úmluva mezi zaměstnavatelem a redakto-
rem, která omezuje redaktora v jeho výdělečné
činnosti pro dobu po skončení pracovního po-
měru (soutěžní doložka), není pro redaktora
závazná.
§ 16.
Změna majitele závodu.
(1) Zcizení (propachtování) závodu se pra-
covního poměru redaktorova nedotýká. V prv-
ním měsíci po převzetí závodu může však
každá strana pracovní poměr předčasně zru-
šiti.
(2) Dojde-li na zrušení pracovního poměru
podle ustanovení předcházejícího odstavce, pří-
sluší redaktorovi náhrada nebo odbytné ve výši
podle § 14, odst. 2. Placení náhrady (odbyt-
ného) postihuje dřívějšího zaměstnavatele
i nabyvatele (pachtýře) závodu rukou společ-
nou a nerozdílnou.
§17.
Smrt redaktora.
Byl-li pracovní poměr zrušen smrtí redak-
tora, přísluší jeho manželce (manželu) a dě-
tem, a není-li jich, jiným jeho příbuzným,
kteří s ním žili ve společné domácnosti a byli
odkázáni na jeho podporu, částka odpovídající
tříměsíčnímu platu, na který měl redaktor
právo v době své smrti.
Hranice smluvní volnosti.
§ 18.
Byla-li ujednána mezi organisací nebo sku-
pinou redaktorů s jedné strany a zaměstná-
9
vatelem nebo skupinou zaměstnavatelů nebo
jejich organisací se strany druhé hromadná
smlouva, jsou v podnicích, na které se vzta-
huje taková hromadná smlouva, podmínky
určené hromadnou smlouvou obsahem smlouvy
jednotlivé a smlouva jednotlivá se nemůže
v neprospěch zaměstnance odchýliti od smlou-
vy hromadné.
§19.
Práva, která příslušejí redaktorům a jejich
pozůstalým podle §§ 5 až 17, nemohou býti
smlouvou zkrácena ani zrušena.
§20.
Podpůrná ustanovení.
Pokud tento zákon nemá jiných ustanovení,
platí pro pracovní poměr redaktorů ustanovení
zákona ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb. z.
a n., o pracovním poměru soukromých úřed-
níků, obchodních pomocníků a jiných zaměst-
nanců v podobném postavení (zákona o sou-
kromých zaměstnancích).
Přechodná a závěrečná ustano-
vení.
§21.
O) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají
platnosti ustanovení hlavy páté zák. čl. XIV/
1914 o tisku, s výjimkou uvedenou v od-
stavci 2.
(2) Redaktorům, jejichž pracovní poměr se
do dne účinnosti tohoto zákona spravoval usta-
noveními uvedenými v odstavci 1, zůstává,
pokud setrvají v témž podniku, zachována
delší výpovědní doba ustanovená v § 57 zák.
čl. XIV/1914.
§ 22.
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem
měsíce následujícího po jeho vyhlášení; pro-
vedou jej ministři spravedlnosti a sociální péče
v dohodě se zúčastněnými ministry.
Státní tiskárna v Praze. - 3477-36.