Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
530.
Odpovědi:
I. min. školství a národní osvěty na interp. posl. J. Sedláčka v záležitosti ponecháni zkušební
komise pro zkoušky učitelské způsobilosti na školách měšťanských v Kroměříži (tisk 386/1X),
II. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Sokola ve věci úpravy platových a služeb-
ních poměrů odborných učitelů s vyšším resp. s vysokoškolským vzděláním, účinkujících na
mesiánských školách na Slovensku (tisk 395/VIlI),
III. min. financí na interp. posl. Šamalíka, Stanislava a Vičánka o spravedlivém paušálu daně
obratové z vína (tisk 341/V),
IV. min. veřejných prací a sociální péče na interp. posl. Kopřivy o vystěhování více než 300
hornických rodin ze závodních bytů v Lomu (tisk 330/II),
V. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Porubszkého o zrovnoprávnění učitelských
sil s vysokoškolským vzděláním, působících na měšťanských školách na Slovensku a Pod-
karpatské Rusi (tisk 352/I),
VI. min. vnitra na interp. posl. inž. Kannasina o nezákonitém jednání orgánů opavské státní
policie s účastníky rozpuštěné schůze (tisk 341/XVII),
VII. min. vnitra na interp. posl. E. Kohlera, že na schůzích sudetskoněmecké strany v Kadani
byl proti zákonu přítomen tajný policista (tisk 352/VI).
530/I.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
v záležitosti ponecháni zkušební komise
pro zkoušky učitelské způsobilosti na
školách měšťanských v Kroměříži
(tisk 386/IX).
Odkazuji ke své odpovědi ze dne 19. března
1936, tisk 387/VI, na interpelaci poslance Frant.
Uhlíře o sídlech zkušebních komisí pro učitelství
na obecných a měšťanských školách (tisk 268/
VIII), v níž jsem zaujal své stanovisko k rozmno-
žení dosavadního počtu zkušebních komisí.
V Praze dne 8. června 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
530/II.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr Martina Sokola
ve věci úpravy platových a služebních
poměrů odborných učitelů s vyšším resp.
s vysokoškolským vzděláním, účinkují-
cích na měšťanských školách na Sloven-
sku (tisk 395 VlII).
Pro učitele měšťanských škol není vysoko-
školské vzdělání předepsáno. Nemohlo býti k ně-
mu proto přihlédnuto ani při úpravě platových a
služebních poměrů učitelů, provedené zákonem ze
dne 24. června 1926, č. 104 Sb. z. a n., a proto též
2
doba vysokoškolských studií není započitatelná
ani pro zvýšení služného, ani pro nárok na vý-
služné a jeho výměru.
V Praze dne 9. června 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
530/III.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Šamalíka,
Stanislava a Vičánka
o spravedlivém paušálu daně obratové
z vína (tisk 341/V).
Sazba všeobecného paušálu daně z obratu
u vína, stanovená vyhláškou ze dne 31. prosince
1926, č. 259 Sb. z. a n. na 40 h z 1 litru byla sta-
novena jednotně pro celé území republiky a to
v dohodě se zástupci producentů vína, obchod-
níků vínem a hostinských na základě průměrných
cen vina, při čemž nebylo počítáno, jak se v in-
terpelaci uvádí, s 3% dani z obratu, nýbrž jen
s dani 2%, kterážto sazba přichází zde v úvahu,
protože víno, prodávané jako nápoj, nelze poklá-
dati za předmět zemědělské prvovýroby v původ-
ním nezpracovaném stavu.
Otázkou snížení sazby paušalované daně
z obratu u vína mohlo by se ministerstvo financí
zabývati jen tehdy, kdyby se tohoto snížení do-
máhali sami poplatnici paušálu a kdyby náležitě
prokázali, že průměrná cena vína skutečně pod-
statně poklesla a pokles ten že nutno považovati
za trvalý; při tom by ovšem bylo nutno vzíti
v úvahu nejen cenu vína u producentů, ale i u
velkoobchodníků v drobném prodeji a dále nejen
vína moravská, nýbrž i z ostatních oblastí repu-
bliky Československé, protože paušál musí býti
pro celou republiku jednotný, má-li jím býti do-
saženo účelu paušalování, t. j. zjednodušení ad-
ministrativy.
Avšak i kdyby skutečně průměrná cena vína
činila pouze 5 Kč za 1 litr - ve skutečnosti je
však průměr cen na území celé republiky značně
vyšší - nemohla by sazba paušálu činiti, jak
jest v interpelaci žádáno, 10 h, neboť paušál daně
z obratu má nahrazovati daň nikoli z jedné do-
dávky, nýbrž i ze všech dalších dodávek vína.
K dalšímu požadavku, uvedenému v interpe-
laci, aby vína z vlastni sklizně, určená pro do-
mácí spotřebu, byla osvobozena od všech dani a
poplatků, poznamenávám, že podle ustanovení
§ 8 II. č. 3. zákona o všeobecné dani nápojo-
vé č. 533/1919 Sb. z. a n. a § 14 vlád. nař. č.
679/1920 Sb. z. a n. jest již od všeobecné daně
nápojové osvobozena roční výroba vína, vinného
a ovocného moštu do 200 litrů a jiných šťav
ovocných do 50 litrů, pokud jest určena pro vlast-
ní spotřebu v domácnosti. Další rozšíření tohoto
osvobození nebylo by již v souhlase se zásadami
daní spotřebních, u kterých se podobné úlevy
z důvodů kontrolních nepovolují, nehledě k tomu,
že by rozšířením této úlevy byl ohrožen nynější
výnos všeobecné daně nápojové.
Vedle všeobecné daně nápojové platí výrobci
vína též paušalovanou daň z obratu a zemskou
přirážku. Vzhledem k tomu, že paušalovaná daň
z obratu a zemská přirážka platí se jen tehdy,
kdy se platí všeobecná daň nápojová, jest víno
určené pro domácí spotřebu osvobozeno od pla-
cení daně z obratu a zemské přirážky ve stejném
rozsahu, jak jest tomu u všeobecné daně ná-
pojové.
V Praze dne 9. června 1936.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
530/IV.
Odpověď
ministra veřejných prací
a ministra sociální péče
na interpelaci poslance Kopřivy
o vystěhováni více než 300 hornických
rodin ze závodních bytů v Lomu
(tisk 330/II).
Po předchozím šetření sděluje se na před-
mětnou interpelaci toto:
Uhelné závody v Lomu u Mostu vlastní
v městě Lomu celkem 191 obytných domů, jež
přešly do majetku společnosti postupným výku-
pem ze soukromého vlastnictví, provedeným pro-
to, aby nemusely býti hrazeny důlní škody.
V těchto domech jest celkem 867 bytů, z nichž
jest 355 o jedné místnosti, 428 o dvou. a 84 o více
místnostech obytných. Z počtu 867 bytů připadá
na aktivní zaměstnance společnosti (dělníky, in-
ženýry a úředníky) celkem 374 bytů, na býv. za-
městnance společnosti, dnes pensionované neb
v důsledku propuštění z práce nezaměstnané a
na vdovy po býv. zaměstnancích společnosti cel-
kem 425 bytů, a na osoby, jež nejsou a nikdy ne-
byly společností zaměstnávány, celkem 68 bytů.
Výše nájemného v těchto bytech řídí se ploš-
nými rozměry jednotlivých místností a pohybuje
se od 15 do 25 Kč za měsíc za 1 místnost.
Protože společnost měla v záznamu na 100
čekatelů na byty z řad svého vlastního dělnictva,
5
kteří neměli vlastního bytu (bydleli u příbuzných)
nebo měli byty naprosto nedostatečné, nebo ko-
nečně bydleli nepřiměřeně draho (v novostav-
bách) a protože dále někteří nájemníci dlužili již
dosti velké částky za nájemné (ke dni 1. září 1935
celkem 33. 000 Kč) a konečně v několika přípa-
dech i z jiných zvláštních důvodů (stížnosti sou-
sedů a pod. ), dala společnost počátkem roku 1936
celkem 43 nájemníkům, po předchozím marném
upomínání o zaplacení dlužných částek, soudní
výpověď.
Když v denním tisku objevila se zpráva o vy-
povězení velkého počtu nájemníků z domů uhel-
ných závodů v Lomu u Mostu, zakročil okresní
úřad v Mostě u ředitelství společnosti v Tepli-
cích. Na základě tohoto zákroku upustila společ-
nost od původní výpovědi a s deputací, jež dne
28. března 1936 dostavila se na ředitelství spo-
lečnosti v Teplicích a byla složena ze 2 zástupců
vypovězených nájemníků a z člena správní ko-
mise města Lomu a vedena senátorem Malíkem,
bylo ujednáno, že dne 14. dubna 1936 vyklidí byty
8 nájemníků, z nichž 4 umísti ve svých domech
město Lom a do bytů po nich uvolněných se na-
stěhuje stejný počet aktivních dělníků společ-
nosti, bydlících až dosud v městských domech,
takže jde pouze o výměnu.
Dále byla upravena při shora uvedeném jed-
náni výše nájemného, a to takto:
Bývalí zaměstnanci společnosti, kteří byli
z práce propuštěni a jsou dosud bez zaměstnáni,
budou po dobu své nezaměstnanosti a úplné bez-
výdělečnosti platiti nájemné, rovnající se přibliž-
ně dani činžovní na jejich byt připadající.
Nájemníci provisionisté, jichž provise nepře-
sahuje 200 Kč, budou napříště platiti jen 50% do-
savadního nájemného a mimo to 2 Kč měsíčně na
své dlužné nedoplatky nájemného. Výhoda ta
vztahuje se pouze na provisionisty, kteří nemají
ani sami ani příslušníci jich rodin vedlejších
příjmů.
Uvedené úlevy platí zatím na dobu 1 roku a
pouze pro býv. zaměstnance společnosti, kteří
budou městským úřadem v Lomu společnosti jako
nezaměstnaní a bezvýděleční oznámeni a navrže-
ni k přiznání úlev.
Téhož dne, t. j. 28. března 1936, konala se
v dělnickém domě v Lomu schůze nájemníků, jež
sdělila dopisem ředitelství společnosti, že béře na
vědomí výsledek jednání deputace a vyslovuje
pouze přání, aby nájemné bylo sníženo i aktivním
dělníkům společnosti.
Z předchozího je zřejmo, že nejde a nešlo
o vystěhování více než 300 hornických rodin ze
závodních bytů Lomské uhelné společnosti.
V Praze dne 8. června 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
Ministr sociální péče:
Inž. Nečas, v. r.
530/V. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra Porubszkého
o zrovnoprávnění učitelských sil s vyso-
koškolským vzděláním, působících na mě-
šťanských školách na Slovensku a Pod-
karpatské Rusi (tisk 352/I).
Pro učitele měšťanských škol není vysoko-
školské vzdělání předepsáno. Nemohlo býti k ně-
mu proto přihlédnuto ani při úpravě platových a
služebních poměrů učitelů, provedené zákonem ze
dne 24. června 1926, č. 104 Sb. z. a n., a proto
též doba vysokoškolských studií není započitatel-
ná ani pro zvýšení služného, ani pro nárok na
výslužné a jeho výměru.
Pro učitelky ženských ručních prací (domá-
cích nauk) jest nyní předepsáno vyšší předprav-
né školní vzděláni, než jaké mají absolventky jed-
noročního kursu. Těmto nelze proto poskytovati
zvláštní výhody započtením jednoho roku, ztrá-
veného na řečeném kursu.
V Praze dne 9. června 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
530/VI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na Interpelaci poslance inž. F. Karmasina
o nezákonitém jednáni orgánů opavské
státní policie s účastníky rozpuštěné
schůze (tisk 341/XVII).
Při schůzi německé dělnické strany v Opavě
dne 29. února 1936 byl zástupce úřadu opětovně
nucen vybídnouti předsedu ku zjednání pořádku
a schůzi rozpustil pak ve chvíli, kdy účastníci
pokřikem, lomozem a výhružným chováním způ-
sobili, že schůze nabyla rázu ohrožujícího veřej-
ný pořádek. V takovýchto případech ukládá zá-
stupci úřadu rozpuštění schůze výslovně předpis
zákona (§ 13 shromažďovacího zákona) a proto
domněnka o stranickém postupu zástupce úřadu
jest bezpodstatná.
4
Výzvy k rozchodu, která byla po rozpuštění
schůze opětována, uposlechla jen malá část pří-
tomných, kdežto většina jich zůstala za demon-
strativního zpěvu v místnosti a svým odporem
proti stráži, vyklizující místnost, a svým výhruž-
ným chováním způsobila, že stráž byla nucena
k provedení úředního výkonu i na svoji obranu
použíti obušků.
Zakročení stráže a použití obušků nevyboči-
lo podle provedeného šetření z mezí platných
předpisů. Pokud jde o tvrzení, že proti krajské-
mu vedoucímu sudetskoněmecké strany Barwi-
govi použili v předsíni bezpečnostní orgánové v
interpelaci jménem uvedení vylíčeným způsobem
obušků, bylo pouze zjištěno, že jeden z těchto
orgánů odvedl bez použiti obušku z předsíně mu-
že, který tam pojozpuštění schůze řečnil k hlou-
čku kolem stojících a zdráhal se odejiti. Šlo-li o
osobu totožnou s Barwigem, nedalo se zjistiti.
Pokud jde o stížnost, že stráží bylo při zá-
kroku zraněno asi 20 osob, podotýká se, že žád-
ná osoba se jako zraněná nepřihlásila ani neby-
la nikým na místě vyžádána lékařská pomoc.
Z osob. které interpelace uvádí na prvém místě
jako zraněné, sdělila Emma Králová, že nebyla
vůbec stráží udeřena a že šaty jí byly roztrhány
v davu při tlačenici. Alfréd Walter udal, že byl
po rozpuštění schůze v davu jedním strážníkem
udeřen, ale neměl viditelného zranění a nevyhle-
dal též lékařské pomoci. Jmenovaný již Josef
Barwig setrval sice na svém tvrzení, že byl zbit,
ale pravdivost jeho údajů nebyla prokázána.
Pokud jde o další osoby, uvedené v interpe-
laci jako zraněné, nedal se ani podle jejich úda-
jů zjistiti nějaký nesprávný postup bezpečnost-
ních orgánů. Jedna z těchto osob nebyla vůbec
zjištěna, jiná udala, že na schůzi nebyla, další
dvě výslovně prohlásily, že stráží udeřeny neby-
ly, a ostatní neměly - jak skoro vesměs udá-
vají - nějakých viditelných známek zranění.
Podle vylíčeného stavu neshledávám důvodů
k nějakému opatření.
V Praze dne 4. Června 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý. v. r.
530/VII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance E. Köhlera,
že na schůzích sudetskoněmecké strany
v Kadani byl proti zákonu přítomen tajný
policista (tisk 352/VI).
V interpelaci zmíněný bezpečnostní orgán byl
ke schůzím sudetskoněmecké strany v Kadani dne
23. ledna a dne 11. února 1936 vyslán okresním
úřadem v Kadani, který tímto způsobem použil
ustanovení § 12 shromažďovacího zákona o právu
úřadu, vyslati na veřejné shromáždění své zá-
stupce, nejsa, pokud jde o volbu osoby pro tuto
funkci, nijak zákonem vázán.
Postup okresního úřadu se nikterak nepříčil
zákonu ani zásadě shromažďovací svobody, neboť
obě zmíněné schůze byly okresnímu úřadu napřed
oznámeny a měly podle ustanoveni zákona o shro-
mažďovacím právu povahu schůzí veřejných, byť
i omezených na určitý okruh účastníků, neboť
poukaz na ustanoveni § 5 zákona proti útisku a
na ochranu svobody ve shromážděních nemůže s
hlediska shromažďovacího zákona nic na povaze
schůze měniti a nedotýká se zejména citovaného
ustanovení § 12 shromažďovacího zákona o vysí-
lání zástupců úřadu na veřejná shromáždění.
V Praze dne 4. června 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
Překlad ad 530/V.
Válasz
az iskola- és nerazetmüvelödésügyi
minisztertől
dr Porubszky képviselő interpellációjára
a Szlovenszkón és Kárpátalján működő
főiskolai végzettségű polgárliskolai ta-
nerők egyenjogúsítása tárgyában
(352/I. nysz. ).
A polgári iskolák tanítói számára főiskolai
képzettség előírva nincsen. Ezt tehát a tanítók
fizetési és szolgálati viszonyainak az 1926. június
24, - j 104. Tgysz. törvény alapján végrehajtott
rendezésénél sem lehetett számbavenni, s ez
okból a főiskoláti tanulmányi idő sem számítható
be a magasabb fizetésbe, a nyugdíigénybe és a
nyugdij összegébe.
A női kézimunkák (házi ismeretek) tanítónői
szamára az egy évi tanfolyamot végzett tanítónők
képzettségénél magasabb iskolai előképzettség
van előírva. Ezeknek tehát az említett tanfo-
lyamon eltöltött egy év beszámításával külön
kedvezmény nem nyújtható.
Praha, 1936. június 9.
Az iskola- és népművelődésügyi miniszter:
Dr Franke s. k.
5
Překlad ad 530/VI.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
Ing. F. Karmasin,
wegen des ungesetzlichen Vorgehens von
Organen der Staatspolizei in Troppau ge-
gen Teilnehmer einer aufgelösten Ver-
sammlung (Druck 341/XVII).
Bei der Versammlung der deutschen Arbei-
terpartei in Troppau am 29. Februar 1936 war
der Vertreter der Behörde wiederholt gezwungen,
den Vorsitzenden aufzufordern, Ordnung zu Schäf-
ten, und er hat die Versammlung sodann in einem
Zeitpunkte aufgelöst, wo die Teilnehmer durch
Schreien, Lärmen und drohendes Benehmen den
Anlass dazu gaben, dass die Versammlung einen
die öffentliche Ordnung gefährdenden Charakter
annahm. In solchen Fällen liegt die Gesetzesvor-
schrift (§ 13 des Versammlungsgesetzes) dem
Vertreter der Behörde ausdrücklich die Auflösung
der Versammlung auf, und deshalb ist die Ver-
mutung, betreffend ein parteiisches Vorgehen des
Vertreters der Behörde, gegenstandslos.
Der Aufforderung zum Auseinandergehen,
welche nach der Versammlungsauflösung wieder-
holt wurde, ist bloss ein kleiner Teil der Anwe-
senden gefolgt, während die Mehrzahl derselben
unter demonstrativen Singen im Saale verblieb
und durch ihren Widerstand gegen die den Saal
räumende Wache sowie ihr drohendes Verhalten
Ursache gab, dass die Wache zwecks Durchfüh-
rung der Amtsfunktion und zu ihrer Verteidigung
die Schlagwaffe zu benützen gezwungen war.
Das Einschreiten der Wache und die Verwen-
dung der Schlagwaffe hat nach der durchgeführ-
ten Erhebung die Grenzen der geltenden Vor-
schriften nicht überschritten. Was die Behaup-
tung anbelangt, dass gegen den Kreisleiter der
Sudetendeutschen Partei Barwig im Vorraume die
in der Interpellation mit Namen angeführten Si-
cherheitsorgane in der geschilderten Weise die
Schlagwaffe benützt hätten, ist bloss festgestellt
worden, dass eines dieser Organe ohne Verwen-
dung der Schlagwaffe einen Mann aus dem Vor-
raum abgeführt hat, der dort nach Auflösung der
Versammlung zu einer um ihn stehenden Ansamm-
lung eine Rede hielt und sich weigerte, sich zu
entfernen. Ob es sich um die mit Barwig identi-
sche Person handelte, konnte nicht festgestellt
werden.
Was die Beschwerde anbelangt, dass durch
die Wache bei ihrem Einschreiten ungefähr 20
Personen verletzt worden sind, wird bemerkt,
dass sich keine Person als verletzt gemeldet hat
und von niemandem an Ort und Stelle ärztliche
Hilfe angesprochen wurde. Von den Personen,
welche die Interpellation an erster Stelle als ver-
letzt angibt, hat Emma Kral mitgeteilt, dass sie
von der Wache überhaupt nicht geschlagen wur-
de und dass ihr die Kleider in der Menge beim
Gedränge zerrissen worden sind. Alfred Walter
hat angegeben, dass er nach Autlösung der Ver-
sammlung in der Menge von einem Wachmann
geschlagen wurde, doch hatte er keine sichtbare
Verletzung und hat auch nicht ärztliche Hilfe auf-
gesucht. Der bereits genannte Josef Barwig be-
harrte zwar auf seiner Behauptung, geschlagen
worden zu sein, doch wurde die Wahrheit seiner
Angaben nicht erwiesen.
Was die in der Interpellation als verwundet
angegebenen weiteren Personen anbelangt, konn-
te auch nach deren Angaben irgendein unkorrek-
tes Vorgehen der Sicherheitsorgane nicht festge-
stellt werden. Eine dieser Personen wurde über-
haupt nicht eruiert, eine andere hat angegeben,
dass sie bei der Versammlung nicht anwesend
war, zwei weitere haben ausdrücklich erklärt,
dass sie von der Wache nicht geschlagen wurden
und die übrigen hatten - wie sie fast durch-
wegs angeben - keinerlei sichtbare Merkmale
einer Verletzung.
Nach dem geschilderten Stande erblicke ich
keine Gründe zu irgendeiner Verfügung.
Prag, am 4. Juni 1936.
Der Minister des Innern:
Dr Černý, m. p.
Překlad ad 530/ VII.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
E. Köhler,
wegen ungesetzlicher Teilnahme eines
Geheimpolizisten an den Versammlungen
der Sudetendeutschen Partei in Kaaden
(Druck 352/VI).
Das in der Interpellation erwähnte Sicher-
heitsorgan ist zu den Versammlungen der Sude-
tendeutschen Partei in Kaaden am 23. Jänner und
11. Februar 1936 von der Bezirksbehörde in Kaa-
den entsendet worden, welche derart von der
Bestimmung des § 12 des Versammlungsgesetzes
über das Recht der Behörde Gebrauch machte,
in öffentliche Versammlungen ihre Vertreter zu
6
entsenden, ohne hinsichtlich der Wahl der Person
für diese Funktion durch das Gesetz irgendwie
gebunden zu sein.
Das Vorgehen der Bezirksbehörde hat dein
Gesetze und dem Grundsatze der Versammlungs-
freiheit in keiner Weise widersprochen, denn bei-
de erwähnten Versammlungen sind der Bezirks-
behörde voraus angezeigt worden und hatten nach
den Bestimmungen des Gesetzes über das Ver-
sammlungsrecht den Charakter öffentlicher, wenn
auch auf einen bestimmten Teilnehmerkreis be-
schränkter Versammlungen, da der Hinweis auf
die Bestimmung des § 5 des Gesetzes gegen die
Nötigung und zum Schütze der Versammlungs-
freiheit vom Standpunkte des Versammlungsge-
setzes nichts am Charakter der Versammlung
ändern kann und namentlich die zitierte Bestim-
mung des § 12 des Versammlungsgesetzes über
die Entsendung von Vertretern der Behörde zu
öffentlichen Versammlungen nicht berührt.
Prag, am 4. Juni 1936.
Der Minister des Innern:
Dr. Černy, m. p.