Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1956.

IV. volební období. 3. zasedání

512.

Návrh

poslanců Fr. Dlouhého, inž. dr Tumlířové, Fr. Uhlíře, O. Otáhala, K. Chalupy a

I. Kirpalové

na vydání zákona o úpravě platových poměrů školních inspektorů, jakož i školních
inspektorů, ředitelů a učitelů národních škol přidělených školním úřadům

(orgánům).

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne......

o úpravě platových poměrů školních inspektorů, jakož i školních inspekto-
rů, ředitelů a učitelů národních škol přidělených školním úřadům (orgánům).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

1.) Okresní školní inspektoři, jmenova-
ní podle zemských zákonů v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, inspektoři státních
národních škol spravovaných podle § 2,
odst. 1 č. 3 zákona ze dne 9. dubna 1920,
č. 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje sprá-
va školství, státní profesoři, ředitelé škol
(§ 15 zákona ze dne 24. června 1926, č.
104 Sb. z. a n., o úpravě platových a slu-
žebních poměrů učitelstva obecných a ob-
čanských škol) a učitelé, pověření funkci
školních inspektorů v zemi Slovenské a


2

Podkarpatoruské, jakož i školní inspekto-
ři, ředitelé škol a učitelé přidělení, aby
konali službu při ministerstvu školství a
národní osvěty, nebo při úřadě nebo při
orgánu jemu podřízeném, mají s výjimka-
mi dále uvedenými nárok na pravidelné
služební příjmy, které jim plynou z jejich
profesorských, pokud se týče učitelských
(ředitelských) míst, na nichž jsou nebo bu-
dou zatímně nebo definitivně ustanoveni.

2. ) Za ředitele škol a učitele jmenované
školními inspektory, pokud se týče pově-
řené funkcí školních inspektorů a za škol-
ní inspektory, ředitele škol a učitele při-
dělené ke školním úřadům (orgánům) mo-
hou býti ustanoveni ředitelé škol (učite-
lé) zatímní.

§ 2.

1. ) Pro výměru činovného (§ 76 zákona
ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a
n., o úpravě platových a některých slu-
žebních poměrů státních zaměstnanců, §
8 zákona č. 104/1926 Sb. z. a n. ) platí za
trvalé úřední působiště osob, vyjmenova-
ných v § 1, odst. 1 tohoto zákona obec,
která byla školním inspektorům určena za
úřední sídlo, pokud se týče obec, v níž je
sídlo úřadu (orgánu), k němuž školní in-
spektoři, ředitelé škol (učitelé) přiděleni
jsou.

2. ) Pokud by měly takové osoby z titu-
lu školní služby, podle předpisů, pro ně
dosud platných, nárok na činovné vyšší,
zachovává se jim toto vyšší činovné.

§3.

Osobám, vyjmenovaným v § 1, odst. 1
tohoto zákona, přísluší nárok na služební
přídavky, započítatelné pro výměru vý-
služného.

Přídavky ty činí:

a) u okresních školních inspektorů roč-
ně 3. 600 Kč,

b) u inspektorů státních národních škol
nebo ředitelů škol, pokud se týče učitelů
pověřených funkcí školních inspektorů v
zemi Slovenské a Podkarpatoruské roč-
ně 4. 200 Kč,

c) u školních inspektorů, ředitelů škol
(učitelů), přidělených ministerstvu škol-


5

ství a národní osvěty) jeho referátům v
Bratislavi a Užhorodě) ročně 5. 400 Kč,

d) u školních inspektorů, ředitelů škol
(učitelů), přidělených zemským školním
radám ročně 4. 200 Kč,

e) u ředitelů škol (učitelů) přidělených
okresním školním inspektorům ročně
2. 100 Kč,

f) u ředitelů škol (učitelů), přidělených
inspektorům státních národních škol, po-
kud se týče státním profesorům, ředitelům
(učitelům), pověřeným funkcí školních in-
spektorů v zemi Slovenské a Podkarpa-
toruské ročně 2. 700 Kč,

a zvyšují se po šestileté službě v slu-
žebním postavení školních inspektorů ne-
bo přidělených školních inspektorů, ředi-
telů škol (učitelů) o 1. 200 Kč ročně.

§4.

Na stravné a čestné poskytuje se Škol-
ním inspektorům, pokud se týče státním
profesorům, ředitelům škol (učitelům), po-
věřeným funkcí školních inspektorů, vy-
jmenovaným v § 1, odst. 1 tohoto záko-
na, náhrada, kterou stanoví ministr škol-
ství a národní osvěty tak, že se počítá
v zásadě na každou školu, svěřenou je-
jich dozoru, roční částka 60 Kč a na kaž-
dou takovou třídu roční částka 30 Kč;
úhrn se přiměřeně zvyšuje se zřetelem na
zvláštní obtíže služby, zejména obtíže ko-
munikační. Náhrada se stanoví podle tří-
letého průměru vždycky v tříletých obdo-
bích.

§5.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.
ledna 1937; provede jej ministr školství
a národní osvěty.

Důvodová zpráva.

Osnova zákona týká se dvou význam-
ných kategorií zaměstnanců školské sprá-
vy, školních inspektorů, kteří jsou ustano-
veni pro přímý dozor ke školám obecným
a měšťanským a k ústavům výchovným,
jež náležejí do oboru národního školství, a

učitelů, kteří jsou přiděleni konání služby
při ministerstvu školství nebo při úřadě
nebo při orgánu jemu podřízeném.

Pod souhrným názvem "školní inspek-
toři" uvádějí se tři druhy funkcionářů
školního dozoru ke školám národním (§


4

1). V zemi České a Moravskoslezské vy-
konávají dozor na školy národní s výjim-
kou státních škol národních (menšino-
vých) okresní školní inspektoři, jejichž po-
měry jsou upraveny zemskými zákony o
dozoru na školy (§§ 33 až 35 zák. č. 17/
1873 čes. z. z., §§ 29 až 32 zák. č. 3/1870
mor. z. z. a §§ 26 až 29 zák. č. 18/1870
slez. z. z. ve znění zák. č. 29/1912 slez.
z. z. ). Na státní školy národní (menšino-
vé), spravované podle § 2, odst. 1, č. 3
zák. č. 292/1920 Sb. z. a n. dozírají in-
spektoři státních škol národních, jmeno-
vaní na základě posl. odst. § 34 zák. č.
292/1920 Sb. z. a n. Na Slovensku a Pod-
karpatské Rusi byli za uherského režimu
školní inspektoři státními úředníky (§§ 3
až 5 zák. čl. XXVIH/1876), nyní - ježto
starší předpisy byly zrušeny zák. č. 269/
1920 Sb. z. a n. - obstarává se v těch-
to zemích přímý dozor učiteli nebo profe-
sory, pověřenými funkcí školních inspek-
torů.

Všichni uvedení funkcionáři školního do-
zoru jsou vybíráni z čekatelů, kteří se
podrobili zvláštní přísné zkoušce, zavede-
né v r. 1932. Ježto inspektor má býti vše-
stranně informovaným znalcem národní-
ho školství a dobrým vůdcem podřízených
učitelů, musí při zkoušce prokázati, že je
důkladně obeznámen se zásadami vycho-
vávání a vyučování na školách národních
všeho druhu, že má zkušenosti v pedago-
gicko-didaktických otázkách a že je obe-
známen s příslušnou literaturou, dále že
zná platné předpisy o organisaci národní-
ho školství, o právních, platových a slu-
žebních poměrech učitelstva a dozoru ke
školám i p správě národního školství.

Jen takto připravený inspektor může
vykonávati řádně svůj úkol, a to přede-
vším úkol dozorčí, t. j. časté inspekce až
300-400 učitelů různých kategorií půso-
bících po celém dozorčím obvodě, který
zahrnuje zpravidla jeden nebo dva politi-
cké okresy, u inspektorů státních škol ná-
rodních až sedm okresů, často s obtížný-
mi komunikačními poměry.

Vedle této vlastní dozorčí činnosti pří-
sluší školnímu inspektoru i značná činnost
administrativní. Zemskými zákony bylo
sice souhlasně stanoveno, že předseda
okresní školní rady (nyní okres, školního

výboru) přidělí členům jednací spisy a
stará se, aby za pomoci úředníků okres-
ního úřadu byly vyřízeny, ale ve skuteč-
nosti prakse u okresních školních výborů
se vyvinula tak, že okresní školní inspek-
tor buď sám nebo s přiděleným učitelem
musí vykonávati všechnu agendu okres-
ního školního výboru, a to nejen pedago-
gickou, nýbrž i všechny věci právní, ať se
týkají zřizování škol nebo osobních věcí
učitelstva, vůbec všechnu administrativu.
U inspektorů státních národních škol a u
školních inspektorů na Slovensku a Pod-
karpatské Rusi je tato činnost zvlášť ob-
tížná a odpovědná, poněvadž jsou jako
zvláštní orgány školské správy přímo pod-
řízeny MŠANO., jemuž prostředkují styk
učitelstva, škol a místních úřadů po všech
stránkách.

Při této tak závažné působnosti, zejmé-
na v nynějších dobách celostátního význa-
mu, mají funkcionáři školního dozoru své
právní a služební poměry upraveny jen
prozatímně. Podle zemských zákonů jme-
nuje totiž okresní školní inspektory mi-
nistr školství a národní osvěty jen pro-
zatímně; okresní školní inspektoři i v té-
to funkci zůstávají nadále v služebním po-
měru učitelů, ředitelů nebo profesorů ve
službě školní, zejména pokud jde o náro-
ky na služební plat. Toliko na úhradu vý-
loh, spojených s inspekčními cestami po
školách, vyměřuje se jim cestovní a dietní
paušál. Poměry inspektorů státních ná-
rodních škol a školních inspektorů na Slo-
vensku a v Podkarpatské Rusi jsou upra-
veny podobně.

Říšské i zemské zákonodárství bývalé-
ho režimu považovalo samo tuto úpravu
za pouhé provisorium (srov. § 33 zák. č.
17 čes. z. z. »Dokud toto služební odvětví
nebude konečně upraveno"), jež mělo býti
vystřídáno novou definitivní úpravou. Ta-
ková úprava byla skutečně provedena již
před převratem v některých rakouských
zemích a pokoušela se o ni i naše školská
správa. Tak vláda předložila již v r. 1923
posl. sněmovně NS vládní návrh zákona
o úpravě poměrů školních inspektorů (tisk
4446 posl. sněmovny 1924) a později bylo
v meziministerském jednání několik versí
osnov o poměrech školních inspektorů,
věc však nebyla dosud uskutečněna, ač


5

již důvody unifikační činí ji naléhavou.
Zdá se však, že tou dobou bylo by řešiti
otázku úpravy poměrů školních inspekto-
rů v celém rozsahu, poněvadž má v do-
hledné době dojíti k nové úpravě organi-
sace celé správy školské, jež se stala po-
třebnou v důsledku nové organisace poli-
tické správy zákonem č. 125/1927 Sb. z.
a n., do níž bude třeba instituci školských
inspektorů přiměřeně začleniti. Neodklad-
nou však jeví se úprava aspoň částečná,
aby se zejména po stránce platové odči-
nily křiklavé nedostatky úpravy nynější.
Jak již bylo uvedeno, mají školní in-
spektoři za svoje působení jen služební
platy, které jim náležejí z titulu školní
služby. V soukromém podnikání i ve státní
správě jsou odměny za práci stanoveny
zpravidla podle zásady, že čím obsáhlejší
je kvalifikace a čím větší zodpovědnost,
tím větší je honorář za práci. Tato zásada
je základní tendencí učitelského zákona
č. 104/1926 Sb. z. a n., podle něhož většině
školních inspektorů je vyměřen služební
plat. Jeví se to zejména v ustanovení §§
7, 13 a 15 zák. č. 104/1926 Sb. z. a n., resp.
v ustanovení § 11 zák. č. 86/1929: 1. De-
finitivně nebo zatímně ustanoveným od-
borným učitelům určuje § 7 zák. č.
104/1926 Sb. z. a n. služební přídavek
v roční částce 780 (1080) Kč s dalšími po-
stupovými částkami po 300 (600) Kč. 2.
Učitelům na cvičných školách a státních
školách pro hluchoněmé a slepé přísluší
podle § 13 cit. zák. služební přídavek 2100
(2700) Kč. 3. Pro ředitele škol je § 15 cit,
zák. stanoven přídavek 750-2100 Kč roč-
ně. 4. Učitelům pomocných škol dostává
se podle § 11 zák. č. 86/1929 Sb. z. a n.
ročního přídavku 1500 (2100) Kč ročně.
Přídavky ty jsou do pense započitatelné.

Pro dosažení uvedených zvláštních pří-
davků se buď vůbec nevyžaduje vyšší
formální kvalifikace (cviční učitelé, ředi-
telé škol) nebo se vyžaduje odborná
zkouška (zkouška pro měšťanské školy,
zkouška pro školy pomocné); naproti to-
mu je podmínkou ustanovení u školního in-
spektora vedle předpokládané zkoušky pro
měšťanské školy zvláštní velmi obtížná
zkouška inspektorská, výše zmíněná. Od-
povědnost cvičného učitele, učitele po-
mocné školy a odborného učitele vztahuje

se jen na třídu jemu svěřenou, odpověd-
nost řídícího učitele nebo ředitele školy
vztahuje se jen na jednu školu (po př.
obecnou a měšťanskou). Školní inspektor
je odpověden za celý školní okres, po př.
za celý obvod, zahrnující v sobě školy
různých okresů, resp. místní, po př. okres-
ní školní úřady.

Ze srovnání uvedených okolností plyne,
že by školní inspektoři měli býti podle
uvedené zásady - vzhledem k obsáhlejší
kvalifikaci a největší zodpovědnosti -
nejlépe honorováni, což by se mělo jeviti
ve zvláštním služebním přídavku. Ač
cviční učitelé mají 2100 (2700) Kč, učitelé
pomocných škol 1500 (2100) Kč, odborní
učitelé 780 (1080) Kč, ředitelé škol 750-
2100 Kč ročních přídavků, školním inspek-
torům nedostává se přídavků žádných.
Poukazuje-li se, že se jim dostává cestov-
ního a dietního paušálu, dlužno uvážiti, že
jde jen o nepatrnou úhradu skutečných
výloh, spojených s inspekčními cestami.

Ježto uvedených služebních přídavků
nelze školním inspektorům poskytnouti
cestou administrativní, je nezbytně nutno
tento nedostatek napraviti zákonnou ce-
stou.

Z podobných důvodů navrhuje se zave-
dení služebních přídavků také pro učitele
škol národních, kteří jsou přiděleni podle
§ 57 vl. nař. č. 162/1928 Sb. z. a n. k mi-
nisterstvu školství a národní osvěty, resp.
k jeho referátům v Bratislavě a v Užho-
rodě, k zemským školním radám v Praze
a v Brně, jakož i k okresním školním in-
spektorům a k inspektorům státních škol
národních (menšinových) nebo školním
inspektorům na Slovensku a v Podkar-
patské Rusi. V ministerstvu (jeho referá-
tech) a u zemských školních rad je třeba,
aby agenda národního školství, resp.
agendy příbuzné byly vyřizovány přede-
vším úředníky, kteří otázky národního
školství ovládají z prakse. K tomu účelu
nejlépe se hodí učitelé, kteří již působili
jako školní inspektoři, resp. byli přiděleni
ke službě u některého podřízeného úřadu.
Podobně jsou přidělováni učitelé národ-
ních škol k administrativní výpomoci škol-
ních inspektorů, poněvadž tito školní in-
spektoři by jinak zejména pro naléhavé


6

úkoly dozorčí administrativu svého úřadu
nemohli zmoci.

Tito přidělení učitelé vykonávají u uve-
dených úřadů (orgánů) práce konceptní,
které by jinak vykonávali úředníci s vy-
sokoškolským vzděláním, a to zpravidla
jako výborní znalci národního školství
s velikým zdarem. Úloha jejich je o to
obtížnější, že pracují mimo okruh pravi-
delné služby, t. j. jsouce svou kvalifikací
připraveni především pro vyučování na
školách, musí si osvojiti všechny znalosti,
kterých je potřebí pro službu úřednickou.

Úprava jejich služebních poměrů je do-
sud nejistá, ježto ani zákony platové, ani
služební pragmatika učitelská jejich po-
stavení mimo určení jejich služebních po-
vinností neupravuje. Zatím se jim pone-
chávají jen pravidelné služební příjmy,
které jim plynou z jejich školní služby.
Před rokem 1926, t. j. před účinností zák.
č. 104/1926 Sb. z. a n. byly aspoň těm,
kteří byli přiděleni ministerstvu nebo
k zemským školním radám, přiznávány
roční odměny 1000-1200 Kč; od r. 1926
nemají za svou zodpovědnou a mimořád-
nou funkci nijaké odměny, ježto podle vý-
kladu autoritativních činitelů není pro ta-
kovou odměnu zákonného podkladu. Toto
postavení je tím svízelnější, že služba vy-
žaduje, aby se jí věnovali cele. Nemají
prostě možnosti, aby si vynahradili nějak
ztrátu příjmů, které jim za působení na
škole plynulo vedle pravidelných služeb-
ních příjmů, t. j. odměn za přespočetné
hodiny, za nepovinné předměty, za sprá-
vu různých kursů, výhod naturálních bytů
atp.

Zároveň se zavedením uvedených slu-
žebních přídavků považuje se za nutné
upraviti některé otázky, pokud s věcí
nutně souvisí.

K§ 1.

Ustanovením odst. 2 vrací se osnova zá-
kona k ustanovení čl. VIII. zák. č. 251/1922
Sb. z. a n., ježto nynější stav, kdy místa
školních inspektorů, resp. přidělených u-
čitelů mohla býti jen substituována, není
ku prospěchu škol, na nichž taková sub-
stituce je zařízena. Ustanovení to je ve
shodě s resolucí k § 2 zák. č. 104/1926 Sb.
z. a n., jíž byla vláda vyzvána, aby místa,

na nichž jsou definitivě nebo zatímně usta-
noveni okresní školní inspektoři nebo u-
čitelé přidělení ke školské službě admini-
strativní, byla vhodným opatřením roz-
počtově uvolněna. Je to možno jen cestou
zákona.

K §2.

Článkem 29 prováděcího výnosu MŠA-
NO ze dne 14. listopadu 1927, č. 123. 439
k zákonu č. 104/1926 Sb. z. a n. bylo sta-
noveno, že za trvalou změnu úředního pů-
sobiště jest pokládati jmenování školním
inspektorem nebo přidělení službou k ú-
řadu. Ustanovení to bylo do prováděcího
předpisu vloženo proto, že jmenování
školním inspektorem nebo přidělení ke
školním úřadům není nikdy časově ome-
zeno. Od školního inspektora nebo přiká-
zaného učitele se vyžaduje, aby v důsled-
ku nastoupení úřadu přeložil své sídlo do
nového působiště. Ježto v poslední době
nejvyšší správní soud tento výklad »trva-
lého úředního působiště« uvádí v pochyb-
nost, je nutno věc vyjasniti zákonem.

K §3.

Vyčíslení služebních přídavků je uvede-
no již v zákoně, ježto výše zmíněné pří-
davky učitelů měšťanských škol, cvič-
ných učitelů, ředitelů škol a pomocných
škol jsou rovněž v zákoně uvedeny cifer-
ně. Při tom hodnotí se přiměřené vyšším
přídavkem funkce inspektorů státních
škol národních a školních inspektorů na
Slovensku a Podkarpatské Rusi vzhledem
k větší obtížnosti a zodpovědnosti jejich
funkce. Pokud jde o přidělené inspektory,
ředitele a učitele, kteří jsou zaměstnáni
v ministerstvu, resp. v jeho referátech
v Bratislavě a v Užhorodě, valorisuje se
částečně přídavek 1200 Kč, jež z titulu
přidělení poskytovalo již bývalé minister-
stvo kultu a vyučování. Při určení ostat-
ních přídavků přihlíží se k tomu, aby uči-
tel přidělený okresnímu školnímu inspek-
toru obdržel aspoň tolik, kolik činí přída-
vek ředitele měšťanské školy, a aby uči-
tel, přidělený k inspektoru státních národ-
ních škol nebo ke školnímu inspektoru na
Slovensku a Podkarpatské Rusi, obdržel
vzhledem k větší obtížnosti funkce přída-
vek přiměřeně vyšší. Ježto k zemským


7

školním radám se přiděluji zpravidla škol-
ní inspektoři, přiznává takto přiděleným
přídavek školních inspektorů.

K §4.

Navržená úprava je jen valorisací ce-
stovního paušálu předválečného, kdy se
počítalo na každou školu 10 K, na každou
třídu 5 K ročně. Zvýšení původního pušá-

lu o 150%, jež bylo provedeno výnosem
MŠANO z 31. srpna 1920, č. 39. 613, uká-
zalo se vzhledem ke změněným poměrům
zcela nedostatečným.

Vyšší náklad, jehož bude navrhovaná
úprava služebních přídavků školních in-
spektorů, jakož i školních inspektorů, ře-
ditelů a učitelů národních škol, přiděle-
ných školním úřadům (orgánům) vyžado-
vati, jeví se z tohoto přehledu:

1. Okresní školní inspektoři národních škol s českosloven-

 

ským jazykem vyučovacím ...........

. 472. 800 Kč

2. Okresní školní inspektoři národních škol s německým ja-

 

zykem vyučovacím ...............

. 249. 600 Kč

3. Okresní školní inspektoři národních škol s polským jazy-

 

kem vyučovacím ...............,

9. 600 Kč

4. Školní inspektoři státních škol národních .......

, 135. 600 Kč

5. Školní inspektoři na Slovensku a Podkarpatské Rusi..

. 334. 200 Kč

6. Přidělení ministerstvu školství a národní osvěty....

, 102. 000 Kč

7. Přidělení referátu v Bratislavě ..........

, 210. 000 Kč

8. Přidělení referátu v Užhorodě ..........

. 86. 400 Kč

9. Přidělení k zemským školním radám .......,

. 66. 200 Kč

10. Přidělení ke školním inspektorům .........

721. 800 Kč

Úhrnem..

2, 388. 200 Kč

V tomto vyšším nákladu není zahrnuto
zvýšení cestovních a dietních paušálů
školních inspektorů, které vyžádá si po-

dle § 4 návrhu zákona přibližně 1, 295. 200
Kč.

Tento naklad bude kryt úsporami, kterých bude na preliminovanych vydáních
docíleno.

Návrh tento budiž přikázán výboru kulturnímu a rozpočtovému,
event. soc. -politickému.

V Praze dne 4. června 1936.

Dlouhý, dr inž. Tumlířová, Uhlíř, Otáhal, K. Chalupa, Kirpal,

Bečko, Klein, Babek, Vaverka, Zischka, Polívka, dr Kozák, Světlík, Jaša, Jurne-
čková-Vorlová, F. Kučera, dr Macek, Laušman, Ešner, dr Kugel, Macoun, Révay,

Křemen, Nový, Hladký, Děvečka.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP