Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1956.

IV. volební období. 3. zasedání.

501.

Návrh

poslanců dr Neumana, Stejskala, Bergmanna, Hatiny, Ferd. Richtra a Polívky
na povinné úrazové pojištění zemědělských a lesních dělníků.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.......,

kterým se rozšiřuje pojištění pro případ úrazu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Podniky zemědělské a lesní, pokud ne-
jsou podrobeny pojištění již dle zákona
ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. z r.
1888, o pojištění dělníků pro případ úra-
zu, ve znění zákonů a nařízení jej doplňu-
jících, podrobují se povinnosti pojistné po-
dle ustanovení dotčeného zákona.

Článek II.

Pro pojistnou příslušnost nositelů úra-
zového pojištění pro podniky uvedené v
článku I. jest rozhodným sídlo podniku.

Článek III.

Nařízením ministra sociální péče bude
ustanovena lhůta, ve které podnikatelé

2

dosavadních podniků druhu, uvedeného v
článku L, mají podati oznámení nařízené
ustanovením § 18. zákona ze dne 28. pro-
since 1887 ř. z., č. 1 z r. 1888.

Článek IV.

Na smlouvy, které byly uzavřeny nej-
později šest měsíců před účinností tohoto
zákona, mezi soukromou pojišťovnou a
podnikatelem závodu, podrobeného po-
jistné povinnosti podle tohoto zákona, o
pojištění osob v tomto závodě zaměstna-
ných proti podnikům úrazovým, a jejichž
platnost tou dobou, kdy působnost dotče-
ného zde pojištění počne, ještě neuplynu-
la, vztahují se ustanovení § 61 b), odst. 2
zákona ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř.
z. z r. 1888 ve znění zákona č. 207/1919
Sb. z. a n., pod podmínkou, že podnikatel,
který smlouvu pojišťovací uzavřel, ohlá-
sí tuto smlouvu, předloze příslušnou po-
jistku do tří měsíců po počátku působnos-
ti tohoto zákona okresnímu úřadu, v jehož
obvodě jest podnik podrobený pojistné
povinnosti.

Článek V.

(1) Podnikatelé zemědělských a lesních
podniků jsou oprávněni, aby samy sebe,
své zmocněnce nebo zástupce, dále i jiné
osoby, které nejsou podrobeny pojistné
povinnosti, vydány jsou nebezpečím pod-
niku, pojistili proti následkům podniko-
vých úrazů podle ustanovení zákona ze
dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. z r. 1888,
u pojišťovny, ke které podnik přísluší.

(2) Podrobnosti pojištění o něž se jedná
v odstavci 1., určí vláda nařízením.

Článek VI.

Tento zákon nabude účinnosti dnem vy-
hlášení.

Článek VII.

Provedením tohoto zákona se pověřu-
je ministr sociální péče v dohodě s mi-
nistrem zemědělství.

3

Důvodová zpráva

I. Část všeobecná.

Úrazový zákon č. 1 z roku 1888 ř. z.
podrobil pojistné povinnosti hospodářské
podniky polní a lesnické (§ 1 odst. 4),
avšak obmezil ji (§ 1 odst. 5) toliko na
dělníky a úředníky vydané nebezpečí,
které je spojeno se strojní prací.

V důsledku tohoto právního stavu úra-
zové pojišťovny dělnické (viz zprávu ú-
razové pojišťovny dělnické v Praze ze
dne 2. ledna 1924, č. 141, 336/23) posta-
vily se na stanovisko, že podnikem polní-
ho, pokud se týče lesního hospodářství
s hlediska dělnického úrazového pojiště-
ní není polní, pokud se týče lesní hospo-
dářství jako takové, i kdyby se v něm
používalo motorické síly, nýbrž, že jed-
notlivé, živelní nebo zvířecí silou hnané
stroje v tomto hospodářství jsou samo-
statnými podniky, neboť pouze dělnictvo
u těchto strojů zaměstnané, a jen v obla-
sti strojového nebezpečí, jest podrobeno
pojistné povinnosti a každý stroj má svo-
je individuelní úrazové nebezpečí a
zvláštní samostatné zařadění. Polní, po-
kud se týče lesní hospodářství, tvoří jen
rámec, ve kterém jsou tyto podniky u-
místěny. Vzhledem k tomu však, že zá-
konodárce měl v úmyslu pojistiti jen pod-
niky hospodářské, t. j. podniky, které se
zabývají dobýváním a zpracováním ze-
mědělských plodin, pokud se týče lesni-
ckými pracemi, hospodářskými podniky,
s hlediska úrazové pojistné povinnosti
jsou však, jak shora vyvozeno, jedině
stroje, hnané živelní nebo zvířecí silou,
není pochyby o tom, že pojistná povin-
nost postihuje jen stroje hospodářské, t.
j. takové, jež účelu polního nebo lesního
hospodářství přímo slouží, tedy stroje,
jichž se užívá k hospodářské prvovýro-
bě a jež se proto až na nepatrné výjimky
vyskytují jedině u polního nebo lesního
hospodářství, nikoliv u podniků ostat-
ních.

V polním hospodářství podléhají tedy
pojištění pouze určité stroje, t. j. takové,
jež dobývání nebo zpracování zeměděl-
ských plodin přímo slouží. Stroje, které
této vlastnosti nemají, pojištění nepodlé-

hají a nelze z toho, že tyto stroje se na-
lézají při hospodářství a vykonávají tam
jistou funkci, dovozovati jejich pojistnou
povinnost, neboť jde o součásti celku po-
jištění nepodléhajícího.

Předloženou osnovou zákona rozšiřuje
se pojistná povinnost úrazového zákona
na všechny stroje užívané v podnicích
zemědělských a lesních bez rozdílu, ba
dokonce rozšiřuje se na všechny práce
v těchto podnicích konané vůbec bez roz-
dílu, zda se při nich užívá parních kotlů,
přístrojů hnaných živelní silou, příp. zví-
řaty, či zda tyto práce jsou bez kotlů a
přístrojů vykonávány.

Rozšíření úrazové pojistné povinnosti
v rozsahu osnovou uvedeném jeví se ne-
zbytně nutné vzhledem k značnému po-
čtu úrazů, které se pravidelně v těchto
podnicích vyskytují a při tom nepodléhají
úrazové pojistné povinnosti.

Tak na příklad úrazy, způsobené do-
bytčetem, při nakládání a skládání obilí a
pícnin, při kácení dříví v lese a pod. ne-
podléhají úrazovému pojištění, ačkoliv
pravděpodobnost úrazu zejména při ká-
cení dříví je tak značná.

Uzákonění osnovy bude jen aktem
spravedlnosti vůči zemědělským a lesním
dělníkům, jejichž dnešní sociální postave-
ní je jedním z nejhorších.

II. Část zvláštní.
K čl. II.

Pojistná příslušnost nositelů úrazového
pojištění pro podniky zemědělské a lesní,
určená sídlem podniku, odpovídá dosa-
vadnímu zákonnému stavu, platnému pro
ostatní podniky, podléhající úrazové po-
jistné povinnosti.

K či. III.

Podle § 18 úrazového zákona mají pod-
nikatelé podat ve čtrnácti dnech od zří-
zení nového podniku úrazové pojišťovně
oznámení, ve kterém uvedou předmět
podniku, způsob jeho provozování, počet
zaměstnaných osob podrobených pojiště-
ní a úhrn ročních výdělků, rozhodných
pro pojištění těchto osob.

4

Lhůtu pro toto oznámení stanoví pro
podniky zemědělské a lesní, pokud budou
nově podléhat pojistné povinnosti, ministr
sociální péče.

K čl. IV.

Poněvadž je možné, že někteří podni-
katelé uzavřeli pro své zemědělské a lesní
podniky soukromé pojištění osob v těchto
závodech zaměstnaných pro případ pod-
nikového úrazu, osnova řeší v tomto člán-
ku vhodnou likvidaci soukromého poji-
štění pro případ podnikového úrazu, aby
bylo zabráněno dvojímu pojištění jednoho
a téhož pojistného případu.

K čl. V.

Zásada reciprocity mezi zaměstnavate-
lem a zaměstnancem v poměru k úrazo-
vému pojištění vedla k stylisaci článku V.
osnovy, podle něhož i zaměstnavatelům-
podnikatelům se umožňuje, aby samy se-
be, členy své rodiny, své zmocněnce ne-
bo zástupce mohli přihlásit k úrazovému
pojištění a stát se tak účastni jeho výhod.

III. Úhrada.

Uzákonění osnovy nevyžádá si žádné-
ho nákladu ze státní pokladny a proto ne-
ní zapotřebí připojit návrh úhrady.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh byl přikázán výboru inicia-
tivnímu a sociálně - politickému k projednání a podání zprávy plenu
poslanecké sněmovny.

V Praze dne 4. června 1936.

Dr Neuman, Stejskal, Bergmann, Hatina, F. Richter, Polívka,

Netolický, Jenšovský, Uhlíř, Bátková, dr Moudrý, Hrušovský, dr Kozák, Mikuláš,
Lanc, Babek, Fr. Langr, dr Klapka, Tichý, David, Šmejcová.