15

18. § 592, odst. 1, č. 2 zní:

"2. upozornění dlužníka, aby proti plateb-
nímu příkazu, povážuje-li jej za bezdůvodný,
podal k okresnímu soudu, který vydal platební
příkaz, v propadné lhůtě 15 dní, počítané ode
dne doručení platebního příkazu, písemně nebo
ústně odpor, který nemusí odůvodňovati. "

Čl. VII

Zák. čl. LX 1881, o exekučním řízení, se
mění takto:

1. § 18 zní:

"Vede-li se exekuce na nemovitosti anebo
na práva zapsaná v pozemkových knihách, je
k výkonu exekuce příslušný knihovní soud.
Při exekuci na pohledávky, nejsou-li knihovně
zajištěné, zakročí jako exekuční soud ten
okresní soud, u kterého má dlužník vše-
obecnou příslušnost (§ 19 zák. čl. 1/1911);
není-li takového soudu v tuzemsku, okresní
soud, v jehož obvodě je bydliště, sídlo nebo
pobyt poddlužníka, a je-li jich několik, pod-
dlužníka v žádosti na prvém místě uvedeného,
nejsou-li však známé nebo nebyl-li by v tu-
zemsku, okresní soud, v jehož obvodě je zá-
stava zřízená pro pohledávku. V každém ji-
ném případě je příslušný okresní soud, v je-
hož obvodě má býti exekuce vykonána. "

2. § 33, odst. 2 zní:

"Ve vojenských anebo vojskem obsazených
budovách mohou býti exekuční úkony vyko-
nány teprve po předchozím oznámení veliteli
budovy a jen s přibráním vojenské osoby od
něho přidělené. Výkon je nepřípustný, jestliže
velitel budovy odepře k němu svolení. Proti
odepření svolení velitelem budovy je přípust-
ná dozorčí stížnost k ministerstvu národní
obrany. "

3. K § 33 se připojuje další odstavec:

"V podnicích (v jejich odděleních), které
jsou důležité pro obranu státu a u nichž je
zřízen vojenský dozorčí orgán, přísluší vojen-
skému dozorčímu orgánu totéž právo jako ve-
liteli budovy podle předcházejícího odstavce,
a platí o právu dozorčí stížnosti totéž, co je
uvedeno v témž odstavci. V takových podni-
cích (v jejich odděleních), u nichž není zřízen
vojenský dozorčí orgán, budiž při výkonu exe-
kuce šetřeno všech opatrností, aby věci důle-
žité pro obranu státu zůstaly uchovány v taj-
nosti, jestliže bude prokázáno listinou vyda-
nou příslušným vojenským orgánem, že dluž-

16

ník je povinen co do určitých předmětů za-
chovati tajemství. "

4. § 93, odst. 1 ve znění čl. V, č. 17 zákona
ze dne 19. ledna 1928, č. 23 Sb. z. a n., zní:

"Na návrh učiněný v žalobě (§ 92) může
soud povoliti odklad exekuce až do pravoplat-
ného rozhodnutí o žalobě. Povolení odkladu
exekuce budiž učiněno závislým na složení při-
měřené jistoty za náhradu škody, která by
vymáhajícímu věřiteli odkladem mohla vznik-
nouti v případě, že by žalobcův nárok byl za-
mítnut:

1. jestliže osoba blízká dlužníku (§ 35 konk.
ř. ) nebo jiná osoba žijící s ním ve společné
domácnosti podá vylučovací žalobu později než
15 dní po výkonu zabavení movitých věcí
hmotných a jestliže neučiní pravděpodobným,
že mohla o výkonu exekuce zvěděti teprve
krátce před uplynutím této lhůty nebo po ní
a že žalobu podala bez zbytečného průtahu,

2. jestliže by odklad mohl ohroziti uspoko-
jení vymáhajícího věřitele. Uvede - li vymáha-
jící věřitel po povolení odkladu okolnosti, které
činí pravděpodobným takové ohrožení a které
nemohl dříve uvésti, může býti na návrh ulo-
ženo tomu, na jehož žádost byl odklad povo-
len, aby dal do určené mu lhůty jistotu, jinak
by v exekuci bylo pokračováno. Nepokračuje - li
žalobce řádně ve sporu, budiž na návrh vy-
máhajícího věřitele v exekuci pokračováno. "

čl. VIII.

(1) Ustanovení § 7 a § 12, odst. 2 zákona ze
dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z., jímž se
vydávají předpisy o obsazování, vnitřním za-
řízení a jednacím řádě soudů (zákon o soudní
organisaci), posléze uvedené ustanovení však
jen, pokud jedná o domácí práci k soudcovské
zkoušce, se zrušují.

(2) Ostatní ustanovení téhož zákona, jed-
nající o přípravné službě soudcovské, platí na-
dále; přípravná služba soudcovská budiž při-
způsobena současným požadavkům praktické
potřeby tak, aby zaručovala nejdokonalejší
přípravu pro ucelené vzdělání soudce. Podrob-
nosti ustanoví ministr spravedlnosti výnosem.

Čl. IX.

Ustanovení čl. IV zákona ze dne 11. prosince
1934, č. 251 Sb. z. a n., kterým se mění a do-
plňují některá ustanovení zákonů o občanském
řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení

17

nesporném, se doplňují těmito dalšími od-
stavci:

"(3) Ve sporech projednávaných u okres-
ních soudů (§ 42 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n. )
jsou strany povinny před tím, nežli se pustí
do jednání o věci hlavní, prohlásiti se o tom,
zda mají za to, že jde o spor pracovní, který
třeba projednávati podle odstavce 2.

(4) Neučiní-li strany takové prohlášení,
bude spor projednáván podle ustanovení civil-
ního řádu soudního, platných pro řádné soudy.

(5) Učiní-li strany prohlášení, že jde o spor
pracovní, a nemá-li soud důvodu pochybovati
o jeho správnosti, prohlásí, že spor bude pro-
jednáván podle ustanovení odstavce 2; toto
usnesení se nedoručil je stranám písemně a
nelze mu odporovati.

(6) Má-li však soud pochybnosti, zda-li jde
o spor pracovní, nebo odporují-li si prohlášení
stran, rozhodne soud především odděleně
o otázce, zda jde o spor pracovní. Jednání
o této otázce provede se podle ustanovení ci-
vilního řádu soudního.

(7) Vzdají-li se strany opravného pro-
středku proti usnesení, buď ihned pokračo-
váno v jednání o věci hlavní podle předpisů
o řízení, ve kterém má býti spor podle usne-
sení soudu projednáván. Nevzdají-li se však
strany opravného prostředku, budiž usnesení
doručeno a vyčkáno, až usnesení o tom, zda
jde o spor pracovní, nabude právní moci.

(8) Krajský soud jako soud rekursní a od-
volací rozhoduje s konečnou platností o oprav-
ném prostředku do rozhodnutí o tom, zda jde
o spor pracovní, v tříčlenném senátu, složeném
ze soudců z povolání.

(9) Pravoplatné rozřešení otázky ve smyslu
předcházejících ustanovení o tom, v jakém
řízení bude spor projednáván, je závazné i pro
soudy vyšší stolice jednající ve sporu.

(10) Ustanovení § 41, odst. 2 zák. č. 131/
1931 Sb. z. a n. platí obdobně pro spory pro-
jednávané před okresními soudy od doby, kdy
byla pravoplatně rozřešena otázka, že jde
o spor pracovní. "

čl. X.

Úprava výkonu kancelářské služby soudů
náleží ministru spravedlnosti; pokud však
má býti v tomto oboru služby upraven styk
občanstva se soudy a soudními úřady, upraví
jej vláda nařízením. Až do vydání ustanovení
podle tohoto článku zůstanou v platnosti ústa-

18

novení jednacích řádů soudů o kancelářské
službě.

čl. XI.

(1) Tento zákon nabude účinnosti prvým
dnem druhého měsíce následujícího po vyhlá-
šení; provede jej ministr spravedlnosti v do-
hodě se zúčastněnými ministry.

(2) Vláda určí nařízením, od které doby
bude ustanovení čl. I, č. 6 účinné.

(3) úmluvu uvedenou v § 7 a) j. n. ve znění
čl. I, č. 2 tohoto zákona a v § 55 uh. č. ř. s.
ve znění čl. VI, č. 3 tohoto zákona mohou
strany učiniti ve věcech zahájených před
účinností tohoto zákona až do počátku jed-
nání ve věci hlavní. Ustanovení § 7 a), odst.
5 j. n. a § 55, předposlední odstavec uh. c. ř. s.
neplatí pro opravné prostředky v den účinnosti
tohoto zákona již podané.

(4) Ustanovení § 49, č. 2 j. n. ve znění
čl. I, č. 4 tohoto zákona a ustanovení § 1,
č. 2, písm. i) uh. c. ř. s. ve znění čl. VI, č. 1
tohoto zákona, pokud je jimi měněna přísluš-
nost, neplatí pro žaloby podané před účin-
ností tohoto zákona.

Dr Soukup v. r.,

předseda.

Dr Bartoušek v. r.,

tajemník senátu.

Dr J. Karas v. r.,

zapisovatel.

Resoluce.

Vláda se vyzývá, aby citelnému nedostatku soudců v zájmu bezpečnosti právní
odpomohla rozšířenou systemisací soudců i pomocného personálu.

Státní tiskárna v Praze. - 3051-36.