Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
481.
Odpovědi:
I. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. dr Domina a Kneborta o náhlém zpro-
štění
pána Josefa Jaroše funkce předsedy Obchodní a živnostenské komory v Plzni a
o chystaných změnách v předsednictvu Obchodní a živnostenské komory v Českých Bu-
dějovicích (tisk 305/XXIII),
II. předsedy vlády na interp. posl. dr Kramáře ve věci případu Kozimova (tisk 318/I),
III. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka o šikanování nemocného vojáka Josefa
Skály u pěšího pluku č. 21 v Čáslavi (tisk 318/V),
IV. min. vnitra na interp. posl. Krosnáře o nezákonném a libovolném rozpouštění schůzi na
slánském okrese (tisk 305/VII),
V. min. průmyslu, obchodu a živností a min. veřejných prací na interp. posl. Jana Sedláčka
o konkurenční činnosti státních hutí, železáren a oceláren v Podbrezové na Slovensku (tisk
305/X),
VI. min. průmyslu, obchodu a živností a min. veřejných prací na interp. posl. Jana Sedláčka
v záležitosti zřízení nového filiálního závodu pro impregnaci dřeva na Slovensku polo-
státní firmou »Sublima« v Březnici (tisk 305/XI),
VII. min. vnitra na interp. posl. Jana Sedláčka o zdržování soudního projednání obviněni
okresního hejtmana ve Šternberků přednostou berní správy drem Váňkem tamtéž (tisk
305/XIII),
VIII. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Kneborta ve věci podpory cizineckého
ruchu se zvláštním zřetelem na firmu »Čedok« (tisk 305/IX),
IX. min. vnitra na interp. posl. dr Neumana a F. Richtra ve věci vysokých sazeb pojištění
motorových vozidel (tisk 305/XIV),
X. předsedy vlády na interp. posl. Ježka ve věci bezpečnosti státních hranic (tisk 305/XXII),
XI. min. spravedlnosti na interp. posl. Hodinové-Spurné o zabavení pohlednice vyjadřující so-
lidaritu s maďarskými protifašisty (tisk 386/I),
XII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Jarosse o vyučovacím jazyku na ludové škole
v obci Širáky (tisk 305/III).
2
481/1.
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živnosti
na interpelaci poslanců dr Karla Domina
a Viléma Kneborta
o náhlém zproštěni pana Josefa Jaroše
funkce předsedy Obchodní a živnostenské
komory v Plzni a o chystaných změnách
v předsednictvu Obchodní a živnostenské
komory v Českých Budějovicích
(tisk 305/XXIII).
Přihlížeje ke změněným poměrům ve složení
a nazíráni zájmových organisaci obchodnictva a
živnostnictva a k opětovným žádostem živnosten-
ských společenstev a obchodních grémii z obvodu
obchodní a živnostenské komory v Ptaní, při
různých příležitostech mně tlumočených, aby slo-
žení správní komise jmenované obchodní a živ-
nostenské komory a zejména jejího předsednictva
bylo přizpůsobeno názorům obchodnictva a živ-
nostnictva, jež obchodní a živnostenská komora
zastupuje a jehož zájmy hájí, zprostit jsem výno-
sem ze dne 10. února 1936, č. j. 15. 428/36, pana
Josefa Jaroše funkce předsedy správní komise
obchodní a živnostenské komory v Plzni a sou-
časně pověřil funkcí tou pana senátora Františka
Pechmana, dlouholetého místopředsedu správní
komise.
Ze stejných důvodů provedena byla změna
v osobě předsedy správní komise obchodní a živ-
nostenské komory v Českých Budějovicích.
Právní podklad těchto mých rozhodnutí jest
dán ustanovením vládního nařízení ze dne 20.
ledna 1919. čís. 32 Sb. z. a n., jehož i moji před-
chůdci v úřadě ministra obchodu stejným způso-
bem - a to zejména také v komoře plzeňské -
opětovně použili
V Praze dne 20. května 1936.
Ministr obchodu:
J. V. Najman, v. r.
481/II.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dr Karla Kramáře
ve věci případu Kozimova
(tisk 318/I).
Případ, který je předmětem interpelace, byl
vzhledem k své povaze ihned pečlivě vyšetřen a
do všech podrobnosti objasněn.
Vyslanectví Svazu sovětských socialistických
republik v Praze oznamujíc krádež příruční že-
lezné pokladny, spáchanou v jeho budově v noci
na den 27. listopadu 1935, sdělilo policejním orgá-
nům, pověřeným vyšetřením případu, přesný po-
pis osoby, podezřelé z krádeže, totiž zřízence vy-
slanectví Alexandra Kozimova, a dodala jim i jeho
podobenku. Na základě tohoto popisu, který se
ukázal naprosto správným, a za pomoci fotografie
byla ještě téhož dne (27. listopadu 1935) zachy-
cena stopa pachatele a zjištěno, že odejel v ran-
ních hodinách autodrožkou do Doks, kamž se také
ihned vypravili bezpečnostní orgánové. Dalším
pátráním na místě provedeným bylo zjištěno, že
Kozimov přijel v časných dopoledních hodinách
do Doks, navštívil dva hostince, zjednal si za po-
moci jednoho z hostinských byt v soukromí, do
tohoto bytu se také ihned odehrál a vyhledal pak
zámečníka a dal si od něho otevříti zámek pří-
ruční pokladny, odcizené na sovětském vysla-
nectví. Zámečník otevřel pouze zámek u poklad-
ny, pokladnu otevřel však Kozimov sáni stranou
a to tak, že zámečník nemohl spatřiti její obsah,
který Kozimov vsypal do příručního kufru. Na to
se Kozimov zdržoval ve svém pokoji, který -
jak řečeno - si zjednal v soukromí, poobědval
v hostinci, kde s nikým nemluvil a odjel auto-
drožkou do Bezdězu, kamž přijel asi o 4. hodině
odpolední. Zde si najal v hostinci pokoj a zdržoval
se nepřetržitě v hostinské místnosti až do 1 ho-
diny noční dne 28. listopadu 1935 a popíjel s ostat-
ními hostmi, za něž platil útratu a dle jichž svě-
dectví byl k půlnoci silně, podnapilý. Po 1 hodině
noční se Kozimov z místnosti vytratil a byl o 2.
hodině v noci spatřen jedním místním pekařem.
Rovněž dle jeho svědectví byl Kozimov opilý.
K 9. hodině ranní zastihl jej hostinský, u něhož
se ubytoval, na terase svého hostince. Kozimov
držel svoji obuv v ruce a vysvětloval svůj pobyt
na terase tím, je se v opilství domníval, že jest
ve svém pokoji, zut se proto a usnul. Jeho vze-
zření nasvědčovalo pravdivosti tohoto tvrzení. Na
to byl Kozimov ihned zatčen, provedena u něho
osobní prohlídka a obnos u něho nalezený mu
odebrán. Tento obnos, přihlížíme-li k výši odci-
zené částky, se téměř přesně shodoval s údaji so-
větského vyslanectví v Praze o odcizeném obno-
su, neboť chybělo z něho pouze několik set korun,
které Kozimov prokázané sám spotřeboval.
3
Nebylo zjištěno, že by čin Kozimovův smě-
řoval k jinému účelu než ku krádeži peněz a také
vylíčený průběh celého případu až po zatčení Ko-
zimova připouští jedině úsudek, že šlo pouze
o prostou krádež a že pohnutky činu byly vý-
hradně zištné povahy.
Kozimov byl v Doksech po tři týdny v létě
1935 o své dovolené, neměl vsak po celou tuto
dobu žádných styků toho druhu, jaké interpelace
uvádí.
Odcizená příruční pokladna byla nalezena
v Doksech, kde ji Kozimov zanechal u zámečníka,
kdežto ve zprávě ze dne 8. ledna t. r. se uvádí,
že byla nalezena v Bezdězu. Jde o záměnu míst
vzniklou při rychlé úpravě zprávy, tato okolnost
však nemá pro posouzení věci žádného významu.
Obnos u Kozimova nalezený byl z policejního
ředitelství v Praze ponechán po několik dnů z dů-
vodů třetině procesních.
Případ nedává žádného podkladu k domněn-
kám a k úsudkům v interpelaci obsaženým, ač byl
vzhledem ke kolujícím pověstem i v tomto směru
sledován, a není proto důvodu k nějakému opa-
tření.
V Praze dne 26. května 1936.
Předseda vlády:
Dr Hodža, v. r.
481/ III.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka
o šikanování nemocného vojáka Josefa
Skály u pěšího pluku č. 21 v Čáslaví
(tisk 318/V).
Vojín Josef Skála být několikráte podroben
všestrannému odbornému lékařskému vyšetření,
avšak po delší dobu nemohla býti zjištěna pravá
podstato jeho choroby. Teprve po delším pozo-
rování v divisní nemocnici 1 v Praze byla u něho
zjištěna porucha vasomotorické inervace na dol-
ních končetinách, částečně i na pravé horní kon-
četině a
arteriospasmy dolních končetin.
Pro tuto chorobu, která odůvodňuje neschop-
nost k vojenské službě, byl Skála podroben su-
perarbitračními řízení, a mimo to jsem učinil opa-
tření, aby trestní řízení proti němu vedené bylo
zastaveno.
Výtky učiněné interpelaci vojenským orgá-
nům nemohl jsem považovati za důvodné. Uve-
dená choroba jest podle dnešního stavu lékařské
vědy toho druhu, že ji lze zjistiti a o její existenci
objektivně se přesvědčiti pouze pomoci speciál-
ních jemných klinických přístrojů a po delším kli-
nickém pozorování. Jen tak lze zachytil měnlivé
projevy choroby, jež nejsou vždy stejně zjevné
a pozorovatelné. Proto také ani při několikerém
dřívějším vyšetření a pozorování na odborných
odděleních divisní nemocnice 1 nebyly chorobné
známky postřehnuty. Teprve tvrdošíjné trvání po-
tíži zvláštního druhu při zcela negativním nalezu,
jakož i další přirozený vývoj choroby daly pod-
nět ke konečnému zjištění pravé její podstaty a
jejích změn. V době prvních vyšetřování nebyla
choroba Skálová nijak vyhraněna ani subjektiv-
ním vylíčením ani objektivními znaky, a tak ne-
bylo možno ani při sebe zevrubnějším vyšetřo-
vání mimo jiné také vyšetřování oscillometrickém
prokázati její skryté a nestálé příznaky. Jestliže
odborníkům specialistům bylo třeba určité doby
a zvláštních metod k bezpečnému zjištění pravé
podstaty Skálový choroby, tím méně lze toho po-
žadovati od lékařů p. pl. 21 a činiti je odpovědné
za to, že nepoznali tuto chorobu, která je po-
měrně vzácná a kterou lze objektivně zjistiti
pouze přístroji, jež lékař na ošetřovně nemůže
míti k disposici.
Za těchto okolností nemohl jsem nabýti pře-
svědčení, že vojenské orgány se v případě Ská-
lově dopustily činů, které jim interpelace klade
za vinu, a jelikož mimo to nebylo zjištěno nic, co
by nasvědčovalo tvrzení interpelace o pronásle-
dování vojína Skály, nepovažoval jsem za nutné
učiniti opatření, interpelací požadované.
V Praze dne 22 května 1936.
Ministr národní obrany:
Machník, v, r.
481/IV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Krosnáře
o nezákonném a libovolném rozpouštění
schůzi na slánském okrese
(tisk 305/ VII).
Schůze v Jarpicích, Královicích, Beřovicích
a Dolině v okrese slánském a schůze v Hospozi-
ně v okrese kralupském byly kontrolujícím čet-
nictvem rozpuštěny, protože náměty náležitosti
schůzí důvěrných. Opačné tvrzení interpelace ne-
odpovídá podle výsledku konaného šetření sku-
tečnosti právě tak, jako tvrzení o rozehnání účast-
níků rozpuštěných schůzi.
4
Petiční akce, o níž se interpelace dále zmi-
ňuje, byla prováděna takovým způsobem, že na-
byla rázu závadného ve směru § 18 zákona na
ochranu republiky. Dvě osoby, od nichž tato akce
vycházela, byly proto zatčeny a dodány soudu
a provedena u nich též domovní prohlídka. Ji-
ných případů zatčení ani domovních prohlídek
nebylo.
Postup úřadu a četnictva odpovídal tudíž zá-
konu.
V Praze dne 23. května 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
481/V.
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živnosti
a ministra veřejných prací
na Interpelaci poslance Jana Sedláčka
o konkurenční činnosti státních hutí, žele-
záren a oceláren v Podbrezové na
Slovensku (tisk 305/X).
S hlediska ministerstva veřejných prací po-
dotýká se k věci toto:
Ve státních železárnách a ocelárnách na Slo-
vensku v Podbrezové vyrábí se za českoslo-
venské správy jen 10 druhů lisovaných lopat
z vlastního materiálu v lisovně v Hronci, která
byla založena v roce 1885. Nejednalo se tedy
o žádné nové zařízení výroby ani o žádné nové
investice a o rozšíření závodu.
V Podbrezové, v jediném slovenském a stát-
ním železářském závodě, je zaměstnáno přes 2. 900
dělníků a 290 zaměstnanců, kteří jsou živiteli ro-
din chudého horského kraje horního Pohroní, je-
hož obyvatelstvo z nedostatku jiné obživy je od-
kázáno z největší části na státní závody v Pod-
brezové.
Závody v důsledku své nevýhodné polohy
nebyly ani za bývalé uherské správy aktivní,
nýbrž pasivní, ačkoliv odbyt jejich výrobků byl
převážné v bývalých zemích uherských. Bývalou
uherskou správou byly udržovány v chodu jen
z důvodů politických a sociálních, aby horský
kraj se úplně nevylidnil.
Československá republika nemohla po zrušení
soukromých slovenských železářských závodů
z důvodů politických a sociálních zrušiti tento
jediný železářský závod na Slovensku, neboť se
jednalo o zaměstnání výhradně slovenského děl-
nictva a Slovensko by bylo zbaveno posledního
železářského a ocelářského závodu.
Značný podíl ztráty, vyplývající z nevýhodné
polohy závodu, jak vzhledem k ložiskům potřeb-
ných surovin, tak vzhledem k domácím i zahra-
ničním odbytištím je zřejmý z přepravného, na
kterém bylo čsl. státním drahám vyplaceno v roce
1934 Kč 5, 300. 000 a za rok 1935 po znovuzahájení
provozu jediné slovenské vysoké pece v Tisovci
Kč 10, 156. 621.
Kromě toho hradí závod každoročně úroky
z investic v částce Kč 5, 422. 114. 85, platí řádně
daně a dávky a provádí řádné odpisy.
Naproti ztrátě v roce 1934 dlužno uvésti, že
příjmy státní správy na dopravném, úrocích z in-
vestic, daních, dávkách a poplatcích atd. dosaho-
valy částky Kč 14, 649. 115. 10, která v roce 1935
stoupla na Kč 20, 608. 572. 70, kromě běžných odpisů
na movitosti a nemovitosti.
Pro kalkulace berou se za základ běžné prů-
počtové ceny prodejní a kromě toho zpracují se
při dalším zušlechťování železářských výrobků
krátké kusy železa a různé odstřižky plechů po-
dobně jako u soukromých závodů v zájmu řádné-
ho využití hmot.
Závod je spravován v rámci podniku Státní
báňské a hutnické závody podle zásad obchodní-
ho hospodaření a řádného obchodníka, podle zá-
kona č. 404 ze dne 8. prosince 1922 a podle vlád.
nař. č. 206 ze dne 25. září 1924 Sb. z. a n. Musí
tudíž v zájmu dosaženi účelu, vymezeného vpře-
du uvedeným zákonem a nařízením a v rámci
směrnic schválených vládou k povzbuzení inicia-
tivní činnosti zaměstnanců používati systému, ja-
kého se používá ve stejnorodých soukromých
podnicích, neboť činnost zaměstnanců jak v pod-
niku státním, tak v podniku soukromém vyžaduje
vyvolání intensivního zájmu na hospodárnosti a
řádném hospodaření podniku.
Aby aspoň z části předešlo se značným ztrá-
tám stálou změnou zapracovaných zaměstnanců,
bylo třeba zlepšiti honorování jejich služeb,
částka uvedená v interpelaci vztahuje se na více
než 290 zaměstnanců. Nejedná se tedy o žádné
přemrštěné odměny.
K jednotlivým bodům dotazu:
1. U státních železáren a oceláren na Sloven-
sku v Podbrezové nastalo jen nepatrné zvýšení
činnosti částečným rozšířením již dříve zavedené
výroby ocelových konstrukcí v zájmu zaměstnáni
slovenského dělnictva, které by bylo jinak ztra-
tilo práci následkem katastrofálního poklesu od-
bytu železářských výrobků doma i v cizině. Po-
dotýká se, že počet dělnictva byl i při tom proti
původnímu stavu snížen a že se dosud pracuje
při sníženém počtu směn, takže další omezení
provozu a počtu dělnictva z důvodů politických
a sociálních nebylo lze připustiti, zejména se zře-
telem k značnému odprůmyslnění Slovenska, ne-
boť ocelové konstrukce a různé železné výrobky
jsou i nyní stále dodávány ze země české a mo-
ravskoslezské.
5
2. Pasivita závodu není zaviněna nízkou kal-
kulací, nýbrž nepříznivou polohou, což jest zřej-
mo z částky připadající na dovozné, které v roce
1935 činilo Kč 10, 156. 621. Kromě toho uhrazuje
závod úroky z investic, které dosahují roční část-
ky Kč 5, 422. 114. 85, platí řádně daně a dávky a
provádí řádně odpisy.
3. Odběr výrobků státními úřady a ústavy a
druhými státními podniky děje se vždy podle
běžných konkurenčních cen.
4. Výroba ocelového a lisovaného zboží je
v podbrezovských závodech zavedena přes 50 let,
takže tyto závody mají stejné právo na odbyt
jako závody soukromé. Snížení ceny ocelového a
lisovaného zboží je zaviněno i soukromými pod-
nikateli, což jest zřejmo z výsledků různých sou-
těží.
S hlediska ministerstva obchodu podotýká se
k bodu 5., že firmy vyrábějící lisované lopaty a
rýče požádaly již v říjnu 1935 u ministerstva ob-
chodu o vydání zákazu zřizováni nových výroben
tohoto druhu. O tomto podnětu bylo zahájeno
jednání, které není dosud ukončeno.
V Praze dne 26. května 1936.
Ministr průmyslu, obchodu a živností:
J. V. Najman, v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
481/VI.
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živnosti
a ministra veřejných prací
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
v záležitosti zřízení nového filiálního zá-
vodu pro impregnaci dřeva na Slovensku
polostátní firmou »Sublima« v Březnici
(tisk 305/XI).
Ministerstvo veřejných prací (Ústřední sprá-
va státních báňských a hutnických závodů) jako
zástupce čsl. státu jako majoritáře v Sublimě,
akciově společnosti pro impregnaci dřeva v Břez-
nici hlasovalo svými zástupci ve Správní radě
této společnosti pro zřízení pobočného závodu pro
impregnaci kamenouhelným dehtovým olejem ve
Vlkanové na Slovensku z těchto důvodů:
V zemi Slovenské jsou jen dva impregnační
závody, kdežto v zemích České a Moravskoslez-
ské jest 9 impregnačních závodů. Toto nerovno-
měrné umístěni impregnačních závodů, má ne-
příznivý vliv na ceny impregnovaného dříví po-
třebného v zemi Slovenské, z níž pocházejí 2/3
všeho dřiví určeného k impregnaci, ježto se toto
dříví musí dovážeti ze země Slovenské k impreg-
naci do závodů v zemích České a Moravskoslez-
ské a odtud po impregnaci zase do země Sloven-
ské. Tento nepříznivý účinek by se zvláště pro-
jevil u impregnovaných železničních pražců vzhle-
dem k tomu, že státní železniční správa bude v
nejbližších letech potřebovati pro investiční prá-
ce v zemi Slovenské větší množství železničních
pražců, jejichž impregnace by se musila prová-
děti naznačeným způsobem.
Ježto v tomto pobočném závodě bude kromě
impregnace železničních pražců prováděna též
impregnace telegrafních sloupů, elektrárenských
sloupů a důlního dříví, bude míti tento závod stej-
ný význam i pro spotřebitele těchto druhů im-
pregnovaného dříví v zemi Slovenské, t. j. zejmé-
na pro poštovní a telegrafní správu, elektráren-
ské podniky a doly.
Zřízení tohoto pobočného závodu bude zna-
menati též vzestup zaměstnanosti v chudém a vel-
kou nezaměstnaností trpícím kraji slovenském,
kde zpráva o jeho zřízení byla uvítána vším oby-
vatelstvem. Tento vzestup zaměstnanosti projeví
se nejen zaměstnáním obyvatelů tohoto kraje v
novém impregnačním závodě, nýbrž již při jeho
vybudování, ježto bylo úzkostlivě dbáno toho,
aby na vybudování tohoto pobočného závodu se
súčastnily v prvé řadě slovenské firmy.
»Sublima« v roce 1935 participovala na cel-
kové zaměstnanosti impregnačního průmyslu 1/14.
t. j. 7. 14%; také pobočný závod ve Vlkanové
bude vybudován ve stejném rozsahu, jako je břez-
nický závod »Sublimy«, takže v něm bude prů-
měrně zaměstnáno as 100 zaměstnanců.
Otázka zřízení nového filiálního závodu pro
impregnaci dřeva na Slovensku byla předmětem
bedlivých úvah všech súčastněných ministerstev,
v nichž bylo přihlédnuto ke všem potřebám státu
a jichž konečný výsledek vedl k udělení potřeb-
ného státního povolení podle § 3, odst. 1, písm.
c) vlád. nařízení, č. 465/1920 Sb. z. a n. a po-
volení potřebného podle § 4, odst. 3, zákona č.
63/1935 Sb. z. a n. ke zřízení užívacích práv na
pozemky určené pro vybudování tohoto poboč-
ného závodu.
V Praze dne 26. května 1936.
Ministr průmyslu, obchodu a živností:
J. V. Najman, v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
6
481/VII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
o zdržováni soudního projednáni obvině-
ni okresního hejtmana ve Šternberků
přednostou berní správy drem Vánkem
tamtéž (tisk 305/XIII).
Soudní spisy týkající se žaloby, kterou podal
okresní hejtman ve Šternberků na přednostu ber-
ní správy tamtéž pro pomluvu dle § 2 zákona č.
108/1933 Sb. z. a n., byly již přípisem presidia
ministerstva vnitra ze dne 28. dubna 1936, čís.
4743/1936 pres., prostřednictvím ministerstva spra-
vedlnosti vráceny okresnímu soudu v Olomouci
s požádáním, aby trestní řízeni to bylo nyní s
největším urychlením provedeno.
Uvedené spisy vyžádalo si ministerstvo vni-
tra vedeno jsouc snahou zlikvidovati záležitost v
dohodě s ministerstvem financi smírně cestou ad-
ministrativní. Soudnímu procesu chtělo minister-
stvo vnitra předejíti z důvodné obavy, aby ve-
řejným projednáváním vzájemných obvinění dvou
přednostů význačných státních úřadů neutrpěl
újmy zájem státní vůbec a autorita těchto úřadů
zvláště. Byl proto k soudnímu řízení dán souhlas
teprve, když smírné vyřízení případu cestou ad-
ministrativní se nezdařilo.
Otázka, zda a z jakých důvodů došlo k pro-
mlčeni dvou žalob proti přednostovi berní správy
dru Vaňkovi, jest dosud v resortu ministerstva
spravedlnosti předmětem šetření; proto odpověď
na poslední bod interpelace bude podána doda-
tečně ihned, jakmile šetření to bude skončeno.
V Praze dne 25. května 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
481/VIII.
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živností
na interpelaci poslance Viléma Kneborta
ve věci podpory cizineckého ruchu se
zvláštním zřetelem na firmu »Čedok«
(tisk 305/IX).
»Čedok« jest svou kapitálovou základnou sou-
kromou cestovní kanceláři a má veřejné poslání
jen potud, pokud je převzal smluvně. Na tomto
smluvním základě poskytovalo také ministerstvo
obchodu Čedoku podpory na udržováni jeho fili-
álek v Berlině a Londýně, a to soustavně již
od roku 1927. Co do výše byla podpora vypla-
cená na zminěné filiálky roku 1935, v kterémžto
roce jsem byl pověřen správou resortu minister-
stva průmyslu, obchodu a živností, nižší, než v
letech dřívějších. Filiálka Čedoku ve Vídni byla
pověřena propagací cizineckého ruchu v roce
1935, poněvadž dřívější kancelář nevyhovovala.
Výdaje, které Čedoku z tohoto pověřeni vznikly,
bylo ministerstvo obchodu povinno alespoň čá-
stečně nahraditi. Povolení všech těchto příspěv-
ků vázáno jest na nejpřísnější podmínky a splně-
ní propagačního poslání, které z tohoto smluvní-
ho závazku vyplývá, jest ministerstvem obchodu
soustavně a co nejpečlivěji sledováno.
V souvislosti s Čedokem nelze mluviti o jed-
nostranné podpoře, poněvadž ke spolupráci při ob-
staráváni celostátní péče o cizinecký ruch zvány
zásadně oba čs. svazy cestovních kanceláří. Jest-
liže se Čedok v této spolupráci uplatňuje někdy
pronikávej! než jiné čs. cestovní kanceláře, jest
to jedině důsledkem jeho široké oiganisační zá-
kladny. Pokud šlo v daném případě o podpory
na filiálky v Berlině, Londýně a ve Vídni, dluž-
no uvésti, že v těchto městech jiný čs. podnik
cestovní ani filiálky nemá.
Cílevědomá a soustavná podpora cizinecké-
ho ruchu u nás bude zabezpečena novým záko-
nem o cizineckém ruchu, jehož osnova byla již
dána do meziministerského řízení připomínko-
vého.
V Praze dne 26. května 1936.
Ministr průmyslu, obchodu a živností:
J. V. Najman, v. r.
481/IX.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posf. dr Neumana
a Ferd. Richtra
ve věci vysokých sazeb pojištěni moto-
rových vozidel (tisk 305/XIV),
Aby ministerstvo vnitra mohlo přezkoumati
výší sazeb pro pojištění motorových vozidel; po-
žádalo Svaz čsl. pojišťoven, aby předložil od
jednotlivých pojišťoven sazby a ostatní číselné
údaje o stavu a průběhu potištění veškerých dru-
hů motorových vozidel proti následkům zodpo-
7
vědností z provozu těchto vozidel za kalendářní
léta 1933, 1934 a 1935.
Na to zahájilo ministerstvo vnitra jednáni
s pojišťovnami a dosáhlo toho, že pojišťovny se
uvolily v rámci akce pro oživeni motorismu u-
vésti v platnost nové snížené sazby pojistných
prémií u nových pojištění a dobrovolně upraviti
u smluv dříve sjednaných původní prémii na sní-
ženou sazbu. Tyto slevy na prémiích činí u
nákladních automobilů 13-33%
osobních automobilů 27-33%
motorových kol 30-58%
všeobecných sazeb používaných při publikaci zá-
kona 81/35.
Další zásah ministerstva vnitra jakožto do-
zorčího úřadu nad soukromými pojišťovnami resp.
stanovení maximálních sazeb může přicházeti v
úvahu až budou známa statistická data povinné-
ho pojištěni za prvý kalendářní rok po účinnosti
zákona č. 81/35 Sb. z. a n. tedy v II. kvartálu
1937.
V Praze dne 26. května 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
481/X.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Františka Ježka
ve věci bezpečnosti státních hranic
(tisk 305/XXII).
Vyšetřením případu, který se udál dne 2.
února 1936 v katastru obce Bělovsi, okres Ná-
chod, bylo zjištěno toto:
Uvedeného dne asi o 10. hod. připochodoval
kolem německého celního úřadu na silnici Schla-
ney-Běloves německý ozbrojený oddíl ke státní
hranici a - ačkoliv československé hraniční mez-
níky jsou dobře znatelný - překročil českoslo-
venskou státní hranici v katastru obce Bělovsi,
po celní silnici a zastavil se na československém
území ve vzdálenosti asi 50 m od státní hranice
na mostě, vedoucím přes řeku Metuji, před čes-
koslovenským orientačním sloupem, odkud po
kratším prodleni se vrátil. Na československém
území přišel tento oddíl ve styk toliko s jednou
osobou. Četnické orgány byly v době přechodu
plně zaměstnány hlídkovou službou v sousedních
hraničních úsecích, ježto bylo v těchto místech
konáno vojenské cvičení. Jakmile zvěděly o pří-
padu, ihned provedly veškerá šetření.
Ihned potom byla také učiněna potřebná dal-
ší opatření, zvláště podniknuta diplomatická in-
tervence u německého zahraničního úřadu a za-
řízeno, aby orientační sloup, který se dosud na-
lézal na poněkud odlehlém místě, kudy vedla dří-
ve státní hranice, byl přesazen k nově stanovené
hraniční čáře a aby celní úřad v Bělovsi byl vy-
baven telefonním spojením.
K cíli účinné ochrany státních hranic na sil-
ničních přechodech a zabránění svémocnému je-
jich přestupováni, zejména motorovými vozidly,
byly dále u celé řady celních úřadů již zřízeny
silniční celní závory a v zřizování dalších závor
se intensivně pokračuje.
Finanční správa dbá vždy toho, aby nové bu-
dovy pro silniční celní úřady postaveny byly po-
kud možno v bezprostřední blízkosti státních hra-
nic, a to v takové poloze, aby výhled z nich za-
jišťoval možnost kontroly přestupu hranic. Staré
celní budovy, které tomuto požadavku nevyho-
vují, budou postupně nahrazovány novými budo-
vami, jež budou umístěny přímo u státní hranice
tak, jak jest to žádoucno v zájmu náležitého stře-
žení přechodu hranic.
Uznávajíc nutnost zesílení finanční stráže v
pohraničí, povolila vláda již před rokem přiměře-
né rozmnožení systemisovaného stavu zřízenců fi-
nanční stráže a tento stav se stálým doplňováním
úbytků udržuje na plném počtu.
Také posádky četnických stanic v pohraničí
jsou udržovány stále na plném systemisovaném
stavu. Činnost těchto četnických stanic jest pod-
porována četnickými pohotovostními oddíly, je-
jichž dosavadní počet bude ještě rozmnožen.
Souvislá siť státních policejních úřadů a stát-
ních policejních expositur byla již zřízena v se-
verozápadní a severní oblasti země České (viz
vyhlášku ministra vnitra č. 124/1936 Sb. z. a n. )
a v nejbližší době bude rozšířena na další sou-
vislá pásma pohraničních území.
Rádnému a dokonalému vyzbrojení všech or-
gánů, kteří jsou určeni k ochraně státních hranic,
se samozřejmě stále věnuje největší péče. Zejmé-
na ale věnována mimořádná pozornost vzájemné
kooperaci jednotlivých složek výkonných orgánů
státní správy, jimž jest svěřena ochrana zájmů
jednotlivých resortů státní správy v pohraničních
oblastech, a připravuje se v tom směru v nej-
bližší době nová úprava, kterou by byla zajiště-
na co nejúčinnější ochrana neporušitelnosti stát-
ních hranic a státního území.
V Praze dne 26. května 1936.
Předseda vlády:
Dr Hodža, v. r.
8
481/XI.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na Interpelaci posl. Hodinové-Spurné
o zabaveni pohlednice, vyjadřující solida-
ritu s maďarskými protifašisty (tisk
386/I).
Zabavení v dotazu uvedeného textu a vyo-
brazení dopisnice s tištěnými adresami »P. T.
Honvédkerületi Biróság. »P. T. Mágy. Kir. Igaz-
ságügyi
Miniszterium a P. T. Maďarské vysla-
nectví v Praze III. «, zařížené státním zastupitel-
stvím v Praze, bylo soudem přezkoumáno a v
celém rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky
nebyly podány.
V Praze dne 23. května 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
481 XII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Jarosse
o vyučovacím jazyku na ludové škole
v obci Širáky (tisk 305/III).
Děti maďarské národnosti z obce Širákova
v okrese Modrý Kameň měly a mají dosud pří-
ležitost choditi do maďarské římsko-katolické
školy v sousední obci Kamenných Kosihách, která
je vzdálena od Širákova nikoliv 4 kilometry, jak
se tvrdí v interpelaci, nýbrž sotva 1. 5 km.
Opatření dostatečných místností pro tuto
školu není povinností státu, nýbrž místních či-
nitelů.
Přes to věnuje státní školská správa řádnému
zaškolení maďarských dětí ze Širákova pozornost
a vyřeší věc zároveň s úpravou zaškolení dětí
v sousedních obcích Ďurkovice a Selany.
V Praze dne 18. května 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
Překlad ad 481/XII.
Válasz
az iskola- és népművelődésügyi
minisztertől
Jaross képviselő interpellációjára
Širákov község népiskolájának tannyelve
tárgyában (305/III. nysz. ).
A Širákov (Modry Kameň-i járás) községbeli
magyar nemzetiségű gyermekeknek volt és most
is van alkalmuk a szomszédos Kamenné Kosihy-i
római katolikus magyar népiskolát látogatni, amely
község Širákovtól nem 4 kilométernyi, amint
azt az interpelláció állítja, hanem alig 1. 5 kmnyi
távolságra fekszik.
Ezen iskola céljának megfelelő helyiségek
beszerzése nem az állam, hanem a helybeli
tényezők kötelessége.
Az állami iskolaigazgatás ennek dacára is a
Širákovi magyar gyermekek rendszeres iskolázta-
tására figyelemmel van s ezt a kérdést a szom-
szédos Ďurkovice és Selany községbeli gyer-
mekek iskoláztatásának rendezésével egyidejűleg
fogja megoldani.
Praha, 1936. május 18.
Az iskola- és népművelődésügyi miniszter:
Dr Franke s. k.