Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936
IV. volební období. 3. zasedání.
472.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne------------------------------------------1936
o dani z umělých jedlých tuků.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ODDÍL PRVÝ.
Ustanovení všeobecná.
§1.
Předmět a sazba daně.
(1) Umělými jedlými tuky podle tohoto zá-
kona rozumějí se:
1. jedlé mastné oleje, t. j. všechny tuky
rostlinného a živočišného původu při teplotě
15°C tekuté, jež mohou sloužiti k lidskému
požívání nebo k přípravě pokrmů,
2. výrobky podobné máslu přírodnímu, též
propouštěnému, jejichž obsah tuku nepochází
výlučně z mléka (umělé máslo, margarin),
3. výrobky podobné sádlu, jejichž obsah
tuku není výlučně sádlem (umělé sádlo), a
oleomargarin, t. j. tukový výrobek získaný
odlisováním pevného podílu (oleostearinu)
z jedlého loje, dále čištěné rostlinné tuky při
teplotě 15°C tuhé - vyjímajíc kakaové
máslo -, ztužené jedlé mastné oleje a ko-
nečně čištěné ztužené tuky ryb a mořských
zvířat.
(2) Daň činí za 1 kg čisté (vlastní) váhy
vyjímajíc případ uvedený v odstavci 3:
2
a) z umělých jedlých tuků, uvede-
ných v odstavci 1, č. 1...... 70 h,
b) z umělých jedlých tuků, uvede-
ných v odstavci 1, č.. 2, ......60 h,
c) z umělých jedlých tuků, uvede-
ných v odstavci 1, č. 3, ......30 h.
(3) z umělých jedlých tuků, uvedených
v odstavci 1, které by výrobce vypravil z vý-
robního podniku nad výrobní množství jemu
přiznané, přenesené nebo přidělené podle usta-
novení § 4, odst. 2 vládního nařízeni ze dne
12. března 1934, č. 51 Sb. z. a n., o některých
opatřeních týkajících se výroby a prodeje
umělých tuků jedlých, činí daň 3 Kč za 1 kg
čisté (vlastní) váhy.
(4) V pochybných případech, zda jde
o umělé jedlé tuky ve smyslu tohoto zákona,
rozhodne ministerstvo financí v dohodě a mi-
nisterstvem průmyslu, obchodu a živností a
zemědělství po slyšení chemicko - technické
zkušebny finanční správy v Praze.
(5) Podrobnosti stanoví vládní nařízení.
§ 2.
Povinnost a splatnost daně.
(1) Daň jest povinen platiti:
1. kdo v tuzemsku vyrábí umělé jedlé tuky
pro další prodej nebo odbyt,
2. kdo je vyrábí pro vlastní spotřebu,
3. při dovozu poplatník celná pohledávky
(§ 8 celního zákona ze dne 14. července 1927,
č. 114 Sb. z. an. ).
(2) Daň jest splatná v případě odstavce 1,
č. 1 před vypravením umělých jedlých tuků
z výrobního podniku, v případě odstavce 1,
č. 2 před použitím k vlastní spotřebě a v pří-
padě odstavce 1, č. 3 při vzniku platební po-
vinnosti (§ 85 celního zákona).
§ 3.
Ohlašování poplatných úkonů a
způsob placení daně.
Ohlašování poplatných úkonů a způsob pla-
cení daně budou stanoveny vládním nařízením.
§ 4.
Vrácení a přenos daně.
(1) Za podmínek stanovených vládním na-
řízením povolí finanční úřad I. stolice vrácení
neb přenos dámě z umělých jedlých tuků již
zdaněných, které byly vráceny výrobci.
(2) O vrácení daně v případech zpětného
vývozu zdaněných umělých jedlých tuků do
ciziny platí obdobně ustanovení § 105 celního
zákona.
§ 5.
Osvobození od daně.
Za podmínek stanovených vládním naříze-
ním jsou od daně osvobozeny:
1. umělé jedlé tuky, které se vyvezou do
celní ciziny,
2. umělé jedlé tuky, kterých se použije
k technickým účelům nebo k výrobě před-
mětů, jež nejsou způsobilé k lidskému po-
žívání.
§ 6.
Daněprositě vypraveni umělých
jedlých tuků a daněprositě
jejich dovoz z celní ciziny.
Umělé jedlé tuky smějí býti za podmínek,
stanovených vládním nařízením, daněprositě
k dalšímu zpracování vypraveny z výrobního
podniku (§ 2) do jiného výrobního podniku
(§2) nebo dovezeny z celní ciziny do výrob-
ního podniku (§2).
§ 7.
úroky z prodlení.
Nebyla-li daň zaplacena v den splatnosti,
nastává povinnost platiti ode dne splatnosti
až do zaplacení dlužných částek úroky z pro-
dlení ve výši stanovené pro přímé daně. Tím
není dotčeno ustanovení § 98 celního zákona.
§ 8.
Promlčení, vymáhání daně
a ručení.
(1) O promlčení a vymáhání daně podle
tohoto zákona platí předpisy pro promlčení a
vymáhání daní přímých.
(2) Pro daň podle tohoto zákona a pro
úroky z prodlení vázne na výrobním podniku
s veškerým příslušenstvím přednostní zákon-
né zástavní právo; jde-li o daňový nedoplatek
starší jednoho roku, jest přednostní právo
4
závislé na tom, že nedoplatek bude nejdéle do
jednoho roku počínajíc dnem; splatnosti pří-
slušné daňové částky zajištěn ve veřejných
knihách.
(3) Při dovozu platí ustanovení §§ 99 až
104 celního zákona.
Úřední dozor. Daňové záznamy.
§ 9.
(1) Kdo v tuzemsku vyrábí po živnostensku
umělé jedlé tuky, jest povinen ohlásiti pří-
slušnému finančnímu úřadu písemně dvojmo
tento podnik s vyznačením místností výrob-
ních, skladních a prodejních, jakož i každou
pozdější podstatnou změnu těchto skuteč-
ností; výrobce jest dále povinen o výrobě
(příjmu) a odbytu (vydání) konati zápisy.
(2) Také ten, kdo vyrábí umělé jedlé tuky
pro vlastní spotřebu nebo k jakémukoliv
jinému odbytu, podléhá ustanovení odstavce 1.
(3) Výrobci jsou povinni podnik zvenčí zře-
telně označiti.
(4) Výrobce jest povinen vydati každému
odběrateli umělých jedlých tuků stvrzenku
o jejich zdanění.
(5) Odběratel umělých jedlých tuků z vý-
robního podniku jest povinen žádati od vý-
robce, aby mu byla vydána stvrzenka podle
odstavce 4; neobdrží-li stvrzenku, jest povi-
nen ohlásiti to neprodleně příslušnému dů-
chodkovému kontrolnímu úřadu.
(6) Podrobnosti stanoví vládní nařízení.
§ 10.
(1) Kdo vyrábí nebo prodává umělé jedlé
tuky, podléhá úřednímu dozoru.
(2) Orgánové tímto dozorem pověření jsou
oprávněni - šetříce ustanovení § 9 ústavního
zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a
n., o ochraně svobody osobní, domovní a
tajemství listovního, - kdykoliv do podniku
a prostorů s ním spojených vstupovati, tam
podle potřeby prodlévati, postup výroby sledo-
vati, zjišťovati zásoby surovin, pomocných
látek a vyrobených předmětů, žádati od pod-
nikatele nebo jeho zástupce vysvětlivky po-
třebné pro kontrolu této daně, nahlížeti do
předepsaných zápisů, dále do účtů, ceníků, do-
pravních listin a jiných dokladů, pokud tyto
pomůcky mohou sloužiti jako doklady pro
kontrolu této daně, činiti z nich výpisy, po pří-
5
pádě je na stvrzenku odebrati a po úředním
upotřebení vrátiti; při tom jsou povinni za-
chovávati o vyšetřených okolnostech nejpřís-
nější tajemství.
(3) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou po-
vinny samy nebo svými zaměstnanci poskyt-
nouti orgánům, pověřeným dozorem při úřed-
ním jednání podle odstavce 2, potřebnou po-
moc a na svůj náklad opatřiti i potřebné po-
můcky.
(4) Ustanovení předcházející platí také ob-
dobně pro ty, kdož vyrábějí umělé jedlé tuky
pro vlastní spotřebu nebo k jakémukoliv
jinému odbytu.
(5) Finanční úřad I. stolice jest oprávněn,
má-li odůvodněnou domněnku, že předcháze-
jící ustanovení nepostačují k zajištění daně,
dáti výrobce (§ 2) pod zostřený úřední dozor
záležející v tom, že se výrobci uloží povinnost
ohlásiti množství a způsob uložení vyrobených
umělých jedlých tuků, jakož i hlasití předem
každé jejich vypravení z výrobního podniku
a konati podrobné zápisy o jejich výrobě,
příjmu a vydání. Mimo to může finanční úřad
žádati složení jistoty za daň.
(6) Finanční úřad I. stolice může, uzná-li
to vhodným, zaříditi ve výrobním podniku
stálý úřední dozor; v tom případě jest výrobce
povinen opatřiti ve výrobním podniku vytá-
pění schopnou místnost jako úřadovnu pro
orgány stálým dozorem pověřené
s přísluš-
ným nábytkem a postarati se o osvětlování a
vytápění této místnosti. Náhrada za osvětlo-
vání a vytápění bude stanovena úmluvou
mezi finanční správou a výrobcem. Osobní
výlohy s tímto dozorem spojené uhradí fi-
nanční správa. Byl-li výrobce pro zkrácení
nebo zatajení daně trestán, může finanční
úřad I. stolice naříditi stálý úřední dozor na
jeho náklad.
§ 11.
Poskytování pomoci.
(1) Státní a jiné veřejné úřady nebo orgány
jsou povinny v mezích své působnosti, pokud
tomu nebrání zvláštní předpisy, poskytovati
pomoc při provádění ustanovení tohoto zá-
kona.
(2) Dopravní podniky jsou povinny podá-
vati k dožádání místně příslušného finanč-
ního úřadu I. stolice tomuto úřadu výkazy
o zásilkách umělých jedlých tuků, které k do-
pravě přijaly, a dovoliti orgánům, pověřeným
6
prováděním tohoto zákona, aby v úředních ho-
dinách nahlíželi do dopravních záznamů o zá-
silkách umělých jedlých tuků k dopravě při-
jatých; při tom jest dbáti toho, aby nebyla
zdržována železniční přeprava.
§12.
Příslušnost finančních úřadů.
(1) Věcně příslušným finančním úřadem
I. stolice pro tuto daň jest okresní finanční
ředitelství, vyjímaje území byv. Slezáka, na
němž je věcně příslušným finančním úřadem
I. stolice finanční inspektorát. Při dovozu je
věcně příslušným celní úřad.
(2) Místní příslušnost finančních úřadů
I. stolice řídí se místem výroby. Při dovozu
jest místně příslušným onen celní úřad, který
umělé jedlé tuky projednává do volného
oběhu.
§ 13.
Opravné prostředky.
(1) Rozhodnutí a opatření ve věcech této
daně vydávají úřady označené v § 12.
(2) Odvolání proti rozhodnutí a opatření
jest podati do 30 dnů písemně u úřadu, který
rozhodnutí neb opatření vydal.
(3) Odvolací lhůta počíná dnem po doru-
čení.
(4) Rozhodnutí o opatření ve věcech daně
musí obsahovati označení úřadu, u
kterého, a
lhůtu, ve které může býti opravný prostředek
podán.
(5) O odvolání rozhoduje s konečnou plat-
ností finanční úřad II. stolice.
(6) Odvolací stolici přísluší při rozhodování
o odvolání táž práva jako I. stolici. Odvolací
stolice může také rozhodovati o daňové povin-
nosti a naříkanou daň zvýšiti.
(7) Odvolání nemá odkládacího účinku co
do placení a vymáhání daně.
(8) Odvolání podané na nepříslušném místě
vrátí se straně s patřičným poučením. Odvo-
lání podané opožděně zamítne finanční úřad
L stolice; proti tomuto zamítnutí lze se odvo-
lati k finančnímu úřadu II. stolice.
(9) Lhůta je zachována, bylo-li odvolání
v odvolací lhůtě podáno poštovnímu úřadu na
úřední potvrzeni k dopravě úřadu, u něhož
odvolání má býti podáno.
(10) Počátek a běh lhůty se nestaví nedě-
lemi nebo státně uznanými svátky a památ-
nými dny. Připadne-li poslední den lhůty na
neděli, státně uznaný svátek nebo památný
den československé republiky nebo na vše-
obecný svátek státu, v němž strana bydlí, jest
pokládati nejbližší den pracovní za poslední
den lhůty.
(11) O opravných prostředcích při dovozu
platí ustanovení §§ 110 až 112 celního zákona.
§ 14.
Trestní ustanovení.
(1) Jakékoliv ukrácení nebo zatajení daně
podle tohoto zákona nebo pokus o to trestá se
jako těžký důchodkový přestupek čtyř až
osminásobkem zkrácené nebo nebezpečí zkrá-
cení vydáme daně.
(2) Nelze-li zkrácenou nebo nebezpečí zkrá-
cení vydanou daň, podle níž jest pokutu vymě-
řiti, ani zjistiti ani odhadnouti, jest uznati
na pokutu do 300. 000 Kč podle okolností
případu.
(3) Jakékoliv jiné jednání nebo opominutí
proti ustanovení tohoto zákona a nařízení
podle něho vydaných trestají finanční úřady
L stolice spravující nepřímé daně jako prostý
důchodkový přestupek peněžitým trestem od
10 Kč do 15. 000 Kč. O odvoláních do nálezů
finančních úřadů I. stolice rozhodují s koneč-
nou platností finanční úřady II. stolice.
(4) úřady a důchodkové soudy rozhodující
o přestupcích tohoto zákona
hodnotí prove-
dené důkazy podle volného uvážení.
(5) Je-li peněžitý trest uložený podle to-
hoto zákona nedobytný, nastoupí místo něho
náhradní trest vězení (uzamčení) od jednoho
dne do jednoho roku. Náhradní trest vězení
(uzamčení) se stanoví jeden den za 100 až
300 Kč podle míry provinění a podle výděleč-
ných, důchodových, majetkových a jinakých
osobních poměrů vinníka.
(6) Ustanovení důchodkového trestního zá-
kona o nejvyšší výměře peněžitých trestů
platí jen tehdy, když místo peněžitého trestu,
převyšujícího tuto nejvyšší výměru, uloží se
trest na svobodě.
(7) Trestnost přestupků promlčuje se za tři
roky, počínajíc dnem, kterého přestupek byl
spáchán.
8
(8) Jinak platí o stíhání a trestání pře-
stupků tohoto zákona a nařízení podle něho
vydaných v zemích Slovenské a Podkarpato-
rusiké třicátkový řád s instrukcí k němu
z roku 1842 a hlava IX zák. čl. XI/1909,
o správě veřejných daní, na ostatním území
republiky československé pak důohodkový
trestní zákon z roku 1835 s doplňky a naří-
zeními k nim vydanými.
§ 15.
Propadnutí.
(1) Umělé jedlé tuky, uložené jinde než
v místnostech ohlášených podle § 9, nebo
jichž zdanění se řádně neprokáže, mohou býti
u osob uvedených v § 9 prohlášeny finančním
úřadem (§ 12) za propadlé, nehledíc k tomu,
komu patří a zdali se proti určité osobě za-
vede důchodkové trestní řízení.
(2) Orgánové pověření úředním dozorem
jsou v tomto případě oprávněni postarati se
na útraty dotčených osob o bezpečné uscho-
vání takových předmětů až do rozhodnutí pří-
slušného finančního úřadu.
ODDÍL DRUHÝ.
Ustanoveni o prodejních cenách.
§ 16.
Ustanovení § 5, odst. 1 vl. nař. č. 51/1934
Sb. z. a n. zůstává tímto zákonem nedotčeno.
ODDÍL TŘETÍ.
Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 17.
(1) Kdo v den, kdy zákon tento nabude
účinnosti, má mimo výrobní podnik (§2) zá-
soby umělých jedlých tuků v množství větším
než 100 kg, jest povinen zapraviti dodatečnou
daň.
(2) Téže daní podléhají umělé jedlé tuky,
které jsou v den, kdy zákon nabude účinnosti,
v dopravě, a daň jest povinen zapraviti pří-
jemce.
(3) Dodatečná daň činí za 1 kg čisté (vlast-
ní) váhy:
9
a) z umělých jedlých tuků, uvede-
ných v § 1, odst. 1, č. 1, ......50 h,
b) z umělých jedlých tuků, uvede-
ných v § 1, odst. 1, č. 2, ......40 h,
c) z umělých jedlých tuků, uvede-
ných v § 1, odst. 1, č. 3.......20 h.
(4) Podrobnosti stanoví vládní nařízení.
§ 18.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provede jej ministr financí v dohodě se
zúčastněnými ministry.
Odůvodnění.
Výroba umělých jedlých tuků se těsně
před válkou, hlavně však po válce velmi
rozšířila. Původně bylo používáno k výrobě
margarinu výhradně loje a mléka. Ale již
před válkou počaly továrny na umělé tuky
nahrazovati suroviny ty tuky rostlinnými,
když se podařilo rozřešiti problém ztužo-
vání mastných olejů, které záleželo ve zvý-
šení jejich bodu tání; vedle toho bylo do-
cíleno velkého pokroku v rafinaci a desodo-
risaci různých tuků. Tím staly se rost-
linné tuky důležitou surovinou indu-
strie umělých jedlých tuků a když se po-
dařilo ztužiti také tuk rybí (tran) a vy-
čistiti jej tak, že poskytuje surovinu bez
chuti a vůně, přibyl pro lidskou výživu
další zdroj mastnot velryb a jiných moř-
ských zvířat. Je tedy zřejmo, že pro-
dukce zemědělská, která až do té
doby byla hlavním dodavatelem mastnot
pro výživu lidu, byla z této oblasti do
značné míry vytlačena.
K výrobě umělých jedlých tuků lze tedy,
jak z uvedeného patrno, používati nejroz-
manitějších mastnot tuhých i tekutých,
původu živočišného i rostlinného, tuzem-
ských i cizozemských. Z celní ciziny jsou
k nám tyto suroviny dováženy buď ve
stavu surovém, takže musí býti ještě v tu-
zemsku rafinovány nebo ztužovány, nebo
již tak připravené, že mohou býti přímo
použity k výrobě těchto tuků.
Celními opatřeními nelze pro-
vésti takové zatížení těchto surovin,
jak by s hlediska celkového hospodaření
s tuky bylo zapotřebí; toho lze docíliti
jen zavedením přiměřené spo-
třební daně na hotový výro-
bek, jak osnova navrhuje.
Osnova zavádí odstupňovanou sazbu
daně podle jednotlivých druhů umělých
jedlých tuků a to tak, aby umělé sádlo,
které jest převážnou měrou konsumováno
obyvatelstvem sociálně nejslabším, bylo
postiženo daní nejnižší. Odstupňovati daň
podle ceny umělých jedlých tuků nebylo
možno provésti z důvodů daňově-technic-
kých.
Osnova byla vypracována podle zásad
obvyklých u ostatních daní spotřebních.
Finanční efekt této daně lze odhadnouti
asi takto:
Celková přípustná roční výroba umělých
jedlých tuků byla stanovena na 650. 000 q,
tedy přibližně ve stejné výši jako činila
výroba v roce 1935. V roce 1935 bylo vy-
robeno jedlých mastných olejů asi 20. 000 q,
umělého másla asi 320. 000 q a ostatních
umělých jedlých tuků as 310. 000 q. Po-
čítáme-li s tím, že výrobní poměry, pokud
jde o množství jednotlivých druhů umělých
jedlých tuků, se nezmění, činil by výnos
daně:
10
|
z 20. 000 g mastných olejů po 70 Kč |
1, 400. 000 Kč, |
|
|
z 320. 000 g umělého másla po 60 Kč. |
. 19, 200. 000 Kč, |
|
|
z 310. 000 g ostatních umělých jedlých |
tuků po 30 Kč.... |
. 9, 300. 000 Kč, |
|
úhrnem.. |
. 29, 900. 000 Kč, |
|
|
okrouhle 30, 000. 000 Kč. |
V Praze dne 22. května 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.
Státní tiskárna v Praze. - 2911-36