Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

448.

Návrh

poslanců Pavla Teplanského, dr inž. Vlad. Brdlíka, dr A. Meissnera, dr Ot. Klapky,
dr J. Nováka, Fr, Ostrého, S. Tauba a F. Viereckla

na změnu zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n. o dani z masa.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ..........

kterým se doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n, o dani z masa.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

V § 3. zákona ze dne 14. dubna 1920.
čís. 262 Sb. z. a n. budiž vložen nový od-
stavec 2.:

Vláda se zmocňuje, aby stanovila pau-
šál daně z masa vyjádřený po jednotce
plochy orné a luk, jimž by byla uhrazena
daň z masa z domácích porážek, určených
pro domácí spotřebu zemědělců a pro
zaměstnané dělnictvo v zemědělství.

Čl. II.

Zákon tento vstupuje v platnost dnem
vyhlášení, jeho provedením se pověřuje
ministr financí.

2

Důvodová zpráva.

Podle dnešní berní prakse zemědělec
než porazí dobytče pro domácí spotřebu,
musí předem na účet příslušného zemské-
ho finančního ředitelství odeslati podle
váhy kusu vypočtenou daň z masa.

Daň z masa činí z kusu:

Revisi o správně vypočtené a včas za-
placené dani provádí důchodková kon-
trola svými zřízenci.

Při dnešním způsobu odvádění daně
z masa z domácích porážek a její kontrole
dochází k velmi častým srážkám mezi
důchodkovými orgány a zemědělci, ze-
jména drobnými, když důchodkové orgá-
ny po několika dnech po porážce, na př.
podle tlouštky jaternic, odhadují váhu ku-
su a pokutují zemědělce pro nesprávně
zaplacenou daň z masa. Dochází k velmi
značnému znepokojení drobných země-
dělců zejména na Slovensku a v Podkar-
patské Rusi, nehledě k tomu, že i pro fi-
nanční správu je prováděná kontrola vel-
mi obtížná a nákladná.

Stala se proto daň z masa z domácích
porážek svými důsledky dnešní prakse
otázkou státní důležitosti a podepsaní
proto předkládají návrh na její paušalo-
vání v zemědělství podle výměry země-
dělské půdy (bez pastvin). Paušál daně
z masa z domácích porážek by se při-
početl k paušálu daně z obratu u drob-
ných zemědělců, případně k výměru daně
z obratu na přiznání u zemědělců, nepod-
léhajících paušálu daně z obratu. Paušál
by se vztahoval i na domácí porážky pro
zemědělské dělnictvo podle kolektivních
ismluv a případně na domácí porážky u de-
putátního dělnictva v zemědělství, když
toto místo dodávek masa a tuku od za-
městnavatele má oprávnění chovati do-
mácí zvířectvo (vepře, kozu a pod. ).

Paušál by se nevztahoval na odproda-
né maso a také ne na domácí porážky
koní, oslů a hovězího dobytka.

Přesné statistiky domácích porážek
v zemědělství není. Pouze přibližně je
možno posouditi rozsah domácích porá-
žek v zemědělství podle v posledních 3
letech uveřejněné statistiky soukromých
porážek (tab. 1), v nichž vedle porážek
u zemědělců jsou i domácí porážky u neze-
mědělců. Podle sčítání závodů v r. 1930
chovali na př. nezemědělci (s výměrou
do Vz ha) 150. 429 kusů vepřů, o kterých
možno předpokládati, že byli do 1 roku
odporaženi, to by odpovídalo asi 1/7 z cel-
kového počtu soukromých porážek.

Tab. 1.

Soukromými porážkami získané maso
a tuky.

(Podle Zpráv státního úřadu statisti-
ckého. )

Podle statistiky o porážkách u sou-
kromých osob možno při sazbě 20 hal. z
1 kg masa vypočísti výnos daně z masa
ze všech soukromých porážek, který v
r. 1933 činil 12. 7 mil. Kč, v r. 1934 15. 9
mil. Kč a v r. 1935 14. 7 mil. Kč; z toho
na zemědělství by připadalo asi 6/7, t. j.
asi 10 až 12 mil. Kč.

3

Nejvhodnějším způsobem paušálu jeví se výměra paušálu podle zemědělské pů-
dy bez pastvin (tab. 2).

Tab. 2.
Výkaz o zemědělské půdě.

(Podle sčítání zemědělských závodů
z roku 1930. )

Bez pastvin navrhuje se paušalovati
daň z masa z domácích porážek proto,
aby zejména extensivní oblasti s velkou
výměrou pastvin nebyly podle výměry
celkové zemědělské půdy přetíženy.

Naproti tomu nebezpečí daňového pře-
tížení oblastí extensivnějších proti inten-
sivním nestává (po vyloučení pastvin),
neboť 5ha zemědělec v nížinné oblasti za-

bije si vepře pro spotřebu v domácnosti
stejně jako v horské oblasti.

O tom, jak toto měřítko bude přiléha-
vé, podává přehled následující tabulka 3,
v níž jsou rozvedeny soukromé porážky
vepřů a skop. bravu podle zemí a vydě-
leny na 1 ha zemědělské půdy bez past-
vin.

Tab. 3.

Maso a tuky ze soukromých porážek
v r. 1935.

Z přehledu 3. je patrno, že na 1 ha ze-
mědělské půdy bez pastvin připadá té-

měř stejné množství všech soukromých
porážek domácích, toliko Podkarpatská

4

Rus vykazuje množství podstatněji nižší,
kdežto naopak země Moravskoslezská
množství téměř dvojnásobné.

Pro zjednodušení ovšem bylo by nut-
no počítati v celém státě se sazbou jed-
notnou, neboť právě na zemi Moravsko-
slezskou připadá větší podíl chovatelů
nezemědělců než na průměr celého státu.

Mohl by se také navrhnouti paušál da-
ně z masa z domácích porážek u zeměděl-
ců k výměře daně pozemkové, avšak to-
to měřítko by bylo velmi nevhodné, ne-
boť stávají hospodářství, obce a celé kra-
jiny s katastrálním výnosem velmi níz-
kým, naproti tomu jiné s velmi vysokým.
Odporuje skutečnosti, že by 5ha země-
dělec s čistým katastrálním výnosem 70
Kč na 1 ha zabil sedminásobný počet
vepřů než 5ha zemědělec s čistým výno-
sem katastrálním 10 Kč. Proti paušálu da-
ně z masa podle výměry mohla by se u-

vésti námitka, že zemědělec velký by byl
v nevýhodě proti drobnému zemědělci.
Tato nevýhoda se však zmirňuje ustano-
vením, že do paušálu jsou pojaty i poráž-
ky deputátní pro zemědělské dělnictvo,
případně porážky u deputátníků.

Značnou výhodou předloženého návrhu
je nejen zabezpečení klidu mezi zeměděl-
ci především v zemích východních, avšak
také zjednodušení a zlevnění (úspora čest-
ného) berní agendy kontrolní.

Zavedením paušálu daně z masa z do-
mácích porážek 1 Kč z 1 ha zemědělské
půdy bez pastvin vybralo by se na země-
dělcích v celém státě 7. 4 mil. Kč, při pau-
šálu 1. 50 Kč činil by výnos téměř 11 mil.
Kč. Při paušálu 1 Kč z 1 ha byla by ne-
sporná výhoda snadného počítání u fi-
nanční správy a snadné srozumitelnosti a
představivosti u zemědělců (jednoduchý
počet).

Finanční zatíženi návrhem tímto nevznikne. Po stránce formální budiž návrh ten-
to přikázán výboru iniciativnímu a pak rozpočtovému.

V P r a z e dne 8. května 1936.

Teplanský, dr inž. Brdlík, dr Meissner, dr Klapka, dr Novák, Ostrý, Taub, Viereckl,

Mašata, Beran, inž. Žilka, Martinásek, Hrubý, Křemen, Pozdílek, dr Suchý, Zajíc,
Ursíny, Dubický, Rechcigl, Bistřický, Židovský, Haupt, Coufal.