Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

Překlad.

442.

Návrh

poslanců O. Liebla a G. Knöchela

na vydání zákona o snížení jízdného na železnici pro zaměstnance v době jejich

zákonité dovolené.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne............,

o sníženi jízdného na železnici pro cesty dělníků a zaměstnanců na dovolenou.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Výhody ustanovené tímto zákonem pří-
sluší všem osobám, které podle zákonů
ze dne 1. července 1921, č. 262 Sb. z. a n.,
ze dne 3. dubna 1925, č. 67 Sb. z. a n. a
ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb. z. a
n., mají nárok na placenou dovolenou a
jejichž roční příjem nepřesahuje 23. 556 Kč.

§ 2.

Osoby uvedené v § 1 mají na všech če-
skoslovenských státních drahách pro ce-
stu, kterou podnikají v době své zákonité

2

dovolené, slevu 70% normálního jízdné-
ho. Snížení jízdného se vztahuje na celou
jízdu tam i zpět.

§ 3.

Členové rodin zaměstnanců uvedených
v § 1 mají, pokud se účastní cesty na do-
volenou zmíněné v předcházejících para-
grafech, stejné výhody, pokud již pro
vlastní zaměstnání nemají nároku na
slevu a pokud zaměstnanec jest podle zá-
kona povinen je vydržovati.

§ 4.

K získání výhod podle tohoto zákona
opravňují zvláštní výkazy, které lze do-
stati u nádražních pokladen a do nichž
dlužno vepsati přesná osobní data za-
městnance a členů rodiny, podle tohoto
zákona spolu oprávněných, datum, kdy
nastoupil zaměstnání v podniku, stejně
den nastoupení a dobu trvání dovolené.
Uvedené údaje má potvrditi železniční
stanice stálého místa pobytu, nemocenská
pojišťovna, obecní úřad a zaměstnavatel
vlastníka. Výkazy nepodléhají kolkům a
poplatkům. Musí býti opatřeny podobiz-
nou vlastníka a nelze jich přenésti na ji-
nou osobu.

§ 5.

Snížení jízdného podle tohoto zákona
není vázáno ani užitím určitého druhu
vlaku nebo vozové třídy, ani určitou dél-
kou projeté trati.

§ 6.

Za škodu, kterou způsobí železniční
správě přenesení výkazu nebo vědomě
nesprávné údaje v něm, odpovídá vlast-
ník výkazu.

§ 7.

Provésti tento zákon přísluší ministrovi
sociální péče a ministrovi železnic v do-
hodě se zúčastněnými ministry.

§ 8.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení.

3

Odůvodnění.

Československé dělnické právo přizná-
vá jak soukromým zaměstnancům, tak
i horníkům a ostatním dělníkům nárok na
placenou dovolenou. Zákonodárce se při
tom řídil myšlenkou, že pracovní síla ja-
ko nejhodnotnější kapitál národa musí
býti chráněna před vypleněním. Dovole-
ná se má podle možnosti využíti nepře-
tržitě a dělníci, kteří za dovolené pracují
za náhradu pro cizí osoby, ztrácejí ná-
hradu mzdy za svou dovolenou. Z těchto
ustanovení zákona nepochybně vyplývá
požadavek zákonodárce, aby zaměstna-
nec také skutečně využil své dovolené
ke zotavení. Ale klade-li stát tento poža-
davek, jejž s hlediska sociálně politického
a sociálně hygienického lze jen uvítati,
musí se dělníku také poskytnouti pro-
středky, aby své dovolené skutečně vy-
užil ke zotavení.

Všechna ustanovení zákona o dovole-
ných zůstanou polovičatými opatřeními,
dokud se zaměstnanci zároveň nepo-
skytne možnost, aby volného času, kte-
rý mu jest zajištěn, skutečně využil k zo-
tavení.

Jest prokázáno, že k takovému zota-
vení dochází značně rychleji a plněji,
když se lidskému organismu přechodně
umožní pobyt ve změněném podnebí.

Kromě zdravotních úvah jest však pro
to rozhodující i hledisko lidového vzdě-
lání, aby se širokým vrstvám dělnictva
poskytla možnost cestovati za dovolené.
Dělník se takto učí znáti svou vlast a sty-
ky, které by se takto vytvořily mezi oby-
vatelstvem rozličných částí státního úze-
mí, mají konečně velký státní význam.

Ve všech státech, ve kterých se dělnictvu
takovými opatřeními umožnilo podle plá-
nu využíti volné doby, se udělaly nejlepší
zkušenosti. Neboť i kdyby se snížení jízd-
ného, které navrhujeme, na první pohled
zdálo finančním zatížením státních drah,
jest přece tato peněžní ztráta železniční
správy jen zdánlivá, neboť nejprve musí-
me přihlížeti k tomu, že všeobecné nákla-
dy, které v železničním provozu činí
většinu režie, nevyžadují podstatného
zvýšení navrhovanými opatřeními a za
druhé by se již nynější dopravní možnosti
všeobecně ještě lépe využily. A to by se
stalo v takové míře, že by se osobní do-
prava v měsících dovolených zcela ne-
obyčejně stupňovala, z čehož by státní
dráhy mohly dokonce míti ještě zisk.

Náš požadavek, aby tato otázka byla
všeobecně řešena, jest ještě více odůvod-
něn tím, že stát poskytuje již daleko-
sáhlé slevy turistickým svazům a ná-
vštěvníkům lázní.

Dne 15. ledna 1936 poskytlo minister-
stvo železnic výnosem č. 48. 278-III/3/1936
všem státním zaměstnancům v činné služ-
bě na jejich letošní cestu na dovolenou
50% ní slevu jízdného. Uváží-li se, že
státní zaměstnanci mají i na svých jiných
cestách slevy 33% a vyšší, jest náš po-
žadavek, aby se to poskytlo ostatním děl-
níkům, jen slušný a spravedlivý. Okruh
osob, jimž se tímto zákonem poskytují
výhody, má býti omezen potud, že za-
hrnuje jen zaměstnance, jejichž příjem
jest podroben dani vybírané srážkou po-
dle § 30 zákona ze dne 15. června 1927,
č. 76 Sb. z. a n.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh zákona byl přikázán výboru
sociálně-politickému.

V Praze dne 5. května 1936.

Liebl, Knöchel,

Axmann, Franz Němec, Fischer, Illing, May, Wagner, inž. Lischka, dr Zippelius,
Stangl, inž. Schreiber, inž. Richter, dr Hodina, Obrlik, Wollner, Jobst, Sandner,
Gruber, Inž. Künzel, dr Rosche, Kundt, dr Jilly.