Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

420.

Návrh

poslance Karla Chalupy
na vybudováni živnostenského pokračovacího (učňovského) školství.

Naše republika převzala po převratu
učňovské školství ve stavu méně uspoko-
jivém. Kdežto v sousedních státech - ze-
jména v Německu - měly již před vál-
kou učňovské školy ve větších místech
vlastní budovy s cvičnými dílnami a vy-
učování bylo zodborněno, nastal u nás v
této věci obrat teprve v roce 1927, kdy
došlo ke zřízení Fondu živnost, pokrač.
(učňov. ) škol a bylo tak umožněno posky-
tovati obcím podpory na stavby vlastních
budov pro učňovské školy.

Umístění učňovských škol ve vlastních
budovách je podmínkou, bez níž nelze u-
skutečniti celodenní vyučování a tak sou-
střeďovati žactvo z větších obvodů do
středisek, umožňovati pronikavé zodbor-
nění vyučování a ustanovovati interní,
odborně kvalifikované učitelské síly; rov-
něž účelné dílenské vyučování lze zařídi-
ti jen v místnostech výhradně k tomu ur-
čených a věnovaných. Pro další vývoj
učňovského školství má proto výstavba
vlastních školních budov přímo životní
význam.

Fond živnost. pokrač. (učňov. ) škol byl
zřízen zákonem z 1. července 1926, č. 141
Sb. z. a n., jímž bylo stanoveno, že po-
kuty za přestupky živnostenských před-
pisů, které do té doby plynuly do okres-
ních nemocenských pojišťoven, plynou od
1. ledna 1927 do tohoto fondu, z něhož se

pak poskytují příspěvky na opatření vlast-
ních budov pro živnost. pokrač. (učňov. )
školy a jejich zařízení.

Tento vlastní pramen příjmů fondu trval
však jen krátce, neboť zákonem č. 125/
1927 o organisaci politické správy bylo v
čl. 11 stanoveno, že všechny pokuty, tu-
díž i pokuty živnostenské, plynou do stát-
ní pokladny. V náhradu za ušlý výnos
těchto pokut byla pak do rozpočtu mini-
sterstva školství a národní osvěty počí-
najíc rokem 1928 vložena položka Kč
1, 600. 000, jež byla pak od roku 1930 zvý-
šena na 2, 000. 000 Kč.

Ačkoliv měla býti tato položka náhra-
dou za ušlý výnos pokut za přestupky
živnostenských předpisů, neodpovídala
nikdy svojí výší skutečnému výnosu těch-
to pokut, jenž byl ve všech těchto létech
daleko vyšší, jak je patrno ze státních zá-
věrečných účtů. Přesnou částku těchto
skutečně vybraných pokut nelze za tato
léta udati, poněvadž v rozpočtu jest pří-
jem z těchto pokut udáván v jedné polož-
ce zároveň s pokutami administrativními
a s pokutami soudními. Příjem všech těch-
to pokut činil na př. v r. 1931 13, 745. 000
Kč; je však jisto, že hlavní podíl na této
částce má příjem z pokut živnostenských.
Toto tvrzení je odůvodněno šetřením, jež
ministerstvo školství a národní osvěty
provedlo za léta 1930 až 1932, při čemž

2

bylo zjištěno, že pokuty za přestupky živ-
nostenských předpisů činily ročné asi Kč
6, 850. 000. -.

Veškeré snahy ministerstva školství a
národní osvěty o zvýšení rozpočtové po-
ložky 2, 000. 000 Kč na výši aspoň přibliž-
ně odpovídající skutečnému výnosu živ-
nostenských pokut, jichž náhradou měla
býti, zůstaly marný, rovněž bylo marně
poukazováno k tomu, že i po vydání zá-
kona č. 125/1927 má výnos živnostenských
pokut připadati do fondu, poněvadž tento
fond je státním fondem.,

Při projednávání vládního návrhu záko-
na o organ, polit, správy, prohlásil zpra-
vodaj dle Těsnopis. zprávy č. 93 ze dne
1. července 1927, že jest to především zá-
kon z 1. července 1926, jímž se pokuty
ukládané za přestupky živnostenského
řádu přikazují pro účely živnostenských
škol pokračovacích, který zůstává v plat-
nosti.

Fond ž. p. škol nepřestal eksistovati po
vydání zákona č. 125/1927, nýbrž trval
dále, maje své jmění i příjmy z nedoplat-
ků pokut z doby, kdy mu tyto pokuty pa-
třily, i nové příjmy z příležitostných da-
rů korporací i jednotlivců.

Na důtklivé naléhání ministerstva škol-
ství a národní osvěty byla v rozpočtu na
rok 1935 jako podíl fondu na výnosu těch-
to pokut zařazena částka 2, 000. 000. - Kč,
která pro rok 1936 byla zvýšena na Kč
3, 000. 000. Obě tyto částky jsou daleko
menší, než činí skutečný výnos.

Třeba zdůrazniti, že peníze, které byly
jako pokuty za přestupky živnostenských
předpisů vybírány, byly již před válkou
vždy věnovány pro účely zaměstnanců,
neboť do vydání zákona č. 141/1926 při-
padaly zcela ve prospěch nemocenských
pokladen, kde arcit přicházely k dobru
i osobám, které nebyly zaměstnány v živ-
nostech, a kde vedle dostatečných zákon-

ných příjmů těchto pokladen neměly val-
ného významu, přes to však to svědčí o
tom, že tyto peníze vždy byly věnovány
ve prospěch zaměstnanců a že tudíž i dnes
celý výnos těchto pokut náleží tomuto
účelu.

V poradě inspektorů ž. p. (uč. ) škol, ko-
nané v únoru 1936, byl vypracován pro-
gram pro vybudování obvodových živ-
nostenských pokračovacích škol na ce-
lém území Československé republiky; pro-
jektuje se zřízení obvodových Škol ve 176
místech, v dalších 33 místech se počítá
se zřízením škol menšího rozsahu. Jedná
se tudíž o samostatné umístění a vybudo-
vání učňovských škol ve 209 místech.
Z tohoto programu jest přibližně hotova
jedna třetina, pokud se týče výstavby bu-
dov, jejich zařízení je však třeba doplniti.
Zbývá ještě učňovské školy řádné umísti-
ti a zaříditi asi ve 140 místech, mezi ni-
miž jsou ovšem naše největší města, t. j.
Praha, Brno, Moravská Ostrava, Košice,
Plzeň, České Budějovice a j.

Se zřetelem k nynějším poměrům mož-
no náklad na dobudování našeho učňov-
ského školství odhadovati minimálně na
150, 000. 000 Kč. Z fondu ž. p. (uč. ) škol
bylo by třeba hraditi jednu třetinu tohoto
nákladu, t. j. 50, 000. 000 Kč. Aby v dohled-
né době mohlo býti školství dobudováno,
nutno žádati, aby do III. skupiny rozpoč-
tu (podíly na státních dávkách a poplat-
cích) byla pro Fond zařaďována položka
7, 000. 000 Kč, která přibližně odpovídá
ročnímu výnosu pokut za přestupky živ-
nostenských předpisů. Tím by se uvedla
v oběh vlastně Částka trojnásobná, což
mělo by význam pro oživení výrobního
a stavebního ruchu a také značný podíl
by se státu vrátil. Splněním tohoto poža-
davku bylo by umožněno vybudování uč-
ňovského školství v nejbližších 8 letech.

Vzhledem k uvedenému navrhují pode-
psaní poslanci:

Slavná poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

»Vládě se ukládá, aby do III. skupiny
státního rozpočtu zařazovala od roku 1936
pro Fond živnost. pokrač. (učňov. ) škol

5

podíl v částce Kč 7, 000. 000, odpovídající
průměrnému ročnímu výnosu pokut za
přestupky živnostenského řádu a živno-
stenského zákona. «

Jelikož nejedná se o nové zatěžování státní pokladny, netřeba navrhovati úhra-
du.

Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru kulturnímu a rozpoč-
tovému.

V P r a z e dne 18. dubna 1936.

K. Chalupa,

Michálek, Topolí, Slavíček, Jiráček, Židovský, dr Dufek, Luka, Liška, dr Kossey,
Venci, Bistřický, Lichner, Děvečka, Haupt, Beneš, Kejmar, Vávra, Šedý, Habarta,
Rechcigl, Rodovský, Ostrý, Mlčoch, Pekárek, Oliva.