který způsobuje nebezpečí ohně pro předměty
v okolí drahý, musí býti předměty v požárním
prostoru dráhy (odstavec 2) v mezích tech-
nické a hospodářské účelnosti buď zajištěny
proti ohni neb odstraněny, leč že by pro ně
vůbec nevznikalo nebezpečí ohně. Zajištěny
budou zpravidla všecky stavby a jiná důležitá
trvalá zařízení; odstraněny budou zpravidla
stohy a otevřené mlaty.
(2) Tento požární prostor je určen po obou
stranách dráhy svislými plochami ve vzdále-
nosti 30 m od osy koleje a nad drahou
střechou se sklony 1: 3, jejíž hřeben probíhá
rovnoběžně s osou koleje ve výšce 10 m svisle
nad ní, při čemž je osa koleje myšlena v úrovni
temen kolejnic. Dovolují-li to místní poměry
nebo žádájí - li toho zřetele účelnosti, mohou
býti stanoveny odchylky od požárního pro-
storu (jak co do zmenšení, tak co do zvětšení).
(3) Náklady zajištění proti ohni postihují
železniční podnik; tento podnik také nahradí
(pravidelně paušálem), oč vzrostou náklady
udržování. Nesjedná-li se o tom dohoda, roz-
hodne okresní úřad.
§ 39.
Styk s jinými drahami.
(1) železniční podnik je povinen dovoliti,
aby trati jiného železničního podniku přeťaly
mimo úroveň jeho trati, aneb aby se k nim
připojily, a to způsobem přiměřeným doprav-
ním poměrům a potřebám obou podniků. Při-
pojení dráhy pro přepravu neveřejnou (§§ 176
a 177) však nesmí býti pro podnik, jenž je
povinen připojení dovoliti, na újmu provozu.
(2) Náklady, které z toho (z pozdějších
nutných změn příslušných staveb a zařízení)
vzejdou, postihují, zahrnujíc v to i udržování,
podnik, jehož trati přeťaly trvající trati, po
případě podnik, jenž o připojení požádal, a při
tom přispěje druhá strana, jestliže jí z toho
vyplyne prospěch, částkou úměrnou tomuto
prospěchu.
(3) Nesjedná-li se o těchto věcech dohoda,
rozhodne železniční správní úřad.
§ 40.
Poměr k majetku v okolí dráhy.
(1) železniční podnik uskuteční v mezích
technické a hospodářské účelnosti potřebná
opatření a zařízení, aby neutrpěly škodu ne-
- 15 -
movitosti a jejich příslušenství v okolí dráhy
vybudováním, udržováním a provozem dráhy,
jakož i aby užívání pozemků v okolí dráhy ne-
bylo ztíženo nad nevyhnutelnou míru.
(2) Jestliže potom, co bylo vydáno stavební
povolení pro stavbu dráhy, vzešly z jednání
vlastníka nebo jiného uživatele nemovitosti
v okolí dráhy na této nemovitosti takové
změny, že vzhledem k nim je nutné uskuteč-
niti zařízení a opatření buď k ochraně podle
odstavce 1 nebo k zajištění dráhy, postihují
náklady z toho vzniklé, zahrnujíc v to i ná-
klady na udržování, vlastníka (uživatele)
uvedené nemovitosti; projeví-li se nutnost
uskutečniti taková opatření a zařízení jak
vzhledem ke změnám, které nastaly na dráze,
tak vzhledem k změnám na nemovitosti
v okolí dráhy, které vzešly z jednaní vlastníka
(uživatele) této nemovitosti, postihují ná-
klady železniční podnik a vlastníka (uživatele)"
nemovitosti, a to podle slušného uvážení pří-
padu a se zřením k poměru příčinné spoji-
tosti. O nutnosti a rozsahu takových opatření
a zařízení, jakož i o tom, kdo je má uskuteč-
niti, rozhodne železniční správní úřad; ne-
sjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodne
okresní úřad.
///. Povolení k užívání dráhy.
§ 41.
Doprava na dráze ve stavbě.
Před zahájením provozu (§ 42) smí doprava
na dráze, která je ve stavbě, býti vykonávána
k účelům souvisícím s vybudováním dráhy
(na př. pro dopravu materiálu a dělníků) jen
podle povolení, které vydá železniční správní
úřad.
§ 42.
Provoz.
(1) Provoz dráhy (její části) smí býti za-
hájen jen podle povolení, které vydá želez-
niční správní úřad.
(2) Předtím bude vykonáno šetření, zda je
dráha vzhledem ke koncesní listině, staveb-
nímu povolení a platným předpisům řádně vy-
budována a zda možno předpokládati bez-
pečný, pravidelný a nerušený provoz.
(3) Povolení podle odstavce 1 může želez-
niční správní úřad uděliti s výhradou, že do-
datečně provede kolaudaci.
- 16 -
IV. Stavby na dráze.
§ 43.
(1) Za stavbu na dráze se pokládá stavba,
která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo za-
bezpečuje dráhu (s příslušenstvím, pomoc-
nými a vedlejšími závody), jakož i každá
stavba na pozemku, který slouží provozu
dráhy.
(2) Ustanovení §§ 30 až 42 sluší užíti při-
měřeně na stavby na dráze s tím, že řízení má
býti co nejvíce zjednodušeno a že se dohodo-
vání nebo jiná součinnost s úřady omezí na
míru, která se srovnává, bez újmy veřejného
zájmu, k němuž má. býti jinak přihlíženo, se
zřeteli účelnosti a úsporného výkonu veřejné
správy. Podrobnosti ustanoví vládní nařízení.
(3) Vedle věcí vypočtených v § 33, odst. 1,
vyhrazuje se tu vodoprávním úřadům také
povolování takových samostatných staveb
k ochraně dráhy před vodami, které se zřizují
po prvním vybudování dráhy a jsou zcela nebo
z převážné části mimo pozemky sloužící
jejímu provozu.
(4) Nelze-li se při stavbách na dráze obejíti
bez oprávnění vyplývajících z povoleni k pří-
pravným pracím (§7), jest užíti přiměřeně
ustanovení §§ 6 až V.
V. Ustanovení o vozidlech, a některých pro-
vozních zařízeních.
§ 44.
Vozidla.
(1) V provozu dráhy smí býti užíváno jen
vozidel, která byla vybudována podle plánů
schválených nebo vydaných železničním správ-
ním úřadem a která byla úředně vyzkoušena,
jestliže tomuto vyzkoušení podléhají buď
podle odstavce 2 nebo podle výhrady učiněné
při schvalování plánu. Mají-li býti opatřena
další vozidla, která byla vybudována podle
plánů, které již železniční správní úřad
schválil, postačí, když se to oznámí železnič-
nímu správnímu úřadu a když řečený úřad
vezme oznámení na vědomost.
(2) Lokomotiv a ostatních vozidel, v nichž
se vyvinuje, přetvořuje nebo jakýmkoli
jiným způsobem využívá energie k pohybu,
smí býti užíváno v provozu dráhy teprve po
úředním vyzkoušení, které provede železniční
správní úřad.
- 17 -
(3) Předpisy předcházejících odstavců platí
obdobně, běží-li o podstatné změny na vozid-
lech.
(4) Pro vozidla podružná může železniční
správní úřad povoliti úlevy.
§ 45.
Parní kotle a tlakové nádoby.
(1) O tom, za jakých podmínek smí býti na
dráze (s příslušenstvím, pomocnými i ved-
lejšími závody) užíváno parních kotlů loko-
motiv, jakož i ostatních parních kotlů a tlako-
vých nádob, platí jiná zákonná ustanovení, a
není-li jich, zásady, které ustanoví vládní na-
řízení. O výkonu bezpečnostního dozoru na
tyto kotle a nádoby platí ustanovení následu-
jících odstavců.
(2) Bezpečnostní dozor na parní kotle loko-
motiv, jakož i na kotle a tlakové nádoby, které
jsou součástí vozidel, přísluší železničnímu
správnímu úřadu. K výkonu tohoto dozoru,
záležejícího zejména v provádění úředních vy-
zkoušení a prohlídek, ustanovuje železniční
správní úřad odborné železniční orgány.
(3) Předpisy o výkonu bezpečnostního do-
zoru na stabilní kotle, lokomobilní parní kotle
a na jiné než v odstavci 2, větě první, uvedené
tlakové nádoby se mění potud, že orgány k vý-
konu tohoto dozoru, záležejícího zejména
v provádění úředních vyzkoušení a prohlídek,
ustanovuje podle návrhu železničního správ-
ního úřadu ministerstvo veřejných prací z od-
borných železničních orgánů.
VI. Odchylka pro svazky územní samo-
správy.
§ 46.
Má-li býti po prvním vybudování dráhy
uložena svazku územní samosprávy některá
povinnost podle § 37, odst. 4, z které vzejde
finanční břemeno, uloží železniční správní
úřad tuto povinnost v dohodě s ministerstvem
vnitra.
Díl pátý.
Poměr k veřejným pozemním komunikacím,
k vodám i k vodním dílům, k dolům na vy-
hrazené nerosty a k regulačním zájmům vý-
znamnějších obcí.
I. K veřejným pozemním komunikacím.
§ 47.
(1) Vlastník (správce) veřejné pozemní
komunikace (silnice, cesty a pod. ) je povinen
- 18 -
dovoliti, aby dráha (stavba na dráze) přeťala
komunikaci nebo se jí dotkla jiným způso-
bem; při tom však buď co nejvíce dbáno
zájmů komunikace. Je-li tím komunikace zcela
nebo z části přerušena nebo jinak dotčena,
upraví nebo zabezpečí železniční podnik v me-
zích technické a hospodářské účelnosti komu-
nikaci přiměřeně dosavadnímu stavu nebo
zřídí náhradní komunikaci v mezích staveb-
ního povolení vydaného podle ustanovení dílu
čtvrtého.
(2) Udržovati upravenou nebo náhradní
komunikaci přísluší dosavadnímu udržovateli
komunikace, avšak železniční podnik mu při-
spěje tím, oč udržovací náklady jsou větší.
(3) Od zásady uvedené v odstavci 2 platí
tyto odchylky:
a) železniční podnik udržuje, neujedná-li se
nic jiného, přejezdy (přechody) až do vzdále-
nosti 2. 5 m od osy krajní koleje:
b) železniční podnik si může vyhraditi
udržování upravené nebo náhradní komuni-
kace (její části), u přejezdů (přechodů) podle
okolností též nad míru uvedenou za písm a),
avšak při tom dosavadní udržovatel mu při-
spěje tím, co by jinak musel vynaložiti na onu
část veřejné komunikace, která byla na-
hrazena upravenou nebo náhradní komunikací
(její částí).
(4) Nesjedná-li se dohoda o příspěvcích
podle odstavce 2 a odstavce 3, písm. b), roz-
hodne železniční správní úřad (§ 192, odst. 2).
§ 48.
(1) železniční podnik je povinen dovoliti,
aby veřejná pozemní komunikace, která tvoří
dálkové spojení, přeťala dráhu, jiná pak ve-
řejná komunikace tehdy, žádá-li toho veřejný
zájem. Přetětí má nastati tím způsobem, aby
to nebylo na újmu provozu dráhy, zejména
po stránce bezpečnosti (§ 53).
(2) Vlastník (správce) komunikace nahradí
železničnímu podniku větší náklady, zahrnujíc
v to náklady udržování, které mu vzniknou
z toho, že byla uskutečněna potřebná opatření
a zařízení. O udržování přejezdů (přechodů)
platí obdobně ustanovení § 47, odst. 3,
písm. a); železniční podnik udržuje vedle
toho, neujedná-li se nic jiného, uskutečněné
stavby na dráze. Vlastník (správce) komuni-
kace přispěje však železničnímu podniku tím.
oč jsou náklady udržování větší. Nesjedná-li
se dohoda o nákladech a o příspěvku, rozhodne
silniční úřad (§ 192, odst. 2).
- 19 -
§ 49.
(1) Pro křižování dráhy a veřejné pozemní
komunikace (§§ 47 a 48) buďte zřizovány
zpravidla nad jezdy a podjezdy.
(2) Přejezdy (přechody) buďte zřizovány
jen tehdy, je-li to nevyhnutelně nutné a není-li
to na újmu provozu dráhy nebo komunikace,
zejména po stránce bezpečnosti.
§ 50.
(1) železniční správní úřad určí, přihlížeje
k místním poměrům, zda a jak je třeba dráhu
ohraditi, které přejezdy (přechody) mají býti
opatřeny výstražnými znameními a jakými,
anebo které mají býti chráněny jinými zvlášt-
ními zařízeními, čině opatření týkající se pře-
jezdů (přechodů), bude se železniční správní
úřad říditi zásadami, které vydá v dohodě
s ministerstvem veřejných prací a minister-
stvem vnitra.
(2) Ve věci nákladů, které z toho vzniknou,
sluší užíti přiměřeně zásad §§ 47 a 48.
§ 51.
(1) Jestliže vzhledem k změněným pomě-
rům toho žádá veřejný zájem, musí býti pře-
jezd (přechod), nadjezd nebo podjezd pře-
stavěn nebo jinak upraven, po případě pře-
jezd nahrazen nadjezdem nebo podjezdem.
Je-li účelné uložiti provedení takové přestavby
neb úpravy železničnímu podniku, uloží pří-
slušnou povinnost železniční správní úřad
(§ 192, odst. 2), je-li účelné uložiti to vlast-
níku (správci) komunikace, stane se tak roz-
hodnutím silničního úřadu (§ 192, odst. 2).
(2) Musí-li býti přestavba neb úprava pro-
vedena vzhledem ke změně dopravních nebo
jiných poměrů dráhy, postihují náklady, za-
hrnujíc v to náklady udržování, železniční
podnik, istane-li se tak vzhledem ke změně do-
pravních nebo jiných poměrů komunikace, po-
stihují označené náklady vlastníka (správce)
komunikace, v obou případech však přispěje
druhá strana, jestliže jí z toho vyplyne pro-
spěch, částkou úměrnou tomuto prospěchu.
Stane-li se tak vzhledem ke změně poměrů
jak na dráze, tak na komunikaci, hradí ná-
klady společně železniční podnik a vlastník
(správce) komunikace podle slušného uvážení
případu a se zřením k poměru příčinné spoji-
tosti. Nesjedná-li se dohoda o nákladech, roz-
hodne železniční správní úřad se vztahem
k železničnímu podniku (§ 192, odst. 2) a
- 20 -
silniční úřad se vztahem k vlastníku (správci)
komunikace (§ 192, odst. 2).
§ 52.
(1) Jestliže se stavba veřejné pozemní ko-
munikace nebo veřejného prostranství (jejich
částí) dotýká dráhy, sluší místní šetřeni,
které předchází před rozhodnutím o takové
stavbě, po případě před vydáním stavebního
povolení, konati komisionálně. Členem komise
je též zástupce železničního správního úřadu,
aby mohl býti hájen veřejný zájem, spjatý
s drahami.
(2) Přednese - li tento zástupce v souvislosti
s dotčením podle odstavce 1 a v mezích hájení
uvedeného veřejného zájmu připomínky, kte-
rým úřad rozhodující o stavbě, po případě vy-
dávající stavební povolení nemíní vyhověti,
musí rozhodnutí o stavbě, po případě sta-
vební povolení býti vydáno (§ 192, odst. 1,
věta poslední) v dohodě se železničním správ-
ním úřadem.
§ 53.
(1) Jestliže v souvislosti s tím, že veřejná
pozemní komunikace přetíná dráhu, musí býti
uskutečněny stavby na dráze, vydává stavební
povolení k těmto stavbám železniční správní
úřad podle ustanovení dílu čtvrtého.
(2) Dovoluje - li to povaha věci, buď řízení,
předcházející před vydáním takového staveb-
ního povolení, spojeno s příslušným rozhodnu-
tím o stavbě komunikace, po případě staveb-
ním povolením pro komunikaci, a stavební po-
volení, vydané podle ustanovení dílu čtvrtého,
buď pojato do onoho rozhodnutí nebo staveb-
ního povolení.
II. K vodám a k vodním dílům.
§ 54.
(1) Přetne - li dráha nebo stavba na dráze
vody (tekoucí, stojaté) nebo vodní dílo, anebo
se jich dotkne jiným způsobem, postará se
železniční podnik, bez újmy předpisů o vy-
vlastnění, o úpravu přiměřenou dosavadnímu
stavu, zahrnujíc v to řádný odtok vod s po-
zemků sloužících provozu dráhy, v mezích sta-
vebního povolení vydaného podle ustanovení
dílu čtvrtého.
(2) Udržovati zařízení uskutečněná v sou-
vislosti a tím přísluší, neujedná-li se nic ji-
- 21 -
ného, železničnímu podniku, jsou-li na po-
zemku, který slouží provozu dráhy; tento pod-
nik udržuje také zařízení, jejichž udržování
si zvláště vyhradil. Jinak přísluší udržování
dosavadnímu udržovateli vod nebo vodního
díla, avšak železniční podnik mu přispěje tím,
oč udržovací náklady jsou větší. Nesjedná-li
se dohoda o příspěvku, rozhodne železniční
správní úřad (§ 192, odst. 2).
§ 55.
(1/ železniční podnik je povinen dovoliti,
žádá-li toho veřejný zájem a není-li to na
újmu provozu, zejména po stránce bezpeč-
nosti, aby vody nebo vodní dílo přeťaly dráhu
(§ 58).
(2) Vlastník (správce) vod nebo vodního
díla nahradí železničnímu podniku větší ná-
klady, zahrnujíc v to náklady na udržování,
které mu vzniknou z toho, že byla uskuteč-
něna potřebná opatření a zařízení. Nesjedná-li
se dohoda o nákladech, rozhodne vodoprávní
úřad (§192, odst. 2).
§ 56.
(1/ Jestliže mosty a propustky dráhy ne-
vyhovují odpadu vod, musejí býti přestavěny
nebo jinak upraveny. Taková přestavba neb
úprava může býti železničnímu podniku
i uložena rozhodnutím železničního správního
úřadu (§192, odst. 2).
(2) Ve věci nákladů, které z toho vzniknou,
sluší užíti přiměřeně zásad § 51, odst. 2. Ne-
sjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodne
železniční správní úřad (§ 192, odst. 2).
§ 57.
(1) Jestliže vodní dílo nebo jakákoli úprava
ve věci vod se dotýká dráhy, je členem komise,
která provádí místní šetření, předcházející
před vydáním příslušného povolení (rozhod-
nutí) vodoprávního úřadu, též zástupce želez-
ničního správního úřadu, aby mohl býti hájen
veřejný zájem, spjatý s drahami.
(2) Přednese-li tento zástupce v souvislosti
s dotčením podle odstavce 1 a v mezích hájení
uvedeného veřejného zájmu připomínky, kte-
rým vodoprávní úřad nemíří vyhověti, musí
býti příslušné povolení (rozhodnutí) vydáno
(§ 192, odst. 1, věta poslední) v dohodě se
železničním správním úřadem.
(3) Tento způsob součinnosti nemá místa
u vodoprávních povolení (rozhodnutí), která
- 22 -
jsou vyhrazena vodoprávním úřadům v § 33,
po případě v § 43, odst. 2 a 3.
§ 58.
(1) Jestliže v souvislosti s tím, že vody nebo
vodní dílo přetínají dráhu nebo se jí dotýkají
jiným způsobem, musí býti uskutečněny
stavby na dráze, vydává stavební povolení
k těmto stavbám železniční správní úřad podle
ustanovení dílu čtvrtého.
(2) Ustanovení § 53, odst. 2 platí obdobně.
III. K dolum na vyhrazené nerosty.
§ 59.
(1) žádá-li toho řádné vybudování, udržo-
vání a provoz dráhy, jakož i bezpečnost dráhy
vůbec, je povinen vlastník nebo držitel báň-
ských propůjček a báňských koncesí strpěti
omezení z toho vyplývající, jakož i provésti
opatření nezbytná k ochraně dráhy.
(2) Místo povinností, které by jinak po-
stihly báňský podnik podle ustanovení od-
stavce 1, po případě k účelům zmenšení roz-
sahu těchto povinností, může býti železnič-
nímu podniku uloženo, je-li to účelné a dovolu-
je-li to řádné vybudování, udržování a provoz
dráhy, jakož i bezpečnost dráhy vůbec, aby
vybudoval dráhu zvláštním způsobem nebo
provedl určitá opatření na dráze.
§ 60.
(1) Povinnosti, vyplývající z ustanovení
§ 59, se uloží, je-li to možné:
a) při udělení nové báňské propůjčky nebo
báňské koncese, a to v propůjčovací listině;
b) při vybudování dráhy, a to ve stavebním
povolení vydaném podle ustanovení dílu
čtvrtého;
(2) Dotýká-li se báňská propůjčka nebo
báňská koncese dráhy, zúčastní se místního
šetření při propůjčovacím řízení také zá-
stupce železničního správního úřadu. Předne-
se-li tento zástupce připomínky, kterým báň-
ský úřad nemíní vyhověti, musí býti báňská
propůjčka nebo báňská koncese vydána v do-
hodě se železničním správním úřadem. K míst-
nímu šetření před udělením propůjčky bude
přizván také dotčený železniční podnik.
(3) O součinnosti báňského úřadu při vy-
dání stavebního povolení platí ustanovení
§ 32. K místnímu šetření podle ustanovení
- 23 -
§ 31, odst. 2 bude přizván také dotčený báň-
ský podnik.
§ 61.
(1) Projeví-li se jindy nutnost, aby byla
uložena některá povinnost vyplývající z před-
pisu § 59, uloží takovou povinnost:
a) báňské hejtmanství, má-li postihnouti
báňský podnik;
b) železniční správní úřad, má-li postih-
nouti železniční podnik.
(2) O součinnosti úřadů platí ustanovení
§ 32 a § 60, odst. 2 obdobně.
(3) v řízení, které předchází vydání roz-
hodnutí, je třeba slyšeti dotčené báňské a že-
lezniční podniky.
§ 62.
Nebylo-li ujednáno nic jiného, přísluší báň-
skému podniku jako odškodnění, podle toho
bylo-li k ochraně dráhy nařízeno (§ 59,
odst. 1, a §§ 60 a 61), aby bylo upuštěno od
vydobytí ložiska vyhrazeného nerostu, nebo
aby bylo uskutečněno zabezpečení jiného způ-
sobu,
a) buď náhrada za nevydobytý vyhrazený
nerost (za ponechání ochranného pilíře) a po
případě vyšší náklady, které vzejdou ze
zvláštního způsobu dobývání nařízeného
v sousedství ochranného pilíře k jeho zpev-
nění,
b) neb úhrada nutných (po případě vyš-
ších) nákladů, které vzejdou z toho, že báň-
ský podnik je nucen podle rozhodnutí přísluš-
ných úřadů k ochraně dráhy zříditi horní dílo,
anebo zřízené horní dílo zrušiti nebo změniti,
ač by toho jinak nebylo zapotřebí.
§ 63.
(1) Náhrada za nevydobytý vyhrazený ne-
rost, o níž je řeč v § 62, písm. a), poskytuje
se poměrným dílem obecné ceny dolového pole
(po případě jiných dolových polí), jak vy-
plyne ze srovnání celkového množství vyhra-
zeného nerostu v dolovém poli (po případě
v jiných dolových polích) s množstvím vyhra-
zeného nerostu, které zůstane nevydobyto,
přihlížejíc k zhodnocení vyplývajícímu z pro-
vedení otvíracích prací, pokud tyto práce
byly provedeny před prvním vybudováním
dráhy. Od této obecné ceny však nutno odpo-
čítati částku připadající na přírůstek ceny,
způsobený vybudováním dráhy.
- 24 -
(2) Náhradu a po případě vyšší náklady
podle § 62, písm. a) lze požadovati a stanoviti
teprve tehdy, když ložisko vyhrazeného ne-
rostu bylo náležitě otevřeno, dolování se po-
hybuje vskutku v bezprostředním sousedství
dráhy a je již jisté, že vyhrazený nerost ne-
bude možné vydobýti. K okolnostem, které
byly způsobeny v úmyslu, aby bylo možné ná-
hradu žádati předčasně nebo ve vyšší částce,
nebuď přihlíženo.
(3) Vyšší náklady označené v § 62, písm.
a) je železniční podnik povinen hraditi jenom
za předpokladu, že by jinak bylo nutné pone-
chati vetší ochranný pilíř, a potud, pokud tyto
náklady spolu s náhradou za nevydobytý ne-
rost nepřesahují částku náhrady, kterou by
železniční podnik byl nucen jinak zaplatiti za
nevydobytý větši ochranný pilíř.
(4) Jestliže potom, co byla poskytnuta ná-
hrada, dojde k vydobytí (úplnému nebo čás-
tečnému) vyhrazeného nerostu, má železniční
podnik nárok na vrácení (zaplacení) ekviva-
lentu poskytnuté náhrady.
§ 64.
Náklady označené v § 62, písm. b) budou
hrazeny potud, pokud opatření jsou přimě-
řená účelu, k němuž jsou zřizována, a dále
potud, pokud jsou úměrné povaze těchto opa-
tření a hodnotě příslušného hospodářského
cíle.
§ 65.
(1) železniční podnik postihuje povinnost
poskytnouti odškodnění podle ustanovení
§ 62, když dráha byla vrchnostensky povolena
později než horní dílo. Při zjišťování tohoto
časového prvenství vezme se u dráhy za vý-
chodisko den prvního stavebního povolení pro
dráhu (její část), o kterou jde, u horního díla
den udělení příslušné báňské propůjčky nebo
báňské koncese.
(2) Předpis odstavce 1, věty druhé však ne-
platí, jestliže část zemského povrchu, která
byla při prvním vybudování zaujata drahou a
kterou je báňský podnik povinen zabezpečiti
podle ustanovení § 59, odst. 1 (původně chrá-
něný povrch), se rozšíří v souvislosti s po-
zdějším vybudováním dráhy v té míře, že pře-
kročí celkem, počítáno pro každou báňskou
propůjčku dotčenou drahou,
a) na širé trati, vyjímajíc případy uvedené
za písm. b), plošnou výměru odpovídající
- 25 -
pásu širokému 6 m, vedenému po jednom
z okrajů původně chráněného povrchu,
b) v úsecích přilehlých ke stanicím, dlou-
hých 300 m, plošnou výměru odpovídající pá-
sům 10 m širokým, vedeným po okrajích pů-
vodně chráněného povrchu,
c) jinde plošnou výměru odpovídající pásu
15 m širokému, vedenému po obvodu části
původně chráněného obvodu, o kterou jde.
Za východisko při zjišťování časového
prvenství se tu bére, ovšem jenom pro onen
díl rozšíření, kterým byly překročeny právě
označené výměry, pozdější stavební povolení,
jímž byla povolena změna ve vybudování
dráhy.
§ 66.
(1) Nebylo-li ujednáno nic jiného, nahradí
báňský podnik železničnímu podniku nutné
náklady, které vzejdou z toho, že železniční
podnik, plné povinnost z rozhodnutí vydaných
podle ustanovení § 59, odst. 2 a § 61, je nucen
něco vybudovati, na vybudovaném něco změ-
niti nebo vybudované odstraniti, ač by toho
jinak nebylo zapotřebí.
(2) Báňský podnik postihuje povinnost po-
skytnouti náhradu podle předchozího od-
stavce, jestliže byl vrchnostensky povolen
později než dráha. O zjišťování tohoto časo-
vého prvenství platí ustanovení § 65, odst. 1,
věty druhé.
§ 67.
Spory, které vzejdou z ustanovení §§ 62 až
66, rozhoduje rozhodčí soud, skládající se
z předsedy (náměstka) a dvou přísedících
(náhradníků).
§ 68.
(1) Předsedu (náměstka) rozhodčího soudu
jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců z po-
volání. Jednoho přísedícího (náhradníka)
ustanovuje ministr železnic, druhého příse-
dícího (náhradníka) ministr veřejných prací,
v obojím případě z příslušných odborných
kruhů.
(2) O řízení před rozhodčím soudem platí,
nestánoví-li tento zákon nic jiného, obdobně
ustanovení civilního řádu soudního o řízení
před okresními soudy, vyjímajíc věci ne-
patrné.
(3) Rozhodčí soud se usnáší většinou hlasů.
Ve sporu rozhodne nálezem, který buď odů-
vodněn; nález buď podepsán všemi členy roz-
hodčího soudu a dodán stranám.
- 26 -
(4) Nález rozhodčího soudu, jakož i smír
před ním sjednaný jsou vykonatelné soudní
exekucí. Co se týká možnosti odporovati ná-
lezu žalobou o neúčinnost, užije se přiměřeně
předpisů civilního řádu soudního.
(5) Podrobnosti ustanoví vládní nařízení.
IV. K regulačním zájmům obci.
§ 69.
(1) Významnější obec uvědomí o tom, že
chce poříditi plán polohy (upravovací), že-
lezniční správní úřad. Tento úřad vyslechne
dotčený železniční podnik a v době 3 měsíců
ode dne, kdy mu dojde zpráva obce, oznámí
obci požadavky s hlediska veřejného zájmu
spjatého s drahami a zařídí, aby v téže lhůtě
byly dodány potřebné pomůcky. Uvedené po-
žadavky mohou býti činěny jen v souvislosti
se skutečným stavem dráhy nebo s projekty,
jejichž uskutečnění možno očekávati v do-
hledné době.
(2) Nebylo-li požadavkům železničního
správního úřadu vyhověno, může plán polohy
(upravovací) býti potvrzen jen se souhlasem
železničního správního úřadu. Dovoluje-li po-
vaha věci, aby upravovací plán byl dělen,
bude projednána podle ustanovení předcháze-
jící věty toliko část, které se týkají poža-
davky železničního správního úřadu.
Díl šestý.
Provoz.
I. Zásadní ustanovení.
§ 70.
Provoz dráhy třeba v mezích technické a
hospodářské účelnosti uspořádati tak, aby
dráha plnila své určení, jak se podává z usta-
novení koncesní listiny a ze zření k veřej-
nému zájmu, zejména pokud jde o bezpečnost,
pravidelnost a nerušenost provozu.
//. Orgány železničního podniku.
Řídící orgány.
§ 71.
(1) železniční podnik je povinen ustanoviti
k řízení provozu ředitele (správce) nebo ře-
ditelství (správu) a musí k tomu voliti osoby
- 27 -
spolehlivé a způsobilé. Povinnosti ustanoviti
ředitele nebo ředitelství je podnik zproštěn,
jestliže osoba oprávněná k provozu (§ 17,
odst. 1, §§ 24, 27 a 28) vede provoz osobně
a na vlastní odpovědnost, anebo jestliže je pro-
voz opatřován jiným železničním podnikem.
(2) Ředitel nebo ředitelství zastupuje ve vě-
cech provozu železniční podnik jak proti státní
správě, tak proti obecenstvu.
(3) Řediteli nebo ředitelství buď přiznána
taková pravomoc, jaké je potřebí k řádnému
vedení provozu.
(4) Ředitelem nebo členem ředitelství smí
býti ustanoven toliko československý státní
občan, mající bydliště v republice Českoslo-
venské.
(5) Ustanovení podléhá schválení železnič-
ního správního úřadu.
§ 72.
železniční podnik je povinen oznámiti želez-
ničnímu správnímu úřadu jména těch, kdož
jsou oprávněni podpisovati podnik.
Zaměstnanci.
§ 73.
(1) železniční podnik se postará o dosta-
tečný počet způsobilých, v železniční službě
vycvičených a příslušných předpisů znalých
zaměstnanců, železniční správní úřad může
o tom vydati zvláštní směrnice.
(2) Zaměstnancem dráhy může býti ustano-
ven toliko československý státní občan, znalý
státního jazyka. Pro zaměstnance na zvláštní
smlouvu (§ 74, odst. 3), pokud vykonávají
práce nižšího druhu, může železniční správní
úřad z důležitých důvodů povoliti úlevy.
§ 74.
(1) železniční podnik vydá služební řád,
v němž upraví služební poměry svých zaměst-
nanců tak, aby byl zajištěn bezvadný provoz
dráhy, zvláště s hlediska bezpečnosti, pravi-
delnosti a nerušenosti. Ve služebním řádě
musí býti obsaženy zejména podmínky pro
přijetí a pro ustanovení ni jednotlivá služební
místa.
(2) K platnosti služebního řádu (jeho
změn) se vyžaduje schválení železničního
správního úřadu. Než udělí schválení, je želez-
- 28 -