Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

397.

Zpráva

výboru kulturního a rozpočtového

o usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 380)

k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 112 a 149),

jímž Československý stát nabývá sbírek Společnosti vlasteneckých přátel umění

v Čechách.

I.

Každý stát honosí se kulturou minulých
let. Dokladem této kultury jsou umělecké
památky z uplynulých dob.

Náš národ se honosí bohatou historií čes-
kého umění. České země byly klenotnicí pa-
mátek umění.

Jak vynikající doby v dějinách kultury
a umění vůbec jsou v Čechách doby Karla
IV., Václava II., Vladislava Jagailovského,
Rudolfa II. Mnoho památek zničeno vál-
kami husitskými, ale zůstalo ještě velké
bohatství uměleckých děl do války třiceti-
leté, kdy rozneseny do uměleckých galerií
hlavních měst států celé Evropy.

Po ztrátě samostatnosti českého národa
nezáleželo Vídni, aby zůstaly a byly roz-
množeny umělecké sbírky českého národa.
I to nejvýznačnější, královský hrad a
chrám sv. Víta, ponecháno bez povšimnutí.

Sbírky umělecké byly zachovány v ma-
jetku jednotlivců, ale i ty v této době byly
rozprodávány a naše země ochuzovány a
památkami našimi obohacovány cizí sbírky
umělecké.

V době národního probuzení, osvícenské,
viděli vlastenci čeští nedostatek dokladů
naší kulturní historie a nebezpečí, že národ

náš pozbude i těch posledních památek
naší kulturní historie a založili r. 1796
"Spolek vlasteneckých přátel umění v Če-
chách", k podpoře umění a pro výchovu
uměleckého dorostu.

Vytvořili obrazárnu, sbírku rytin, plas-
tik a grafiky, které umístěny nejdříve
v různých palácích, později v Rudolfínu
(nynější poslanecká sněmovna) a konečně
do místností budovy ústřední knihovny hl.
města Prahy.

Roku 1804 učiněny sbírky přístupny lidu
alespoň částečně v refektáři Strahovského
kláštera.

Od převratu považovány sbírky za státní
galerii; jako státní obrazárna skutečně
úkol ten plní. Dosud též navrhuje společ-
nost ministerstvu školství nákupy a dává
posudky o nabídkách uměleckých děl.

Změněné poměry hospodářské i politické
po převrate zmenšily počet příznivců a
přátel umění do té míry, že nedostatek
prostředků finančních ohrozil trvání a
udržování obrazárny a všech sbírek.

Vláda přijala tedy dohodou se společ-
ností 3. února 1933 se zpětnou platností od
1. ledna 1932 sbírky do státní správy.

2

Nejdůležitější z 12 bodů smlouvy je ten,
že Společnost uvítá, když sbírky budou
postátněny.

Stát nyní hradí Společnosti: nájem
z místností, náklad personální a režijní a
úroky z dluhů společnosti.

Za rok 1934 s dotací 120. 000 Kč na ná-
kup uměleckých děl pro státní galerii byl
ze státních prostředků vydán obnos
901. 52215 Kč.

Tím, že sbírky budou postátněny, bude
změněn statut Společnosti, která bude pře-
zvána na "Společnost přátel státní galerie",
dle vzorů společností uměl. galerií v hlav-
ních městech význačných kulturních států.

Této společnosti bude stát vypláceti
pravidelnou roční subvenci 50. 000 líc ne-
přímo k dobru sbírek tím, že obnosu bude
použito na propagaci k získávání mecenášů
a příznivců státní galerie.

Stát převezme dluh Společnosti 392. 658 K.
Celkový dluh k 1. lednu 1935 obnáší Kč
727. 144 20, avšak z něho nepřichází v úvahu
obnos 334. 486 20 Kč dluhovaných minister-
stvu školství a nár. osvěty.

Do rozpočtu ministerstva vyučování bez
vlivu na ostatní potřeby bude vkládán kaž-
dého roku obnos nejméně 1, 000. 000 Kč,
jako částka určená pro fond na rozmnožo-
vání sbírek starého umění (obrazů, kreseb,
plastik a grafiky) clo konce 18. stol.

Naše hlavní město láká dnes cizince jako
kamenná památka starých dob a svou jedi-
nečně krásnou polohou, ale schází jí ty
sbírky umělecké, kterými se honosí hlavní
města jiných států.

Jest povinností naší a povinností celého
státu učiniti těmto nedostatkům konec.

A postátněním sbírek Společnosti vlaste-
neckých přátel naskýtá se jedinečná příle-
žitost.

Sbírka, která se dělí na dvě části: oddíl
starého umění a umění novějšího, kromě
knihovny a archivu obsahuje 1. 366 obrazů,
6. 368 rytin, 170 plastik a 4. 209 kreseb.

Odhadnuta cenou asi 60, 000. 000 Kč. Jsou
tam v oddělení staršího umění obrazy
mistra třeboňského, Dětřicha Pražského,
obrazy skřetovy, Petra Brandla, Václ.
Vavr. Reinera. Z cizích mistrů jsou díla
A. Dürera. Holbeinova van Dycka, Lukáše
Granacha, Petra Rubense a j.

V odděl, novějšího umění kromě umělců
českých Mánesa, Čermáka, Brožíka, Ma-
řáka, Sehwaigra, Slavíčka, plastika Mysl-
beka, kromě umělců německých z našich
zemí jsou zastoupeni i mistři zahraniční.

Tyto sbírky stanou se postátněním zá-
kladem budoucí státní galerie.

Národ náš doufal, že mu budou vráceny
po převrate alespoň památky, které od nás
odneseny do Vídně, ale nestalo se tak.

Jest povinností, aby stát odstranil me-
zery o památkách umělecké zdatnosti mi-
nulých dob a užil každé příležitosti, by
doplněním sbírek zařadil národ náš mezi
kulturně nejvyspělejší, aby Prahu učinil
střediskem kulturních děl, ať výtvarníci
jsou příslušníky vlastního národa nebo ná-
rodností cizích, čímž byl by náš stát před
cizinou důstojně representován.

Kulturní výbor doporučuje proto, by
osnova zákona, jímž stát československý
nabývá sbírek Společnosti vlasteneckých
přátel umění, byla schválena ve znění vlá-
dou navrhovaném.

V Praze dne 21. dubna 1936.

Václ. Jaša v. r.,

předseda.

O. Otáhal v. r.

zpravodaj.

Zákon

ze dne ............

jímž Československý stát nabývá sbírek Společnosti vlasteneckých přátel umění

v Čechách.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Sbírky Společnosti vlasteneckých přátel
umění v Čechách (dále užívá se zkráceně jen
názvu "Společnost"), pokud jsou jejím vlast-
nictvím, přecházejí do vlastnictví státu Čes-
koslovenského.

§ 2.

Stát vstupuje do smluvních závazků Společ-
nosti platných dne 1. ledna 1931, pokud se
vztahují k provozu sbírek v § 1 uvedených,
a přejímá dluhy Společnosti, které byly sjed-
nány k provozu týchž sbírek do dne jich pře-
vzetí do státní správy.

§ 3.

Počínajíc rokem 1937 bude do státního roz-
počtu vkládána zvláštní částka nejméně
1, 000. 000 Kč ročně pro fond na rozmnožování
státní sbírky starého umění, a to bez vlivu
na ostatní rozpočtové potřeby ministerstva
školství a národní osvěty.

§ 4.

(1) Organisace a správa převzatých sbírek
(§ 1), jakož i fondu (§ 3) budou upraveny
statutem, který vydá ministerstvo školství
a národní osvěty v dohodě s ministerstvem
vnitra a financí a s nejvyšším účetním kon-
trolním úřadem a kterým bude Společnosti
zaručena součinnost při správě těchto sbírek.

(2) Na jednotlivých kusech sbírek převza-
tých od Společnosti bude původ jejich zjevně
vyznačen.

(3) Sbírka starého umění budoucí státní
galerie bude pojmenována tak, aby z jejího
jména bylo patrno, že jejím základem jsou
sbírky Společnosti.

§ 5.

(1) Zákon tento nabude účinnosti dnem
1. ledna 1937.

4

(2) Již před tímto dnem lze provésti podle
tohoto zákona opatření přechodná a opatření,
jež zákon ku včasnému provedení předpokládá
již v době předchozí.

(3) Zákon tento provede ministr školství
a národní osvěty v dohodě se zúčastněnými
ministry.

II.

Rozpočtový výbor projednal toto usne-
sení senátu ve své schůzi 23. dubna 1936
a zabýval se hlavně finanční stránkou jeho.
Přešel tak k názoru, že převzetím sbírek
získává stát majetek velké hmotné i kul-
turní ceny, vůči níž jsou převzaté povin-
nosti státu neúměrně malé. Výbor je toho

mínění, že vzneseným dotazům o ponechání
historického označení jednotlivých před-
mětů sbírek může býti vyhověno statutem.

Rozpočtový výbor navrhuje proto, aby
usnesení senátu bylo poslaneckou sněmov-
nou přijato beze změny.

V Praze, 23. dubna 1936.

R. Chalupa v. r.,

místopředseda.

Josef Vičánek v. r.,

zpravodaj.

Státní tiskárna v Praze. - 2277-16.