Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

394.

Zpráva

výboru ústavně - právního a branného

o vládním návrhu zákona (tisk 373),
jímž se mění a doplňuje zákon na ochranu republiky.

I.

Neklidné poměry mezinárodní, zvyšující
obecný zájem o obranu státu, a potom sku-
tečnost, že počet trestných činů, spadajících
pod ustanovení § 6 zákona na ochranu re-
publiky (vojenská zrada) vedou k úvahám,
zda naše zákony trestní dostatečně zabezpe-
čují obranu státu proti vyzrazení a vyzví-
dání vojenského tajemství, tedy proti nej-
nebezpečnějším zločinům proti státu. Srov-
návala se také naše zákonná opatření s opa-
třeními jiných států, zejména sousedních.
Zkoumala se také praxe našich soudů a
otázka, zda platné předpisy neumožňují ne-
místnou mírnost v postupu proti vinníkům.
Z těchto úvah vyšlo, že tresty, ustanovené
na voj. zradu a na delikty příbuzné (nedo-
volené zpravodajství, § 23 zák. na ochranu
republiky, ohrožování obrany republiky,
§ 24 cit. zákona) svou přísností neodpoví-
dají významu statků, jež mají býti chráně-
ny, že jsou nedostatečnou odplatou i výstra-
hou a že zejména mírností našeho zákono-
dárství a někde i praxí soudní naše repu-
blika se stává územím, jež pro malé risiko
přímo přitahuje osoby, jež pro zisk anebo
ze zášti proti státu se dávají strhnout ke
zločinným podnikům proti obraně státu.
Těmto nedostatkům čelí § 1 osnovy, jenž
zvyšuje trestnost vojenské zrady podle § 6
č. 2-4 zák. na ochranu republiky a pro pří-
pady nejtěžší (§ 6, č. 2) zavádí zvýšenou

sazbu základní (těžký žalář od 5-20 let)
a za přitěžujících okolností ukládá trest
smrti, dále tomu čelí § 2 a § 4 osnovy, zvy-
šující trestnost pro činy podle § 23 a § 24
zák. na ochranu republiky.

Vedle opatření výše uvedených byl para-
graf 23 zákona na ochranu republiky roz-
šířen ještě o další skutkové podstaty v § 3
osnovy. Podle toho podléhají trestu infor-
mace o vojenské zradě nebo o úředním pá-
trání nebo řízení, týkajících se vojenské
zrady, poskytnuté osobě nepovolané a
podstatně se omezuje vyhrůžkou trestu
zpravodajství o věcech právě uvedených.
Zdůraznit nutno zejména to, že omezení
zpravodajství se vztahuje i na případy, kdy
vojenská zrada není ještě předmětem pá-
trání nebo řízení trestního. Toto zpravodaj-
ství je dáno pod kontrolu ministerstva ná-
rodní obrany. Těmito ustanoveními má být
zabráněno, aby se vojenská tajemství pro-
zrazovala cestou nepřímou a zdánlivě nezá-
vadnou (ze spisů, rozsudků a pod. ) a aby
se předčasným a nevhodně upraveným zpra-
vodajstvím nemařilo pátrání a stíhání zlo-
činců. Kdo se doví o zločinu voj. zrady,
musí splnit především povinnost, uloženou
a sankcionovanou § 12 zák. na ochranu re-
publiky, t. j. učiniti oznámení úřadu.

Oprávněná snaha, aby samo řízení o zlo-
činech vojenské zrady a deliktech příbuz-

2

ných nebylo prostředkem poznání vojen-
ských tajemství, se projevuje i v usta-
novení § 6 osnovy, jež k obhajobě v řízení
o zločinech podle §§6 a 12 zákona na
ochranu republiky připouští jen osoby dů-
věryhodné, zavázané slibem chrániti tajem-
ství vojenská před osobami nepovolanými, a
dále v § 7, odst. (2) a (s) osnovy. V § 7,
odst. (2) se omezuje na nejnutnější míru
popis věcí, důležitých pro obranu státu v pí-
semnostech, jež se dodávají jinam než úřa-
dům. Neomezuje se tím důkladnost odůvod-
nění, na př. rozsudku, nýbrž jen zbytečné
rozvádění, na př. důkladným popisem proti-
plynové masky, jenž by prozradil, co má být
zatajeno. Odst. (3) § 7 osnovy umožňuje
vyloučit z přítomnosti při hlavním líčení
neveřejném důvěrníka podezřelého, aniž se
tím ovšem vylučuje funkce důvěrníka
vůbec.

§ 5 vychází z potřeby rychlého a od-
borného projednávání případů vojenské
zrady a nepřekažení nebo neoznámení
trestných podniků (§ 6 a § 12 zák. na
ochranu republiky). Spěšnost řízení
o těchto deliktech je ostatně zvlášť zdů-
razněna v § 7 osnovy, odst. (1). Pro zlo-
činy § 6 a § 12 zák. na ochranu republiky
budou příslušný určité soudy krajské, usta-
novené vládním nařízením a u těchto soudů
určité senáty, v nichž bude jako třetí vo-
tant zasedat osoba vojenská práva znalá,
jmenovaná ministrem národní obrany.
Tímto opatřením se docílí soustředění a
specialisovaní výkonu práva. Na toto sou-
středění a. specialisaci myslí i odst. (4) § 5
osnovy tím, že umožňuje, aby - ovšem
k návrhu - přípravné řízení o trest-
ních činech § 6 a § 12 zákona na ochranu
republiky bylo soustředěno u jednoho vy-
šetřujícího soudce příslušného kraj. soudu.
Odst. (2) a (3) § 5 osnovy řeší otázky pří-
slušnosti v poměru k vrchním soudům
jako soudům státním a k soudům porot-
ním a případy konkurence činů trestních.

Za § 7 osnovy byl vložen nový § 8, upra-
vující složení senátů divisních soudů, po-

kud jim náleží řízení o zločinech a přeči-
nech podle zákona na ochranu republiky. Se-
náty normální, složené ze dvou osob justiční
služby a dvou laiků, se nahrazují tříčlenným
senátem z osob justiční služby. Je tak do-
saženo konformity se senáty, soudícími
osoby občanské, a většího zabezpečení vo-
jenského tajemství.

Osnova nesporně stanoví odchylky od
platných ustanovení trestního řízení, od-
chylky ty však byly nutné. Jde nejen o řád-
ný výkon práva a možnost bezpečné obha-
joby, nýbrž právě o důležitá vojenská ta-
jemství, jež nesmí být vyzrazena, a řízení
musí být tak upraveno, aby se neminulo cí-
lem: stíhat těžké protistátní zločiny vojen-
ské zrady, ale zároveň řízením samým vo-
jenské tajemství neprozradit. Cíle toho
osnovou je dosaženo.

Ústavně právní výbor v některých bo-
dech vládní osnovu doplnil. O novém § 8,
jenž měl za následek přečíslování § 8 a 9 pů-
vodní osnovy, už bylo promluveno. V § 1
vsunuté slovo "nebo" a v § 3 doplněná první
věta sledují účel jasnosti znění zákona. Do-
plňující věta k odst. (2 § 6 osnovy sleduje
určitou ochranu advokátů, jež ze seznamu
obhájců mají být vymazáni, což je jistě sku-
tečnost pro ně diffamující. Doplněk k odst.
(4) téhož paragrafu ustanovuje, že o pří-
pustnosti neaktivních důstojníků justiční
služby k obhajobě rozhoduje ministerstvo
nár. obrany.

Forma novelisace zákona na ochranu re-
publiky byla volena, jak uvádí vládní mo-
tivace, z toho důvodu, aby nebylo nutné
opakovati četná ustanovení, která platí spo-
lečně jak pro vojenskou zradu, tak i pro
jiné činy, trestné podle zákona na ochranu
republiky.

Ústavně právní výbor navrhuje, aby
osnova zákona byla schválena ve znění vlád-
ního návrhu s doplňky usnesenými ústavně
právním výborem a aby také byla schvá-
lena uvozovací formule a název zákona, jak
jsou uvedeny v osnově vládní.

V  P r a z e, dne 7. dubna 1936.

Dr. Josef Patejdl v. r.,
předseda.

Ferd. Richter v. r.,
zpravodaj.

3

II.

Branný výbor projednal vládní návrh zá-
kona, jímž se mění a doplňuje zákon na
ochranu republiky, ve schůzi, konané dne
15. dubna 1936. Uváživ, že v posledních le-
tech případů vojenské zrady u nás přibylo
povážlivou měrou, jak o tom svědčí stati-
stika soudně projednávaných případů, že
neposlední příčinou toho jsou poměrně níz-
ké trestní sazby, stanovené dosud na vojen-
skou zradu a na některé delikty jí příbuzné,
zákonem na ochranu republiky, zejména
však tresty, které až do nedávná byly ve-
směs ukládány v nejnižší zákonem přípust-
né míře a neprojevily proto dostatečnou mě-
rou odstrašujících účinků, dospěl branný
výbor k přesvědčení, že stejně jako řada ji-
ných států musí také Československá repu-
blika se proti tomuto zlu brániti účinnějšími
tresty. S potěšením lze konstatovati, že po-
třeba tohoto zákonodárného počinu byla, ze-
jména pokud jde o zvýšení trestních sankcí
a hmotně právní ustanovení vládního ná-
vrhu vůbec, uznána až na malé výjimky
všemi členy branného výboru. Jakkoli jinde
bylo trestní zákonodárství v tomto směru
zostřeno již dříve, a bylo by se doporučo-
valo, aby i u nás k tomu bylo již dříve došlo,
třeba uvítati, že k tomuto zostření dochází
v zájmu nákladů a obětí, které přinášíme
a jsme odhodláni ještě přinésti na obranu
státu, aspoň teď. Nelze nám vytýkati, že
bychom bez důležitých důvodů k tomu
zostření přikročovali. Nečiníme nic jiného,
než že se bráníme týmž způsobem, jakým
se brání jiné státy.

Stejně jako zostření dosavadních trest-
ních sankcí je odůvodněno i doplnění zá-
kona na ochranu republiky skutkovou pod-

statou nového trestného činu. Dosud bylo
úspěšné pátrání po vojenské zradě velmi
znesnadňováno, někdy přímo mařeno před-
časným uveřejňováním zpráv nebo uveřej-
ňováním zpráv, z nichž cizí výzvědná služba
mohla čerpati velmi cenné informace. Je
proto navržené doplnění § 23 zák. na ochr.
rep., které těmto nepřístojnostem má čeliti,
také plně odůvodněno.

Pokud jde o navržená opatření organi-
sační a procesní, nesdílí branný výbor ná-
zoru, že by těmito opatřeními bylo posta-
vení obviněného zhoršeno. Je pravda, že
kdo je obviněn z vojenské zrady, nemusí
býti ještě vinen, a že, dokud vina nebyla
zjištěna, nelze jej v jeho procesním posta-
vení a právech zkracovati. Leč v navrže-
ných opatřeních takového zkracování nelze
spatřovati. Opatření ta sledují jedině účel
větší specialisace tohoto oboru soudnictví,
urychlení řízení a samozřejmě i větší pre-
ventivní ochranu vojenských tajemství,
která jsou předmětem řízení. Třeba zdů-
razniti, že výhody plynoucí ze specialisace
tohoto oboru soudnictví a z urychlení řízení
přicházejí k dobru také obviněnému. Ale
ani opatřeními směřujícími k větší ochraně
vojenských tajemství, která jsou předmě-
tem soudního řízení, nejsou práva obvině-
ného a jeho obhajoby ve své podstatě
dotčena.

Branný výbor projednal také doplňky,
které v tomto vládním návrhu přijal
ústavně právní výbor, a shledav je účelnými
a odůvodněnými, usnesl se doporučiti po-
slanecké sněmovně, aby přijala vládní ná-
vrh i s těmito doplňky ve znění, které je
dole otištěno.

V  P r a z e, dne 15. dubna 1936.

David v. r.,

předseda.

Pekárek v. r.,

zpravodaj.

4

Zákon

ze dne............... ............................................. 1936,

jímž se mění a doplňuje zákon na ochranu republiky.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vojenská zrada (§ 6 zákona na ochranu re-
publiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z.
a n. ) se trestá:

a) v případě § 6, č. 2 zákona na ochranu
republiky těžkým žalářem od pěti do dvaceti
let nebo na doživotí, byl-li však vinník podle

svého veřejného postavení povinen uchová-
vati skutečnost, opatření nebo předmět, jež
mají zůstati utajeny pro obranu republiky,
v tajnosti, nebo byla-li mu taková povinnost
výslovně uložena, hledíc na jeho služební
nebo smluvní poměr, nebo týká - li se čin ta-
jemství zvláště důležitého, nebo byl-li páchán
po delší dobu nebo ve značném rozsahu nebo
způsobem zvláště nebezpečným nebo za jiných
okolností zvláště přitěžujících, trestem smrti;

b) v případě § 6, č. 3 zákona na ochranu
republiky těžkým žalářem od jednoho do pěti
let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým
žalářem od pěti do deseti let;

c) v případě § 6, č. 4 zákona na ochranu
republiky tuhým vězením od tří měsíců do
tří let.

§ 2.

Nedovolené zpravodajství (§ 23 zákona na
ochranu republiky) trestá se vězením od jed-
noho měsíce do jednoho roku.

§ 3.

K § 23 zákona na ochranu republiky při-
pojuje se jako č. 2 toto ustanovení (při čemž
se dosavadní ustanovení § 23 zákona na
ochranu republiky označí č. 1. ):

2. Stejně se trestá,

kdo poskytne nepovolané osobě informace
o vojenské zradě neb o úředním pátrání nebo
trestním řízení, která se týkají vojenské
zrady,

kdo uveřejní zprávu o vojenské zradě neb
o úředním pátrání nebo trestním řízení, která

5

se týkají vojenské zrady, nebyla-li zpráva vy-
dána nebo schválena ministerstvem národní
obrany nebo velitelstvím (úřadem), kterému
to ministerstvo národní obrany svěří.

§ 4.

Ohrožování obrany republiky (§ 24 zákona
na ochranu republiky) trestá se v případě
č. 2 jako přečin vězením od jednoho měsíce
do jednoho roku.

§ 5.

Za § 36 zákona na ochranu republiky
vkládá se § 36 a) tohoto znění:

(1) Vládním nařízením bude ustanoveno,
kterým krajským soudům náleží rozhodovati
o vojenské zradě (§ 6) a o nepřekažení nebo
neoznámení vojenské zrady (§ 12) i pro ob-
vody jiných krajských soudů podřízených
témuž vrchnímu soudu. Působí - li u takového
krajského soudu několik senátů, budiž rozho-
dování o těchto trestných činech soustředěno
u jednoho z nich. Namísto jednoho člena to-
hoto senátu nastupuje při hlavním přelíčení
vojenská osoba práva znalá. Tuto osobu a po-
třebný počet jejích náhradníků ustanoví mi-
nisterstvo národní obrany na rok předem.
Vojenský člen senátu hlasuje před ostatními.

(2) Příslušnost vrchních soudů jako soudů
státních rozhodovati též o trestných činech
uvedených v předchozím odstavci, sbíhají - li
se s trestnými činy patřícími k jejich přísluš-
nosti, není ustanovením odstavce 1 dotčena.

(3) Jinak náleží krajskému soudu přísluš-
nému podle odstavce 1 rozhodovati toliko
o takových sbíhajících se trestných činech,
které jsou ve skutkové souvislosti s trestnými
činy uvedenými v odstavci 1 a nepatří ku pří-
slušnosti soudu porotního. Rozhodování o či-
nech patřících ku příslušnosti soudu porot-
ního budiž ze společného řízení vždy vy-
loučeno.

(4) Na návrh náleží soudu příslušnému po-
dle odstavce 1 konati též přípravné řízení
o trestných činech tam uvedených a o trest-
ných činech s nimi se sbíhajících. Působí - li
u takového soudu několik vyšetřujících
soudců, budiž konání přípravného řízení
o těchto trestných činech soustředěno u jed-
noho z nich.

§ 6.

Za § 36 a) zákona na ochranu republiky
vkládá se § 36 b) tohoto znění:

6

(1) V řízení pro trestné činy uvedené
v § 36 a), odst. 1 může býti obhájcem jen
osoba zapsaná do seznamu obhájců oprávně-
ných obhajovati v těchto věcech. Tento se-
znam vede se u ministerstva spravedlnosti a
mohou do něho býti zapsány toliko osoby
oprávněné obhajovati před soudy občanskými,
které písemně slíbí, že nesdělí obsah spisů
nebo řízení v těchto trestních věcech nepovo-
lané osobě a že zachovají potřebnou opatrnost,
aby se o něm nedověděla nepovolaná osoba.
V případě potřeby může ministerstvo spra-
vedlnosti zapsati tyto osoby do seznamu
i bez jejich žádosti; odepře - li osoba, kterou
ministerstvo spravedlnosti hodlá do seznamu
zapsati, uvedený písemný slib, může ji mi-
nisterstvo spravedlnosti zbaviti práva vystu-
povati před soudy jako obhájce a zástupce
v trestních věcech.

(2) Zápis do seznamu může býti bez udání
důvodů odepřen. Rovněž tak může býti osoba
do seznamu zapsaná bez udání důvodů ze
seznamu vymazána. Pokud jde o advokáty,
budiž slyšena předem příslušná advokátní ko-
mora.

(3) Seznam a změny v něm buďtéž vyhlá-
šeny způsobem, který ministerstvo spravedl-
nosti určí.

(4) Ustanovení tohoto paragrafu platí i pro
řízení před soudy vojenskými. Právo aktiv-
ních důstojníků justiční služby obhajovati
před vojenskými soudy i v těchto věcech není
jím však dotčeno. Pokud jde o neaktivní
důstojníky justiční služby, rozhodne o jejich
oprávnění obhajovati v těchto věcech před vo-
jenskými soudy ministerstvo národní obrany.

§ 7.

Za § 36 b) zákona na ochranu republiky
vkládá se § 36c) tohoto znění:

(1) Trestní řízení pro činy uvedené
v § 36 a), odst. 1 budiž ve všech stolicích co
nejvíce urychleno.

(2) V písemnostech, které se dodávají ně-
komu jinému než soudu nebo úřadu, buďtéž
skutečnosti, opatření a předměty, které mají
zůstati utajeny pro obranu republiky a jsou
předmětem řízení, popisovány a uváděny, jen
pokud je toho nezbytně potřebí. Vůbec budiž
dbáno toho, aby okruh osob, které mají
přístup ke spisům nebo k řízení, byl co nej-
menší.

(3) V řízení pro trestné činy uvedené
v § 36 a), odst. 1 je žalobce oprávněn kdykoli

7

bez udání důvodů žádati, aby důvěrníku obža-
lovaného byl odepřen přístup k hlavnímu pře-
líčení, při němž byla veřejnost vyloučena. Ob-
žalovaný může však žádati, aby byl povolen
přístup jinému důvěrníku.

§ 8.

K § 37 zákona na ochranu republiky se při-
pojuje jako šestý odstavec toto ustanovení:

(6i) V řízení pro trestné činy uvedené
v tomto zákoně a jiné trestné činy s nimi se
sbíhající je nalézací soud u divisních soudu
složen ze tří důstojníků justiční služby, z nichž
nejvyšší (nejstarší) předsedá.

§ 9.

(1) Soudy stanovené podle § 36 a) zákona
na ochranu republiky jsou příslušný také pro
trestné činy tam uvedené, které byly spá-
chány před účinností vládního nařízení, jímž
budou ustanoveny, pokud obžaloba nenabyla
v této době ještě právní moci.

(2) Dokud nebude vyhlášen seznam osob
oprávněných obhajovati v trestních věcech
uvedených v § 36 a), odst. 1 zákona na ochra-
nu republiky, mohou v těchto věcech obhajo-
vati jen obhájci, kteří vykonají písemný slib
podle § 36 b) a které president vrchního
soudu, v jehož obvodě se řízení koná, jako ob-
hájce připustí.

§ 10.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej ministři spravedlnosti, ná-
rodní obrany a vnitra.

Státní tiskárna v Praze. - 2185-36.