Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
390
Interpelace:
1. posl. Machačové ministru vnitra o brutálním a nezákonném zadržení Gustava Freiesle-
bena, obchodního zástupce, bytem v Záběhlicích, čp. 194,
II. posl. Beuera min. spravedlností o zabavení časopisu »Rote Sportfront«.
III. posl. Kopřivy min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o neudržitelných pomě-
rech dárců krve,
IV. posl. Schenka min. financí o bezohledném vymáhání daní od dělníků,
V. posl. Kliebera min. vnitra, že se úmyslně zdržuje potvrzení nově zvoleného obecního sta-
rosty,
390/I.
Interpelace
posl. Machačové
ministru vnitra
o brutálním nezákonném zadržení Gu-
stava Freieslebena, obchodního zástupce,
bytem v Záběhlicích čp. 194.
Dne 17. března 1936 (kolem osmé hodiny ranní
dostavila se do bytu Gustava Freieslebena v Zá-
běhlicích čp. 194 dvoučlenná četnická hlídka, jejíž
velitel bez jakéhokoliv vysvětlení přikročil ihned
ke zjišťování Freieslebenových nacionálií. Freies-
letoen v domnění, že se jedná o pouhou úřední
intormacir klidné vše zedpovědět. Poté byla však
přikročeno k domovní prohlídce, pokud se týče
k prohlídce korespondence, legálních brožur a
tiskovin a to bez předložení soudního rozkazů
k domovní prohlídce a přes protesty Freieslebe-
novy i teto ženy, bez udáni důvodů.
Po provedení domovní prohlídky byl Freies-
leben vyzván následovati hlídku se svými dvěma
kufry, obsahujícími staré legální noviny; »Nár.
Politika. Právo Lidu«, »Polední List, České
Slovo, Rudé Právo, Haló noviny a pod., na-
čež byl velitelem hlídky eskortován na policejní
ředitelství v Praze k
dr. Saparovi.
Při předvedení k dr. Saparovi na policejním
ředitelství v Praze byl Freiesleben bez protoko-
lárního výslechu dotazován, zda tiskne doma le-
táky. Při jeho slušném obražení se proti tomuto
podezřeni a po výslovném poukaze, že není čle-
nem žádné politické strany, byl
dr. Saparou
zahrnut nadávkám, z nichž raubíři, lůzo, hohomku
a rošťáku byly nejmírnější. Za neustálého křiku
bylo mu pohroženo, že dostane »z každé strany
pár«, nepřizná-li se, kdo letáky tisknul. Freiesle-
ben nemohl vyhovit,. protože si nebyl ničeho ne-
čestného a nezákonného vědom a to tím méně,
že se vůbec veškeré politické činnosti straní. Na
to dat dr. Sapara Freidebena bez udání důvodů.
udání důvodů
2
přivolaným úředníkem převésti do vazby, kde byl
držen až do 18. března 1936 do 11. 30 hod., kdy
byl opět bez udání důvodů propuštěn.
Tímto postupem četníků a dra Sapary byla
porušena základní ústavní práva, občanům zaru-
čená, a proto se pana ministra tážeme:
Je-li ochoten proti jmenovaným orgánům co
nejostřeji zakročiti a vinníky exemplárně po-
trestati?
V Praze dne 2. dubna 1936.
Machačová,
Schenk, Kopřiva, Synek, Kosík, Sliwka, Beuer,
Vodička, Schmidke, Široký, dr. Jar. Dolanský,
Kliment, Dölling, Vallo, Dvořák, Nepomucký,
Klíma, Sverma, Slánský, Zupka, Borkaňuk.
390/II (překlad).
Interpelace
poslance Beuera
ministru spravedlnosti
o zabaveni časopisu »Rote Sportfront«.
V č. 4 měsíčníku Rote Sportfront z dubna
1936 bylo na stránce 1. zabaveno toto místo:
... že jen socialismus otvírá možnost bouřli-
vého, všestranného rozvoje zdravého sportu,
zdravé tělesné kultury.
Na stránce 4. byla ve článku Posmrtná vzpo-
mínka zabavena tato věta:
Bohužel mu nebylo dopřáno kráčeti cestou,
na kterou s námi vkročil, až k dosažení socia-
lismu.
Zmíněnou censuru provedl státní zástupce
Schmidt. Bylo by ovšem zajímavo se dověděti,
jaké pohnutky ho vedou k této neslýchané zaba-
vovací praksi proti každé zmínce o socialismu.
Rozhodně jest tato prakse nezákonná, svévolná a
neudržitelná a proto se tážeme pana ministra:
1. Souhlasí-li zásadně se zmíněnými kon-
fiskacemi?
2. Je-li ochoten dáti libereckému státnímu z"
stupitelství nutné poučení, aby zmíněná censurní
prakse byla důkladně změněna?
V Praze dne 7. dubna 1936.
Beuer,
Kopřiva, B. Köhler, Synek, Kosík, Sliwka, Klima,
Borkaňuk, Schmidke, Vodička, dr. Jar. Dolanský,
Machačová, Kliment, Nepomucký, Široký, Vallo,
Slánský, Šverma, Dvořák, Zupka, Dölling.
390/III.
Interpelace
poslance Kopřivy
ministru veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy
o neudržitelných poměrech dárců krve.
V Praze existuje již po tři roky organisace
dárců krve, kteří se výhradně rekrutují ze řad
nezaměstnaných dělníků a intelektuálů. Většinou
jsou to živitelé rodin. Organisovaní dárci krve,
mezi nimiž je i několik matek, poskytli dosud asi
1200
transfusí v celkovém množství krve okrouhle
500 litrů a zachránili tak přímo aspoň 1. 000 lid-
ských životů.
Každý dárce krve, podrobující se transfusi,
dává své zdraví a případně i život do nebezpečí.
Transfuse značně zeslabuje dárce krve a vyža-
duje, aby si po ní dopřál silnější, lehko stravitelné
potravy. To si však zmínění dárci krve dovoliti
nemohou, poněvadž dostávají jen jednu Kč za
1 ccm krve, neboť na nepatrnou částku, kterou
dostávají za transfusi, čeká jejich rodina, aby
mohla ukojiti své nejnutnější denní potřeby a vý-
dělek ten sotva stačí na zaplacení nájemného.
Mnozí dárci krve, kteří již po dlouhá léta obětuji
svoje zdraví, a kteří jsou již úplně zjizveni, jsou
v důsledku naprosto nedostatečné odměny vy-
čerpáni.
K tomu nařídilo ředitelství Všeobecné nemoc-
nice v Praze, aby k
transfusím byli přibíráni zří-
zenci ústavů a zbavuje nezaměstnané dárce krve
tak i poslední možnosti získati několik korun pro
sebe a své rodiny. Zmíněné nařízení ředitelství
Všeobecné nemocnice je tím nespravedlivější, že
zřízencům ústavu platí pouze poloviční ceny.
Po tři roky domáhají se již dárci krve úpra-
vy svých poměrů aspoň tak, jak tomu je v dru-
hých státech. Po tři roky vedou již boj o svá
práva, ale dosud jim nebylo vyhověno, ač by to
bylo možné. Všechny sliby dosud jim dané ne-
byly splněny.
Klub komunistických poslanců obrátil se již
sám několikráte na pana ministra veřejného zdra-
votnictví a tělesné výchovy
dr. L. Czecha a
požádal ho, aby poměry dárců krve byly upra-
veny. Avšak dosud nebyla náprava zjednána.
Ptáme se proto pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby se dárcům krve dostala patřičná odměna za
velké oběti, které přinášejí?
3
2. Je pan ministr ochoten učiniti opatření, aby
byla zajištěna existence nezaměstnaných dárců
krve i jejich rodin?
V Praze dne 7. dubna 1936.
Kopřiva,
B. Köhler, Kliment, Vodička, Sliwka, Borkaňuk,
Beuer, Schmidke, Kosík, Machačová, Nepomucký,
Široký, dr. Jar. Dolanský, Slánský, Dvořák, Vallo,
Šverma, Zupka, Klima, Synek, Dölling.
390/IV (překlad).
Interpelace
poslance Schenka
ministru financi
o bezohledném vymáhání daní od
dělníků.
Nezaměstnaný Josef Kolitsch z Perninku, čís.
2, jenž do roku 1923 pracoval v Německu a byl
pro nedostatek práce vykázán, pokusil se r. 1927
založením výrobny prádla osvoboditi se ze své-
ho zoufalého postavení. Sám neměl ani nejmen-
ší hotovosti, nemohl tedy nikde získati úvěr a
proto založil tento obchod na jméno Terezie Rei-
neltové. Pracoval až do roku 1932 s největším
úsilím, ale pro počínající hospodářskou krisi ne-
mohl zaznamenati žádné úspěchy.
Dne 5. ledna 1932 musil obchod likvidovati.
I daně, které se přes to nahromadily, musil zů-
stati dlužen, takže když se vzdal obchodu, zbyl
ještě daňový nedoplatek přes 4000 Kč na jméno
Terezie Reineltové, u které již také byly ně-
kolikrát provedeny exekuce. Ostatní obchodní
dluhy, které činí 9000 Kč, dala si matka neza-
městnaného Kolitsche vtěliti na svůj domek, jen
aby zabránila poškozeni věřitelů.
Nyní počal nezaměstnaný úsilně sháněti jinou
výdělečnou možnost. Výsledkem jeho namáhavé-
ho úsilí bylo, že ve 4 letech byl po 33 týdnů za-
městnán jako stavební dělník. V této době se
dvakrát působivým vylíčením svých poměrů po-
kusil dosíci odpisu daní. Tato naděje byla pohř-
bena zamítavým vyřízením.
Přes to, že jméno Josefa Kolitsche nelze
uváděti v přímou souvislost s vylíčenou věci tý-
kající se daňového dluhu, dostavil se k němu
dne 11. března t. r. obávaný berní exekutor J.
Kompan, aby vymohl 29. 40 Kč na dani z obratu
z roku 1931. Nezaměstnaný prohlásil, že nemá
na hotovosti ani haléře a mimo to nedostává ani
vyživovací lístky.
Potom provedl exekutor kapesní zájem a od-
ňal nezaměstnanému jeho hodinky, poslední cen-
nou věc, která mu ještě zbyla. Kolitsch žádal,
aby byl sepsán zápis, ale exekutor to odmítl.
Z rozčilení, které způsobilo chování berního úřed-
níka, dostala majitelka bytu, Terezie Reineltová,
záchvat srdečních křečí, takže jí musila býti po-
skytnuta lékařská pomoc. Exekutor se nedal tím-
to dramatickým případem naprosto rušiti ve své
úřední činnosti. Příbuzní upozornili exekutora,
že Kolitsch nemá vlastního bytu a dovolávajíce
se stavu Terezie Reineltové, požádali ho, aby
z bytu odešel. Ani této výzvě nevyhověl.
Aby zachránila poslední cennou věc, byla že-
na nezaměstnaného nucena vypůjčiti si 29. 40 Kč,
zvláště že na tyto hodinky byly již jinde vy-
půjčeny peníze. Uvádíme jako svědky vylíčené-
ho případu ze dne 11. března 1936: Jana Eber-
hardta, městského strážníka z Perninku č. 1,
Terezii Reineltovou, soukromnici z Perninku č. 2,
Mici Kolitschovou, dělnici z Perninku č. 2, Vi-
léma Reinelta, drogistu z Perninku č. 2.
Konstatujeme:
1. Kolitsch nemůže býti dlužen daň z obratu,
poněvadž na své jméno nikdy neprovozoval ob-
chod. Proti mylnému předpisu této daně z obra-
tu byla podána námitka již v roce 1931 a před-
pis vrácen.
2. Je známo, že tento exekutor svým bez-
ohledným jednáním hledí dosíci předčasného de-
finitivního jmenování a že při tomto svém úsilí
naprosto nedbá pokynů o ochraně nezaměstna-
ných daňových poplatníků proti exekuci, které
vydalo ministerstvo financi.
3. Ze trpělivost a vážnost německého obyva-
telstva v Československé republice, kterou do-
sud projevovalo k českým orgánům, pomalu ale
jistě ustupuje zoufalé náladě a otevřenému roz-
hořčení.
4. Jen pro rozvážnost a nevypsatelnou trpě-
livost zdejšího obyvatelstva nedošlo dosud k vý-
tržnostem. Vláda tedy musí se zřetelem na cho-
vání obyvatelů nouzového území vydati neprodle-
ně pokyny, které pohnou berní úřady k lidštější-
mu jednání.
Tážeme se pana ministra financí:
Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby bezpráví spáchané na nezaměstnaném Jose-
4
Kontschovi bylo napraveno a aby v daňové
praksi vůči drobným poplatníkům vůbec nastala
pronikavá změna?
V Praze dne 2. března 1936.
Schenk,
Hodinová-Spurná, Vodička, Śliwka, Beuer, Bor-
kaňuk, Kosik, Dölling, Schmidke, Dvořák, Ma-
chačová, Šverma, Zupka, Slanský, Kliment, Ši-
roký, Vallo, Klíma, Synek, Nepomucký,
4r Jar. Dolanský.
390/V (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebera
ministru vnitra,
že se úmyslně zdržuje potvrzení nově
zvoleného obecního starosty.
V polovině září 1935 vzdal se obecní sta-
rosta obce Budova, v okrese žlutickém, poslanec
G. Klieber, svého úřadu jako budovský obecní
starosta. Ve schůzi obecního zastupitelstva dne
29. září 1935 byl novým starostou zvolen pan
František Lang z Budova. Dne 30. září 1935 by-
lo žlutickému okresnímu úřadu zasláno oznáme-
ní o složení úřadu a o volbě nového obecního
starosty, Františka Langa. Již dne 2. října 1935
provedlo četnictvo na příkaz žlutického okresní-
ho úřadu šetření v Budově o osobě nového obec-
ního starosty a postoupilo je žlutickému okresní-
mu úřadu.
Žlutický okresní úřad zaslal spis s šetřením
pod jednacím číslem 23. 476 pražskému zemské-
mu úřadu, kam došel dne 7. listopadu 1935. Dne
13. listopadu 1935 zemský úřad vrátil spis žluti-
ckému okresnímu úřadu k novému šetření. Zde
zůstal spis ležeti dva měsíce a pražský zemský
úřad třikrát, posledně dne 11. ledna 1936, nalé-
hal na jeho vyřízení. Zároveň s touto poslední
upomínkou byla žlutickému okresnímu úřadu u-
dělena lhůta tří týdnů k vyřízení, ale tento úřad
dne 31. ledna 1936 požádal pražský zemský úřad
nové prodloužení lhůty k předložení spisu.
Dne 14. února 1936 pražský zemský úřad vyho-
věl žádosti o prodloužení lhůty a dne 18. února
1936 žlutický okresní úřad zaslal celý spis praž-
skému zemskému úřadu.
Třebaže žlutický okresní úřad měl pro Se-
třeni, která měl vykonati, přes tři měsíce času,
stále ještě ho neprovedl úplně, což způsobilo, že
dne 10. března 1936 zemský úřad vrátil ještě
jednou spis žlutickému okresnímu úřadu, aby do-
plnil své šetření. Předmětem šetření jest vyjas-
nění okolností, zdali nový obecní starosta Fran-
tišek Lang kandidoval do budovského obecního
zastupitelstva jako člen bývalé německé živno-
stenské strany.
Dlužno tedy zaznamenati, že budovský o-
becní starosta, ačkoliv jeho volba byla oznáme-
na žlutickému okresnímu úřadu již dne 30. září
1935, nebyl po šesti měsících stále ještě potvrzen
ve svém úřadě. Tento postup jest protizákonným
zasahováním a protizákonným nedbáním práv
samosprávných sborů a jest vhodný, aby otřásl
důvěrou obyvatelstva v to, že příslušné státní
úřady si váží zákonů.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr o této věci a schvaluje
úmyslné zdržování
potvrzení obecního starosty
a tím protizákonné zasahování státních správ-
ních úřadů do práv samosprávných sborů?
2. Jest pan ministr ochoten pohnati k odpo-
vědnosti úředníka odpovědného za toto úmyslné
zdržování?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi pražské-
mu zemskému úřadu a žlutickému okresnímu ú-
řadu, aby ihned provedl šetření a nově zvolené-
ho obecního starostu v jeho úřadu potvrdil?
4. Jest pan ministr ochoten se příště posta-
rati, aby se již neopakovaly takové případy pro-
tizákonného zasahování a zdlouhavého jednání
správy?
V Praze dne 7. dubna 1936.
Klieber,
Inž. Richter, Fischer, Stangl, Kundt, Hollube, inž.
Lischka, Jäkel, Wollner, Illing, May, Obrlik,
Inž. Künzel, Axmann, Liebl, Sander, inž. Schrei-
ber, dr. Eichholz, dr. Kellner, dr. Neuwirth,
Jobst.
5
Původní znění ad 390/II.
Interpellation
des Abgeordneten Beuer
an den Justizminister
über die Konfiskation der Zeitschrift
»Rote Sportiront«.
In der Monatsschrift »Rote Sportfront«, Nr. 4,
April 1936, wurde auf Sehe 1 folgende Stelle be-
schlagnahmt:
dass nur der Sozialismus die Möglichkeit
einer stürmischen allseitigen Entwicklung eines
gesunden Sportes, einer gesunden Körperkultur
eröffnet. «
Auf Seite 4 wurde in der Notiz »Nachruf« der
folgende Satz konfisziert:
»Leider ist es ihm nicht mehr vergönnt ge-
wesen, den von ihm mit uns beschrittenen Weg
bis zur Erreichung des Sozialismus zu gehen. «
Die erwähnte Zensur hat der Staatsanwalt
Schrakt durchgeführt Es wäre natürlich interes-
sant zu erfahren, welche Beweggründe ihn zu
dieser unerhörten Konfiskationspraxis gegen jede
Erwähnung des Sozialismus führen. Jedenfalls ist
diese Praxis ungesetzlich, willkürlich und unhalt-
bar und deshalb fragen wir den Herrn Minister-
1. Stimmt er mit den erwähnten Konfiskatio-
nen grundsätzlich fiberein?
2. Ist er bereit der Reichenberger Staatsan-
waltschaft die notwendigen Instruktionen zu ge-
ben, damit die erwähnte Zensnrpraxis von
grundaus geändert werde?
Prag, am 7. April 1936.
Beuer,
Kopřiva, B. Köhler, Synek, Kosik, Sliwka, Klima,
Borkaňuk, Schmidke, Vodička, Dr Jar. Dolanský,
Machačová, Kliment, Nepomucký, Široký, Vallo,
Slanský, Šverma, Dvořák, Zupka, Dölling.
Původní znění ad 390/IV.
Interpellation
des Abgeordnetem Schenk
an den Finanzminister
über die rücksichtslose Steuereintreibung
bei Arbeitern.
Der Arbeitslose Josef Kolitsch, ßärringen,
Nr. 2, bis 1923 in Deutschland in Arbeit, wegen
Arbertsmangel ausgewiesen, versuchte 1927 stell
durch Gründung einer Wäscheerzeugung aus -sei-
ner verzweifelten Lase zu befreien. Er selbst
hatte nicht die geringsten Barmittel, konnte da-
her nirgends Kredit erhalten, wesshalb er diese
Geschäftsgründung auf den Namen Theresia Rei-
nelt vornahm. Er arbeitete bis 1932 mit grösster
Anstrengung, konnte jedoch infolge der einset-
zenden Wirtschaftskrise keine Erfolge buchen.
Am 5. I. 1932 musste er das Geschäft liqui-
dieren. Trotz grösster Entbehrung und Sparsam-
keit konnte ein Gewinn nicht erzielt werden. Auch
die trotzdem aufgelaufenen Steuern musste er
schuldig bleiben, sodass nach Aufgabe des Ge-
schäftes noch ein Stenerrest von aber 4. 000. - Kč
auf den Namen Theresia Reinelt verblieb, bei
weicher auch schon mehrmals Exekution vorge-
nommen wurde. Die Übrigen Geschäftsschulden
von 9000. - Kč hat die Mutter des Arbeitslosen
Kolitsch auf ihr Häuschen verbüchern lassen, nur
um eine Schädigung der Gläubiger zu vermei-
den.
Nun begann der Arbeitslose intensiv eine an-
dere Verdienstmöglichkeit zu suchen. Der Erfolg
seiner angestrengten Bemühungen war, dass er
in 4 Jahren zusammen durch 33 Wochen als
Bauarbeiter Beschäftigung fand. Während dieser
Zeit wurde zweimal mit eindringlicher Schilde-
rung seiner Verhältnisse der Versuch unternom-
men, eine Abschreibung der Steuern zu erreichen.
Diese Hoffnung wurde durch einen abweislichen
Bescheid begraben.
Trotzdem der Name Josef Kolitsch mit der
geschilderten Sache betr. Steuerschuld nicht in
direktem Zusammenhang EU bringen ist, erschien
am 11. III. d. J. der gefürchtete Steuerexekutor
J. Kompan bei ihm, um einen Betrag von Kč
29. 40 an Umsatzsteuer aus dem Jahre 1931 ein-
zutreiben. Der Arbeitslose erklärte, dass er kei-
nen Heller Bargeld besitzt und ausserdem nicht
einmal im Bezug der Lebensmittelkarte steht.
Daraufhin nahm der Exekutor Taschenpfän-
dung vor und nahm dem Arbeitslosen seine Ta-
schenuhr ab, das letzte Wertstück, das ihm nich
verblieben ist. Kotitsch ersuchte um Aufnahme
eines Protokolles, was vom Exekutor abgelehnt
wurde. Durch die Aufregung, die durch das Ver-
halten des Steuerleuten entstand, erlitt die In-
6
haberin der Wohnung, Theresia Reinelt einen
Anfall von Herzkrämpfen, sodass ärztliche Hilfe
notwendig wurde. Der Exekutor liess sich durch
diesen dramatischen Vorfall nicht im geringsten
in seiner Amtshandlung stören. Die Verwandten
machten den Exekutor aufmerksam, dass Kolitsch
keine eigene Wohnung besitze und forderten ihn
unter Berufung auf den Zustand der Theresia
Reinelt auf, die Wohnung zu verlassen. Auch die-
ser Aufforderung kam er nicht nach.
Um das letzte Wertstück zu erhalten, sah
sich die Frau des Arbeitslosen gezwungen, den
Betrag von Kč 29. 40 leihweise zu verschaffen,
zumal auf die Uhr bereits ein Betrag anderwei-
tig geborgt war. Wir führen folgende Zeugen
für den geschilderten Vorfall am 11. März 1936:
Johann Eberhardt, städtischer Wachmann, Bärrin-
gen Nr. 1, Theresia Reinelt, Private, Bärringen
Nr. 2, Mizzi Kolitsch, Arbeiterin, Bärringen Nr. 2,
Willy Reinelt, Drogist, Bärringen Nr. 2.
Wir stellen fest:
1. Kolitsch kann keine Umsatzsteuer schul-
dig sein, da er auf seinen Namen niemals ein
Geschäft betrieben hat. Gegen die urtümliche
Vorschreibung dieses Umsatzsteuerbetrages wur-
de bereits im Jahre 1931 Einspruch erhoben und
die Vorschreibung retourniert.
2. Es ist bekannt, dass dieser Exekutor durch
sein rücksichtsloses Vorgehen eine vorzeitige, de-
finitive Anstellung zu erreichen sucht und dass
er in diesem Bestreben die vom Finanzministe-
rium erlassenen Weisungen betreffend Exekuti-
onsschutz arbeitsloser Steuerschuldner, vollstän-
dig ausser Acht lässt.
3. Dass die Geduld und der Respekt der deut-
schen Bevölkerung der ČSR, welche bis jetzt
gegenüber der tschechischen Organen geübt wur-
de, langsam aber sicher einer Verzweiflungsstim-
mung und offenen Empörung Platzt macht.
4. Nur durch die Besonnenheit und der un-
beschreiblichen Geduld der hiesigen Bevölkerung
kam es bis jetzt zu keinen Exzessen. Die Regie-
rung muss daher in Anbetracht des Verhaltens der
Bewohner der Elendsgebiete, unverzüglich Wei-
sungen herausgeben, welche die Steuerbehörden
zu einem menschlicheren Vorgehen veranlasst.
Wir fragen den Herrn Finanzminister:
Ist der Herr Minister bereit, Massnahmen zu
ergreifen, damit das an dem Arbeitslosen Josef
Kolitsch begangene Unrecht gut gemacht werde
und überhaupt in der Steuerpraxis gegenüber den
kleinen Steuerzahlern eine grundlegende Aende-
rung eintrete?
Prag, am 2. März 1936.
Schenk,
Hodinová-Spurná, Vodička, Sliwka, Beuer, Bor-
kaňuk, Kosik, Dölling, Schmidke, Dvořak, Ma-
chačová, Šverma, Zupka, Slanský, Kliment, Ši-
roký, Vallo, Klima, Synek, Nepomucký,
Dr. Jar. Dolansky.
Původní znení ad 390/V.
Interpellation
des Abgeordneten Guido Klieber
an den Minister des Innern
wegen absichtlicher Verzögerung der
Bestätigung eines neugewählten Ge-
meindevorstehers.
Mitte September 1935 legte der Gemeinde-
vorsteher von Budau Bezirk Luditz, Abgeord-
neter Guido Klieber, seine Stelle als Gemeinde-
vorsteher von Budau nieder. In der Sitzung der
Gemeindevertretung am 29. September 1935 wur-
de zum neuen Gemeindevorsteher Herr Franz
Lang aus Budau gewählt. Am 30. September 1935
ging die Anzeige von der Mandatsniederlegung
und der Wahl des neuen Gemeindevorstehers,
Franz Lang, an die Bezirksbehörde in Luditz ab.
Bereits am 2. Oktober 1935 waren über Auftrag
der ßezirksbehörde Luditz Gendarmerieerhebun-
gen in Budau über die Person des neuen Ge-
meindevorstehers durchgeführt und an die Be-
zirksbehörde Luditz weitergeleitet worden.
Die Bezirksbehörde Luditz sandte den Akt
mit den Erhebungen unter Geschäftszahl 23. 476
an die Landesbehörde nach Prag ein, wo er am
7. November 1935 einlangte. Am 13. November
1935 sandte die Landesbehörde den Akt zu neu-
erlichen Erhebungen an die Bezirksbehörde in
Luditz zurück. Hier blieb der Akt durch zwei
Monate liegen und es wurde von der Landes-
behörde in Prag seine Erledigung dreimal, zu-
letzt am 11. Jänner 1936, urgiert. Gleichzeitig mit
dieser letzten Urgenz wurde der Bezirksbehörde
m Luditz eine Frist zur Erledigung von drei Wo-
chen vorgeschrieben, worauf diese am 31. Jänner
1936 das Landesamt in Prag um eine neue Ver-
längerung der Frist zur Vorlage des Aktes er-
suchte. Am 14. Feber 1936 wurde von der Lan-
desbehörde in Prag dem Ansuchen um Verlän-
gerung der Frist entsprochen und am 18. Feber
1936 ging der ganze Akt von der Bezirksbehörde
Luditz an die Landesbehörde in Prag ab.
Trotzdem die Bezirksbehörde in Luditz für
die durchzuführenden Erhebungen über drei Mo-
nate Zeit hatte, waren diese noch immer nicht
vollständig durchgeführt, was zur Folge hatte,
dass der Akt am 10. März 1936 von der Landes-
behörde zur Ergänzung der Erhebungen noch-
mals an die Bezirksbehörde in Luditz abging. Der
Gegenstand der. Erhebungen ist die Klärung des
Umstandes ob der neue Gemeindevorsteher Franz
Lang als Mitglied der ehemaligen Deutschen Ge-
werbepartei in die Gemeindevertretung von Bu-
dau kandidiert hatte.
7
Es ist also die Tatsache zu verzeichnen, dass
der Gemeindevorsteher von Budau, obwohl seine
Wahl der Bezirksbehörde in Luditz bereits am
30. September 1935 bekanntgegeben wurde, nach
sechsmonatlicher Dauer noch immer nicht in sei-
nem Amte bestätigt ist. Dieser Vorgang stellt
ein gesetzwidriges Eingreifen und eine gesetz-
widrige Missachtung der Rechte der Selbstver-
waltungskörper dar und ist geeignet, das Ver-
trauen der Bevölkerung in die Achtung der Ge-
setze von Seiten der zuständigen Staatsstellen
zu erschüttern.
Wir richten daher an den Herrn Minister des
Innern die nachstehenden Anfragen:
1. Ist dem Herrn Minister diese Tatsache be-
kannt und billigt er die absichtliche Verzögerung
der Bestätigung eines Gemeindevorstehers und
dadurch den gesetzwidrigen Eingriff der staatli-
chen Verwaltungsbehörden in die Rechte der
Selbstverwaltungskörper?
2. Ist der Herr Minister bereit, die für die-
se absichtliche Verzögerung verantwortlichen Be-
amten zur Verantwortung zu ziehen?
3. Ist der Herr Minister bereit, dem Landes-
amte in Prag und der Bezirksbehörde in Luditz
den Auftrag zu erteilen, sofort die Erhebungen
durchzuführen und den neugewählten Gemeinde-
vorsteher in seinem Amte zu bestätigen?
4. Ist der Herr Minister bereit, in Hinkunft
dafür zu sorgen, dass sich solche Fälle von ge-
setzwidrigen Eingriffen und schleppendem Gan-
ge der Administrative nicht mehr wiederholen?
Prag, am 7. April 1936.
Klieber,
Ing. Richter, Fischer, Stangl, Kundt, Hollube, Ing.
Llschka, Jäkel, Wollner, Illing, May, Obrlik,
Ing. Künzel, Axmann, Liebl, Sandner, Ing. Schrei-
ber, Dr. Eichholz, Dr. Kellner, Dr. Neuwirth,
Jobst.