Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

388.

Interpelace:

I. posl. dr. Fencika předsedovi vlády o neplatnosti Generálního statutu,
II. posl. Polívku min. vnútra vo veci výstavby a vyúčtovania r. k. školy v Šávolu, okres Lučenec,

III. posl. dr. Fencika min. vnitra a min. spravedlnosti o amnestii presidenta Osvoboditele pro
Podkarpatskou Rus,

IV. posl. Döllinga min. vnitra, že krnovské policejní komisařství pronásleduje krnovské dělnické
hnutí,

V. posl. Döllinga min. soc. péče a min. vnitra, že jihlavské textilní závody soustavně porušují
zákon o pracovní době,

VI. posl. A. Nitsche min. spravedlnosti o zevním označení levočského krajského soudu,
VII. posl. Maye min. vnitra, že rumburský okresní úřad zakázal schůzi,

VIII. posl. dr. Jillyho a Axmanna min. vnitra a min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o oběž-
níku brněnského zemského úřadu o přijímání do veřejných nemocnic,

IX. posl. Illinga min. vnitra, že četnictvo v Malé Černoci v okrese podbořanském bez důvodu hro-
madně obvinilo sudetskoněmeckou stranu,

X. posl. Beuera min. vnitra, že českokameničtí četníci ztýrali mladistvého dělníka Hünigena,

XI. posl. Jarossa min. sociálnej pečlivosti o zaistení chleba 80 robotníkom prepusteným uhol-
nými doly akc. spol. v Čakanovciach,

XII. posl. Döllinga min. vnitra o zastavení činnosti opavské místní skupiny průmyslového svazu
chemických, sklářských a keramických dělníků,

XIII. posl. dr. Fencika předsedovi vlády a min. školství a nár. osvěty o učebnicích a vyučovacím
jazyku ve školách na Podkarpatské Rusi.

388/I (překlad).

Interpelace

poslance dr. Š. A. Fencika

předsedovi vlády
o neplatnosti Generálního statutu.

1. Ústavní listina Československé republiky jest
jediný, výlučný a základní zákon o autonomii Pod-
karpatské Rusi. § 3 hlavy I praví: "Samosprávné
území Podkarpatské Rusi... bude vypraveno
nejširší autonomií... ", sněm, jenž "je pří-
slušný usnášeti se o zákonech ve věcech jazy-
kových, vyučovacích, náboženských a místní

správy... " (Zákon č. 121/1920 Sb. z. a n. ze
dne 29. února 1920. )

2. Generální statut byl dočasnou normou, než
by byl svolán sněm a volby do sněmu se měly ko-
nati "ne později než 90 dní po volbách do vše-
obecného Národního shromáždění Československé
republiky" (č. 26. 536/9 ze dne 18. listopadu 1919),
a nemá platnosti z těchto důvodů:

a) není smlouvou, neboť smlouvu podpisují obě
strany a Generální statut podepsali jen za česko-
slovenskou vládu generál Hennocque a administrá-
tor Brejcha;

b) není zákonem, neboť zákony podle ústavní
listiny může vydávati jen Národní shromáždění
Č. R., a v samosprávných věcech sněm Podkarpat-
ské Rusi;

c) není pravoplatným vládním nařízením, neboť
každé vládní nařízeni se vydává podle nějakého
zákona a podpisují je všichni členové vlády, ale

---

2

Generální statut nemá zákonitého podkladu, neboť
se neopírá o žádný zákon, a není na něm podpisu
ani jediného ministra;

d) není také správním nařízením, neboť postrádá
zákonitého podkladu, tím spíše, že jde o věci auto-
nomního území, jehož práva zabezpečuje mírová
smlouva a ústavní listina;

e) není závazný, neboť všeobecné závazná pra-
vidla podle zákona ze dne 13. března 1919, č. 139
Sb. z. a n., jsou podrobena kodifikaci, ale Gene-
rální statut nebyl vyhlášen ve Sbírce zákonů a na-
řízeni;

f) není zákonem ani nařízením i proto, že zá-
kony a nařízení mají vždy formu příkazu a uvádí
se v nich, kdo je má provésti. V Generálním sta-
tutu vláda jej pouze "předkládá"... "k organi-
saci a správě Podkarpatské Rusi";

K) nemá platnosti: za prvé, poněvadž byl vy-
hlášen před ratifikováním podmínek mírové smlou-
vy, t. j. před 20. únorem 1920, tedy když podle
mírové smlouvy nebylo lze vydávati pravoplatné
zákonné předpisy;

za druhé, poněvadž každé zákonité opatření, tý-
kající se autonomie Podkarpatské Rusi, musí se
opírati o zákon č. 121/1920 Sb. z. a n., do něhož
byla pojata všechna ustanovení mírové smlouvy;

za třetí podle § 3 zmíněného ústavního zákona
č. 121/1920 Sb. z. a n. vláda vydala dne 26. dubna
1920 druhý statut pod č. 356/1920 Sb. z. a n.,
se všemi náležitostmi nařízení (t. j. má formu
příkazu, podepsali jej všichni ministři a byl vy-
hlášen ve Sbírce zákonů a nařízení), jímž se mění
a doplňuje Generální statut, při čemž se nikde
neuvádí, která ustanovení Generálního statutu se
mění, jak to obvykle bývá při změnách, a nikde
se neustanovuje platnost Generálního statutu;

za čtvrté Generální statut není platný proto, že
odporuje ústavnímu zákonu č. 121/1920 Sbírky zá-
konů a nařízení, neboť určuje jazyk Podkarpatské
Rusi, zatím co podle ústavního zákona č. 121/1920
Sb. z. a n. o jazyku Podkarpatské Rusi rozhoduje
sněm.

1. Ví pan předseda vlády, že Generální statut
nemůže býti základem pro nařízení v autonomních
věcech Podkarpatské Rusi?

2. Hodlá pan předseda vlády učiniti opatření, aby
všechny příkazy, nařízení a ustanovení minister-
stva školství a národní osvěty, týkající se vyučo-
vacího jazyka ve školách Podkarpatské Rusi a
zakládající se na Generálním statutu, byly ihned
zrušeny jako protizákonné?

3. Hodlá pan předseda vlády učiniti opatření,
aby všechna nedorozumění s odkazováním na tak
zvaný "Generální statut" byla likvidována a aby
příště vládní nařízení v autonomních věcech Pod-
karpatské Rusi neodporovala § 3 hlavy I ústavní
listiny československé republiky?

V Praze dne 17. března 1936.

Dr. Fencik,

inž. Schwarz, dr. Novotný, inž. Protuš, dr. Štůla,
Chmelik, Jan Sedláček, Kut, Trnka, dr. Branžov-
ský, Ivák, Ježek, Holeček, Knebort, Gajda, Zvoní-
ček, dr. Rašín, dr. inž. Toušek, Špaček, dr. Domin,
Smetánka.

388/II.

Interpelácia

poslanca Vlad. Polívku
ministra vnútra

vo veci výstavby a vyúčtovania r. k. školy
v Šávolu, okres Lučenec.

V obci Šávolu, okres Lučenec, je predsedom
cirkevnej školskej stolice dr. Rónay. Cirkevná sto-
lica usniesla sa počiatkom r. 1934 prestavať a roz-
šíriť cirkevnú ľudovú školu. Všetky práce viedol
z poverenia cirkevnej stolice menovaný dr. Rónay,
r. k. farár.

Politická obec prispela na stavbu značným ob-
nosom Kč 60. 000-. Predseda vykázal celkovú po-
trebu na prestavbu v obnose Kč 77. 016-65. Preto
sa započalo so stavbou z prostriedkov poskytnu-
tých obcou. Vyúčtovanie nákladu Kč 77. 016-
bolo ale len pre obec a cirkevnú stolicu. Pre kra-
jinský úrad, od ktorého sa tiež žiadala podpora,
vypracoval sa iný rozpočet a síce v obnose
Kč 238. 000-. Na tento fingovaný rozpočet bola
poskytnutá podpora krajinským úradom (krajin-
ským výborom) v čiastke Kč 40. 000-. Vyplatený
bol tento obnos 4. /IX. 1935 do rúk predsedu
cirkevnej školskej stolice p. dr. Rónaymu. Tento
poukaz aj výplatu po tri mesiace svojim cirkevní-
kom tajil. Títo v mienke, že dosiaľ obnos nebol
vyplatený, urgovali na kraj. úrade poukaz pod-
pory. Bolo im sdelené, že poukaz a výplata bola
učinená do rúk predsedu cirkevnej škol. stolice
p. dr. Rónaymu.

Cirkevníci žiadali p. farára a predsedu škol.
cirkevnej stolice o vyúčtovanie. V takejto situácii
ovšem nemohol pán farár ďalej vec zatajovať,
preto predložil vyúčtovanie a dokázal, že sú
všetky peniaze vyplatené. Na získame príspevku
v obnose Kč 40. 000- vyúčtoval p. dr Rónay
náklad Kč 15. 008. 80.

V tomto vyúčtovaní figuruje 9 (deväť) ciest
urgenčných do Bratislavy a úplatky referentom
na krajinskom úrade v celkovej výši Kč 8000-,
dar pre nezamestnaných k rukám p. referenta
Kč 3000--, ktorý určoval výšku príspevku a rôzne
iné platy.

Niektorí členovia cirkevnej školskej stolice
zistili aj iné rôzne nesprávnosti v celkovom vy-
účtovaní prestavby školy, ako nepodpísané
stvrdzenky na výplatu peňazí aj prepísaný ná-
kladný list, kde bolo účtovaných Kč 112-, hoci
sa platilo len Kč 12-. S naprostou nedôverou
hľadeli na celkové vyúčtovanie a žiadali revíziu
vyúčtovanie príspevku krajiny ako aj celkové vy-
účtovanie prestavby po stránke účetnej.

Bohužiaľ výsledku sa dodnes nedočkali.

Podobne ani od cirkevnej vrchnosti cirkevníci
sa dodnes nedočkali revízie a uvedenie vecí do
poriadku.

Delegovaný úradník okresného úradu v Lučenci
žiadal, aby závadné doklady vrátily sa pánu fa-
rárovi dr. Rónaymu, aby si ich mohol opraviť a
tak si mohol skontrolovať vyúčtovanie.

---

3

Cirkevníci majú plným právom dojem a sú pre-
svedčení, že je tu istá snaha napomáhať ukryť a
zatušovať špatnosť a neodstraniť pána farára ako
predsedu cirk. škôl. stolice v tom smere, aby
mohol dodatočne opraviť a zakryť prvý výkaz vy-

účtovania. Tento výkaz vyúčtovania prikladám
v originále maďarskom pánu ministrovi, lebo sa
jedná o obec maďarskú v okrese lučenskom, ako
ho podal p. dr. Rónay.
Preklad zní:

Útraty prímluv o príspevok:
5. XI. 1934.		Kč	68 -
	hotel, stravné ........	Kč	121. 50
	cesta zpäť ..........	Kč	68 -
6. XI. 1934.	šk. stavebný radca (?) .....	Kč	32 -
	Ústr. kat. škol. kancelárii....	Kč	100 -
9. XI. 1934.	Kolky ...........	Kč	48 -
19. XI. 1934.	Cesta do Lučenca a zpäť....	Kč	6 -
		Kč	15 -
22. XI. 1934.	Cesta do Lučenca a zpäť....	Kč	6. -
	Cesta do Bratislavy, rýchlik...	Kč	96. -
	pokoj, stravné ........	Kč	2. 133. 20	(administr. odbor)
	cesta nazpäť ..........	Kč	68. -	(administr. odbor)
14. XII. 1934.	Telegram škol. kancelárii....	Kč	5. -	(administr. odbor)
14. XII. 1934.	Cesta do Lučenca a zpäť....	Kč	6. -
9. I. 1935.	Cesta do Bratislavy ......	Kč	68 -	(administr. odbor)
		Kč	84. 60	(administr. odbor)
	cesta zpäť .........	Kč	96 -
26. I. 1935.	Expres dopis od kancelárie...	Kč	4. -
27. I. 1935.	Cesta do Bratislavy ......	Kč	96. -	škol. referát
	pokoj, stravné ........	Kč	2. 145. -	škol. referát
	cesta zpäť .........	Kč	68. -
11. II. 1935.	Expres dopis od kancelárie...	Kč	4. -
12. II. 1935.	Cesta do Lučenca .......	Kč	6. -
18. II. 1935.	Cesta do Bratislavy cez Levice..	Kč	84 -	stav. kr.
	ubytovanie, stravné ......	Kč	2. 117. 60
	cesta zpäť .........	Kč	96. -
26. II. 1935.	Cesta do Lučenca .......	Kč	6. -
10. III. 1935.	Cesta do Bratislavy cez B. Bystricu	Kč	52 -
	obed ............	Kč	12. 40
	cesta zpäť ..........	Kč	52. -
3. IV. 1935.	Cesta do Bratislavy cez Levice.	Kč	84. -	fin. odd.
	ubytovanie, stravné ......	Kč	2. 079. 80	na financ. odděl.
	cesta zpäť ..........	Kč	68. -
11. IV. 1935.	Cesta do Bratislavy cez B. Bystricu	Kč	52. -
	na fond nezaměstnaných....	Kč	3. 000. -	podpora předsedovi
	stravné a útraty .......	Kč	74. 50	bisz.
	cesta zpäť ..........	Kč	52. -
18. IV. 1935.	Expres dopis od kancelárie...	Kč	4. -
19. IV. 1935.		Kč	6. -
23. IV. 1935.	Expres doporuč, dopis .....	Kč	4. -
13. VI. 1935.	Cesta do Bratislavy, rychlík...	Kč	96 -
	ubytovanie, stravné ......	Kč	229. 20	taj.
	Skoblovi ..........	Kč	1. 000. -	ústr. kat. škol.
15. VI. 1935.	Cesta zpäť cez Levice ......	Kč	84 -	kancelária
20. VII. 1935.	Doporuč, dopis Dvořákovi....	Kč	3. -
6. VIII. 1935.	Expres dopis od kancelárie...	Kč	4. -
	Doporuč, dopis kancelárii....	Kč	4. -
5. IX. 1935.	Kvitančné kolkovné ......	Kč	400. -
	Dohromady...	Kč	15. 008. 80

K tomuto vyúčtovaniu priložil pán dr. Rónai na-
sledovné vysvetlenie:

Prvých Kč 2. 000. - bolo platené v odbore admi-
nistratívnom, druhých v školskom referáte, tretích
v odbore stavebnom, štvrtých v odbore finančnom,
Kč 3. 000. - v prospech fondu nezamestnaných
predsedovi komisie, ktorý navrhuje výšku prí-
spevku, 1. 000 Kč však tajomníkovi ústr. kat škol-
skej kancelárie, ktorý celú vec viedol. Preto bolo
treba toľko platiť, lebo ináč by sme neboli dostali
nič; škola, ktorá už dostala väčší príspevok pro-
stredníctvom okresu alebo ináč, v novšej dobe ne-

môže dostať zemskej podpory, predtým ešte do-
stala od zemského úradu 10 % stavebného nákladu
zbývajúceho po srážke obdržaného príspevku, te-
raz však už nedostane nič, lebo každá škola má
dostať príspevok len z jedného prameňa a nie zo
dvoch!

Viď na 68. stránke knihy.

Vyúčtovanie pána farára ako predsedu škol.
cirk. stolice je jasné.

Zo subvencie vydáva účet na 15. 008. 80 Kč. Pria-
mo zdrcujúcim dojmom pôsobí jeho vysvetlenie,
keď podáva výklad kam prišlo 8000 Kč, ďalej

---

4

3000 Kč a 1000 Kč, t. j. 12. 000 Kč na úplaty.
Nemáme práva sa miešať do vnútorných pomerov
cirkevných a ich účtovania. Nemôžeme ale prejsť
mlčaním ono priznanie pána farára k tomu, že
robil úplatky. Je tu dvojaká možnosť: Alebo
úplatky skutočne robil - tomu sa nám ale nechce
veriť - a potom zasluhujú vinníci prísneho po-
trestania, alebo pán farár vyúčtováva subvenciu
nesprávne - nechceme užiť silnejších slov - a
zakrýva svoju nestatočnosť za kadejaké pochy-
bené úplatky, ktoré neboly a majú len zastrieť
zmiznutie do neznámych miest značného obnosu
peňazí.

Potom by bolo potrebné, aby všetci úradníci,
ktorí mali česť byť v akomkoľvek styku s p. dr.
Rónayom, podali na neho žalobu pre pomluvu a
nactiutrhanie. Nech dokáže pred súdom tieto svoje
tvrdenia.

Podpísaní sa dotazujú pána ministra:

1. Je mu známy uvedený prípad poskytnutia
zemskej subvencie r. k. škol. cirk. stolici v Šá-
volu, okres Lučenec?

2. Je ochotný tento prípad dať prísne vyšetriť
a eventuelných vinníkov potrestať, dokáže-li sa
nesprávnosť ?

3. Je ochotný stíhať eventuelne dr. Rónaya v prí-
pade, keď sa dokáže, že žiadne úplatky nedával,
aby obránil česť nevinných úradníkov?

V Prahe dňa 14. III. 1936.

Polívka,

Zeminová, dr. Neuman, Bergmann, Netolický, dr.

Kozák, Jenšovský, dr. Moudrý, Fr. Langr, Uhlíř,

David, F. Richter, Stejskal, Tichý, Fiala, Hatina,

Bábek, Šmejcová, Tykal, Mikuláš, Hrušovský.

388/III (překlad).

Interpelace

poslance dr. Š. A. Fencika

ministrovi vnitra a ministrovi spravedl-
nosti

o amnestii presidenta Osvoboditele pro
Podkarpatskou Rus.

1. President Osvoboditel T. G. Masaryk rozhod-
nutím ze dne 14. prosince 1935 udělil amnestii
mezi jinými všem, kdož se provinili proti zákonu
o spolcích a shromážděních (zák. č. 134, 135/1867
ř. z., odst. II, lit. b).

2. Podle zákona č. 11/1918 Sb. z. a n., spolkový
a shromažďovací zákon č. 134, 135/1867 ř. z. mají
platnost jen na území historických zemí, t. j. Čech,
Moravy a Slezska, a na území Slovenska a Pod-
karpatské Rusi mají platnost nařízení bývalého
maďarského ministerstva vnitra (na př. nařízení
býv. min. vnitra ze dne 29. dubna 1873, č. 1394, ze

dne 1. března 1873, č. 773, ze dne 30. září 1913,
č. 7430 atd., poslední právě o shromážděních).

3. Rakouské zákony č. 134, 135/1867 ř. z. o spol-
cích a shromážděních jsou svým obsahem totožné
s uvedenými nařízeními bývalého maďarského mi-
nisterstva vnitra.

4. V amnestii presidenta T. G. Masaryka ze dne
14. prosince 1935, odst. II, lit. b) mluví se o pře-
stupcích proti zákonu spolkovému a shromažďova-
címu a v závorkách jsou uvedeny rakouské zákony
č. 134, 135/1867 ř. z. Ale maďarské zákony a na-
řízení o spolcích a shromážděních, platné ještě
nyní na Slovensku a Podkarpatské Rusi, nejsou
v amnestii pana presidenta uvedeny.

5. Každému logicky myslícímu občanovi jest
zřejmo, že amnestie pana presidenta se týká všech
přečinů proti zákonu o spolcích a shromážděních,
lhostejno, byl-li porušen zákon rakouský nebo na-
řízení bývalého maďarského ministerstva vnitra,
t. j. zákon nebo nařízení platné nyní na celém
území Československé republiky.

Nelze tedy předpokládati, že by byl president
Osvoboditel chtěl amnestovati pouze část občanů
Československé republiky, a to z Čech, Moravy a
Slezska, a občany ze Slovenska a Podkarpatské
Rusi z amnestie chtěl vyloučiti.

6. Neohlížejíce se na logické a jasné amnestijní
rozhodnutí presidenta Osvoboditele T. G. Masa-
ryka ze dne 14. prosince 1935, některé okresní
úřady a užhorodský zemský úřad, do jejichž přísluš-
nosti patří trestní řízení pro přestupky uvedené
v nařízeních býv. maďarského ministerstva vnitra
o spolcích a shromážděních, vykládají toto roz-
hodnutí tak, že se amnestie netýká obyvatelů Pod-
karpatské Rusi, poněvadž v amnestii nejsou uve-
dena nařízení platná na jejím území, nýbrž jen
zákony č. 134, 135/1867 ř. z., platné v historic-
kých zemích.

7. Zvláště mukačevský okresní úřad nechce při-
znati právo na amnestii četným občanům, odsou-
zeným pro přestupky uvedené v nařízení býv. ma-
ďarského ministerstva vnitra ze dne 30. září 1913,
č. 7430/1913, o shromážděních, které spáchali před
amnestijním rozhodnutím presidenta Osvoboditele
ze dne 14. prosince 1936.

I. Vědí páni ministři o nezákonném jednání
okresního úřadu mukačevského, pokud jde o amne-
stii, kterou president Osvoboditel T. G. Masaryk
udělil dne 14. prosince 1935 všem občanům česko-
slovenské republiky?

II. Hodlají páni ministři vydati ihned nařízení
a vysvětlení správním úřadům na Podkarpatské
Rusi, zvláště mukačevskému okresnímu úřadu, že
se amnestijní rozhodnutí presidenta Osvoboditele
ze dne 14. prosince 1935 týká všech přestupků
proti zákonům a nařízením o spolcích a shro-
mážděních, platným nyní na Podkarpatské Rusi
(mezi nimi i podle nařízení býv. ministerstva
vnitra ze dne 30. září 1913, č. 7430/1913) ?

III. Hodlají páni ministři takto napraviti mimo-
řádnou křivdu, kterou chtějí způsobiti některé
okresní úřady a užhorodský zemský úřad jisté

---

5

části občanů jediné a nerozdílné demokratické
československé republiky?

V Praze dne 19. března 1936.

Dr. Fencik,

Jan Sedláček, dr. Novotný, Smetánka, Kázus,
Trnka, dr. Branžovský, Ivák, inž. Protuš, Kut,
Gajda, dr. Domin, Zvoníček, Chmelík, Knebort,
inž. Schwarz, dr. inž. Toušek, dr. Rašín, Ježek,
Špaček, Holeček, dr. Dominik.

388/IV (překlad).

Interpelace

poslance Döllinga
ministrovi vnitra,

že krnovské policejní komisařství proná-
sleduje krnovské dělnické hnutí.

Krnovské policejní komisařství pod vedením
úředníka dr. Mainera nedbá nejhrubším způsobem
zásadních práv dělníků a jejich organisací a zne-
možňuje československým státním občanům vyko-
návati jejich ústavně zaručená práva, jak jasně
dokazují níže vylíčené věci.

1. Dne 17. dubna 1935 ohlásila krnovská místní
skupina průmyslového svazu textilních dělníků
krnovskému policejnímu komisařství veřejnou
schůzi s pořadem: "Proti závodnímu fašismu a
nuceným smlouvám - pro smlouvy se mzdami
přizpůsobenými dnešní době, pro 40hodinný pra-
covní týden s úplným mzdovým vyrovnáním". Tato
schůze byla zakázána proto, že "výše zmíněný
spolek jest podle stanov nepolitický spolek, ale za-
mýšlený program má politický ráz".

Dne 8. června 1935 ohlásil Jan Beier veřejné
schůze na den 12. července v Chařové a na den
13. července v Kostelci. Schůze byly zakázány
s tímto odůvodněním: "V podání není přesně uve-
deno, zdali schůze svoláváte Vy jako jednotlivec
nebo jménem spolku krnovské místní skupiny prů-
myslového svazu textilních dělníků v Českosloven-
ské republice. " Potom ohlásila krnovská místní
skupina průmyslového svazu prostřednictvím
svého předsedy znova obě tyto schůze s denním
pořadem: "Neprodlená pomoc sudetskoněmeckým
pracujícím". Nyní byl vydán zákaz a odůvodně-
ním: "Výše zmíněný spolek jest podle stanov ne-
politický spolek, ale zamýšlený program má po-
litický ráz. "

V říjnu 1935 ohlásil průmyslový svaz textilních
dělníků pro Krnov přednášku s pořadem: "Proč
jest vysoká konjunktura v ruském textilním prů-
myslu. Jak žijí textilní dělníci v Sovětském
svazu?" Tato přednáška byla rovněž zakázána
s odůvodněním již obvyklým: "Přednáška má poli-
tický ráz a jest nasnadě domnění, že přednášející
ve svých vývodech musí přejíti na politické po-
měry, aby odpověděl na dané otázky. Nepolitický
spolek nesmí pořádati přednášky tohoto rázu. "

Z uvedených případů, které mohou býti do-
plněny dalšími, beze vší pochyby vysvitá, že
krnovské policejní komisařství soustavně a zá-
sadně činilo vše, aby průmyslovému svazu textil-
ních dělníků znemožnilo vykonávati zákonitě za-
ručená práva.

2. Krnovská policie několikrát a bez právního
odůvodnění zabavila legálně vycházející časopis
"Roter Textilarbeiter". Dělníci, kteří měli u sebe
balíky s časopisem "Roter Textilarbeiter", byli
prostě na ulici zadrženi, musili balík otevříti, po
čemž jim byly noviny odebrány a rozdělování zne-
možněno.

3. Z četných zprav je zřejmo, že výběrčím orga-
nisace textilních dělníků byly beze všeho odůvod-
nění odebrány legální příspěvkové známky, které
byly vráceny vždy teprve po zakročení. Jednou se
dokonce pokusil inspektor Mlčoch předpisovati
bývalému pokladníkovi Schmetteovi, jak má vy-
brané příspěvky se svazem vyúčtovati a jaké
knihy má založiti. Z toho jest zřejmo, že se po-
licejní orgány naprosto proti právu vměšovaly do
vnitřních věcí skupiny odborové organisace
s úmyslem zastrašiti činovniky a členy odborové
organisace a pohnouti je, aby jednali jen podle
pokynů a předpisů policie, které odporovaly záko-
nitým právům dělníků.

4. Ze zpráv, které máme po ruce, vysvítá, že
se u činovníků a dělníků konaly svévolně domovní
prohlídky, aniž byl předložen příslušný příkaz
k prohlídce nebo byl důvod k domovní prohlídce,
při čemž pak pro nedostatek jiného materiálu
byly prostě zadrženy legálně vydané romány. Tak
byly v květnu 1934 dělníku Poppovi zabaveny dva
romány, které mu do dneška nebyly vráceny. Ne-
dostal na ně ani potvrzení. Tento případ dokazuje,
že policejní orgány, zneužívajíce své úřední moci,
připravují dělníky o jejich knihy právem nabyté.
Tím se ovšem tyto orgány proviňují trestním
činem.

5. V letech 1934/35 zakazovaly orgány zmíně-
ného policejního komisařství každému činovníkovi
odborové organisace svolávati schůze podle § 2
shromažďovacího zákona jako soukromé osobě
s odůvodněním, že nemá k tomu práva. Úředníci
tohoto komisariátu šli dokonce tak daleko, že pro-
hlašovali, že by takové soukromými osobami svo-
lané schůze podle § 2 byly považovány za nepří-
pustnou činnost odborové organisace, ačkoliv od-
borová organisace neměla s nimi naprosto co dě-
lati. Stalo se dokonce, že při kontrole jedné schůze
podle § 2 byli dělníci pokáráni pro svou účast
s tím, že jsou členy odborové organisace a proto
se nesmějí účastniti takových schůzí.

6. Když dne 30. prosince 1935 byla zastavena
činnost krnovské skupiny průmyslového svazu tex-
tilních dělníků, byly u činovníků Bruna Künzla a
Josefa Poppa v Krnově a Oty Fläschnera v Ko-
stelci zabaveny peníze odborové organisace,
známky, doklady atd., při čemž policejní orgány
provádějící domovní prohlídku nadaly potvrzeni
o zabavených předmětech a penězích. Nedbajíce
předpisů zákona nesepisují při domovních pro-
hlídkách zápis ihned, nýbrž docela proti právu žá-
dají, aby si postižení sami přišli pro potvrzení na
policejní komisařství.

7. Policejní komisařství užívá všech záminek,
aby donutilo dělníky, aby se osobně dostavili do
jeho úřadoven, aby je tam všemi prostředky za-