Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
387.
Odpovědi:
I. předsedy vlády na interp. posl. dr. Fencika o poslaneckých a senátorských mandátech (tisk
141/XV),
U. min. soc. péče a min. vnitra na interp. posl. Beuera, že českolipské okresní hejtmanství ne-
právem škrtlo vyživovací lístky (tisk 185/I),
III. min. soc. péče, min. spravedlnosti a min. vnitra na interp. posl. Beuera, že v politickém
okrese jabloneckém byli odsouzeni nezaměstnaní, poněvadž "neprávem brali vyživovací lístky"
(tisk 185/IX),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Fencika o zabavení časopisu "Náš Puť" (tisk 258/VI),
V. předsedy vlády na interp. posl. dr. Fencika o hymně (tisk 141/XIV),
VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Uhlíře o sídlech zkušebních komisí pro učitelství
na obecných a měšťanských školách (tisk 268/VIII),
VII. min. vnitra a min. soc. péče na interp. posl. Stejskala, Tučného, Laňce a Fialy o zjednání
nápravy v přídělu lístků ze státní stravovací akce v zemi české a nesociálním postupu zem-
ského úřadu v Praze (tisk 133/XV),
VIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Jana Sedláčka týkající se opětného
ustanovení
státního osvětového referenta při Krajském ústředí osvětových sborů v Olomouci (tisk
330/XV),
IX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Jarossa stran odepřen radiové koncese "Kruhu kato-
lických pracovníků" v Mužle (tisk 291/1),
X. min. financí na interp. posl. Viereckla o tom, že berní úřady vymáhajíce pohledávky proti
zemědělcům nedodržují dočasná opatření (tisk 258/II).
387/I (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelací poslance dr. Š. A. Fencika
o poslaneckých a senátorských mandátech
(tisk 141/XV).
Porovnáním výsledků voleb do Národního shro-
máždění ve volebním kraji užhorodském v letech
1925, 1929 a 1935 s výsledky v jiných volebních
krajích lze zjistiti toto:
Pokud jde o volby do poslanecké sněmovny, či-
nilo volební číslo v XXII. volebním kraji 27. 304
v roce 1925, 29. 591 v roce 1929, 34. 443 v roce 1935
a bylo při volbách v roce 1925 předstiženo ve vo-
lebním kraji XVI. (Nové Zámky - 27. 960). Nej-
bližší nižší volební čísla byla:
V roce 1925: 27. 238 (XX. volební kraj - Ko-
šice) a 26. 048 (VI. volební kraj - Louny);
v roce 1929: 28. 982 (XVI. volební kraj - Nové
Zámky) a 27. 537 (VI. volební kraj - Louny);
v roce 1935: 33. 325 (XVI. volební kraj - Nové
Zámky), 31. 362 (XX. volební kraj - Košice) a
30. 575 (XIV. volební kraj - Moravská Ostrava).
Pokud jde o volby do senátu, činilo volební číslo
ve XII. volebním kraji v roce 1925: 41. 607, v roce
1929: 47. 188, v roce 1935: 54. 801 a bylo předsti-
ženo:
v roce 1925 v XI. volebním kraji (Nové Zámky
- 47. 333), IV. (Louny - 44. 875), III. (Mladá Bo-
leslav - 44. 170), II. (Hradec Králové - 43. 079)
a X. (Prešov - 43. 025);
v roce 1929 v XI. volebním kraji (Nové Zámky
- 50. 120) a IV. (Louny - 47. 784);
v roce 1935 v XI. volebním kraji (Nové Zámky
- 57. 480). Nejblíže nižší volební čísla byla tehdy
2
54. 333 (IV. - Louny), 51. 612 (III. - Mladá Bo-
leslav).
Z těchto dat je zřejmo, že volební číslo v užho-
rodském volebním kraji neliší se, zejména pokud
jde o senát, od volebních čísel v jiných volebních
krajích takovou měrou, že by zastoupení Podkar-
patské Rusi v zákonodárných sborech bylo možno
označovati za nepřiměřené, přihlíží-li se zejména
též k tomu, že § 3 ústavní listiny zajišťuje Pod-
karpatské Rusi kromě zastoupení v Národním
shromáždění vlastní sněm, příslušný usnášeti se
o zákonech v řadě věcí. Interpelace ostatně omy-
lem uvádí, že ve volebním kraji užhorodském bylo
při posledních volbách do poslanecké sněmovny
odevzdáno celkem 349. 743 hlasů, z nichž bylo
40. 000 hlasů neplatných; číslice 849. 743 je totiž
počet zapsaných voličů, nikoliv však počet ode-
vzdaných hlasů.
Velký vzrůst volebního čísla v užhorodském vo-
lebním kraji má svou příčinu v rychlém vzrůstu
počtu obyvatelstva; případnou změnu počtu man-
dátů, připadajících na Podkarpatskou Rus, bylo
by lze ve vhodnou dobu provésti pouze v rámci
revise celostátního rozdělení mandátů.
Pokud bod II. interpelace mluví o zastoupení
ve vyšších orgánech republiky, soudím z celkové
souvislosti znění interpelace, že i tu je míněno
zastoupení v poslanecké sněmovně a v senátu a
pokládám proto i tento bod za vyřízený hořejšími
vývody.
V Praze, dne 22. února 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
387/II (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče a ministra vnitra
na interpelaci poslance Beuera,
že českolipské okresní hejtmanství ne-
právem škrtlo vyživovací lístky (tisk
185/I).
Počet neumístěných uchazečů, přihlášených
u zprostředkovatelen práce v tomto okrese, činil
7840 osob v roce 1934 a v roce 1935 6503 osob.
Přiděly poskytnuté tomuto okresu znamenají
v celku zlepšení péče o nezaměstnané, neboť okres
obdržel na státní stravovací akci 2, 592. 000 Kč
roku 1934 a 2, 914. 500 Kč v roce 1935.
Obec Falknov-Kytlice neobdržela takový příděl
stravovacích lístků, jak se uvádí v interpelaci.
Tak na př. bylo jí přiděleno 1. 355 lístků v hodnotě
13. 550 Kč pro období od 23. září do 27. října 1935,
1. 425 lístků v hodnotě 14. 260 Kč pro období od
1. prosince 1935 do 6. ledna 1936. V této obci bylo
v poslední době vyloučeno ze stravovací akce 8
osob, které nevyhovovaly směrnicím pro příděl
ze státní stravovací akce.
Rovněž v městě České Lípě v poslední době
větší vyloučení uchazečů nebylo provedeno. Pokud
některé osoby byly z akce vyloučeny, stalo se tak
proto, že neodpovídaly podmínkám směrnic. Uvá-
dí-li se v interpelaci, že lístky byly odepřeny ne-
zaměstnaným proto, že jejich otcové berou malé
výslužné, dlužno k tomu konstatovati, že ze stra-
vovací akce byli vyloučeni dle údajů úředních či-
nitelů ti uchazeči, jejichž rodiče měli měsíční dů-
chod 900 Kč i více.
Pokud pak jde o interpelované výroky politic-
kých úředníků v České Lípě, bylo příslušnými
úředními činiteli sděleno, že jmenovaní úředníci
výroků těch nepronesli.
V Praze, dne 9. března 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. Jaromír Nečas v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
387/III (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče, ministra spravedl-
ností a ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Bauera,
že v politickém okrese jabloneckém byli
odsouzeni nezaměstnaní, poněvadž "ne-
právem brali vyživovací lístky" (tisk
185/IX).
Z řad nezaměstnaných došlo okresnímu úřadu
v Jablonci n. N. více udání po dobu provádění
státní stravovací akce. Okresní úřad, který jest
povinen dbáti, aby směrnice o státní stravovací
akci byly dodržovány, šetřením zjistil, že namnoze
šlo o osoby, jež neodpovídaly platným směrnicím
o provádění stravovací akce. Okresní soudy
v Jablonci n. N. a v Tanvaldě, jimž v takových
případech bylo učiněno předepsané oznámení, od-
soudily pro neoprávněné pobírání podpor ze státní
stravovací akce větší počet osob k zákonným
trestům a k náhradě.
Ministerstvo spravedlnosti nemůže zasáhnouti,
poněvadž jde o neodvislé rozhodováni soudů.
Podotýká se, že i samy obecní sociální komise
v okrese jabloneckém si vyžádaly provedení kon-
troly u jednotlivých zaměstnavatelů o výdělku
osob podporu pobírajících.
V P r a z e, dne 10. března 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. Nečas v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
3
387/IV (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dr. Š. A. Fencika
o zabavení časopisu "Náš Puť"
(tisk 258/VI).
Zabavení v interpelaci uvedeného článku čís. 66
časopisu "Náš Puť" z 12. prosince 1935, zařízené
státním zastupitelstvím v Užhorodě, bylo soudem
přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno.
Opravné prostředky nebyly podány.
Různému postupu orgánů tiskové přehlídky ne-
lze zcela zabrániti, ježto při zjišťování veřejného
zájmu rozhoduje i zřetel na místní poměry.
V Praze, dne 19. března 1936.
Ministr spravedlnosti;
Dr. Dérer v. r.
387/V (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dr. Š. A. Fencika
o hymně (tisk 141/XIV).
Vláda vzala ve své schůzi konané dne 20. března
1936 se souhlasem na vědomí, že na Podkarpatské
Rusi hraje a zpívá se po státní hymně píseň "Pod-
karpatští Rusíni, opusťte hluboký sen" a sou-
časně se usnesla, že stav tento má býti i budoucně
až na další zachováván.
V P r a z e, dne 24. března 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
387/VI.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Frant. Uhlíře
o sídlech zkušebních komisí pro učitelství
na obecných a měšťanských školách (tisk
268/VIII).
Podle zkušebního řádu pro zkoušky učitelské
způsobilosti pro obecné a měšťanské školy, vyhlá-
šeného výnosem ministerstva školství a národní
osvěty ze dne 23. ledna 1935, č. 56. 827/34-I, zři-
zují se příslušné zkušební komise odděleně jednak
pro školy obecné, jednak pro školy měšťanské.
Nižší počet zkušebních komisí pro školy měšťan-
ské, jichž sídla byla určena vyhláškou minister-
stva školství a národní osvěty ze dne 15. ledna
1936 a mezi nimiž jako sídla zkušebních komisi
pro měšťanské školy s vyučovacím jazykem česko-
slovenským nejsou místa uvedená v interpelaci,
odpovídá té skutečnosti, že počet přihlášek ke
zkouškám učitelské způsobilosti pro měšťanské
školy jest mnohem nižší než ke zkouškám učitel-
ské způsobilosti pro školy obecné. Při určování
sídel jednotlivých zkušebních komisí pro měšťan-
ské školy bylo ovšem nutno dbáti ještě toho, aby
odbornými examinátory pro jednotlivé předměty
při zkoušce učitelské způsobilosti pro řečený druh
škol mohli býti podle podmínky výše vyznačeného
zkušebního řádu jmenováni profesoři vysokých
škol, po případě škol středních, odborných nebo
učitelských ústavů, aprobovaní z řečených před-
mětů pro střední školy, a to pro úspornost, z míst-
ních ústavů. Kromě toho bylo přihlíženo i ke geo-
grafickému rozloženi míst řečených komisí a
ovšem též i k jejich poloze se zřetelem na národ-
nostní osídlení té které země.
Ministerstvo školství a národní osvěty však po-
dle zkušeností, k nimž dojde s dosavadním počtem
komisí, uváží o podnětu, daném interpelaci, na
jeho rozmnožení.
V Praze, dne 19. března 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.
387/VII.
Odpověď
ministra vnitra a ministra sociální péče
na interpelaci posl. Josefa Stejskala, Tuč-
ného, Laňce a Fialy
o zjednání nápravy v přídělu lístků ze
státní stravovací akce v zemi
České a ne-
sociálním postupu zemského úřadu v Praze
(tisk 133/XV).
Státní stravovací akce provádí se podle směrnic
vydaných na podkladě usnesení vlády výnosem
ministerstva soc. péče ze dne 28. června 1933,
č. 28. 200/III-E/1933. Za základ přídělu potřebných
prostředků pro jednotlivé okresy slouží výkazy,
sestavené zemskými úřady. Vedle částky zjištěné
podle těchto výkazů jako částky potřebné na pro-
vádění akce povoluje vláda na každé stravovací
období ještě určitou reservu, ze které se vyrov-
nává dodatečně zjištěná vyšší potřeba. Minister-
4
stvo sociální péče jest vedeno snahou, aby opráv-
něným požadavkům na státní stravovací akci
vzneseným bylo vyhovováno, při čemž za součin-
nosti úřadů akci provádějících pečuje o odstranění
případně se vyskytnuvších nedostatků. V období,
o němž mluví interpelace, se dostalo dole uvede-
ným okresům celkového přídělu v těchto částkách:
|
Čes. Lípa... |
.... Kč 255. 000 - |
|
Duchcov... |
.... Kč 393. 000 - |
|
Frýdlant... |
.... Kč 343. 000 - |
|
Hradec Králové |
.... Kč 190. 000 - |
|
Horšovský Týn |
.... Kč 133. 000 - |
|
.... Kč 50. 000 - |
|
|
Jilemnice... |
.... Kč 122. 000 - |
|
Hořice.... |
.... Kč 56. 000 - |
|
Litoměřice.. |
.... Kč 114. 000 - |
|
Něm. Jablonné. |
.... Kč 66. 000 - |
|
Turnov.... |
... Kč 47. 000 - |
Při přídělu rozhoduje jen skutečná věcná po-
třeba v jednotlivých okresech bez ohledu na ná-
rodnostní rozvrstvení obyvatelstva.
Činnost zemského úřadu v Praze nevybočovala
podle provedeného šetření z mezí vpředu zmíně-
ných směrnic.
V Praze dne 23. března 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Dérer v. r.
Ministr sociální péče:
Inž. Nečas v. r.
387/VIII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Jana Sedláčka,
týkající se opětného ustanovení státního
osvětového referenta při Krajském ústředí
osvětových sborů v Olomouci (tisk
330/XV).
Jsou mně známy význam a důležitost funkce
referenta státní osvětově služby pro obvod se-
verní a severovýchodní Moravy a pojímám proto
potřebný náklad do rozpočtových požadavků pro
rok 1937, o nichž bude arciť rozhodováno podle fi-
nanční situace až při stanovení celkového státního
rozpočtu.
V Praze dne 23. března 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.
387/IX (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance Jarossa
stran odepření radiové koncese "Kruhu
katolických pracovníků" v Mužle (tisk
291/I).
Spolku "Jednota katolických pracovníků"
v Mužle byla jeho koncese na zřízení a provozo-
vání rozhlasového přijímače zrušena koncem
června 1934 v souvislosti se zjištěním, že stanice
bylo zneužíváno k šíření závadných zahraničních
rozhlasových programů. Okolnost ta spolu s další
okolností, že nebyly dosud předloženy jmenova-
ným spolkem stanovy, ve kterých by bylo vý-
slovně pamatováno na provozování radiového při-
jímače, jsou také příčinou, proč nedošlo k opět-
nému propůjčení zrušené koncese. O takovém
opětném propůjčení nerozhoduje ovšem poštovní
úřad. nýbrž jeho nadřízené instance.
Pokud se týká výtky, že přednosta poštovního
úřadu v Mužle při jednání s funkcionáři jmeno-
vaného spolku počínal si nepřípustně a že užil
urážlivých výroků, tu potvrdil sám předseda
spolku p. Štefan Kolen osobně vyšetřujícímu úřed-
níku bratislavského poštovního a telegrafního ře-
ditelství, že takových urážlivých slov vůči funkcio-
nářům spolku užito nebylo. Korektní postup před-
nosty poštovního úřadu v Mužle potvrdil také
místní podnikatel poštovních jízd p. F. Zsitva,
jenž byl náhodou přítomen jednání, na které si
stěžujete.
Vyšetřování nepotvrdilo ani výtku, že přednosta
poštovního a telegrafního úřadu v Mužle neza-
chovává úředních hodin. Naopak bylo prokázáno
svědectvím místního četnictva, notářského úřadu
a obyvatelstva sousedícího s poštovním úřadem,
že úřední hodiny jsou zachovávány přesně.
Za těchto okolností nemá ministerstvo pošt a
telegrafů příčiny, aby proti přednostovi poštov-
ního a telegrafního úřadu v Mužle zakročovalo.
V Praze dne 20. března 1936.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
387/X (původní znění).
Odpověď
ministra financí na interpelaci poslance
Františka Viereckla
o tom, že berní úřady vymáhajíce pohle-
dávky proti zemědělcům nedodržují do-
časná opatření (tisk 258/II).
5
V interpelaci se neuvádí, ve kterých případech
nebo které berní úřady postupovaly proti ustano-
vením zákona č. 33/1934 Sb. z. a n. a vládního
nařízení č. 259/1934 Sb. z. a n. o dočasných opa-
třeních v exekučním a konkursním řízení proti
zemědělcům, nebo proti ustanovením vládního na-
řízení č. 142/1934 Sb. z. a n. ve znění vládních
nařízení č. 207, resp. 211 a č. 258 Sb. z. a n.
z roku 1934 o dalších dočasných opatřeních při
vymáhání pohledávek proti zemědělcům v okresích
zvlášť těžce postižených neúrodou. Nemělo proto
ministerstvo financí možnosti, aby postup berních
úřadů v konkrétních případech, jež snad daly
podnět k interpelaci, přezkoumalo a o nezákon-
ném postupu berních úřadů se přesvědčilo. K vý-
vodům interpelace lze tedy odpověděti pouze vše-
obecně.
K tvrzení interpelace, že berní úřady nařizovaly
v četných místech státního území, zvláště však
v územích nouzových, dražby proti zemědělcům
k vymožení dlužných daní a poplatků, nutno
především podotknouti, že citované zákonné před-
pisy vyhlášení dražeb nevylučovaly, neboť jak od-
klad prodeje (dražby) věcí movitých a nemovi-
tých (případně odklad nebo zrušení vnucené
správy nebo odložení konkursu) podle ustanovení
§§ 1 a 5 zák. č. 33/1934 Sb. z. a n. a vládního na-
řízení č. 259/1934 Sb. z. a n., tak i odklad všech
exekučních a zajišťovacích úkonů podle ustanovení
§§ 1 a 3 vládního nařízení č. 142/1934 Sb. z. a n.,
resp. vládních nařízení č. 207, 211 a č. 268 Sb.
z. a n. z roku 1934 bylo lze povoliti jen na návrh
dlužníka. Bez návrhů dlužníků nemohly berní
úřady všeobecně upustiti od pobízení zemědělců
k placení daní a poplatků exekučními úkony,
neboť tím by jednak zanedbávaly svoji povinnost
a
jednak by svou nečinností zavinily, že by se
jednotlivcům hromadily nedoplatky až do takové
výše dluhu, že by jej bez ohrožení existence už
zaplatiti nemohli. Nařizovaly-li tudíž berní úřady
dražby proti zemědělcům, nebo prováděly-li v nou-
zových okresích jednotlivé exekuční úkony, dálo
se tak proto, že tito poplatníci návrhu na odklad
vůbec nepodali, případně že v území, jež nepa-
třilo do okresů zvlášť těžce postižených neúrodou,
nepodali návrhů ve lhůtě 14 dnů před nařízeným
prodejem (dražbou), jak v § 5 zák. č. 33/1934
Sb. z. a n. bylo stanoveno.
Ze zpráv, jež si ministerstvo financí k obsahu
interpelace vyžádalo od všech zemských finanč-
ních úřadů, jest zřejmo, že postup berních úřadů
při vyřizování podaných návrhů nebyl přísný,
neboť s výjimkou asi 100 případů u 71 berních
úřadů v zemi Slovenské bylo vyhověno všem po-
daným návrhům na odklad prodeje, případně na
odklad exekučních nebo zajišťovacích úkonů. Po-
kud jde o případy v zemi Slovenské, ve kterých
návrhům na odklad prodeje nebo jednotlivých
exekučních neb zajišťovacích úkonů nebylo vyho-
věno, zjistilo ministerstvo financí, že buď šlo
o návrhy podle ustanovení odst. 1, § 7 zák.
č. 33/1934 Sb. z. a n., resp. podle ustanovení
odst 1, čl 2 vládního nařízení Z. 258/1934 Sb. z;
a n. neodůvodněné, nebo byly vymáhány veřejné
dávky vzniklé po 9. květnu 1933, nebo konečně šlo
o exekuci na věci, které nesouvisely s provozová-
ním zemědělského podniku, a že tedy v oněch pří-
padech nebylo lze podle citovaných zákonných
ustanovení návrhům vyhověti. Nevyhovění těmto
návrhům neznamenalo ovšem ve všech případech
další pokračování v exekuci nebo dokonce prove-
dení dražby, nýbrž zpravidla byly oněm dlužní-
kům povoleny splátky k vyrovnání vymáhaného
dluhu.
Řádné respektování a provádění zákonných
ustanovení v interpelaci citovaných zaručilo mini-
sterstvo financí svými výnosy ze dne 12. dubna
1934, č. i. 20 551/34-III/9a, ze dne 27. října 1934,
č. j. 119. 276/34-III/9a, jimiž podřízené úřady upo-
zornilo na platnost zákona č. 33/1034 Sb. z. a n.,
resp. vládního nařízení č. 142/1934 Sb. z. a n.
i pro exekuci berní a vydalo podrobné pokyny za
tím účelem, aby snad berní úřady nesprávným
výkladem těchto norem nepostupovaly proti in-
tencím jejich ustanovení. Tak zejména včasné po-
dání návrhů na odklad prodeje podle § 5 zák
č. 33/1934 Sb. z. a n. umožnilo ministerstvo fi-
nancí všem zemědělcům výslovným nařízením ve
výnosu č. 20551/34, že dražební rok mají berní
úřady stanoviti tak, aby mezi doručením dražební
vyhlášky dlužníkovi a dražebním rokem byla vždy
lhůta přiměřeně delší než 14 dnů, tak aby dluž-
níkovi i po doručení dražební vyhlášky zůstalo
dosti času k přípravě a podání návrhu na odklad.
Pokud jde o okresy zvlášť těžce postižené neúro-
dou, upozornilo ministerstvo financí svým výno-
sem č. j. 119. 276/34 všechny příslušné podřízené
úřady, že návrh na odklad exekučních nebo za-
jišťovacích úkonů podle ustanovení §§ 1 a 3 vlád-
ního nařízení č. 142/1934 Sb. z. a n. může býti
podán kdykoliv, pokud úkon, za jehož odklad se
žádá, nebyl ještě proveden, a nařídilo berním úřa-
dům, aby o každém návrhu rozhodly ihned, jak-
mile bude podán, uloživši odpovědnost za včasné
vyřízení návrhů vedoucím úředníkům berních
úřadů, případně zvláštnímu exekučnímu referen-
tovi pod pohrůžkou, že exekuční výlohy budou jim
předepsány k náhradě, kdyby snad pro opožděné
rozhodnutí o návrhu exekuční nebo zajišťovací
úkon zatím byl proveden. Výslovně upozornilo
ministerstvo financí také, že návrh na odklad
všech úkonů exekučních nebo zajišťovacích může
býti podán ještě před tím. než exekuční nebo za-
jišťovací řízení bylo zahájeno.
Také o nepřípustnosti, resp. omezení exekuce
na pohledávky zemědělců, které vznikly z prodeje
zemědělských výrobků jejich podniku, dalo mini-
sterstvo financí svrchu citovaným výnosom čís.
20551/34 všem berním a ostatním příslušným
úřadům podrobné a jasné poučení zároveň s vy-
světlením, které daňové nebo poplatkové pohle-
dávky dlužno považovati za vzniklé po 9 květnu
1933. Ministerstvo financí zjistilo jen jeden kon-
krétní případ, ve kterém berní úřad i přes toto
opatření nedbal ustanovení § 4 zákona č 33/1934
Sb z. a n. ve znění vládního nařízení č 259/1934
Sb. z. a n. a nad míru přípustnou podle tohoto
ustanovení zabavil pohledávky zemědělců za řepu
dodanou v r. 1935 cukrovaru. Na stížnost do to-
hoto postupu nařídil příslušný zemský finanční
úřad, aby zabavení neprodleně bylo zrušeno, resp.
omezeno jen na tu část pohledávek, která podle
cit. ustanovení může býti zabavena, a jen pro ne-
doplatky vzniklé po 9. květnu 1933.
Konečně uložilo ministerstvo financí citovaným
již výnosem č. 20. 551/34 všem příslušným úřadům,