Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období 3. zasedání.
386.
Interpelace:
1. posl. Hodinové-Spurné min. spravedlnosti o zabavení pohlednice, vyjadřující solidaritu
s maďarskými
protifašisty,
II. posl. Kopřivy min. vnitra a min. spravedlnosti o persekuci družstevního hnutí v Košicích,
III. posl. Ježka a dr. Novotného min. železnic ve věci obsazení místa přednosty výtopny čsl.
státních drah v Brně,
IV. posl. Ježka min. železnic ve věci opětného povolání strojvedoucího Antonína Bělohoubka
do činné služby,
V. posl. Jana Sedláčka min. financí ve věci nové úpravy dnů výplaty služebních, odpočivných
a zaopatřovacích platů státních zaměstnanců a učitelů, jakož i pozůstalých po nich,
VI. posl. Jana Sedláčka min. školství a nár. osvěty a min. financi v záležitosti přístavby
státní Školy v Nemilanech u Olomouce,
VII. posl. Jana Sedláčka min. školství a nár. osvěty a min. financi v záležitosti postátnění
zemských středních Skol v zemi Moravskoslezské,
VIII. posl. Jana Sedláčka vládě republiky Československé v záležitosti vydání prováděcího
(vládního) nařízení k zákonu č. 279 z r. 1934, které by spravedlivěji vyložilo prezenční
službu, a ve věci započítáváni vojenské služby vůbec,
IX. posl. Jana Sedláčka min. školství a nár. osvěty v záležitosti ponechání zkušební komise
pro zkoušky učitelské způsobilosti na
školách měšťanských v Kroměříži,
X. posl. Kopřivy; min. vnitra o zákazech protidrahotních schůzi okresním úřadem v Němec-
kém Brodě,
XI. posl. Suroviaka vládě ČSR ohľadom ďalšieho přílivu českých síl do služieb železnič-
ných na Slovensko a Podk. Rus,
XII. posl. Drobného min. pošt a telegrafov vo veci intenzívnejšieho zavádzania cezpolného
doručovania do osád, samôt a kolonií na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.
2
386/I.
Interpelace
posl. Hodínové-Spurné
ministru spravedlnosti
o zabavení pohlednice, vyjadřující solidaritu s maďarskými protifašisty.
Státní zastupitelství v Praze zabavilo pohlednici, na jejíž první straně otištěn byl tento
obrázek
a na straně druhé tento text: »Žádáme propuště-
ní Kisse, Sebese, Piklera, Rakosiho a všech ža-
lářovaných protifašistů v Maďarsku. Wir for-
dem Freiheit fůr Kiss, Sebes, Pikler, Rákosí und
alle eingekerkerten Antifaschisten in Ungarn.
Koveteljuk Kiss, Sebes, Pikler. Rákosí es a tobbi
Magyarországon bebortónzott antifasiszta harco
sok szabadon bocsájtását. «
Poněvadž jde zřejmě o svévolí censury, svou
praksí napomáhající maďarskému fašismu,
tážeme se pana ministra:
zda je ochoten dáti státnímu zastupitelství
v Praze příkaz, aby od vylíčené prakse upustilo
a nebránilo občanům u výkonu základní povin-
nosti solidarity s obětmi mezinárodního fašismu?
V Praze dne 23. března 1936.
Hodinová-Spurná,
Kopřiva, Kosík, Sliwka, Beuer, Borkaňuk, Vodič-
ka, Machačová, Šverma, Široký, Slánský, Klíma,
Nepomucký, dr. Jar. Dolanský, Synek, Dvořák,
Dolling, Vallo, Zupka, Kliment, Schmidke.
386/II
Interpelace
poslance Kopřivy
ministru vnitra
a ministru spravedlností
o persekuci družstevního hnutí v Ko-
šicích.
Presidium policejního ředitelství v Košicích
vydalo dne 18. března t. r. pod čís. 3692/36 prez.
tento výměr:
Policejní řiditelství v Košicích oznámení De-
zidera Rótha v Košicích, Bocskayho okr. č. 2
a spol. ze dne 16. III. 1936 č. 3692/36 prez. o
konání veřejné schůze dne 20. března 1936 o
19. 30 hod. v místnosti Schalkházu s programem:
Hospodářská situace, otázka drahoty, postave-
ní dělnictva v družstvech a družstevní otázky
na vědomí nebere a konání veřejné schůze ve
smyslu nařízení bývalého uherského ministerstva
vnitra ze dne 30. září 1913 č. 7430/1913 A/2 za-
kazuje,
neboť
podepsaní na oznámení nedávají zdejšímu úřadu
nijakou záruku, že veřejný pořádek a klid bude
dodržen, kteroužto okolnost opodstatňuje již to,
že letáky, vyzývající k účasti na tomto veřejném
shromáždění, které byly vydány před oznáme-
ním, byly státním zastupitelstvím v Košicích pro
pobuřování zabaveny. Proto bylo třeba oznáme-
ni veřejné schůze ve smyslu uvedeného nařízení
zakázat
Oznamovatel se upozorňuje, že každý pokus
o případné konání nepovoleného shromážděni
musel by být brachiálnou moci zmařen a proti
svolavatelům a účastníkům shromážděni zavede-
no by bylo trestní řízení.
Místa na letáku, zabavená státním zastupitel-
stvím v Košicích znějí takto;
»Kapitalisti pripravujú nové radové útoky
proti chudobným spotrebitelom. Velkostatkári, po
uskutočnení obilného monopolu, ešte se chvasta-
jú: »V Československu jedia najdrahší chlieb.. «
Práve toto ukrutné zdražovanie cien je prí-
činou toho, že dľa výkazu ministra Nečasa spo-
třeba chleba od roku 1929 klesá o 40%. Keď
72 tisíc
vagónov nepredanej pšenice hnije v skla-
deoh, keď jemnú pšenicu po 60 Kč dávajú vo-
lom agrárnikov v denaturovanom stave, právě
vtedy pracujúci trpia nedostatkem a nezaměst-
naný sú nútení postrádať vôbec tu lahôdku... «
Nemilosrdné hyeny v svojej nestydatosti
neznajú hranic. Pripravujú jednokorunové zdra-
ženie na 1 kg margarinu. Však ani s neslýcha-
ným zdražením jednotlivých životných potrieb
nie sú spokojení. Zbroja priamo proti jestvova-
niu robotníckych družstiev. Ich návrh zákona
zvyšuje družstvám dane až na 6násobok. Tak-
to chcú
zbaviť tieto inštitúcie o konkurenčného
regulovania cien, aby tak mohly zbiedačené ma-
sy vykoristovať úžerníckymi cenami. Protestu-
jeme proti nemilosrdnému hladovému ťaženiu!"
Ježto ide v obou případech o svévolné a ne-
zákonné omezování svobod delnického hnutí,
ptáme se pánů ministrů:
jsou-li ochotní zakročiti proti praksi jmeno-
vaných úřadů, persekvujúcích délnické hnutí?
V Praze dne 23. března 1936.
Kopřiva,
B. Köhler, Sliwka, Beuer, Borkaňuk, Kosik, Vo-
dička, Dvořák, Machačová, Široký, Synek, Klí-
ma, dr. Jar. Dolanský, Dölling. Nepomucký, Kli-
ment, Vallo, Zupka, Slanský, Šverma, Schmidke.
386/III
Interpelace
poslanců Františka Ježka
a dr. Fr. Novotného
ministru železnic
ve věci obsazení místa přednosty výtop-
ny čsl. státních drah v Brně.
Přednostou výtopny čsl. státních drah v Brně
byl právě jmenován Ing. Isidor Fischgrund, před-
nosta výtopny čsl. státních drah v Pardubicích.
Výtopna brněnská má jistě neobyčejný význam
strategický svou polohou ve středu státu. Na
takováto místa mají se jmenovat lidé nejvýš
spolehliví. Ing. Isidor Fischgrund měl však za
Rakouska ve svém osobním výkaze udanou v ru-
brice národnost německou a mezi jazyky, které
ovládá, měl napřed částečně francouzsky, angli-
cky, polsky a česky. Tedy čeština až na posled-
ním místě, ač, jak se v Československé republi-
ce ukázalo, ovládá češtinu dobře. Po převratu
stal se Čechem a sociálním demokratem a dostal
se k ředitelství státních drah do Hradce Kra-
lové.
Jak se osvědčil u ředitelství státních drah v
Hradci Králové, svědčí to, že bylo proti němu
zavedeno disciplinární řízení pro nesprávnosti se
starými vozidly a týž byl trestně sesazen z místa
náměstka odd. IV. v Hradci Králové a přeložen
na zcela podřadné místo jako správce pobočné
výtopny v Německém Brodě. Za nějaký čas stal
se přednostou malé služebny, ale přece opět před-
nostou v Pardubicích.
4
Nyní byl jmenován přednostou neobyčejné
strategicky i služebně důležité výtopny v Brně,
ačkoliv ani ředitelství státních drah ani přísluš-
né odborné oddělení ministerstva železnic neod-
vážilo se ho navrhnouti do terna. Jmenování toto
zaráží tím více, poněvadž Ing. Isidor Pischgrund
počínal si v Pardubicích neobyčejně stranicky.
Naproti tomu nebyl jmenován přednostou vý-
topny Ing. L. Zoulek, vrchní technický rada a
přednosta výtopny v České Lípě, který po pře-
vratu dobrovolně se přihlásil ke službě na Slo-
vensku a působil v Nových Zámcích od jejich
obsazení až do roku 1927, kdy na vlastní žádost
byl přeložen do smíšeného území za přednostu
výtopny do České Lípy. Zde po dobu téměř 10
let působí ve prospěch české a státní věci a slu-
žebně za celou svou působnost má jen samá nej-
lepší vysvědčení.
Z toho je zřejmo, že při obsazení místa před-
nosty výtopny v Brně nerozhodovaly zájmy slu-
žební, podnikové a státní.
Tážeme se Vás, pane ministře,
zda jste ochoten jmenováni Ing. Isidora Fisch-
grunda v Brně zrušiti a na jeho místo jmenovat
dle návrhu odborných železničních kruhů nejlépe
kvalifikovaného kandidáta?
V Praze dne 26. března 1936.
Ježek, dr. Novotný,
inž. Schwarz, dr. inž. Toušek, Jan Sedláček, inž.
Protuš, Holeček, dr. Domin, Špaček, dr. Kramář,
dr. Rašín, dr. Fencik, dr. Štůla, Ivák, Trnka, dr.
Branžovský, Smetánka, Kut, Zvoníček, Knebort,
Chmelík.
Nyní byl jmenovanému ředitelstvím státních
drah v Praze doručen pod čj. 1292/I-36 ze dne
19. 3. 1936 rozkaz ministerstva železnic čj. 4422-
Pers/2-36 ze dne 10. 2. 1936, jímž je jmenova-
ný povoláván zpět do činné služby dnem 1. 4.
1936 a služebně přidělen správě výtopny v Tá-
boře.
Tato nepochopitelná blahovůle správy stát-
ních drah vůči zaměstnanci, který byl předním
činitelem protistátní strany a jako takový byl
přeložen do dočasné výslužby, vzbudila v Pod-
moklech oprávněné rozhořčení mezi českými za-
městnanci. Tento případ je tím více zarážející,
že není naprosto žádného důvodu ke změně sta-
noviska vůči činitelům protistátní strany němec-
kých národních socialistů, jejíž vůdcové Ing.
Jung a Krebs právě v této době vyvíjejí tu nej-
intensivnější iredentistickou činnost proti naše-
mu státu v říši Německé.
Podepsaní táži se proto pana ministra že-
leznic:
1. Zda je mu znám výše uvedený případ ne-
místné blahovůle správy státních drah vůči stroj-
vedoucímu Antonínu Bělohoubkovi,
2. zda je ochoten dáti případ co nejpřísněji
vyšetřiti a zjednati nápravu tak, aby neutrpěla
prestiž správy státních drah a
Československého
státu?
V Praze dne 26. března 1936.
Ježek,
dr. Kramář, dr. Domin, dr. Novotný, dr. Rašín, dr.
Fencik, dr. Štůla, dr. inž. Toušek, inž. Protuš, Kut,
Špaček, Jan Sedláček, Holeček, inž. Schwarz,
Knebort, Zvoníček, Ivák, Trnka, dr. Branžovský,
Smetánka, Chmelík.
386/IV.
Interpelace
poslance Františka Ježka
ministru železnic
ve věci opětného povolání strojvedoucí-
ho Antonína Bělohoubka do činné služby.
Strojvedoucí Antonín Bělohoubek z výtopny
v Podmoklech nad Labem byl v r. 1933 jako
pokladník organisace německé strany národně-
socialistické přeložen do dočasné výslužby. Byl
to přirozený důsledek rozpuštění jmenované stra-
ny jako strany protistátní, neboť ve službách
státních nemohou míti místa lidé v takovýchto
stranách jako vedoucí činitelé pracující proti
státu.
386/V.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru financí
ve věci nové úpravy dnů výplaty služeb-
ních, odpočivných a zaopatřovacích platů
státních zaměstnanců a učitelů, jakož i po-
zůstalých po nich.
Vládním nařízením ze dne 13. října 1933, čís.
192 Sb. z. a n. byly posunuty dny výplaty slu-
žebních platů státních zaměstnanců a učitelů na
10. den každého měsíce a odpočivných a zaopa-
třovacích platů pozůstalých po těchto zaměstnan-
cích na 4. den každého měsíce.
5
Tento způsob vyplácení působí značné hospodář-
ské potíže. U samospráv, kde tyto výplaty požitků
byly zavedeny obdobně jako u státu, bylo liž dáv-
no od tohoto způsobu upuštěno pro jeho nejed-
notnost a nepraktičnost. Potřebné prostředky
musí býti tak jako tak včas opatřeny a proto
posun výplaty o několik dnů nemá významu.
Zaměstnanci by jistě s povděkem přijali do-
brou vůli státní správy, jevící se v opětném po-
sunutí výplatního termínu na první den v mě-
síci.
Proto táži se podepsaní pana ministra fi-
nancí,
zda je ochoten učiniti opatření, aby již od 1.
července tohoto roku mohly býti požitky výše
uvedené vypláceny opětně prvního dne každé-
ho měsíce?
V Praze dne 26. března 1936.
Jan Sedláček,
dr. Domin, Kut, Knebort, dr. Kramář, Trnka, dr.
Novotný, Špaček, Smetánka, inž. Schwarz, dr.
Štůla, Chmelik, dr. Rašín, Zvoníček, Ježek, Ivák.
dr. Branžovský, inž. Protuš, dr. Fencik, dr. inž.
Toušek, Holeček.
se zdravějšího pobytu ve škole, což je spojeno
s velkými škodami chudého českého lidu v Ne-
milanech a Kyselově. Nedostatku místností dalo
by se lehce odpomoci přístavbou ku stávající
budově, vedle níž je vhodné stavební místo. Cihly
a písek jsou v bezprostřední blízkosti, dělníci jsou
bez práce a mnoho jich pobírá podporu v neza-
městnání. Jest tedy nutnou rychlá náprava a
proto táží se podepsaní pana ministra škol-
ství a národní osvěty a pana ministra financí,
1. zda jsou ochotni ihned a urychleně dáti
poříditi plány a rozpočty přístavby státní školy
v Nemilanech, aby škola byla řádné vybavena
třídami,
kreslírnou, tělocvičnou a kabinety, jak
je toho třeba;
2. zda jsou ochotni do rozpočtu na rok 1937
zařaditi příslušnou položku (asi 500. 000 Kč) na
přístavbu, aby ihned na jaře r. 1937 bylo možno
začíti s přístavbou, když by nebylo možno za-
číti s touto přístavbou ještě v tomto roce 1936?
V Praze dne 26. března 1936.
Jan Sedláček,
dr. Rašín, Špaček, dr. Fencik, Kut, Chmelik, inž.
Schwarz, dr. Stála, dr.
inž. Toušek, Knebort, dr.
Novotný, Trnka, dr. Kramář, dr. Branžovský, dr.
Domin, inž. Protuš, Ježek, Zvoniček, Smetánka,
Ivák, Holeček.
386/VI.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru školství a národní osvěty
a ministru financí
v záležitosti přístavby státní školy v Ne-
milanech u Olomouce.
Místní školní výbor i Národní jednota v Ne-
milanech opětovně upozorňovaly úřady na ne-
možný a pohoršlivý stav v umístění tamějších
českých škol. Třídy obecné a mesiánské školy
v Nemilanech tísní se po řadu let v šesti budo-
vách roztroušených po Nemilanech a Kyselově
a jsou v místnostech po stránce zdravotní a pe-
dagogické naprosto nevyhovujících. Školní po-
můcky jsou po třídách, chodbách a na půdě. Pře-
nášením pomůcek z budovy do budovy vznikají
značné škody. Přecházením ztrácí učitelé mnoho
času a žáci zůstávají v přestávkách bez dozoru.
Při měšťanské škole není ani kabinetů, ani kres-
lírny, ani tělocvičny, ani jiných potřebných míst-
ností.
Tento stav budí oprávněné pohoršení a ro-
diče děti, pokud je jim to jen možno, stěhují se
často do Olomouce a jinam, aby dětem dostalo.
386/VII.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru školství a národní osvěty
a ministru financí
v záležitosti postátněni ženských střed-
ních škol v zemi Moravskoslezské.
V zemi Moravskoslezské není dosud jednoty
ve středním školství, neboť vedle státních střed-
ních škol jsou tu ještě střední školy zemské
počtem 8: česká reálka v Prostějově, české re-
álné gymnasium v Holešově, Litovli, Velkém Me-
ziříčí, Uherském Brodě a další německé reálky
ve Šternberků, Rýmařově a postupně rušená ně-
mecká reálka v Hustopečích. Tato nejednotnost
působí určité správní potíže a zejména silám na
těchto zemských školách zaměstnaným vznikají
škody, ježto jsou uzavřeny na malý počet zem-
ských středních škol a je jim ztěžován, ano té-
měř znemožněn, přestup na státní střední školy.
Jest v zájmu jednotnosti středního školství
v zemi Moravskoslezské, aby zemské střední ško-
6
ly byly najednou, nebo postupně včleněny do
státní soustavy školské a postátněny a aby stát-
ní a zemský rozpočet s tímto úplným nebo čá-
stečným sestátněním již v r. 1937 mohl počítati.
Přípravy nebudou činiti potíží, poněvadž celý
elaborát pro sestátnění zemských středních škol
byl již před několika lety ministerstvem školství
vypracován a ministerstvem financí zkoumán,
avšak postátňovací akce středních škol v zemi
Moravskoslezské uvázla a z neznámých příčin
nebyla dokončena. Při postátnění zemských škol
je možno přeřaditi prostě příslušné položky z roz-
počtu zemského do rozpočtu státního a převésti
systemisovaná místa služební ze zemských střed-
ních škol do stavu systemisovaných služebních
míst ve středním školství státním.
Proto táží se podepsaní pana ministra škol-
ství a národní osvěty a pana ministra financí:
1. Zda jsou ochotni dohodnouti se o převzetí
všech zemských středních škol v zemi Moravsko-
slezské najednou, nebo postupně v zájmu jednot-
nosti středního školství v zemi a ve státě?
2. Zda jsou ochotni přeřaditi příslušné položky
do státního rozpočtu na rok 1937 a převésti sy-
stemisovaná místa služební ze zemských střed-
ních škol do stavu systemisovaných služebních
míst ve středním školství státním?
V Praze dne 26. března 1936.
Jan Sedláček,
dr. Rašín, Chmelík, Knebort, dr. Fencik, dr. Štůla,
dr. Kramář, dr. Domin, dr. Novotný, inž. Schwarz,
Kut, Trnka, dr. Branžovský, dr. inž. Toušek, Ivák,
Zvoníček, Ježek, Smetánka, inž. Protuš, Špaček,
Holeček.
386/VIII.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
vládě republiky Československé
v záležitosti vydání prováděcího (vládní-
ho) nařízení k zákona č. 279 z r. 1934,
které by spravedlivěji vyložilo presenční
službu, a ve věci započítáváni vojenské
služby vůbec.
Jest řada veřejných zaměstnanců, jejichž
služba vojenská spadá ještě do doby rakouské
vlády a kteří po převratu sloužili dále a z různých
důvodů nemohli nastoupiti státní službu před plat-
ností platového zákona z r. 1926 č. 103, který ne-
dovoloval započtení vojenských let a řešení a
započítávání vojenské služby odsunul na dobu
pozdější. Zákon č. 279 z r. 1934 dovoluje pak za-
počítávání jen presenční služby vojenské a na-
prosto nezhodnotil ani službu válečnou, ani
aktivní službu vojenskou popřevratovou, nepo-
važuje tuto službu za službu presenční. Tím byla
poškozena, řada veřejných zaměstnanců, jejichž
pořadí bylo právě tímto zákonem značně zhor-
šeno.
Otázka zhodnocení a započtení nejen před-
převratové a popřevratové vojenské služby,
nýbrž započítávání vojenské presenční (aktivní)
služby vůbec do postupu všem zaměstnancům
stává se otázkou prestiže armády a státu a vý-
znamnou otázkou sociální a mravní. Není možno,
aby vedle ztráty materielní byli ti, kteří sloužili
státu a jsou první připraveni k obraně státu, aby
oni byli postaveni za své kolegyně a kolegy, kteří
nekonali presenční (aktivní) služby vojenské a
aby tak zaměstnanci-vojíni měli po celý život
pocit křivdy. Vládními činiteli a ve výborech Ná-
rodního shromáždění bylo mnohokráte jasně ře-
čeno, že je nutno vojenskou službu zaměstnan-
cům zhodnotiti a tak zdůrazniti význam této služ-
by státu a národu.
Jedná se o brannou výchovu, které musí se
obětovati nejlepší síly národa, jedná se o to, aby
tato služba národu a státu byla v budoucnu hod-
nocena aspoň tak, jako každá jiná služba.
Proto táži se podepsáni:
1. Zda je vláda ochotna naříditi vydání pro-
váděcího nařízení k zákonu č. 279 z r. 1934,
v němž by byla vojenská služba spravedlivěji po-
souzena stejným hodnocením aktivní a presenční
služby a stejným jejím plným započtením?
2. Zda je vláda ochotna v rámci výchovy
k brannosti připraviti a předložiti parlamentu
návrh zákona, dle něhož by vojenská služba byla
v budoucnu stejně hodnocena jako každá jiná
veřejná služba tudíž byla zaměstnancům-vo-
jínům plně započítávána?
3. Zda je vláda ochotna počítati již v příštím
rozpočtu na rok 1937 se započtením vojenské
presenční (aktivní) služby do postupu?
V Praze dne 26. března 1936.
Ján Sedláček,
dr. Rašín, Chmelík, Knebort, dr. Fencik, dr. Štůla,
dr. Kramář, dr. Domin, dr. Novotný, inž. Schwarz,
Kut, Trnka, dr. Branžovský, dr. inž. Toušek, Ivák.
Zvoniček, Ježek, Smetánka,
inž. Protuš, Špaček,
Holeček.
7
386/IX.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru školství a národní osvěty
v záležitosti ponecháni zkušební komise
pro zkoušky učitelské způsobilosti na
školách měšťanských v Kroměříži.
Ministerstvo školství a národní osvěty sta-
novilo vyhláškou z 15. ledna 1936 (věstník MŠANO
č. 1) za sídla zkušební komise v zemi Moravsko-
slezské pro zkoušky učitelské způsobilosti na
školách měšťanských Brno a Moravskou Ostra-
vu. Celá střední a severní Morava je bez zku-
šební komise pro měšťanské školy, ačkoliv taková
komise byla nepřetržitě v Kroměříži po celých
39 roků, tedy od r. 1897.
Trpce neseme, že tato komise byla vyhláškou
ministerstva školství a národní osvěty zrušena a
zemi Moravskoslezské dostalo se jen dvou če-
ských zkušebních komisi pro školy měšťanské
v Brně a Mor. Ostravě, - tedy stejně jako se
dostalo Němcům v zemi Moravskoslezské, kteří
mají také dvě zkušební komise pro školy měšťan-
ské a to: v Brně a Opavě. Země Česká má pro
školy měšťanské 6 českých zkušebních komisí.
Zřizováním měšťanských újezdních škol bude
třeba zvládnouti větší přiliv učitelstva k odbor-
ným zkouškám a tak nastane přetíženi dvou ko-
misi. Kroměříž je nazýván hanáckými Athénami
a má dosud 4 střední školy, takže o síly, pro ko-
misi plně kvalifikované, je v místě postaráno.
Proto komise, trvající od r. 1897 nepřetržitě do
dnešního dne, rozhodně nemůže býti rušena,
zvláště, když takové komise není v celé střední
a severní části země Moravskoslezské a do Kro-
měříže dojížděl a dojíždí celý jih a jihovýchod
země. Střední Morava musí míti rozhodně svou
zkušební, komisi učitelskou pro školy měšťanské
a nemůže býti kulturně ničena a odstrkována!
Proto táži se podepsaní pana ministra škol-
ství a národní osvěty:
Zda je ochoten tyto závažné důvody znovu
uvážiti a dáti střední a severní části země Mo-
ravskoslezské zkušební komisi pro zkoušky uči-
telské způsobilosti na školách měšťanských tím,
že by ponechal v Kroměříži starou, od r. 1897
existující a dobře fungující zkušební komisi, jako
třetí v zemi Moravskoslezské?
Tím by se aspoň částečně vyrovnal nepoměr
mezi počtem německých a českých zkušebních
komisí a napravila se křivda, páchaná na českém
obyvatelstvu země Moravskoslezské!
V Praze dne 26. března 1936.
Jan Sedláček,
Kut, Knebort, dr. Novotný, dr. Kramář, dr. Domin,
dr. Fencik, Špaček, Chmelik, dr. Rašín, Holeček,
dr. Inž. Toušek, Trnka, inž. Schwarz, dr. Bran-
žovský, inž. Protuš, Ivák, Ježek, Zvoniček,
Smetánka, dr. Štúla..
386/X.
Interpelace
poslance Kopřivy
ministru vnitra
o zákazech protidrahotních schůzí
okresním úřadem v Německém
Brodě.
Okresní úřad v Německém Brodě vydal dne
10. března t. r. pod čís. 9. 276/IV-4/1 tento výměr:
Panu Robertu Horákovi v Něm. Brodě,
Vršovice.
Oznámení Vaše ze dne 19. března 1936 o po-
řádání veřejné protidrahotní schůze dne 13. břez-
na 1936 o 8. hodině večerní neberu na vědomí a
zakazují pořádání této schůze, ježto jest obava,
že by vzhledem k nynějším pracovním poměrům
v okrese mohlo býti veřejného projevu zneužito
ku porušení veřejného klidu a pořádku.
Obdobným výměrem zakázal dne 18. března
t. r. pod čís. 10. 194/IV-4/3 protidrahotní schůzi
v Polné.
Ježto jde o nehorázné a nezákonné omezo-
vání demokratických práv občanstva, bránícího
se proti drahotě, ptáme se pana ministra vnitra:
Zda je ochoten proti této praksi okresního
úřadu v Německém Brodě rázně zakročiti a za-
ručiti tím občanům aspoň výkon základních práv
ústavou zaručených?
V Praze dne 26. března 1936.
Kopřiva,
Synek, Slivka, Kosík, Bener, Kliment, Borkaňuk,
Dvořák, Vodička, Machačová, Schmidke, Široký,
dr. Jar. Dolanský, Klima, B. Köhler, Šverma,
Slánský, Dölling, Zupka, Vallo, Nepomucký.
8
386/XI.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
vláde Č. S. R.
ohľadom ďalšieho prílivu českých síl do
služieb železničných na Slovensko a
Podkarpatskú Rus.
Železničná správa nijako nechce rešpektovať
prednostné právo existenčné Slovákov na Slo-
vensku a Rusínov na Podkarp. Rusi. Kým Slováci
i Rusíni sú stále a systematický pri prijímaní do
služieb železničných obchádzaní, zatial naša slo-
venská a rusínska verejnosť je povážlivé znovu
a znovu prekvapovaná novými importami českých
síl do služieb železničných na Slovensko a Podk.
Rus. V 18. roku našej republiky to je už trochu
primnoho.
Keď minulý rok do dopravného kurzu pri
riaditeľstve košickom bola opätovne prijatá
väčšina Čechov, na naše zákroky boli sme uisťo-
vaní, že po skončení dopravného kurzu budú títo
poprekladaní do obvodov českých riaditeľstiev.
Teraz po skončení tohoto kurzu bol dokázaný
pravý opak. Zamestnanci boli poprideľovaní do
služieb železničných v obvode košického riaditeľ-
stva takto:
1. Inž. Karol Bernášek, tech. koncipista, k od-
boru Ružomberok;
2. Inž. Václav Černý, tech. koncipista, k I.
odboru Košice;
3. Inž. Juraj Kejzlár, tech. koncipista, k odd.
III. Rí. Košice;
4. Inž. Bohuslav Kobrle, tech. koncipista, k
dopr. úradu Baťovo;
5. Inž. Václav Kohoutek, tech. koncipista,
k odboru Chust;
6. Inž. Frant. Koštálek, tech. koncipista, k od-
boru Užhorod;
7. Inž. Ján Krejčik, tech. koncipista, k odboru
Mukačevo;
8. Inž. Jaroslav Pacovský, tech. koncipista,
k II. odboru Vrútky;
9. Inž. Vladislav Sumara, tech. koncipista,
k odboru Žilina;
10. Inž. Adolf Wagner, tech. koncipista, k odd.
III. Rí. Košice;
11. Inž. Jozef Melounek, meričský aspirant,
k odd. III. Rí. Košice;
12. Ladislav Bergl, ašpirant, k stan. úradu
Malá Lodina;
13. Mikuláš Bohrandt, aspirant, k stan. úradu
Kostolany a Hern.;
14. Ján Funer, elév, k stan. úradu Saldoboš;
15. Bohumil Horcička, elév, k stan. úradu
Rakovo;
16. Ján Medek, k stan. úradu Sevľuš atď.
V posledných dňoch do zvolenskej dielne bol
tiež prijatý ako kandidát rušňovodičstva Franti-
šek Wünsch z Břeclavi - napriek tomu, že pre
túto službu je veľký nadbytok kvalifikovaných
Slovákov, t. č. nezamestnaných.
Podpísaní sa vlády pýtajú:
1. Do kedy budú takto Slováci a Rusíni pri
prijímaní do služieb železničných na Slovensku
a Podk. Rusi obchádzaní?
2. Je tu ochotná vláda nariadiť nápravu, kedy,
akým spôsobom, alebo si tú nápravu má vymáhať
sama slovenská a rusínska verejnosť?
V Prahe, dňa 27. marca 1936.
Suroviak,
dr. Tiso, dr. Wolf, Danihel, Longa, dr. Pružinský,
Drobný, Kendra, Rázus, Haššík, Sidor, Hlinka,
Šalát, Florek, Šalát, Slušný, dr. Sokol, Turček,
Dembovský, Čavojský, Onderčo.
386/XII.
Interpelácia
poslanca Jozefa Drobného
ministrovi pôšt a telegrafov
vo veci intenzívnejšieho zavádzania cez-
poľného doručovania do osád, samôt a
kolónii na Slovensku a Podkarpatskej
Rusi.
Ministerstvo pôšt a telegrafov pri povoľo-
vaní cezpoľného doručovania do obcí, osád, ko-
lónií, samôt a kopaníc, t j. do miest, ktoré pa-
tria do vonkajšieho doručovacieho obvodu toho
ktorého poštového úradu, ešte vždy sa odvolá-
va na nariadenie býv. uhorského ministerstva
vnútra zo dňa 20. apríla 1899, čís. 29913-IV-a, po-
dľa ktorého obce bez poštového úradu sú povin-
né si odnášať všetky poštové zásielky od najbliž-
šieho poštového úradu a nechať tieto zásielky
doručovať obecnými poslami.
Ale poštová správa na udržiavanie týchto
obecných poslov nie je povinná prispievať a -
len na nepatrné výnimky - ani neprispieva.
Keďže takéto obce nie sú v stave poskytovať o-
becným poslom primerané existenčné zaistenie,