Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
384.
Návrh
poslanců dr. Neumana, dr. Patejdla, Bergmanna a F. Richtra
na vydání zákona o podpoře cestovního ruchu.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne ............
o podpoře cestovního ruchu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. Organisace.
§ 1.
(1) Národní cestovní středisko v Praze
má působiti pro rozvoj cestovního ruchu
v krajích.
(2) Za účelem propagace cestovního ru-
chu do Československa smí provozovati
a podporovati vhodné podniky, zejména
informační, propagační a cestovní kance-
láře.
§ 2.
(1) Řádnými členy N. C. S. jsou zástup-
ci:
a) ministerstev obchodu, zahraničních
věcí, financí, vnitra, zemědělství, železnic
a zdravotnictví;
2
b) Národní banky Československé, hlav-
ního města Prahy, Brna, Bratislavy;
c) ústředny obchodních komor, regiona-
listických národohospodářských sborů -
nejvýše 15;
d) ústředních zájmových organisací:
lázní a minerálních zřídel, klimatických
podniků, hostinských živností, obchodních
bank a směnáren, cestovních kanceláří,
dopravních živností, nejvýše 15;
e) celostátního ústředí cizineckých sva-
zů;
f) ředitelství státních lesů a statků a ře-
ditelství státních lázní - po jednom;
g) krajinských výborů (§ 6, odst. 2).
(2) Rádné členy, jmenované na tři léta,
potvrzuje s výjimkou členů uvedených v
odstavci 1, písm. a) ministr obchodu. Týž
určí ústřední zájmové organisace, o něž
běží, i počet zástupců, jejž jim přísluší vy-
sílati.
Řádné členství jest funkcí čestnou.
(3) Mimořádnými členy N. C. S. jsou
Státní úřad statistický, Exportní ústav a
Československý zahraniční ústav. Správ-
ní sbor N. C. S. může jmenovati mimořád-
nými členy další ústavy, korporace a od-
borníky znalé poměrů pro cestovní ruch
významných; povolává je do poradních
sborů - s výjimkou komitétu úvěrového.
§3.
(1) Rádní členové tvoří správní sbor.
(2) Správní sbor schvaluje zejména kaž-
doroční rozpočet a účetní uzávěrku, volí
výkonný a dozorčí výbor a usnáší se o
jednacích řádech orgánů ústavu. Výkon-
ný výbor nemá míti více než 6 členů.
(3) Rozpočty, uzávěrku roční a jednací
řády schvaluje ministr obchodu; týž po-
tvrzuje ředitele N. C. S. po návrhu výkon-
ného výboru.
(4) V jednacích řádech bude stanoveno,
v kterých případech smí se stát předmě-
tem hlasování ve shora označených sbo-
rech toliko návrh, který byl projednán dří-
ve v některém sboru poradním.
§4.
(1) Poradními sbory N. C. S. jsou komi-
tét úvěrový, propagační, dopravní, hote-
3
lový a lázeňský. Další dle potřeby zřídí
správní sbor.
(2) Krajinské výbory vysílají do těchto
sborů alespoň 1/3 členů.
(3) Vládní nařízení určí, v kterých přípa-
dech jsou výkonné orgány N. C. S. vázá-
ny usnesením poradních sborů, především
komitétu úvěrového. Kde se poradnímu
sboru takto dostane zvláštní autority, je
třeba, aby jeho členové jmenovaní správ-
ním sborem byli potvrzeni ministrem ob-
chodu.
(4) Složení a jednací řád úvěrového ko-
mitétu stanoví vládní nařízení.
§ 5.
(1) Stálé meziministerské komité pro
cestovní ruch, složené ze zástupců mini-
sterstev uvedených v § 2, jehož jednání
se účastní N. C. S. s právem činiti návrhy,
připravuje
a) návrhy pro mezinárodní jednání ve
věcech cestovního ruchu,
b) návrhy na úpravu agendy a akcí ve-
řejných úřadů, zvláště ministerstev, smě-
řujících k zlepšení podmínek pobytu a po-
hybu cestujících, a akcí propagačních -
těchto zvláště za účelem jich koordinace
- a předkládá je předsednictvu minister-
ské rady na vědomí a k dalšímu opatření
u odborných ministerstev.
Prostřednictvím předsednictva mini-
sterské rady má se dostati N. C. S. nejdéle
do 14 dnů sdělení stanoviska příslušných
odborných ministerstev.
(2) Ministerstva obchodu, zahraničních
věcí, vnitra, financí, zemědělství, železnic
a zdravotnictví ustanoví do kanceláře N.
C. S. zvláštní úředníky s pověřením, aby
zjednávali ústavu přímý styk s oněmi od-
děleními ministerstev, jimž jsou svěřeny
záležitosti, mající vliv na cestovní ruch,
aby bylo dosaženo co nejlepší spolupráce
N. C. S. s ministerstvy v jednotlivých pří-
padech.
§ 6.
(1) Ministerstvo obchodu vymezí podle
návrhu ústředny obchodních a živnosten-
ských komor, která si vyžádá vyjádření
Regionalistických sborů českoslov. a
4
vrcholných organisací odborných (§ 2,
odst. 1, písm. d) kraje jako výrazné obla-
sti cestovního ruchu, přihlédajíc k jejich
způsobilosti pro cestovní ruch v důsledku
jich klimatických, kulturních, hospodář-
ských, sportovních nebo jiných s hlediska
cestovního ruchu zřetele hodných rysů a
k jejich přístupnosti z hlavních středisek
státu a sousední ciziny.
(2) Počet krajů nemá býti větší než 20.
(3) Obchodní komory a okresní výbory,
jichž obvody zapadají do krajů, jakož i
národohospodářské sbory a cizinecké
svazy, jichž sídlo se nalézá v kraji, vysí-
lají celkem 15 až 30 zástupců do krajin-
ských výborů, a to vždy na 3 léta. Z to-
hoto počtu vysílají komory nejméně 1/3,
přihlédajíce k návrhům odborových orga-
nisací zájemců na cestovním ruchu, pře-
devším lázní a hotelů, kde takové orga-
nisace jsou.
(4) Krajinským výborům přísluší:
a) vykonávati funkce N. C. S. ve svém
obvodu podle předpisů, jež o tom budou
vydány;
b) podporovati obecně prospěšná zaří-
zení sloužící cestovnímu ruchu a podpo-
rovati i provozovati propagaci krajů nebo
jednotlivých objektů v kraji a to z pro-
středků, jichž se jim dostane z každoroč-
ního rozpočtu N. C. S.;
c) vysílati po 2 zástupcích do správního
sboru N. C. S. a přiměřený počet zástup-
ců do poradních sborů ústředí;
d) určiti, které útvary mají fungovati
jako místní orgány N. C. S.
(5) Účetní, pokladní a revisní službu
krajinských výborů obstarávají obchodní
komory, jichž sídlo jest sídlu krajinského
výboru nejbližší. Při krajinských výbo-
rech zřizují se poradní sbory podle potře-
by kraje. Obdobně platí o nich ustanovení
§ 4. V každém případě jest zříditi komitét
úvěrový a hotelový.
(6) K návrhu N. C. S. mohou býti jed-
notlivé obce přidrženy okresními úřady,
aby utvořily - po případě pro několik
jich společný - útvar (cizineckou kance-
lář), s úkolem sbírati a udíleti informace
důležité pro cestovní ruch a vykonávati
jiné funkce, jež jim svěří krajinský výbor.
5
II. Propagace a informace.
§7.
(1) Národní cestovní středisko provádí,
přidržujíc se obchodních zásad, a podpo-
ruje propagaci státu, krajů a vůbec širších
celků přírodních, kulturních, klimatických,
léčebných a hospodářských s hlediska je-
jich významu pro cestovní ruch.
(2) Propagaci jednotlivých míst a ob-
jektů podporuje potud, pokud se propagá-
toři podřídí programu, který pro sdru-
ženou propagaci příslušných krajů a celků
přírodních i jiných dá N. C. S.
(3) Veřejné úřady a ústavy, samospráv-
né svazky, jakož i místa a podniky, které
v běžném roce požívaly veřejné podpory
z titulu podpory cestovního ruchu, jsou
povinny šetřiti ve svých propagačních
publikacích úpravy určené N. C. Středi-
skem a v jeho věstníku nebo v Úředním
listě vyhlášené.
(4) V propagačních publikacích jednot-
livých míst nebo podniků a v propagač-
ních filmech, pokud nemají býti promítá-
ny toliko v tuzemsku, postará se vyda-
vatel o dostatečně názorné vyznačení
souvislosti místa nebo podniku, který jest
propagován, s republikou a příslušným
krajem, aby to odpovídalo náležité orien-
taci cizinců, kteří by sem chtěli cestovati.
§8.
(1) Úřady státní i samosprávné, také
orgány správy železniční a poštovní, ja-
kož i Národní banka
Československá sdělí
N. C. Středisku všechna nařízení, vy-
hlášky a opatření, týkající se cestovního
ruchu, pokud nejsou publikovány ve Sbír-
ce zákonů a nařízení nebo v Úředním li-
stě, a to zároveň s jich oznámením orgá -
nům a útvarům, jimž se jinak sdělí, nej-
déle však do týdne po jich vydání.
(2) Všechny útvary věnující se cestov-
nímu ruchu jsou povinny a to bez vyzvá-
ní, podávati N. C. Středisku co nejrychleji
zprávy o své činnosti a o podnicích pro
cestovní ruch významných, jež chystají:
obce jsou povinny oznamovati takové
podniky konané resp. chystané v jejich
obvodě vůbec a kýmkoli. Všechny tyto
6
útvary jsou dále povinny dodávati N. C. S.
informační a propagační publikace vý-
znamné pro cestovní ruch, od nich vyda-
né, a to alespoň ve dvou exemplářích,
ihned po vyjití.
(3) Útvary, jež obdržely vzhledem ke
své činnosti pro cestovní ruch v posled-
ním roce podporu z veřejných prostředků
nebo z téhož důvodu požívají jiných vý-
hod téhož původu, jsou povinny dodávati
N. C. S. bez vyzvání a vždy co nejdříve
stanovy, jednací řády a jich změny, zprá-
vy o pramenech a stavu jmění.
(4) Veřejné i soukromé podniky do-
pravní jsou povinny sděliti N. C. S. svoje
jízdní řády, ceníky, a případné změny nej-
déle do týdne od vydání.
(5) Ústav vydá »přihlašovací lístky«,
jichž jsou povinni používati k hlášení ci-
zinců ti, kdo ubytují cestující.
(6) Cestovní kanceláře bezplatně pře-
vezmou propagační materiál týkající se
Československa a jeho cizineckých atrak-
cí a podniků, dodaný jim N. C. Střediskem
k rozdílení interesentům a umístí jej bez-
platně v místnostech určených pro styk
s obecenstvem a ve výkladcích na čel-
ných místech, podobně i plakáty a jiná
všeobecná návěští, informující o cestov-
ním ruchu v Československu.
(7) Neplnění povinností stanovených
v § 7, odst. 3, - s výjimkou veřejných
úřadů, ústavů a samosprávných svazků
-, v § 7, odst. 4 a v § 8, odst. 2 až 6 se
stihá pokutou od 20 do 2000 Kč, kterou
ukládají a vymáhají na zodpovědných
funkcionářích příslušných útvarů ve pro-
spěch N. C. S. na návrh tohoto okresní
úřady, příslušné pro podniky, útvary a
jednotlivce, jichž se týče; rozhodnutí dru-
hé instance je konečné.
III. Zajištění pravdivé reklamy.
§9.
(1) Znaky, které činí z určitého mí-
sta nebo podniku lázně, klimatické místo,
letovisko, hotel, pension, způsobilé slou-
žiti k pobytu, zotavení nebo ozdravění
cestujících, budou určeny N. C. Středi-
skem s tím účinkem, že místa a podniky
7
používající takového označení smějí býti
v cizině propagovány jako takové jen
tehdy, vydalo-li jim N. C. S. osvědčení,
že těmto znakům vyhovují. N. C. S. do-
volí jim za účelem vnějšího označení ta-
kové způsobilosti užívati určité značky.
K platnosti uvedených znaků jest třeba,
aby byly schváleny ministerstvem obcho-
du v dohodě s ministerstvy vnitra a zdra-
votnictví a vyhlášeny v Úředním listě.
(2) Majitelé a zodpovědní správci zmí-
něných míst a podniků mají právo zadati
o vydání příslušného osvědčení, nabídnou-
li k tomu účelu podvoliti se příslušnému
šetření a zaváží-li se zároveň, že svolují
k revisi svého provozu a zařízení, pokud
tyto znaky podmiňuje, kdykoli to N. C. S.
uzná za vhodné, s následky odnětí osvěd-
čení, kdyby se revisi vzepřely, ji omezo-
valy nebo kdyby se ukázalo, že zařízení
a provoz více neodpovídá podmínkám
osvědčení.
(3) Osvědčení lze vydati také jen na
určitou dobu. Zrušiti je lze, nejsou-li tu
více předpoklady jeho udělení, bez jaké-
koli náhrady škody, jež snad z toho
vzejde.
(4) Proti nálezu N. C. Střediska o vy-
dání, odepření nebo zrušení osvědčení
může se odvolati strana, jíž se týče, po
případě ústřední odborná korporace, pří-
slušná k hájení zájmů lázeňských a jiných,
o něž tu běží, do 14 dnů k ministerstvu
obchodu, jež rozhoduje konečně, podle
volného uvážení.
(5) Za podmínku vydání osvědčení lze
stanoviti, že uchazeč se postaral, aby ře-
ditel podniku a jeho náměstek a nejméně
polovina vyučeného personálu přicházejí-
cího ve styk s obecenstvem byla dosta-
tečně znalá kulturních a národohospodář-
ských poměrů československých, zejména
kraje, jehož se týče a aby se podrobil
kontrole N. C. S. v tom směru.
(6) Za osvědčení se vybírá poplatek 100
až 500 Kč dle velikosti podniku, ve pro-
spěch N. C. S.
(7) Jednání směřující proti ustanovení
odstavce 1. stihají se, bez újmy následků
podle jiných zákonů, k návrhu N. C. S.
okresními úřady, příslušnými pro ta která
8
místa nebo podniky, pokutou od 1000 do
10. 000 Kč a zabavením, po případě zniče-
ním příslušných tiskopisů a reklamy. Po-
kuta připadá N. C. S. ve prospěch pěstění
cestovního ruchu v obci, po případě kraji,
do nichž spadá místo nebo podnik, jichž
se týče. Zemský úřad rozhoduje s koneč-
nou platností.
IV. Úvěrová pomoc.
§10.
(1) Úvěrový komitét N. C. S. je porad-
ním orgánem vlády ve věcech veřejného
úvěru nebo veřejných opatření na podpo-
ru úvěru pro podniky lázeňské, klimatické
a podniky sloužící k ubytování cestujících.
Náleží mu zejména vypracovati zásady a
program investic do podniků tohoto druhu
s hlediska potřeb jednotlivých krajů a či-
niti návrhy na organisaci veřejného i sou-
kromého úvěru pro takové podniky.
(2) Vláda může pověřiti N. C. Středisko,
aby zjišťovalo potřebu a účelnost investic
do takových podniků a aby za tím účelem
provádělo šetření v podnicích, které se
ucházejí o prodloužení úvěru, úvěrovou
záruku, zvýhodnění úvěru nebo o jinou
podporu z veřejných prostředků. Může je
také pověřiti dozorem na takové podniky
v zájmu zajištění a hospodárného využití
této podpory. Členové a zaměstnanci N.
C. S. jsou povinni zachovati jinak poměry
jednotlivých podniků takto jim k vědo-
mosti došlé v přísné tajnosti. N. C. S. mů-
že k těmto úkonům zmocniti odborný
ústav nebo odborníky znalé účetnictví a
provozu těchto podniků.
§ 11.
(1) Výskytují-li se v určitém místě pod-
niky hotelové a jiné, sloužící k ubytování
cestujících v míře, která značně přesahuje
po několik let skutečnou potřebu, takže
tím je trvání těchto podniků nebo jich
udržení na výši technického zařízení
vážně ohroženo, náleží Středisku dáti
podnět k dohodám mezi majiteli takových
podniků a působiti jako smírčí, po případě
rozhodčí orgán při řešení provozních a
hospodářských důsledků takových dohod.
Navrhla-li takové opatření aspoň polovi-
9
na podniků, určená počtem pokojů slouží-
cích k ubytování cestujících v určitém
místě, v němž se soustřeďuje cestovní
ruch, je N. C. S. oprávněno zavést šetření
podle §§ 10 a 13 u všech podniků toho
druhu v místě, aby zjistilo předpoklady a
nejúčelnější způsob navrhovaného řešení.
Bylo-li takové řešení zavedeno, oznámí to
N. C. S. příslušnému živnostenskému úřa-
du s tím účinkem, že až na další nelze
udíleti nové koncese hostinské, zahrnující
oprávnění k ubytování cestujících, leda se
schválením ministerstva obchodu.
(2) V místech lázeňských, klimatických
a místech kulturně-historicky význam-
ných jsou živnostenské úřady povinny
bráti zřetel na hospodářskou účelnost u-
dělení koncese hostinské, zahrnující o-
právnění k ubytování cestujících. Tato
účelnost se posuzuje podle předpokladů a
rozvoje cestovního ruchu v kraji a v mí-
stě a podle hospodářské situace podniků
téhož druhu v kraji a místě již trvajících;
vyjádření o tom jest povinen živnosten-
ský úřad vyžádati si od N. C. S.
§12.
Majitelé hotelů, pensionů, lázeňských a
léčebných ústavů jsou povinni Středisku
periodicky sdělovati - a na požádání do-
ložiti obchodními knihami a původními
doklady:
a) frekvenci cestujících,
b) počet a druh zaměstnanců,
c) počet pokojů a počet obsazených po-
kojů,
d) ceny účtované za ubytování, stravu
a služby,
e) množství čepovaného piva, vína a
minerálních vod,
f) zadlužení a postup zúročení a úmoru.
Podniky dodávající pivo, víno a min.
vodu jsou povinny povoliti N. C. S. na-
hlédnouti do knih a dokladů. Závazek
mlčenlivosti členů a zaměstnanců ústavu
jako v § 10 platí i zde.
§13.
(1) Data, jež N. C. S. získá o jednotli-
vých podnicích, nesmějí se sdíleti úřadům
10
finančním. Použití jich mimo ústav, zejmé-
na zveřejniti je, lze vůbec jen tehdy, by-
ly-li tyto údaje zbaveny znaků, ukazují-
cích na určitý podnik.
(2) Při šetření dle §§ 10, 11 a 12 jest
N. C. S. (po případě jeho zmocněnec)
oprávněno nahlížeti do obchodních knih
a dokladů k nim, vyslýchati majitele, zod-
povědného správce i zaměstnance podni-
ku a vyžadovati si od nich vysvětlení
o všech skutečnostech, které jsou pro po-
souzení rozsahu a racionálnosti provozu
i rentability podniku důležitý, při řešení
dle §§ 10 a 11 nahlížeti také do všech pro-
stor podniku a zkoumati stav provozních
zařízení.
(3) Kdo tyto úkony provádějí, požívají
stejné ochrany a jsou stejně trestně zod-
povědni jako úředníci veřejní.
§ 14.
Kdo jakkoliv úmyslně ztěžuje nebo zne-
snadňuje výkon N. C. S. směřující ke zji-
štění skutečnosti dle §§ 10, 11 a 12, bude
potrestán trestem od 50 do 2000 Kč správ-
ním úřadem k návrhu N. C. S.
Stejně bude soudem potrestán, kdo ve
zprávách nebo vysvětleních nebo ve vý-
povědích v podstatných bodech vědomě
něco nesprávného uvede nebo zamlčí, vě-
zením pro přestupek v trvání 2 až 14 dnů
nebo pokutou od 200 do 3000 Kč, ač ne-
jde-li o čin přísněji trestný.
V. Pořádek v živnostech.
§ 15.
(1) N. C. S. má právo dávati správním
úřadům podněty k zavedení řízení za úče-
lem zjištění závad provozu nebo zařízení
podniků sloužících cestovnímu ruchu, či-
niti návrhy na vydání rozhodnutí směřu-
jících k odstranění těchto závad a vůbec
na vydání opatření, dotýkajících se pro-
vozu živností, k nimž jsou živnostenské
úřady oprávněny.
(2) Zejména má N. C. S. právo činiti ná-
vrhy na vydání písemné výstrahy, cho-
vá-li se dle jeho názoru živnostník nebo
jeho zaměstnanci v koncesovaném pod-
11
niku tak, že to ohrožuje rozvoj cestovní-
ho ruchu v místě a tudíž veřejný zájem;
N. C. S. je při tom povinno poukázati na
skutečnosti, v nichž tuto újmu cestovního
rachu vidí.
§16.
(1) Majitel koncese hostinské, jež v so-
bě zahrnuje oprávnění ubytovati cestující,
dopouští se přestupku proti předpisům
o provozu živnosti (§ 133 b) živn. řá-
du:
a) jestliže náležitě neoznačil ceny úkonů,
dodávek a služeb v živnosti jeho běžných
a jím poskytovaných, nebo jestliže tyto ce-
ny překračuje;
b) jestliže účtuje vyšší ceny dříve, než
zvýšení cen oznámil živnostenskému úřa-
du a než od tohoto oznámeni uplynuly
čtyři neděle;
c) jestliže úprava a čistota místností,
do kterých mají návštěvníci podniků při-
stup a úprava a čistota zařízení používa-
ných k jich obsluze je tak neuspokojivá,
že opětovně vzbudila nelibost návštěvní-
ků, nenastane-li do přiměřené lhůty po
písemné výstraze dokonalá náprava;
d) jestliže obsluha hostů je hrubě ne-
dbalá co do jakosti podávaných pokrmů
a nápojů, i co do obsahu a pohotovosti
služeb, obvyklých v podniku toho druhu
a rozsahu a jestli během posledního půl
roku obdržel živnostník od živnostenské-
ho úřadu z toho důvodu písemnou výstra-
hu; o tom, co jest obvyklé v hořejším
smyslu, vyslovuje se k dožádáni živno-
stenského úřadu N. C. S.;
e) nevede-li knihu stížností, neuchová-
vá-li ji na místě návštěvníkům podniku
přístupném, zpěčuje-li se hostu ji předlo-
žiti nebo činí-li v ni jakékoli změny.
(2) Majitel živnosti, jíž se týče ustano-
vení odst. 1 je povinen vésti knihu stíž-
ností upravenou dle nařízení živnosten-
ského úřadu.
(3) Úřady živnostenské jsou povinny
zkoumati nejméně jednou za půl roku kni-
hy stížností a zavésti o udáních v nich
obsažených řízeni, nasvědčují-li taková u-
dání skutkové podstatě přestupku proti
12
živnostenskému řádu nebo přestupku pro-
ti předpisům na základě jeho vydaným,
zvláště pak proti předpisům o provozu živ-
ností. Úřady se však nezabývají udáními,
k nimž není připojena dostatečná zřetelná
adresa stěžovatele.
(4) Přestupky tyto stihají se živnosten-
ským úřadem pokutou od 200 do 2000
Kč.
(5) Ustanovení podle a) až e) platí pro
hostinské podniky vůbec, pokud jsou zří-
zeny v místech lázeňských, klimatických
nebo kulturně-historicky významných,
jež určí a v Úředním listě vyhlásí minister-
stvo obchodu.
§ 17.
(1) Živnostenské úřady jsou povinny vy-
žádati si vyjádření N. C. S. o tom, zda
jednání, jež zakládá skutkovou podstatu
přestupků označených v předchozím pa-
ragrafu, se příčí zvláštním povinnostem
proti veřejnému zájmu, které majitel živ-
nostenské koncese koncesí na sebe vzal
a tedy zda jest na újmu zákonnému po-
žadavku spolehlivosti (§ 139 živnost, řá-
du) takového živnostníka.
(2) Přitěžující okolností jest, jestli to
které jednání se stalo v době zvýšené ná-
vštěvy cestujících, zvláště v důsledku u-
dálosti určené k tomu, aby vyvolalo ta-
kovou návštěvu, nebo postihlo-li opětov-
ně cizince.
VI. Finanční základna.
§ 18.
(1) Příjmy N. C. S. jsou:
a) Každoroční příspěvek státu ve výši
5, 000. 000 Kč; přesáhne-li jinaký příjem N.
C. S. v předchozím roce částku pěti mil.
Kč, zmenšuje se příspěvek státu o částku
tento obnos převyšující; v každém přípa-
dě však přispívá stát částkou nejméně dva
miliony Kč.
b) Obce ležící v »krajích« odvádějí N.
C. S. příspěvky ve výši 200 Kč až 100. 000
Kč ročně, z čehož 75% použije N. C. S. ve
prospěch cestovního ruchu v místě a kra-
ji, jehož se týče. Výše částky bude urče-
13
na po návrhu N. C. S. ministerstvem ob-
chodu v dohodě s ministerstvy vnitra a
financí hledíc k počtu obyvatelstva a k
rozsahu cestovního ruchu v místě.
c) N. C. S. plyne příjem z cestovních
kanceláří, jež by zřídilo nebo převzalo, z
propůjčení koncesí na provozování heren,
jakož i příjem z jiných podniků a činno-
stí sloužících cestovnímu ruchu, také z po-
vinného pojištěni cestujících po železnici,
po případě po jiných dopravních prostřed-
cích, jež by bylo zavedeno.
d) 10% z lázeňských tax a poplatků.
e) Hotely a podniky, hotelům v řádě o
obecní dávce z přechodného ubytování
na roven postavené, odvádějí z každého
pokoje ročně 3 nebo 5 Kč a to podle to-
ho, je-li většina pokojů pronajímána za
méně nebo více než 15 Kč denně (platí
cena pokoje bez platů za vedlejší dodáv-
ky a bez dávky z přechodného ubytová-
ní); činí-li cena právě 15 Kč, platí sazba
3Kč.
f) Podniky provozující dopravu osob -
vyjímajíc železnici - odvádějí 1/2 promille
obratu dle výsledku předchozího roku.
g) Podniky zabývající se směnou peněz
odvádějí každoročně 1/2 promille obratu
uskutečněného v roce předcházejícím ve
směně československých a cizích peněz a
devis pro potřeby cestujících.
N. C. S. může sjednati placení dávky
uvedené pod písm. f) a g) paušálem na
dobu nejméně 5 let a to na základě vý-
sledků 3 let předcházejících.
h) Příjem z prodeje přihlašovacích líst-
ků, jež N. C. S. vydává pro hlášení cestu-
jících.
ch) Pokuty propadlé ve prospěch N. C.
S., poplatky dle § 9 a jiné příjmy.
(2) Dávky uvedené v odst. 1, pod písm. d),
e), f), g), h), vybírá pro N. C. S. obec sídla
podniku. O zjišťování základu a o kontro-
le dávek vybíraných podle odstavců prá-
vě uvedených, o trestnosti jich nespráv-
ného odvádění a o vymáhání dávek dá
prováděcí nařízení
ustanovení obdobná
pravidlům o dávkách obecních.
14
VII. Závěrečná ustanovení.
§ 19.
(1) N. C. S. jest institucí všeobecně pro-
spěšnou ve smyslu zákona o přímých da-
ních čís. 76/1927 Sb. z. a n.
(2) N. C. S. přísluší osvobození od po-
platků pro jeho podání a korespondenci
s veřejnými úřady a veřejnými korpora-
cemi - s výjimkou soudního řízení -, pro
jeho knihy a zápisy, jakož i pro právní
listiny a jednání, jichž je třeba k dosaže-
ní jeho účelu. Jeho movité jmění je osvo-
bozeno od poplatkového ekvivalentu.
(3) Korespondence jeho nepodléhá poš-
tovnému.
§ 20.
Provedením tohoto zákona pověřují se
ministr obchodu v dohodě se zúčastněný-
mi ministry.
Důvodová zpráva.
A) Část všeobecná.
Hospodářský význam cestovního ruchu
- a zvláště mezinárodního cestovního
ruchu jest Československé veřejnosti znám
a byl také v československém tisku do-
statečně oceněn, zejména v posledních
dvou letech. Poučný v tom směru jest pa-
mětní spis Ústředny obchodních a živno-
stenských komor v Praze o cestovním
ruchu, publikovaný v listopadu 1934.
Cestovní ruch nepřináší zisk toliko lá-
zeňským a hotelovým podnikatelům, drá-
ze a cestovním kancelářím, nýbrž prospí-
vá celé řadě živností - počínajíc směnár-
nami a dopravci a konče malíři návěšt-
ních a orientačních tabulek. Získává jím
zaměstnání také řada příslušníků svobod-
ných povolání (hudebních umělců, grafiků
atd. ) a ne v poslední řadě profitují z něho
naši zemědělci jako dodavatelé hotelů,
lázní atd. Mají z něho živobytí také hlídači
benzinových pump.
Hospodářské posílení všech těchto
vrstev obyvatelstva jde pochopitelné k du-
hu obcím, v nichž se cestovní ruch soustře-
ďuje. Tím je dána i hospodářská důležitost
cestovního ruchu pro stát, nehledíc k vý-
znamu položky příjem z cestovního ru-
chu v mezinárodní platební bilanci repu-
bliky. Dosáhla-li v dobách, kdy meziná-
rodní cestovní styk nebyl ještě bržděn de-
visovými předpisy - v letech 1928-30,
před světovou hospodářskou krisí, útrata
cizinců v Československu částky zhruba
800 milionů Kč ročně, říká to dost jasně
že tento cizinecký průmysl stojí za to,
abychom hleděli zlepšiti jeho předpokla-
dy u nás a zabezpečiti tak jeho rozvoj -
i přes dnešní časy protivenství.
V našem sousedství jest země, která
ukázala, že to skutečně jde. Stalo se to
dokonce s úspěchem, který imponoval ce-
lé Evropě jako projev vysoké kulturní po-
tence lidu, který se ukázal být hostitelem
nejen vlídným, ale i schopným. O politi-
ckém významu rozvoje mezinárodního
cestovního ruchu pro stát, jehož všechny
vrstvy obyvatelstva, počínajíc celníky na
hranicích a konče školákem, který dosko-
čí cizinci pro sklenici vody, chápou služ-
bu cizinci jako službu hostu, není jistě tře-