Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1956.

IV. volební období. 3. zasedání.

375.

Návrh

poslanců dr. Aloise Štůly a inž. dr. Františka Touška
na vydání zákona na ochranu průmyslového vlastnictví a známek.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době
předložila Národnímu shromáždění návrh
zákona na ochranu průmyslového vlastni-
ctví a známek, který by obsahoval tyto
oddíly:

1. část všeobecnou,

2. ochranu vynálezu,

3. ochranu užitných vzorů,

4. ochranu živnostenských vzorků a mo-
delů,

5. ochranu továrních či obchodních zná-
mek,

6. ustanovení společná a

7. ustanovení přechodná,

a aby vydala vládní nařízení k výkonu to-
hoto zákona.

Do nového zákona budiž vtěleno toto:

1. Zřizuje se ústřední úřad na ochranu
průmyslového vlastnictví a známek se
sídlem v Praze pro území republiky Čes-
koslovenské a Podkarpatskou Rus. V je-
ho čele bude státi guvernér úřadu.

2. Přihlášky na ochranu vynálezu a zná-
mek jest zkoumati na novost předmětu.

2

3. Přihlášky na ochranu některého dru-
hu průmyslového vlastnictví nebo znám-
ky po skončeném řízení v přihláškovém
oddělení budou vyloženy obecenstvu k na-
hlédnutí a uveřejněny v úředním věstní-
ku ochrany průmyslového vlastnictví a
známek.

4. Doba ochrany patentu na vynálezy
bude trvati 15 roků, užitných vzorů 8 ro-
ků, živnostenských vzorků a modelů 8 ro-
ků, a továrních či obchodních známek 10
roků, počínaje dnem zveřejnění vyhlášky.

5. Proti rozhodnutí přihláškových oddě-
lení lze do jednoho měsíce podati písem-
nou stížnost k tříčlennému sboru (senátu)
jakožto konečné instanci přihláškového
řízení.

6. Proti udělení některého druhu ochra-
ny může do dvou měsíců od zveřejnění
přihlášky podati kdokoliv písemný odpor
u přihláškového oddělení.

7. U všech druhů udělených ochran mů-
že zájemce určovacím návrhem dáti si
zjistiti, zda některý jím používaný před-
mět, postup práce, nebo známka spadá
pod některou ochranu u zrušovacího sbo-
ru (senátu).

8. Jednou založené právo priority po-
dáním přihlášky pro některý druh ochra-
ny se neztrácí, změní-li se rozhodnutím
úřadu, nebo na žádost přihlašovatelovu
druh ochrany.

9. Zástupci přihlašovatelů z povolání
(kromě advokátů) podrobí se u jmenova-
ného ústředního úřadu zkoušce z domácí-
ho a cizího práva na ochranu průmyslo-
vého vlastnictví a známek.

10. Návrhy na zrušení, odnětí nebo od-
volání práva ochrany budou projednány
u pětičlenných sborů (senátů), jakožto I.
instance, zřízených u ústředního úřadu
ochrany průmyslového vlastnictví a zná-
mek, kterým budou předsedati náměstko-
vé guvernéra tohoto úřadu.

11. Z rozhodnutí zrušovacího sboru
(senátu) lze se odvolati k II. instanci
k vrchnímu zrušovacímu sboru (senátu),
jakožto konečné instanci u jmenovaného
ústředního úřadu, kterému předsedá gu-
vernér úřadu.

3

12. Pro žaloby na porušování práv z o-
chrany průmyslového vlastnictví a zná-
mek (snad také i pro nekalou soutěž) zří-
dí se v hlavních městech zemí (v Praze,
Brně a Bratislavě) samostatné soudní se-
náty, do kterých vždy jako jeden soudce
laik by byl povolán příslušný úředník ze
stavu řádných členů úřadu ochrany prů-
myslového vlastnictví a známek.

Odůvodnění.

Republika Československá po státním
převratu převzala z rakouské monarchie
1. zákon patentový č. 30 z r. 1897; 2.
vzorkový č. 237 z r. 1858 a č. 35 z r. 1865
a 3. známkový č. 19 z r. 1890, č. 108 z r.
1895 a 4. č. 85 z r. 1913. Tyto zákony
byly v našem státu přizpůsobeny poža-
davkům republiky a požadavkům mezi-
národní úmluvy pařížské a jejím revisím.

Rychlý vzrůst a pokrok průmyslový a
obchodní, dokonalejší způsob používání
nových method pracovních a prostředků
pracovních a nové směrnice v obchodo-
vání předhonily dosavadní mnohá zasta-
ralá ustanovení jmenovaných zákonů.

Tento stav vyžaduje, aby na tomto poli
zákonodárně byly učiněny v nejkratší do-
bě radikální změny a vypracován byl cel-
kový zákon na ochranu průmyslového
vlastnictví a známek, kterým by byla pod-
pořena podnikavost a vynalézavost ku
prospěchu celku a upevněna byla bezpeč-
nost nabytých práv v konkurenčním zá-
pasu.

Náš stát ratifikoval haagskou revisi me-
zinárodní úmluvy pařížské na ochranu živ-
nostenského vlastnictví (Sb. z. a n. č. 22
r. 1933) a tím současně se zavázal, že po-
dle čl. 12 zřídí zvláštní úřad pro živno-
stenské vlastnictví a zvláštní přihláškový
úřad, aby obecenstvu mohly býti oznamo-
vány patenty na vynálezy, užitné vzory,
živnostenské vzorky a modely a tovární
či obchodní známky, a že tento úřad bude
vydávati úřední periodický list.

Naše republika má zákon patentový, zá-
kon na ochranu vzorků a modelů a zákon
na ochranu továrních či obchodních zná-

mek z doby rakouské monarchie s tex-
tem německým a jest jediným státem z
nástupnických států, který nemá dosud
jejich znění ve svém státním jazyku.
V Jugoslávii byl takový ústřední úřad
zřízen zákonem č. 265 a 267 z r. 1920.

Zákon na ochranu užitných vzorů
t. zv. malých patentů náš stát vůbec ne-
má. Tento nedostatek v poslední době
zejména se pociťuje v našem drobném
průmyslu (sklenářství, bijouterii atd. ).

Administrativní roztříštěnost za plat-
nosti těchto zákonů tím, že patenty na
vynálezy se udělují u patentového úřadu,
živnostenské vzorky a modely se zapi-
sují u obchodních a živnostenských ko-
mor a obchodní či tovární známky se při-
hlašují u obchodních komor a ústřední
rejstřík se vede u ministerstva průmyslu,
obchodu a živností, jest vážnou překážkou
pro obecenstvo v tom směru, že zájemce
jest bezradný, jde-li mu o zjištění některé
ochrany, nebo chce-li sám přihlášku na
některý druh ochrany podati. Jest to na
úkor správných a bezpečných informací.
Taková dosavadní organisace stojí zájem-
ce mnoho času a peněz.

Jmenovanou ochranu uděluje stát, má
tedy jen státní úřad tuto ochranu udělo-
vati. Jest proto zříditi státní ústřední ú-
řad pro ochranu průmyslového vlast-
nictví a vydati jednotný celkový zákon,
aby veřejnost měla snadný přehled o dru-
zích ochrany a aby jednoznačně a jasně
mohla býti informována.

Zřízení takového ústředního úřadu jest
po stránce administrativní a informativní

4

nejjednodušším zřízením a pro státní po-
kladnu, veřejnost a přihlašovatele nejla-
cinějším.

V nynější době má každý pokrokový
stát s přiměřeným průmyslem a obcho-
dem již své moderní zákony v oboru
ochrany živnostenského vlastnictví (viz
na př. vzorný zákon italský z r. 1934,
v témže roce již i v Rakousku odloučena

byla agenda známková od ministerstva
obchodu a přičleněna k patentovému
úřadu).

Náklady, spojené se zřízením a udržo-
váním ústředního úřadu pro ochranu prů-
myslového vlastnictví a známek, uhradí
se z poplatků za přihlášení a udělení
ochrany. (Pozn.: Samotný patentový úřad
měl v r. 1934 čistý zisk 4, 600. 000 Kč).

V Praze dne 19. března 1936.

Dr. Štůla, dr. inž. Toušek,

dr. Dominik, Špaček, Chmelík, Knebort, Holeček, dr. Domin, dr. Rašín, Smetánka,
Kut, inž. Schwarz, dr. Novotný, inž. Protuš, Jan Sedláček, Gajda, dr. Fencik, Ivák,

Ježek, Trnka, Zvoniček.