Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

371.

Návrh

poslanců H. Bergmanna, dr J. Patejdla a F. Richtra

na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových
a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne............,

jímž se mění zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových
a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Paragraf 20 (Služební pořadí) zákona
ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.,
o úpravě platových a některých služeb-
ních poměrů státních zaměstnanců (Pla-
tový zákon) část prvá, díl L, Úředníci,
doplňuje se těmito odstavci:

3. Služební pořadí stanovené podle od-
stavce 1. ztrácí úředník pouze tehdy, ne-
byl-li povýšen pro méně uspokojivou
kvalifikaci, nebo na základě výroku
disciplinární komise, nebo z nedostatku
jiného zákonem nebo předpisem stanove-
ného předpokladu a také jestliže o vy-
psané místo nežádal.

4. Nebylo-li úředníku propůjčeno syste-
misované místo vyšší platové stupnice

2

z jiných než právě uvedených důvodů a
on byl pořadově mladším úředníkem
předstižen, nabývá opětně svého původ-
ního pořadí, jakmile byl do této vyšší pla-
tové stupnice povýšen.

Článek II.

Paragraf 48 citovaného zákona, část II.,
díl L, Soudci, doplňuje se obdobně.

Článek III.

Vládě se ukládá, aby řídíc se svrchu
uvedenými ustanoveními, uvedla služební
pořadí všech úředníků do stavu, jaký byl
před vydáním platového zákona, t. j. před
1. lednem 1926.

Důvody.

Dnes je již patrno, jaké přímo neslý-
chané spousty způsobila systemisace
v pořadí státních zaměstnanců všech ka-
tegorií. Poněvadž podle platového zákona
úředník může býti ustanoven pouze na
systemisovaném místě a poněvadž vše-
chna služební místa byla oproti předcho-
zímu stavu jinak a různě ohodnocena a
oceněna, nadešel povýšením úřednictva
provedeným v důsledku provisorní sy-
stemisace z r. 1927 v pořadí úředníků i
zřízenců chaos, jemuž není v minulosti
rovného a jenž přivodil v pravém slova
smyslu revoluci v dosavadním úřed-
nickém právu.

Poněvadž služební místa byla, jak jsme
již pravili, v r. 1927 z převážné většiny
jinak kvalifikována v důsledku platového
zákona a z něho vyplývající provisorní
systemisace, než jak tomu bylo dosud a
poněvadž obsazování těchto jinak ohod-
nocených míst nedělo se veřejnými sou-
těžemi, aby tak všem zaměstnancům bylo
umožněno kompetovati o takto nově
vzniklá vyšší místa, nýbrž obsazení stalo
se z největší části na základě stavu, jaký
tu právě náhodou byl, došlo v nesčetných
případech, jež možno odhadnouti na ti-
síce, k anomáliím, že úředníci služebně
mnohem mladší byli povýšeni do vyšších
platových stupnic, poněvadž náhodou
v systemisační době nalézali se na těchto

dnes jinak ohodnocených a kvalifikova-
ných místech, kdežto oproti tomu tisíce a
tisíce úředníků služebně starších, služeb-
ně bezvadných a výborně kvalifikova-
ných bez vlastní viny bylo přeskočeno a
tak zbaveno svého poctivě nabytého po-
řadí.

Byli degradováni hmotně i mravně, po-
něvadž opětně pouhou náhodou nebyli
v systemisační době na služebních mí-
stech výše ohodnocených, nebo také pro-
to, poněvadž se prostě vzhledem k malé-
mu počtu nově systemisovaných míst na
ně nedostalo.

U jediné pošty došlo ke stům a stům
případů, že starší úředníci na odpověd-
ných místech (oceněných před systemi-
sací jako místa odpovědná) byli na sklon-
ku svojí zdárné, poctivé a bezvadné služ-
by přeskočeni mladšími úředníky, kteří
nebyli ještě ani na světě, když tito začali
již poštovní správě sloužit!

Podobné poměry byť i v menším mě-
řítku nalézáme i v jiných resortech, na
př. ve službě berní.

Nejen to však, že tito úředníci byli po-
dobným neslýchaným způsobem poško-
zeni přímo, nýbrž i nepřímo tím, že pře-
řaděním sta a sta mladších úředníků byla
jim znesnadněna, ne-li odejmuta možnost
kompetence o místa ve vyšších platových
stupnicích, neboť při obsazování míst

5

hledí se v prvé řadě k služebnímu pořadí.

Bylo cosi podobného v úmyslu zákono-
dárce, bylo úmyslem přivoditi podobný
převrat a tím i nespravedlnost, jaké není
vůbec rovno? Jistě nebylo a právě proto
přicházíme s návrhem, aby služební po-
řadí zaměstnance, kdysi nedotknutelné a
přímo posvátné bylo zaměstnanci odejmu-
to pouze z nejvážnějších důvodů, jakými
je méně uspokojivá kvalifikace, výrok
disciplinární komise, nebo jestliže nevy-
hověl podmínkám nutným pro dosažení
vyššího místa, na př. zkouška, způsobilost
a pod.

Jinak ať je mu služební pořadí zacho-
váno po celou jeho kariéru a ať je vždy
rozhodujícím při ucházení se o místo ve
vyšší platové stupnici.

Na př.: Dva úředníci stejně kvalifiko-
vaní ucházejí se o místo v 6. plat. stupnici.
Z důvodů jakýchkoliv místo obdrží úřed-
ník pořadové starší, je povýšen teprve
později, do 6. plat. stupnice. V tom oka-
mžiku nabývá opětně svého pořadí před
mladším dříve již jmenovaným kolegou,
aby tak neztratil možnost kompetence
o místo v 5. plat. stupnici. Podle dnešní
prakse není tomu tak a úředník i bez své
viny přeskočený neodvratně ztrácí pořadí
a tím i možnost v budoucnosti ucházeti
se o vyšší místo.

Návrh má také na mysli, aby v důsled-
ku platového zákona a provisorní syste-
misace nespravedlivě a neodůvodněně
odejmuté pořadí bylo zaměstnancům vrá-
ceno a aby v této věci obnoven byl stav,
jaký tu byl před vydáním platového zá-
kona.

Tím se ničeho na provedených již po-
výšeních nezmění, pouze neprávem a ne-
zaviněně odejmuté pořadí bylo by za-

městnanci vráceno a tím by bylo odčině-
no alespoň mravní pokoření, když již
hmotné pokoření odčiniti nelze.

Na příklad: Úředník byl převodem do
platového zákona, t. j. k 1. lednu 1926 za-
řazen do 6. platové stupnice a dejme to-
mu, že tam měl podle bývalé osmé hod-
nostní třídy pořadové číslo 100. Při
provisorní systemisaci v r. 1927 nebyl
povýšen do 5. platové stupnice, poněvadž
náhodou nebyl na místě ohodnoceném pro
tuto stupnici, nebo se prostě na něho ne-
dostalo. Za to však bylo povýšeno do této
stupnice na př. 10 jeho kolegů, kteří měli
pořadí 150 a ještě vyšší. Při svém pový-
šení do 5. platové stupnice nabyl by opět-
ně svého předešlého pořadí, které by od-
povídalo jeho bývalému číslu 100.

Nebo na př. u pošty, mladší subalterní
úředníci byli předřazeni služebně starším
poštmistrům. Těmto poštmistrům bylo by
zachováno pořadí při kompetenci o místa
ve vyšších platových stupnicích. Dále
směřuje návrh také k tomu, aby úřední-
kům, kteří konali presenční služební dobu
ve vojště, bylo pořadí zachováno a bylo-
li jim podle dnešní nesprávné a nespra-
vedlivé prakse odejmuto, aby jim bylo
vráceno.

I těchto případů je mnoho. Úředník na-
byl před odvodem služební pořadí, když
pak byl odveden, aby vykonal svoji nej-
vyšší občanskou povinnost, ztratil toto
svoje služební pořadí a když se vrátil,
byl služebně mladší než jeho kolegové
nebo kolegyně, kteří neměli to štěstí slou-
žiti vlasti a národu.

I tato anomálie musí jednou přestat.
Návrh není vůbec spojen se žádným ná-
kladem, má pouze na mysli právo a spra-
vedlnost.

Návrh budiž přikázán výborům: sociálně-politickému a ústavně-
právnímu.

V Praze dne 19. března 1936.

Bergmann, dr. Patejdl, F. Richter,

Uhlíř, Babek, dr. Klapka, Jenšovský, F. Langr, Lanc, Stejskal, Netolický, Bátková,
Hrušovský, Zeminová, Fiala, Hatina, Šmejcová, Tykal, David, Mikuláš, Polívka,

Tichý.