Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
370.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne
o obraně státu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA I.
Základní ustanovení
§1.
Obrana státu.
Obranou státu se rozumějí veškerá opatře-
ní, ať vojenská nebo jiná (čítaje v to zejména
i záměrné využití hospodářských a jiných sil
národa), která mají za účel čeliti jakémukoliv
- ať vnějšímu nebo vnitřnímu - ohrožení
samostatnosti, jednotnosti, celistvosti a demo-
kraticko-republikánské formy
Československé
republiky nebo útoku na ně.
§2.
Účel zákona.
Tento zákon ustanovuje podrobněji v dal-
ších svých ustanoveních, jakým způsobem
mají býti zabezpečeny zájmy obrany státu
(§ 1) a jakých prostředků lze k této obraně
užíti.
- 1 -
§3.
Vztah k jiným zákonům jedna-
jícím o obraně státu.
(1) Ustanovení branného zákona a předpisů
jej provádějících zůstávají nedotčena.
(2) Nevyplývá-li z dalších ustanovení to-
hoto zákona nic jiného, zůstávají ustanovení i
jiných zákonů o věcech uvedených v §§ 1 a 2
nedotčena.
§4.
Odpovědnost ve věcech obrany
státu.
(1) Za včasnou a účelnou přípravu a zabez-
pečení obrany státu v míru i ve válce odpovídá
vláda a v oboru své působnosti i její jednotliví
členové.
(2) Vládě přísluší též určiti cíle, kterých má
býti brannou mocí dosaženo. Říditi vojenské
operace přísluší hlavnímu veliteli.
(3) Tím nejsou dotčena ustanovení § 64,
odst. 1, č. 3 a 10 ústavní listiny.
§5.
Šetření zájmů obrany státu při
vykonávání úřední pravomoci.
(1) Při vykonávání své pravomoci přihlížejí
úřady a veřejné orgány vedle zájmů, kterých
je třeba již podle jiných platných předpisů
dbáti, z moci úřední též k zájmům obrany
státu, pokud by mohly býti dotčeny.
(2) Jestliže by v řízení před soudy, úřady a
veřejnými orgány mohly býti jakkoli dotčeny
věci, které mají zůstati utajeny v zájmu
obrany státu, je soud, úřad nebo orgán řízení
provádějící povinen učiniti všechna vhodná
opatření, aby věci ty zůstaly zachovány v taj-
nosti. Za tím účelem se může úřad nebo veřej-
ný orgán řízení provádějící odchýliti od plat-
ných předpisů řízení se týkajících; to platí i
v jiných případech, kdy je toho v zájmu
obrany státu naléhavě třeba. Opatření, opřená
výslovně o ustanovení věty prvé, není třeba
odůvodňovati.
(3) Soudní a jiné úřední úkony, směřující
k zjišťování skutečností, které mají býti
v zájmu obrany státu utajeny, a prozatímní
zajišťovací opatření, která by mohla míti za
následek ohrožení takového tajemství, mohou
- 2 -
se provésti jen se svolením vojenské správy;
svolení může stanoviti, jak má býti úkon pro-
veden, aby tajemství bylo zachováno.
§6.
Příprava obrany státu.
(1) Práce nutné k přípravě obrany státu
třeba provésti již v míru.
(2) Jednotlivá odvětví veřejné správy jsou
povinna pracovati o těchto pracích podle směr-
nic stanovených Nejvyšší radou obrany státu
(§ 12).
§7.
Součinnost obcí.
Obce jsou povinny činně se účastniti při pro-
vádění tohoto zákona a předpisů podle něho vy-
daných jsou zejména též povinny podle po-
kynů daných jim nadřízenými úřady obsta-
rati, čeho třeba k přípravám na obranu státu.
§8.
Všeobecná povinnost k osobní
a věcné účasti při obraně státu.
Na obranu státu a k její přípravě lze podle
dalších ustanovení tohoto zákona přibrati kaž-
dého k osobní účasti, uložiti mu i jinou sou-
činnost, podporu nebo omezení a požadovati
věcné prostředky (§ 194, odst. 2).
HLAVA II.
Nejvyšší rada obrany státu.
§9.
Zřízení Nejvyšší rady obrany
státu.
(1) K přípravě a organisaci obrany státu
se zřizuje Nejvyšší rada obrany státu (zkrá-
ceně "NROS". ).
(2) Její sídlo je v sídle vlády.
§10.
Složení Nejvyšší rady obrany
státu.
(1) Předsedou Nejvyšší rady obrany státu
je předseda vlády; ostatní členy jmenuje
- 3 -
z členů vlády a je odvolává president republiky
na návrh předsedy vlády.
(2) Jednání Nejvyšší rady obrany státu se
účastní jako odborníci z oboru vojenského
s hlasem poradním vždy generální inspektor
branné moci a náčelník hlavního štábu branné
moci; za branné pohotovosti státu (§ 57) se
účastní jednání Nejvyšší rady obrany státu
jako odborník z oboru vojenského hlavní veli-
tel. Je-li některý z těchto funkcionářů nepří-
tomen anebo zaneprázdněn, vyšle k jednání
Nejvyšší rady obrany státu zástupce, kterého
k tomu určí.
(3) Předseda Nejvyšší rady obrany státu
může k jednání této rady povolati i odborné
poradce z jiných oborů.
§11.
Účast presidenta republiky při
jednání Nejvyšší rady obrany
státu.
President republiky má právo svolati Nej-
vyšší radu obrany státu, býti přítomen jejímu
jednám, jí předsedati a vyžádati si od ní zprá-
vu o kterékoli věci, náležející do oboru působ-
nosti této rady.
§12.
Úkoly Nejvyšší rady obrany
státu.
(1) Nejvyšší rada obrany státu je povolána
soustavně pečovati o náležité zabezpečení
obrany státu, a to jak v době mimo brannou
pohotovost státu, tak i za této pohotovosti.
Po této stránce jí přísluší jednati a usnášeti
se zejména:
a) o přípravě potřebných hospodářských
opatření pro brannou pohotovost státu ve vý-
robě, oběhu a spotřebě statků, jakož i o směr-
nicích pro taková opatření, zejména pokud jde
aa) o zajištění prvotní a průmyslové výro-
by, jakož i potřebných surovin,
bb) o zajištění výživy branné moci a obyva-
telstva,
cc) o rozdělování surovin, výrobků a jiných
věcí pro potřeby branné moci a obyvatelstva;
b) o směrnicích pro opatření a přidělování
pracovníků za branné pohotovosti státu;
c) o směrnicích pro finanční hospodaření za
branné pohotovosti státu (finanční plán vá-
lečný), počítaje v to i zásady cenové politiky;
- 4 -
d) o úpravě dopravní sítě s hlediska obrany
státu a o přípravách, týkajících se opatření a
použití jakýchkoli dopravních prostředků za
branné pohotovosti státu;
e) o plánu ochrany proti všemu, co by obra-
nu státu oslabovalo, poškozovalo nebo mařilo;
f) o plánu ochrany obyvatelstva proti zása-
hům vnějšího útoku, čítaje v to i odsunutí
(evakuaci) obyvatelstva a jeho ochranu proti
leteckým a jiným podobným nepřátelským
útokům;
g) o směrnicích, jak se mají při výchově
uplatniti zájmy obrany státu;
h) o podílu, v jakém jsou jednotlivá odvětví
státní správy povinna společně pracovati o pro-
vedení a zajištění plánů, směrnic a příprav
uvedených v předcházejících odstavcích.
(2) Vedle toho je Nejvyšší rada obrany
státu povolána jednati též o těch zásadních
věcech týkajících se branné moci, které jí mi-
nistr národní obrany pro jejich mimořádný
dosah předloží k prozkoumání předtím, než je
učiní předmětem jednání vlády ve sboru.
(3) Vláda může kterýkoli návrh, jenž jí byl
podán některým ministerstvem nebo jiným
ústředním úřadem, odevzdati Nejvyšší radě
obrany státu k prozkoumání s hlediska zájmů
obrany státu vůbec a branné moci zvláště.
§ 13.
Povaha usnesení Nejvyšší rady
obrany státu.
(1) Usnese-li se Nejvyšší rada obrany státu
ve věcech uvedených v § 12, odst. 1 podati ur-
čitý návrh vládě, předloží takový návrh vládě
k rozhodnutí.
(2) Ostatní usnesení Nejvyšší rady obrany
státu ve věcech uvedených v § 12, odst. 1 jsou
závazná pro všechny členy vlády, jestliže se ve
lhůtě stanovené jednacím řádem Nejvyšší
rady obrany státu žádný člen vlády ani proti
nim nevysloví, ani nenavrhne, aby věc byla
předložena vládě k rozhodnutí, za tím účelem
se zašle každé takové usnesení Nejvyšší rady
obrany státu všem členům vlády.
(3) Jestliže se podle ustanovení předcháze-
jícího odstavce proti usnesení Nejvyšší rady
obrany státu vysloví některý člen vlády nebo
navrhne, aby věc byla předložena vládě k roz-
hodnutí, předloží se věc vládě, setrvá-li Nej-
vyšší rada obrany státu při svém usnesení;
učiní-li Nejvyšší rada obrany státu na podané
- 5 -
námitky nové usnesení, platí o něm ustanove-
ní předcházejících odstavců.
(4) Členové vlády, jejichž oboru působnosti
se týkají usnesení Nejvyšší rady obrany státu,
která se stala závaznými, jsou povinni zaří-
diti, čeho třeba k jejich provedení.
§ 14.
Jednací řád Nejvyšší rady
obrany státu.
Podrobnosti o svolání, jednání a usnášení
Nejvyšší rady obrany státu obsahuje jednací
řád této rady, schválený vládou.
§ 15.
Úkoly meziministerského sboru
obrany státu.
Jako pomocný orgán ve věcech uvedených
v § 12, odst. 1 a 3 je Nejvyšší radě obrany
státu přidělen meziministerský sbor obrany
státu (zkráceně "MSOS. "), který k tomu účelu
zpracovává jednak, je-li toho třeba, podrob-
něji, na čem se Nejvyšší rada obrany státu
usnese, jednak, co mu tato rada k zpracování
přidělí.
§16.
Složení meziministerského
sboru obrany státu a jeho
jednací řád.
(1) Meziministerský sbor obrany státu je
složen ze zástupců předsednictva ministerské
rady, všech ministerstev a kanceláře presi-
denta republiky.
(2) Podrobnosti o svolání, jednání a usná-
šení meziministerského sboru obrany státu a
o zřizování pracovních komisí tohoto sboru ob-
sahuje jednací řád schválený vládou.
§17.
Generální sekretariát obrany
státu.
(1) Pomocnou službu pro Nejvyšší radu
obrany státu i pro meziministerský sbor
obrany státu vykonává generální sekretariát
obrany státu s generálním sekretářem v čele.
(2) O organisaci generálního sekretariátu
obrany státu a o jeho přičleněni k některému
- 6 -
z dosavadních úřadů rozhodne vláda. Vojenští
a občanští pracovníci se generálnímu sekreta-
riátu obrany státu přidělí na dobu potřeby ze
státních zaměstnanců dosavadních úřadů a
podniků; podrobnosti určí vláda usnesením.
HLAVA III.
Podniky důležité pro obranu státu.
část I.
Všeobecná ustanovení.
§18.
Pojmové vymezení podniků
důležitých pro obranu státu.
(1) Podniky, ústavy a jinými zařízeními,
důležitými pro obranu státu (dále označova-
nými zkráceně "podniky důležité pro obranu
státu"), jsou při provádění tohoto zákona:
a) podniky (ústavy, zařízení), které patří
do některé ze skupin podniků (ústavů, zaří-
zení), určených vládním nařízením všeobecně
za podniky (ústavy, zařízení) důležité pro
obranu státu,
b) podniky (ústavy, zařízení), které mini-
sterstvo národní obrany - podle okolností
v dohodě s věcně příslušným ministerstvem -
určí jmenovitě za podniky (ústavy, zařízení)
důležité pro obranu státu.
(2) V pochybnostech o tom, zda ten neb
onen podnik (ústav, zařízení) patří do sku-
piny podniků určených všeobecně vládním na-
řízením za podniky (ústavy, zařízení) důle-
žité pro obranu státu [odstavec 1, písm. a)],
rozhoduje ministerstvo národní obrany v do-
hodě s věcně příslušným ministerstvem.
§19.
Ustanovení o držitelích pod-
niků důležitých pro obranu
státu.
(1) úřady, rozhodujíce o udělení oprávnění,
jež se vztahuje k provozování podniků důle-
žitých pro obranu státu, jsou povinny zjistiti
též, zda osoba, které má býti oprávnění udě-
leno, vyhovuje po stránce státní spolehlivosti;
osobě, kterou okresní (státní policejní) úřad
- 7 -
označil za státně nespolehlivou, nemůže býti
uvedené oprávnění uděleno.
(2) Zjistí-li okresní (státní policejní) úřad,
ať z jakéhokoli podnětu, že držitel podniku
důležitého pro obranu státu je státně nespo-
lehlivý, vydá o tom rozhodnutí, jež doručí
dotčenému držiteli podniku.
(3) Z rozhodnutí úřadu podle odstavce 2
může se držitel podniku odvolati k senátu
u nadřízeného zemského úřadu. Tento senát
rozhoduje s konečnou platností a je složen
z předsedy ustanoveného ministerstvem vnitra
a ze dvou členů, z nichž jednoho ustanovuje
ministerstvo národní obrany a druhého mini-
sterstvo průmyslu, obchodu a živností, a jde-li
o podnik náležející do působnosti některého
jiného ministerstva, toto ministerstvo. Podle
potřeby může býti zřízeno u jednotlivých zem-
ských úřadů senátů několik. Vláda vydá naří-
zením předpisy o podrobnostech organisace
senátů, zejména též o jejich zastupování na
venek, jakož i o jejich jednání, dále o řízení
ve věcech náležejících do jejich působnosti a
o provádění jejich rozhodnutí.
(4) Byl-li držitel podniku důležitého pro
obranu státu označen pravoplatně za osobu
státně nespolehlivou a nevyhoví-li výzvě
úřadu stanoveného vládním nařízením, aby ve
lhůtě úřadem stanovené ustanovil vyhovují-
cího provozovatele podniku, může - a na ná-
vrh ministerstva národní obrany musí -
býti:
a) odňata držiteli koncese nebo jiné opráv-
nění, jež se vztahuje k provozování podniku,
anebo
b) uvalena na dobu, po kterou je toho třeba,
na podnik na vrub jeho držitele vnucená
správa úřadem stanoveným vládním naříze-
ním, jež určí i další podrobnosti.
(5) úřady nejsou povinny uvésti důvody
pro své rozhodnutí, kterým označí držitele
podniku důležitého pro obranu státu za osobu
státně nespolehlivou.
(6) Pravoplatná rozhodnutí, vydaná podle
ustanovení odstavců 2 a 3, váží soudy, úřady
a orgány, rozhodující o jakýchkoliv nárocích
osob, jichž se toto rozhodnutí týká.
(7) Za branné pohotovosti státu (§57) nebo
nastanou-li události uvedené v § 139, odst. 1,
první větě, rozhoduje okresní (státní poli-
cejní) úřad podle ustanovení odstavce 2 s ko-
nečnou platností.
- 8 -
§20.
Ustanovení o členech správ-
ních, dozorčích a revisních
orgánů podniků důležitých pro
obranu státu.
(1) Členy správních, dozorčích a revisních
orgánů podniků důležitých pro obranu státu
nesmějí býti osoby státně nespolehlivé.
(2) Členy správních orgánů se rozumějí:
u akciových společností členové předsta-
venstva podle čl. 227 obchodního zákona ze
dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863 a
ředitelství (správy, správní rady) podle § 182
zák. čl. XXXVII/1875;
u komanditních společností na akcie osobně
ručící společníci;
u komanditních společností osobně ručící
společníci, povolaní k zastupování a vedení
obchodů podle čl. 153 a 158 zákona č. 1/1863
ř. z. a podle §§ 128 a 133 zák. čl. XXXVII/
1875;
u společností s ručením omezeným, zříze-
ných podle zákona ze dne 6. března 1906, č. 58
ř. z., o společnostech s ručením omezeným,
jednatelé podle § 15 tohoto zákona;
u veřejných obchodních společností společ-
níci oprávnění zastupovati tuto společnost;
u společenstev (družstev), zřízených podle
zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o vý-
dělkových a hospodářských společenstvech,
členové představenstva podle § 15 tohoto zá-
kona, u družstev podle §§ 223 až 257 zák. čl.
XXXVII/1875 ředitelství podle § 241 tohoto
zákonného článku a u hospodářských a živno-
stenských družstev úvěrních ředitelství podle
§ 30 zák. čl. XXIII/1898;
u těžařstev, zřízených podle §§ 137 a násl.
obecného horního zákona, předseda ředitelstva
a všichni jeho členové, je-li ředitelstvo podle
stanov několikačlenné;
u jiných sdružení osob anebo majetku
osoby, kterým byla svěřena obdobná správa
a obdobné zastupování těchto sdružení.
(3) Zjistí-li okresní (státní policejní) úřad,
ať z jakéhokoli podnětu, že některý ze členů
správních, dozorčích nebo revisních orgánů
podniků důležitých pro obranu státu je státně
nespolehlivý, vydá o tom rozhodnutí, jež do-
ručí jak držiteli podniku, tak i osobě takto
označené.
(4) Z rozhodnutí úřadu podle odstavce 3 lze
se odvolati k senátu u nadřízeného zemského
úřadu, o němž platí ustanovení § 19, odst. 3.
- 9 -
(5) Byl-li některý z členů orgánů uvedených
v odstavci 3 označen pravoplatně za osobu
státně nespolehlivou a nevyhoví-li držitel
dotčeného podniku výzvě úřadu stanoveného
vládním nařízením, aby ve lhůtě úřadem sta-
novené zvoliti dal anebo ustanovil na místo
osoby státně nespolehlivé za člena dotčeného
orgánu osobu vyhovující, může - a na návrh
ministerstva národní obrany musí - býti, bez
újmy jiných opatření podle platných před-
pisů:
a) úřadem stanoveným vládním nařízením
dosazena jiná osoba do správního, dozorčího
nebo revisního orgánu podniku nebo odňata
koncese anebo jiné oprávnění, jež se vztahuje
k provozování podniku, anebo
b) uvalena na dobu, po kterou je toho třeba,
na podnik na vrub jeho držitele vnucená
správa úřadem stanoveným vládním naříze-
ním, jež určí i další podrobnosti.
(6) Ustanovení § 19, odst. 5 až 7 platí ob-
dobně.
§21.
Ustanovení o zaměstnancích
podniků důležitých pro obranu
státu.
(1) V podnicích důležitých pro obranu státu
nesmějí býti zaměstnávaný osoby státně ne-
spolehlivé.
(2) Zjistí-li okresní (státní policejní) úřad,
ať z jakéhokoli podnětu, že některý zaměst-
nanec podniku důležitého pro obranu státu je
státně nespolehlivý, vydá o tom rozhodnutí,
jež doručí jak držiteli podniku, tak i osobě
takto označené.
(3) Z rozhodnutí úřadu podle odstavce 2
lze se odvolati k senátu u nadřízeného zem-
ského úřadu. Tento senát rozhoduje s koneč-
nou platností a je složen z předsedy ustanove-
ného ministerstvem vnitra a ze dvou členů,
z nichž jednoho ustanovuje ministerstvo so-
ciální péče (jde-li o zaměstnance, na něhož se
vztahuje obecný horní zákon, ministerstvo
veřejných prací) a druhého ministerstvo ná-
rodní obrany. Jinak platí ustanovení § 19,
odst. 3.
(4) Pravoplatné rozhodnutí, jímž byl za-
městnanec označen za osobu státně nespo-
lehlivou, je dostatečným důvodem k rozvázaní
pracovního poměru s okamžitou účinností, bez
zřetele na jiná ustanovení zákonná nebo
smluvní. Součinnost, která při ukončení pra-
- 10 -
covního poměru přísluší podle zvláštních před-
pisů určitým orgánům, pomíjí při rozvázání
pracovního poměru podle ustanovení tohoto
odstavce.
(6) Ustanovení § 19, odst. 5 až 7 platí ob-
dobně.
(6) Držitel podniku je povinen, jakmile mu
bylo úřadem oznámeno, že rozhodnutí, jímž
byl zaměstnanec označen za osobu státně ne-
spolehlivou, nabylo právní moci, pracovní po-
měr s dotčeným zaměstnancem s okamžitou
účinností rozvázati.
(7) Držitel podniku je dále povinen učiniti,
čeho třeba k tomu, aby chod podniku rozvázá-
ním pracovního poměru s tím neb oním za-
městnancem neutrpěl.
(8) Nevyhoví-li držitel podniku náležitě
svým povinnostem podle ustanovení odstavců
6 a 7, může - a na návrh ministerstva ná-
rodní obrany musí - býti, bez újmy jiných
opatření podle platných předpisů, uvalena na
dobu, po kterou je toho třeba, na podnik na
vrub jeho držitele vnucená správa úřadem sta-
noveným vládním nařízením, jež určí i další
podrobnosti.
§22.
Ustanovení o cizincích zaměst-
naných v podnicích důležitých
pro obranu státu.
(1) V podnicích důležitých pro obranu státu
nesmějí býti zaměstnávání cizinci bez před-
chozího souhlasu vojenské správy. Je-li podle
jiných ustanovení k zaměstnávání cizinců
vůbec zapotřebí úředního povolení, je pří-
slušný úřad, dříve než udělí povolení pro pod-
nik důležitý pro obranu státu, povinen vyžá-
dati si předchozí souhlas vojenské správy.
(2) Vojenská správa může souhlas daný
podle ustanovení odstavce 1 kdykoli bez udání
důvodů odvolati.
(3) Cizince, k jehož zaměstnávání v pod-
niku důležitém pro obranu státu nebyl dán
předchozí souhlas vojenské správy, nebo
u něhož byl daný souhlas odvolán, je zaměst-
navatel povinen na vyzvání úřadu stanove-
ného vládním nařízením ze služeb v tomto pod-
niku ihned odstraniti. Odvolání souhlasu je
dostatečným důvodem k rozvázání pracovního
poměru s okamžitou účinností, bez zřetele na
jiná ustanovení zákonná nebo smluvní. Sou-
činnost, která při ukončení pracovního po-
- 11 -
měru přísluší podle zvláštních předpisů urči-
tým orgánům, pomíjí při rozvázání pracov-
ního poměru podle ustanovení tohoto od-
stavce.
(4) Pro cizince zaměstnané v podniku
v době, kdy byl tento podnik podle § 18 určen
za podnik důležitý pro obranu státu, je
držitel tohoto podniku povinen opatřiti si ve
lhůtě a způsobem, jak stanoví vládní nařízení,
souhlas vojenské správy dodatečně, při čemž
je nerozhodné, bylo-li dotčeným cizincům před
tím uděleno povolení podle § 5 zákona ze dne
13. března 1928, č. 39 Sb. z. a n., o ochraně
domácího trhu práce, nebo mají-li osvědčení
podle § 2 téhož zákona. Odepření souhlasu má
stejné právní následky jako odvolání souhlasu
podle ustanovení odstavce 3.
(5) Ustanovení § 21, odst. 8 platí obdobně.
(6) O žádostech za udělení státního občan-
ství cizincům zaměstnaným v podnicích důle-
žitých pro obranu státu, rozhoduje příslušný
úřad po slyšení vojenské správy.
(7) Nedotčena zůstávají ustanovení mezi-
národních smluv vyhlášených ve Sbírce zá-
konů a nařízení.
§ 23.
Ustanovení o cizincích ve správ-
ních, dozorčích a revisních
orgánech podniků důležitých
pro obranu státu.
(1) Členy správních, dozorčích a revisních
orgánů podniků důležitých pro obranu státu
smějí býti cizinci jen se souhlasem vojenské
správy; členy správních orgánů třeba tu roz-
uměti osoby, uvedené v § 20, odst. 2.
(2) Vojenská správa může souhlas daný
podle ustanovení odstavce 1 kdykoli bez udání
důvodů odvolati.
(3) Byl-li za člena orgánů uvedených v od-
stavci 1 zvolen nebo ustanoven cizinec bez
předchozího souhlasu vojenské správy, nebo
odvolala-li vojenská správa souhlas původně
daný, platí obdobně ustanovení § 20, odst. 5.
(4) Cizinci, kteří jsou členy orgánů uve-
dených v odstavci 1 již v době, kdy byl
dotčený podnik určen podle § 18 za podnik
důležitý pro obranu státu, jsou povinni opa-
třiti si ve lhůtě a způsobem, jak stanoví vládní
nařízení, souhlas vojenské správy dodatečně.
Odepření souhlasu má stejné právní následky
- 12 -
jako odvolání souhlasu podle ustanovení od-
stavce 3.
(5) O funkcích cizinců v orgánech železnič-
ních podniků platí příslušné předpisy o dra-
hách.
(6) Ustanovení § 22, odst. 6 platí obdobně
i o udílení státního občanství cizincům, kteří
jsou členy správních, dozorčích anebo revis-
ních orgánů podniků důležitých pro obranu
státu anebo jsou držiteli takových podniků.
(7) Ustanovení § 22, odst. 7 platí i zde.
§24.
Povinnosti podniků důležitých
pro obranu státu.
(1) Držitelům podniků důležitých pro
obranu státu může býti ministerstvem ná-
rodní obrany - a to mimo dobu branné poho-
tovosti státu v dohodě s věcně příslušným mi-
nisterstvem - nařízeno, aby podali (podá-
vali) správné údaje o výrobě, o jejím rozsahu
a předmětu, čítajíc v to i přesné údaje o vý-
robním zařízení, sloužícím k výrobě a dodáv-
kám, dále o zásobách surovin, polotovarů i ho-
tových výrobků, o zásobách a spotřebě paliv,
pohonných hmot i jiných předmětů potřeb-
ných k výrobě a dodávkám, jakož i o mecha-
nických zdrojích, jichž lze použíti k výrobě
energie, dále o zaměstnancích, o možnostech
přeměny výroby mírové na válečnou, jakož
i o všech jiných okolnostech, důležitých pro
obranu státu. Držitelé dotčených podniků jsou
povinni těmto příkazům včas vyhověti a jsou
povinni vyslaným úředním orgánům dovoliti
přístup do podniku k zjištění všech těchto
okolností a poměrů nebo k přezkoušení poda-
ných údajů.
(2) Vedle povinností, které podnikům důle-
žitým pro obranu státu již jinak vyplývají
z tohoto zákona, vládních nařízení neb jiných
předpisů podle něho vydaných, může býti způ-
sobem uvedeným v odstavci 1 držitelům tako-
vých podniků uložena povinnost udržovat
určité zásoby surovin, polotovarů a hotových
výrobků, paliv, pohonných a provozních hmot
a podle potřeby i jiných předmětů potřebných
k zajištění výroby a dodávek, a třeba-li, i po-
vinnost zříditi neb udržovati stroje, zařízení
a nástroje, potřebné k válečné výrobě nebo
k výrobě a dodávce energie, které si sami
opatří nebo které jim stát svěří pro jejich
pozdější úkoly. Třeba-li, může jim býti ulo-
žena i povinnost vyzkoušeti pro jejich podnik
- 13 -
náhradní paliva, náhradní pohonné a provozní
hmoty a jiné náhradní prostředky a z toho
vyplývající způsoby výroby. Prokázaná škoda,
vzniklá nařízeným udržováním zásob mate-
riálu neb i zřízením neb udržováním strojů,
zařízení a nástrojů v míře převyšující nor-
mální běžnou potřebu podniku, bude podniku
nahrazena (§ 162).
(3) Držitelé podniků důležitých pro obranu
státu, jejich orgány a zaměstnanci jsou po-
vinni věci, které mají býti tajeny v zájmu
obrany státu, zejména pak opatření učiněná
podle ustanovení odstavců 1 a 2, podle § 29,
odst. 1, písm. a) a c), nebo § 31, odst. 1 uscho-
vávati v tajnosti stejně a s týmiž trestními
následky jako osoby ve veřejném postavení
(§ 5, č. 2 a § 6, č. 4 zákona ze dne 19. března
1923, č. 50 Sb. z. a n., na ochranu republiky).
To platí i o jiných osobách (na př. o dodava-
telích), jimž podnik ve svém provozu svěřil
věci, které mají býti tajeny v zájmu obrany
státu. Ministerstvo národní obrany může
v dohodě s příslušným ministerstvem stano-
viti, jak mají býti povinné údaje, týkající se
výrobních poměrů podniků, činěny, aby to, co
má v zájmu obrany státu zůstat utajeno, bylo
utajeno. Ministerstvo národní obrany může
stanovit i další opatření, jaká mají držitelé
podniků důležitých pro obranu státu, jejich
orgány a zaměstnanci učiniti, a to i ve styku
s jinými osobami, aby bylo zabezpečeno uta-
jení potřebné v zájmu obrany státu,
stano-
vením takových opatření nejsou však držitelé,
orgány a zaměstnanci podniků důležitých pro
obranu státu zbaveni povinnosti jim v tomto
odstavci uložené.
(4) Držitelé podniků důležitých pro obranu
státu jsou povinni zameziti vstup do podniku
neb jednotlivých jeho částí nepovolaným oso-
bám, zvláště jsou-li tyto osoby
cizinci, takový
vstup anebo prohlídka podniku (jeho části)
smějí býti dovoleny jen na zvláštní povolení
vojenské správy.
(5) Ustanoveními předcházejících odstavců
nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne
9. dubna 1935, č. 71 Sb. z. a n., o hospodář-
ském vyzvědačství.
(6) Ustanovení odstavce 1 může býti ob-
dobně použito i na podniky, ústavy a zařízení,
které nebyly určeny za podniky důležité pro
obranu státu podle ustanovení § 18, u nichž
to však ministerstvo národní obrany - a to
mimo dobu branné pohotovosti státu v dohodě
s věcně příslušným ministerstvem - uzná
v zájmu obrany státu za nutné.
- 14 -