Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
363.
Zpráva
výboru sociálně-politického a rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 329) zákona
o stavebním ruchu.
1.
Sociálně politický výbor považuje rozvoj
stavebního podnikání za důležitého činitele
v oboru národohospodářské politiky, ježto
stavbami možno nejen získati národní
statky trvalé hodnoty, nýbrž i opatřiti
pracovní příležitost v oboru stavebního
průmyslu a stavebních živností. Bohužel
dané hospodářské poměry, těžce zasažené
světovou tísní, nedovolují dosud ponechati
vývoj tohoto druhu podnikání bez mocen-
ských zásahů a bez veřejné pomoci.
Učiniti vhodná opatření v tomto směru
je právě úkolem podaného vládního návrhu
zákona o stavebním ruchu. Sociálně poli-
tický výbor vítá tento návrh a v celku
souhlasí se všemi zásadami v něm obsaže-
nými. Má sice za to, že žádoucí vývoj sta-
vebního podnikání vyžadoval by opatření
větší intensity, avšak s druhé strany
uznává, že při formulaci výhod, které značí
v jádru finanční oběti státu nebo svazků
územní samosprávy, nutno míti na zřeteli
i únosnost zatížení pro ten který veřejno-
právní celek.
Za nejmocnější vzpruhu soukromého
stavebního podnikání považuje sociálně
politický výbor daňové a poplatkové úlevy
a doporučuje proto ponechati dosavadní
dobu 15 a 25 let osvobození od domovní
daně a přirážek i pro nové stavby do-
končené v letech 1937 a 1938. I když by
bylo lze uznati motivy, které vedly vládu
k navrhovanému postupnému zkracování
doby zmíněného osvobození, nemůže přece
jen sociálně politický výbor souhlasiti
s hlavním předpokladem, na němž je na-
vrhované opatření vybudováno, t. j. s po-
klesem stavebních nákladů. Nutno totiž
uvážiti, že ceny stavebních hmot jeví již
od počátku minulého roku vzestupnou
tendenci, takže zkrácením doby daňového
osvobození mohlo by dojíti k určitému ne-
poměru mezi pořizovacím nákladem staveb
a hodnotou této daňové úlevy.
Tyto úvahy, které vedly sociálně poli-
tický výbor ke změně § 36 návrhu, byly též
motivem, aby do návrhu bylo pojato opětně
ustanovení o osvobození nových staveb od
dávky z nájemného nebo z používaných
místností.
Pokud jde o poplatkové úlevy, považoval
sociálně politický výbor, zejména vzhledem
k podpoře rodinných domků podle hlavy VI
návrhu, za nutné doplniti ustanovení § 37
návrhu tak, aby doba 3 let pro osvobození
převodů od poplatků byla prodloužena
na 5 let u rodinných domků vystavě-
ných právnickými osobami veřejného práva
nebo obecně prospěšnými stavebními sdru-
ženími s podporou podle hlavy IV, a
na
10 let u rodinných domků vy-
2
budovaných s podporou podle hlavy VI ná-
vrhu.
Nový doplněk § 45 návrhu je pouhou
obdobou ustanovení § 59, odst. 2 zák.
č. 45/1930 Sb. z. a n.
Mimo to provedl s. p. v. v rámci ostatních
ustanovení, jejichž účelem je nepřímá pod-
pora stavebního ruchu a která jsou zařa-
zena do hlav I až III, některé změny, které
jsou však povahy pouze formální, nezasahu-
jíce nikde přímo do podstaty věci.
Jde tu zejména o vsunutí dosavadního
§ 1 zák. č. 45/1930 Sb. z. a n. do návrhu,
aby nebylo pochybností o tom, že jako sta-
venišť nutno použíti především pozemků
státních. Vzhledem k tomu bylo pak pro-
vésti i opravu v § 4, odst. 1 návrhu.
V zájmu přesnějšího vymezení pojmu
náhrady podle § 4, odst. 2 a § 10 návrhu
upravil s. p. v. tato ustanovení tak, aby bylo
zřejmo, že náhrada má se rovnati obecné
ceně pozemku; tyto předpisy dostanou se
tím také v soulad s novým § 1, podle něhož
rovněž státu má se dostati za prodané po-
zemky náhrada jejich obecné ceny.
Nová stylisace §§ 19 a 33 návrhu nemění
ničeho na podstatě věci.
Také v oboru přímé podpory stavebního
ruchu upravené v hlavách IV až VI uznal
s. p. v. za vhodné provésti některé změny.
Je to především nová stylisace § 39, odst.
1, č. 1 návrhu v ten smysl, aby z textu bylo
jasně zřejmo, že omezení dané tímto usta-
novením má platiti pouze pro nájemní
domy.
V § 42, odst. 2 doporučuje s. p. v. vypu-
stiti nový doplněk, týkající se rozsahu státní
záruky a pojatý do druhé věty tohoto usta-
novení, ježto jeho ponechání mohlo by se
projeviti v praksi jako ztížení agendy mi-
nisterstva sociální péče jakož i věřitelů za-
ručených zápůjček.
Nová ustanovení hlavy V o státní pod-
poře staveb nájemních domů s byty pro
chudé vítá s. p. v. jako snahu po pokračo-
vání bytové politiky začaté již nařízením
č. 159/1934 Sb. z. a n. Je nepopiratelné, že
na sociálně nejslabší vrstvy obyvatelstva
dosud nejvíce doléhá nedostatek zdravých
bytů s nájemným dostupným jejich důcho-
dům a že proto třeba učiniti v jejich zájmů
zvláštní zákonná opatření. Byly tu však
vyslovovány obavy, aby snad dobře za-
mýšlených úlev podle této hlavy nebylo
zneužíváno, a proto s. p. v. doplnil § 56 ná-
vrhu definicí chudých osob, pro které mají
býti určeny byty vystavěné touto podporou.
Současně doporučuje s. p. v. vzhledem
k uvedeným obavám, aby do prováděcího
nařízení k zákonu byly pojaty trestní
sankce pro případ zneužití tohoto druhu
podpory.
S. p. v. nevidí příčiny, aby subjektem
podpory byly ještě jiné právnické osoby než
obce, a vypustil proto v § 57 návrhu dosa-
vadní odstavec 2.
Obdobné důvody vedly s. p. v. při rozboru
ustanovení hlavy VI k tomu, aby i zde byla
možnost
docílit státního příspěvku na stavbu
rodinných domků pro nezaměstnané nebo
polozaměstnané osoby omezena toliko na
obce. Byl proto v tomto smyslu upraven
§ 64 návrhu.
Soc. pol. výbor probral v podrobné de-
batě veškerá ustanovení návrhu, dospěl
k názoru, že možno jimi skutečně úspěšně
docílit očekávaného oživení stavebního ru-
chu, a doporučuje proto, aby poslanecká
sněmovna schválila vládní návrh tak, jak
jej s. p. v. upravil i s připojenou resolucí.
Tím zároveň jsou vyřízeny petice č. 216,
366, 381, 412, 423, 433, 452 a 459.
V Praze dne 18. března 1936.
Dr. Meissner v. r.,
předseda.
Fr. Langr v. r.,
zpravodaj.
II.
Rozpočtový výbor projednal osnovu zá-
kona o stavebním ruchu a přijal vládní ná-
vrh tisk 329 se všemi změnami, na kterých
se usnesl výbor sociálně politický.
3
Rozpočtový výbor uvážil, že je nutno, aby
nová opatření zákonná se stala včas a mohla
tak působiti k žádoucímu rozvoji stavebního
podnikání a tím k opatření pracovní příle-
žitosti.
Maximální úhrn zaručených zápůjček
určen jest částkou 300, 000. 000 Kč. Počí-
táme-li, že za daných poměrů na stavebním
trhu činí průměr stavebního nákladu připa-
dajícího na 1 obytnou místnost asi 20. 000
Kč, bude možno při úhrnu zaručených zá-
půjček ve výši 40% a 50% stavebního ná-
kladu získati při určené částce asi 30. 000
až 37. 500 obytných místností, t. j. asi 15. 000
až 18. 750 bytů o pokoji a kuchyni s příslu-
šenstvím.
Rozpočtový výbor schválil vládní návrh
zákona tisk 329 o stavebním ruchu, i změny
provedené v sociálně politickém výboru a
navrhuje poslanecké sněmovně schválení
vládního návrhu tisk 329 o stavebním
ruchu, s příslušnými změnami.
Současně doporučuje ke schválení reso-
luci sociálně politického výboru a své dvě
resoluce.
Tím zároveň vyřízena je petice čís. 436.
V P r a z e dne 18. března 1936.
Pavel Teplanský v. r.,
předseda.
Adolf Křemen v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne ...........................................________1936
o stavebním ruchu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Hlava I.
O opatření stavenišť.
§1.
(1) Jako stavenišť pro stavby uvedené
v § 2, odst. 1 jest použíti nejprve státních
pozemků.
(2) Státní správa se zmocňuje, aby po-
zemky způsobilé pro stavby a pro komunikace
nutné k těmto stavbám, jichž nehodlá sama
zastavěti nebo použíti k veřejným účelům,
prodala za náhradu jejich obecné ceny.
(3) O návrhu a podmínkách prodeje rozho-
duje ministerstvo financí v dohodě s minis-
terstvem, v jehož správě jest pozemek, do
15 dnů ode dne podání žádosti.
§2.
(1) Podle této hlavy lze vyvlastňovati po-
zemky pro stavbu obytných domů, pro stavbu
4
nutných hospodářských budov drobného ze-
mědělce, pro stavbu nutné malé provozovny
drobného živnostníka, pro stavbu nutné menší
provozovny výrobního, spotřebního nebo skla-
dištního družstva nebo pro stavbu budov, ur-
čených pro veřejnou potřebu, u léčebných
ústavů také pro jejich hospodářství a zahrady,
a pro komunikace, nutné k těmto stavbám.
(2) Vyvlastnění nepostihuje práv, spoje-
ných s pozemkem nebo jiným předmětem,
o jejichž vyvlastnění jde, pokud práva ta tvoří
samostatný hospodářský předmět. Tato práva
mohou býti spojena s některým knihovním tě-
lesem nebo mohou býti pro ně zřízeny zvláštní
knihovní vložky.
§ 3.
Vyvlastniti lze pozemky dosud nezastavěné
nebo zastavěné, avšak nezužitkované k obýva-
cím účelům, anebo pozemky, na nichž jsou
obytné domy nebo jiné stavby, jichž příslušný
úřad zakázal užívati nebo jež nařídil zbourati,
vyjímajíc pozemky, na nichž stojí památné
budovy, které sice pro chatrný stav byly z uží-
vání vyloučeny, avšak které lze řádnou opra-
vou zachovati.
§ 4.
(1) Vyvlastňovati jest pozemky ve staveb-
ním obvodu obce při komunikacích již zříze-
ných nebo výjimečně takové, k nimž komuni-
kace lze snadno zříditi bez větších nákladů.
Z těchto pozemků jest vyvlastňovati přede-
vším příhodné pozemky, parcelované k úče-
lům stavebním, nebo pozemky neparcelované,
pro které byly pravoplatně stanoveny stavební
čára a úroveň a které též jinak jsou způso-
bilé k zastavění. Dříve jest vyvlastňovati půdu
neplodnou než plodnou. Pozemky soukromé,
vyjímajíc příhodné pozemky parcelované, mo-
hou býti vyvlastněny jen tenkráte, není-li ve
stavebním obvodu obce jiných pozemků, ze-
jména státních nebo obecních, způsobilých
k zastavění.
(2) Pro stavbu domku s jedním bytem lze
vyvlastniti pozemek do 400 m2, pro stavbu
domku o dvou bytech do 500 m2, ačli parce-
lační povolení nestanoví větší plochy. Pro stav-
bu domku s jedním nebo dvěma byty a nut-
nými hospodářskými budovami drobného ze-
mědělce nebo s nutnou malou provozovnou
drobného živnostníka lze vyvlastniti pozemek,
je-li toho nutná potřeba, i ve větší výměře,
nejvýše však do 2000 m2. Do výměry se ne-
počítá plocha, potřebná pro nutnou komuni-
kaci.
5
§5.
(1) Vyvlastniti nelze pro stavbu obytných
domů, hospodářských budov nebo provozoven
a pro komunikace k nim nutné vzrostlých
sadů nebo pozemků, o kterých vlastník pro-
káže, že jich nevyhnutelně potřebuje pro svou
vlastní živnost, hospodářství, dům nebo do-
mácnost nebo pro zamýšlené rozšíření živ-
nosti nebo hospodářství.
(2) Vyvlastnění jest nepřípustné, nabídne-li
vlastník pozemku vyvlastniteli za náhradu
obecné ceny jiný pozemek ve stavebním ob-
vodu obce, způsobilý k zastavění, ač nejde-li
o vyvlastnění pozemku, parcelovaného k úče-
lům stavebním nebo o vyvlastnění pro stavbu
budovy, určené pro veřejnou potřebu nebo
pro hospodářství a zahrady léčebných ústavů.
§6.
(1) Vyvlastňovací řízení provede na vy-
vlastňovatelovu žádost neprodleně okresní
úřad, v jehož obvodu jest pozemek, který má
býti vyvlastněn, když žadatel prokáže, že ne-
má ve stavebním obvodu obce pozemku, způ-
sobilého k zamýšlené stavbě, a že dobrovolná
koupě pozemku, který má býti vyvlastněn, se
nezdařila, byť jen proto, že jeho vlastník po-
žaduje nepřiměřenou cenu.
(2) V žádosti budiž přesně označen poze-
mek, který má býti vyvlastněn, a účel za-
mýšlené stavby; budiž připojen situační plá-
nek stavby, odborně zhotovený v příslušném
katastrálním měřítku.
§7.
Při zahájení vyvlastňovacího řízení požádá
okresní úřad knihovní soud, aby v kmihách po-
znamenal zahájení vyvlastňovacího řízení.
Tato poznámka je účinná proti každému, kdo
později dobude knihovního zápisu na vyvlast-
ňovaném pozemku.
§8.
(1) Aby úřad zjistil, zda jsou v daném pří-
padě splněny podmínky vyvlastnění, provede
do osmi dnů na místě šetření, k němuž pozve
obec, soudního stavebního znalce a, je-li toho
potřeba, také soudního hospodářského znalce
a všechny zájemce, zejména jde-li o pozemky
nad propůjčenými důlními měrami, také maji-
tele těchto měr a zástupce revírního báňského
úřadu. Jde-li o předměty historické nebo umě-
lecké ceny, budiž slyšen také státní památ-
kový úřad.
6
(2) V pozvání k místnímu šetření budiž uve-
deno, že k námitkám, které nebudou učiněny
nejpozději při šetření na místě, nebude v ří-
zení přihlíženo.
§9.
(1) Zjistí-li úřad provedeným řízením, že
jsou splněny podmínky vyvlastnění nedohod-
nou-li se strany, vydá do dalších patnácti dnů
vyvlastňovací výměr, v němž určí zároveň po-
dle výsledku provedeného řízení náhradu za
vyvlastňovaný pozemek. Nemůže-li o náhradě
ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění,
určí výši prozatímní jistoty a vykoná další
šetření o náhradě zvláště.
(2) Ve výměru budiž označena stavba, pro
kterou byl pozemek vyvlastněn, a určena při-
měřená lhůta, zpravidla ne delší tří měsíců, do
které vyvlastnitel musí začíti se stavbou. K vý-
měru budiž připojen, je-li toho potřeba, od-
dělovací plánek o vyvlastněném pozemku,
který dodá žadatel a potvrdí úřad.
§ 10.
Nejde-li o vyvlastnění pozemků pro stavbu
budov, určených pro veřejnou potřebu nebo
pro hospodářství a zahrady léčebných ústavů
a prohlásí-li vlastník pozemku, že ho sám po-
užije pro stavbu, uvedenou v § 2, odst. 1, vy-
vlastní úřad na vyvlastňovatelův návrh poze-
mek s podmínkou, že vyvlastňovací výměr po-
zbude účinnosti, začne-li vlastník se stavbou
nejdéle ve lhůtě tří měsíců od doručení kni-
hovního usnesení o poznámce podle § 7 a do-
končí-li ji v přiměřené lhůtě, kterou mu určí
úřad.
§11.
(1) Vlastníku vyvlastněného pozemku pří-
sluší náhrada obecné ceny.
(2) Náhradu lze také dáti v pozemcích stej-
né hodnoty.
§12.
(1) Neprokáže-li vlastník pozemku, že oso-
by, kterým plynou práva z knihovních zápisů,
souhlasí, aby náhrada byla vyplacena přímo
jemu, složí ji vyvlastnitel u knihovního soudu,
který ji rozvrhne v nesporném řízení podle
zásad exekučního řádu (zákona). Zmíněný
průkaz je vlastník pozemku povinen podati lis-
tinou, opatřenou ověřeným podpisem oprávně-
ného, nebo listinou veřejnou.
(2) Z náhrady budiž uložena částka 30%
v soudní úschovu jako jistota za část dávky
7
z majetku a z přírůstku na majetku původního
vlastníka, připadající na vyvlastněný pozemek,
podle § 62 zákona ze dne 8. dubna 1920, č.
309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce
z přírůstku na majetku, leč by byl podán prů-
kaz, že předepsaná dávka byla úplně zapra-
vena. Složením přestává ručení podle uvede-
ného paragrafu. Složená částka může býti
uvolněna jen na průkaz, že předepsaná dávka
byla úplně zapravena.
§13.
(1) Jakmile vyvlastňovací výměr nabude
právní moci a náhrada bude zaplacena nebo
náhrada nebo prozatímní jistota složena u kni-
hovního soudu, odevzdá úřad vyvlastněný
pozemek v držení vyvlastniteli.
(2) Do knih jest na vyvlastnitelův návrh
vložiti vlastnické právo a zároveň z úřední
moci poznamenati omezení vlastnického práva
reálním břemenem ve prospěch státu provésti
stavbu podle § 14, odst. 1 a zákazem zcizení
podle § 14, odst. 2.
§ 14.
(1) Vyvlastnitel nebo jeho právní nástupce
je povinen dokončiti stavbu, pro kterou byl po-
zemek vyvlastněn, v přiměřené lhůtě, stano-
vené okresním úřadem.
(2) Vyvlastněné pozemky nezastavěné mo-
hou býti se svolením zemského úřadu zcizeny
jen tenkráte. odmítne-li původní vlastník pře-
vzíti je zpět do patnácti dnů za původní ná-
hradu. Prodávájí-li nezastavěné vyvlastněné
pozemky obecně prospěšná stavební sdružení
svým členům nebo obce komukoli pro stavbu
ve lhůtě, určené vyvlastňovacím výměrem,
nemusí jich nabídnouti původnímu vlastníku.
(3) Převod pozemku do vlastnictví původní-
ho vlastníka jest osvobozen od převodního po-
platku a od dávky z přírůstku hodnoty nemo-
vitostí.
§15.
Nedokončí-li vyvlastnitel ve lhůtě stano-
vené okresním úřadem stavbu, pro kterou byl
pozemek vyvlastněn, může býti vyvlastňovací
výměr na žádost původního vlastníka pozem-
ku, podanou do třiceti dnů po uplynutí zmíněné
lhůty, zrušen. Původnímu vlastníku pozemku
zůstává vyhrazeno právo domáhati se na vy-
vlastniteli náhrady škody pořadem práva.
8
§ 16.
(1) Za začátek stavby jest považovati srov-
nání povrchu staveniště, pokud ho bylo potřebí
ku provádění dalších prací, a nejméně úplné
vykopání sklepů nebo u staveb, u nichž není
potřebí sklepy kopati, úplné vykopání základů
v celé půdorysné ploše, nebo nevyzdívají-li se
ani základy ani sklepy, začátek zdění aspoň
v části půdorysu.
(2) Za den dokončení stavby, t. j. dohoto-
vení stavby ve stavu způsobilém k užívání,
jest považovati den, který je jako takový uve-
den ve vysvědčení stavebního úřadu.
(3) Okresní úřad může dodatečně z vážných
důvodů lhůtu pro začátek stavby nebo její do-
končení přiměřeně prodloužiti.
§ 17.
Náklady vyvlastňovacího řízení nese vy-
vlastnitel. Bylo-li odvolání vlastníka pozemku
zamítnuto, může odvolací úřad uložiti odvola-
teli, aby náklady odvolacího řízení nahradil
buď zcela nebo z části.
§ 18.
Vyvlastňovati pozemky podle této hlavy lze
do 31. prosince 1937.
Hlava II.
O stavebních úlevách.
§ 19.
Po dobu působnosti této hlavy pozbývají
s omezeními podle § 34 účinnosti předpisy
všech stavebních řádů (statutů), pokud jsou
nahrazeny ustanoveními této hlavy, aniž je
tím dotčena povinnost stavebních úřadů hájiti
v mezích předpisů stavebních řádů (statutů)
veřejné zájmy.
§ 20.
(1) Po dobu účinnosti této hlavy nepůsobí
§ 106, pokud se týká zřizování nových obyt-
ných budov, ležících zcela mimo obvod obce, a
staveb nad propůjčenými důlními měrami, pak
§ 25, odst. 2 a § 102. odst. 7, stavebního řádu
pro Slezsko ze dne 2. června 1883, č. 26 slez.
z. z.
(2) Stavebním úřadem pro řízení a rozhodo-
vání o stavbách nad propůjčenými důlními,
9
měrami jest i v území, pro které platí zák.
č. 26/1883 slez. z. z., obec. Ke každé stavební
komisi o stavbě nad propůjčenými důlními
měrami musí býti zváni mimo ostatní zájemce
také majitel těchto měr, zástupce revírního
báňského úřadu a, nemá-li obec svého tech-
nického úředníka s kvalifikací pro státní sta-
vební službu nebo stavitele, technik přísluš-
ného okresního úřadu.
(3) Ustanovení odstavce 2 jest užíti na
všechny stavby nad propůjčenými důlními mě-
rami, vyjímajíc stavby státní a zemské (§ 102,
odst. 1 zák. č. 26/1883 slez. z. z. ).
§21.
Ti, kdož hodlají žádati za vyvlastnění po-
zemku podle hlavy I, mají právo ucházeti se
o to, aby s podmínkou, že pozemek bude pravo-
platně vyvlastněn, bylo jim dáno povolení
k parcelaci nebo aby byly stanoveny stavební
čára a úroveň, aniž musí prokazovati svolení
vlastníka pozemku. Vlastník má v řízení před
úřady povolanými k rozhodování podle staveb-
ních řádů (statutů) postavení strany.
§22.
Na pozemcích, jež nebyly pojaty do poloho-
vých (upravovacích) plánů, a v obcích, které
si neopatřily takových plánů, lze stavěti,
byly-li pozemky buď pravoplatně parcelovány
anebo byly-li pro ně, pokud jsou i jinak způ-
sobilé k zastavění, pravoplatně stanoveny sta-
vební čára a úroveň, a dá-li se pro stavby takto
vznikající dosíci v souvislosti se zastavěnými
čtvrtěmi snadné, nepříliš nákladné a třebas
jen prozatímní komunikace, jejíž udržovací
náklady nebudou požadovány od obce, nýbrž
budou jinak zabezpečeny.
§23.
(1) O žádostech za stavební povolení budiž
rozhodnuto stavebními úřady nejdéle do pat-
nácti dnů. Nestane-li se tak, provede řízení
na žádost strany a na náklad obce zemský
úřad, který rozhodne ve stejné lhůtě s ko-
nečnou platností.
(2) Stížnosti při stavbách povolovaných po-
dle této hlavy jest podati u stavebního úřadu
nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí.
Stavební úřad je povinen předložiti do patnácti
dnů podanou stížnost zemskému úřadu, který
o ní rozhodne v patnácti dnech po jejím před-
ložení.
10
§24.
Do tří dnů po doručení stavebního povolení
jest stavební úřad povinen vytýčiti stavební
čáru a určiti úroveň nebo vydati stavebníku
k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se stavba
uličních čar nebo silnice. Jinak může tak
učiniti na nebezpečí a náklad obce stavebník,
přibrav oprávněného technického znalce.
§25.
Za konstruktivní provedení, bezpečnou oby-
vatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před
úřady osoba provádějící stavbu, zodpovědná
podle platných stavebních řádů (statutů).
§26.
(1) Stabilita stavebního projektu předlože-
ného k úřednímu schválení za účelem povolení
stavby budiž doložena řádnými výpočty podle
předpisů o přípustném zatížení konstrukcí sta-
vebních a dovoleném namáhání hmot.
(2) V podkrovních bytech dovoluje se zatí-
žení podlahy pouze 150 kg na 1 m2 a užití
vazných trámů jako stropnic, při čemž musí
býti účelně a vhodně bráněno šíření požáru.
§27.
Každý dům budiž stavebním celkem pro
sebe s vlastními štítovými zdmi. Při současné
stavbě sousedních domů může stavební úřad
dovoliti štítové zdi 15 cm silné.
§28.
(1) Volba stavebních hmot jest ponechána
volnému uvážení stavebníkově, nesmí však
býti na újmu trvanlivosti, uživatelnosti a
vzhledu budovy i jejího okolí. Jako hlavního
staviva lze použíti i dřeva, nejde-li o souvislé
stavby s výjimkou míst, kde stavební řády
(statuty) to připouštějí. Dřevěné stavby, zři-
zované v místech, ve kterých předpisy staveb-
ních řádů (statutů) takových staveb nedovo-
lují, musí býti zabezpečeny stavebně nebo
osvědčenou impregnací dřeva a pod. proti
snadnému vzplanutí. Krytí slámou při sou-
vislých stavbách není dovoleno.
(2) Stavební úřad může žádati průkaz
o vhodnosti zamýšlených stavebních hmot.
§29.
(1) Obytné domy mohou býti povoleny o pěti
patrech, ač není-ji to závadné z ohledů veřej-
11
ných nebo pravoplatné zastavovací podmínky
jinak neustanovují.
(2) Nad nejvyšším přípustným patrem
může býti zřízeno další patro pouze s ústupem
k výšce v poměru nejméně dvě ke třem tak.
aby ideální plocha střechy nad nejvyšším pří-
pustným patrem nebyla porušena nebo převý-
šena, pokud ovšem zřízení tohoto ustupujícího
patra není závadné z ohledů veřejných nebo
pravoplatné zastavovací podmínky jinak ne-
ustanovují. Zříditi ustupující patro nad pátým
patrem možno jen tehdy, bude-li postaráno
o snadné dosažení vyšších pater nejen nále-
žitým schodištěm, nýbrž i osobním a náklad-
ním výtahem.
(3) Pokud stavební řády (statuty) omezují
výšku obytných domů jiným způsobem než
přípustným počtem pater, zůstávají taková
ustanovení nezkráceně v platnosti.
§30.
Světlou výšku lze snížiti v obytných domech
pro místnosti obytné a pracovní v patrech až
na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.
§31.
(1) Při nástavbách smějí býti schody v nej-
vyšších dvou patrech široké 1 m 10 cm.
(2) V rodinných domcích netřeba zřizovati
schodiště i chodby ohnivzdorné a uzavřené;
jejich šířky i výšky mohou se uchylovati od
předpisů stavebních řádů (statutů).
§32.
(1) Klosety jest přípustno zřizovati v kou-
pelnách, jsou-li tyto přístupné z předsíně a
přímo větratelné.
(2) V místech, kde není veřejné kanalisace
nebo kde tato není provedena až ke staveništi,
jest dovoleno užíti dočasně soustavy žumpové.
§33.
Zřizování dlážděných dvorů jest na staveb-
níkovu žádost odročiti na dobu pozdější.
§34.
(1) Ustanovení §§ 23 až 33 se vztahují jen
na stavby obytných domů, pro které se sta-
vebník dožaduje úlev podle těchto ustanovení.
(2) Na stavby obytných domů, prováděné
s podporou podle hlavy IV, jest vždy užíti usta-
12
novení §§ 23 a 24. Ke stavební komisi o nich
musí obec, nemá-li sama technického úředníka
s kvalifikací pro státní stavební službu nebo
stavitele, zváti jako stavebního znalce inženýra
s kvalifikací pro státní stavební službu nebo
stavitele nebo zednického mistra, byli-li by
oprávněni stavbu prováděti.
(3) Pro jiné stavby než stavby uvedené
v odstavcích 1 a 2 zůstávají v platnosti před-
pisy stavebních řádů (statutů).
§ 35.
O stavbách, stížnostech a stavebních věcech
prováděných a posuzovaných podle tohoto zá-
kona rozhodují zemské úřady jako konečná a
výlučná instance odvolací. Těmto úřadům ná-
leží, aby v mezích stavebních řádů (statutů)
hájily veřejné zájmy.
§ 36.
Ustanovení této hlavy pozbudou účinnosti
dnem 31. prosince 1937.
Hlava III.
O daňových a poplatkových úlevách.
§ 37.
Stavbám dokončeným v letech 1937 a 1938
přísluší dočasné osvobození od domovní daně
a přirážek
1. na dobu 15 let, jde-li o stavby uvedené
v § 134 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76
Sb. z. a n., o přímých daních;
2. na dobu 25 let, jde-li o stavby domů s ma-
lými byty a malými provozovnami podle § 136
téhož zákona.
§ 38.
Stavby osvobozené podle § 37 od domovní
daně a přirážek jsou osvobozeny od dávky
z nájemného nebo z používaných místností
1. na dobu 10 let, jde-li o stavby uvedené
v § 134 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n.;
2. na dobu 20 let, jde-li o stavby uvedené
v § 136 téhož zákona.
§ 39.
(1) První úplatný převod domů s malými
byty a malými provozovnami podle § 136 zák.