Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1956.
IV. volební období. 3. zasedání
362.
Interpelace:
I. posl. Tichého a Fialy min. železnic ve věci reaktivace pomocných zaměstnanců,
II. posl. Tichého a Fialy min. železnic ve věci snížení nájemného naturálních bytů,
III. posl. Iváka min. vnútra o zákazu veřejných schůzí,
IV. posl. Polívku min. železnic vo veci elektrizace tratě B. Bystrica-Diviaky,
V. posl. F. Richtra, Bátkové a F. Langra min. železnic o zestátnění provozu místní dráhy
Kuřim-Veverská Bítýška,
VI. posl. Špačka min. vnitra a spravedlnosti o zřízení samostatné politické obce Nového
Vrbna z osady Nové Vrbno politické obce Jerlochovic v politickém okrese Nový Jičín na
Moravě,
VII. posl. Špačka min. školství a nár. osvěty, veřejných prací, financi a sociální péče o ne-
dostatečném a nehospodárném umístění měšťanské školy v Pišti na Hlučínsku,
VIII. posl. Ježka min. železnic ve věci bezdůvodného potrestání Jana Vacka, strojvůdce stát.
drah v Žatci,
IX. posl. Ježka min. železnic ve věci Aloise Urbance, vlakvedoucího, t. č. v Ústí n. L.,
X. posl. Ježka a dr Novotného min. železnic ve věci persekuce trafmistra oficiála Josefa Bu-
lise z Rosic n. L.,
XI. posl. Chmelíka a dr. Štůly min. veřejných prací a min. železnic ohledně úpravy (odstra-
nění) železničních přejezdů, vedoucích přes ulice a výpadové silnice, a ohledně úpravy
t. zv. výpadových silnic, jdoucích z Velké Prahy, a zastavení prohrábkových prací pod
Vranskou přehradou,
XII. posl. Chmelíka a dr. Štůly min. veřejných prací v záležitosti regulačních plánů obce praž-
ské a
státni regulační komise,
XIII. posl. Ježka a dr. Novotného min. železnic ve věci postupu železniční správy v případě
Františka Malého, strojního topiče ve výtopně státních drah v Pardubicích,
XIV. posl. Špačka min. vnitra a financí o nezbytnosti zříditi ihned nový okresní úřad, příp.
též berní správu pro soudní okres Slezská Ostrava, příp. i též pro soudní okres Bohumín,
ve Slezské Ostravě,
XV. posl. Ježka min. železnic v záležitosti výhybkáře státních drah v Sedlci u Kutné Hory
Josefa Dolanského,
XVI. posl. Kneborta min. soc. péče ve věci vyloučení dělníka Karla Brázdy ze Svazu lučeb-
ního dělnictva a
zastavení výplaty podpor podle gentského systému,
XVII. posl. F. Richtra, Srby, A. J. Beneše a Bezděka min. vnitra o ústřední organisaci česko-
slovenského motorismu,
XVIII. posl. Hatiny a dr Neumana min. vnitra a min. soc. péče o protizákonném postupu zemské po-
rodnice a ústavu pro péči o dítě v Praze při vymáhání ošetřovného na pojištěnkách -
rodičkách nemocenských pojišťoven,
XIX. posl. Dubického, Ursínyho, Rybárika a Chloupka min. soc. péče o poměrech ve Všeobec-
ném pensijním ústavě v Praze.
2
362/I.
Interpelace
poslanců Tichého a Fialy
ministru železnic
ve věci reaktivace pomocných
zaměstnanců.
V poslední době začíná se uplatňovat zásada,
že bývali pomocní zaměstnanci, jejichž služební
poměr byl následkem dlouho trvající choroby roz-
vázán a jimž podle příslušných předpisů byly vy-
měřeny zaopatřovací resp. odpočivné požitky,
jsou povoláváni k lékařským prohlídkám a v pří-
padě zjištění pracovní schopnosti, jest jim zasta-
vena výplata
odpočivných požitků. Tímto dnem
zůstávají bez jakýchkoliv prostředků, anebo jsou
doporučováni k některému odboru pro udržování
dráhy, aby byli přijati jako smluvní sezónní děl-
níci.
Jako doklad uvádíme tento konkrétní případ:
Hynek Kuthan byl přijat dne 18. srpna 1919
do železničních služeb jako stálý dělník; později
přejmenován na dělníka na výpomoc a 1. červen-
ce 1925 znovu ustanoven stálým, resp. pomocným
zaměstnancem. Jako pomocný zaměstnanec u od-
boru pro udržování dráhy v Něm. Brodě byl 14.
července 1930 pro svou chorobu po 11 leté slu-
žební době propuštěn a v důsledku vlád. nař. čís.
15 přiznány mu odpočivné požitky.
Ředitelství čsl. státních drah v Brně přípisem
ze dne 18. května 1935, čís. 7/2596 b -I - 35 ozná-
milo jmenovanému, že poslední lékařskou pro-
hlídkou byl uznán schopen výdělečné činnosti a
proto dnem 31. května 1935 byla mu zastavena
výplata odpočivných požitků. Současně byl po-
ukázán na odbor pro udržováni dráhy v Něm.
Brodě, kde byl přijat jako smluvní dělník.
Poněvadž ředitelství čsl. státních drah v Brně
nepostupovalo v tomto případě v duchu přísluš-
ných ustanovení služebního řádu, jednajících
o reaktivaci, i když se jedná v tomto případě
o pomocného zaměstnance, nehledě k tornu, že
ze zásadních důvodů takovéto případy jest nut-
no řešiti podle období definitivních zaměstnanců,
zvláště uvážíme-li, že jejich ochuravění bylo
z pravidla následkem služby a okolností se služ-
bou souvisejících, kdy dochází k značnému ho-
spodářskému a existenčnímu zhoršení jejich po-
měrů, táží se podepsaní pana ministra železnic:
1. Zda jest pan ministr železnic ochoten vy-
líčený případ úředně vyšetřiti a naříditi ředitel-
ství čsl. státních drah v Brně, aby Kuthana za-
řadilo jako pomocného zaměstnance?
2. Zda jest pan ministr železnic ochoten roz-
hodnouti a vydati příslušné nařízení, jímž tako-
véto a podobné případy se zásadního hlediska
mají býti řešeny obdobné jako u definitivních za-
městnanců, to znamená, že po zjištění pracovní
schopnosti mají býti reaktivováni v původní
vlastnosti pomocného zaměstnance?
V Praze dne 17. března 1936.
Tichý, Fiala,
Zeminová, Netolický, dr. Neuman, Bergmann, Jen-
šovský, Polívka, Stejskal, David, Lanc, Babek,
dr. Moudrý, Hatina, Tykal, dr. Patejdl, dr Stránský,
Mikuláš, Fr. Langr, Bátková, Šmejcová,
Ferd. Richter.
362/II.
Interpelace
poslanců Tichého a Fialy
ministru železnic
ve věci snížení nájemného naturálních
bytů.
Nájemné z bytů obytných železničních domů
bylo upravováno několikráte. Každé takovéto
upravené nájemné postihlo zaměstnance tam by-
dlící, poněvadž vždy došlo k jeho zvýšení. Jinak
však se postupovalo u železničních obytných do-
mů, postavených po skončení války. Tam ná-
jemné bylo stanoveno na základě propočtu za-
tíženi této stavby s ohledem na její rentabilitu.
Takto vypočtené a stanovené nájemné bylo po-
chopitelné značné vysoké a naprosto neodpoví-
dající příjmu železničních zaměstnanců.
Když však v privátních bytech počalo nájem-
né se snižovati a když zejména byli železniční
zaměstnanci postiženi srážkami z platů a vedlej-
ších příjmů, snažili se hledati soukromé byty -
pochopitelně levnější - aby i při skromném ži-
votě nezapadli do dluhů.
Tím se vysvětluje ta skutečnost, že máme
dnes podle předběžného vyšetření Úvd. okolo
300 bytů v železničních domech neobydlených.
Nejvíce jsou postiženi zaměstnanci na pohraničí
a ve smíšeném území, kde mimo všeobecných
drahotních poměrů jsou ještě zatěžováni vyso-
kým nájemným, anebo event. dojížděním. Tento
stav nepůsobí na zaměstnance nikterak povzbu-
divě, nehledě k tomu, že s hospodářského hle-
diska železniční podnik má při tak velkém počtu
neobsazených bytů velmi značnou škodu.
Nejen odborové organisace, Úvd., nýbrž i
jednotlivá ředitelství doporučovala již snížení ná-
jemného, aby mohly býti tyto byty opět obsa-
zeny. Doposud však nejen voláni po snížení ná-
jemného v uvedených domech, nýbrž i urgence
zůstávají v ministerstvu železnic nepovšimnuty.
bez ohledu na to, že železniční podnik ztrácí mě-
síčně z titulu nájemného velmi značnou částku.
Proto se táží podepsaní pana ministra že-
leznic:
1. Zda jsou mu známy tyto bytové poměry
na čsl. drahách, kdy následkem vysokého ná-
jemného jest značný počet bytů neobsazených?
2. Zda jest pan ministr ochoten snížiti ná-
jemné v železničních obytných domech jak s hle-
diska výše uvedeného, tak také z důvodů vše-
obecných zhoršených hospodářských a existen-
čních poměrů železničních zaměstnanců vůbec?
V Praze dne 17. března 1936.
Tichý, Fiala,
Zeminová, Stejskal, Fr. Langr, Babek, dr. Moudrý,
Hatina, Tykal, dr. Stránský, Netolický, Bergmann,
Jenšovský, Polívka, dr. Neuman, dr. Patejdl, David,
Mikuláš, Bátková, Lanc, Šmejcová, Ferd. Richter.
362/III.
Interpelácia
poslanca Jána Iváka
ministra vnútra
o zákazu verejných schôdzí
Verejné shromaždenia vo Vrbovciach, v Kú-
toch dňa 21. februára 1936, vo Veľ. Kostolanoch,
v Dehticiach dňa 22. februára t. r., na Starej Tu-
rej, na Brezovej a v Senici dňa 23. februára t. r.
boly riadne zahlásené podľa
vzorca oznámenia
verejného shromaždenia jako to predpisuje na
Slovensku platný bývalý uhorský zákon (t. j. za
politickú stranu zahlasujú verejnú schôdzu aspoň
4 osoby s udaním povolania a pobytu, ktoré sú
plnoleté a sú štátnymi občanmi, mimo toho uvedú,
že berú na seba zodpovednosť za udržanie po-
riadku ako i za to, aby sa na shromaždení za-
bránilo poburovaniu proti ústave a verejnému po-
koju a poriadku, príslušnému okresnému úradu.
Vzdor tomu, že všetky výše uvedené zahlá-
senia vyhovovaly zákonitým predpisom, patričné
okresné úrady vydržiavanie spomenutých verej-
ných schôdzi zakázaly s šablonovitým odôvodne-
ním, že je odôvodnená obava, že by pri vy-
držiavaní tohoto shromaždenia mohlo dojsť k po-
rušeniu verejného kľudu a poriadku (okresný
úrad Trnava), že
svolávatelia, poťažne poriada-
telia nedali žiadnu garanciu za udržanie verej-
ného poriadku (okr. úrad Skalica), že okresný
úrad v Piešťanoch sa dozvedel, že uvedené shro-
maždenie má slúžiť k vyvolaniu nepokojov medzi
robotníctvom a keďže shromaždenie mieňa vy-
držiavať jednotlivci, nie je daná záruka, že bude
zachovaný kľud a verejný poriadok.
Vážený pane ministre!
Všetcia oznamovatelia ako funkcionári pa-
tričnej jednoty Národnej obce fašistickej pri
riadnom zahlásení naznačili tiež i program: O
súčasnej politickej udalosti a postup Nár. obce
fašistickej. Prehovoria poslanci N. S. gen. r. 1.
R. Gajda a Ján Ivák.
Je prinajmenej nepochopiteľným, odkiaľ a
ako sa mohol okresný úrad dozvedeť, že shro-
maždenie má slúžiť k vyvolaniu nepokojov medzi
robotníctvom, keďže v žiadosti bolo jasne nazna-
čené o čom sa bude hovoriť, teda program reči.
A či sa podobné niečo okresný úrad nemôže do-
zvedeť pri verejných shromaždeniach iných po-
litických strán, ktorým sa tieto bez všetkého po-
voľujú?
Snahou každej politickej strany je, aby svoj
program hájila, ak je to strana opozičná, prípadne
kritizovala prípustným spôsobom hospodársky a
iný postup a je preto pri najmenej priezračným
dôvodom uvádzať, že tieto shromaždenia maly
slúžiť k vyvolaniu nepokojov. Ak niektorá strana
snaží sa nepokoje vyvolávať, tu by právom bolo
treba poukázať na stranu komunistickú, a tejto
predsa sa verejné shromaždenia povoľujú práve
tak, ako všetkým iným politickým stranám. Ale
nemôže obstáť tento dôvod ani po inej stránke:
Okresný úrad na každom verejnom shromaždení
má prítomných svojich zástupcov, sú tam so stra-
ny úradu aj iné bezpečnostné orgány a je tu teda
daná možnosť, aby v prípade, že rečník bude ho-
voriť proti štátu alebo jiným spôsobom poburo-
vať, bol tento napomenutý, prípadne i schôdza
môže byť rozpustená. Čo sa týka dôvodu, že
shromaždenie mienili vydržiavať jednotlivci, je
ozaj ťažko chápať, čo pod týmto myslel okresný
úrad. Veď je predsa prirodzené, že každú verejnú
schôdzu musia vydržiavať jednotlivci a inak si
to ani nemožno predstaviť. Kto má vlastne, dľa
názoru okresného úradu, vydržiavať verejné
shromaždenie ak nie jednotlivci? Či jesto dajaké
teleso jako korporativum, ktoré môže verejné
shromaždenie vydržiavať? Požiadala o to predsa
politická strana, ale tá sa musí zosobňovať v jed-
notlivcoch jako jej reprezentantoch. Vidno teda,
že ani tento dôvod neni nijako vecne podložený
a je tu zrejmá tendencia politické hnutie Národnej
obce fašistickej obmedzovať.
Je tu ďalej námietka okresných úradov, že
nie je daná záruka, že bude zachovaný verejný
kľud a poriadok.
Práve tak, ako predošlé, ani tento dôvod ne-
obstojí jak po stránke právnickej, tak po žiadnej
inej. Veď u ktorej politickej strany respektíve jej
verejného shromaždenia je daná 100% záruka, že
prívrženci a príslušníci iného politického smeru sa
na toto verejné shromaždenie nedostavia a ne-
budú toto rušiť? Dľa nášho skromného názoru u
žiadnej, teda ani u vládnych strán nie, bo tomu
predsa nijako nemožno zabrániť, aby na verejné
4
shromaždenie ktorejkoľvek politickej strany ne-
prišli príslušníci iného pol. smeru. Verejné shro-
maždenie ako také je prístupné každému, bo prá-
ve preto je verejné. Dľa tohoto dôvodu by to
teda znamenalo, že žiadna z našich politických
strán by verejné shromaždenie nesmela vydržia-
vať a toto sa predsa aplikuje len proti štátotvor-
nej opozícii, ale proti komunistom a vládnym stra-
nám nie.
Stanovisko okresných úradov sa však nekry-
je ani po stránke demokratického zriadenia nášho
štátu a našej ústavy. Demokracia ako taká za-
ručuje slobodu slova a má zabezpečiť rovnaké
právo pre každého, nech je to prívrženec vlády
alebo opozície, pokiaľ sa jeho počínanie deje v
rámci platných zákonov a týmto sa neprieči. A tu
jasne musíme videť, že tomu tak neni, bo jedné-
mu sa meria inak a druhému opäť inak, t. j.
jednej politickej strane sa verejné shromaždenia
povoľujú a inej nie.
A konečne, § 42. býv. uhorského zákona, plat-
ného na Slovensku, dáva úradom moc, aby braly
na zodpovednosť a trestaly každého, kto sa akým-
koľvek spôsobom pokúsi verejné shromaždenie
tej-ktorej pol. strany rušiť. Je teda povinnosťou
okresných úradov, aby sa po tejto stránke o udr-
žanie verejného poriadku a o zabezpečenie kľudu
postaraly. A napokon, Národná obec fašistická
ku pr. v skalickom okrese pred voľbami už ve-
rejné shromaždenie vydržiavala, vtedy bola na-
pnutejšia atmosféra ako po voľbách a predsa tie-
to shromaždenia odbavily sa bez najmenšieho in-
cidentu a skutočne vzorne práve tak, ako sa ve-
rejné shromaždenie odbavilo dňa 22. H. t. r. v
Ompitáli, v modranskom okrese.
Zo všetkého tohoto teda vyplýva, že niet tu
podloženého dôvodu, prečo sa má proti štátotvor-
nej opozícii takto postupovať.
Domnievame sa, že proti žiadnej politickej
strane sa ešte nezneužila ostrosť uhorského zá-
kona tak, jako sa to deje voči Národnej obci fa-
šistickej poťažne proti národnej opozícii na Slo-
vensku a ostane výsmechom našej demokracie,
že sa takto shromažďovacie právo zneužíva.
V bývalom Uhorsku sa slovenským, teda opo-
zičným politikom, povoľovalo viac verejných
schôdzi, jako tomu je v našom demokratickom
štáte a v Uhorsku si predsa týmto zákonom mohly
maďarské úrady robiť to, čo samy chcely!
Bolo by zbytočnosťou podávať do 15 dní po
doručení zamietavého výmeru okresným úradom
odvolanie na krajinský úrad v Bratislave, bo tie-
to výmery sú akýmsi šablonom a mám po ru-
ke toľko dôkazov zvlášť z doby volebnej, v kto-
rej sa Národnej obci fašistickej na Slovensku za-
kazovaly verejné shromaždenia a to, ako už bolo
spomenuté, šablonovite na vopred už našapiro-
grafovaných tlačivách, že každý súdny človek
musí mať za to, že zákaz bol riadený s hora a
pravdepodobne tento stav trvá i dnes.
V svojom vládnom prehlásení uviedol p. mi-
nisterský predseda dr Hodža: Jakí demokrati -
taká demokracia.
Keďže demokracia musí a má sa prejavovať
opatreniami s hora, teda predovšetkým opatre-
niami vlády, ktorá má ísť príkladom vopred, akým
opatreniam zodpovedá takýto postup okresných
úradov? Jako máme chápať takú demokraciu, kto-
rá jedná tak strannícky, že každému sa merá inou
mierou, ako sme to uviedli v súvislosti s nepo-
volením verejných shromaždení pre národnú opo-
zíciu na Slovensku?
Podpísaní pýtame sa preto pána ministra
vnútra:
1. Či je mu táto nezákonná a nedemokratická
praks okresných úradov na Slovensku známa?
2. Či vie o tom, že všetkým politickým stra-
nám na Slovensku sa verejné shromaždenia ľudu
povoľujú, i strane komunistickej, len nie národ-
nej opozícii a teda ani Národnej obci fašistickej?
3. Ak áno, či je ochotný dať Krajinskému úra-
du v Bratislave príkaz, aby tento nariadil prísluš-
ným okresným úradom dbať predpisov zákona a
rešpektovať demokratické práva a povolovať Ná-
rodnej obci fašistickej - jako štátotvornej opo-
zícii - verejné schôdze v takej miere, jako ostat-
ným politickým stranám na Slovensku?
V Prahe, dňa 17. marca 1936.
Ivák,
dr. Branžovský, Trnka, Zvoníček, Gajda, Špaček,
Ježek, dr. Rašín, dr Dominik, Knebort, Smetánka,
Chmelík, Holeček, Jan Sedláček, dr. Novotný, Kut,
dr. inž. Toušek, dr. Fencik, dr. Domin, inž. Protuš,
dr. Štůla.
362/IV.
Interpelácia
poslanca Vlad. Polívku
ministru železníc
vo veci elektrizácie trate B. Bystrica-
Diviaky.
Projektovaná nová dráha Banská Bystrica-
Diviaky vedie úplne horským terénom, ktorým po-
vedie pri pomerne malej dĺžke mnoho tunelov.
Niektoré budú veľmi dlhé. Bude potrebné sa po-
starať v nich o náležitú ventiláciu, vlastne od-
stránenie dymu, bude-li na trati uvedené užívanie
parných lokomotív.
Následkom horského charakteru trati - čas-
té stúpanie - spády - bude provoz parný oproti
elektrickému mnoho drahší, nepozerajúc na čisté
technické výhody elektrického pohonu (záber, po-
hotovosť, rýchlosť atď. ).
5
Trať novej dráhy B. Bystrica-Diviaky je v
oblasti, kde so stanoviska zabezpečenia potrebné-
ho výkonu možno považovat pomery za úplne za-
istené. Z jednej strany je to komplex hydroelek-
trární št. banského riad. v Kremnici o zabezpe-
čenom výkone 3900 kw, tepelná elektrárňa v
Handlovej o výkone 10. 000 kw, spojovacie vede-
nie od Žiliny, ktoré prenáša výkon od moravsko-
sliezskych elektrární v každom množstve a pro-
jektovaná spojka od vážskej centrály v Ladcoch
o výkone 16. 000 kw. Z druhej strany projektova-
nej trati stojí k dispozícii výkon štátnych hydro-
elektrární na Starohorskom potoku s výkonom
2. 000 kw, výkon hydrocentrál v B. Bystrici a vo
Zvolene po 1. 000 kw ako aj výpomocný výkon
vodných elektrární št. železiarní a ocelární v Pod-
brezovej.
K úplnému zaisteniu výkonu s ktorejkoľvek
strany budúcej železničnej trati bude slúžiť pro-
jektované, súbežne vo vzdušnej vzdialenosti asi
10-15 km prebiehajúce hlavné napájacie vedenie
stredoslovenských elektrární -
100. 000 Voltové -
Handlová-Kremnica-Banská Bystrica-Podbrezová.
Z uvedeného rozboru k dispozícii stojacieho
výkonu je jasné, že elektrizácia tejto dôležitej
horskej dráhy dá sa za minimálny náklad bezpeč-
ne previesť.
Nie menej dôležitý dôvod k elektrizácii tejto
trate je tiež ohľad na cudzinecký ruch pozdĺž tej-
to trate. Nová traf prebieha turisticky a lyžiarsky
dôležitým terénom Veľkej Fatry a západného kú-
ta Nízkych Tatier. Každoročne rastie počet ná-
vštevníkov nielen z domova, ale aj cudziny. V cud-
zine - Rakúsku, Itálii, Nemecku, Švajčiarsku -
v horských oblastiach sú dráhy elektrizované a
tak rekreačne blahodárne účinky horstiev nijako
nesnižuje dym a nečistota z provozu parných lo-
komotív. Po tejto stránke vec má veľký význam
zdravotnícky a ušľachtilé propagačný.
Rentabilita provozu v uvážení všetkých okol-
ností je určite zaistená. - Pri elektrizácii trate
možno do provozu
zariadiť podľa potreby aj ľah-
ké malé vyhliadkové vozy pre výletníkov (men-
šie spoločnosti). So stanoviska turistického ruchu
nie je zdravé a ani vhodné užívať motorových
vozňov (naftových aj benzínových) pre ich straš-
ný hluk aj silný zápach.
Strategický význam elektrizácie novej dráhy
je jasný a nemožné je ho prezerať. Elektrická sila
je tu vždy k dispozícii, keď zaobstaranie inej po-
honnej látky bude eventuelne nemožným.
Národohospodársky význam elektrizácie tejto
trate je jedinečný a nesmie sa nijako podceňo-
vať. Železnica stala by sa významným konzum-
ným faktorom štátnych hydrocentrál na Slo-
vensku.
Je treba vážne uvažovať aj o tom, aby pri
prejednávaní elektrizácie trate B. Bystrica-Di-
viaky bol vzatý zreteľ na
trať Horná Štubňa-
Handlová (Prievidza), aby elektrizovaním aj to-
hoto úseku železničného uzavretá bola reťaz hlav-
ných napájacích zdrojov a tým zaistené napájanie
priamo zo zdrojov energie.
Podpísaní sa dotazujú pána ministra:
1. Je ochotný preskúmať tento vážny podnet
a návrh daný Stredoslov. elek. úč. spol. v Banské
Bystrici?
2. Je ochotný umožniť jeho realizovanie pre
neoceniteľné prednosti jeho?
V Prahe dňa 11. marca 1936.
Polívka,
F. Richter, Bábek, Fiala, Tykal, Tichý, Šmejcová,
dr. Neuman, Zeminová, Lanc, Fr. Langr, Bergmann,
Netolický, dr. Moudrý, dr. Kozák, Jenšovský, Bát-
ková, Mikuláš, Uhlíř, Dávid, dr. Patejdl,
Hrušovský.
362/V.
Interpelace
poslanců F. Richtra, J. Bátkové
a F. Langra
ministrovi železnic
o sestátnění provozu místní dráhy Kuřím-
Veverská Bitýška.
Město Veverská Bítýška a s ním sousedící
obce Chudčice, Hvozdec, Lažánky, Mor. Knínice
a Maršov jsou spojeny se státní sítí železnic míst-
ní drahou Veverská Bítýška-Kuřím, která provo-
zuje jak osobní, tak i nákladní dopravu. Dráha
tato byla postavena v r. 1910 soukromou společ-
ností za značných finančních obětí občanů při vy-
vlastňování pozemků. Dráha byla drahnou dobu
aktivní a teprve v poslední době v dobách krise
stává se její provoz pasivním a pro soukromou
společnost finančně nesnesitelný. Společnost pro-
vozující tuto dráhu se zanáší vážnými úmysly
provoz tento v nejbližší době zastaviti.
Přes povšechný hospodářský úpadek a sníže-
ní provozu jak osobního, tak i nákladního, přece
i v těchto dobách hospodářské krise a zejména
také v roce 1934 dráha přepravila okolo tisíce
vagónů nákladů a bezmála sto tisíc osob. Hlavní
předmět nákladní, dopravy byl a je doposud kao-
lin, písek, uhlí, řepa, obilí a dřevo. Osobní do-
prava je sycena zejména dělnictvem, které přes
Kuřím jezdí do Brna do práce a potom zpět. Po-
dle propočtů, jak samé společnosti, tak i podle
překontrolovaných cifer ředitelství státních drah
v Brně při úsporných opatřeních deficit roční by
se pohyboval v částce okrouhle 40 tisíc Kč. Drá-
ha totiž i při ztíženém výkonu jest s to vykázat
provozovací přebytek 10 tisíc Kč, který však se
mění ztrátovými položkami 36. 600 Kč na službu
úrokovou a 17. 140 Kč na službu umořovací, v bi-
lanční ztrátu okrouhle 44 tisíc Kč.
6
Uvažujeme-li všecky národohospodářské ztrá-
ty, které by pro kraj kolem Veveří Bítýšky vznik-
ly zrušením provozu této dráhy a které musí být
respektovány státní železniční správou, pak jest
jasné, že roční deficit 44 tisíc Kč není takový, aby
se nesmělo a nemohlo uvažovat o převzetí této
místní dráhy do státního provozu. Kromě toho
však pro toto převzetí mluví ještě další důvody.
Především výstavbou
tzv. kníničské přehrady
a potom rekonstrukcí dráhy Brno-Tišnov se v
nejbližší době nesporně zvýší provoz jak nákla-
dový, tak i
osobní. Se stavbou kníničské přehrady
se začne již letos. Dále je nutno uvažovat o tom,
netvoří-li této dráze zbytečnou konkurenci auto-
busový provoz ČSD na trati Veveří Bítýška-
Kuřím-Brno, o němž se tvrdí, že je rovněž pa-
sivní a sice částkou 65. 000 Kč.
Obyvatelstvo interesovaných obcí je v nepo-
koji a v neklidu pro hrozící ztrátu tohoto spojení
se státní železniční síti a je nutno otázku pře-
vzetí provozu do státní správy v nejbližší době
vyřešit. Odvolávajíce se na tyto důvody, klade-
me na pana ministra železnic slušný dotaz:
Zda, kdy a za jakých podmínek jest ochotna
státní správa železniční převzíti do vlastního
provozu místní dráhu Kuřím-Veverská Bítýška?
V Praze dne 19. března 1936.
F. Richter, Bátková, F. Langr,
Zeminová, dr. Neuman, Tykal, Uhlíř, Lanc, Babek,
Tichý, Fiala, Polívka, Šmejcová, Bergmann, Ne-
tolický, dr. Kozák, Jenšovský, dr. Moudrý, David,
Mikuláš, Hrušovský.
362/VI.
Interpelace
poslance Jaromíra Špačka
ministrům vnitra a spravedlnosti
o zřízení samostatné politické obce Nové-
ho Vrbna z osady Nové Vrbno politické
obce Jerlochovic v politickém okrese
Nový Jičín na Moravě.
V politickém okresu Nový Jičín a v soudním
okresu Fulnek na Moravě je obec Jerlochovice,
pozůstávající z vlastní obce Jerlochovic se 668
obyvateli a z osady Nového Vrbna v rozsahu asi
386 ha a se 74 obyvateli, která je však od obce
Jerlochovic vzdálena asi 10 km. Tvoří samostat-
né katastrální území s vlastni pozemkovou knihou
a je od své kmenové politické obce oddělena ne-
jen územím tří politických obcí jiných, nýbrž nad-
to i územím bývalého Slezska, patricích k soudní-
mu okresu Odry, po případě Vítkov ve Slezsku
a k politickému okresu Opava, k nimž náleží rov-
něž všechny ji obklopující obce, t. j. město Vítkov,
obce Kaménka, Větřkovice, Jančí a Kunčice,
z nichž každá je od osady Nové Vrbno vzdále-
na nejvýše půl hodiny, Větřkovice dokonce jen
5 minut. Naproti tomu vlastní politická obec Jer-
lochovice, k níž tato osada Nové Vrbno jako mo-
ravská enkláva ve slezském území patří, je od
ní vzdálena více než 2 hodiny cesty.
Nové Vrbno má svou samostatnou osadní sprá-
vu se starostou v čele a nemá se svou mateřskou
obcí žádných svazků ani sousedských, ani hospo-
dářských, ba je dokonce přifařeno sousední slez-
ské obci Kunčicím, zatím co Jerlochovice vlastní
jsou přifařeny Fulneku. Mateřská obec vybírá v
této osadě velmi značné obecní přirážky, právě
tak jako okres novojičínský, ale z nich vrací se
jen docela nepatrná částka na potřeby Nového
Vrbna.
Soudem patří Nové Vrbno k Fulneku, vzdále-
nému asi 3 hod., a berním úřadem k Novému Ji-
čínu, vzdálenému asi 7 hodin cesty, zatím co na
jedné straně svých hranic sousedí s okresním
městem Vítkovem, v němž se nachází nejen okres-
ní soud, nýbrž i berní úřad. Také do Opavy, ja-
kožto střediska hospodářského a sídla okresního
úřadu, je z Nového Vrbna víc než o polovinu
cesty blíž než k okresnímu úřadu do Nového Ji-
čína, k němuž dosud patří.
Osadou projíždějí autobusy denní pravidelné
dopravy do Vítkova a do Opavy, nikoliv však do
Fulneku k okresnímu soudu a tím méně do Nové-
ho Jičína, do něhož se lze dostati z Nového Vrbna
jen složitou dopravou železniční nejméně s dvo-
jím přestupováním a skoro s nemožností vykonati
tuto cestu a jednání v Novém Jičíně v jednom dni.
Osada Nové Vrbno má vlastní školu a ve vzdá-
lenosti 25 min. českou i německou mesiánskou
školu ve Vítkově, po případě v Jelenicích, kdežto
naopak ve vzdálených Jerlochovicích takovéto
školy není.
Tato moravská enkláva je sice zajímavým,
ale v dnešních poměrech nemožným pozůstatkem
starých časů a její obyvatelstvo domáhá se již
dávno buď zřízení samostatné místní obce nebo
alespoň připojení na sousední obec Větřkovice.
Absurdnost dnešního stavu způsobuje obyvatel-
stvu veliké nesnáze a zbytečné výdaje, přináší
nedostatek péče o místní potřeby ze značného vý-
nosu obecních přirážek v této osadě vybíraných
a spotřebovaných hlavně pro zájmy vlastních Jer-
lochovic. Kromě toho tím trpí také poměry bez-
pečnostní, poněvadž osada Nové Vrbno patří do
obvodu četnické stanice ve Valtéřovicích, vzdále-
ná od Nového Vrbna asi 4 hodiny po polních ces-
tách, zatím co v těsném sousedství Nového Vrbna
nachází se četnická stanice, vzdálená od středu
Nového Vrbna jen 10 minut cesty (ve Větřkovi-
cích) a druhá stanice, vzdálená půl hodiny cesty
ve Vítkově. Četnictvo z Valtéřovic při své případ-
né pochůzce do Nového Vrbna musí projiti obvo-
dem několika jiných četnických stanic, které jsou
v cestě.