Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
W. volební období. 3. zasedání.
358.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. Tymeše ve věci zastaveni parního provozu na místní dráze Dolní
Kounice-Ivančice-Oslavany (tisk 133/VI),
II. min. školství a nár. osvěty a min. financí na interp. posl. Polívky a Hrušovského ve věci
zřízení slovenského gymnasia v Komárně (tisk 133/VIII),
III. předsedy vlády na interp. posl. Šamalíka ve věci doplnění zákona o státních starobních
podporách (tisk 185/XI),
IV. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. G. Böhma, aby ve vše-
obecné veřejné okresní nemocnici v Kraslicích byl co nejdříve odstraněn nedostatek mí-
sta (tisk 210/I),
V. min. vnitra na interp. posl. Vallo a Zupky o postupu okresního úřadu v Čadci na Slovensku
(tisk 210/VI),
VI. min. veřejných prací na interp. posl. Knorreho o propuštění dělníka z práce na stavbě sil-
nice (tisk 147/V),
VIL min. financí na interp. posl. K. Chalupy o berní praksi v obvodu zemského finančního ře-
ditelství v Čechách (tisk 210/X),
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Vallo, Širokého a Zupky ve věci zatykače, resp. za-
tknuti poslance Vallo na základě zatykače vydaného krajským soudem v Košicích (tisk
258/IX).
358/I.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Tymeše
ve věci zastaveni parního provozu na
místní dráze Dolní Kounice-Ivančice-
Oslavany (tisk 133/VI).
Otázkami v interpelaci uvedenými se vláda
zevrubně zabývala, když hospodářská situace
místní dráhy Dolní Kounice-Ivančice-Oslavany
stala se v důsledku ztráty valné části jejích exi-
stenčních předpokladů mimořádně svízelnou. Ježto
trvalá pasivita provozu této místní dráhy nedo-
volila vyhověti žádosti společnosti o převzetí
dráhy do státního provozu nebo o její zestátnění
a ježto další provozování dráhy dosavadním způ-
sobem ukázalo se na delší dobu nemožným, pro-
jevila vláda souhlas se zrušením koncese místní
dráhy. Zrušení koncese bylo předpokladem zasta-
veni nerentabilního provozu dráhy probíhající
v relacích přepravně chudých, v nichž může býti
v době nynější přeprava obstarávána účelněji a
hospodárněji dopravními prostředky silničními.
Státní správa železniční uvedla proto již dnem
1. února 1936 do provozu náhradní dopravu mo-
torovou po silnici, čímž se postarala v mezích
možnosti o uspokojení hospodářských zájmů
kraje.
2
Při projednávání této věci bylo pamatováno
- třebas způsobem jiným, než který jest žádán
v interpelaci a který se ukázal podle toho, co
výše řečeno, nepřijatelným bez neúměrné finanční
újmy státu nebo státního podniku - i na ochranu
zájmů, zmíněných v bodu 3. interpelace.
V Praze dne 14. března 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
358/II.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
a ministra financí
na interpelaci poslanců Polívky a
Hrušovského
ve věci zřízení slovenského gymnasia
v Komárně (tisk 133/VIII).
školská správa věnuje bedlivou pozornost
zřízení Československé střední školy v Komárně.
Poněvadž dosavadní snahy nevedly ke kladnému
výsledku, zahajuje právě nové jednání o možnosti,
jak by se této naléhavé potřebě dalo vyhověti.
V Praze dne 12. března 1936.
Ministr Školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
Ministr financí:
Dr. Trapl, v. r.
358/III.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Šamalíka
ve věci doplnění zákona o státních
starobních podporách (tisk 185/XI).
Zákon ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n.,
o státních starobních podporách, který jest do-
plňkem instituce starobního pojištění, umocňuje,
aby osobám, které dne 1. července 1926 dosáhly
nebo překročily 60. rok věku a která
v důsled-
ku toho nestaly účastnými pojištění pro případ
invalidity a stárl
podle zákona o pojištění zaměst-
nanců pro případ nemoci, invalidity a stáří nebo
pojištění podle zákona o pojištění osob samostatně
hospodařících pro případ invalidity a stáří, byly
poskytovány státní starobní podpory s obecním
příplatkem.
Přirozený úbytek percipientů státní starobní
podpory úmrtím zmenšován jest tím, že přibývají
noví žadatelé, kteří dříve o tuto podporu bud se
vůbec neucházeli, nebo jimž podpora nebyla při-
znána, ježto o jejich zaopatření bylo postarána
dětmi, bývalým zaměstnavatelem, nebo sami byli
výdělečně činní. V důsledku nynější hospodářské
krise tyto podpory většinou odpadly, takže tito
žadatelé splňuji nyní podmínky pro přiznání státní
starobní podpory.
Měl-li by tudíž býti zákon o státních starob-
ních podporách doplněn ve smyslu interpelanty
navrhovaném, znamenalo by to značné zvýšení
dosavadního nákladu na státní starobní podpory,
jehož úhradu by nebylo možno zajistiti bez za-
vedení nového resp. nových zdrojů státních
příjmů, poněvadž částka úvěru uvolňující se při-
rozeným úbytkem percipientů státnich starobních
podpor úmrtím jest, jak shora uvedeno, z největší
části vyčerpávána vyhověním novým žádostem
o státní starobní podpory žadatelů, kteří vyhovují
podmínkám při přiznání státní starobní podpory.
Požadavek, aby státní starobní podpory byly
poskytovány i osobám, které v době po 1. červenci
1926 dosáhly 60. roku věku, a které v této době
neúčastnily se pojištění zaměstnanců pro případ
invalidity a stáří, nebo neukončily čekací doby,
byl již vznesen v iniciativních návrzích poslance
Tauba (tisk č. 144, IV. volební období) a poslance
Hampla (tisk č. 145, IV. volební období).
Obdobný návrh na novelisaci zákona o stát-
ních starobních podporách obsahoval iniciativní
návrh senátorů Pastyříka a Donáta (tisk
č. 1186, III. volební období), pokud se tkne osob
samostatně hospodařících. Tento návrh je před-
mětem jednání příslušných ministerstev.
V Praze dne 17. března 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
3
388/IV (původní znění).
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy
na interpelaci poslance G. Bonina,
aby ve všeobecné veřejné okresní ne-
mocnici v Kraslicích byl co nejdříve
odstraněn nedostatek místa
(tisk 210/I).
(1) V. v. okresní nemocnice v Kraslicích jako
v. v. nemocnice v Čechách vůbec je samostatnou
právnickou osobou a její právní poměry jsou
upraveny zákonem č. 19/1888 z. z.
Podle tohoto zákona přísluší bezprostřední
dohled nad tímto ústavem zemskému výboru
(zemskému úřadu).
(2) Podle platných předpisů rozděluje pod-
pory ze zdravotní přirážky jednotlivým v. v. ne-
mocnicím v Čechách zemský výbor (zemský úřad)
sám.
Ministerstvo zdravotnictví projevilo již v r.
1935 po dohodě s ministerstvem financi zásadní
souhlas s tím, aby podpor ze zdravotní přirážky
mohlo býti použito též ku krytí dluhové služby
ze zápůjček, uzavřených pro investiční účele v. v.
nemocnic. Tímto opatřením byly dány podklady,
aby zápůjčky, potřebné k rozšířeni v. v. nemoc-
nice v Kraslicích, zúrokovány a umořovány byly
z přídělu ze zdravotní přirážky.
V Praze dne 13. března 1936.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy:
Dr. Czech, v. r.
358/V.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Vallo a Zupky
o postupu okresního úřadu v Čadci na
Slovensku (tisk 210/VI).
Komunistická strana ohlásila v předvolebním
období v čadském okrese pouze dvě veřejné schů-
ze a to do Turzovky na den 31. března 1935 a
na den 14. dubna 1935. Okresní úřad v Čadci za-
kázal prvou schůzi z formálních důvodů, protože
oznámení nebylo podepsáno předepsaným počtem
osob, druhou schůzi pak proto, že na týž den,
tutéž dobu a na totéž místo ohlásila již o dva
dny dříve jiná politická strana veřejnou schůzi,
kteréžto oznámení bylo vzato na vědomí.
Při okresní konferenci komunistické strany,
konané dne 1. prosince 1935 v Čadci, četníctvo
pauze kontrolovalo, zda se konference neúčastní
též nečlenové strany, ježto by takto nabyla rázu
veřejné schůze lidu.
Při kontrole byl zadržen neznámý muž, v němž
byl později zjištěn Ludovít Rauch ze Žiliny, kte-
rý však po zjištění totožnosti byl opět propuštěn.
Různé písemnosti a tiskopisy u něho nalezené by-
ly předloženy okresnímu úřadu k prozkoumání,
delegační osvědčení bylo Rauchovi ihned vráce-
no. Tvrzení interpelace, že četnictvo zachytilo do-
pis, zvoucí na shora zmíněnou konferenci a ote-
vřelo jej, neodpovídá podle výsledku šetření sku-
tečnosti.
V Praze dne 11. března 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
358/VI (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance R. Knorreho
o propuštění dělníka z práce na stavbě
silnice (tisk 147/V).
Předmětná interpelace neobsahuje sice ná-
zev silniční stavby, kde dělník František Hradil
měl pracovati, ani bližší udání místa, kde se pří-
slušná stavba prováděla, jelikož však uvádí, že
rozhovor, jenž jest podkladem této interpelace,
udál se v Olomouci, pověřilo ministerstvo veřej-
ných prací zemský úřad v Brně, aby věc vy-
šetřil.
Řečený zemský úřad zjistil, že v daném pří-
padě jedná se o dělníka Františka Hradila, naro-
zeného r. 1897 v Kožušanech, příslušného do Olo-
mouce, který byl zaměstnán firmou Ing. A. Lej-
sek a J. Soušek na stavbě kanalisace pro město
Olomouc.
Protože však šéf firmy Ing. A. Lejsek nemohl
býti dosud ve věci slyšen, jelikož jest na dovo-
lené, byl vyslechnut jeho zástupce, který je o
věci informován.
Do prohlášení zástupce firmy
byl dělník Hradil počátkem listopadu 1935 firmou
4
z práce propuštěn, jelikož špatně vykonával jemu
přidělenou práci a ne proto, že jest německé ná-
rodnosti a též ne proto, že posílá děti do němec-
ké školy. Firma prokazuje, že na téže kanalisační
práci pracovalo více Němců, kteří nebyli propuště-
ni, poněvadž pracovali dobře.
Ze shora uvedeného plyne, že dělník Franti-
šek Hradil z Olomouce nebyl propuštěn z práce
orgánem státním, nýbrž že propuštěn byl firmou
z kanalisační práce prováděné městem Olomoucí,
a to nikoliv z důvodů národnostních.
Ostatně tato věc nenáleží vůbec do kompetence
ministerstva veřejných prací.
V Praze dne 12. března 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
358/VII.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance K. Chalupy
o berní praksi v obvodu zemského finanč-
ního ředitelství v Čechách (tisk 210/X).
Proti stížnosti, že předpisy daně důchodové,
všeobecné výdělkové a z obratu za rok 1934 by-
ly podstatně vyšší než za rok 1933, nutno uvésti,
že tyto předpisy jsou za rok 1934 ve svém úhrnu
nižší než v předchozím roce. Ježto v této stíž-
nosti nejsou uvedena jména poplatníků, u nichž
ke zvýšení došlo, nelze vyšetřiti individuelní pří-
činy, proč se tak stalo. Ostatně by nebylo ani
možno z event. zvýšení daňové základny jednot-
livých poplatníků, pokud snad v roce 1934 nasta-
lo, usuzovati na předanění vzhledem k létům kon-
junktury, poněvadž předpisy jsou vydávány pro
každý rok samostatně, po individuelně provede-
ném šetření, event. projednání v daňových komi-
sích, ve kterých je poplatnictvo zastoupeno.
Vyměření daní provádí se na podkladě indivi-
duelních přiznání, jež převážně tvoři výlučnou po-
můcku pro zdanění v případech, kdy poplatník na
úřední vybídnutí věrohodným způsobem jeho
správnost prokáže.
Nelze popříti, že se vytýkací řízení přesunuje
dosti často do řízení odvolacího, ačkoliv má býti
prováděno v řízení ukládacím; tato úchylka jest
však omluvitelná nutnosti uložiti daň v poměrně
krátké lhůtě k tomu konci stanovené.
Přiznání se získanými pomůckami (různými
výpisy a daty) podrobují vyměřovací úřady zkou-
mání znalců, tedy zejména v případech, kdy zá-
klad daně stanoví se odhadem. Za znalce povo-
lávány jsou osoby důvěryhodné a místních pomě-
rů i jednotlivých oborů dobře znalé, jež vybírá
jednak vyměřovací úřad, jednak navrhují zájmové
korporace (společenstva, gremia); pro snažší evi-
denci jsou znalci vedeni u každé berní správy ve
zvláštních seznamech.
Vyměřování daní děje se tudíž i za součin-
nosti s jmenovanými zájmovými korporacemi. Zmí-
něná dobrozdání nemohou však býti pokládána
za jedině rozhodující, neboť zmíněným znalcům
jest někdy vzhledem k jich vztahům k poplatní-
kům obtížno naprosto objektivně vypovídati a
často není v obvodu některých vyměřovacích ú-
řadů pro určitý obor podnikání žádných znalců
nebo nelze najíti osoby, jež by měly snahu podati
posudky objektivní. Podaná dobrozdání se také
často velmi různí.
Vyměřující úředník sám nemůže být zasvě-
cen do všech odvětví podnikání, jež jsou mu svě-
řena k vyměření daně a proto při připadne ne-
dostatečnosti znaleckých posudků nezbytně po-
třebuje pomůcky, podle které by různé nesrovna-
losti a mezery ve výpovědích znalců a různých
dokladů správně posoudil a znaje z této pomůcky
spolupůsobeni různých sil na výsledek podnikání,
tyto spolučinitele řádně vyšetřil.
Z naznačených důvodů a aby docíleno bylo
stejnoměrnosti při vyměřování zmíněných daní u
různých berních správ, uznalo zemské finanční
ředitelství v Praze za nutné a prospěšné vydati
pomůcky pro odhad při vyměřování daní růz-
ným podnikům; tyto pomůcky byly vypracovány
po slyšení odborných znalců z řad zájmových
korporací živnostníků a obchodníků. Jsou to pou-
hé rámcové pomůcky, jež mají býti jen informa-
tivním doplňkem k podaným znaleckým posudkům,
jsouce ostatně podle měnících se poměrů rok od
roku znovu upravovány.
Nejde tudíž o závazné směrnice pro zdaňo-
vání živnostníků a obchodníků, tím méně pak o
takové směrnice, které by dokonce byly jedinou
směrodatnou pomůckou berních správ při ukládá-
ni dani. Naopak se ve vydaných pomůckách vý-
slovně připomíná, že podstatné známky provozo-
vací nutno individuelně zjišťovati a že v ukláda-
cích a zvláště v odvolacích spisech nelze jimi na-
hrazovati dobrozdání znalců.
Zjev, že v čele berních správ stojí namnoze
úřednici mladší, jest zaviněn naprostým nedostat-
kem služebně starších úředníků. Ustanovování
přednostů berních správ děje se však na základě
pečlivého výběru a na přednostenská místa dosa-
zují se jen ti z mladších úředníků, kteří prošli již
předchozí řádnou praxí u vyměřovacích úřadů (a
nikoliv tedy u centrálního úřadu) a o nichž dluž-
no důvodně souditi podle jejich osobních
vlast-
ností, že, mají náležitou schopnost k vedení úřadu.
Při tom potvrzuje zemské finanční ředitelství v
Praze, že i mladší přednostové vedou si většinou
zdatně, plníce s velkou svědomitosti a naprostou
oddaností zájmům služby své těžké úkoly a že
až na některou malou závadu, pochopitelnou při
dnešním pracovním zatíženi berních správ, postu-
pují jen podle lakomých předpisů, a že naprosto
nezasluhují výtky přílišné touhy po kariéře. Ostat-
ně jsou jmenovitě úřady obsazené mladšími úřed-
níky podrobeny stálému dozoru lustrujících orgá-
nů, kteří jsou přednostům méně zkušeným radou
nápomocni. Je-li finanční správa upozorněna na
závady někde se vyskytující, vždy je řádně vy-
šetří a odstraní.
V poslední době častěji se vyskytující pře-
sázky přednostů berních správ a berních úřední-
ků byly vyvolány odchodem zaměstnanců do vý-
služby, přihlížením k systemisaci přednostenských
míst u jednotlivých vyměřovacích úřadů a koneč-
ně i zřetelem na rodinné a pod. poměry zaměst-
nanců. Nikdy není důvodem pro přesázku snaha,
aby úřednictvu bylo zabraňováno seznámiti se s
místními poměry a tak aby bylo dosaženo ostré-
ho postupu proti poplatníkům, neboť naopak zna-
lost místních poměrů, umožňující spravedlivé vy-
měření daní, jest nejen v zájmu poplatníků, ale i
finanční správy. Nadřízenými úřady jest na vy-
měřovací úřady naléháno pouze, aby daně vymě-
řovaly včas, což jest nejen v zájmu finanční sprá-
vy, ale i poplatníků samých, o čemž svědčí stíž-
nosti veřejnosti i parlamentních kruhů na pomalé
tempo vyměřovacích prací. Toto rychlejší tempo
však nezpůsobuje ostřejší vyměřování dani a rov-
něž nelze tvrditi, že by nadřízené úřady nařizo-
valy berním správám co nejostřejší ukládání daní.
Neshody mezi poplatníky a berními úřady ve
věci vyúčtováni plateb vznikají jednak tím, že
přáním poplatníků nelze vyhověti vzhledem k zá-
konným ustanovením o pořadí, v jakém mají býti
nedoplatky uhrazovány, jednak tím, že poplatní-
ci velmi často nedeklaruji své platby vůbec nebo
je deklarují tak nedostatečně, že berní úřad ne-
může z deklarace jejich přání poznati.
Pokud někdy berní úřad se neřídí ani daný-
mi předpisy, ani přáním poplatníků, jde o zjev vý-
jimečný, který při každé příležitosti skontrujíci
orgánové berním úřadům vytýkají a příslušné re-
ferenty - zpravidla mladé, dosud nezapracované
úředníky - poučují.
V Praze dne 16. března 1936.
Ministr financí:
Dr. Trapl, v. r.
358/VIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Vallo, Širokého
a Zupky
ve věci zatykače, resp. zatknuti poslance
Vallo na základe zatykače vydaného kraj-
ským soudem v Košicích (tisk 258/IX).
Vyšetřením věci nebylo zjištěno ani porušení
předpisů procesních, ani průtahy a nemá proto
ministerstvo spravedlnosti důvodu k zvláštnímu
zakročení.
V Praze dne 14. března 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
Překlad ad 358/IV.
Antwort
des Ministers für öffentliches Gesundheits-
wesen und körperliche Erziehung
auf die Interpellation des Abgeordneten
G. Böhm,
betreffend beschleunigte Beseitigung des
Raummangels im allg. öffentlichen
Bezirkskrankenhause in Graslitz
(Druck 210/I).
1. Das a. ö. Bezirkskrankenhaus in Graslitz
ist, wie die a. ö. Krankenhäuser in Böhmen über-
haupt, eine selbständige juristische Person und
ihre Rechtsverhältnisse sind durch das Gesetz
LGB1. Nr. 19/1888 geregelt.
Gemäss diesem Gesetze obliegt die unmittel-
bare Aufsicht über diese Anstalt dem Landesaus-
schusse (der Landesbehörde).
2. Nach den geltenden Vorschriften verteilt
die Unterstfitzungen aus dem Sanitätszuschlage
für die einzelnen a. ö. Krankenhäuser in Böhmen
der Landesausschuss (die Ladesbehörde) selbst.
Das Gesundheitsministerium hat bereits im
Jahre 1935 im Einvernehmen mit dem Finanzmi-
nisterium die grundsätzliche Zustimmung dazu
ausgesprochen, dass die Unterstützungen aus dem
6
Sanitätszuschlage auch zur Deckung des Schul-
dendienstes aus den für Investitionszwecke der a.
ö. Krankenhäuser abgeschlossenen Darlehen ver-
wendet werden können. Durch diese Verfügung
wurden die Grundlagen dafür geschaffen, dass die
zur Erweiterung des a. ö. Krankenhauses in
Graslitz erforderlichen Darlehen aus der Ueber-
weisung seitens des Sanitätszuschlages verzinst
und getilgt werden.
Prag, am 13. März 1936.
Der Minister für öffentliches Gesundheitswesen
und körperliche Erziehung:
Dr. Czech, m. p.
Překlad ad 358/VI.
Antwort
des Ministers für öffentliche Arbeiten
auf die Interpellation des Abgeordneten
R. Knorre
wegen Entlassung eines Arbeiters im
Strassenbau (Druck 147/V).
Die gegenständliche Interpellation enthält
zwar nicht die Bezeichnung des Strassenbaues,
wo der Arbeiter Franz Hradil hätte arbeiten sol-
len, noch eine nähere Angabe des Ortes, wo der
betreffende Bau vorgenommen wurde, da jedoch
angeführt wird, dass das Gespräch, welches die
Grundlage dieser Interpellation bildet, in Olmütz
geführt worden ist, hat das Ministerium für öffent-
liche Arbeiten die Landesbehörde in Brunn mit
der Untersuchung der Angelegenheit betraut.
Die genannte Landesbehörde hat festgestellt,
dass es sich im gegebenen Falle um den 1897 in
Kožušany geborenen, nach Olmütz zuständigen
Arbeiter Franz Hradil handelt, welcher bei der
Firma Ing. A. Lejsek und J. Soušek beim Baue
der Kanalisation der Stadt Olmütz beschäftigt
war.
Nachdem jedoch der Firmenchef Ing. A. Lej-
sek in der Angelegenheit bisher nicht gehört wer-
den konnte, da er sich auf Urlaub befindet, wurde
sein Stellvertreter einvernommen, welcher in der
Angelegenheit informiert ist. Laut Erklärung des
Firmenvertreters wurde der Arbeiter Hradil An-
fang November 1935 aus dem Grunde von der
Firma aus der Arbeit entlassen, weil er die ihm
zugeteilte Arbeit schlecht verrichtete, und nicht
deshalb, weil er deutscher Nationalität ist, sowie
auch nicht aus dem Grunde, weil er seine Kinder
in die deutsche Schule schickt. Die Firma weist
nach, dass an derselben Kanalisationsarbeit meh-
rere Deutsche gearbeitet haben, welche nicht ent-
lassen worden sind, da sie gut gearbeitet haben.
Aus dem Obangeführten geht hervor, dass der
Arbeiter Franz Hradil aus Olmütz nicht von einem
staatlichen Organe aus der Arbeit entlassen wor-
den ist, sondern dass er von der Firma aus der
durch die Stadt Olmütz vorgenommenen Kanali-
sationsarbeit, und zwar nicht aus nationalen Grün-
den entlassen worden ist.
Im übrigen gehört diese Angelegenheit über-
haupt nicht in die Kompetenz des Ministeriums für
öffentliche Arbeiten.
Prag, am 12. März 1936.
Der Minister für öffentliche Arbeiten:
Ing. Dostálek, m. p.