Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

Překlad.

354.

Návrh

poslanců dr. G. Kliebera, O. Liebla a G. Wollnera
na ochranu osob zaměstnaných dobýváním a zpracováním radia.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................

na ochranu osob zaměstnaných dobýváním a zpracováním radia.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Ustanovení tohoto zákona platí pro vše-
chny osoby zaměstnané dobýváním a hut-
nickým zpracováním uranové rudy a ji-
ných nerostů obsahujících radium, pokud
jsou vystaveny účinkům radiové emana-
ce.

§2.

Ke všem pracím spojeným s dobýváním
a hutnickým zpracováním nerostů uvede-
ných v § 1, při nichž jsou zaměstnaní vy-
staveni účinkům radiové emanace, smějí
se bráti jen osoby, které překročily 18.
rok svého věku a podle úředního lékařské-

2

ho vyšetření, které se má vztahovati zvlá-
ště na vnitřní orgány a o němž se má
ucházeči vydati úřední lékařské vysvěd-
čení, byly uznány úplně zdravými.

§3.

Aby se zabránilo nemocím způsobeným
vyzařováním a emanací radia, jako na př.
plicní rakovině a nedokrevnosti, jest pod-
nikatel povinen dáti zaměstnancům pra-
covní šat vyhovující pracovním pomě-
rům.

§4.

Podnikatel jest dále povinen učiniti vše-
chna opatření po stránce zdravotně tech-
nické, aby v horních a hutních podnicích
obsah radia ve vzduchu nikde nepřesaho-
val tři Macheovy jednotky.

§5.

Všechny osoby uvedené v § 1 nesmějí
býti zaměstnány podle úkolové soustavy,
nýbrž jen za mzdu podle času. Zaměstná-
ní pod zemí a v místech zpracování, kde
jsou dělníci vystaveni emanaci radia, ne-
smí nepřetržitě trvati přes 5 let. Po této
době musí býti dělník aspoň rok zaměst-
nán tak, aby nebyl vystaven emanaci.

§6.
Denní pracovní doba trvá 6 hodin.

§7.

Všichni zaměstnanci se musí pravidelně
v šestiměsíčních obdobích ode dne nastou-
pení podrobiti lékařské prohlídce, která se
má zvláště vztahovati na roentgenologi-
cké vyšetření dýchacích orgánů a vyše-
tření krve.

§8.

Osobám uvedeným v § 1 dlužno po za-
městnání trvajícím rok poskytnouti place-
nou roční osmitýdenní dovolenou.

§9.

Služební doba ve všech podnicích k do-
bývání a zpracování radia trvá nejvýše
30 let. Při tom dlužno služební léta, za kte-
rých byl dělník při svém zaměstnání vy-

3

staven emanaci, počítati dvojnásobně. Po
30leté služební době má stát zaměstnance
přeložiti na řádný odpočinek, a bližší usta-
novení o tom budou vydána vládním na-
řízením.

§ 10.

Za dodržení ustanovení tohoto zákona
odpovídá ministerstvo veřejných prací,
které k dozoru nad nimi ustanoví komisi,
skládající se: ze zástupce ministerstva ve-
řejných prací, z úředního lékaře, ze zá-
stupce ministerstva sociální péče, ze zá-
stupce dělnictva a ze zástupce zaměstnan-
ců všech podniků zabývajících se dobývá-
ním a hutnickým zpracováním nerostů ob-
sahujících radium. Předsedou této komise
jest zástupce ministerstva veřejných
prací.

§11.

Každé onemocnění, jehož příznaky uka-
zují na vdechování prachu z uranové ru-
dy a na účinkování emanace radia, dluž-
no považovati za nemoc z povolání podle
zákona ze dne 1. června 1932, č. 99 Sb.
z. a n. Důchod podle zákona čís. 99/1932
Sb. z. a n. má býti však udělen již ve
chvíli, kdy dělník pro zjištěnou nemoc
z povolání zastavil práci. Má-li zaměstna-
nec nárok na nemocenské podle přísluš-
ných ustanovení, udílí se důchod podle zá-
kona čís. 99/1932 Sb. z. a n., ve chvíli, kdy
tento nárok ztrácí, nejpozději však za 26
týdnů po onemocnění.

§12.

Invalidní zaopatření osob uvedených v
§ 1 provádí se rovněž řádným státním pen-
sionováním, jehož bližší ustanovení usta-
noví vládní nařízení. Kromě všech dávek
patřících podle příslušných ustanovení zá-
kona přísluší důchodci podle tohoto záko-
na měsíční výchovné 50 Kč na každé dítě
mladší 18 let.

§13.

Ustanovení §§9, 11 a 12 se vztahují i
na všechny případy, v nichž nastalo one-
mocnění nebo smrt, než tento zákon nabyl
účinnosti.

4

§14.

K úhradě výdajů spojených s provede-
ním tohoto zákona dlužno vložiti přiměře-
né částky do rozpočtu ministerstev veřej-
ných prací, sociální péče a ministerstva
veřejného zdravotnictví a tělesné výcho-
vy.

§15.

Provésti tento zákon přísluší ministru
veřejných prací, ministru sociální péče,
ministru veřejného zdravotnictví a těles-
né výchovy a ministru průmyslu, obchodu
a živností.

§16.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vy-
hlášení.

Odůvodnění.

Každého, kdo prohlíží statistiky revírní
bratrské pokladny ve Falknově n. O., bije
do očí vysoké procento onemocnění, pří-
padů invalidity a smrti určité skupiny hor-
níků. Jsou to dělníci a zaměstnanci za-
městnaní v dolech na uranovou rudu v
Jáchymově a v tamější uranové továrně.
Člověka vzrušuje skutečnost, že tito lidé
musí dobývání a zpracování radia pro
dnešní lékařství nezbytného, které pro ti-
síce jejich nemocných bližních znamená
poslední záchranu, zaplatiti většinou vlast-
ním zdravím, ba dokonce životem.

Takzv.  hornickou nemoc, známou již
v XVII. století, označil dr. Teutschländer
jako první rakovinu z povolání, o níž má-
me jisté vědomosti. Rovněž dr. Šikl z Pra-
hy v přednášce, kterou měl na drážďanské
konferenci proti rakovině, ukázal na to,
že výsledek pitev zemřelých jáchymov-
ských horníků jest přímo ohromující. Te-
prve čilé prozkoumávání rakoviny v po-
sledních desítkách let umožnilo aspoň po-
někud poznati rozšíření plicní rakoviny u
jáchymovských horníků. Tedy u horníků
dříve zemřelých, u nichž diagnosa zněla
nápadně často na plicní souchotiny, šlo asi
ve většině případů o plicní rakovinu způ-
sobenou emanací radia. Při pitvách jáchy-

movských horníků, které se od roku 1929
provádějí klinicky a úředně, se bezvadně
ukázalo, že přes 30 případů bylo plicní ra-
koviny.

Abychom ukázali na stálé ohrožování
dělníků, spojené s vykonáváním jejich po-
volání, buďtéž uvedena dvě srovnání ze
zdravotních statistik. Zatím co v zemi
České z 1000 smrtelných případů bylo 16
způsobeno plicní rakovinou, připadá v já-
chymovském okrese z 1000 případů smrti
25 na plicní rakovinu. Průměrný věk já-
chymovského dělníka činí jen 36 let. Co
znamená tato číslice, lze usouditi, uváží-li
se, že normální středoevropský průměrný
věk činí 58 let. Při dnešních nedostateč-
ných opatřeních jsou jáchymovští horní-
ci skoro nevyhnutelně vydáni všanc
předčasné smrti.

Zákonem čís. 99/1932 Sb. z. a n. byla
onemocnění způsobená radiovou emanací
uznána za nemoci z povolání. Tato úpra-
va jest sice pokrok, jejž však dlužno ozna-
čiti jako naprosto nedostatečný a jenž zna-
mená pouze represivní ochranu dělníků,
která se jim poskytuje, když jest většinou
již pozdě. Proto pamatuje návrh zákona
na včasná ochranná opatření, k nimž patří

5

především i osminedělní dovolená. Její po-
měrně dlouhé trvání je odůvodněno tím, že
podoba krve radiového dělníka, změněná
v podobu krve nedokrevného člověka -
jak několikrát lékaři konstatovali - ne-
přetržitou osminedělní dovolenou na zo-
tavenou získá zase své normální vzezření.

Onemocnění způsobená radiovou ema-
nací zaujímají totiž mezi nemocemi z po-
volání podle svého rázu a svých účinků
zvláštní postavení, ke kterému se dosud
nepřihlíželo. § 3 zákona čís. 99/1932 Sb.
z. a n., přiznává na př. osobám při ne-
moci z povolání pro případ nemoci pojiš-
těným úrazový důchod od 27. týdne po po-
čátku nemoci nebo neschopnosti k výděl-
ku. Ale právě onemocnění rakovinou, jimž
podléhají dělníci pracující s radiem, vyža-
dují, aby byla ihned potírána. I tehdy, když
nenastala ještě neschopnost k práci, kte-
rá jest předpokladem pro vyplácení nemo-
cenského důchodu. Proto ustanovuje § 11
tohoto návrhu zákona, že se udělení dů-
chodu podle zákona o nemocech z povolá-
ní má provésti již ve chvíli, kdy zaměst-
nanec zastaví práci pro zjištěnou nemoc
z povolání. Dostává-li však někdo nemo-
censký důchod, připadne mu úrazový dů-
chod teprve při zastavení nemocenského,
nejpozději však 26. týdnem po onemoc-
nění.

Další zvláštností nemocí způsobených
emanací jest, že probíhají docela jinak.
Zatím co většina jiných nemocí z povolá-
ní způsobí neschopnost k výdělku a pak
probíhá beze změny, není tomu tak u ra-
kovin způsobených radiovou emanaci. Ne-

potírají-li se hned a stále, vedou rozhod-
ně k předčasné smrti.

Poněvadž jsou smrtelnému nebezpečí
vystaveni nejen dělníci pracující v dolech,
nýbrž všichni, na které působí radiová e-
manace, jest oprávněno, aby i osoby za-
městnané v uranových továrnách požíva-
ly výhod tohoto zákona.

Předpoklad § 11, že všechna onemocně-
ní, jejichž příznaky ukazují na účinkování
emanace, dlužno hodnotiti jako nemoci
z povolání, jest ospravedlněn tím, že: 1.
podle nynějšího stavu lékařské vědy ra-
diová emanace zpravidla působí tato one-
mocnění a že 2. příště budou moci býti za-
městnávány jen osoby dříve zdravé a
starší 18 let.

I pokusy prováděné v roce 1932 s po-
kusnými zvířaty v dolech na uranovou ru-
du, při nichž všechna zvířata přes pečlivé
ošetřování do tří týdnů zahynula, dále
konstatování, že větrací zařízení, v r. 1933
v tomto dole vestavěná, a skládající se ze
silného, pozinkovaného a dvojnásob o-
chrannou barvou natřeného železného ple-
chu, jsou již dnes tak velice zničena, že
se při dotknutí rozpadají jako troud, uka-
zují, jakým ničivým účinkům jest vysta-
vena neústrojná a tím spíše ústrojná by-
tost v dolech.

Úhrada finančních potřeb způsobených
tímto zákonem nemůže působiti velké ne-
snáze, neboť jáchymovské radiové doly a
hutě mají jen 264 zaměstnanců. Pro běžný
rozpočtový rok buďtéž peníze k úhradě
potřebné vzaty z reservních fondů mini-
sterstev uvedených v § 14.

Tento návrh zákona budiž po stránce formální přikázán výboru sociálně-
politickému, jakož i zdravotnickému a rozpočtovému poslanecké
sněmovny, aby jej pokud možno nejrychleji projednaly.

V Praze dne 7. března 1936.

Dr. Klieber, Libl, Wollner,

May, dr. Rosche, inž. Schreiber, Axmann, dr. Kellner, Nemetz, Gruber, dr. Zippelius,
Fischer, Inž. Richter, Wagner, Hollube, dr. Jilly, dr. Peters, inž. Künzel, inž. Lischka,

Birke, Kundt, Stangl, Sandner.