Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

352.

lnterpelace:

I. posl. dr. Porubszkyho min. školstva a nár. osvety o zrovnoprávnění učiteľských síl s vysoko-
školským vzděláním, pôsobiacich na meštianskych školách na Slovensku a Podkarpatskej
Rusi,

II. posl. Dóllinga min. soc. péče a min. vnitra, že se v ašských textilních závodech přestupuje
zákon o pracovní době,

III. posl. Esterházyho min. vnútra o liknavom vybavovaní odvolania podaného vo veci jazykovej
praxe města Košic,

IV. posl. dr. Szüllöho min. školstva a nár. osvety o bezodkladnom obsadení a rozšírení maďar-
skej katedry na univerzitách v Prahe a Bratislave,

V. posl. dr. Eichholze min. vnitra o protizákonném postupu četnického strážmistra z trpístské
četnické stanice,

VI. posl. E. Köhlera min. vnitra, že na schůzích sudetskoněmecké strany v Kadani byl proti zá-
konu přítomen tajný policista,

VII. posl. Liebla min. vnitra o nezákonném postupu četníka Liebla ze Záblatí v politickém okrese
prachatickém,

VIII. posl. Jobsta min. vnitra o protizákonných opominutích prachatického okresního úřadu,

IX. posl. Krosnáře min. sociální péče o poměrech v nemocenské pojišťovně soukromých úřed-
níků a zřízenců v Praze,

X. posl. Kopřivy min. vnitra o zákazu veřejné schůze v Přerově, odůvodněném tvrzením, že by
metody lidové fronty ve Francii a ve Španělsku ohrozily "veřejný klid a pořádek",

XI. posl. Dvořáka min. vnitra o arogantním a nezákonném postupu okresního hejtmana štolby
v Něm. Brodě.

352/I (překlad).

Interpelácia

poslanca dra Porubszkyho
ministrovi školstva a národnej osvety

o zrovnoprávnení učiteľských síl s vysoko-
školským vzdelaním, pôsobiacich na meš-
tianskych školách na Slovensku a Podkar-
patskej Rusi.

Pane minister!

Ku kvalifikácii profesorov meštianskych škôl
na Slovensku a Podkarpatskej Rusi požadovalo sa
podľa starých uhorských zákonov absolvovanie

vysokej školy. Tieto učiteľské sily po absolvovaní
učiteľského ústavu alebo po úspešnej maturitnej
skúške na strednej škole získaly kvalifikáciu pro-
fesora meštianskej školy po trojročnom štúdiu na
štátnom Paedagogiume, na "Vysokej škole pre
vzdelávanie profesorov meštianskych škôl", alebo
po štyrročnom štúdiu na Akadémii výtvarných
umení, alebo na univerzite vied v Budapešti. I dnes
ešte pôsobí veľa takýchto učiteľských síl s vysoko-
školským vzdelaním na meštianskych školách
v týchto zemiach. Tieto sily po unifikácii typu
uhorskej a rakúskej meštianskej školy octly sa
v mimoriadne zvrátenom a nešťastnom položení.

Zákony v zemiach historických nepredpisovaly
túto vysokoškolskú kvalifikáciu, a preto tieto sily
nastupovaly službu na školách meštianskych o 3
až 4 roky prv, a preto tiež ich pôžitky sú pomerne
vyššie, než ich kolegov získavších kvalifikáciu

---

2

podľa zákonov uhorských, a tedy učiteľské sily
na meštianskych školách, kvalifikované podľa sta-
rého uhorského zákona musia jaksi pykať za to,
že po absolovaní učiteľského ústavu alebo po slo-
žení maturitnej skúšky študovaly podľa zákona
ešte 3-4 roky na vysokej škole, aby mohly získať
diplom.

Ostatné nástupnícke štáty oceňovaly túto kvali-
fikáciu o veľa vyššie než republika Českosloven-
ská. Tak  napr. štát rakúsky udelil učiteľským
silám meštianskych škôl s uhorskou kvalifikáciou,
prevzatým v Burgenlande, titul profesorský, ich

pôžitky ustanovil v rovnakej výške ako pôžitky
stredoškolských profesorov a tak, že sú o 2 pla-
tové stupnice vyššie než odborní učitelia s kvali-
fikáciou rovnajúcou sa kvalifikácii odborných
učiteľov v zemiach historických.

O platových anomáliách a o krivdách plynúcich
zo zákona učiteľského č. 104/1926 Sb. z. a u. po-
dáva podrobné vysvetlenie pripojená tabuľka,
ktorá srovnáva služebné pôžitky učiteľov ľudo-
vých škôl, odborných učiteľov v zemiach historic-
kých (s kvalifikáciou podľa býv. predpisov rakús-
kych), a učiteľských síl s kvalifikáciou uhorskou.

Srovnávacia tabulka platov učiteľov ľudových škôl,

a) odborných učiteľov v zemiach historických.	b) profesorov s vysokoškolským vzděláním na
	Slovensku

Z tejto tabulky vysvitá, že

1. profesor s vysokoškolským vzdelaním je čo
do svojho platu do 19. služobného roku za uči-
teľom ľudovej školy, do 36. služobného roku za od-
borných učiteľom zemí historických;

2. profesor s vysokoškolským vzdelaním musí
o 3-4 roky dlhšie slúžiť, aby dosiahol platu, ktorý

môže odborný učiteľ v zemiach historických vôbec
dosiahnuť (81. 680; - Kč).

Ešte väčšiu ujmu utrpely tie učiteľské sily
meštianskych škôl na Slovensku a Podkarpatskej
Rusi so starou kvalifikáciou, ktoré po čas svetovej
války dokončil y svoje štúdiá na Paedagogiu, Aka-
démii výtvarných umení alebo na univerzite. Títo
okrem 3-4 študijných rokov stratili ešte i nie-
koľko rokov válečných, a totiž títo sú skoro o 6

			V zemiach	S vysokoškolským	O čo menší plat bere profesor
					s vysokoškolským vzdelaním než
	Počet	Učiteľ školy	historických	vzdeláním
	služebných	ľudovej	na škole	meštianskej		odborný učitel
	rokov			--------------------------	učitel ľudovej
			odborný učiteľ	profesor		v zemiach
					školy
			služobné pôžitky			historických
		s absolvovaným učitelským ústavom
	1-3	adjutum	adjutum	3-4 ročné stu-
				dium na paedago-
				giu alebo na aka-
				demii výtvarných
				umení resp. na
				univerzitě
	3-6	9. 000	9. 480	adjutum	-	-
	6-9	10. 800	11. 580	9. 480	- 1. 320	- 2. 100
	9-12	12. 600	18. 680	11. 580	- 1. 020	- 2. 100
	12-15	14. 400	15. 780	i 13 680	- 720	- 2. 100
	15-18	16. 200	17. 880	15. 780	- 420	- 2. 100
	18-21	18. 000	19. 980	17. 880	- 120	- 2. 100
	21-24	19. 800	22. 080	19. 980	+ 180	- 2. 100
	24-27	21. 600	24. 480	22. 080	+ 480	- 2. 400
	27-30	23. 400	26. 880	24. 480	+ 1. 080	- 2. 400
	30-33	25. 200	29. 280	26. 880	+ 1. 680	- 2. 400
	83-36	27. 000	31. 680	29. 280	+ 2. 280	- 2. 400
	36-39	penzia	penzia	31. 680	+ 4. 080	-

---

B

rokov viac pozadu, než keby boli zostali učiteľmi
ľudových škôl.

Je bez pochyby eminentným záujmom veci
školskej, aby v jej službách zamestnaní boli jed-
notlivci s vyššou a plnšou kvalifikáciou, veď
i odborní učitelia zemí historických už od rokov
bojujú za zavedenie vysokoškolského vzdelania a
požadujú, aby boly zriadené vysokoškolské kurzy
pre vzdelávanie odborných učiteľov. A požaduje
to slušnosť a odpovedá to i demokratickej spra-
vedmosti, aby zamestnancom s vyšším vzdelaním
bola táto vyššia kvalifikácia uznaná. Tak je tomu
vo všetkých iných oboroch verejnej služby, len
u učiteľských síl škôl meštianskych nebral sa na
to zreteľ.

Na základe všeho toho tážeme sa pána ministra:

1. či ste ochotný súrne postarať sa o to, aby
tento zvrátený stav bol čo najskôr odstránený?

2. Či ste ochotný inštitucionelne postarať sa
o to, aby doba vysokoškolských štúdií učiteľských
síl meštianskych škôl s vysokoškolským vzdela-
ním podľa uhorských zákonov započítaná bola do
ich služobnej doby, penzie a postupu a to odo
dňa platnosti zákona č. 104/1926 Sb. z. a n. ?

3. Či hodláte inštitucionelne postarať sa, aby
všetkým učiteľkám ručných prác, ktoré okrem
kvalifikácie školy ľudovej preukážu, že absolvo-
valy jednoročný kurs ženských ručných prác, za-
počítaný bol jeden rok do služby i do penzie?

V Prahe, dňa 4. marca 1936.

Dr Porubszky,

dr. Holota, A. Nitsch, Jarosa, dr. Szüllö, Petrášek,

Esterházy, dr. Korláth, dr Kellner, Birke, Illing,

Kundt, Nemetz, Wollner, Liebl, inž. Künzel, Jäkel,

Fisrher, dr. Jilly, Jobst, Gruber, Szentiványi.

352/II (překlad).

Interpelace

poslance Döllinga
ministrovi sociální péče a ministrovi vnitra,

že se v ašských textilních závodech pře-
stupuje zákon o pracovní době.

Porušování zákona o pracovní době hodinami
přes čas bez úředního povolení a chování úřed-
ních orgánů vůči pokusům vynutit v Aši dodržo-
vání zákonitých ustanovení, stává se již ostudou.

Přes to, že v posledních měsících rozličné od-
borové organisace podaly tucty oprávněných
udání pro překročení zákona o pracovní době. ne-
bylo nic napraveno. Ze spousty udání uvádíme:

Firma Heller a Askonas v Aši zaměstnává ženy
a dívky v sobotu odpoledne, např. dne 11. ledna
do 6 hodin večer. Za případných prohlídek závodu
se zavírají dělnice do šatny. Udání bylo podáno
dne 18. ledna 1936.

Firma Leopold Marack, barvírna v Neubergu
u Aše: Normální pracovní doba trvá tam do 8 a
9 hod. večer. Dne 18. ledna bylo podáno udání,
ale přes to pracuje firma dále přes čas.

Firma Kristián Baumgärtl v Aši: Dne 24. ledna
bylo podáno udání, že tam trvá pracovní doba od
7 hod. ráno do 1/2 8 hod. večer, dne 21. ledna se
pracovalo dokonce od 7 hod. ráno do 10 hod. večer.

Firma Hering, a. s.: Tato firma nařídila pro
kráječe rukaviček od 27. ledna pracovní dobu od
7 hod. ráno do 12 hod. a od 1/2 2 do 1/4 8 večer.
Udání bylo podáno dne 28. ledna.

Firma Weissbrod v Aši: U této firmy se po
léta pracuje přes čas. Ašský pracovní soud pro-
jednává žalobu dělnice na zaplacení 3400 hodin
přes čas, které musela odpracovati v letech 1933
až 1935. Dne 16. ledna bylo podáno oznámení, že
firma ve dnech od 11. do 13. ledna dala pracovati
od 7 hodin ráno do 8, ba dokonce do 1/2 9 hod.
večer. Zároveň musily šičky zanechati práce. Přes
toto udání dala firma na př. dne 31. ledna praco-
vati ve své hazlovské odbočce do 1/2 1 hod. večer
a potom byly tyto dělnice továrním automobilem
odvezeny domů. Dne 3. února bylo znovu podáno
oznámení proti této firmě.

Třebaže ve všech případech byly oznámeny kon-
krétní údaje orgánům ašského okresního úřadu
nebo četnictva, nevíme nic o potrestáni těchto
firem a pracuje se dále přes čas bez úředního
povolení.

Pro tyto poměry jest příznačný tento případ:

U firmy Spojené barvírny a. s., podnik Jiřího
Jägera, bylo dne 17. ledna 1936 oznámeno závod-
nímu výboru, že v sobotu dne 18. ledna bude celé
osazenstvo včetně žen pracovati do 1/2 5 hod. od-
poledne, ačkoliv 48 hodinná pracovní doba se skon-
čila již v pátek večer. Závodní výbor a schůze osa-
zenstva zamítly tento požadavek firmy. V pátek,
dne 24. ledna měla se práce normálně skončiti
o 1/2 5 hod. večer. K dělnicím čekajícím na svou
mzdu přišel prokurista Wagner, který se na ně
obořil a žádal, aby pracovaly do 1/2 6 hod. a v so-
botu dne 25. ledna do 1/2 5 hodiny večer. Zároveň
hanobil dělníky jako zrádce podniku a země, na-
zýval je "štítícími se práce", "nepotřebujícími pe-
něz", atd. Když byl upozorněn, že tento požadavek
odporuje zákonu a že bylo podáno oznámení, pro-
hlásil, že firma již učiní opatření. Při tom hrozil
dělníkům, kteří se bránili tomuto svévolnému opa-
tření firmy, a žádali, aby se dodržovaly zákony,
propuštěním. Dne 24. a 25. ledna bylo proti této
firmě podáno oznámení a žádalo se, aby úřední
orgány zakročily proti práci dne 25. ledna. Ašské
četnické velitelství prohlásilo, že může zakročiti
jen tehdy, když dostane rozkaz od okresního
úřadu. Odpovědný referent okresního úřadu zase
prohlásil, že se sice mohou podávati oznámení, že
potom zahájí šetření, ale že nemůže zakročiti
proti hodinám přes čas nařízeným na sobotu. To
prý jest věcí karlovarského živnostenského in-
spektorátu.

V sobotu dne 25. ledna byl člen závodního vý-
boru Hoffmann zavolán do pisárny této firmy a
bylo mu řečeno, že firma již ví, že proti ní byla
podána tři oznámení okresnímu úřadu a že on,
Hoffmann, jest udavačem. Naprosto nehledě
k tomu, že úřední orgány dne 25. ledna nic nepod-
nikly proti firmě Jiří Jäger, ač dobře věděly, že
se překročuje zákon, mohla se firma dověděti

---

4

o jménech udavačů jen od orgánů okresního úřadu
nebo četnictva. V pondělí dne 27. ledna byl Hoff-
mann zase zavolán k firmě, kde mu bylo řečeno,
že prý úřadu hlásil i nedělní práci. I v tomto pří-
padě dlužno míti za to, že úřední orgány přímo
prozrazují správě závodu jména těch, kdož usilují,
aby se dodržovala ustanovení zákonů, a bojují
proti ostudným poměrům v ašských textilních
podnicích. Zdá se, že jednotlivým orgánům ašské-
ho okresního úřadu a četnictva více záleží na tom,
aby se překročovala ustanovení zákonů a aby děl-
ničtí činovníci byli denuncováni německým podni-
katelům a aby je němečtí továrníci trestali, než
na tom, aby se bdělo nad zákony a dodržovaly se.
Tyto poměry se v Aši trpí, přes to, že tisíce neza-
městnaných marně čeká na práci.

Tážeme se pánů ministrů vnitra a sociální péče:

1. Co hodláte učiniti proti těmto neslýchaným,
ostudným poměrům?

2. Jste ochotni oznámiti, co podnikly ašské
úřady na oznámení, která jim byla podána?

3. Co hodlají páni ministři učiniti, aby úřední
činitelé v Aši svědomitě konali své povinnosti a
příště nedenuncovali dělnické funkcionáře?

4. Jsou páni ministři ochotni úředníky odpo-
vědné za toto úřadování zbaviti jejich úřadů?

5. Jest pan ministr sociální péče ochoten naří-
diti karlovarskému živnostenskému inspektorátu,
aby zahájil jednání směřující k uzavření kolek-
tivní smlouvy, která by obsahovala i úpravu
20%ní přirážky za hodiny přes čas?

V Praze dne 5. března 1936.

Dölling,

Machačová, Kopřiva, Kosik, Borkaňuk, Sliwka,
Beuer, Synek, Schmidke, Vodička, B. Köhler,
Dvořák, Široký, dr. Jar. Dolanský, Kliment, Slan-
ský, Šverma, Klíma, Vallo, Nepomucký, Zupka.

352/III (překlad).

Interpelácia

poslanca Esterházyho
ministrovi vnútra

o liknavom vybavovaní odvolania podaného
vo veci jazykovej praxe mesta Košíc.

Pane minister!

Ešte dňa 14. októbra 1933 obdržal starosta
mesta Košíc návrh, aby mestský zastupiteľský
sbor na základe článku 70 vlád. nariadenia č. 17/
1926 Sb. z. a n., stanovil dvojjazyčnosť vo vnútor-
nej a vonkajšej administratívnej agende, a to
v jazyku štátnom a v jazyku maďarskom, a aby
na základe toho bolo nariadené, aby všetky admi-
nistratívne opatrenia ako aj tlačivá užívané vo
veciach administratívnych boly shotovené dvojja-
zyčne a aby úradné styky obecenstva s mestskými

úradníkmi mohly sa diať v obidvoch zmienených
jazykoch; mestský zastupiteľský sbor na základe
článku 70 a 80 vlád. nariadenia č. 17/1926 Sb.
z. a n., vyslovuje, aby jednanie mestského zastu-
piteľského sboru, mestskej rady a mestských vý-
borov bolo dvojjazyčné, t. j. aby sa dialo v jazyku
štátnom a jazyku maďarskom, aby každý člen
mestského zastupiteľského sboru, mestskej rady a
mestských výborov mohol v zasadaniach a pojed-
návaniach týchto mestských orgánov používať
tiež jazyka menšinového, ďalej, aby zasadania a
pojednávania mestského zastupiteľského sboru,
mestskej rady, a mestských výborov boly vedené
v obidvoch jazykoch, a konečne, aby návrhy po-
dané v jazyku štátnom a v jazyku maďarskom
boly navzájomne predkladané, aby protokoly boly
vedené v obidvoch jazykoch a tiež vynesené roz-
hodnutia boly vydávané vo zmienených dvoch ja-
zykoch; mestský zastupiteľský sbor vyslovuje, že
požaduje, aby ulice a námestia mesta Košíc i na-
budúce boly označované dosavádnymi dvojjazyč-
nými tabulkami, a konečne, že mestský zastupi-
teľský sbor ukladá starostovi mesta Košíc preve-
denie tohoto rozhodnutia.

Tento návrh bol protokolovaný exhibitným
číslom mestskej rady čís. 29. 529/33.

V zasedaní zastupiteľského sboru mesta Košíc
dňa 16. októbra 1933 prehlásil predsedajúci sta-
rosta vo svojej zpráve, že počet maďarského oby-
vateľstva mesta Košíc činí podľa sčítania ľudu
iba 18%, v dôsledku čoho nariaďuje, aby dosa-
vádna dvojjazyčnosť bola odstránená, nedovolil,
aby reči odznelé v zastupiteľskom sbore, v rade
a vo výboroch boly tlmočené do jazyka štátneho,
a žiadal, aby to bolo vzaté na vedomie.

Starosta mesta Košíc týmto svojím jednaním
porušil právne normy formálne i materiálne. Po-
rušil právo formálne, lebo takéto opatrenie patrí
podľa čl. 70 vlád. nariadenie čís. 17/1926 Sb. z.
a n., do oboru pôsobnosti obecného zastupiteľ-
ského sboru, naproti tomu starosta proste ohlásil
toto úradné opatrenie, nepripustil debatu o svo-
jom prehlásení, ale učinil dispozície jednostranné.
Týmto jednaním porušil tiež štatút mesta Košíc,
lebo podľa tohoto štatútu pripúšťa sa o jednotli-
vých návrhoch debata a hlasovanie a toto sa
i musí vykonať.

Týmto opatrením je porušená i materiálna nor-
ma práva administratívneho, lebo ono protiví sa
§ §om 63 a 64 zák. čl. XXII/1886 resp. § 5 zákona
č. 243/1922 Sb. z. a n., ktorými spolu s §om 57
štatútu vymedzené sú práva a obor pôsobnosti
starostu. Citované ustanovenie zákonov však ta-
kéto opatrenie nepripúšťajú, ba naopak:

§ 57 bod 4 mestského štatútu jasne a rozhodne
vyslovuje, že mestská administratíva má byť ve-
dená tak, ako ju upravia mestská rada a zastu-
piteľský sbor.

O veľa jasnejšie ustanovenie obsahuje posledný
odstavec § 3 zákona čís. 122/1920 Sb. z. a n., a
podobne článok 70 vládneho nariadenia čís. 17/
1926 Sb. z. a n., v ktorých sa výslovne nariaďuje,
že stanovenie administratívneho jazyka mesta
Košíc náleží výlučne do oboru pôsobnosti obec-
ného zastupiteľského sboru a že obecný zastupi-
teľský sbor má právo určiť jazyk administratívy
mesta.

Starosta mesta Košíc tedy prekročil svoje práva
a obor svojej pôsobnosti, keď jednostranným opa-

---

5

trením zrušil dvojjazyčnosť, práve preto bol
obecný zastupiteľský sbor povolaný túto chybu
napraviť predloženým návrhom.

Porušený bol zákon, lebo nebolo nariadené hla-
sovanie; starosta to zakázal.

Proti tomu bolo podané odvolanie dňa 24.
októbra 1933 pod exhibičným číslom mestskej
rady č. 30. 592/33, ktoré odvolanie bolo dňa 4. de-
cembra 1933 postúpené pod č. 34581/1933 zemské-
mu úradu v Bratislave cieľom meritorného vy-
bavenia.

Od tých čias už uplynulý viac ako dva roky,
avšak zemský úrad ešte vždy nevybavil toto odvo-
lanie. Skutkom je tedy, že v prostej, právnicky
naprosto vypracovanej veci uplynulý dva roky bez
toho, že by bolo padlo rozhodnutie.

Pane minister, veľká časť obyvateľstva mesta
Košíc túžobne očakáva vybavenie tejto veci, lebo
záujmy tohoto obyvateľstva si toho nezbytne vy-
žadujú.

Na základe všetkého toho, čo sme uviedli, tá-
žeme sa pána ministra:

Či viete o tomto jednaní zemského úradu v Bra-
tislave ?

Či ste ochotný ihneď učiniť opatrenie, aby zem-
ský úrad túto vec ihneď vybavil na základe plat-
ných zákonov?

Či ste ochotný na základe prevedeného vyšetro-
vania pohnať odpovedných činiteľov k odpoved-
nosti a ak sa previnili, ich potrestať?

V Prahe, vo februári 1936.

Esterházy,

inž. Peschka, A. Nitsch, dr Szüllö, Szentiványi,
G. Böhm, dr Holota, Sogl, Fischer, Jäkel, dr Neu-
wirth, Nickerl, Axmann, dr Rosche, Knöchel, May,
Illing, Stangl, dr Peters, Kundt, Nemetz, dr Köll-
ner, inž. Schreiber, dr Klieber, Wagner, dr Zippe-
lius, Gruber, Budig, Jobst, Hollube, inž. Karmasin,
dr Jilly, E. Köhler, dr Kellner, Knorre, Birke,
Liebl, inž. Künzel, Wollner, Sandner, F. Nitsch,
inž. Lischka, Rösler, inž. Richter, dr Eichholz,
dr Korláth, Jaross, Frank, dr Porubszky, dr Ho-
dina, Hirte, Petrášek, Obrlik.

352/IV (preklad).

Interpelácia

poslanca dra Szüllö
ministrovi školstva a národnej osvety

o bezodkladnom obsadení a rozšírení

maďarskej katedry na univerzitách

v Prahe a Bratislave.

Mezinárodné smluvy, k ichž plneniu sa republika
v dobe svojho zriadenia zaviazala a ichž pod-
stata je preto pojatá i do ustavenej listiny štátu,
poskytujú možnosť, aby všetky národy inkorporo-

vané v tomto štáte mohly svoju kultúru zveľa-
ďovať vo svojom vlastnom materinskom jazyku,
a totiž, že synovia týchto národov môžu i naj-
vyšší stupeň tejto svojej kultúry nabývať vo
svojom materinskom jazyku.

Maďarstvo veľkého počtu v Československu má
bezpochybne uznanú kultúrnu minulosť vysokej
úrovne. Len nedávno bolo oslavované 300ročné vý-
ročie založenia vedeckej univerzity Petra Pázmá-
nya, ktorej kolíska bola na území dnešného Slo-
venska. Na Slovensku založil Benedikt Kisdy v r.
1654 právnickú akadémiu v Košiciach, s iniciativy
Štefana Witnyédyho bola v r. 1667 zriadená evan-
jelická právnickú akadémia v Prešove a tuná
založila Mária Terézia v sedemdesiatych rokoch
XVII. storočia v celej Európe prvú banskú aka-
démiu v Štiavnici, a táto vysoká škola tešila sa
takej autorite, že i z daľekých cudzích štátov hro-
madne vyhľadávala ju študujúca mládež. Do štát-
neho prevratu okrem týchto vysokých škôl pôso-
bila v Košiciach ešte jedna hospodárska vysoká
škola.

Všetky tieto vysoké školy vláda zrušila, čím
ich nielen zo služieb Maďarstva odňala, ale vážne
prehrešila sa tým i proti všeobecnému rozvoju
kultúry.

Neskoršie síce boly zriadené tak zv. "maďarské
katedry", najprv na pražskej a potom na brati-
slavskej univerzite československej pre maďarský
jazyk a literatúru, avšak i tieto dve obsadily jen
jediným profesorom, Pavlom Bujnákom, prísluš-
níkom národnosti slovenskej, ktorý znal i ma-
ďarsky.

Profesor Bujnák zomrel v r. 1933 a jeho de-
dictvo je od tých čias neobsadené: na maďarských
katedrách obidvoch univerzít pôsobia osoby iba
dočasne poverené, a to Čech a univerzitný pro-
fesor v Bratislave slavista Dr Vladisláv Šmilauer,
a Slovák, bývalý riaditeľ bratislavského gymná-
zia Dr František Jančovič, ktorý je zároveň uni-
verzitným lektorom maďarského jazyka. Z nich
Dr. Šmilauer ani nemluví maďarsky. Obidvaja
prednášajú v jazyku štátnom a po skúškach ko-
naných v jazyku štátnom udeľujú svoje placet
mladým kandidátom profesúry k vyučovaniu ma-
ďarského jazyka a literatúry na maďarských
stredných školách. Sú to pomery smutne gro-
teskné, keďže profesor českej národnosti zisťuje
o niekom, zda ovláda dokonale jazyk maďarský.

Avšak účelom univerzitných štúdií nie je len
to, aby poslucháči zveľaďovali svoje vecné zna-
losti, ale i to, aby sa tam naučili tiež zvláštnym
metódam jednotlivých vied, vedeckému smýšľaniu
a metodike bádania. K tomu učebnice samy o sebe
nestačia. Tento úkol musia plniť prednášky a vo
stupňovanej miere cvičenia v seminároch.

Na univerzitách v Prahe a Bratislave študuje
asi 60 poslucháčov odbor maďarský. Zda však
títo mladí maďarskí kandidáti profesúry môžu
získať náležitého vedeckého vzdelania, jestliže
z oboru vlastnej maďarskej literatúry buďto vôbec
nič alebo len sotva niečo v prednáškach poslúchali
a nebrali účast ani na literatúrnych ani na
lingvistických cvičeniach? Zda možno považovať
za vážne riešenie, jestliže pre seminárske práce
pri pražskej maďarskej katedre je zaradený
smiešny obnos ročných 1000 Kč, proti čomu dotá-
cia anglického, germánskeho a semického lingvis-
tického seminára činí jednotlivo 3000 Kč, a filo-

---

6

logický seminár slovanský však dostáva ročne
20. 000 Kč? Za takýchto okolností môže maďar-
ská katedra slúžiť len k tomu, aby do cudziny a
na papieri mohly sa vypravovať bájky o tom, ako
sú uspokojené nároky maďarskej národnej menšiny
v Československu na maďarskú vysokú školu, ale
žiadnym pádom nemôže slúžiť vede a nemôže byť
riešením, ktoré by sa mohlo pokladať za vážne
s hľadiska praktického. Ba naopak, je to negli-
govanie kultúrnej vyspelosti Maďarov v Česko-
slovensku a zároveň flagrantným porušením zá-
väzkov prevzatých v medzinárodných smluvách
i sem spadajúcich ustanovení ústavnej listiny a
nijako neposlúži dobrej povesti republiky ani jej
vnútornej konsolidácii.

Na základe uvedeného tážeme sa s úctou pána
ministra:

1. Či viete o tom, že ani do 18. roku jestvovania
republiky nebolo ešte postarané o možnosť, aby
maďarská národná menšina, počítajúca bezmála
jeden milión, mohla mať univerzitné a vysoko-
školské vyučovanie?

2. Či viete o tom, že dve maďarské katedry
existujú len na papieri a že tento stav podľa vy-
líčeného je neudržiteľný ?

3. Či hodláte súrne postarať sa o to, aby na
tieto dve maďarské katedry bol čo najskôr meno-
vaný vysokovzdelaný a uznaný maďarský vedec
maďarskej národnosti, aby tým tento provizórny
stav bol odstránený?

4. Či hodláte postarať sa o to, aby maďarské
semináre boly vystrojené náležité, odpovedajúce
významu maďarskej kultúry, a aby ich ročná
dotácia bola slušne zvýšená?

V  P r a h e dňa 28. februára 1936.

Dr Szüllö,

dr Holota, dr Porubszky, Hirte, inž. Richter, dr
Korláth, inž. Peschka, A. Nitsch, inž. Schreiber,
dr Rosche, inž. Lischka, Rösler, dr Eichholz, Sand-
ner, F. Nitsch, Frank, Sogl, Stangl, Kundt, May,
dr Peters, Wagner, Wollner, Birke, dr Klieber,
Nickerl, inž. Karmasin, Budig, dr Kellner, dr Ho-
dina, Jobst, Hollube, G. Böhm, Gruber, Knöchel,
dr Jilly, E. Köhler, dr Neuwirth, Illing, inž. Kün-
zel, dr Zippelius, Knorre, Axmann, Nemetz, dr
Köllner, Liebl, Jäkel, Jaross, Fischer, Esterházy,
Szentiványi, Petrášek, Obrlik.

352/V. (překlad).

Interpelace

poslance dr L. Eichholze
ministrovi vnitra

o protizákonném postupu četnického stráž-
mistra z trpístské četnické stanice.

Dne 26. února 1936 přišel strážmistr z četnické
stanice v Trpístech, okres Stříbrský, k místnímu

vedoucímu sudetskoněmecké strany v Lomničce,
panu Václavu Böhmovi, zemědělci v Lomničce
č. 24, a služebně se ho tázal, zda-li již dostal
březnové pokyny ústředí. Böhm mu odpověděl, že
do dneška nic nedostal a strážmistr poznamenal,
že ústředí asi ještě nevydalo tyto pokyny, poně-
vadž mu místní vedoucí místních skupin sudetsko-
německé strany v Malovicích a Erpužicích rovněž
oznámili, že březnové pokyny ústředí ještě ne-
došly.

Tento případ jest příznačný pro postup někte-
rých četníků proti sudetskoněmecké straně. Žádost
trpístského četníka byla naprosto nezákonná. Do-
kud nebyl vydán soudní nebo úřední rozkaz k do-
movní prohlídce, nesmí četník od politického či-
novníka žádati, aby mu předložil organisační po-
kyny politické strany a oznamoval mu, že takové
pokyny došly. Takové jednání četníctva odporuje
nejen ústavně zaručené svobodě politické činnosti
státních občanů, nýbrž i hrubě a nezákonně za-
sahuje do činnosti politických stran, tak důležité
pro náš ústavní život. Četnícká stanice nemá
právo bez souvislosti s trestním řízením nebo vy-
šetřováním žádati od politických činovníků ně-
které strany důvěrných zpráv a organisačních
oznámení a předstíráním svých domnělých slu-
žebních povinností nutiti činovníky k takovým
zprávám.

Tážeme se tedy ministra vnitra:

1. Jest ministr ochoten pohnati k odpovědnosti
četníka z trpístské četnícké stanice pro jeho cho-
vání, které je nezákonné a odporuje služebním
předpisům ?

2. Jest ministr ochoten se zaručiti, že sudetsko-
německá strana bude moci vyvíjeti svou činnost
bez jakéhokoliv protizákonného vlivu a poruční-
kování četnických orgánů?

V Praze dne 5. března 1936.

Dr Eichholz,

dr. Peters, Kundt, Gruber, Stangl, Sandner, Fi-
scher, inž. Künzel, dr Zippelius, May, Axmann, dr.
Kellner, Birke, inž. Schreiber, Wagner, Nemetz,
Hollube, dr. Jilly, inž. Lischka, inž. Richter,
dr. Rosche.

352/VI. (překlad).

Interpelace

poslance E. Köhlera
ministrovi vnitra,

že na schůzích sudetskoněmecké strany

v Kadani byl proti zákonu přítomen

tajný policista.

Dne 23. ledna 1936 uspořádala kadaňská místní
skupina sudetskoněmecké strany schůzi, která se
podle § 5 zákona o útisku omezovala na členy
sudetskoněmecké strany a pozvané hosty. Na tuto
schůzi vyslal kadaňský okresní úřad zástupce do-