Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
350.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.............................................1936,
kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
§1.
účinnost zákona ze dne 28. března 1928,
č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, ve znění
a se změnami podle zákona ze dne 27. března
1930, č. 30 Sb. z. a n., zákona ze dne 26. listo-
padu 1930, č. 166 Sb. z. a n., zákona ze dne
19. prosince 1931, č. 210 Sb. z. a n., zákona ze
dne 27. října 1932, č. 164 Sb. z. a n., zákona
ze dne 30. března 1933, č. 54 Sb. z. a n., zá-
kona ze dne 22. prosince 1933, č. 244 Sb. z.
a n., zákona ze dne 23. února 1934, č. 32 Sb. z.
a n., a vládního nařízení ze dne 20. prosince
1935, č. 259 Sb. z. a n., prodlužuje se se změ-
nou uvedenou v § 2 a s výhradou toho, co
je ustanoveno v §§ 3 až 6, až do dalšího zá-
konného opatření.
§2.
V ustanovení § 10 zák. č. 44/1928 Sb. z. a
n. ve znění čl. I, § 2, č. 13 zák. č. 32/1934 Sb.
z. a n. a čl. I, § 2 nař. č. 259/1935 Sb. z. a n.
nahrazují se v obou odstavcích slova »na leta
1934 a 1935« slovy »na léta 1934 až 1940«.
§3.
Dnem 30. června 1937 pozbudou účinnosti
ustanovení zákona č. 44/1928 Sb. z. a n. ve
znění a se změnami podle zákonů a nařízení
uvedených v § 1 a se změnou podle § 2 pro
byty, skládající se mimo kuchyně a pokoje
pro služebné ze dvou obytných místností, a
pro místnosti, které nejsou ani byty ani pro-
vozovnami.
§4.
(1) Ustanovení zákona č. 44/1928 Sb. z. a
n. ve znění a se změnami podle zákonů a na-
řízení uvedených v § 1 a se změnou podle
§ 2 pozbudou účinnosti pro byty nájemníků,
o nichž pronajimatel prokáže, že měli v ber-
ním roce 1935 nebo pozdějším celkový důchod
1. aspoň 18. 000 Kč, nemají-li zákonné po-
vinnosti pečovati o výživu jiné osoby, nebo
30. 000 Kč, mají-li zákonnou povinnost pečo-
vati o výživu nejméně jedné osoby, dnem 30.
června 1938,
2. aspoň 15. 000 Kč, nemají-li zákonné po-
vinnosti pečovati o výživu jiné osoby, nebo
24. 000 Kč, mají-li zákonnou povinnost pečo-
vati o výživu nejméně jedné osoby, dnem 30.
června 1939,
ačli nájemník neosvědčí skutečností, ze
kterých lze důvodně usuzovati, že jeho cel-
kový důchod klesl od konce rozhodného ber-
ního roku pod uvedenou mez.
(2) Celkovým důchodem podle odstavce 1
se rozumí souhrn důchodů, z nichž byla za
rozhodný rok jednak nájemníku jednak pří-
slušníkům jeho rodiny, kteří, nemajíce vlast-
ního bytu, bydleli koncem rozhodného roku
v jeho bytě, pravoplatně předepsána důcho-
dová daň, a poloviny hrubých služebních po-
žitků, podrobených v rozhodném roce srážce
důchodové daně podle § 30 zákona o přímých
daních.
§5.
Dnem 30. června 1940 pozbudou účinnosti
ustanovení zákona č. 44/1928 Sb. z. a n. ve
znění a se změnami podle zákonů a nařízení
uvedených v § 1 a se změnou podle § 2 pro
byty, skládající se mimo kuchyně a pokoje pro
služebné z jedné obytné místnosti, a pro míst-
nosti, které nejsou částí bytu a mají povahu
malých provozoven.
§6.
Ustanovení §§ 3 až 5 neplatí v oblastech
postižených hospodářskou tísní, ve kterých
hospodářské, sociální a bytové poměry vyža-
dují mimořádných opatření; tyto oblasti určí
vláda nařízením.
3
Čl. II.
Účinnost zákona ze dne 28. března 1928,
č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vykli-
zení místností, ve znění čl. II, § 2 zák. č. 32/
1934 Sb. z. a n., prodlužuje se až do dalšího zá-
konného opatření.
Čl. III.
Účinnost ustanovení § 4 a §§ 9 až 16 zákona
ze dne 11. července 1928, č. 118 Sb. z. a n.,
o mimořádných opatřeních bytové péče, pro-
dlužuje se až do dalšího zákonného opatření.
Čl. IV.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dub-
na 1936; provedou jej ministři sociální péče,
spravedlnosti, financí a vnitra.
Důvodová zpráva.
Dnem 31. března 1936 končí účinnost
zákona o chráně nájemníků, zákona o od-
kladu exekučního vyklizení místností a zá-
kona o mimořádných opatřeních bytové
péče, prodloužená naposledy k tomuto ter-
mínu nařízením č. 259/1935 Sb. z. a n.
Největší důležitosti ze zmíněných tří
zákonů je zákon o ochraně nájemníků. Jeho
ústřední myšlenkou byla od počátku snaha
poskytnouti určitou ochranu nájemníkům
před bezdůvodnými výpověďmi a zvyšová-
ním nájemného, a to zejména v době, kdy
bytový trh neměl dostatečné zásoby byto-
vých jednotek, aby mohl plně vyhověti po-
ptávce. Postupně podle vzrůstu nabídky
byla pak tato ochrana omezována, takže
dnes po poslední své zákonné úpravě vzta-
huje se věcně již jen na byty o dvou obyt-
ných místnostech a kuchyni, nečítajíc po-
koje pro služebné, a na byty menší, pak na
místnosti, jichž se užívá k výdělečné čin-
nosti, mají-li povahu malých provozoven,
a konečně na jiné místnosti, které nejsou
ani byty ani provozovnami. Tato věcná
účinnost doznala mimo to ještě dalšího
omezení se zřetelem na finanční sílu ná-
jemníků, takže z ochrany jsou vyloučeny
byty nájemníků s důchodem 36. 000 Kč
nebo 24. 000 Kč a větším podle toho, mají-li
zákonnou povinnost pečovati o výživu jiné
osoby či nikoli, a pak akciové společnosti,
komanditní společnosti na akcie a společ-
nosti s ručením omezeným jako nájemníci
živnostenských provozoven a jiných míst-
ností než bytů.
Z tohoto výpočtu objektů, podléhajících
dosud ochraně, jest zřejmo, že zákon po-
stupným zužováním věcného i osobního
rozsahu své působnosti stal se opatřením
čistě sociálním, které možno postupně od-
straňovati podle toho, jak bytový trh bude
moci uspokojiti potřebu nejmenších a lev-
ných bytů pro sociálně slabé vrstvy obyva-
telstva. Vycházejíc z této zásady, na-
vrhuje osnova uvolniti od 1. července 1937
byty o dvou obytných místnostech a ku-
chyni, nečítajíc pokoje pro služebné, a
místnosti, které nejsou ani byty ani pro-
vozovnami, a pak rok od roku zbavovati
ochrany nájemníky podle výše jejich dů-
chodu až do hranice 24. 000 Kč a 15. 000 Kč
podle toho, mají-li zákonnou povinnost pe-
čovati o výživu jiné osoby či nikoliv. Dnem
30. června 1940 zanikla by konečně účin-
nost zákona o ochraně nájemníků pro byty
o jedné obytné místnosti a kuchyni, ne-
čítajíc pokoje pro služebné, a pro malé
provozovny, takže po té vztahovalo by se
ustanovení tohoto zákona již jen na byty
o jedné obytné místnosti.
4
Návrhuje-li osnova tuto postupnou lik-
vidaci vázaného bytového hospodářství
s výjimkou bytů o jedné místnosti, činí
tak jen v předpokladu, že vlivem státní
podpory stavebního podnikání budou byto-
vému trhu postupně přibývati náhradní
bytové jednotky, které by nejen svým
množstvím byly úměrné počtu bytů, jež
toho kterého roku budou uvolněny, nýbrž
i svým nájemným byly dostupné důcho-
dům nájemníků, kteří mají takto pozbýti
ochrany. Také očekávané zlepšení hospo-
dářských poměrů a z toho vyplývající
vyšší mzdová a platová úroveň obyvatel-
stva tvoří nezbytný předpoklad, na němž
osnova buduje svoje navrhovaná opatření.
Nedílnou součást bytové péče vyjádřené
zákonem o ochraně nájemníků tvoří zákon
o odkladu exekučního vyklizení místností.
Důvody, které vynucují si postupnou
likvidaci ochrany nájemníků, závislou na
hospodářských a bytových poměrech, ne-
dovolují také okamžité zrušení tohoto zá-
kona. Osnova navrhuje proto prodloužiti
jeho účinnost, a to věcně ve stejném roz-
sahu, jaký má dosud. Vztahoval by se tedy
zákon i nadále podle osnovy na všechny
byty užívané z titulu smlouvy domovnické
nebo jiné smlouvy služební a z bytů a míst-
ností užívaných na podkladě smlouvy ná-
jemní na byty o dvou obytných míst-
nostech a kuchyni, nečítajíc pokoje pro
služebné, a na byty menší, pak na míst-
nosti, jichž se užívá k výdělečné činnosti,
mají-li povahu malých provozoven, a ko-
nečně na místnosti, které nejsou ani byty
ani provozovnami, pokud pro ten který
druh nájemních předmětů nezanikne podle
čl. I, §§ 3 až 5 osnovy účinnost zákona
o ochraně nájemníků.
Do rámce bytové péče náleží i zákon
o mimořádných opatřeních bytové péče,
který slučuje několik prvků tvořících pů-
vodně samostatné zákony. Některá z těchto
ustanovení pozbyla vývojem hospodářských
poměrů svého původního účelu a tím i prak-
tického významu a proto osnova nena-
vrhuje prodloužení jejich účinnosti. Jsou
to ustanovení o přeměně a způsobu užívání
bytů, o nuceném pronájmu volných bytů a
opatření obcí. Má tedy podle osnovy zůstati
nadále v platnosti jen § 4, podle něhož platí
až do odvolání výjimečná povolení k obý-
vání, udělená podle nařízení č. 114/1918
ř. z., a pak §§ 9 až 16 o zajišťování bytů
státních zaměstnanců.
V P r a z e dne 3. března 1936.
Předseda vlády:
Dr. Hodža v. r.
Ministr sociální péče:
Inž. Nečas v. r.
Štítní tiskárnu v Praze. - 1250-36.