Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

345.

Návrh

poslanců J. Špačka a E. Vencla

na vydání zákona o změně hranice oblasti moravské a slezské
v zemi Moravskoslezské v úseku mezi městy Moravskou a Slezskou Ostravou.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................

o změně hranice oblasti moravské a slezské v zemi Moravskoslezské v úseku me-
zi městy Moravskou a Slezskou Ostravou.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ I.

Hranici obcí Moravské Ostravy a Slez-
ské Ostravy, politického okresu morav-
sko-ostravského a frýdeckého, soudního
okresu moravsko-ostravského a slezsko-
ostravského i hranici území Moravy a
Slezska tvoří osa řeky Ostravice.

§2.

1. Působnost právních norem, platných
pro obvod Moravské Ostravy, rozšiřuje
se na území dosud slezsko-ostravské, po-
kud leží na levo od osy řeky Ostravice.

2. Působnost právních norem, platných
pro obvod Slezské Ostravy, rozšiřuje se

2

na území dosud moravsko-ostravské, po-
kud leží na právo od osy řeky Ostravice.

3. Současně zaniká působnost právních
norem dosud platných na těch částech
území moravsko- případně slezsko-ostrav-
ského, pokud na ně v předchozích odstav-
cích byla rozšířena působnost právních
norem jiných.

§ 3.

Zákon tento provedou ministr vnitra, fi-
nancí, spravedlnosti, pošt a telegrafů, ve-
řejných prací, zemědělství a veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy.

Důvodová zpráva.

Přirozenou hranici mezi Moravskou a
Slezskou Ostravou tvořila ode dávna ře-
ka Ostravice, která v této části určovala
zemské hranice mezi Moravou a Slez-
skem.

Po zachycení této přirozené hranice v
knihovních zápisech došlo ponenáhlým
vývojem ke změně toku řeky Ostravice
tak, že z moravského území ležícího na
levé straně řeky část ve výměře 49. 883 m2
ocitla se na pravém břehu toku, kdežto ze
slezského území ležícího na pravé straně
řeky část ve výměře 94. 863 m2 ocitla se
na pravém břehu toku.

Tato změna přirozené hranice rozvojem
obou sousedících měst přinesla se sebou
značné změny faktické.

Stavební vývoj Moravské Ostravy vy-
žadoval nutně zapojení tohoto právně ci-
zího tělesa do soustavného hospodářské-
ho a regulačního plánu města Moravské
Ostravy, bez čehož by každé řešení po
stránce hospodářské, finanční, technické
i hygienické bylo násilné a škodlivé.

Tím se stalo, že veřejný sad nové střel-
nice v Moravské Ostravě, který naprosto
nevyhovoval potřebám rychle vzrůstající-
ho velkoměsta, byl rozšířen směrem jedi-
ně možným a to právě na toto slezsko-
ostravské území, oddělené řekou Ostra-
vicí při změně toku od ostatního území
slezskoostravského na pravé straně toku.
Organickým rozšířením tohoto veřejného

sadu došlo ke kuriosním případům, že na
příklad tenisová hřiště spolu s prostran-
stvím pro obecenstvo leží částečně na
území moravsko - částečné na území slez-
sko-ostravském, což s hlediska předpisů
dávky ze zábav je na trvale neudržitelné.
Kromě toho regulační plán Moravské
Ostravy jazyk území, který zbyl mezi po-
zemky, rozšířenými sadem nové střelnice
a územím moravsko-ostravským, musel
by pojati do programu zastavění, nemělo-
li dojíti k vážným poruchám stavební čin-
nosti a komunikační bezpečnosti. Důsled-
ně bylo nutno, aby Moravská Ostrava vy-
budovala na tomto území kanalisaci, pro-
vedla stavbu souvislých komunikací, za-
vedla osvětlení, plyn a vodu, stanovila
stavební čáry a určila způsob i podmínky
zastavění.

Tak vzniklo na území slezskoostrav-
ském na levém břehu řeky Ostravice 7
budov, které nerozlučně jsou svázány
s obvodem moravskoslezským a kde ku-
riosita faktického stavu jde tak daleko, že
dokonce některé části pokojů jdou nad ú-
zemím moravskoslezským, jiné nad úze-
mím slezskoostravským.

Potíže tím vznikající jsou značného do-
sahu nejenom pokud jde o vybírání veřej-
ných dávek, nýbrž i pro vyřizování věcí
knihovních, vojenských, evidenčních, sta-
tistických a podobně. Stálé potíže působí
na příklad i doručování pošty.

3

Město Slezská Ostrava tomuto přiro-
zenému vývoji nemohlo bez újmy zájmů
veřejných čelit, když tok řeky Ostravice
byl státní správou za přispění obou měst
i zemí regulován v novém toku a když
výstavbou kamenných zdí na obou bře-
zích Ostravice byla napříště jakákoliv no-
vá změna toku řeky Ostravice vyloučena.

Hospodářský život ve Slezské Ostravě
přizpůsobil se faktické změně, vzniklé
změnou přirozeného toku řeky Ostravice
a území moravskoostravské na pravém
břehu řeky, na němž se rozkládal bývalý
veřejný sad města Moravské Ostravy
Stará střelnice, stalo se fakticky nerozluč-
nou součástí území slezskoostravského
v celkové výměře 49. 883 m2. Obyvatel-
stvo slezskoostravské používá k rekreač-

ním účelům a k pořádání zábav právě ú-
zemí Staré střelnice a sportovní podniky
jsou koncentrovány právě tamtéž.

Tento právně neudržitelný stav, který
je obdobou moravských enkláv ve Slez-
sku, je škodlivý zejména zájmům veřej-
ným a obě města již od roku 1926 usilují
o nápravu.

Jak moravské tak slezské obecní zřízení
neposkytují podkladu pro provedení této
změny hranic, kterou nelze administra-
tivním aktem povoliti. Ani za působnosti
zákona číslo 125/1927 Sb. z. a n. nelze ta-
kové změny docíliti.

Podepsaní proto navrhují, aby k vy-
plnění zákonné mezery, jež zemskými
obecními zřízeními nebyla předvídána,
byl přijat zákon v navrženém znění.

V důsledku něho byly by převedeny:

4

z katastru slezsko-ostravského do katastru moravsko-ostravského.

V Praze dne 5. března 1936.

Špaček, Venci,

dr. Rašín, Zářecký, dr. Novotný, dr. inž. Tumlířová, Holeček, Knebort, dr. Domin,
Chmelík, Coufal, Smetánka, Kut, dr. Dufek, dr. inž. Toušek, dr. Fencik, dr. Štůla, Slíva,
Kočandrle, inž. Schwarz, Pozdílek, Sedláček Jan, inž. Protuš.