Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
341.
Interpelace:
I. posl. Krosnáře, Appelta, dr. Clementise, Kosika, Borkaňuka a Sliwky min. vnitra a sprave-
dlnosti o svévolném a nezákonném věznění německých emigrantů Lutze a spol.,
II. posl. Hintermüllera min. vnitra, že okresní úřad v Českých Budějovicích nevyřizuje nutné
úřední záležitosti,
III. posl. Šamalíka předsedovi vlády republiky Čsl. a min. zemědělství o svážení a rozvá-
ženi rolnického mleti,
IV. posl. Šamalíka min. spravedlnosti o předpisu a exekučním vymáháni za stravováni Fran-
tiška Hrazdíry, malorolníka z Kotvrdovic, ve věznici,
V. posl. Šamalíka, Stanislava a Vičánka min. financí o spravedlivém paušálu daně obratové
z vína,
VI. posl. Drobného min. pošt a telegrafov pre oslobodenie od poštovného korešpondencie almu-
ženským rádom,
VII. posl. Suroviaka vládě ČSR pre strannícke prijatie 29 zamestnancov na miesta traťmajstrov
čakateľov a 5 kresličov pre obvod bratislavského riaditeľstva št. železníc,
VIII. posl. Suroviaka vládě ČSR o nesprávnom postupu ministerstva železnic pri prevádzaní vl.
nar. zo dňa 15. /VI. 1934, čís. 133 Sb. z. a n., o služobnej rovnošate,
IX. posl. Fischera min. vnitra, že byla bez důvodu zakázána schůze frývaldovské skupiny su-
detskoněmecké strany.
X. posl. Šaláta vládě republiky Čsl., či je ochotná dať dôkladne vyšetrit, ako boli slovenskí
kolonisti v Slávikove (okres Feledince) pri družstevnom budovaní obytných a hospodář-
ských budov neslýchané poškodení,
XI. posl. dr. Dominika min. vnitra o zákazu veřejné schůze v Brně-Králově Poli,
XII. posl. Polívku min. školstva a národnej osvěty a min. financií vo veci učiteľov, správcov
škol, riaditeľov a školských inspektorov a profesorov, přidělených školským úradom na
Slovensku,
XIII. posl. Stejskala min. sociální péče a min. vnitra, že v textilních závodech v Jihlavě se sy-
stematicky porušuje zákon o osmihodinové době pracovní,
XIV. posl. Uhlíře, Hladkého, Otáhala, inž. dr. Tumlířové a Kirpalové vládě republiky Českoslo-
venské o odborných zkouškách ředitelských, zavedených vládním nařízením čís. 168/1934
Sb. z. a n.,
XV. posl. Krosnáře min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, a min. vnitra a min. spravedl-
nosti o smrti Karla Majera, způsobené otravou masem,
XVI. posl. Kopřivy min. spravedlnosti o konfiskaci v časopise ,,Včela" č. 2 ze dne 14. /II. 1936,
XVII. posl. inž. Karmasina min. vnitra o nezákonitém jednáni orgánů opavské státní policie
s účastníky rozpuštěné schůze.
2
341/I.
Interpelace
poslanců Krosnáře, Appelta, dra Clementise,
Kosika, Borkaňuka a Sliwky
ministrům vnitra a spravedlnosti
o svévolném a nezákonném věznění němec-
kých emigrantů Lutze a spol.
Není tomu dávno, co čelné osobnosti českoslo-
venského kulturního světa za souhlasu všeho po-
krokového lidu vyslovily se pro plné právo asylu
emigrantům z fašistických zemí. Avšak pražská
policie nejen nedbá tohoto základního principu,
opírajícího se o staleté tradice všech demokratic-
kých států, ale postupuje právě proti německým
pokrokovým emigrantům na rozdíl od bělogvarděj-
ských emigrantů svévolně i nezákonně.
Důkaz toho je zatčení 13 osob, zatčených dne
18. února a veřejností podezřívaných ze zločinu
úkladů o republiku. Pražská policie si totiž mimo-
řádně pospíšila, aby tuto zvěst rozšířila v tisku
a reakční tisk
(,,Polední list" a pod. ) ochotně těchto
nedoložených zpráv zneužil k nezřízeným štvanicím
proti pokrokové emigraci a proti třídnímu prole-
tářskému hnutí vůbec.
Ve skutečnosti je průběh věcí tento: Dne 18.
února byli zatčeni němečtí emigranti Fritz Lutze,
Georg Sandmann, Wolfgang Schöder, Walburga
Oegl, Antonie Stemmler, Ernst Goldstein, Fred
Schrierer, Felix Hirsch, a českoslovenští občané
Josef Falta, Vladimír Říha, Irena Langfelderová,
Marie Bůčková a Anna Smreková a byli dodáni
hned druhého dne do vyšetřovací vazby krajského
soudu trestního na Pankráci. Do dnešního dne ne-
oznámila policie konkrétního důvodu k zatčení a
věznění těchto osob, nýbrž omezila se na pouhé
paušální nařčení, že prý jsou podezřelé ze zločinu
podle § 2 zákona na ochr. republiky.
A ačkoliv uplynulo od zatčení více než 14 dní,
nebylo podezření policie ničím potvrzeno, nebyl
průkazní materiál dodán a zatčení jsou drženi ve
vazbě, aniž se jim oznamuje, proč tak děje.
Tento nehorázný postup odporuje zásadám moder-
ního trestního soudnictví i ustanovením trestního
řádu § 89, 3. odst).
Z uvedených důvodů domáhá se pokrokové oby-
vatelstvo okamžitého propuštění zatčených; tento
požadavek je tím oprávněnější, že není ani ne-
bezpečí útěku, ježto jde o uprchlíky nemající kam
se uchýlit ani jiného nebezpečí. Někteří zatčení,
na př. Marie Bučková, jsou nemocni.
Důkazem, že jde o lidi pokrokové a čestné je
také fakt, že jejich obhajobu ochotně převzal
známý pražský advokát JUDr Václav Bouček.
Ptáme se pánů ministrů:
1. Jsou páni ministři ochotni učinit ihned opa-
tření, aby jmenované osoby byly propuštěny na
svobodu ?
2. Je pan ministr spravedlnosti ochoten stát-
nímu zastupitelství naříditi, aby navrhlo jejich
propuštění ?
3. Je pan ministr vnitra ochoten zakročiti přísně
proti orgánům pražské policie, dopustivším se vy-
líčené ukvapenosti, resp. svévole proti emigran-
tům, pronásledovaným pro své pokrokové smýš-
lení, i proti čsl. občanům ?
4. Jsou páni ministři ochotni podati sněmovně
ústní prohlášení o celé věci a zaručiti, že zatčení
nebudou vyhoštěni z území republiky českosloven-
ské a že vůbec bude dbáno demokratické zásady
plného práva asylu pro pokrokové emigranty
z fašistických zemí?
V Praze dne 3. března 1936.
Krosnář, Appelt, dr. Clementis, Kosik, Borkaňuk,
Sliwka,
Kopřiva, Machačová, Vodička, Schmidke, Beuer,
Synek, Dvořák, Klíma, Šverma, B. Köhler, Slanský,
Široký, Dölling, dr. Jar. Dolanský, Kliment, Zupka,
Vallo, Nepomucký.
341/II.
Interpelace
poslance Kašpara Hintermüllera
ministru vnitra,
že okresní úřad v českých Budějovicích ne-
vyřizuje nutné úřední záležitosti.
Antonín Dvořák, majitel domu čp. 235 v čes-
kých Budějovicích, Sterneckova ul., zažádal si
u městského úřadu za povolení k přestavbě tohoto
svého domu. Stavebním povolením ze dne 22. února
1932 byla mu tato přestavba povolena s podmín-
kou, že frontální zeď musí býti posunuta zpět do
regulační čáry, že projektovaný portál, jakmile
dojde k přestavbě obou sousedních domů, bude jeho
nákladem odstraněn do regulační čáry a že tento
závazek bude vložen do knih pozemkových. Bylo
mu nařízeno, že s přestavbou výše uvedeného
domu nesmí býti započato, dokud povolení ne-
nabude právní moci.
Jinaký byl ale postup proti majiteli domu čp. 241
v téže Sterneckově ulici v Čes. Budějovicích. Sta-
vebním povolením z 21. července 1932 svolila
tamní městská rada k přestavbě domu čp. 241.
Majitel uvedeného domu započal ihned se stavbou
aniž se vyčkalo, až stavební povolení nabylo právní
moci. Staré pilíře byly zbourány a ihned započato
se stavbou pilířů nových a s nástavbou třetího
patra aniž frontální zeď byla posunuta do regu-
lační čáry platné.
Ant. Dvořák podal proti tomuto stavebníku po-
volení dne 2. srpna 1932 stížnost u městského
úřadu v Čes. Budějovicích. Stížnost ta nebyla před-
ložena okresnímu úřadu, nýbrž o ní rozhodla
městská rada ve schůzi dne 11. srpna 1932 a po-
volila ve stavbě pokračovati. Povolení k pokračo-
vání ve stavbě bylo dáno přes to, že stavební úřad
zjistil, že nebyly dodrženy předpisy stavebního
řádu, že jde o přestavbu, při níž jest stavebník
3
povinen ustoupiti do regulační čáry a že stavební
úřad dal návrh, aby pokračování ve stavbě nebylo
povolováno!
Proti rozhodnutí městské rady ze dne 11. srpna
1932 podal Antonín Dvořák dne 18. srpna 1932
u okresního úřadu v Čes. Budějovicích dozorčí
stížnost se žádostí, aby okresní úřad v Čes. Bu-
dějovicích zrušil zákon odporující usnesení měst-
ské rady ze dne 11. srpna 1932, pokud se týče po-
volení k pokračování v přestavbě domu čp. 241
v Čes. Budějovicích, zakázal pokračovati na této
přestavbě, dokud nebude vyhověno předpisům sta-
vebního řádu.
A tuto stížnost od 16. srpna 1932 do dnešního
dne okresní úřad v Čes. Budějovicích nevyřídil!
Domníváme se právem, že takový způsob úřado-
vání státních správních úřadů politických jest na-
prosto nemožný, a jsme plně přesvědčeni, že tento
názor sdílí i pan ministr.
Takovým postupem vychovává státní úřad, pro
kterého jest přední povinností, aby ze všech sil se
snažil nejenom ustanovení platných zákonů uplat-
niti, ale aby také sám ustanovení zákona přesně
plnil, druh občanů, na které zákon neplatí, kteří
mohou zákon přímo šlapati beztrestně, a k jejímž
protizákonným činům úmyslně a vědomě se za-
vírají oči; dozorčí stížnosti se pak nechávají ne-
vyřízeny, když jde o osobu majetkově vlivnější,
sociálně lépe zabezpečenou a hlásící se eventuálně
k politickému směru tou dobou na úřadu praevalu-
jícímu.
Na druhé straně pak vůči jiným občanům po-
stupuje se s veškerou přísností zákona, i když jim
vznikají značné hmotné újmy. Takovým postupem
úřadu vlastně nastává demoralisace mezi občan-
stvem, což jistě není pro stát zdrávo.
Jest nám známo, že nelze úřadu všechna podání
okamžitě vyříditi, ale víme také, že věci naléhavé
se musí vyřizovati bezodkladně. Úředník a úřad,
který naléhavou věc nemá kdy vyříditi ani skoro
za 4 roky, jest buď naprosto neschopný, nebo tak
málo dbalý svých úředních povinností, že i v tom
i onom případě nemůže setrvati na svém místě.
Jestliže však úmyslně naléhavou věc nevyřídil,
jest vinen tím více a není možno strpěti, aby snad
na jiném místě zneužíváním svého úředního po-
stavení sabotoval zákon.
Podepsaní tážou se:
1. Jest panu ministrovi tento případ znám?
2. Jest ochoten pan ministr dáti tento případ
vyšetřiti a sděliti, z jakých důvodů nebyla řádně
podaná výše zmíněná dozorčí stížnost skoro 4 roky
vůbec vyřízena?
3. Jest ochoten pan ministr za toto sabotování
zákona zodpovědného úředníka volati k odpověd-
nosti?
4. Co hodlá pan ministr zaříditi, aby tak liknavé
a nemožné vyřizování nutných záležitostí bylo od-
straněno, a co chce zejména u okresního úřadu
v Čes. Budějovicích zaříditi, aby tam bylo za-
vedeno řádné, spravedlivé a rychlé úřadování?
V Praze dne 28. února 1936.
Hintermüller,
Bayer, Košek, Otáhal, Václav Sedláček, Stanislav,
Šamalík, Schütz, Zajíček, Vičánek, dr. Mičura,
dr. Novák, Stašek, Řičař, dr. Hula, dr. Josef Do-
lanský, Světlík, Janalík, Brukner, Bezděk, Petr,
Knotek.
341/III.
Interpelace
poslance Josefa Šamalíka
předsedovi vlády republiky Čsl. a ministru
zemědělství
o svážení a rozvážení rolnického mletí.
Vládním nařízením ze dne 20. července 1935,
č. 168, bylo zakázáno, aby majitelé malých mlýnů
směli svými potahy svážeti a rozvážeti obilí a
melivo chudobným venkovanům, kteří svých po-
tahů nemají. Toto nařízení zbavuje horské malé
mlynáře možnosti, aby si zabezpečili mletí obilí
od rodin, které nemají svého potahu. Jestliže jest
obilí k semletí úředně hlášeno, pak přece nemá
smyslu zkoumati, jak si vlastník své obilí do
mlýna dopraví. Jelikož jsou zejména malí horší
mlynáři svrchu uvedeným vládním nařízením
velmi ohroženi na živnostech, táží se podepsaní:
Jste, pane ministerský předsedo a pane ministře
zemědělství ochoten zaříditi, aby vládní nařízení
ze dne 20. července 1935, č. 168, bylo změněno
v ten smysl, že mohou i mlynáři svými povozy
svážeti obilí a rozvážeti melivo úřad. přihláše-
ného obilí z obcí do svých provozoven a z nich"?
V Praze dne 5. března 1936.
Šamalík,
Knotek, Hintermiiller, dr. Hula, Janalík, Václav
Sedláček, Vičánek, Stanislav, Košek, Brukner,
Řičář, Otáhal, Bayer, dr. Novák, dr. Mičura, Petr,
dr. Josef Dolanský, Stašek, Zajíček, Světlík, Schütz,
Bezděk.
341/lV.
Interpelace
poslance Josefa Šamalíka
ministru spravedlnosti
o předpisu a exekučním vymáhání za stra-
vování Františka Hrazdíry, malorolníka
z Kotvrdovic, ve vězení.
V roce 1927 byl František Hrazdíra, rolník, č.
66 v Kotvrdovicich, odsouzen porotním soudem
do žaláře na 5 roků, pro ukvapený čin v opilosti
zavinění smrti slabomyslného dítěte. Pro žádné
chováni zkrácen mu trest na polovinu, takže po
odpykáni 30 měsíců trestu byl propuštěn.
Teprve v roce 1932 byl mu vyměřen poplatek
16. 669 Kč 10 hal. Jako náhrada trestního řízení.
Jest to vlastně účet za stravováni ve věznici.
4
Prantišek Hrazdíra podal prosbu, aby mu byly
důsledky trestu prominuty, avšak byl odmítnut.
Ani sleva mu povolena nebyla a 23. dubna t. r.
má mu býti v exekuční dražbě prodáván majetek.
František Hrazdíra vlastní se svou manželkou
malé hospodářství ve výměře 36 měr. Má
17. 000 Kč zaknihovaného dluhu a 7 dětí, z nichž 5
jest nezaopatřených.
Krajský soud trestní v Brně zamítá žádosti
z důvodu, že četnické relace tvrdí, že František
Hrazdíra uložený poplatek 15. 669. 10 Kč zaplatit
může.
Již ta okolnost, že František Hrazdíra hospo-
daří v horském kraji, má 7 děti, dluh a sám je
postižen úrazem, stačí jako důkaz, může-li za
dnešní krise zaplatiti 15. 669 Kč 10 hal.
František Hrazdíra dopustil se zlého činu
v unáhlení. Činu svého lituje a odpykal 30mě-
slční těžký žalář většinou samovazbou.
Proč, když tolik vytrpěl duševně, má býti zni-
čen majetkově? Kolik zlých zločinců živi stát de-
sítky let zadarmo ve věznicích a proč zde justice
chce majetkově zničiti malorolnika horského, je-
diné proto, že jest to zemědělský chuďas, který
dře od noci do noci. aby vyživil a vybavil svých
ještě nezaopatřených 5 dětí? Proč má býti jako
psanec dne 23. dubna vyhnán s 5 dětmi ze svého
majetku exekuční dražbou, když zákon o ochraně
dlužníků u zemědělců zastavuje dražby - do
konce měsíce září t. r. ? Proč jsou jeho žádosti
bezohledně odmítány a proč mu aspoň sleva nebo
splátky povoleny nebyly?
Podepsaní se táži:
Jest Vám, pane ministře, tento případ znám?
Jste ochoten neprodleně zaříditi, aby stanovená
dražba na majetek Fr. Hrazdíry, malorolníka č.
66 v Kotvrdovicích, vedená finanční prokuraturou
byla zastavena a žádosti jeho za prominuti účtu
za stravování ve věznici bylo vyhověno?
V Praze, dne 5. března 1936.
Šamalík,
Hintermüller, Bezděk, Knotek, Řičář, Zajíček,
Schütz, Světlík, Vičánek, Stanislav, Václav Sedlá-
ček, Stašek, dr. Novák, Košek, Petr, Brukner,
Janalík, dr. Jos. Dolanský, dr. Hula, Bayer, Otáhal,
dr. Mičura.
341/V.
Interpelace
poslance Josefa Šamalíka, Františka Sta-
nislava a Josefa Vičánka
ministru financí
o spravedlivém paušálu daně obratové
z vína.
Výroba vína postižena byla dávkami, zavede-
nými zákonem ze dne 25. září 1919 č. 533, jimž
se zaváděla všeobecná daň nápojová.
Tato dávka činila z 1 litru vína, moštu atd.
částku 40 hal., z moštu ovoce 20 hal., z limonád
12 hal., z minerálních vod a sodovek 8 hal. Vino
z matolin a kvasnic bylo od dávky osvobozeno,
1 litr vína tehdy se prodával za 18-20 Kč. Proto
asi byla daň z vína zákonem ze dne 10. října 1919
č. 572 zvýšena na 80 hal. a na mošty na 40 hal.
z 1 litru.
Vyhláškou ministerstva financí ze dne 31. pro-
since 1926, č. 269, byl stanoven paušál daně obra-
tové z vína na 40 hal. z 1 litru vina. Tehdy stál
litr vína 14-15 Kč. Už tehdy byl paušál obratové
daně z vína stanoven ve výši 3%, ač ze zeměděl-
ské výroby se počítala obratová daň 2%.
Zemská dávka z vina 40 hal. zvýšila daňové za-
tížení vína, takže státní a zemské dávky z vina
znamenají 50% dnešní ceny vina.
Dnešní cena domácích moravských vin činí
4-6 Kč za 1 litr. Průměr 5 Kč. 2% dané z obratu
z vína za 1 litr činí 10 hal. V platnosti posud zů-
stává však paušál 40 hal.
I jinak neodpovídá daň nápojová z vína dnešní
ceně vína. Není také vyřízen starý požadavek vi-
nařů, aby víno z vlastní sklizně vyrobené a pro
domácí spotřebu určené vůbec bylo osvobozeno od
zdaněni.
Proto podepsaní se táží:
Jste, pane ministře, ochoten neprodleně zaří-
diti, aby paušál daně obratové z 1 litru vína sní-
žen byl nejvýše na 10 hal. ?
Jste, pane ministře, ochoten neprodleně zaří-
diti, aby vína z révy i ovocná, z vlastní sklizně
vypěstěná a pro domácí spotřebu určená zpro-
štěna byla všech daní a poplatků?
V Praze, dne 5. března 1936.
Šamalík, Stanislav, Vičánek,
dr. Hula, Otáhal, dr. Jos. Dolanský, Hintermüller,
dr. Mičura, Bayer, Řičář, Knotek, Petr, Janalík,
Košek, dr. Novák, Stašek, Václav Sedláček,
Brukner, Bezděk, Světlík, Zajiček, Schütz.
341/VI.
Interpelácia
poslanca Jozefa Drobného
ministrovi pôšt a telegrafov
pre oslobodenie od poštovného korešponden-
cie almuženským rádom.
Dľa čl. II. odst. 8. uhorského zákona z 2. okt.
1865 č. 108, úradná korešpondencia almuženských
rádov je oslobodená od poštovného.
Spomenutý zákon a v ňom uvedené ustanovenia
neboly na Slovensku doteraz zrušené, no, poštová
správa pre nesprávne vykladanie predpisu zákona
odmieta almuženským rádom v poslednom čase
priznávať oslobodenie od poštovného v tej miere,
ako to majú zákonom zaistené, hoci predtým po
5
tejto stránke neboly im robené ťažkosti: na pr.
odmieta uznať oslobodenie od poštovného koreš-
pondencii rádu Domu Spoločnosti Ježišovej s far-
skými a cirkevnými úradmi.
Pýtame sa pána ministra pôšt:
1. Či je ochotný uznať oslobodenie od poštov-
ného almuženským rádom podľa správneho vý-
kladu spomenutého zákona a keď áno,
2. či je ochotný upraviť poštové riaditeľstvá na
Slovensku, aby ustanovenia tohoto zákona boly
v plnom rozsahu uznávané a poštové úrady o tom
riadne poučené?
V Prahe, dňa 5. marca 1936.
Drobný,
Čavojský, Haššík, Onderčo, Rázus, dr Pružinský,
Longa, Kendra, Dembovský, Danihel, Hlinka,
Šalát, dr. Wolf, Slušný, Sivák, Suroviak, Turček,
dr. Sokol, Florek, Sidor, dr. Tiso.
341/VII.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
vláde č. S. R.
pre strannícke prijatie 29 zamestnancov na
miesta traťmajstrov čakateľov a 5 kresličov
pre obvod bratislavského riaditeľstva št.
železníc.
Bez vypísania súbehu, tajne a s úmyslom, aby
sa Slováci nemohli na Slovensku uchádzať na
miesta traťmajstrov-čakateľov, ministerstvo že-
lezníc nariadilo bratislavskému riaditeľstvu prijať
29 zamestnancov na miesta traťmajstrov a 5 kres-
ličov. Prijatie 5 kresličov bolo prevedené zvlášt-
nym výnosom ministerstva železníc. Prijatie
29 zamestnancov na traťmajsterské miesta bolo
nariadené ministerstvom železníc so zaslaním me-
noslovu prijať sa majúcich, týmto výnosom:
,,Ministerstvo železníc Čsl. republiky.
V Praze, dne 31. decembra 1935.
Číslo: 46. 651-pers. /2-1935.
Vec: Úhrada potreby traťmistrů.
Ředitelství státních drah
Bratislava.
Dodatkem k výnosu z 10. července 1935, čís.
3720 ex 1935 zmocňujeme Vás, abyste prijali do
služeb čsl. státních drah pro službu traťmistrov-
skou níže jmenované uchazeče za predpokladu,
že vyhoví všem podmínkám předepsaným pro usta-
novení čekatelů na služební místa železničních gá-
žistú mimo služ. třídy ve služební kategorii trať-
mistrů. Jsou to:
1. Lechnýr Jozef, Struhy, pošta Záhorí,
2. Lochmann Ferdinand, Bakov nad Jizerou,
3. Stožicky Ladislav, Budyně na Ohři,
4. Vyskočil František, Řipec,
5. Zika Bohumil, Benešov u Prahy,
6. Pavlíček Jaroslav, Plzeň, Sladkovského 40,
7. Volf František, Dříň u Kladna č. 53,
S. Šima František, Praha IX., Šestajovská 6,
9. Šimáček Václav, Žižkov,
10. Šmat Jozef, Střelhostice,
11. Šroubek Václav, Sedliště u Nepomuka,
12. Vostárek Jaroslav, Mníšek pod Brdy,
13. Klik Karol, Bratislava, Koliba, Masary-
kova 30,
14. Nemec Otakar, Bratislava,
15. Pázmán Ludvík, Bratislava,
16. Řezníček Karol, Zvolen,
17. Sluka Andrej, Zvolen,
18. špina Jozef, Zvolen, původem z Českých
Budějovic,
19. Barták Jozef, Řičany,
20. Bína Jozef, Klac 10, p. Lomnice nad Luž.
Zároveň promíjíme jmenovaným nedostatek
předchozí prakse:
21. Burger Václav, Strašnice, Na Primasce 838,
22. Ctibor Jan, Vršovice,
23. Čermák Rudolf, Horní Beřkovice,
24. Červenka František, Kobylisy, Zdibská 329,
25. Dvořak Jan, Motol u Prahy,
26. Fér Přemysl, Strašnice, Na Polniku 1198,
27. Noskovec Jozef, Ledeč n. Sáz.,
28. Klajn Jaroslav, Sedlec na dr. Wils.,
29. Zima Eman., Heřmanův Městec 252.
Žádosti Frant. Vyskočila (čís. 55. 103/35), Jaro-
slava Pavlíčka, Fr. Wolfa (3 doklady), Joz. Bíny,
(8 príloh), Jar. Klajna (č. 60. 564/35) a Eman.
Zimy (č. 34. 642/35) zasíláme prílohou.
Ředitelství státních drah v Plzni postoupí Vám
žádosti Fr. Zimy, Jozefa Šmata a Václava Šroubka.
Řed. st. drah v Praze pak Žádosti Lad. Stožic-
kého, Bohum. Ziky, Václava Šimánka, Jar. Vo-
stárka, Joz. Bartáka, Václava Burgera, Jana Cti-
bora, Rudolfa Čermáka, Fr. Červenky, Jana Dvo-
řáka, Přemysla Féra a Jozefa Noskovce.
Přijetí uvedených uchazečů lze uskutečniti pouze
v pomeru smluvním, jejž bude možno změniti na
služ. pomer čekatelský nejdříve po jednom a půl
roce uspokojivé služby.
Uchazeče, kteří se neosvedčí při zácviku v trať-
mistrovské službe, bude treba neprodleně vypo-
věděti ze služby.
Za ministra železnic:
J. Hondl, v. r. "
Medzi piatimi prijatými kresličmi pre Sloven-
sko niet ani jedného Slováka.
Medzi 29 zamestnancami, ktorých menovité pri-
jatie bolo nariadené ministerstvom železníc pre
obvod slovenského riaditeľstva št. železníc v Bra-
tislave, boli uvedení len na ukážku alebo na po-
horšenie dvaja Slováci. Aj z týchto dvoch jeden
nebol prijatý, lebo nevyhovel podmienkam. Bol
teda prijatý len 1 Slovák.
Dnes, keď takmer s každým vzdelaním túla sa
veľký počet Slovákov, ktorí márne hľadajú aké-
koľvek zamestnanie, prijatie v cit. výnose českých
zamestnancov do služieb železničných pre Slo-
vensko - v celej slovenskej verejnosti, a to do-
konca bez rozdielu politického presvedčenia - vy-
volalo veľké rozhorčenie a pobúrenie. Toto roz-
6
horčenie je celkom oprávnené, lebo činnosť mi-
nisterstva železníc v tomto smere už dávnejšie je
priam provokujúca. Zrejmé obchádzanie a fumigo-
vanie slovenských uchádzačov do služieb želez-
ničných na Slovensku v týchto časoch dosahuje
vrcholu, aký tu ešte od št. prevratu nebol. Mi-
nisterstvo železníc vo veci prijímania personálu do
služieb železničných pre Slovensko si tak počína,
akoby slovenských uchádzačov vôbec nebolo. Ne-
chce si uvedomiť ich jestvovanie, kde ide o nejaké
práva. V ich obchádzaní pri praktickom uplat-
není - priam sa posmieva slovenskej biede, česko-
slovenskej vzájomnosti a zásadám našej demo-
kracie. Počínanie ministerstva železníc v tomto
smere vyvoláva dojem, že kde ide o slovenského
uchádzača - tam sa umelým spôsobom dotiaľ vy-
ľadávajú rôzne príčiny, kým tento zdanlivé pod-
mienkam nevyhovie, aby na miesto neho mohol
nastúpiť uchádzač český.
Pri prijímaní personálu prevádzal sa vždy vžitý
spôsob, že každé riaditeľstvo prijímalo uchádza-
čov zo svojho obvodu. Príjmanie personálu sa teda
prevádzalo regionálne a patrilo do kompetencie
toho riaditeľstva, pre službu ktorého mali byť
uchádzači prijatí. Tento spôsob prijímania perso-
nálu pre každú kategóriu bol správny, lebo on
kryl aspoň čiastočne sociálne a hospodárske po-
treby jednotlivých krajov a obvodov; pri tomto
spôsobe prijímania personálu sa nemohly diať ani
také krikľavé prechmaty, aké má práve táto in-
terpelácia na mysli. To bola azda jediná príčina
(iných tu niet), pre ktorú asi tak od 1930 -
okrem sezónnych robotníkov - vyhradilo si
prijímania všetkého ostatného, zvlášť kvalifikova-
nejšieho personálu ministerstvo železníc. Predtým
ministerstvo železníc podľa potreby zmocnilo to
ktoré riaditeľstvo prijať určitý počet zamestnan-
cov pre niektorú kategóriu. Počet sa oznámil čí-
selne. Riaditeľstvo bolo nútené kryť túto potrebu
uchádzačmi väčšinou zo svojho obvodu. Prečo sa
tento spôsob neľúbil ministerstvu železníc - vy-
svetlenie si ponechávam na dobu pozdejšiu.
Dnes - tak, ako to i vyššieuvedený výnos do-
svedčuje - prijímanie všetkého personálu, zvlášť
kvalifikovanejšieho pre slovenské riaditeľstvá deje
sa tým spôsobom, že ministerstvo železníc meno-
vite nariadi, kto má byť prijatý. Súbehy na
prijímanie sa nevypisujú. Uchádzači sa sbierajú
tajne. Tento spôsob prijímania pripúšťa uplatnenie
najkrikľavejšej stranníckosti. Okrem toho je to
spôsob najcentralistickejší a to v dobe, keď
z vládnych miest sa hlása v každom ohľade regio-
nalizmus, ministerstvo železníc činí teda opak!
Že tieto praktiky ministerstva železníc v Slová-
koch vyvolávajú cudzotu a oprávnenú zatrpklosť
v štátnom ohľade; že miesto sbližovania Slovákov
a Čechov - vyvolávajú vzďaľovanie, to netreba
zvlášť pripomínať. Vo vhodnej chvíli môže to pri-
niesť neželané, v skutočnosti katastrofálne ná-
sledky. Slovenských nezamestnaných a s nimi so-
lidárnu slovenskú verejnosť nemožno do nekonečna
obchádzať v prospech českých uchádzačov, ako sa
to stalo v tomto prípade.
Podpísaní preto čo najrozhodnejšie žiadajú
vládu interpeláciu túto súrne prejednať a výsled-
kom učiniť opatrenie:
1. Aby prijatie 5 kresličov do služieb železnič-
ných pre Slovensko bolo zrušené;
2. aby výnos min. železníc č. 46. 651-pres. /2,
zo dňa 31. decembra 1935 bol odvolaný, prijatie
27 českých zamestnancov na traťmajsterské miesta
pre Slovensko zrušené; aby na tieto miesta v od-
borových časopisoch na Slovensku bol vypísaný
riadny súbeh a prijatie kresličov i traťmajstrov-
čakateľov prevedené z radov slovenských uchá-
dzačov;
3. aby pre budúcnosť príslušný dorast pre slo-
venské železnice bol cestou súbehov prijímaný
z radov slovenských uchádzačov;
4. aby pre Slovensko a Podk. Rus na prijímanie
dorastu do služieb železničných uvedeným spô-
sobom boly zmocnené slovenské riaditeľstvá št.
železníc.
Praha, dňa 5. marca 1936.
Suroviak,
Drobný, Šalát, Čavojský, Haššík, dr. Pružinský,
Turček, Rázus, Sivák, Slušný, dr. Sokol, Kendra,
Longa, Onderčo, Dembovský, Danihel, Florek,
dr. Tiso, dr. Wolf, Hlinka, Sidor.
341/VIII.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
vláde č. 3. R.
o nesprávnom postupu ministerstva železníc
pri prevádzaní vl. nar. zo dňa 15. júna 1934,
č. 133 Sb. z. a n., o služobnej rovnošate.
Vládne nariadenie č. 133 Sb. z. a n., zo dňa
15. júna 1934 o služobnej rovnošate civ. št. za-
mestnancov v § 17. odst. (1) doslovne ustanovuje:
,,Ustanovenia tohoto nariadenia platia i pre
osobné odevné súčiastky vydané pred jeho účin-
nosťou bez újmy pre právo vlastnícke, ktorého
zamestnanec podľa dosiaľ platných predpisov do
dňa účinnosti tohoto nariadenia k jednotlivým
odevným súčiastkam už nadobudnul. Zamestnanec
neni povinný vracať osobné odevné súčiastky,
ktoré mu do účinnosti tohoto nariadenia boly vy-
dané i keď nastane zánik nároku podľa tohoto
nariadenia. "
Napriek tomuto jasnému ustanoveniu dosiaľ
vyskytly sa prípady, že niektoré riaditeľstvá št.
železníc (Košice) požadujú od zamestnancov vrá-
tenie jednotlivých odevných súčiastok a to tých,
ktoré im vl. nar. č. 133/34 Sb. z. a n. nepriznalo.
Zamestnancom, ktorí tieto odevné súčiastky už
sodrali a preto nemohli ich vrátiť - hoci neprá-
vom boly od nich požadované - riaditeľstvo jed-
noducho v listine slúžneho srazilo hodnotu prí-
slušnej odevnej súčiastky.
V dvoch konkrétnych prípadoch obrátil som sa
na ministerstvo železníc so žiadosťou o nápravu.
Ministerstvo železníc mi odpovedalo výnosom
č. 8252-Pers/1, zo dňa 19. februára 1936, že