Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
340.
Odpovědi:
I. min. Školství a národní osvěty na interp. posl. dr. Fencika o profesorských aspirantech
(tisk 258/I),
II. min. spravedlnosti na interp. posl. Hatiny, Ferd. Richtra a dr. Neumana ve věci vydání
vládního nařízení, kterým se podle § 236 zák. č. 221/1924, ve znění vyhlášky č. 189/1934
mají stanoviti odměny soudcům z povolání u rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven,
u pojišťovacích soudů a u vrchního pojišťovacího soudu (tisk 133/XII),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Hatiny, Ferd. Richtra a dr Neumana ve věci zdlouhavého
projednávání odvolání proti rozsudkům pojišťovacích soudů a nálezům rozhodčích soudů
úrazových pojišťoven (tisk 133/XIII),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Hatiny, Ferd. Richtra a dr. Neumana o zdlouhavém
vyřizování sporů před pojišťovacími soudy (tisk 133/XIV),
V. min. vnitra na interp. posl. Šaláta ohledně příspěvku krupinského okresu k udržování zem-
ských cest (tisk 141/V),
VI. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Markoviče a dr. Goldsteina o usneseni moravskoslez-
ské advokátní komory o zapsání kandidáta advokacie (tisk 147/VI),
VII. min. veřejných prací na interp. posl. Polívky a Hrušovského vo veci rýchlejšieho postupu
vo vybudovaní silničných spojov na Slovensku (tisk 185/IV),
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Krosnáře o postupu okresního soudu v českém Brodě
a krajského soudu trestního v Praze (tisk 141/II),
IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Klímy o protizákonném usneseni advokátní komory
v Brně vylučujícím nemajetné právníky z koncipientské praxe (tisk 141/III),
X. předsedy vlády na interp. posl. dra Fencika o ruských svátcích (tisk 141/IX),
XI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. inž. Künzla o nezákonitém rozepisování dodávek
(tisk 147/IV),
XII. min. spravedlnosti na interp. posl. Jarossa o jazykovém právu menšiny maďarské (tisk
141/IV),
XIII. předsedy vlády na interp. posl. dr. Fencika o vybudování vesnic zničených za války a
o pomoci válečným poškozencům (tisk 141/XII),
XIV. předsedy vlády na interp. posl. dr. Fencika o novinářství (tisk 141/XIII),
XV. předsedy vlády na interp. posl. dr. Fencika o autonomii (tisk 147/II),
XVI. min. spravedlnosti, vnitra a zemědělství na interp. posl. Haššíka o bezdůvodném konfisko-
vání deníku
,,Slovák", zneužívání úřední moci četnictva a politických úřadů a přehmatech
zaměstnanců Rolnické vzájemné pokladnice v Michalovcích (tisk 133/I),
XVII. min. železnic na interp. posl. Ježka o nedodržování služebních předpisů a nařízení min. že-
leznic u ředitelství státních drah v Košicích (tisk 133/V),
XVIII. min. železnic na interp. posl. Tichého a Fialy ve věci upravení služební doby kategoriím
exekutivní služby (tisk 133/IX),
XIX. min. železnic na interp. posl. Fialy, Tichého a Ferd. Richtra pro neprovádění personálního
opatření u dělníků služby stavební a udržovací v obvodu ředitelství ČSD v Brně i u ostat-
ních ředitelství ČSD (tisk 133/XI),
XX. min. vnitra na interp. posl. Borkaňuka o nezákonném postupu četnictva ve vesnici Lukovo
(tisk 147/XI),
2
XXI. min. vnitra, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, soc. péče a národní obrany na
interp. poal. Šaláta ve věci vybudováni cesty Velká Lúka-Sampor-Lukavica-Zolná
(okres Zvolen a Báňská Bystrica) (tisk 185/VII).
340/I (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. Š. A. Fencika
o profesorských aspirantech (tisk 258/I).
Úvěr příslušné rozpočtové položky nepostačoval
ve správním roce 1935 k úhradě honorářů za za-
stupování a přeapočetné hodiny, bylo proto třeba
podle předpisů finančního zákona projednati pře-
kročení úvěru. Po projednání tom byly honoráře
ihned poukázány k výplatě.
V P r a z e, dne 24. února 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.
340/II.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců A. Hatiny, Ferd.
Richtra a dr Neumana
ve věci vydání vládního nařízení, kterým se
podle § 236 zák. č. 221/1924, ve znění vy-
hlášky č. 189/1934 mají stanoviti odměny
soudcům z povolání u rozhodčích soudů
nemocenských pojišťoven, u pojišťovacích
soudů a u vrchního pojišťovacího soudu
(tisk 133/XII).
Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo osnovu
vládního nařízení, provádějícího ustanovení
§§ 202, 218 a 229, odst. 2 zákona č. 221/1924, ve
znění zákona č. 184/1938, pokud jde o odměny
soudců z povolání činných u shora uvedených
soudů a rozeslaného k meziministerskému projed-
návání již v říjnu 1930. Osnova ta narazila na
potíže zásadního rázu zejména v tom směru, zda
činnost soudců v pojišťovacím soudnictví má býti
odměňována samostatně nebo ve spojitosti
s ostatní jeiich řádnou činností soudcovskou.
Dříve než bylo možno pokračovati v dalším jed-
nání, doznaly shora zmíněné předpisy podstatné
změny poslední novelou pojišťovacího zákona
(vládní nařízení č. 112/1934). Podle § 236 pojišťo-
vacího zákona ve znění vyhlášky č. 189/1934 budou
vládou upraveny předpisy o odměnách předsedů
a náměstků rozhodčích soudů, pojišťovacích soudů
a vrchního pojišťovacího soudu, dále pro přísedící
vrchního pojišťovacího soudu ustanovené ze soudců
z povolání, a pro kancelářský personál a zapiso-
vatele pojišťovacích soudů a vrchního pojišťova-
cího soudu.
Toto ustanovení, které pro vydání provádějícího
předpisu o odměnách nežádá již nutně formy vlád-
ního nařízení, rozšířilo značně okruh osob, které
mají býti za svoji činnost v pojišťovacím soud-
nictví odměněny, a to o personál kancelářský a za-
pisovatele u pojišťovacích soudů a u vrchního po-
jišťovacího soudu.
Ministerstvo spravedlnosti, kterému záleží na
pokud možno brzkém vydání provádějícího před-
pisu, pokračuje na podkladě dosavadních výsledků
v dalším jednání a doufá, že po opětném projed-
nání s příslušnými ministerstvy a zájmovými kor-
poracemi bude věc, kterou páni interpelanti mají
na mysli, v dohledné době vyřešena.
Až do té doby se poskytují již od r. 1930 za pro-
kázanou činnost přiměřené zálohové odměny soud-
cům působícím nejen u rozhodčích soudů nemocen-
ských pojišťoven, nýbrž též soudcům činným
u všech pojišťovacích soudů i u vrchního pojišťo-
vacího soudu.
V P r a z e, dne 29. února 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
340/III.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců A. Hatiny, Ferd.
Richtra a dr Neumana
ve věci zdlouhavého projednávání odvoláni
proti rozsudkům pojišťovacích soudů a
nálezům rozhodčích soudů úrazových
pojišťoven (tisk 133/XIII).
U vrchního pojišťovacího soudu v Praze bylo
činno v prvé polovici r. 1935 kromě předsedy -
presidenta vrchního soudu Dr. J. Hausmanna -
pět vrchních soudních radů. Během uvedeného roku
došlo v tomto obsazení vrchního pojišťovacího
soudu k podstatným změnám. Tak v červenci 1935
zemřel předseda - president vrchního soudu Dr.
Hausmann, poté jeden člen (vrch. s. r. Dr. Czerný)
onemocněl a odešel koncem r. 1935 na odpočinek,
další pak (vrch. soud. rada Dr. Novák) byl ime-
nován presidentem krajského soudu obchodního
3
v Praze a jiný člen jmenován radou nejvyššího
správního soudu.
Proto jsem v prosinci 1935 ustanovil nového pro-
zatímního předsedu vrchního pojišťovacího soudu
a další čtyři členy. Vrchní pojišťovací soud v tom-
to novém složení zahájil již činnost, ovšem ne
v plném rozsahu, neboť jeho členové jsou mimo
pojišťovací agendu zaměstnáni i jako členové vrch-
ního soudu pravidelnou svou soudcovskou prací.
V tomto směru nastane ale v nejbližší době
změna.
Vláda povolila totiž v květnu 1935 k návrhu mi-
nisterstva spravedlnosti rozmnožení služebních
míst soudcovských V. stup. funkč. služ. u vrchního
soudu v Praze o čtyři. K obsazení těchto nových
služebních míst dojde co nejdříve, neboť vláda již
návrh ohledně jich obsazení schválila. Po jmeno-
vání těchto 4 nových radů vrchního soudu budou
pro vrchní pojišťovací soud ustanoveni čtyři
soudci, kteří se věnují výlučně jen vyřizování
agendy vrchního pojišťovacího soudu a to v pravi-
delných úředních hodinách a lze očekávati, že
agenda tohoto soudu bude uvedena do běžného
stavu.
K rozhodování o odvoláních proti nálezům roz-
hodčího soudu úrazového pojištění (zaopatření)
dělnického je povolán zvláštní senát zřízený podle
§ 45 vlád. nař. č. 262/1934 Sb. z. a n. u vrchního
pojišťovacího soudu v Praze. Jmenoval jsem již
předsedu a členy tohoto senátu. Jmenování příse-
dících ministerstvem sociální péče stane se v nej-
bližších dnech, načež i tento senát zahájí ihned
svou činnost.
V P r a ze, dne 29. února 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
340/IV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců A. Hatiny, Ferd.
Richtra a dr. Neumana
o zdlouhavém vyřizováni sporů před
pojišťovacími soudy (tisk 133/XIV).
Podle zpráv pojišťovacích soudů je průměrná
doba mezi podáním žaloby a prvým rokem dva
týdny. Největší zjištěné časové rozpětí činí čtyři
týdny. V poslední době došlo u některých pojišťo-
vacích soudů k porušení dosavadní zvyklosti naři-
zovati roky na dobu i kratší 14 dnů v důsledku žá-
dosti Ústřední sociální pojišťovny v Praze, aby
ústní jednání byla nařízena tak, aby od doručení
obsílky měla pojišťovna 3 až 4 týdny ku přípravě
na ústní jednání. Třebaže požadavek ten je v roz-
poru s ustanovením § 66, očist. 2 vl. nař. č. 213/
1928 Sb. z. a n. (rok má nařízen býti zpravidla
nejdéle na dobu 15 dnů), jest prodloužení takové
věcně výhodné a v zájmu věci, poněvadž dobře in-
formovaný zástupce často již při prvém roce nárok
uzná, a zamezí se tím odročování.
Doba, na kterou ústní jednání se odročují, je
odvislou od procesuální povahy toho kterého sporu.
V případech, kde nutno prováděti důkazy před sou-
dem dožádaným, bývá delší. Nejdelší odročení bylo
zjištěno na dobu čtvrt roku a jen u jediného refe-
renta nejvíce přetíženého pojišťovacího soudu
v Praze.
Kromě procesních důvodů bývá příčinou od-
kladu, že přísedící pojišťovacích soudů, z nichž
mnozí bydlí neb jsou zaměstnáni mimo sídlo po-
jišťovacího soudu, namnoze zdráhají se z důvodů
vlastního zaměstnání zúčastniti se jednání v dopo-
ledních hodinách. Mnohdy, nedostaví se ani k úst-
nímu jednání, konanému v hodinách odpoledních.
Omluví-li se teprve v den nařízeného jednání a
není-li možno zjednati náhradníka z přísedících,
bydlících v místě pojišťovacího soudu, nutno líčení
odročiti, což vede k průtahům. U pojišťovacího
soudu v Praze, kde k takovýmto obtížím často do-
cházelo, bylo učiněno vhodné opatření, jež se
osvědčilo.
Spory před pojišťovacími soudy prvé stolice jsou
pravidlem skončeny během půl roku, leč by jed-
notlivé spory pro svou obtížnost a náhodné pře-
kážky vyžádaly si delší doby. U soudů méně zatí-
žených a projednávajících spory průměrného rázu
(jako u soudů v krajinách zemědělských), klesá
doba projednání sporů pod průměr půlroční až i na
6 týdnů.
V Praze, Plzni, Brně, Bratislavě a v Košicích,
kde je zavedena jednoduchá frekvence, mohou se
soudcové pověření vyřizováním pojišťovacího soud-
nictví věnovati této agendě jen v mimoúředních
hodinách, tedy odpoledne, příp. večer, neboť
v úředních hodinách obstarávají agendu řádného
soudnictví. Soudcové ostatních pojišťovacích soudů
vykonávají pojišťovací soudnictví mimo úřední ho-
diny jen tehdy, když neměli volného času v úřed-
ních hodinách.
U pojišťovacího soudu v Praze nastane v tomto
směru v nejbližší době změna, neboť vláda roz-
množila v květnu 1935 počet služebních míst v VI.
stupnici funkč. služ. u krajského soudu civilního
v Praze o 7 a zároveň též rozmnožila počet kance-
lářských sil. Tato nová služební místa budou v nej-
bližších dnech obsazena a pro pojišťovací soud
v Praze bude ustanoveno 7 (sedm) soudců výlučně
jen pro pojišťovací soudnictví, jemuž se budou
moci věnovati v pravidelných úředních hodinách
- tudíž i dopoledne. Tímto opatřením stav agendy
pojišťovacího soudu v Praze, který je mezi pojiš-
ťovacími soudy nejvíce zatížen, se podstatně zlepší.
V P r a ze, dne 29. února 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
4
340/V.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Antona Šaláta
ohledně příspěvku krupinského okresu
k udržování zemských cest (tisk 141/V).
Způsob finanční účasti země Slovenské, jejích
okresů a občanstva na udržování zemských silnic,
jakož i úsilí zúčastněných vrstev ve správním ob-
vodu této země o postátnění týchž silnic jsou mi
známy.
Obdobně jako v zemích historických byl v přede-
šlých letech i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus
stanoven program na doplněni sítě státních silnic
novými státními silnicemi v celkové délce 1. 527 km,
a to jednak ve směru čtyř tak zv. silničních ma-
gistrál od západu k východu a pak i několika příč-
nými spojkami mezi těmito magistrálami. Nové
státní silnice povedou jednak ve směru dosavad-
ních zemských a vicinálních silnic, jež ovšem bude
třeba přestavěti, aby vyhověly novodobým doprav-
ním prostředkům, jednak bude třeba stavěti nové
státní silnice.
Vzhledem však k nynějšímu stavu státní po-
kladny a jiných naléhavých úkolů státní správy
nelze pomýšleti na zestátnění silnic bez jejich
předchozí úpravy. Ministerstvo veřejných prací
prohlásilo, že by bylo ochotno uvažovati o postup-
ném zestátnění nejdůležitějších zemských a vici-
nálních silnic, jež jsou pojaty do zmíněného pro-
gramu, budou-li tyto silnice dříve upraveny (s pod-
porou ze silničního fondu), aby vyhověly požadav-
kům, kladeným na státní silnice. To ovšem za
předpokladu, že ministerstvo financí dá svůj sou-
hlas k postátnění takto upravených silnic.
Návrh zákona na postátnění veřej. nestátních
silnic, vypracovaný ministerstvem veřejných prací,
je v připomínkovém řízení.
Dokud nejsou dány podmínky pro uskutečnění
shora dotčeného programu, je země Slovenská, jíž
přísluší věnovati vysoké částky na výstavbu a
udržování zemských komunikací, nucena používati
podle § 33 organisačního zákona svého práva a po-
žadovati od zúčastněných okresů přiměřenou čás-
tečnou úhradu udržovacích nákladů na ty zemské
silnice, jež mají místní význam, neboť jde o zaří-
zení, jež ve smyslu cit. zákonného ustanovení vý-
lučně nebo částečně prospívají jednotlivým
okresům.
Zemský výbor, jenž se ve schůzi konané dne
19. září 1935 jednohlasně usnesl, aby určité okresy
přispívaly na udržování některých zemských silnic
konkrétními částkami, nevyužil ani v plném roz-
sahu svého oprávnění podle ustanovení cit. para-
grafu organisačního zákona, nýbrž, bedlivě uváživ
finanční únosnost jednotlivých okresů, upravil pa-
třičně výši požadovaných příspěvků.
Při stanovení příspěvku na krupinský okres
k udržovacím nákladům zemských silnic Dudince-
Bátovce v km 0. 00-6. 050, Šahy-Plášťovce v km
0. 00-10. 080, Velká Ves - Nekyje - Čebovce
v km 0. 00-3. 620 a Ipeľské Kosihy - Nekyje v km
0. 00-5. 484, jež jsou vlastně jen cestami okres-
ního významu a téměř zcela probíhají toliko úze-
mím okresu krupinského, měl zemský výbor ohled
na to, že krupinský okres je proti ostatním slo-
venským okresům zatížen okresními přirážkami
jen měrou nevelikou (55 % k dani činžovní a 75 %
k ostatním daním), a že i po úhradě požadovaného
silničního příspěvku zůstává zatížení poplatnictva
s 91 procenty pod průměrem ostatních okresů
Slovenska.
V Praze, dne 26. února 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
340/VI.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dr Markoviče
a dr. Goldsteina
o usnesení moravskoslezské advokátní
komory o zapsání kandidáta advokacie
(tisk 147/VI).
Shledal jsem, že usnesení uvedená v interpelaci
odporují zákonu a proto jsem předem advokátní
komoru vyzval, aby učinila potřebné opatření. Po
dojití zprávy o tom, co bylo zařízeno, učiním podle
okolností případná potřebná další zákonitá
opatření.
V Praze, dne 29. února 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
340/VII.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců Vlad. Polívky
a Hrušovského
vo veci rychlejšieho postupu vo vybudovaní
silničných spojov na Slovensku
(tisk 185/IV).
Obě silniční trati mezi místy, jež jsou jmeno-
vána v interpelaci, jsou na tak zv. Jižní silniční
magistrále na Slovensku. Ministerstvo veřejných
prací předsevzalo její vybudování a státní silniční
správa vystavěla do r. 1931 mimo jiné úseky mezi
5
Jelšavou a Gočaltovem a mezi Klenovcem a Koka-
vou n. Rim. Pro příliš skrovné však úvěry, jež
mělo ministerstvo veřejných prací ve státních roz-
počtech na minulé poslední roky k disposici pro
stavby státních silnic, nemohlo býti pokračováno
ve výstavbě dalších úseků jmenované silniční ma-
gistrály vzhledem k větší naléhavosti jiných staveb
státních silnic.
Nyní však ministerstvo veřejných prací v trvalé
snaze pokračovati ve výstavbě uvedeného silnič-
ního spoje v započatých úsecích zařídilo, že stavba
státní silnice mezi Gočaltovem a Štitníkem bude již
zadána v nejbližších dnech. Jednotlivé úseky pro
stavby státní silnice Kriváň-Detva-Hriňová-
Detv. Huta-Málinec-Kokava n. Rim. byly již za-
dány, se stavebními pracemi bylo také již z velké
části započato a bude v nich pokračováno letošního
roku.
V Praze 28. února 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
340/VIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Krosnáře
o postupu okresního soudu v českém Brodě
a krajského soudu trestního v Praze
(tisk 141 II).
V obou případech v interpelaci uvedených jde
o neodvislé rozhodování soudů prvé i odvolací in-
stance a ministerstvu spravedlnosti nepřísluší do
věci zasahovati.
V Praze, dne 29. února 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
340/IX.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Klímy
o protizákonném usnesení advokátní ko-
mory v Brně vylučujícím nemajetné práv-
níky z koncipientské praxe (tisk 141/III).
Přezkoumal jsem v interpelaci uvedená usne-
sení.
Protože tato usnesení nesrovnávají se se záko-
nem, vyzval jsem advokátní komoru v Brně, aby
učinila potřebná opatření.
V P r a z e dne 29. února 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
340/X (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dr. Š. A. Fencika
o ruských svátcích (tisk 141/IX).
Otázka svátků jest upravena zákonem ze dne
3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n., o svátcích a pa-
mátných dnech republiky československé, který ji
řeší s hlediska státního, nikoliv náboženského,
jak zřejmo z toho, že provedením zákona byl po-
věřen na prvém místě ministr vnitra, nikoliv mi-
nistr školství a národní osvěty. Proto nelze
tvrditi - i když tento zákon svátky jím stanovené
připíná fakticky k svátkům církve římsko-katolické,
zaváděje krom toho ještě t. zv. památné dny - že
bylo zavedeno svěcení jen katolických svátků, tím
méně lze tvrditi, že židovské svátky se uznávají
za zákonité, a že by obyvatelé Podkarpatské Rusi,
patrici k jiným vyznáním, byli nuceni rušiti své
náboženské tradice a pracovati ve dny, kdy jim to
zakazuje svědomí a církev.
Úprava otázky svátků v Podkarpatské Rusi jest
vyhrazena sněmu Podkarpaské Rusi (§ 3, odst. 4
úst. list. ); vláda nemá úmyslu učiniti v tom směru
nějaké prozatímní opatření nařízením, pro něž
by ostatně scházel zákonný podklad. Výslovně se
však upozorňuje na to, že i nyní projevuje se
snaha státních úřadů a soudů šetřiti co nejvíce
náboženské city početných příslušníků nábožen-
ství řecko-katolického a pravoslavného.
Tak poskytuje zemský úřad v Užhorodě úřed-
níkům řecko-katolického nebo pravoslavného ná-
boženství bez zvláštní žádosti dovolenou na jejich
dekretální svátky; rovněž nevypisují na tyto dny
správní úřady předvolání a komise pro přísluš-
níky uvedených náboženství. Podobná praxe je za-
vedena i u soudů a úřadů finančních.
Soudům je výslovným ustanovením jednacího
řádu č. 99/1924 Sb. z. a n. (§ 39, odst. 3, věta
2) uloženo, aby při nařizování roků a při jiných
obsílkách k soudu pečlivě dbaly toho, aby - pokud
náboženské vyznání účastníků je soudu známo -
nebyl nikdo o velkých náboženských svátečních
dnech svého vyznání nucen dostaviti se k soudu.
Ustanovením tímto se soudy na Podkarpatské
Rusi řídí a také nedošly ministerstvu spravedl-
nosti stížnosti na jeho porušování.
Státní školská správa na Podkarpatské Rusi
postupuje způsobem obdobným jako zemský úřad
v Užhorodě. Pokud jde o respektování nábožen-
ského citu školních dětí, světí se na všech školách
6
se žactvem řecko-katolického a pravoslavného ná-
boženství všechny dekretální církevní svátky řecko-
katolické a pravoslavné podle církevního, t. zv.
,,Juliánského" kalendáře. Na školách se žactvem
jiného náboženského vyznání poskytuje se žákům
řeckokatolického a pravoslavného náboženství bez
zvláštní žádosti dovolená na všechny jejich cír-
kevní svátky.
Rovněž podnik Státní lesy a statky šetří nábo-
ženských citů lesního dělnictva vyznání pravoslav-
ného. Nepracuje se ve dnech, jež episkopát pravo-
slavné církve v Užhorodě uvedl v seznamu svátků
církve pravoslavné, a kromě toho ani ve dnech,
které místní dělnictvo pravoslavného vyznání
z vlastního popudu světí, ačkoliv nebyly ani
episkopátem za svátky uznány. Stejně postupuje
se i vůči dělnictvu řecko-katolického vyznání.
V Praze dne 28. února 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
340 XI (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance inž. Künzla
o nezákonitém rozepisování dodávek
(tisk 147/IV).
Telegrafní stavební úřad číslo 3 v Brně vyslal
22. října 1935 pomocného telegrafního dělníka
Rudolfa Veselého, aby opatřil u několika brněn-
ských správkáren pneumatik informativní nabídky
podle § 5 lit. e) vládního nařízení č. 667/1920 Sb.
z. a n. (Zadávací řád) na cenově nepatrné opravy
jednoho pláště, tří duší a zhotovení zimních pro-
tektorů na dvou pláštích.
Veselý přinesl informativní nabídky od čtyř
firem:
Antonín Pytlík v Brně, Nová ulice 83,
,,Protekta" Roman Himmer v Brně, Křenová 14,
L. Lacka, František Kojan v Brně, Skořepka 2 a
František Novotný v Brně, Koliště 89,
z nichž poslední tři firmy jsou národnosti ně-
mecké.
Nabídky firem Pytlík a ,,Protekta" byly nej-
nižší a při tom stejné. Firma Lacka požadovala
za protektorování pláště nejvíce. Nadřízeným
úřadem bylo rozhodnuto, aby opravné práce byly
svěřeny oné z obou cenové nejvýhodnějších firem
A. Pytlík nebo
,,Protekta" Roman Himmer, která
provede opravy co nejsvědomitěji. Práce ty pak
byly zadány firmě Pytlík za celkovou cenu
473 Kč 80 hal.
Firma Lacka podala nabídku, v níž je v záhlaví,
razítku, jakož i ve vlastnoručním podpisu majitele
označena jménem Lacka nikoliv Latzka.
Na přímý dotaz firmy Lacka představil se
Rudolf Veselý jako dělník od telegrafního staveb-
ního úřadu číslo 3. Otázku:
,,zda je firma Lacka
česká", nepronesl" a rovněž neprohlásil, že ředitel-
ství mu dalo rozkaz, aby od německých a židov-
ských firem nebylo žádáno nabídek, poněvadž by
nedostaly žádných zakázek. Kdyby mu takový roz-
kaz byl býval dán, nebyl by požadoval ze čtyř
nabídek tři nabídky od německých firem.
Poněvadž vyšetřením nebylo zjištěno, že při
opatřování informativních nabídek na výše zmí-
něné práce o nepatrné ceně bylo postupováno
způsobem, příčícím se zákonům a vládním opatře-
ním, není důvodu, aby byla činěna opatření uve-
dená v 2. a 3. bodu interpelace.
V Praze dne 26. února 1936.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
340 XII (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Jarossa
o jazykovém právu menšiny maďarské
(tisk 141/IV).
Dal jsem vyšetřiti jazykovou praksi okresního
soudu ve Feledincích, a učinil jsem potřebné
opatření.
V Praze dne 2. března 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
340/XIII (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dr. Fencika
o vybudování vesnic zničených za války a
o pomoci válečným poškozencům
(tisk 141 XII).
Na Podkarpatské Rusi nebyly za války bitvami
žádné vesnice úplně zničeny. Pokud byla jednot-
livá obydlí v některých vesnicích zničena nebo po-
škozena, dostalo se poškozeným poměrných pří-
spěvků a výpomocí, jak jest vylíčeno v II. části
této odpovědi. V oblasti východního Slovenska byly
hospodářské i obytné budovy zničené za ruské in-
7
vase až na celkem nepatrné výjimky, kde šlo zpra-
vidla o budovy dále nepoužívané, znovu vybudo-
vány, a to již před koncem války pomocí Krajinské
válečné podpůrné komise, jejímž právním nástup-
cem se stal zemský úřad pro válečné poškozence
v Bratislavě. Zničené silnice a mosty byly znovu
vybudovány za války a v prvních letech popřevra-
tových.
Značná část utrpěných škod válečných byla oby-
vatelstvu poškozeného území nahrazena poměrně.
První pomocná akce byla provedena v létech
1920-1924 podle vládních nařízení č. 866 a 556
z r. 1920 a po vydání nového vládního nařízení
č. 106/1931 Sb. z. a n. pokračuje se v ní soustavně
dále. Akce je vázána na úvěr, jenž je k tomu cíli
vkládán každoročně do státního rozpočtu a nesmí
býti překročen. Je však vždy plný obnos využit.
Při velikém počtu poškozených a pro zmíněné ob-
mezení rozpočtového úvěru nemohou přijíti všechny
přihlášky na řadu hned, ale vyřizují se postupně a
podle daných prostředků. Na škody nejstarší, na
obce nejvíce poškozené a chudé a na jednotlivce
nejpotřebnější béře se zřetel v první řadě. Do
konce roku 1935 bylo na výpomocích a příspěvcích
vyplaceno na Podkarpatské Rusi a Slovensku více
než 19 milionů Kč. V rozpočtu na rok 1936 je
k disposici 1, 500. 000 Kč.
V Praze dne 3. března 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
340 XIV (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dr. Š. A. Fencika
o novinářství (tisk 141/XIII).
Státní správa zachovává vůči tisku vydávanému
na Podkarpatské Rusi bez ohledu na národnost
a politické přesvědčení naprostou nestrannost, po-
stupuje ve věcech tisku vždy podle zákona a nelze
proto mluviti o libovůli úřadů vůči tisku.
Periodické tiskopisy ,,Náš Karpatorusskij Go-
los" a ,,Russkij Věstník" zastavil zemský úřad
v Užhorodě podle §u 34 zákona na ochranu re-
publiky na základě pravoplatných nálezů přísluš-
ného tiskového soudu, jimiž byla vyslovena pří-
pustnost je zastaviti. Podkladem pro opatření
zemského úřadu byl tudíž v obou případech vý-
rok soudu a nelze již proto v postupu zemského
úřadu spatřovati pronásledování ruského tisku.
Platný právní řád propůjčuje a zaručuje za
stejných podmínek práva stejnou měrou všem.
Interpelace ovšem neuvádí, jaká práva má na
mysli, tvrdíc, že karpatoruští novináři nemají ani
tolik práv, kolik jich mají novináři židovsko-ma-
ďarští nebo němečtí, a nelze proto k tomuto
tvrzení zaujmouti stanovisko.
Státní správa oceňujíc význam tisku, vychází
mu všestranně vstříc.
V Praze dne, 29. února 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
340/XV (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dr. Š. A. Fencika
o autonomii (tisk 147/II).
Skutečné právní postavení Podkarpatské Rusi je
mi dobře známo a sleduji bedlivě agitaci v cizině,
Podkarpatské Rusi se týkající.
Vyhovujeme a vyhovíme plně mezinárodním
závazkům, jež republika československá převzala
smlouvou s hlavními a přidruženými mocnostmi
v Saint Germain-en-Laye ze dne 10. září 1919.
Zájem lidu podkarpatoruského, jeho kulturní,
sociální a hospodářský rozvoj určují směr a inten-
situ postupu.
Bude usilovně pokračováno v dalším postupném
řešení otázek, souvisících s autonomií Podkarpat-
ské Rusi; k nim patří též určení hranic Podkar-
patské Rusi, jež však nemůže provésti komise od-
borníků, jak míní interpelace, nýbrž ústavní zákon
(§3 posl. odst. úst. listiny).
V Praze dne 28. února 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
340/XVI.
Odpověď
ministra spravedlnosti, vnitra a zemědělství
na interpelaci poslance Haššíka
o bezdůvodném konfiskování deníku ,,Slo-
vák", zneužívání úřední moci četnictva a
politických úřadů a přehmatech zaměst-
nanců Rolnické vzájemné pokladnice
v Michalovcích (tisk 133/I).
Veřejný tábor lidu Hlinkový slovenské strany
ludové v Michalovcích dne 17. května 1935 nabyl
již za řeči prvého řečníka tak bouřlivého rázu, ŽP
zástupce úřadu byl nucen opětovně vybídnouti