Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 2. zasedání.

Překlad.

333.
333.

Návrh

poslanců B. Köhlera, Appelta a Schenka
na vydání zákona proti únosu.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne____________________1986

proti únosu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Kdo něco učiní, čím má býti jiná osoba ná-
silím nebo lstí dopravena nebo vylákána přes
hranice Československé republiky, aby proti
právu byla vydána cizí moci nebo cizímu čini-
teli k pronásledování nebo týrání nebo k jaké-
mukoliv jinému účelu, trestá se pro zločin
doživotním těžkým žalářem.

§2.

Stejný trest se má uložiti tomu, kdo pa-
chatele před činem, při činu nebo po činu
nějak úmyslně ponoukal nebo podporoval, aby
mu trestný čin umožnil, usnadnil nebo ho za-
chránil před stíháním podle trestního práva.

---

2.

§3.

Pokus o zločiny uvedené v§§ 1 a 2 má se
trestati stejně jako dokonaný zločin.

§4.

1. Kdo opomene zabrániti trestným činům
uvedeným v §§ 1 až 3, ačkoliv to mohl učiniti
bez přímého nebezpečí pro sebe nebo osobu
sobě blízkou,

kdo se doví, že se takový zločinný podnik
připravuje nebo že takový čin byl spáchán a
opomene to neprodleně věrohodným způsobem
oznámiti úřadu nebo ohroženému,

trestá se pro zločin žalářem od šesti měsíců
do jednoho roku.

2. Omluvný důvod uvedený v odst. 1. ne-
platí pro veřejné činitele, úředníky nebo za-
městnance.

3. Je-li vinník zvlášť povinen činu zabrá-
niti nebo jej oznámiti, jest trestem těžký
žalář od jednoho do pěti let.

§5.

Uzná-li soud někoho vinným zločinem uve-
deným v tomto zákoně, jest vyloučeno podmí-
něné odsouzení a podmíněné propuštění
z vazby jakož i přiznání státního vězení, a
dlužno vždy vysloviti jako vedlejší trest, že
odsouzený ztrácí čestná občanská práva. S ta-
kovým odsouzením jest spojeno i zabavení
celého jmění odsouzeného; z tohoto jmění
dlužno nejprve uspokojiti prokázané nároky
poškozeného nebo jeho pozůstalých, a zbytku
se má užíti k sociálním účelům,

§6.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení a týmž dnem ztrácejí platnost všechna
opačná ustanovení zákonů.

Provedením tohoto zákona se pověřuje celá
vláda.

Odůvodnění:

- Od nastolení Hitlerovy vlády byly i v Čes-
koslovensku spáchány četné zločiny na pro-
tifašistech, které vyžadují, aby byly přísně
stíhány a aby byla pečlivě učiněna ochran-
ná opatření, aby se tyto- zločiny neopako-

valy. Agenti Gestapa a s nimi společně pra-
cující agenti v Československé republice,
-kteří jsou v četných případech členy sudet-
skoněmecké strany, nelekají se ani vražed-
ných přepadnutí, ani únosu lidí, aby se zba-

---

3

vili svých politických odpůrců a útiskem
zastrašili protifašistické dělníky. Lidé za-
vlečení do Německa a českoslovenští státní
občané zatčení na říšskoněmecké půdě byli
zabiti nebo v koncentračních táborech tý-
ráni. To jest dokázáno četnými fakty,
z nichž zde uvádíme jen některé.

Vraždy a vražedné pokusy na státních
občanech v Československé republice.

František Neumann, dělník z Habartic
v okrese frýdlantském, byl dne 29. května
1935 zatčen v Zavidovu a dopraven do Zho-
řelce. Dne 21. června oznámily německé
úřady jeho rodině, že prý spáchal sebe-
vraždu. Soudní pitva provedená po četných
těžkostech opravňuje k domněnce, že Neu-
mann byl v říšskoněmeckém vězení za-
vražděn. Paní Marta Hausmannová, která
byla společně s ním zatčena, vypověděla, že
Neumann jel do Německa jen navštíviti
známé a byl zatčen na udání provokatéra.
Lékařský posudek o pitvě, který jest zřej-
mě předpojatý, přes to potvrzuje, že ne-
může jíti o sebevraždu oběšením. Mimo to
jsou zde ještě jiné důkazy, že na Neuman-
novi byla spáchána politická vražda.

Volf Vilém Rose byl dne 31. března 1934
propuštěn z vazby berlínského policejního
presidia, němečtí polní myslivci ho dopra-
vili na československé hranice u Horních
Pertoltic a tam ho pověsili na strom. Jen
náhodou byl Bose zachráněn. Vrahové
prchli přes německé hranice.

Důkaz: Heřman Lorenz z Horních Per-
toltic a spisy tamějšího četnictva.

V lednu 1935 byl novinář A. J. Banke,
když byl 14 měsíců držen v dachavském
koncentrančním táboře, propuštěn. Měl
býti z Německa vypověděn, ale nebyl řádně
odevzdán československým pohraničním
úředníkům, nýbrž krátce před hranicemi
propuštěn. Jak se později ukázalo, zamýš-
leli Bankeho zastřeliti na československém
území. Banke unikl vrahům na něho číha-
jícím jen tím, že se dal jinou cestou, než
která mu byla ukázána.

Důkaz: Výpovědi Bankeho.

V Kunově byl sociální demokrat Valtr
Rosenzweig zavražděn Henleinovým agen-
tem Scheithauerem. Pachatel prchl po činu
do Německa, tam byl zadržen jen pro pa-
sový přestupek a žádost československého
úřadu o jeho vydání nebyla přes naléhání
dosud vyřízena.

Vraždy na německých vystěhovalcích.

Prof. Teodor Lessing byl dne 30. srpna
1933 zastřelen ve svém bytě v Mariánských
Lázních. Na hlavu prof. Lessinga vypsali
národní socialisté cenu. V Leerově knize
,,židé se na tebe dívají" byl uveřejněn Les-
singův obraz s poznámkou ,,ještě nepově-
šen". Pachatel vystřelil zvenčí na prof. Les-
singa, který seděl v jasně osvětleném po-
koji u svého psacího stolu. Pachatelem jest
pravděpodobně sudetský Němec Eckert,
který prchl do Německa a nebyl vydán.

Důkaz: Výpověď paní Ady Lessingové
v Praze a vyšetřovací spisy chebského
státního zastupitelství.

Inženýr Formis byl dne 27. ledna 1935
v hotelu Záhoří zastřelen třemi osobami.
Pachatelé, kteří přijeli do Československé
republiky říšskoněmeckým vozem značky
J P 48. 295, jmenovali se Gerd Schubert,
Hanuš Müller a Edita Kerstbachová.

Důkaz: Spisy pražského státního zastu-
pitelství; dr. Otto Strasser; dr. Gaspari, bý-
valý zemský hejtman západního Pruska
v Praze.

V červenci 1935 agent Gestapa Berthold
vylákal přes hranice tři říšskoněmecké vy-
stěhovalce, Maxe Nicklasa, Maxe Richtra a
A. Thiermanna a komisaři Gestapa Geiss-
ler, Dachsel a Weser je zastřelili.

Důkaz: Vyšetřovací spisy pražského
krajského soudu, zprávy v časopisech ,,Ro-
te Fahne" a ,,Gegenangriff", rukopisné
přiznání agenta Gestapa Bertholda.

Únos člověka.

Josef Lampersberger, říšskoněmecký
emigrant, byl dne 27. dubna 1935 o poled-
nách německými úředními činiteli násilím
zavlečen přes hranice a zatčen. Když bylo
pohrozeno řízením před haagským rozhod-
čím soudem, byl Lampersberger počátkem
června zase propuštěn.

Důkaz: Lampersbergrovy spisy v česko-
slovenském ministerstvu pro zahraniční
věci.

Dne 6. srpna 1935 byli dva říšskoněmečtí
vystěhovalci přepadeni u Cukmantlu na
československém území skupinou pohranič-
ního četnictva Gestapa, čítající 15 mužů.
Jeden z vystěhovalců byl těžce zraněn a do-
praven do Prudníka v pruském Slezsku.

Důkaz: Spisy pražského policejního ře-
ditelství; Liga pro lidská práva a četní
svědkové.

---

4

Soustružník Rudolf Pflug z Hory Svaté
Kateřiny, který byl dříve národním socia-
listou, měl býti v říjnu 1935 zavlečen přes
hranice mužem z úderného oddílu. Pflug,
který byl ohrožován revolverem, dovedl se
však úspěšně ubrániti.

Důkaz: Výpovědi Pflugovy.

Říšskoněmecký vystěhovalec Glonner ze
Staré Role zmizel ode dne 13. října 1935 se
svou nevěstou (československou státní ob-
čankou) a dítětem. Jest odůvodněno pode-
zření, že je Gestapo zavlekla a dopravila do
koncentračního tábora ve Schwarzenbergu
v Sasku.

Důkaz: Oznámení o jeho zmizení podané
karlovarskému policejnímu ředitelství.

Agenti, kteří se pokusili organisovati
únos.

Gerhard Berthold, Manfred Lieberwirth,
oba podle vlastního doznání. Hanuš Beiss-
bier z Dubí, Mléčná ulice č. 222, pokusil se
na příkaz agenta Gestapa Leschenowského
vylákati za hranice říšskoněmecké vystěho-
valce.

Důkaz: Dopisy, které Beissbier psal
z Německa vystěhovalcům a v nichž je vy-
bízel, aby přešli hranice. Beissbier jest ve
vazbě.

Václav Leschenowský, bydlel dříve v Dol-
ním Dubí u Teplic a vyhnul se vazbě útě-
kem do Německa.

Důkaz: Spisy politické policie.

Rudolf Löffler, vůdce čety úderného od-
dílu z Dachau, jest v Československé repu-
blice zatčen pro pokus o únos.

Českoslovenští státní občané v němec-
kých koncentračních táborech a vězeních.

Z cizinců, kteří jsou v Německu zatčeni
pro domnělou politickou činnost, jest nej-
větší procento československých státních
občanů.

O osudu československých státních pří-
slušníků se ví málo. Před soudem je zastu-
poval jen úřední obhájce; odůvodnění roz-
sudku nebyla uveřejněna a příležitostná
úsilí navštíviti je v německých vězeních se
rozbila o námitky německých úřadů, které
v tom viděly pokus vměšovati se do vnitř-
ních věcí státu. Vydané rozsudky jsou
neobyčejně kruté.

Františka Herdu z Prahy, 38letého, od-
soudil dne 17. prosince 1935 berlínský
lidový soud pro zemězradu k doživotní
káznici

Bohuš Roth, narozený dne 29. července
1899 ve Vídni, příslušný do Čáslavi v Česko-
slovenské republice, byl dne 16. června 1934
zatčen v Ratiboři, když právě hodlal
s kufrem projíti nádražní uzávěrou. Při
jeho přelíčení nesměli býti přítomni pří-
slušníci jeho rodiny. Československého
advokáta, který byl připraven ho hájiti
(advokáta Fibingra z Bohumína) upozor-
nily československé úřady, jakému nebez-
pečí se vydává všanc, když přejímá obha-
jobu, takže od toho upustil. Bohuše Rotha
zastupoval jeho úřední obhájce. Dne 17.
září 1934 byl odsouzen na 5 let a 14 dní do
káznice. Ani se neví, byla-li mu započtena
vyšetřovací vazba. Roth jest nyní ve volov-
ské káznici, kde ho jeho nevěsta smí vždy
po třech měsících navštíviti na 10 minut.

Richard Schmidt z Pudlova u Bohumína,
narozený dne 18. února 1898 v Hynčicích
u Krnova, byl zatčen dne 16. června 1934.
Dne 17. září 1934 byl odsouzen na tři léta
do káznice a jest nyní ve Velkých Střelcích.

Stanislav Lochowitz, 25letý, svobodný,
byl dne 20. srpna 1934 zatčen v Anna-
bergu v Horním Slezsku a potom odsouzen
na 10 let do káznice, kterýžto trest odpy-
kává ve Velkých Střelcích.

Rudolf Eichler z Podmokel, narozený
1911, byl dne 9. března 1934 pro politickou
činnost ve prospěch sociálně demokratické
strany odsouzen na 4 léta do káznice. Jest
ve waldheimské trestnici.

František Aschert, sociální demokrat
z Fuchsovy Huti u Folmavy, narozený
1897, ženatý, byl dne 11. února 1934 pro
domnělou politickou činnost odsouzen na
21/2 roku do káznice.

Konrád Gersch, sociál. demokrat z Varns-
dorfu, narozený 1905, jest od května 1935
pro domnělou politickou činnost ve vyše-
třovací vazbě v Drážďanech.

Josef Menzel z Ringenheinu u Fried-
heimu (bydlel v Německu), byl dne 11. září
1933 zatčen v Žibrachticích u Hirschfeldu.
Až do nedávná byl ve waldheimské trest-
nici. Za své vazby byl těžce ztýrán. Jeho
žena a jeho 4 děti musily dne 1. ledna 1934
odejeti z Německa úplně bez prostředků.
Menzel dnes již není v Německu.

Alois Ševčík byl pro politickou činnost
odsouzeni na 10 let do káznice. Jest v trest-
nici ve Velkých Střelcích.

Stelzig z Horního Vítkova u Chrastavý
byl 21/2 roku ve waldheimské trestnici.

---

5

Potom byl propuštěn a z Německa vy-
pověděn.

Rudolf Stoy z Krompachu v okrese cvi-
kovském, byl dne 17. srpna 1934 v Jenši-
cích u Ojvína na německých hranicích,
když jako denně šel do Varnsdorfu na práci
přes cípeček německého území, zatčen lidmi
z úderných oddílů a dopraven do Žitavy.
Od 14. září 1934 až do 3. dubna 1935 byl
v koncentračním táboře v Sachsenburgu,
potom byl převezen do vězení drážďan-
ského vrchního zemského soudu. Jako dů-
vod jeho zatčená se uvádí: rozšiřování
letáků. Dne 80. září 1935 byl odsouzen na
15 měsíců do vězení. Z odůvodnění roz-
sudku a z výpovědí přitěžujícího svědka,
špehouna Gestapa Paulika vysvítá, že se
Stoy stal obětí provokace Gestapa.

Důkaz: Elsa Stoyová v Krompachu-
Valech č. 88, spisy československého mini-
sterstva pro zahraniční věci.

Reinhold Oys z Krompachu byl zalícen
dne 20. dubna 1985 za podobných okolností
jako Stoy a dopraven do Žitavy. Oys byl
zapleten do Stoyovy věci a společně s ním
odsouzen také na 15 měsíců do vězení.

Důkaz: František Oys, otec, v Krompa-
chu č. 151 a spisy československého mini-
sterstva pro zahraniční věci.

Jan Jungwirth, dělník z Košťan u Teplic,
byl na hranicích bez příčiny zatčen, pravdě-
podobně na udání domácích politických
protivníků.

Důkaz: Václav Tikalský v Košťanech,
Wilsonova třída č. 349 a spisy českosloven-
ského ministerstva pro zahraniční věci.

Hildegarda Müllerová, dělnice z Dolní
Poustevny, byla bez udání důvodů zatčena
v Zebnici. Po 4 týdny se odpírala jaká-
koliv zpráva o jejím osudu. Potom byla
propuštěna.

Důkaz: Hildegarda Müllerová.

Novinář A. J. Banke byl 14 měsíců v da-
chovském koncentračním táboře.

Ervín Egner z Chomutova dostal dne

3. července 1935 dopis z Bärnsteinu v Sas-
ku, který byl domněle od jeho nevěsty. Dne

4. července jel do Bärnsteinu, kde jej ihned
Gestapo zatkla a dopravila do annaberg-
ského vězení. Egner byl těžce ztýrán. Dne
31. srpna byl automobilem dovezen na po-
hraniční místo, které jest v malém pohra-,
ničním ruchu zakázáno, a u Bílého jelena
mezi Vejprsty a Johstadtem propuštěn.

Musil podepsati reversy, jejichž obsah pře-
čísti mu nebylo dovoleno.

Důkaz: Egnerovy výpovědi.

Marta Hausmannová, dělnice z Habartic,
byla dne 29. května 1935 společně s Fran-
tiškem Neumannem v Zavidovu úplně bez
příčiny zatčena. Byla propuštěna teprve
koncem srpna po četných zakročeních a
protestech.

Důkaz: Výpověď Marty Hausmannové,
spisy libereckého trestního soudu, výpověď
senátora Josefa Wenderlicha.

Osobování si úředních činností.

Dne 24. září 1935 v poledne přišel k paní
Blanetové v Praze, Neklanova ul. č. 36,
muž, který se vydával za zmocněnce zdej-
šího advokáta Steina nebo Sterna. Tento
muž se pokoušel vyslechnouti paní Blane-
tovou o případu Rullově. Měl s sebou spisy,
které měly drážďanské označení. Chtěl
paní Blanetovou pohnouti, aby za 1000 řm
přijela do Drážďan, aby tam vypovídala
proti Rullori.

Důkaz: Výslech tohoto agenta a nahléd-
nutí do jeho spisů, jež provedla policejní
stráž v Praze II., Krakovská ul., dne 24.
září 1935. Výpovědi paní Blanetové u po-
litické policie v Praze.

Agenti Gestapa.

Gerhart Berthold, kreslič dekorací
z Drážďan, zatčený v Praze; únos, špeho-
vání vystěhovalců, v Německu přispění ke
vraždě.

Manfred Lieberwirth z Drážďan, kreslič
reklam, pokus o únos, vyzvědačství, zatčen.

Dittrich z Chebu, špehoun a provokatér,
pracoval také občas pro chebskou policii.
Dittrich jest Čechoslovák, bydlel dříve
v Mnichově, pracuje společně s říšsko-
německým agentem Gestapa Herrwigem
z Hofu v Bavorsku, jest to zločinná osoba.
Svědčí o tom spisy chebské policie a zprávy
v tisku ze dne 23. října 1935.

Paulík, denuncoval československé státní
občany Stoye a Oysa, kteří byli zavlečeni
do Německa.

Fichtner z Německého Cinvaldu, povolá-
ním prý kamnář, má motorové kolo č. II
36. 310 Ardi.

Josef Hanuš Kocak z Ústí n. L., dříve
redaktor nacionálně socialistického časopi-
su ,,Tag" prchl do Německa.

---

6

Rudolf Löffler, vůdce čety úderných od-
dílů ve strážném odděleni v Dachau, zatčen
pro pokus o únos, vyzvědačství a bezprávné
přebývání v československé republice.
Löffler se vyznamenal při týrání v koncen-
tračním táboře v Dachau.

Bruno Pavelka, stavební asistent z Mo-
ravské Ostravy, tajemník okresního vedení
sudetskoněmecké strany, zatčený dne 22.
listopadu 1935, poněvadž byl ve spojení
s činiteli Gestapa a vyjednával s nimi o vě-
cech, které se vztahují na žhářství na Hlu-
čínsku a na útok na československé vysla-
nectví v Berlíně.

Adolf Summer, správce západočeské rol-
nické školy, přestoupil nedávno k sudetsko-
německé straně, byl společně s Pavelkou
zatčen v Litoměřicích.

Adolf Schmidt, redaktor časopisu "Land-
ständische Monatshefte", byl odsouzen na
jeden rok do těžkého žaláře pro činnost pro
Gestapo.

Winkler, ve věci Schmidtově odsouzen na
18 měsíců pro činnost pro Gestapo.

Hanuš Beissbier z Dubí, Mléčná ulice č.
222, pokus o únos.

Václav Leschenowsky z Dolního Dubí u
Teplic, uprchl do Německa, agent Gestapa,
pokus o únos.

Dr Teobald Tilefling z Bytomi, byl v září
a říjnu 1935 jistou dobu v zotavovně
v Koutech, měl mnoho peněz, konal několik
cest do Československé republiky a do Ně-
mecka. Jest to muž z úderných oddílů. Dne
8. října byl zatčen jako podezřelý z vyzvě-
dačství a ze špehování vystěhovalců.

Anna Dienelová a druhové, většinou čle-
nové sudetskoněmecké strany, odsouzená
pro vyzvědačství na 15 let do žaláře.

Zařízení Gestapa pro Československou
republiku.

Ústřednou Gestapa pro Československou
republiku jsou Drážďany. Jejími hlavními
odděleními jsou Annaberg v Sasku s odboč-
kami v Ginvaldu, okres Altenberg, Hof
v Bavorsku a Budišín s odbočkami v Žitavě
a Zhořelci. Nejdůležitějšími komisaři pro
úsek krušnohorský, drážďanský, saské
Švýcarsko a pro pohraniční okresy v Česko-
slovenské republice až ku Praze jsou: Erich
Beyer, Johst a Geissler. Pátrajíc po proti-
fašistické literatuře stále do země vnikající
užívá Gestapo především agentů Augusta
Wallershausena a Enzmanna ze Saské Ka-

menice. Johst pracuje nyní v Annabergu a
soustavně si vybudoval na německém úze-
mí tyto opěrné body: Olbernhau, hostinec
u medvěda v Bärensteinu, hostinec u vozky
v Oberwiesenthalu. Na území Českosloven-
ské republiky: Weissova kavárna ve Vej-
prtech. Na Johsta vydaly československé
úřady zatykač.

Uvedený materiál stačí k důkazu, jak
nutně jest zapotřebí přísných opatřeni
proti piklům Gestapa a společně s ním pra-
cujících agentů v Československu. V tomto
návrhu zákona se omezujeme na opatření
proti politickému únosu. Těžké a sprosté
zločiny spáchané těmito agenty vyžadují,
aby se užilo trestu doživotního žaláře, a to
jak proti samým pachatelům, tak i proti
jejich pomocníkům. Z téže příčiny dlužno
spáchaný čin i jeho pokus stíhati výslovně
týmž trestem a trestati i vědomé porušení
povinnosti zabrániti zločinu a udati zločin.

Okolnost, že Českoslovenští úřední čini-
telé a zvláště policie a četnictvo při stíhání
vylíčeného únosu a při zabraňování tomuto
trestnému činu v četných případech zane-
dbávají svou povinnost, když jde o zločiny
proti antifašistům, pohnula nás k tomu, že
jsme do návrhu pojali ustanovení, že i tento
postup má býti trestán jako zločin.

Z důvodů výše uvedených má býti při
odsouzení pro některý zločin uvedený
v tomto návrhu zákona vyloučeno i užití
podmíněného odkladu trestu a podmíně-
ného propuštění z vazby, jakož i přiznání
státního vězení a rozsudek se má vždy vy-
sloviti na odnětí občanských čestných práv
a zabavení majetku ve prospěch poškoze-
ných nebo jejich pozůstalých. Poněvadž
provozování hromadných politických únosů
zůstalo vyhrazeno agentům hákovitého kří-
že, jsou ustanovení starého rakouského
trestního zákoníka o únosu ovšem napro-
sto nedostatečná. Proto jsme také upustili
od návrhu na formální novelování dosud
platných příslušných ustanovení trestního
práva a navrhujeme, aby byl vydán zvlášt-
ní zákon, jak toho vyžaduje barbarství fa-
šismu.

Jsme si ovšem vědomi, že zuření fašistů
nelze učiniti přítrž pouhými trestními opa-
třeními občanského státního ústrojí, které
se ostatně většinou chová blahovolně k fa-
šistickým hnutím, nýbrž že je k tomu za-
potřebí hromadného hnutí sjednoceného
dělnictva. Ale projevujeme svým návrhem

---

7

přáni dělníků a intelektuálů, kteří se jako
jednotlivci nechtějí státi předmětem bez-
ohledné svévole agentů Gestapa. Při tom

bychom rádi ještě zdůraznili, že vylíčené
páchání vražd a únosů odsuzuje i převážná
většina dosavadních Henleinových voličů.

Po stránce formální navrhujeme, aby náš návrh byl přikázán ústavně-práv-
nímu výboru, aby jej do 14 dnů vyřídil.

V P r a z e, dne 20. února 1936.

B. Köhler, Appelt, Schenk,

Kopřiva, široký, Kosik, Borkaňuk, Sliwka, Beuer, Schmidke, Vodička, Dvořák, Klíma,
Synek, Kliment, dr. Jar. Dolanský, Nepomucký, Slánský, Zupka, Vallo, Dölling.

Státní tiskárna v Praze. - 1131-36.