Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 2. zasedání.
330.
Interpelace:
I. posl. Kopřivy min. spravedlnosti o protizákonném postupu pracovního soudu v Uherském
Ostrohu,
II. posl. Kopřivy min. veřejných prací a min. soc. péče o vystěhovaní více než 300 hor-
nických rodin ze závodních bytů v Lomu,
III. posl. dr. Fencika min. školství a nár. osvěty a min. soc. péče o podkarpatoruských
studentech,
IV. posl. dr. Fencika min. zemědělství a min. školství a nár. osvěty o lesnické škole ve Sva-
lavě na Podkarpatské Rusi,
V. posl. Beuera min. financi a min. soc. péče, že byla na členy dětřichovické obecní rady (okres
frýdlantský v Cechách) uvalena odpovědnost za to, že vydali vyživovací lístky osobám, do-
stávajícím státní starobní podporu,
VI. posl. Schenka min. vnitra a min. spravedlnosti, že hajný Jan Stülp zranil nezaměstnaného
Františka Schüttera,
VII. posl. Kosika min. soc. pečlivosti, že hlasovacieho práva pozbavený bol zástupca rudých
odborových organizácií, zasedajúci v komisii rozdelujúcej stravovacie lístky.
VIII. posl. Wollnera min. vnitra o neoprávněném zákazu schůze strany v Mostově v okrese
chebském,
IX. posl. Hollubeho a Röslera min. vnitra o nezákonné účasti četníků na schůzi sudetskoně-
mecké strany v Nebočadech dne 7. února 1936,
X. posl. Wagnera min. pošt a telegrafů o nešvarech u poštovního úřadu v Hůrkách,
XI. posl. Sandnera a Liebla min. soc. péče o nešvarech ve státní vyživovací akci,
XII. posl. Wagnera min. vnitra o nezákonitém jednáni zástupce prachatického okresního úřadu
dr. Buriana na veřejné schůzi sudetskoněmecké strany v Dolní Sněžné,
XIII. posl. Uhlíře min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, veřejných prací a financi
o nutném dokončení výstavby státní nemocnice v Moravské Ostravě-Zábřehu n. O.,
XIV. posl. Haššíka min. zemědělstva a min. vnútra vo veci zneužitia parcelácie na strannícke
ciele v Kolbaši a zneužitia úradnej moci starostom obce tamtiež,
XV. posl. Jana Sedláčka min. školství a nár. osvěty, týkající se opětného ustanovení státního
osvětového referenta při Krajském ústředí osvětových sborů v Olomouci,
XVI. posl. Jana Sedláčka min. financí v záležitosti odpisů daňových zničeným autodopravcům
a daňové praxe vůbec,
XVII. posl. Kneborta min. pošt a telegrafů o propagaci družstevního podnikání v čsl. rozhlase,
XVIII. posl. Hladkého, Němce a Ešnera min. vnitra ve věci volby zástupce okresního výboru
v Okresní záložně ve Velvarech.
2
330/I.
Interpelace
poslance Kopřivy
ministru spravedlnosti
o protizákonném postupu pracovního soudu
v Uherském Ostrohu.
Cyril Dufka, strojní pomocník v Hluku čp.
657, podal dne 28. prosince 1935 žalobu k pracov-
nímu soudu v Uherském Ostrohu proti Janu Tesa-
říkovi, obchodníku v Hluku č. 7. Ve své žalobě
uvedl:
,,Já podepsaný Cyril Dufka, strojnický pomoc-
ník, pracoval jsem u žalovaného od 24. července
1935 za smluvenou hodinovou mzdu Kč 2. 90, po
dobu mlácení, převáženi a stavění stroje Kč 3. - na
hodinu. Odpracoval jsem celkem 412 hodin pra-
covních, z toho 327 hodin při mlácení a 85 hodin
při stavění a převážení stroje.
Žalovaný nevyplácel mně však týdně mzdu, nýbrž
část mzdy obdržel jsem ve formě zálohy. Po skon-
čení pracovního poměru dožadoval jsem se několi-
kráte u žalovaného, aby mně zbývající mzdu
vyplatil, avšak tento odkazoval mne stále na dobu
pozdější, neboť nedostal prý dosud od mlácení za-
placeno.
Dne 27. října 1935 doplatil mně Kč 188. -. Zby-
tek mzdy Kč 433. 50 odmítl mně zaplatiti s odů-
vodněním, že musil mnoha zákazníkům sleviti a
proto že nemohu se celé mzdy dožadovati. Když
jsem se dne 28. října 1935 dostavil znovu do jeho
obchodu a mzdy se dožadoval, zranil mě na hlavě
a z obchodu mě vyhodil, pro což jsem byl nucen na
něj podati trestní oznámení pro ublížení na těle.
Protože mezi mnou a stranou žalovanou žád-
ného ústního a ani písemného ujednání nebylo, že
budu musit nechati si snížiti mzdu, když žalovaný
neobdrží od mlácení zaplaceno, žádám pracovní
soud, aby odsoudil stranu žalovanou k zaplacení
žalovaného obnosu Kč 433. 50 (slovy čtyři sta třicet
tři korun čsl. 50 hal. ) s 5% úroky ode dne podání
žaloby a s příslušenstvím, vše do 14 dnů pod exe-
kucí. "
Při projednávání této žaloby u pracovního soudu
dopustil se soudce Dr. J. Raab těchto nezákon-
ností:
1. Ač jedná se o obnos nepřesahující Kč 1000. -,
dovolil přes protest žalobce Cyrila Dufky, aby roku
zúčastnil se právní zástupce Jana Tesaříka, ob-
chodníka z Hluku, který do věci neustále zasahoval
a dělal určité návrhy.
2. Soudce se ptal Dufky, zda si žalobu psal sám,
a když tento mu řekl, že na tom nezáleží, pro-
hlásil soudce, že ten, kdo tu žalobu psal, je vůl.
3. Soudce Dr. J. Raab prohlásil žalobci, že když
není plnoletý, nemá právo žalovat, že tak měli
učinit jeho rodiče. Tento mu odpověděl, že on pra-
coval a proto také on domáhá se zadržené mzdy.
4. Když žalobce nechtěl přistoupiti na nabízený
smír (právní zástupce Tesaříka nabízel mu 100 Kč),
vyhrožoval mu soudce, že ho nechá zavřít. Totéž
učinil, když Cyril Dufka nechtěl podepsat nějakou
listinu. Po celou dobu jednání choval se soudce
Dr. J. Raab vůči dělníku Cyrilu Dufkovi takovým
stranickým způsobem, že je to prostě něco neslý-
chaného. Vůbec ho nepřipustil k slovu, zatím co
Tesařík a jeho právní zástupce směli mluviti ne-
ustále a nakonec mu prohlásil, že žaloba je ne-
platná, jelikož není podepsána rodiči.
Ptáme se proto pana ministra spravedlnosti,
je-li ochoten učiniti opatření, aby křivda spáchaná
na Cyrilu Dufkovi byla napravena a aby soudce
Dr. J. Raab byl své funkce zbaven ?
V Praze dne 25. února 1936.
Kopřiva,
Dvořák, Kliment, Sliwka, Beuer, Borkaňuk, Kosik,
Schmidke, Vodička, Machačová, Šverma, B. Köh-
ler, Široký, Synek, dr. Jar. Dolanský, Dölling,
Nepomucký, Vallo, Zupka, Klíma, Slánský.
330/II.
Interpelace
poslance Kopřivy
ministrům veřejných prací a min. sociální
péče
o vystěhování více než 300 hornických rodin
ze závodních bytů v Lomu.
Ředitelství lomské uhelné společnosti chce po-
stupně vystěhovati ze závodních bytů přes 300 děl-
nických rodin. Jde o dřívější zaměstnance lomské
společnosti, dnes provisionisty nebo propuštěné
dělníky. Společnost svoje rozhodnutí odůvodňuje
tím, že prý byty potřebuje pro své aktivní zaměst-
nance. Ve skutečnosti zbavuje však dělnické rodiny
střechy nad hlavou proto, že jako nezaměstnaní a
provisionisté nemohou platiti nájemné.
Tento postup společnosti vyvolal mezi obyvatel-
stvem veliké pobouření. Lomská uhelná společnost,
která již několikráte docílila milionových odpisů
na daních, jako v každém jiném případě, když se
jednalo a jedná o zhoršení existence horníků, také
předchází příkladem všem uhelným společnostem
a majitelům činžáků, kteří čekají na příležitost,
aby mohli vyhazovati z bytů na ulici rodiny neza-
městnaných a provisionistů a nájemné značně
zvýšiti.
Ptáme se proto pánů ministrů, zda jsou ochotni,
učiniti ihned opatření, aby lomská uhelná společ-
nost byla donucena odvolati zmíněně výpovědi ?
V Praze dne 26. února 1986.
Kopřiva,
Machačova, Kliment, Sliwka, Beuer, Borkaňuk,
Kosík, B. Köhler, Šverma, Vodička, Schmidke,
Synek, Dölling, dr. Jar. Dolanský, Slánský, Ši-
roký, Dvořák, Klíma, Zupka, Vallo, Nepomucký.
3
330/III (překlad).
interpelace
poslance dr. Š. A. Fencika
ministrovi školství a národní osvěty a mi-
nistrovi sociální péče
o podkarpatoruských studentech.
1. Velmi ožehavá otázka Podkarpatské Rusi jest
nedostatek diplomované ruské inteligence, neboť
do převratu se inteligence vychovávala v maďar-
ském duchu a byla cizí slovanskému směru česko-
slovenské republiky. Nebylo, kdo by se staral
o budoucnost našeho národa, nemajícího svých
vůdců, ale za 17 let od připojení Podkarpatské
Rusi k československé republice bylo pro nedo-
statek hmotných prostředků diplomováno velmi
mála našich inteligentů. Kromě zmíněné příčiny
hmotného rázu podkarpatoruská mládež studující
na vyšších školách v historických zemích má těžší
podmínky své práce, neboť musí studovati nikoliv
rusky, nýbrž v jiných jazycích.
2. Ze všech uvedených příčin naši absolventi
středních škol jsou již životem nuceni omezovati
své další vzděláni a zaujímati místa výpomocných
učitelů, odkázaných na plat nepatrný, srovnáme-li
jej se silami a prostředky věnovanými na studia.
Pozorovaný rychlý pokles počtu karpatoruských
studentů, zapsaných v posledních letech do vyšších
škol, znamená, že kádr naší slovanské inteligence
- stejně nepatrný - se již nebude doplňovati a
Podkarpatská Bus úplně zůstane bez vlastní inte-
ligence, bez vůdců svého života.
3. Podle přesných statistických údajů vidíme,
že procento stipendií v poměru k počtu obyvatel-
stva v historických zemích a na Slovensku je
značně vyšší než procento takových stipendií
v poměru k obyvatelstvu v Podkarpatské Rusi.
Přesto slovenští studenti a studenti z historických
zemí mají lepší podmínky života a studia, neboť
mají četné internáty, ale podkarpatoruským stu-
dentům chtějí vzíti i starou budovu, ve které jest
dočasně Podkarpatoruský internát a která se jen
těžce může považovati za internát. Konečně slo-
venští studenti dostávají, jelikož nemají své tech-
niky, ze zvláštních fondů Východoslovenského
technického stipendia náhradu ve formě vysokých
stipendií, ale podkarpatští Rusové, ač nemají
vůbec ani jednoho vlastního vyššího učiliště, žád-
nou náhradu nedostávají.
4. V Prešově a v Marmarošské Sihoti do převratu
byly právnické akademie, v Marmarošské Sihoti
a Satumare byla gymnasia, kde podkarpatští Ru-
sové bez větších nesnází mohli získati středoškolské
vzdělání. Dnes by vážnost státu vyžadovala, aby
pro ruskou část obyvatelstva republiky byl nahra-
zen nedostatek těchto učilišť, aby byla zřízena
v Užhorodě universita, a to s odděleními nutnými
pro ta studijní odvětví, která jsou jí blízká a která
jsou především nutná pro Podkarpatskou Rus, a to
a fakultou právnickou, filosofickou a teologickou.
I. Vědí pan ministr školství a národní osvěty
a pan ministr sociální péče, v jakých poměrech žije
a studuje podkarpatoruské studentstvo, strádající
tím, že stipendia jsou mezi studentstvo republiky
rozdělena nerovnoměrně a nespravedlivé?
II. Mají pan ministr školství a národní osvěty a
ministr sociální péče za to, že podkarpatští Rusové
potřebují vlastní ruskou inteligenci, jejíž počet
klesá, a že, aby se tato věc udržela na důstojné
úrovni, jest nutno zvýšiti počet stipendií pro pod-
karpatoruské studenty vyšších škol v hlavních mě-
stech republiky ?
III. Hodlá pan ministr školství a národní osvěty,
aby ulehčil studium naší středoškolské mládeži, než
budou na území Podkarpatské Rusi zřízeny trvalé
vyšší školy, nahraditi nedostatek prešovské a si-
hotské právnické akademie a hodlá pan ministr
školství a národní osvěty předložiti vládě Česko-
slovenské republiky žádost o vybudováni ruské
university na Podkarpatské Rusi s fakultou práv-
nickou, filosofickou a teologickou?
IV. Hodlají páni ministři školství a národní
osvěty a sociální péče učiniti opatření ke stavbě
internátu pro podkarpatoruské studenty, jak to
mají studenti z historických zemí a ze Slovenska?
V Praze, dne 20. února 1936.
Dr. Fencik,
dr. Branžovský, Trnka, dr. Dominik, dr Štůla, dr
Domin, dr. Novotný, inž. Schwarz, Knebort, inž.
Protuš, dr. Kramař, dr. Rašin, Špaček, dr. inž.
Toušek, Holeček, Smetanka, Ivák, Kut,
Jan Sedláček, Ježek, Chmelík.
330/ IV (překlad).
Interpelace
poslance dr. Š. A. Fencika
ministrovi zemědělství a ministrovi školství
a národní osvěty
o lesnické škole ve Svalavě na Podkarpatské
Rusi.
1. Podle smlouvy o připojení Podkarpatské
Rusi k Československu mají všechna zařízení na
Podkarpatské Rusi, týkající se škol a národní
osvěty, sloužiti především ruským zájmům. Již
často byla řeč o nedostatku středních a odborných
škol na Podkarpatské Rusi. Ale přihlédneme-li
k odborným školám, kromě učitelského ústavu a
obchodní akademie v Mukačevě jiné nenajdeme,
ačkoliv Podkarpatská Rus poskytuje bohatý ma-
teriál ke zřízení četných odborných škol. Přes to
rozšíření slovanské kultury v nejvýchodnější části
republiky a pomoc chudému obyvatelstvu nás
nutí, abychom byli pozorní k otázce rozšíření od-
borných škol.
2. Srovnáme-li historické země republiky s Pod-
karpatskou Rusí, bohatě pokrytou lesy, není
v nich skoro vůbec lesů. Ale historické země jsou
plny lesnických škol, najdete tam nižší, střední
a vyšší lesní učiliště. Naopak na Podkarpatské
Rusi, oplývající lesy, není těchto škol, kromě tak
4
zvaných ,,hájenských" škol v Užhorodě a ve Sva-
lavě. Ze škol z historických zemí konají poslu-
chači exkurse na Podkarpatskou Rus, aby se se-
známili s lesnictvím. Ve svalavské škole jest
počet žáků omezen na 22.
3. Svalavská ,,hájenská" škola jest ve statis-
tice a tak zvyšuje procento ruských škol na Pod-
karpatské Rusi. Ve skutečnosti jest tato škola
typickou českou školou, řídí ji češi, má vyučovací
jazyk český a celý vnitřní život její jest zařízen
podle příkladu českých ústavů a má český ráz.
Tak nemůže tato škola vyhovovati původnímu rus-
kému obyvatelstvu a sloužiti jeho zájmům. Nyní
studuje na ní 18 podkarpatských Rusínů a 4 žáci
jiných národností.
4. Pro vyučování ruštině jsou v této škole
určeny pouze 2 hodiny v neděli. Poněvadž absol-
venti školy neznají ruského názvosloví, které jest
nahrazeno českým, působí to ve styku nižšího
Lesního personálu s obyvatelstvem nedorozumění
a nesnáze, jelikož ruské obyvatelstvo si zvyklo
na ruské názvosloví. To vede k odnárodňování
obyvatelstva.
I. Vědí páni ministři zemědělství a školství a
národní osvěty, že skoro jediná lesnická škola na
Podkarpatské Rusi jest česká, s neobyčejně ome-
zeným počtem posluchačů, zatím co místní lesní
bohatství vyžaduje značně většího počtu místních
kvalifikovaných zaměstnanců ?
II. Jsou páni ministři, do jejichž pravomoci tato
škola patří, ochotni odevzdati lesnickou školu ve
Svalavě do rukou podkarpatských Rusínů, t. j.
jmenovati ruského ředitele, naříditi, aby se vyučo-
valo ruským spisovným jazykem s ruským názvo-
slovím, a češtinu zavésti jako dodatečný předmět ?
III. Jsou ochotni páni ministři, jejichž pravo-
moci tato škola podléhá, zvýšiti na ní počet po-
sluchačů a především přijímati ty, kdož se naro-
dili na Podkarpatské Rusi, mezi nimi dávat před-
nost podkarpatským Rusínům, aby se utvořil kádr
lesnických odborníků, kteří by se starali o místní
lesy a o místní zájmy?
V Praze dne 20. února 1936.
Dr. Fencik,
dr. Branžovský, Trnka, dr. Dominik, dr. Štůla, dr.
Domin, dr. Novotný, Knebort, inž. Protuš, Špaček,
dr. Kramář, dr. Rašín, dr. inž. Toušek, Holeček,
Smetánka, Ivák, Kut, Jan Sedláček, Ježek,
Chmelík, inž. Schwarz.
330/V (předklad).
Interpelace
poslance G. Beuera
ministrovi financí a ministrovi sociální péče,
že byla na členy dětřichovické obecní rady
(okres frýdlantský v Čechách) uvalena od-
povědnost za to, že vydali vyživovací lístky
osobám dostávajícím státní starobní pod-
poru.
Obecní úřad v Dětřichovicích dostal od pražské
finanční prokuratury tento dopis ze dne 25. ledna
1936:
,, P. T. Žádáme vás, abyste do 14 dnů připojenou
složenkou poukázali 8. 700 Kč. O tyto peníze byl,
jak zjištěno, poškozen stát tím, že váš úřad vydal
poukázky z vyživovací akce i osobám, které dostá-
vají státní starobní podporu.
Poukázky ještě potom zbývající nebyly odve-
deny okresnímu úřadu, nýbrž byla jimi zvýšena
podpora několika nezaměstnaným.
Nezaplatí-li obec těchto peněz v uvedené lhůtě,
budeme tento požadavek vymáhati žalobou. Nebu-
deme žalovati jen obec, nýbrž i starostu a členy
obecni rady.
Za vládního radu: Dr. Erben.
Za správnost vyhotovení: Vacata v. r. "
Věc se má takto:
V obci Dětřichovicích v okresu frýdlantském
se již stále vydávaly přestárlým osobám (které
dostávají roční důchod od 200 do 500 Kč) vyživo-
vací lístky ze státní vyživovací akce.
V červenci 1935 dostal obecní úřad od okres-
ního úřadu vyzvání, aby ihned všechny přestárlé
vyloučil z vyživovací akce, jinak že bude za to
ručiti starosta obce.
Ve schůzi obecni rady dne 24. července 1935
bylo jednomyslně usneseno, že přestárlé osoby
(jest jich v obci 54) budou ponechány ve vyživo-
vací akci, poněvadž by jinak nevyhnutelně byly
vydány všanc vyhladovění. Jelikož oba podniky
v obci stojí a finanční stav obce jest neobyčejně
špatný, nemůže obec jinak zachrániti tyto polito-
váni hodné lidi od smrti hladem.
Těchto 54 starých lidí mnoho desítiletí poskyto-
valo všechny své síly za nepatrnou mzdu zisku
kapitalistických vykořisťovatelů. Považují páni
ministři za možné, že tito lidé, jimž chudá obec
z vlastních peněz nemůže poskytnouti ani haléře
přídavku, mohou živořiti s ročním důchodem od
200 do 500 Kč? Stalo se z pohnutek nejšlechet-
nější lidskosti, že se jim poskytlo aspoň několik
vyživovacích lístků.
Podepsaní táží se tedy pánů ministrů financí
a sociální péče:
1. Jsou (páni ministři ochotni učiniti ihned opa-
tření, aby rozhodnutí pražské finanční prokura-
tury bylo ihned zrušeno, a aby se zabránilo tomu,
že by členové dětřichovické obecní rady, sami
chudí lidé, nebyli za své lidské jednání tak krutě
potrestáni ?
2. Jest pan ministr sociální péče ochoten uči-
niti přítrž ostudě, že se lidé s ročním důchodem
200-500 Kč vylučují z vyživovací akce?
V Praze dne 21. února 1936.
Beuer,
Kopřiva, Sliwka, Borkaňuk, Kosik, Široký, Ma-
chačová, Vodička, Schmidke, Synek, Kliment,
Dölling, Dvořák, dr. Jar. Dolanský, Nepomucký,
Klíma, B. Köhler, Šverma, Slánský, Zupka, Vallo.
5
330/VI (překlad).
Interpelace
poslance Schenka
ministrovi vnitra a ministrovi spravedlnosti,
že hajný Jan Stülp zranil nezaměstnaného
Františka Schüttera.
Nezaměstnaný František Schütter, bydlící
v obecním vězení v Líčkově u Žatce, byl v lese vel-
kostatkáře Wünschka z Měcholup přistižen jeho
hajným Janem Stülpem, když vykopával shnilé
staré kmeny. Když nezaměstnaný viděl přicházeti
hajného, chtěl utéci, poněvadž chudý lid zná haj-
ného jako bezohledného člověka. Hajný po něm
střelil a zranil ho do paže a lýtka. Zraněný se
zhroutil. Hajný ho tloukl tak dlouho do obličeje, až
vstal a s velkou námahou se dovlekl domů. Zde
požádal o lékařskou pomoc. Lékař Dr. Löhnhart na-
řídil, aby byl převezen do nemocnice. Přes to leží
raněný ještě dnes v obecním vězení. Obecní sta-
rosta ho naložil na bryčku a odvezl do obecní kan-
celáře. Tam byl pozván i hajný Stülp. Tam byla
sepsána úřední listina, podle níž postřelený Fran-
tišek Schütter má dostati odbytné 50 Kč,
,,padesát
korun čsl. " a nemůže se již ničeho více domáhati
na obviněném hajném.
K tomuto případu dlužno poznamenati, že ta-
mější nezaměstnaní jsou vyloučeni z přídělu pa-
liva, protože žijí v krajině bohaté na lesy a že ma-
jetníci lesů dovolují sbírati dříví.
Tážeme se tedy pánů ministrů, jsou-li ochotni
dopomoci zraněnému nezaměstnanému Františku
Schütterovi k plnému odškodnění a naříditi, aby
proti hajnému Janu Stülpovi bylo zavedeno přísné
trestní řízení?
V Praze dne 24. února 1936.
Schenk,
Kopřiva, Kliment, Sliwka, Vodička, Kosik,
Schmidke, Borkaňuk, Synek, Beuer, Šverma, B.
Köhler, Slanský, Klima, dr Jar. Dolanský, Zupka,
Široký, Vallo, Nepomucký, Dölling, Dvořák.
330/VII (překlad).
Interpelácia
poslanca Kosika
ministrovi sociálnej pečlivosti,
že hlasovacieho práva pozbavený bol za-
stupca rudých odborových organizácií, za-
sedajúci v komisu rozdeľujúcej stravovacie
lístky.
Zmienená komisia skladá sa zo zástupcov rôz-
nych odborových organizácií. Až do poslednej doby
neboly rudé odborové organizácie v tejto komisii
vôbec zastúpené a len na dôrazné požadovanie ne-
zamestnaných dostaly tam miesto.
Zástupca rudých odborových organizácií nemôže
však obhajovať záujmy nezamestnaných v komisii,
lebo nemá hlasovacieho práva prez to, že všetky
ostatné odborové organizácie sú tam zastúpené
s právom hlasovacím.
Intervenovali sme v tej veci u hlavného nota-
riátu v Košiciach, kde sa nám dostalo vysvetlenia,
že k odňatiu hlasovacieho práva komisionelného
člena rudých odborových organizácií došlo v dô-
sledku inštrukcii shora.
Tážeme sa pána ministra:
či ste dali takéto nariadenie nižším úradom?
Jestliže ste nevydali, pane minister, tieto in-
štrukcie Vy - či hodláte ihneď nariadiť vyšetro-
vanie v tom smere, ktorý úrad vykladá týmto spô-
sobom uplatňovanie demokratických práv a ochra-
nu nezamestnaných?
Či hodláte, pane minister, ihneď zakročiť, aby
odstránený bol tento protidemokratický systém,
ktorý poškodzuje nezamestnaných?
čo hodláte, pane minister, urobiť, aby sa po-
dobné prípady nabudúce neopakovaly?
V Prahe, dňa 20. februára 1936.
Kosik,
B. Köhler, Dvořák, Kopřiva, Sliwka, Borkaňuk,
Beuer, Synek, Schmidke, Vodička, Kliment, Ma-
chačová, Široký, Šverma, Slanský, Klíma, dr. Jar.
Dolanský, Dölling, Nepomucký, Vallo, Zupka.
330/VIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministrovi vnitra
o neoprávněném zákazu schůze strany
v Mostově v okrese chebském.
Místní vedoucí sudetskoněmecké strany v Mo-
stově-Klingen, v politickém okrese chebském, ozná-
mil podáním ze dne 10. října 1935 chebskému
okresnímu úřadu, že dne 26. října 1935 ve 20. hod.
večer uspořádá v panském hostinci v Mostově ve-
řejnou schůzi strany.
V tomto oznámení uvedl také tento pořad:
1. Uvítání, 2. úvodní řeč Vojtěcha Leistnera
z Chebu, 3. zpráva o politické situaci posl.
Kundta z Prahy, 4. volné návrhy, 5. zakončení.
Výměrem ze dne 23. října 1935, č. 38. 652 cheb-
ský okresní úřad nevzal na vědomí tuto oznáme-
nou veřejnou schůzi sudetskoněmecké strany a za-
kázal ji s odůvodněním, že z oznámení schůze není
zřejmý účel schůze, který prý podle § 2 shromaž-
6
ďovacího zákona musí býti uveden. Jiného dalšího
odůvodnění zákazu schůze v tomto výměru nebylo.
Zkoumá-li se oznámení schůze, je zřejmo, že účel
schůze byl jasně uveden.
Účelem bylo podati zprávu o politické situaci
členům sudetskoněmecké strany prostřednictvím
poslance Kundta z Prahy. (Bod 3. denního pořadu,
uvedeného v oznámeni schůze. )
Jednání chebského úřadu dlužno tedy považovati
jen za bezprávné týrání sudetskoněmecké strany.
Pročítaje výměr odůvodňující zákaz schůze může
člověk získati jen dojem, že chebskému okresnímu
úřadu šlo jen o to, aby proti zákonu zmařil pořá-
dání veřejné stranické schůze místní skupiny
v Mostově-Klingen a aby správními prostředky
omezil proti právu činnost této místní skupiny.
Jistě není zapotřebí zdůrazňovati, že takové cho-
vání křiklavě odporuje zásadě shromažďovací svo-
body, slavnostně zaručené v ústavní listině.
Tážeme se ministra vnitra:
1. Jest ministr vnitra ochoten zavésti vyšetřo-
váni proti odpovědnému správci chebského okres-
ního úřadu, protože takto nezákonně a svévolně
omezil politickou činnost sudetskoněmecké strany
a proti ústavě a bez důvodů zakázal schůzi ?
2. Jest ministr vnitra ochoten přísně a ne-
úprosně potrestati osoby odpovědné za toto poru-
šení ústavy?
3. Jest ministr vnitra ochoten se zaručiti, že
příště již nenastanou taková omezování politické
činnosti sudetskoněmecké strany a takové proti-
ústavní zákazy schůzí?
V P r a z e dne 25. února 1936.
Wollner,
Birke, Gruber, Axmann, Jäkel, Jobst, Budig,
Obrlik, Knorre, Sandner, dr. Peters, Knöchel, inž.
Richter, inž. Feschka, Nickerl, O. Böhm, dr Jilly,
dr. Kellner, Fischer, Illing, May.
330/IX (překlad).
Interpelace
poslanců F. Hollubeho a J. Röslera
ministrovi vnitra
a nezákonné účasti četníků na schůzi sudet-
skoněmecké strany v Nebočadech dne
7. února 1936.
Nebočadská místní skupina sudetskoněmecké
strany uspořádala dne 7. února 1936 v 8 hod. ve-
čer v hostinci Josefa Müllera v Nebočadech veřej-
nou schůzi, na které mluvil poslanec sudetsko-
německé strany J. Rösler. Jako zástupce dohlé-
dacího úřadu byl přítomen aktuár Payer od
děčínského okresního úřadu.
Přes námitky pořadatelů schůze aktuár Payer
dovolil, aby nebočadský četnický velitel a další
četník přisedli ke stolu předsednictva schůze a
byli schůzi přítomni
Tato účast ozbrojených a uniformovaných čet-
níků na schůzích politických stran odporuje shro-
mažďovacímu zákonu a ústavě, která ustanovuje
právo shromažďovací svobody.
Aktuár Payer potom bez příčiny rozpustil
schůzi, když poslanec Rösler počal mluviti o udá-
lostech při nedávném zákazu schůze sudetsko-
německé strany v Karlových Varech. Vývody
poslance Röslera byly pouze kritikou našich
ústavních a správních poměrů, která nemohla
býti důvodem, aby aktuár Payer rozpustil schůzi.
Tážeme se tedy ministra vnitra:
1. Jest ministr ochoten pohnati k odpovědnosti
děčínský okresní úřad pro nezákonnou, proti-
ústavní účast četníků na schůzi sudetskoněmecké
strany v Nebočadech. ?
2. Jest ministr ochoten se postarati, aby jeho
podřízené úřady vysílaly jako dozorčí orgány na
politické schůze jen úředníky s právnickou kvali-
fikací, aby se podobné přehmaty neopakovaly ?
3. Jest ministr ochoten důrazně připomenouti
všem úřadům, že se pro pouhou kritiku ústavních
a správních poměrů ve státě nesmí schůze roz-
pustiti ?
4. Jest ministr ochoten se postarati, aby i čle-
nové sudetskoněmecké strany mohli se těšiti
ústavně zaručené shromažďovací svobodě a aby
schůze sudetskoněmecké strany nebyly svévolně
rozpouštěny ?
V Praze dne 26. února 1936.
Hollube, Rösler,
Nemetz, May, Birke, Jäkel, dr Rosche, Jobst,
Stangl, Axmann, dr. Zippelius, Gruber, Sogl,
Frank, Wagner, Hling, Fischer, Wollner, dr Ho-
dina, Sandner, inž. Richter, dr. Peters, dr. Jilly.
330/X (překlad).
Interpelace
poslance L. Wagnera
ministrovi pošt a telegrafů
o nešvarech u poštovního úřadu v Hůrkách.
Jízdní pošta určená pro poštovní úřad v Hůr-
kách, v politickém okrese hartmanickém, dojíždí
od železniční stanice v Železné Rudě denně odpo-
ledne do Hůrek. Podle služebních předpisů měla
by býti pošta doručována již druhého dne ráno.
Tato pošta se však doručuje příjemcům teprve
příštího dne odpoledne. Tak se doručování pošty
zbytečně zdržuje.
Ale poštovní úřad doručuje docházející poštu
také často příliš pozdě. Členovi okresního zastu-
pitelstva bylo pozvání na schůzi od okresního