Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 2. zasedání.
329.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..............................................1936
o stavebním ruchu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Hlava I
O vyvlastňování pozemků.
§1.
(1) Podle této hlavy lze vyvlastňovati po-
zemky pro stavbu obytných domů, pro stavbu
nutných hospodářských budov drobného ze-
mědělce, pro stavbu nutné malé provozovny
drobného živnostníka, pro stavbu nutné menší
provozovny výrobního, spotřebního nebo skla-
dištního družstva nebo pro stavbu budov, ur-
čených pro veřejnou potřebu, u léčebných
ústavů také pro jejich hospodářství a zahrady,
a pro komunikace, nutné k těmto stavbám.
(2) Vyvlastnění nepostihuje práv, spoje-
ných s pozemkem nebo jiným předmětem,
o jejichž vyvlastnění jde, pokud práva ta tvoří
samostatný hospodářský předmět. Tato práva
mohou býti spojena s některým knihovním tě-
lesem nebo mohou býti pro ně zřízeny zvláštní
knihovní vložky.
§2.
Vyvlastniti lze pozemky dosud nezastavěné
nebo zastavěné, avšak nezužitkované k obýva-
cím účelům, anebo pozemky, na nichž jsou
obytné domy nebo jiné stavby, jichž příslušný
úřad zakázal užívati nebo jež nařídil zbourati,
2
vyjímajíc pozemky, na nichž stojí památné
budovy, které sice pro chatrný stav byly z uží-
vání vyloučeny, avšak které lze řádnou opra-
vou zachovati.
§3
(1) Vyvlastňovati jest pozemky ve staveb-
ním obvodu obce při komunikacích již zříze-
ných nebo výjimečně takové, k nimž komuni-
kace lze snadno zříditi bez větších nákladů.
Z těchto pozemků jest vyvlastňovati přede-
vším příhodné pozemky, parcelované k úče-
lům stavebním, nebo pozemky neparcelované,
pro které byly pravoplatné stanoveny stavební
čára a úroveň a které též jinak jsou způso-
bilé k zastavění. Dříve jest vyvlastňovati půdu
neplodnou než plodnou. Pozemky soukromé,
vyjímajíc příhodné pozemky parcelované, mo-
hou býti vyvlastněny jen tenkráte, není-li ve
stavebním obvodu obce jiných pozemků, ze-
jména státních nebo obecních, způsobilých
k zastavění.
(2) Pro stavbu domku s jedním bytem lze
vyvlastniti pozemek do 400 m2, pro stavbu
domku o dvou bytech do 500 m2, ačli parce-
lační povolení nestanoví větší plochy. Pro stav-
bu domku s jedním nebo dvěma byty a nut-
nými hospodářskými budovami drobného ze-
mědělce nebo s nutnou malou provozovnou
drobného živnostníka lze vyvlastniti pozemek,
je-li toho nutná potřeba, i ve větší výměře,
nejvýše však do 2000 m2. Do výměry se ne-
počítá plocha, potřebná pro nutnou komuni-
kaci.
§4.
(1) Vyvlastniti nelze státních pozemků vů-
bec a pro stavbu obytných domů, hospodář-
ských budov nebo provozoven a pro komuni-
kace k nim nutné vzrostlých sadů nebo po-
zemků, o kterých vlastník prokáže, že jich ne-
vyhnutelně potřebuje pro svou vlastmi živnost,
hospodářství, dům nebo domácnost nebo pro
zamýšlené rozšíření živnosti nebo hospodář-
ství.
(2) Vyvlastnění jest nepřípustné, nabídne-li
vlastník pozemku vyvlastniteli za přiměřenou
náhradu jiný pozemek ve stavebním obvodu
obce, způsobilý k zastavění, ač nejde-li o vy-
vlastnění pozemku, parcelovaného k účelům
stavebním nebo o vyvlastnění pro stavbu bu-
dovy, určené pro veřejnou potřebu nebo pro
hospodářství a zahrady léčebných ústavů.
3
§5.
(1) Vyvlastňovací řízení provede na vy-
vlastňovatelovu žádost neprodleně okresní
úřad, v jehož obvodu jest pozemek, který má
býti vyvlastněn, když žadatel prokáže, že ne-
má ve stavebním obvodu obce pozemku, způ-
sobilého k zamýšlené stavbě a že dobrovolná
koupě pozemku, který má býti vyvlastněn, se
nezdařila, byť jen proto, že jeho vlastník po-
žaduje nepřiměřenou cenu.
(2) V žádosti budiž přesně označen poze-
mek, který má býti vyvlastněn, a účel za-
mýšlené stavby; budiž připojen situační plá-
nek stavby, odborně zhotovený v příslušném
katastrálním měřítku.
§ 6.
Při zahájení vyvlastňovacího řízení požádá
okresní úřad knihovní soud, aby v knihách po-
znamenal zahájení vyvlastňovacího řízení.
Tato poznámka je účinná proti každému, kdo
později dobude knihovního zápisu na vyvlast-
ňovaném pozemku.
§7.
(1) Aby úřad zjistil, zda jsou v daném pří-
padě splněny podmínky vyvlastnění, provede
do osmi dnů na místě šetření, k němuž pozve
obec, soudního stavebního znalce a, je-li toho
potřeba, také soudního hospodářského znalce
a všechny zájemce, zejména jde-li o pozemky
nad propůjčenými důlními měrami, také maji-
tele těchto měr a zástupce revírního báňského
úřadu. Jde-li o předměty historické nebo umě-
lecké ceny, budiž slyšen také státní památ-
kový úřad.
(2) V pozvání k místnímu šetření budiž uve-
deno, že k (námitkám, které nebudou učiněny
nejpozději při šetření na místě, nebude v ří-
zení přihlíženo.
§8.
(1) Zjistí-li úřad provedeným řízením, že
jsou splněny podmínky vyvlastnění a nedohod-
nou-li se strany, vydá do dalších patnácti dnů
vyvlastňovací výměr, v němž určí zároveň po-
dle výsledku provedeného řízeni náhradu za
vyvlastňovaný pozemek. Nemůže-li o náhradě
ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění,
určí výši prozatímní jistoty a vykoná další
šetření o náhradě zvláště.
(2) Ve výměru budiž označena stavba, pro
kterou byl pozemek vyvlastněn, a určena při-
4
měřená lhůta, zpravidla ne delší tří měsíců, do
které vyvlastnitel musí začíti se stavbou. K vý-
měru budiž připojen, je-li toho potřeba, od-
dělovací plánek o vyvlastněném pozemku,
který dodá žadatel a potvrdí úřad.
§ 9.
Nejde-li o vyvlastnění pozemků pro stavbu
budov, určených pro veřejnou potřebu nebo
pro hospodářství a zahrady léčebných ústavů
a prohlásí-li vlastník pozemku, že ho sám po-
užije pro stavbu, uvedenou v § 1, odst. 1, vy-
vlastní úřad na vyvlastňovatelův návrh poze-
mek s podmínkou, že vyvlastňovací výměr po-
zbude účinnosti, začne-li vlastník se stavbou
nejdéle ve lhůtě tří měsíců od doručení kni-
hovního usnesení o poznámce podle § 6 a do-
končí-li ji v přiměřené lhůtě, kterou mu urči
úřad.
§ 10.
(1) Vlastníku vyvlastněného pozemku pří-
sluší přiměřená náhrada, při jejímž určení bu-
diž dbáno změny v hodnotě zbývajícího pozem-
ku, který zůstal nevyvlastněn.
(2) Při určení náhrady se nehledí na cenu
mimořádné obliby způsobené nahodilými vlast-
nostmi a na hodnotu, které snad vyvlastněný
pozemek nabude provedením stavby. Stejně
nebudiž hleděno na poměry, o nichž je pa-
trná, že byly způsobeny v úmyslu, aby jich
bylo použito jako důvodu žádosti za zvýšení
náhrady.
(3) Náhradu lze také dáti v pozemcích stej-
né hodnoty.
§ 11.
(1) Neprokáže-li vlastník pozemku, že oso-
by, kterým plynou práva z knihovních zápisů,
souhlasí, aby (náhrada byla vyplacena přímo
jemu, složí ji vyvlastnitel u knihovního soudu,
který ji rozvrhne v nesporném řízení podle
zásad exekučního řádu (zákona). Zmíněný
průkaz je vlastník pozemku povinen podati lis-
tinou, opatřenou ověřeným podpisem oprávně-
ného, nebo listinou veřejnou.
(2) Z náhrady budiž uložena částka 30%
v soudní úschovu jako jistota za část dávky
z majetku a z přírůstku na majetku původního
vlastníka, připadající na vyvlastněný pozemek,
podle § 62 zákona ze dne 8. dubna 1920, č.
309 Sb. z, a n., o dávce z majetku a dávce
z přírůstku na majetku, leč by byl podán prů-
5
kaz, že předepsaná dávka byla úplně zapra-
vena. Složením přestává ručení podle uvede-
ného paragrafu. Složená částka může bytí
uvolněna jen na průkaz, že předepsaná dávka
byla úplně zapravena.
§ 12.
(1) Jakmile vyvlastňovací výměr nabude
právní moci a náhrada bude zaplacena nebo
náhrada nebo prozatímní jistota složena u kni-
hovního soudu, odevzdá úřad vyvlastněný
pozemek v držení vyvlastniteli.
(2) Do knih jest na vyvlastnitelův návrh
vložiti vlastnické právo a zároveň z úřední
moci poznamenati omezení vlastnického práva
reálním břemenem ve prospěch státu provésti
stavbu podle § 13, odst. 1 a zákazem zcizení po-
dle § 13, odst. 2.
§ 13.
(1) Vyvlastnitel nebo jeho právní nástupce
je povinen dokončiti stavbu, pro kterou byl po-
zemek vyvlastněn, v přiměřené lhůtě, stano-
vené okresním úřadem.
(2) Vyvlastněné pozemky nezastavěné mohou
býti se svolením zemského úřadu zcizeny jen
tenkráte, odmítne-li původní vlastník převzíti
je zpět do patnácti dnů za původní náhradu.
Prodávají-li nezastavěné vyvlastněné pozemky
obecně prospěšná stavební sdružení svým čle-
nům nebo obce komukoli pro stavbu ve lhůtě,
určené vyvlastňovacím výměrem, nemusí jich
nabídnouti původnímu vlastníku.
(3) Převod pozemku do vlastnictví původní-
ho vlastníka jest osvobozen od převodního po-
platku a od dávky z přírůstku hodnoty nemo-
vitostí.
§ 14.
Nedokončí-li vyvlastnitel ve lhůtě stano-
vené okresním úřadem stavbu, pro kterou byl
pozemek vyvlastněn, může býti vyvlastňovací
výměr na žádost původního vlastníka pozem-
ku, podanou do třiceti dnů po uplynutí zmíněné
lhůty, zrušen. Původnímu vlastníku pozemku
zůstává vyhrazeno právo domáhati se na vy-
vlastniteli náhrady škody pořadem práva.
§15.
(1) Za začátek stavby jest považovati srov-
nání povrchu staveniště, pokud ho bylo potřebí
ku provádění dalších prací, a nejméně úplné
vykopání sklepů nebo u staveb, u nichž není
6
potřebí sklepy kopati, úplné vykopání základů
v celé půdorysné ploše, nebo nevyzdívají-li se
ani základy ani sklepy, začátek zdění aspoň
v části půdorysu.
(2) Za den dokončeni stavby, t. j. dohoto-
vení stavby ve stavu způsobilém k užívání,
jest považovati den, který je jako takový uve-
den ve vysvědčení stavebního úřadu,
(3) Okresní úřad může dodatečně z vážných
důvodů lhůtu pro začátek stavby nebo její do-
končení přiměřeně prodloužiti.
§ 16.
Náklady vyvlastňovacího řízení nese vy-
vlastnitel. Bylo-li odvolání vlastníka pozemku
zamítnuto, může odvolací úřad uložiti odvola-
teli, aby náklady odvolacího řízení nahradil
buď zcela nebo zčásti.
§17.
Vyvlastňovati pozemky podle této hlavy lze
do 31. prosince 1937.
Hlava II.
O stavebních úlevách.
§18.
Po dobu působnosti této hlavy pozbývají
s omezeními podle § 33 účinnosti předpisy
všech stavebních řádů (statutů), pokud jsou
nahrazeny ustanoveními této hlavy, aniž je
tím dotčena povinnost stavebních úřadů hájiti
v mezích předpisů stavebních řádů (statutů)
veřejné zájmy.
§19.
(1) Po dobu účinnosti této hlavy nepůsobí
§ 106, pokud se týká zřizování nových obyt-
ných budov, ležících zcela mimo obvod obce, a
staveb nad propůjčenými důlními měrami, pak
§ 25, odst. 2 a § 102, odst. 7, stavebního řádu
pro Slezsko ze dme 2. června 1883, č. 26 slez.
z. z.
(2) Stavebním úřadem pro řízení a rozho-
dování o stavbách nad propůjčenými důlními
měrami jest i v území, pro které platí zákon
č. 26/1883 slez. z. z., obec. Ke každé stavební
komisi o stavbě nad propůjčenými důlními mě-
rami musí býti zváni mimo ostatní zájemce
také majitel těchto měr, zástupce revírního
báňského úřadu a, nemá-li obec svého technic-
7
kého úředníka, kvalifikovaného jako inženýra
pro architekturu a pozemní stavby nebo sta-
vitele, technik příslušného okresního úřadu.
(3) Ustanovení odstavce 2 jest užíti na
všechny stavby nad propůjčenými důlními mě-
rami, vyjímajíc stavby státní a zemské (§ 102,
odst. 1 zák. č. 26/1883 slez. z. z. ).
§20.
Ti, kdož hodlají žádati za vyvlastnění po-
zemku podle hlavy I, mají právo ucházeti se
o to, aby s podmínkou, že pozemek bude pravo-
platně vyvlastněn, bylo jim dáno povoleni
k parcelaci nebo aby byly stanoveny stavební
čára a úroveň, aniž musí prokazovati svolení
vlastníka pozemku. Vlastník má v řízení před
úřady povolanými k rozhodování podle staveb-
ních řádů (statutů) postavení strany.
§21.
Na pozemcích, jež nebyly pojaty do poloho-
vých (upravovacích) plánů, a v obcích, které
si neopatřily takových plánů, lze stavěti,
byly-li pozemky buď pravoplatně parcelovány
anebo byly-li pro ně, pokud jsou i jinak způ-
sobilé k zastavění, pravoplatně stanoveny sta-
vební čára a úroveň, a dá-li se pro stavby takto
vznikající dosíci v souvislosti se zastavěnými
čtvrtěmi snadné, nepříliš nákladné a třebas
jen prozatímní komunikace, jejíž udržovací
náklady nebudou požadovány od obce, nýbrž
budou jinak zabezpečeny.
§22.
(1) O žádostech za stavební povolení budiž
rozhodnuto stavebními úřady nejdéle do pat-
nácti dnů. Nestane-li se tak, provede řízení
na žádost strany a na náklad obce zemský
úřad, který rozhodne ve stejné lhůtě s ko-
nečnou platností.
(2) Stížnosti pří stavbách povolovaných po-
dle této hlavy jest podati u stavebního úřadu
nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí.
Stavební úřad je povinen předložiti do patnácti
dnů podanou stížnost zemskému úřadu, který
o ní rozhodne v patnácti dnech po jejím před-
ložení.
§23.
Do tří dnů po doručení stavebního povolení
jest stavební úřad povinen vytýčiti stavební
čáru a určiti úroveň nebo vydati stavebníku
k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se stavba
8
uličních čar nebo silnice. Jinak může tak
učiniti na nebezpečí a náklad obce stavebník,
přibrav oprávněného technického znalce.
§24.
Za konstruktivní provedení, bezpečnou oby-
vatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před
úřady osoba provádějící stavbu, zodpovědná
podle platných stavebních řádů (statutů).
§25.
(1) Stabilita stavebního projektu předlože-
ného k úřednímu schválení za účelem povolení
stavby budiž doložena řádnými výpočty podle
předpisů o přípustném zatížení konstrukcí sta-
vebních a dovoleném namáhání hmot.
(2) V podkrovních bytech dovoluje se zatí-
žení podlahy pouze 150 kg na 1 m2 a užití
vazných trámů jako stropnic, při čemž musí
býti účelně a vhodně bráněno šíření požáru.
§26.
Každý dům budiž stavebním celkem pro
sebe s vlastními štítovými zdmi. Při současné
stavbě sousedních domů může stavební úřad
dovoliti štítové zdi 15 cm silné.
§27.
(1) Volba stavebních hmot jest ponechána
volnému uvážení stavebníkově, nesmí však
býti na újmu trvanlivosti, uživatelnosti a
vzhledu budovy i jejího okolí. Jako hlavního
staviva lze použíti i dřeva. Dřevěné stavby,
zřizované v místech, ve kterých předpisy sta-
vebních řádů (statutů) takových staveb nedo-
volují, musí býti zabezpečeny stavebně nebo
osvědčenou impregnací dřeva a pod. proti
snadnému vzplanutí. Krytí slámou při sou-
vislých stavbách není dovoleno.
(2) Stavební úřad může žádati průkaz
o vhodnosti zamýšlených stavebních hmot.
§28.
(1) Obytné domy mohou býti povoleny o pěti
patrech, ač není-li to závadné z ohledů veřej-
ných nebo pravoplatné zastavovací podmínky
jinak neustanovují.
(2) Nad nejvyšším přípustným patrem
může býti zřízeno další patro pouze s ústupem
k výšce v poměru nejméně dvě ke třem tak,
aby ideální plocha střechy nad nejvyšším pří-
pustným patrem nebyla porušena nebo převý-
9
šena, pokud ovšem zřízeni tohoto ustupujícího
patra není závadné z ohledů veřejných nebo
pravoplatné zastavovací podmínky jinak ne-
ustanovují. Zříditi ustupující patro nad pátým
patrem možno jen tehdy, bude-li postaráno
o snadné dosažení vyšších pater nejen nále-
žitým schodištěm, nýbrž i osobním a náklad-
ním výtahem.
(3) Pokud stavební řády (statuty) omezují
výšku obytných domů jiným způsobem než
přípustným počtem pater, zůstávají taková
ustanovení nezkráceně v platnosti.
§29.
Světlou výšku lze snížiti v obytných domech
pro místnosti obytné a pracovní v patrech až
na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.
§30.
(1) Při nástavbách smějí býti schody v nej-
vyšších dvou patrech široké 1 m 10 cm.
(2) V rodinných domcích netřeba zřizovati
schodiště i chodby ohnivzdorné a uzavřené;
jejich šířky i výšky mohou se uchylovati od
předpisů stavebních řádů (statutů).
§31.
(1) Klosety jest přípustno zřizovati v kou-
pelnách, jsou-li tyto přístupné z předsíně a
přímo větratelné.
(2) V místech, kde není veřejné kanalisace
nebo kde tato není provedena až ke staveništi,
jest dovoleno užíti dočasně soustavy žumpové.
§32.
Zřizováni dlážděných dvorů jest na staveb-
níkovu žádost odročiti na dobu pozdější.
§33.
(1) Ustanovení §§ 22 až 32 se vztahují jen
na stavby obytných domů, pro které se sta-
vebník dožaduje úlev podle těchto ustanovení.
(2) Na stavby obytných domů, prováděné
s podporou podle hlavy IV, jest vždy užíti usta-
novení §§ 22 a 23. Ke stavební komisi o nich
musí obec, nemá-li sama technického úředníka,
kvalifikovaného jako inženýra pro architek-
turu a pozemní stavby nebo stavitele, zváti
jako stavebního znalce inženýra pro architek-
turu a pozemní stavby nebo stavitele nebo
10
zednického mistra, byl-li by sám oprávněn
stavbu prováděti.
(3) Pro jiné stavby než stavby uvedené
v odstavcích 1 a 2 zůstávají v platnosti před-
pisy stavebních řádů (statutů).
§34.
O stavbách, stížnostech a stavebních věcech
prováděných a posuzovaných podle tohoto zá-
kona rozhodují zemské úřady jako konečná a
výlučná instance odvolací. Těmto úřadům ná-
leží, aby v mezích stavebních řádů (statutů)
hájily veřejné zájmy.
§35.
Ustanovení této hlavy pozbudou účinnosti
dnem 31. prosince 1937.
Hlava III.
O daňových a poplatkových úlevách.
§36.
(1) Stavbám dokončeným v roce 1937 pří-
sluší dočasné osvobození od domovní daně a
přirážek
1. na dobu 12 let, jde-li o stavby uvedené
v § 134 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76
Sb. z. a n., o přímých daních;
2. na dobu 24 let, jde-li o stavby domů s ma-
lými byty a malými provozovnami podle § 136
téhož zákona.
(2) Pro stavby dokončené v roce 1938 zkra-
cuje se doba dočasného osvobození od domovní
daně a přirážek podle odstavce 1 o jeden rok.
§37.
První úplatný převod domů s malými byty
a malými provozovnami podle § 136 zák.
č. 76/ 1927 Sb. z. a n., dokončených v letech
1937 a 1938, spolu s pozemky, tvořícími jejich
nádvoří, jest osvobozen od převodního po-
platku, byla-li sjednána smlouva o převodu do
tří let po dokončení stavby.
§38.
(1) Převádějí-li se stavby, na něž se vztahuje
osvobození podle § 37, společně se stavbami,
na něž se toto osvobození nevztahuje, platí
toto:
11
1. jsou-li všechny stavby podrobeny jen čin-
žovní dani, vyšetří se hodnota staveb, na něž
se osvobození vztahuje, tak, že se hodnota
všech převedených staveb rozdělí podle po-
měru celoroční, třebas nesplatné činžovní daně,
připadající jednak na stavby, na něž se osvo-
bození vztahuje, jednak na stavby ostatní;
2. jsou-li všechny stavby podrobeny jen
třídní dani nebo dani činžovní a třídní, vyšetří
se hodnota staveb, na něž se osvobození vzta-
huje, způsobem uvedeným pod č. 1, při tom se
však za základ položí sazby třídní daně, které
připadají na tyto stavby podle katastru;
3. nelze-li ustanovení č. 1 a 2 použíti, vy-
šetří se hodnota staveb, na něž se osvobození
vztahuje, soudním odhadem, jejž jest povinen
dáti na své útraty provésti poplatník, nedo-
hodne-li se dříve s finanční správou o hodnotě;
4. ustanovení č. 1 až 3 platí bez zřetele
k tomu, zda a jak byla hodnota staveb spo-
lečně převedených mezi smluvními stranami
rozdělena.
(2) Ustanovení odstavce 1, č. 3 a 4 platí
obdobně i tenkráte, převádějí-li se stavby, na
něž se osvobození vztahuje, společně s jinými
nemovitostmi, které nejsou stavbami.
Hlava IV.
O státní záruce.
§ 39.
(1) Podle této hlavy může býti udělena
státní záruka v obcích, ve kterých je nedo-
statek bytů,
1. na stavbu domů, vyhovujících podmínkám
§ 136 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n., u nichž
z úhrnu obyvatelných podlahových ploch a
podlahových ploch místností věnovaných ob-
chodním, živnostenským nebo jiným účelům
připadá aspoň polovina na byty s podlahovou
plochou obytných místností včetně kuchyně
nejvýše 40 m2;
2. na stavbu ozdravoven;
3. na úpravu neobytných budov k účelům
obytným, zřídí-li se úpravou nejvýše dva byty
s podlahovou plochou obytných místností
včetně kuchyně nejvýše 40 m2;
4. na úpravu obytných domů poškozených
živelní pohromou.
(2) V plánech pro stavby uvedené v odstavci
1, č. 1 a 2 budiž použito úlev podle §§ 25 až 32,
12
pokud je to účelné a úsporné; při tom budiž
hleděno na to, aby stavby vyhovovaly zdra-
votním požadavkům, zejména aby všechny
místnosti obytné i vedlejší byly přímo osvět-
lené a přímo větratelné a aby žádný z bytů
neměl podlahu pod úrovní přilehlého terénu.
§40.
(1) Státní záruku lze uděliti
1. na stavby uvedené v § 39, odst. 1, č. 1
právnickým osobám veřejného práva a obecně
prospěšným stavebním sdružením bez ohledu,
jde-li o rodinné domky či nájemní domy, svo-
bodárny nebo noclehárny, a jiným osobám,
jen jde-li o rodinné domky nebo nájemní
domy;
2. na stavby uvedené v § 39, odst. 1, č. 2
právnickým osobám veřejného práva a obecně
prospěšným stavebním sdružením;
3. na úpravy uvedené v § 39, odst. 1, č. 3
jen přídělcům zemědělské půdy;
4. na úpravy uvedené v § 39, odst. 1, č. 4
nezámožným osobám.
(2) Na udělení statni záruky nemá nikdo
právního nároku.
§41.
(1) Se státní zárukou na stavbu rodinného
domku může býti udělena podpora také na
stavbu nutných hospodářských budov, staví-li
se domek pro drobného zemědělce, nebo na
stavbu nutné malé provozovny, staví-li se do-
mek pro drobného živnostníka.
(2) Státní záruku lze uděliti i na stavby
zřízené podle stavebního práva.
§42.
(1) Státní záruka záleží v tom, že stát, za-
stoupený ministerstvem sociální péče, zaručí
se věřiteli za zápůjčku, a to za zúročení, úmor
a vedlejší platy a za splacení zaručené zá-
půjčky s příslušenstvím, jak jest stanoveno
v dlužním úpise o ní sepsaném, bera na sebe
závazek, že
1. zaplatí nedostávající se částku i s úroky
z prodlení až do skutečného zaplacení a jinými
náklady spojenými s vymáháním, nesplní-li
dlužník, ač byl soudně nebo doporučeným do-
pisem mimosoudně upomenut, povinností ulo-
žených mu dlužním úpisem;
2. zaplatí schodek i s úroky z prodlení až
do skutečného zaplacení a jinými náklady spo-
18
jenými s vymáháním, bude-li dům vzat do
vnucené správy, a nestačí-li jeho výnos, aby
byly uhrazeny závazky převzaté dlužníkem
podle dlužního úpisu;
3. zaplatí tu část zaručené zápůjčky
i s úroky z prodlení až do dne skutečného
zaplacení a jinými vedlejšími platy, která vy-
jde na prázdno při rozvrhu nejvyššího podání,
bude-li dům prodán nucenou dražbou a ne-
vydraží-li ho věřitel zaručené zápůjčky, leč by
byl poskytl i předcházející nezaručenou zá-
půjčku.
(2) Závazek státu podle odstavce 1, č. 1
nastane uplynutím třicátého dne, počítajíc
ode dne, kdy věřitel oznámil ministerstvu so-
ciální péče dlužníkovo prodlení. Jestliže vě-
řitel neoznámí ministerstvu sociální péče dluž-,
níkovo prodlení do šesti měsíců nebo po-
skytne-li beze svolení ministerstva sociální
péče dlužníkovi k zaplacení úroků, úmoru a
vedlejších platů lhůtu delší šesti měsíců, počí-
taje ode dne splatnosti, zaniká závazek státu
podle odstavce 1, č. 1, pokud jde o tyto splatné
lhůty.
(3) Zaručené zápůjčky mají sirotčí jistotu.
§43.
(1) Státní záruka může býti převzata i za
stavební úvěr.
(2) Byl-li zaručen stavební úvěr v mezích
prvé hypotéky, zaniká státní záruka udělením
obývacího povolení.
§ 44.
(1) Zaručená zápůjčka smí činiti,
1. jde-li o stavbu nájemního domu, svobo-
dárny, noclehárny a ozdravovny právnických
osob veřejného práva a obecně prospěšných
stavebních sdružení nebo nájemního domu
majitelů zemědělských a lesních podniků,
staví-li byty pro své zemědělské a lesní děl-
níky, nejvýše 50% a s připočtením zápůjčky
v pořadí předcházející nejvýše 90% staveb-
ního nákladu;
2. jde-li o stavbu nájemního domu jiných
osob než uvedených pod č. 1, nebo rodinného
domku vůbec, nebo jde-li o úpravy uvedené
v § 39, odst. 1, č. 3 a 4 nejvýše 40% a s při-
počtením zápůjčky v pořadí předcházející nej-
výše 75% stavebního nákladu.
(2) Zaručená zápůjčka musí býti na nemo-
vitosti, na kterou byla státní záruka udělena,
zajištěna zástavním právem, a to pravidelně
14
v druhém knihovním pořadí; u obce může býti
upuštěno od hypotekárního zajištění.
(3) Převzetí státní záruky se poznamená
při zaručené zápůjčce v pozemkové knize.
§ 45.
Byla-li udělena státní záruka na stavbu ná-
jemního domu, svobodárny, noclehárny a
ozdravovny právnických osob veřejného práva
a obecně prospěšných stavebních sdružení,
jsou od poplatků osvobozeny
1. dluhopisy (úvěrní smlouvy) a knihovní
zápisy, týkající se zaručené zápůjčky, jakož
i zápůjčky na provedení stavby, která před-
chází v přípustné výměře zápůjčku zaru-
čenou;
2. dluhopisy (úvěrní smlouvy) a knihovní
zápisy týkající se stavebního úvěru poskyt-
nutého do výše 90% součtu zápůjček uvede-
ných pod č. 1;
3. kvitance o úplném nebo částečném za-
placení zápůjček od poplatků osvobozených.
§ 46.
(1) Záruka státu může býti převzata za zá-
půjčky do úhrnné částky 300, 000. 000 Kč.
(2) V případech uvedených v § 2 vládního
nařízení ze dne 13. července 1934, č. 160 Sb.
z. a n., o bytovém hospodářství obcí a obecně
prospěšných stavebních sdružení přejímá se
za zvýšené částky zaručených zápůjček státní
záruka podle zákona ze dne 10. dubna 1930,
č. 45 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.
§ 47.
Právní poměry mezi státem a stavebníkem
nebo pozdějším nabyvatelem domu, založené
udělením státní záruky, nejsou občanskými
právními věcmi a jsou tudíž spory mezi stá-
tem a vlastníky domů, vystavěných se státní
zárukou, vyloučeny z pořadu práva.
§ 48.
(1) Vlastník domu je povinen nahraditi
státu všechny platy, které stát učinil za něho
z důvodu záruky.
(2) Je-li náhrada zcela nebo z části nedo-
bytná, může ji ministerstvo sociální péče v do-
hodě s ministerstvem financí odepsati. Ná-
hradu možno považovati za nedobytnou, je-li
zřejmo, že provedení exekuce musilo by zů-
stati bezvýsledným, poněvadž není exekučních