Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 2. zasedání.

315.

Odpovědi:

I. vlády na interp. posl. Bergmanna o dovolené státních zaměstnanců (tisk 119/XI),

II. min. vnitra na interp. posl. Šaláta ve věci příspěvku báňsko-bystřického okresu k udržování
zemských cest (tisk 185/VI),

III. min. financí na interp. posl. dr. Goldsteina ve věci likvidování pohledávek Československým
zúčtovacím ústavem, úřadovnou v Bratislavě (tisk 258/V),

IV. min. národní obrany na interp. posl. Vodičky a Synka o protidemokratickém postupu vojen-
ských velitelství v Kutné Hoře a v Košicích (tisk 210/VIII),

V. min. vnitra na interp. posl. dra Neuwirtha, Maye a Knöchela, že okresní úřad českolipský
nedodržuje ustanovení jazykového nařízení (tisk 133/II).

315/I.

Odpověď

vlády
na interpelaci poslance H. Bergmanna

o dovolené státních zaměstnanců
(tisk 119/XI).

Zákon ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb. z. a n.
upravuje pracovní poměry soukromých úředníků,
obchodních pomocníků a jiných soukromých za-
městnanců v podobném postavení. Tyto pracovní
poměry jsou již svou povahou naprosto odlišné
od služebního poměru státních zaměstnanců.

Úkoly státního zaměstnanectva, jeho postavení
a poslání ve veřejné administrativě a ovšem i hos-
podářské a sociální zabezpečení, jež státním za-
městnancům i jejich rodinám poskytuje přímo
stát jako zaměstnavatel podle příslušných zákonů
a nařízení, vtiskují služebnímu poměru státního
zaměstnance zvláštní ráz, který odlišuje státního
zaměstnance od zaměstnance ve službách soukro-
mého zaměstnavatele.

Výhodám, jichž na jedné straně požívají státní
zaměstnanci u srovnání se zaměstnanci soukro-
mými, a zvláštnímu postavení státních zaměst-
nanců přirozeně zase na druhé straně odpovídají
určité povinnosti těchto zaměstnanců vůči státu
jako zaměstnavateli, vyplývající z potřeb státu
a zájmů služebních.

Toho si byl zřejmě vědom i zákonodárce, když
upravuje zákonem č. 154/1934 Sb. z. a n. pra-
covní poměry zaměstnanců v soukromých služ-
bách, výslovně z této úpravy vyloučil převážnou
většinu státních i jiných veřejných zaměstnanců
(§ 2 cit. zákona). Nelze proto říci, že by bylo
v intencích uvedeného zákona, aby v příčině dovo-
lených na zotavenou státních zaměstnanců bylo
postupováno způsobem, jakým otázku dovolených
na zotavenou vyřešil cit. zákon č. 154/1934 Sb. z.
a n. pro soukromé zaměstnance.

V Praze dne 24. února 1936.

Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.

315/II.

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci poslance Antona Šaláta

ve věci příspěvku báňsko-bystřického

okresu k udržování zemských cest

(tisk 185/VI).

Správa a financování veřejných komunikací
budou jednotně upraveny zákonem o veřejných sil-
nicích a cestách.

2

V projednávané osnově tohoto zákona je řešena
přeměna vicinálních silnic na silnice okresní a je
i na to pamatováno, aby silnice zemské, jež
pozbyly dopravního významu pro zemi, mohly býti
přeřaděny do sítě silnic okresních.

Projednávání osnovy tohoto zákona již značně
pokročilo a lze očekávati, že bude letos dokončeno.

Za dosavadního stavu věcí přísluší však ještě
zemi Slovenské, aby věnovala vysoké částky na
udržování a výstavbu četných zemských komuni-
kací, a je zemská autonomní správa nucena,
opírajíc se o pravomoc, danou ustanovením § 33
organisačního zákona, žádati, aby zúčastněné
okresy přiměřeně přispívaly k udržovacím nákla-
dům na zemské silnice místního významu, ježto
jde o zařízení, jež ve smyslu cit. zákonného před-
pisu jsou výlučně nebo částečně jednotlivým okre-
sům na prospěch.

Zemský výbor, jenž se ve schůzi, konané dne
19. září 1935, jednohlasně usnesl, aby určité okresy
přispívaly na udržování některých zemských silnic
konkrétními částkami, ani plně nevyužil svého
práva podle cit. ustanovení organisačního zákona,
nýbrž, uváživ bedlivě finanční únosnost jednotli-
vých okresů, upravil podle ní příměreně výši po-
žadovaných příspěvků.

Při stanovení příspěvku pro báňsko-bystřický
okres k udržovacím nákladům zemské silnice
Báňská Bystřice-Lieskovec v km 0. 00-18. 00 při-
hlížel zemský výbor k tomu, že okres ten v roce
1935 vybíral kromě přirážky k dani činžovní
100%ní přirážku k ostatním přímým daním, takže
nevyčerpal přirážkového limitu, a že tudíž může
zvýšením přirážkové sazby o 16% u státních pří-
mých daní (mimo daň činžovní) požadovaný pří-
spěvek uhraditi, aniž lze tvrditi, že by byl pří-
spěvky na udržování zemských silnic přespříliš
zatížen.

V Praze dne 19. února 1936.

Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.

315/III.

Odpověď

ministra financí
na interpelaci poslance dr. Angelo Goldsteina

ve věci likvidování pohledávek českosloven-
ským zúčtovacím ústavem, úřadovnou
v Bratislavě (tisk 258/V).

Vyrovnáváni soukromoprávních dluhů a pohle-
dávek ve starých korunách rakouských a uher-
ských mezi dlužníky a věřiteli Československými
a maďarskými bylo upraveno úmluvou mezi Čes-
koslovenskou republikou a královstvím Maďar-
ským ze dne 26. května 1928, která vsak byla
ratifikována teprve 8. května 1830, uveřejněna

dne 17. května 1930 s 6. 55 Sb. z. a. n. a nabyla
účinnosti zároveň s prováděcím zákonem č. 51
ai 1930 Sb. z. a n. dne 23. května 1930. Prováděcí
vládni nařízení ze dne 11. září 1930 bylo vyhlá-
šeno dne 18. září 1980 a č. 128 Sb. z. a n.

Teprve vyhlášením vdech těchto právních před-
pisů v roce 1930 byl zjednán právní podklad pro
zjišťování a vymáhání dluhů a pohledávek podle
čl. 13 cit. úmluvy, pro než zřízena byla v Brati-
slavě zvláštní úřadovna Československého zúčto-
vacího ústavu. Tato úřadovna ustavila se sice již
roku 1928, ale až do uveřejnění úmluvy mohla se
činnost její obmeziti pouze na přípravné práce,
vyplývající ze soupisu řečených dluhů a pohle-
dávek.

Ku provádění pomocných práci (vyšetřování,
korespondence a pod. ) sjednal dne 30. září 1929
Čs. zúčtovací ústav v Praze za součinnosti mi-
nisterstva financi se ,,Svazem slovenských bank"
a ,,Jednotou peňažných ústavov na Slovensku a
v Podkarpatskej Rusi" úmluvu, kterou zřízena
byla u úřadovny zúčtovacího ústavu v Bratislavě
,,Společná kancelář svazových bank a peněžních
ústavů". ,,Svaz" a ,,Jednota" však již v roce 1931
požádaly za rozvázáni teto úmluvy a tak i čin-
nost této kanceláře přenesena byla dnem 1. ledna
1932 zcela na úřadovnu Československého zúčto-
vacího ústavu v Bratislavě.

Úkol úřadovny není nijak malý, jak je patrno
z těchto dat:

Do 27. ledna 1936 došlo úřadovny českosloven-
ských přihlášek dluhových 26. 270; z nich bylo
odloženo (protože nešlo o dluhy náležející do ří-
zení) 2300; platební příkazy vydány byly v 21. 800
případech, takže zbývá vydati platební příkazy
dlužníkům československým již jen ve 2170 pří-
padech.

Československých přihlášek věřitelských došlo
úřadovny do 27. ledna 1936 celkem 44. 563; z nich
bylo odloženo 10. 500 a v 21. 766 případech pohle-
dávky byly již přesně zjištěny; maďarské zúčto-
vací místo vydalo také příslušným maďarským
dlužníkům po dohodě s úřadovnou Českosloven-
ského zúčtovacího ústavu v Bratislavě platební
příkazy. Zbývá tedy ještě 12. 298 případů, kde jak
právní podklad, tak i trváni dluhu nutno ještě
zjistiti, což však není možno bez vyjádřeni ma-
ďarského zúčtovacího místa, které koná příslušná
šetření v bydlišti dlužníkově. Jakmile také v těch-
to případech maďarské zúčtovací místo řízení
skončí, budou případy ty vyřízeny též úřadovnou
v Bratislavě.

Zjišťováni pohledávek a vymáháni dluhů vy-
žaduje zpravidla spolupůsobeni jiných úřadů a
velmi obsáhlé korespondence, zvláště s maďar-
ským zúčtovacím místem; nelze také pomíjeti, že
nutno při tom řešiti často velmi spletité otázky
právní, což vše vyžaduje delšího času.

Teprve až budou zjištěny dluhy a pohledávky,
jak předpisuje shora zmíněný čl. 13 úmluvy a
až budou dluhy splaceny, bude moci Českoslo-
venský zúčtovací ústav přikročiti k sestaveni roz-
vahy příjmů a vydáni podle § 1 vládního nařízení
č. 128/1930 Sb. z. a n. a ke stanovení podílu
československých věřitelů.

Věřitelům, kteří o to požádají zvláštní odůvod-
něnou žádostí, poskytuje však úřadovna již nyní
zálohy na jejich pohledávky, a to až do 10% po-
hledávky. Záloh takových bylo do 27. ledna 1936
poskytnuto úhrnem Kč 4, 038. 232.

3

Ministerstvo financi dohlíží svým zástupcem
v poradním sboru Československého zúčtovacího
ústavu, výboru pro zúčtování řízení s Maďarskem,
na postup prací zúčtovacího ústavu a vynakládá
veškeré úsilí, aby řízení prováděno bylo co nej-
rychleji; dosud nebylo důvodu, aby ministerstvo
financí ze své moci dohlédací vytklo úřadovně
liknavost, ježto podle výkazů o stavu zúčtova-
cího řízeni, které úřadovna pravidelně po schů-
zích poradního sboru ministerstvu financi před-
kládá, pracuje úřadovna se vším možným urych-
lením. Podle poslední zprávy zástupce minister-
stva financí ve výboru poradního sboru v Brati-
tislavě práce úřadovny v roce 1936 vyvrcholí a
budou proto přibráni ještě 2 účetní úředníci, aby
práce neuvízla.

Zkušenosti, jichž bylo získáno při zúčtovacím
řízeni s Rakouskem, přispívají k tomu, že řízeni
s Maďarskem postupuje dokonce daleko rychleji
než řízení s Rakouskem, které teprve letošního
roku bude právně skončeno; úřadovna pražská
pro zúčtovací řízení s Rakouskem byla zřízena
již vládním nařízením ze dne 7. srpna 1922, č.
264 Sb. z. a n., vyhlášeným dne 15. záři 1922, a
právní podklad pro řízení zjednán byl úmluvou
ze dne 18. června 1924, uveřejněnou dne 11. květ-
na 1926 s č. 60 Sb. z. a n.

V Praze dne 18. února 1936.

Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.

315/IV.

Odpověď

ministra národní obrany
na interpelaci poslance Vodičky a Synka

o protidemokratickém postupu vojenských

velitelství v Kutné Hoře a v Košicích

(tisk 210/VIII).

Policejní úřad v Kutné Hoře zakázal civilnímu
občanstvu procházeti se v Kollárově třídě mimo
chodník, t. j, v jízdní dráze. K tomuto policejnímu
opatření došlo z důvodů bezpečnostních, jelikož
v úzké ulici při živé frekvenci byla doprava zdržo-
vána a i život chodců byl v nebezpečí.

Avšak vojíni místní posádky i potom přeplňovali
jízdní dráhu a znemožňovali frekvenci, poněvadž
úzké chodníky nestačily pro všechny promenující.

Aby se předešlo výtce policejního úřadu, vydalo
velitelství telegrafního praporu 1 zákaz v inter-
pelaci uvedený.

Jest zřejmo, že k zákazu došlo toliko z naléha-
vých bezpečnostních důvodů a že v něm nelze
spatřovati žádný protidemokratický postup vojen-
ské správy, ani činiti dedukce, které interpelace
z tohoto případu mylné vyvozuje.

V Košicích byl podobný zákrok vydán již v roce
1933. Nyní byl následkem změněných poměrů
zrušen.

V Praze, dne 18. února 1936.

Ministr národní obrany:
Machník v. r.

315/V (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců dr H. Neuwirtha,
F. Maye a G. Knöchela,

že okresní úřad českolipský nedodržuje

ustanovení jazykového nařízení

(tisk 133/II).

Podle platných právních norem a judikatury
nejvyššího správního soudu nemá veřejná korpo-
race - neyystupuje-li jako strana - nároku, aby
úřední dopisy byly jí dodávány také v jejím men-
šinovém jazyku. Funkcionář okresní nemocenské
pojišťovny v české Lípě, který u okresního úřadu
intervenoval, byl na tento právní stav upozorněn
a bylo mu zároveň sděleno, že pojišťovna může
otázku korespondence přivésti na pořad instanč-
ního rozhodování podle § 7 jazykového zákona,
má-li za to, že její jazykové právo se porušuje.
Tvrzení, že postup okresního úřadu byl odůvod-
ňován tím, že není vhodného personálu, znalého
jazyka německého, neodpovídá skutečnosti.

Okresní úřad v české Lípě a jiné okresní úřady
mají dostatečný počet zaměstnanců náležitě jazy-
kově způsobilých k řádnému výkonu služby se
zvláštním zřetelem k národnostnímu složení oby-
vatelstva v jejich obvodě. Při přidělování zaměst-
nanců k jednotlivým úřadům nečiní se v souhlase
s §em 128 ústavní listiny rozdílu mezi zaměstnanci
různých národností. V okresech, které má inter-
pelace na mysli, jsou ustanovováni i úředníci
německé národnosti, avšak není právního podkladu
pro přednostní jejich ustanovení nebo pro jejich
ustanovení podle určitého klice.

V Praze, dne 20. února 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.

Překlad ad 315/V.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation der Abgeordneten
Dr. H. Neuwirth, F. May und G. Knöchel,

4

betreffend Nichteinhaltung der Bestim-
mungen der Sprachverordnung durch das
Bezirksamt in Böhmisch Leipa
(Druck 133/II).

Nach den geltenden Rechtsnormen und der
Judikatur des Obersten Verwaltungsgerichtes hat
eine öffentliche Korporation - wenn sie nicht
als Partei auftritt - keinen Anspruch darauf,
daß ihr amtliche Schriftstücke auch in ihrer
Minderheitssprache zugestellt werden. Der Funk-
tionär der Bezirkskrankenkasse in Böhmisch
Leipa, welcher bei der Bezirksbehörde interve-
nierte, wurde auf diesen Rechtsstand aufmerksam
gemacht und es wurde ihm gleichzeitig mitgeteilt,
daß die Versicherungsanstalt in der Frage der
Korrespondenz den Weg der instanzenmäßigen
Entscheidung gemäß § 7 des Sprachengesetzes be-
schreiten könne, wenn sie der Meinung ist, daß
ihr Sprachenrecht verletzt werde. Die Behaup-
tung, das Vorgehen der Bezirksbehörde sei damit
begründet worden, daß es an geeignetem, der

deutschen Sprache kundigen Personal mangle,
entspricht nicht der Tatsache.

Die Bezirksbehörde in Böhmisch Leipa und die
anderen Bezirksbehörden besitzen eine hinrei-
chende Zahl von sprachlich gehörig befähigten
Bediensteten zur ordentlichen Ausübung des
Dienstes mit besonderer Rücksichtnahme auf die
nationale Zusammensetzung der Bevölkerung
ihrer Sprengel. Bei der Zuteilung von Bedienste-
ten zu den einzelnen Ämtern wird in Überein-
stimmung mit § 128 der Verfassungsurkunde kein
Unterschied zwischen den Bediensteten der ver-
schiedenen Nationalitäten gemacht. In den Bezir-
ken, welche die Interpellation im Auge hat, sind
auch Beamte deutscher Nationalität angestellt,
indessen gibt es keine Rechtsgrundlage für ihre
bevorzugte Anstellung oder für ihre Bestellung
nach einem bestimmten Schlüssel.

Prag, am 20. Februar 1936.

Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.

Státní tiskárna v Praze. - 1251-36.