Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 2. zasedání.
305.
Interpelace:
I. posl. Hlinku min. vnútra vo věci přednášky JUDr. Jaroslava Mezníka, viceprezidenta Pod-
karpatskej Rusi na vedeckej diskusii dňa 10. januára t. r. v Bratislavě,
II. posl. Wollnera, E. Köhlera a dr. Neuwirtha min. vnitra, že se komisař podbořanského
okresního úřadu JUC Václav Šauer při veřejné schůzi sudetskoněmecké strany, která se
konala dne 6. února 1936 v Podbořanech, zachoval svévolně a proti zákonu a že nezá-
konitě zakázal tuto schůzi,
III. posl. Jarossa min. školstva a nár. osvěty o vyučovacom jazyku na ľudovej škole v obci
Širáky,
IV. posl. Krosnáře min. spravedlnosti o hrubém zacházení s politickým vyšetřovancem Bedři-
chem Šťastným dozorcem vězňů Marečkem ve Slaném,
V. posl. Vallo, Zupky a Kosíka min. železnic pre nešťastie, ktoré sa stalo dňa 13. februára
1936 pri dobyvaniu strku pre stavbu dráhy Žilina-Hornia Štubňa, ktoré si vyžiadalo život
jednoho robotníka a dvoch ťažko zranilo,
VI. posl. Tichého, Lance a Uhlíře min. veřejných prací a min. veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy ve věci hořících
,,hald" v ostravsko-karvínském uhelném revíru,
VII. posl. Krosnáře min. vnitra o nezákonném a libovolném rozpouštění schůzí na slánském
okrese,
VIII. posl. Ježka min. soc. péče ve věci vypsání voleb do nemocenských pojišťoven,
IX. posl. Kneborta min. průmyslu, obchodu a živností, ve věci podpory cizineckého ruchu se
zvláštním zřetelem na firmu Čedok,
X. posl. Jana Sedláčka min. průmyslu, obchodu a živností a min. veřejných prací o konku-
renční činnosti státních hutí, železáren a oceláren v Podbrezové na Slovensku,
XI. posl. Jana Sedláčka min. průmyslu, obchodu a živností a min. veřejných prací v záležitosti
zřízení nového filiálního závodu pro impregnaci dřeva na Slovensku polostátní firmou
,,Sublima" v Březnici,
XII. posl. Jana Sedláčka min. sociální péče, veřejných prací a vnitra v záležitosti technických
příprav k rozvinutí produktivní péče o nezaměstnané a v záležitosti včasného vyúčtování
prací veřejných a pro vybavení technických úřadů dostatečným počtem odborných sil,
XIII. posl. Jana Sedláčka min. vnitra o zdržování soudního projednání obvinění okresního hejt-
mana ve Šternberků přednostou berní správy drem Vaňkem tamtéž,
XIV. posl. dr. Neumana a Richtra min. vnitra ve věci vysokých sazeb pojištění motorových
vozidel,
XV. posl. Tichého a Fialy min. železnic ve věci využití záložních sil na kapitole XII,
XVI. posl. Uhlíře, Tichého, Fr. Langra, Bátkové a Babka min. veřejných prací v záležitosti
úpravy toku řeky Ostravice,
XVII. posl. Uhlíře, Zeminové a Bátkové min. soc. péče o bezodkladné pomoci sociálně trpícím
dětem na okrese valašsko-meziříčském,
XVIII. posl. Mikuláše, dr. Neumana a dr. Klapky min. zemědělství o nesprávném provádění před-
pisů o plemenitbě hospodářských zvířat (skotu),
XIX. posl. Mikuláše, dr. Patejdla a Zeminové min. zemědělství v záležitosti zápůjčky 1, 500. 000 Kč
p. Karlu Černému,
2
XX. posl. Hlinku min. spravedlivosti vo věci politického učinkovania p. dr Silvestra Kročku,
aktívneho okresného sudcu v Ružomberku,
XXI. posl. dr Rašfna a Jana Sedláčka min. financí ve věci oceňování nájemní hodnoty u objektů
užívaných poplatníkem vyměřovacími úřady při ukládání daně činžovní,
XXII. posl. Ježka předsedovi vlády ve věci bezpečnosti státních hranic,
XXIII. posl. dr Domina a Kneborta min. průmyslu, obchodu a živností o náhlém. zproštění pana
Josefa Jaroše funkce předsedy Obchodní a živnostenské komory v Plzni a o chystaných
změnách v předsednictvu Obchodní a živnostenské komory v českých Budějovicích.
305/I.
Interpelácia
poslanca Hlinku
ministrovi vnútra
vo veci prednášky JUDr. Jaroslava Mez-
níka, viceprezidenta Podkarpatskej Rusi
na vedeckej diskusii dňa 10. januára t. r.
v Bratislave.
Dňa 10. januára t. r. svolala Učená spoločnosť
Šafáříkova v Bratislave a Čsl. společnost pro štú-
dium národnostních otázek v Prahe vedeckú dis-
kusiu o tom:
,,Jaké stanovisko zaujíma ústava
RČS k otázce českého úradovaní na Slovensku a
slovenského úradovaní v historických zemích. "
Úvodnú prednášku k diskusii povedal JUDr. Ja-
roslav Mezník, ktorý ako viceprezident Podkarp.
Rusi a býv. šéf prezídia Krajinského úradu slo-
venského v Bratislave niektorými svojimi výrokmi
priamo vyzýval české úradníctvo na Slovensku,
aby úradovalo v svojej materčine, t. j. po česky
a pritom neobyčajne ostro odsúdil pokračovanie
,,šéfov niektorých úradov Slovákov", ktorí vraj
nútili svojich českých úradníkov úradovať po slo-
vensky.
Týmto svojim činom viceprezident JUDr. Ja-
roslav Mezník ako vysoký štátny úradník postavil
sa proti intenciám a pokynom ministerskej rady,
ktorá na svojom zasadnutí dňa 30. júna 1922 vy-
slovila súhlas s návrhom býv. ministerstva s plnou
mocou pre správu Slovenska,
,,aby jednotlivé mi-
nisterstva daly dôrazný pokyn českým úradníkom,
na Slovensku pôsobiacim, aby sa učili a naučili
slovenčine". (Viď výnos Prezídia ministerstva pre
správu Slovenska zo dňa 24. júla 1922, čís. 9122
prez. ) Ďalej stavia sa viceprezident JUDr. Mez-
ník týmto proti intenciám pokynu predsedníctva
ministerskej rady z 20. októbra 1926, čís.
6097/47/2-S, že § 4. zákona zo dňa 29. febr. 1920,
čís. 122 Sb. z. a n. bolo výslovne uložené všetkým
úradom na Slovensku, aby užívajúc jazyka štát-
neho, oficiálneho, úradovaly na Slovensku zpra-
vidla slovensky. " A konečne tým, že viceprezident
JUDr. Mezník radí nedbať na zákonité predpisy
a opätovné usnesenia vlády o užívaní slovenčiny
pri úradovaní na Slovensku, protiví sa predpisu
predsedníctva ministerskej rady zo dňa 18. no-
vembra 1927, čís. 7012/47/2-S-27, a svojim vystu-
povaním hrubo porušil i §§ 21. a 22. Služobnej
pragmatiky úradníckej o úradných povinnostiach
št. úradníka.
Prednáška JUDr. Jaroslava Mezníka vyvolala
veľký rozruch a oprávnené pobúrenie v slovenskej
verejnosti a v tlači, lebo sa pokladá za útok na
konsolidujúce sa pomery v úradovaní na Sloven-
sku po stránke rečovej. Toto by sme neočakávali
najmä od vysokého štátneho úradníka, lebo spo-
menutý § 21. Služobnej pragmatiky úradníckej
výslovne hovorí:,, Úředník jest povinen.... vždy
pamatovati na hájení verejných zájmů, jakož
i všeho se vystříhati a dle sil svých potlačovati, co
by jim mohlo býti na škodu, nebo omezovati
spořádaný chod správy. "
Na základe uvedeného pýtame sa p. ministra
vnútra:
1. Či vie p. minister p tendenčnej a provokatív-
nej prednáške viceprezidenta Podkarpatskej Rusi
JUDr. Jaroslava Mezníka v Bratislave?
2. Či je ochotný p. minister podrobiť viceprezi-
denta JUDr. J. Mezníka disciplinárnemu vyšetro-
vaniu pre túto prednášku?
V P r a h e, dňa 15. februára 1936.
Hlinka,
Čavojský, Sivák, dr Wolf, Rázus, dr Sokol, Sidor,
Danihel, Suroviak, Longa, Florek, dr Tiso, Slušný,
Turček, Kendra, Dembovský, Drobný, dr Pružin-
ský, Haššík, Šalát, Onderčo.
305/II (překlad).
Interpelace
poslanců G. Wollnera, E. Köhlera a
dr. H. Neuwirtha
ministrovi vnitra,
že se komisař podbořanského okresního
úřadu JUC Václav Šauer při veřejné schůzi
sudetskoněmecké strany, která se konala
dne 6. února 1936 v Podbořanech, zachoval
svévolně a proti zákonu a že nezákonitě
zakázal tuto schůzi.
Sudetskoněmecká strana svolala na den 6. února
1936, 3 hodiny odpoledne, veřejnou schůzi do
hos-
3
tince ,,Rauch" v Podbořanech. Schůze byla řádně
ohlášena podbořanskému okresnímu úřadu, jenž ji
také vzal na vědomí. Právě před zahájením schůze
dne 6. února 1936, ve 3 hod. odpoledne, dostavil se
komisař JUC Václav Šauer jako zástupce podbo-
řanského okresního úřadu do místnosti schůze a
prohlásil svolavateli Sauersteinovi, že se před za-
hájením schůze rozdávaly letáky, které měly na
jedné straně nápis
,,Existenční boj sudetských
Němců". Podle těchto letáků jest prý tedy před-
mět schůze jiný než ten, který byl oznámen
v ohlášení podaném okresnímu úřadu. A to prý se
rovná klamání úřadu.
Po tomto prohlášení se JUC Václav Šauer po-
stavil před shromážděni a zvolal: "Jménem zá-
kona rozpouštím schůzi." K tomu dlužno pozna-
menati, že v té chvíli schůze nebyla vůbec ještě
zahájena a pan JUC Šauer tedy rozpustil schůzi,
která se ještě vůbec nekonala.
Krátce před tím představil se intervenujícímu
konceptnímu úředníku JUC Václavu Šauerovi po-
slanec E. Kohler z Bíliny, jenž na schůzi měl býti
zpravodajem. Tento mu pouze odpověděl:
,,Již Vás
znám. Jste poslanec Kohler." Poslanec Köhler
ostatně usiloval odvrátiti pana JUC Šauera od
jeho jistě mylného mínění, že by letáky rozdílené
na ulici mohly býti klamáním úřadů, poněvadž
nejen znění letáků nikterak věcně neodporovalo
programu schůze, nýbrž i že veřejné roznášení
těchto letáků jest vůbec čin, který dlužno posuzo-
vati nezávisle na schůzi.
Síň, ve které se měla schůze konati, byla úplně
naplněna. Před vchodem do síně postavil interve-
nující konceptní úředník JUC Václav Šauer čet-
nickou hotovost nikoliv menší než 16 mužů. Když
JUC Šauer prohlásil, že je schůze rozpuštěna, vy-
zval poslanec Köhler přítomné, aby se klidně ro-
zešli. Asi 500 účastníků vyhovělo ihned této výzvě,
ačkoliv byli zřejmě rozčileni. Většina účastníků
schůze proudila úzkým vchodem hostince ven, aby
se dostala do města Podbořan. Četníci však uza-
vřeli přístup k městu a tak zabránili většině
účastníků schůze, přicházejících z Podbořan, vrá-
titi se do města. Třebaže účastníci schůze z Pod-
bořan neměli příčiny, aby se od města Podbořan
obraceli do vesnice Hluban ležící v právo, četníci
trvale uzavírali přístup do Podbořan a šavlemi a
gumovými obušky hnali přítomné k polní cestě
do vesnice Hluban. Žádný z intervenujících čet-
níků nedal nijakých pokynů účastníkům schůze.
Za to četníci tím hojněji užívali gumových obušků
a šavlí a tloukli ještě do vracejícího se zástupu,
když se dal zatlačiti ke vsi Hlubanům.
Očití svědci líčí svůj osobní dojem, že četníkům
šlo méně o to, aby zakročili ve smyslu nutných
opatření na udržení pořádku, jako spíše aby
účastníkům schůze otřesem nervů zahnali jakou-
koliv chuť účastniti se zase někdy schůze sudetsko-
německé strany. Všichni očití svědkové líčí stejně
postup četníků jako surový a brutální, zvláště že
se četníci neostýchali ani týrati ženy. Zakročením
četníků bylo způsobeno mnoho zranění. Byli zjiš-
těni tito ranění: Josef Köhler, rána šavlí přes
záda; František Zerner, rána šavlí; Rudolf Gös-
nitzer, rány gumovým obuškem; Josef Gmel, rány
gumovým obuškem; Karel Hoffmann, otevřená
rána na hlavě způsobená gumovým obuškem;
František Jaschke, otevřená rána způsobená gu-
movým obuškem; Rudolf Diesel, rána šavlí; Vá-
clav Petschauer, rána šavlí; Richard Voigt, rána
šavlí; Rudolf Michal, rána gumovým obuškem;
Antonín Neuhäuser, rána gumovým obuškem; Jo-
sef Nowak, rána gumovým obuškem; František
Kautsch, rána šavlí; paní Antonie Czerná, rána
gumovým obuškem. Tito ranění jsou však jen
částí těch, kdož byli raněni při zakročení čet-
nictva, poněvadž se většina zraněných účastníků
schůze ze strachu před dalšími nepříjemnostmi
vyhnula tomu, aby jejich zranění bylo zjištěno.
Zvlášť trapně působilo chování konceptního
úředníka JUC Václava Šauera. Tento úředník se
osobně účastnil pronásledování četnictvem a ne-
ostýchal se činně zakročiti proti posledním účast-
níkům schůze, vycházejícím ze síně, a strkati a
vrážeti do nich. Při tom tento úředník nikterak
nešetřil žen. Jednu starou ženu chytil ze zadu za
ramena a volal:
,,Jděte rychleji. " Hned potom
vrazil do ní ze zadu pravou nohou, takže tato žena
klesla a upadla na ruce. Rovněž vrazil konceptní
úředník JUC Šauer tak silně do jistého pořadatele
schůze, že rovněž upadl.
Když po delší době několik osob chtělo si vzíti
jízdní kola uschovaná v hostinci, četníci je rovněž
zahnali a jistého Emila Brettschneidra ztloukli
tak, že se ve mdlobách zhroutil.
Poslanec Köhler se hned, jakmile četníci zahá-
jili útok, pokusil zakročiti u četnického velitele.
Tento však ho nejen naprosto nepřípustně přeru-
šil, nýbrž chytil ho dokonce za prsa a odstrčil od
sebe. Když jeden z účastníků schůze zvolal:
,,Nechtě toho muže, to jest náš poslanec", rozkázal
konceptní úředník JUC Václav Šauer veliteli čet-
nického oddělení, aby odvedl poslance Köhlera na
okresní úřad, aby se legitimoval. Z donucení vy-
hověl poslanec Köhler tomuto rozkazu a musil se
dáti doprovoditi na okresní úřad četníkem s nasa-
zeným bodlem.
Poněvadž poslanec Köhler byl znám intervenu-
jícímu úředníkovi a četníkům jak podle jména tak
i jako poslanec, především však konceptnímu
úředníkovi JUC Šauerovi, který ho přece před za-
hájením schůze výslovně oslovil jako známého,
jest předvedení poslance Köhlera četnickým do-
provodem na okresní úřad vyložená zlomyslnost,
která směřovala zřejmě jen k tomu, aby poslance
ponížila. Zde jde zřejmě o případ, kdy podřízený
úředník surově užil své moci, aby poškodil vážnost
člena poslanecké sněmovny.
Jako nepochybnou dlužno uznati vinu podbořan-
ského okresního úřadu na tomto případě. Když se
okresní úřad domníval, že má příčinu zakázati
schůzi, měl to učiniti včas a vhodnou formou. Po-
kusy jaksi úředně rozbíjeti schůze snad jistě uspo-
kojují pocit nadvlády podřízených úředníků, hle-
díme-li však na ně se stanoviska správní techniky,
lze je označiti jako znamení nedostatku jakékoliv
správní předvídavosti. Ostatně nelze na tento
podbořanský případ pohlížeti jako na osamocený.
Naopak má příznačný ráz podle dosavadní zkuše-
nosti o chováni podbořanského okresního úřadu
k sudetskoněmecké straně. Proti samému správci
podbořanského okresního úřadu stejně jako proti
jeho úředníkům byly již několikrát podány pří-
slušným místům obšírné a podrobně odůvodněné
stížnosti. Že dosud všechny stížnosti zůstaly ne-
povšimnuty, asi jen posiluje jisté úředníky v jejich
zřejmém pojímání jejich úředních povinností, určo-
vaném spíše názory soukromopolitickými než vlád-
noucími ve správě.
4
Proti tomu byl by jistě nejvyšší čas, aby star-
ším příslušníkům správy, kteří zřejmě již zapo-
mněli základní ustanovení zákonů pro správní
službu nebo mladším úředníkům, kteří je ještě do-
statečně neprostudovali, důtklivě bylo připome-
nuto zvláště ustanovení § 4 jednacího řádu pro
okresní úřady, v němž se přece praví:
"Celé jednání okresního úřadu má býti vedeno
úsilím podporovati obecné blaho a blaho jednotli-
vých občanů a býti takové, aby u obyvatelstva
vzbuzovalo důvěru k úřadu a pochopení pro úkoly
státu a státní správy. "
Naprosto nelze pochybovati, že se zřetelem na
tato jasná ustanovení zvláště konceptní úředník
JUC Václav Šauer se těžce prohřešil proti svým
služebním povinnostem.
Podepsaní táží se tedy ministra vnitra:
1. Jest ministr ochoten dáti komisí vyslanou
z ústředí bezohledně vyšetřiti události, které se
staly při schůzi sudetskoněmecké strany, svolané
na den 6. února 1936?
2. Jest ministr ochoten pohnati k odpovědnosti
zvláště odpovědného správce podbořanského okres-
ního úřadu pro jeho chování, projevující aspoň
závažný nedostatek správní předvídavosti?
3. Jest ministr ochoten dáti zahájiti kárné ří-
zení proti konceptnímu úředníku JUC Václavu
Šauerovi a prozatím ho přeložiti z jeho služebního
místa Podbořan?
4. Jest ministr ochoten dáti zahájiti kárné ří-
zení proti provinilým četníkům pro bezdůvodně
ztýráni státních občanů při událostech, které se
staly dne 6. února 1936 v Podbořanech?
5. Jest konečně ministr ochoten výslovnými po-
kyny jak konceptním úředníkům, tak i četnictvu
a členům státní policie se postarati, aby tito
správní činitelé ve styku se státními občany se
chovali tak, jak to a) vyhovuje duchu platných
zákonů a b) výlučně jak to vyžadují potřebné
správní nutnosti?
V Praze, dne 15. února 1936.
Wollner, E. Köhler, dr. Neuwirth,
Nickerl, Axmann, Stangl, Jobst, dr. Rosche, Illing,
Sogl, Liebl, dr. Zippelius, inž. Lischka, dr. Peters,
May, Obrlik, inž. Künzel, inž. Peschka, Kundt,
Sandner, inž. Richter, Fischer, Nemetz.
305/III (preklad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
ministrovi školstva a národnej osvety
o vyučovacom jazyka na ľudovej škole
v obci širáky.
V obci Širáky, okres Modrý Kameň, bola ľudová
škola štátneho charakteru s jednou učiteľskou
silou, a jej vyučovacím jazykom bol jazyk maďar-
ský. Podľa sčítania ľudu v r. 1921 priznalo sa
z 317 obyvateľov obce 276 za Maďarov. Napriek
tejto bezmála 90% nej maďarskej väčšine školské
úrady zmenily v r. 1923 vyučovací jazyk tejto ľu-
dovej školy v jazyk slovenský. Toto opatrenie
bolo naprostej centrálnej povahy, nikto sa nedo-
tazoval ani nevyslyšal prianie obyvateľov obce a
neposkytol ani príležitosť k tomu. Od tých čias
maďarskí obyvatelia obce Širáky zápasia za to,
aby na ich škole opätne zavedené bolo vyučovanie
maďarské. Na miesto starej, nemodernej školskej
budovy postavila obec školu novú, a keď sa od-
hodlala ku stavbe, pojalo obecné zastupiteľstvo do
protokolu, že stavbu uskutoční len pod podmien-
kou, ak škola, ktorá bude v novej budove otvo-
rená, bude mať vyučovací jazyk maďarský. Avšak
vyučovanie i v novej školskej budove deje sa v ja-
zyku slovenskom.
Pri sčítaní ľudu v r. 1980 priznalo sa z 315 oby-
vateľov obce 257 za Maďarov, a, tedy početný
pomer Maďarov činí 81 85%. Ani väčšina, ktorá
sa ukázala teraz, nebola pre školské úrady do-
stačujúcim dôvodom, aby vyhovely toľkokrát už
prejavenému prianiu obyvateľstva a nariadily vy-
učovanie maďarské. Za týchto okolností podal
obecný zastupiteľský sbor ministerstvu školstva
a národnej osvety žiadosť, v ktorej si sťažoval
na starú krivdu na obci páchanú a žiadal o vy-
učovací jazyk maďarský. Táto žiadosť je po kaž-
dej stránke dôvodná, lebo jednak diktuje to šta-
tistika sčítania ľudu a jednak značná časť rodičov
v tejto obci musela svoje deti cieľom maďarského
vyučovania posielať do obce Kamenné Kosihy,
ležiacej na viac než 4 km. Od Širákov sotva na
1 km je obec Selany, v ktorej však napriek ma-
ďarskej väčšiny je tiež len škola s vyučovacím
jazykom slovenským a tak rodičia, ktorí si prajú,
aby ich deti vyučované boly slovensky, môžu po-
sielať svoje deti ta.
Tážem sa pána ministra školstva a národnej
osvety:
1. Či viete o tom, že v obci Širáky, kde i podľa
sčítania ľudu v r. 1980 je prevážna väčšina oby-
vateľstva maďarského, deje sa vyučovanie na je-
dinej štátnej škole v jazyku slovenskom?
2. Či hodláte súrne učiniť predmetom vyšetro-
vania postup školského úradu, ktorým bolo dosiaľ
zabraňovaní, aby obyvateľstvo obce mohlo uplat-
niť svoje právo na maďarský vyučovací jazyk,
zabezpečené v § 134 ústavnej listiny i v zákone
jazykovom ?
3. Či hodláte súrne nariadiť, aby vyučovacím
jazykom na štátnej škole obce Širáky bol zase
jazyk maďarský?
V Prahe, dňa 15. februára 1936.
Jaross,
dr. Korláth, dr. Holota, Stangl, Sogl, Jäkel,
Nemetz, Kundt, Illing, inž. Richter, Sandner,
Wollner, dr. Peters, Obrllk, inž. Lischka, Jobst,
Axmann, A. Nitsch, Gruber, Szentiványi, inž.
Karmasin.
5
305/IV.
Interpelace
poslance Krosnáře
ministru spravedlnosti
o hrubém zacházení s politickým vyšetřo-
vancem Bedřichem Šťastným dozorcem
vězňů Marečkem ve Slaném.
Dne 1. ledna t. r. byl četnictvem ve Zlonicích
zatčen občan Bedřich Šťastný a dopraven k okres-
nímu soudu ve Slaném. Byl nemocen, čehož důkaz
jest, že jej ošetřoval lékař dr. Kittl ve Zlonicích
až do dne 20. ledna t. r.
Autokar se zatčeným zajel do budovy okres-
ního soudu ve Slaném. Šťastný seděl na podlaze
autokaru. Přiskočil k němu sluha a dozorce vězňů
u okresního sondu ve Slaném, Mareček. Uchopil
Šťastného pod krkem, udeřil jím o dlažbu, při
čemž mu nadával syčáků, lumpů, lotrů a pod. Vy-
hrožoval mu, že ho zbije. Ačkoliv Šťastný byl
obviněn z politického deliktu a tudíž jako vyše-
třovanec měl nárok, aby se mohl stravovati sou-
kromě, Mareček to nedovolil.
Ptáme se pana ministra spravedlnosti:
Jsou mu tyto nepřístojnosti známy a hodlá
tento případ vyšetřiti a vinníka přísně potrestati ?
V Praze, dne 18. února 1936.
Krosnář,
Kopřiva, Široký, Sliwka, Beuer, Borkaňuk, Kosik,
Synek, Schmidke, Vodička, Dvořák, Šverma, B.
Köhler, Klíma, Slánský, dr. Jaromír Dolanský,
Dölling, Kliment, Vallo, Nepomucký, Zupka.
305/V.
Interpelácia
poslanca Vallo, Zupky a Kosika
ministrovi železníc
pre nešťastie, ktoré sa stalo dňa 13. fe-
bruára 1936 pri dobývaní štrku pre
stavbu dráhy Žilina-Hornia Štubňa, ktoré
si vyžiadalo život jednoho robotníka a
dvoch ťažko zranito.
Ministerstvo železníc, poťažne riaditeľstvo št.
dráh v Bratislave prevádza vo vlastnej réžii
stavbu druhej kolaje železnice Žilina
- Hornia
Štubňa. Robotníci, zamestnaní pri dobývaní štrku
pre túto prácu, pracujúci v štrkovej bane v cho-
tári Kláštor p. Zn. pracujú na hodinovú prácu, sú
nútený k takému výkonu, že 4 robotníci sú po-
vinný dľa dozorcu práce denne nakopať a naložiť
3 vagóny štrku (to jest najmenej 400 metr. cen-
tov). Pri prevádzaniu tejto práce neni vôbec za-
mestnaný jako dozorca odborník, ktorý by do-
hliadal na prácu a na bezpečnosť robotníkov, ale
je tam zamestnaný človek, ktorý nemá ani tej
najmenšiej kvalifikácie k tejto práci, ba dokonca
je obuvníkom. Robotníci, ktorí sú nútený k tomuto
výkonu pod hrozbu prepustenia z práce, podkopá-
vajú asi 3 a pol metra vysoký sváh. Pri zamrznu-
tej pôde práca je životu velice nebezpečná, pri tom
v páde padania tohoto svahu nemajú robotníci ani
volnosť pohybu lebo pod svahom sú pritiahnuté
vagóny a robotníci pracujú medzi týmto svahom
a vagónmi, tak že keď sa náhle svah uvolní, není
možno pred nebezpečím ustúpiť.
Tak sa stalo, že dňa 13. februára pri práci okolo
11. hodine dopoludňa pracovala partija robotníkov,
náhle sa svah sosunul a pod seba pohrbil 3 robot-
níkov a štvrtému len zázrakom sa podarilo unik-
núť. Jozef Kováčik, 37ročný, ženatý, z Prihovce,
bola mu utrhnutá noha balvanom štrku a druhý
balvan mu rozmačkal prse. Po prevezeniu do ne-
mocnice zomrel, zostáva po ňom manželka a dvoje
nezaopatrených detí. Pavel Hnilica, 28ročný, že-
natý, z Valče, má zlomenú na dvoch miestach nohu
a druhú v nárte pohmoždenú. Ján Palác taktiež
zlomenú pravú nohu na dvoch miestach, ľavú po-
hmoždenú.
Toto sa mohlo stať len tak, že pri práci nebol
zamestnaný odborník, ktorý by dbal aj na bez-
pečnosť robotníkov a po druhé, že robotníci boli
nútený k takému výkonu, ktorý im nedovoloval,
aby dbali dostatok o svoju bezpečnosť. Keď by ne-
vykonali im pridelený výkon, tak im je hrozené
prepustením z práce.
Pýtame sa pána ministra, zda má o týchto hroz-
ných pomeroch vedomosť?
Pýtame sa, zda robí sa to so súhlasom minister-
stva, že tak nebezpečná práca je prevádzaná bez
odborníka ?
Je ochotný pán minister menovanej vdove po
zabitom robotníku priznať stálý vdovský príspe-
vok vo výške manželového zárobku, a taktiež
ostatným, ktorí sa stali následkom úrazu inva-
lidmi?
Jaké opatrenie učiní pán minister, aby sa po-
dobné veci neopakovaly a aby sa tak neodpovedne
nehazardovalo s ľudskými životy?
V Prahe, dňa 16. februára 1936.
Vallo, Zupka, Kosik,
Kopřiva, Široký, Sliwka, Beuer, Synek, Borkaňuk,
Schmidke, Vodička, Machačová, Šverma, B. Köhler,
Slanský, Klíma, dr. Jar. Dolanský, Kliment, Döl-
ling, Dvořák, Nepomucký.
305/VI.
Interpelace
poslanců Ervína Tichého, J. Lance a
Fr. Uhlíře
6
ministru veř. prací a veř. zdravotnictví a
tělesné výchovy,
ve věci hořících ,,hald" v ostravsko-kar-
vínském uhelném revíru.
V uhelné pánvi ostravsko-karvínského revíru
vyváží se z jednotlivých jam vykopané kamení,
promíchané uhelným prachem na tak
zv. ,,haldy".
Vlivem počasí tento uhelný prach doutná a tak
zamořuje celé široké okolí jedovatým plynem.
Tento dým, valící se z hald, působí velmi zhoubně
nejen na lesní kulturu a stromoví všeho druhu,
nýbrž ničí polní úrodu majitelům pozemků v okolí
těchto šachet.
Zejména však velmi zhoubně působí na zdraví
občanů, žijících nejen v městech a vesnicích po-
blíže těchto jam, nýbrž najmě v hornických kolo-
niích, kde účinky tohoto jedovatého plynu jeví se
velmi silně u dětí.
Bída, ve které žijí hornické rodiny, sama o sobě
podlamuje velmi silně zdraví těchto rodin, nehledíc
k otrávenému vzduchu z těchto
,,hald", ve kterém
při nedostatečných a neúčelných bytech v jednot-
livých koloniích jsou zejména děti vydány v šanc
poznenáhlému otravování a tím zakrňování jak tě-
lesnému, tak i duševnímu.
Jako doklad, že jak podvýživa, tak i plynem
otrávený vzduch má přímo katastrofální účinky na
zdraví dětí v tomto revíru žijících, svědči okolnost,
že při lékařských prohlídkách za účelem vysílání
dětí v letních měsících do feriálních kolonií je 80%
z nich uznáno za potřebné pobytu v koloniích.
V době, kdy nám musí záležeti na upevňování
zdraví a tělesné zdatnosti, zejména mládeže, jest
přímo proti zájmům národní a státní myšlenky,
aby naše mládež v tak důležitém kraji, jako jest
ostrávsko-karvinský uhelný revír, byla vinou jed-
notlivých těžařských společností otravována.
Poněvadž škody, páchané tímto jedovatým ply-
nem nejen na polní úrodě a stromoví, nýbrž
hlavně na zdraví občanů, jsou toho druhu, že
vzniká čím dále tím větší nebezpečí, které má ne-
sporně veliký význam s hlediska nejen kraje, nýbrž
s celkového hlediska národohospodářského, táží se
podepsaní poslanci čsl. strany nár. soc.:
1. zda jsou pánům ministrům veř. prací a veř.
zdravotnictví a tělesné výchovy známy tyto zdra-
votní poměry v uhelném revíru ostravsko-karvin-
ském?
2. zda jsou páni ministři uvedených resortů
ochotni působiti k tomu, aby jednotlivé těžařské
společnosti na svůj náklad odstranily závady,
které s hlediska zdraví občanů mají nedozírné ná-
sledky?
3. zda jsou ochotni páni ministři jmenovaných
resortů zaříditi, aby i pro budoucnost i za cenu
trestních sankcí byla nucena těžařstva udržovati
,,haldy" tak, aby vzduch plyny z hald nebyl otra-
vován?
V P r a z e 20. února 1936.
Tichý, Lanc, Uhlíř,
Zeminová, Jenšovský, Mikuláš, Hatina, dr Klapka,
dr Patejdl, Šmejcová, dr Kozák, Tykal, Netolický,
Stejskal, Hrušovský, Babek, Bátková, F. Richter,
Fiala, dr Neuman, David.
305/ VII.
Interpelace
poslance Krosnáře
ministru vnitra
o nezákonném a libovolném rozpouštění
schůzí na slánském okrese.
Na slánském okrese, kde je okresním hejtma-
nem dr Svoboda, panují poměry, které znamenají
suspensi veškerých občanských práv a úplnou libo-
vůli četnických orgánů. Jako doklad tohoto tvrzení
uvádíme tato fakta:
V obcích: Jarpice, Královice, Hospozín, Dolin a
Beřovice byly rozpuštěny četnictvem důvěrné
schůze malorolníků, svolané podle §u 2 shrom. zá-
kona. Svolavatelé těchto schůzí vyhověli všem zá-
konným předpisům, takže všichni občané na schůzi
přítomní měli řádně vystavené pozvánky, které
jim byly doručeny den před schůzí. Všichni byli
řádně zapsáni v presenčních listinách a svolavateli
osobně známi. Schůze byly konány v oddělených
místnostech, kam nepozvaný neměl přístupu.
Přes to vše byly ony schůze četnictvem rozpuš-
těny a občanstvo za tmy a deště rozehnáno. Jak
nezákonné a malicherné byly záminky četnictva
k rozpuštění oněch schůzí, svědčí toto:
V Jarpicích byla schůze rozpuštěna proto, že prý
všechny pozvánky nebyly psány jednou a touže
rukou; v Královicích, že místo celého křestního
jména byla pouze zkratka
,,Fr. "; v Dolině, že
účastníci schůze byli ,,různého politického přesvěd-
čení"; v Beřovicích po prvé rozpuštěna proto, že
schůze byla konána v místnosti, kde o plesech se
čepuje pivo, ač při schůzi se načepovalo; po druhé
v téže obci rozehnána schůze proto, že svolavatel
měl u sebe neupotřebené pozvánky atd.
Jak nezákonné byly důvody četníků k rozpuštění
oněch schůzí, svědčí to, že 3 svolavatelé četnictvem
udaní byli okresním soudem ve Velvarech osvo-
bozeni.
Ale ještě jiné věci dovolují si četníci na Slán-
sku. Občané v Poštovicích, Břešticích, Zlomcích,
Strádonicích a mnoha jiných obcích podepisují pe-
tice k Národnímu shromáždění, v nichž slušným
způsobem žádají o vydání zákona, aby jim byla
přidělena půda ze zbytkových statků a velkostatků
nad 50 ha, poněvadž jejich hospodářství jsou malá
a nestačí je v nynější krisi vyživiti. Právo petiční
je každému občanu republiky zaručeno ústavními
zákony. Jiného však mínění jsou četníci a okresní
hejtman ve Slaném.
Bez jakéhokoliv soudního rozkazu či povolení
vpadají četníci do obydlí řádných a klidných ob-
čanů, vykonávají domovní prohlídky, petiční lis-
tiny zabavují a vyhrožují občanům, že budou po-
trestáni za sbírání podpisů na petice. Dokonce
i bezdůvodně zatýkají, jak se tomu stalo v Pošto-
vicích a Zlomcích. Při tom odvolávají se na rozkaz
okresního hejtmana dra Svobody ve Slaném.
Tážeme se pana ministra:
1. Zná tyto protizákonné činy četníků a okres-
ního hejtmana ve Slaném?