Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 2. zasedání.

293.

Zpráva

výboru kulturního

a výboru rozpočtového

o návrhu poslanců Frant. Uhlíře, dra Neumana, AI. Babka a VI. Polívky (tisk 49)

na novelisaci §u 23 zákona ze dne 14. května 1869, čís. 62 ř. z.,
jímžto se ustanovují pravidla vyučováni na školách obecných.

I.

Zákonem čís. 62/1869 ř. z. ve znění zá-
kona čís. 53/1883 ř. z. a zákon. čl. XXXVIII/
1868, jakož i zákona čís. 233/1935 Sb. z.
a n. bylo upraveno vyučování na školách
národních a stanovena byla pravidla, dle
kterých je možno zprostiti dítě školou po-
vinné od školní docházky. V zákonech z r.
1868 až 1869 vyhověl zákonodárce poža-
davkům tehdejší aristokratické společnosti
zavedením domácího vyučování, aby děti
z uvedených privilegovaných vrstev nemu-
sely se stýkati s dětmi nižších sociálních
tříd. Toto ustanovení, neodpovídající dneš-
ním změněným poměrům, jest třeba opra-
viti v tom smyslu, aby demokratisace
školní docházky byla zajištěna a aby zpro-
štění dítěte od této bylo podmíněno jen
vážnými okolnostmi. Z toho důvodu jest
nutno změniti § 23 zákona čís. 62/1869 ř.
z., §§ 2, 3, 6 a 7 zákonného čl. XXXVIII
z r. 1868 a § 23 odst. 1. zák. čís. 233/1935
Sb. z. a n.

Kulturní výbor poslanecké sněmovny
projednávaje inciativní návrh poslance
Uhlíře a druhů usnesl se většinou navrh-
nouti poslanecké sněmovně, aby schválila

dole uvedenou osnovu zákona a zdůvodňuje
ji tímto:

Zájem československé republiky vyža-
duje, aby výchova a vzdělání dětí na obec-
ných a měšťanských školách v době po-
vinné školní docházky se soustřeďovaly ve
školách státem spravovaných a náležitě
kontrolovaných.

československý stát zabezpečuje plně
všem vrstvám občanstva bez rozdílu sta-
vovské, třídní, politické či národní pří-
slušnosti možnost vzdělání a výchovy dětí
v řádně vedených, dobře pedagogicky a di-
dakticky vybavených veřejných učilištích,
takže důvody, které vedly zákonodárce z r.
1868-9 k zřizování domácího vyučování,
v československém státě naprosto odpadají.

Od této povinné docházky do národních
škol mohou býti zproštěny jen děti, které
navštěvují školy střední, pomocné, pro hlu-
choněmé, slepé, zmrzačelé a pod., dále děti,
trpící těžkou tělesnou nebo duševní vadou
či chorobou, jež znemožňuje návštěvu řád-
né národní školy, případně děti, navštěvu-
jící řádně zřízené školy soukromé.

2

Pokud se týká domácího vyučování, po-
važuje je kulturní výbor poslanecké sně-
movny za zvláštní výjimku, umožňovanou
jen v ojedinělých a závažných případech.
Domácí vyučování nemůže se tudíž státi
pravidlem a nesmí se objevovati jako hro-
madný zjev. Dosavadní zkušenosti s domá-
cím vyučováním nasvědčují tomu, že na-
mnoze nebylo toto chápáno v uvedeném
slova smyslu, ale často nahrazovalo vyučo-
vání kolektivní, mělo ráz pokoutních škol
a uplatňovaly se v něm živly, které s hle-
diska státoobčanského, mravního, národ-
nostního i pedagogického nebyly náležitou
zárukou zdárné výchovy dětí. I do školské
administrativy vnášel dosavadní stav do-
mácího vyučování zmatek a v mnohých mí-
stech rozleptával kázeň, podlamoval státní
a školskou autoritu a vytvářel ve vrstvách
občanstva nepříznivou náladu.

Aby se těmto nepřístojnostem zamezilo,
upravuje předložená osnova v §u 2 domácí
vyučování, při čemž dbá těchto zásad:

1. Domácí vyučování budiž zjevem ojedi-
nělým a výjimečným;

2. budiž povoleno pouze tam, kde pro ně
mluví zvláštní okolnosti;

3. závažnost těchto okolností budiž po-
souzena školními úřady, jež jediné mají
právo rozhodnouti o jeho povolení;

4. domácím vyučováním musí se dostati
dítěti vzdělání příslušného stupně veřejné
národní školy. Vědomosti dětí doma vyučo-
vaných buďtež v tomto směru náležitě do-
hlédacími školskými úřady kontrolovány a
děti buďtež na veřejných školách pře-
zkoušeny;

5. domácím vyučováním nesmí se děti
odnárodňovati;

6. domácí vyučování musí zabezpečiti
mravní i státoobčanskou výchovu v plném
rozsahu.

Kulturní výbor poslanecké sněmovny
usnesl se tudíž ve své schůzi konané dne
5. února 1936 navrhnouti poslanecké sně-
movně, aby schválila osnovu zákona a re-
soluci v připojeném znění.

V P r a z e, dne 5. února 1936.

V. Jaša v. r.,

předseda.

Frant. Uhlíř v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne......................................................................1936

o zproštění povinnosti choditi do veřejné školy obecné nebo měšťanské.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Povinnosti choditi do veřejné školy obecné
nebo měšťanské jsou zproštěny:

a) děti, které chodí do středních škol,

b) děti úchylné, které jsou vyučovány ve
zvláštních vyučovacích ústavech pro ně zří-
zených (v pomocných školách, ve školách pro
hluchoněmé nebo slepé, ve školách pro zmrza-
čelé nebo pro mravně vadné atp. ),

3

c) děti stížené duševní nebo těžkou těles-
nou vadou nebo chorobou, která překáží škol-
nímu vyučování nebo docházce do školy,

d) děti, vyučované v soukromých školách
obecných nebo měšťanských, řádně zřízených.

§2.

(1) Za zvláštních okolností může okresní
školní úřad výjimečně povoliti, aby dítě ško-
lou povinné bylo vyučováno doma a zproštěno
proto docházky školní. Povolení to však může
býti uděleno jen není-li pochyby, že

a) vyučování dítěte doma zaručí dosažení
učebného cíle, předepsaného veřejné škole
národní,

b) vyučování bude se konati v jazyku ná-
rodnosti dítěte a

c) bude při tomto vyučování náležitě po-
staráno také o výchovu dítěte v ohledu mrav-
ním a státoobčanském.

(2) Před koncem každého školního roku
jsou povinny děti doma vyučované podrobiti
se bezplatným zkouškám z učiva příslušného
stupně na veřejných národních školách vy-
učovacího jazyka, v kterém bylo povoleno dítě
doma vyučovati.

(3) Okresní školní úřad je oprávněn kdy-
koliv přesvědčiti se vhodným způsobem o vý-
sledcích vyučování doma. Dané povolení bude
odňato, pominou-li zvláštní okolnosti, pro
které bylo povolení uděleno, nebo jakmile
není plněna některá z podmínek, uvedených
pod a)-c).

§3.

Na dobu, než zřídí se v zemi Slovenské a
Podkarpatoruské okresní školní úřady, budou
působnost, přikázanou jim tímto zákonem,
vykonávati školní inspektoři.

§4.

Ode dne účinnosti tohoto zákona pozbývají
platnosti všechna v jiných předpisech obsa-
žená ustanovení, která mu odporují, zejména:

a) § 23 zák. čís. 62/1869 ř. z. ve znění zá-
kona čís. 53/1883 ř. z.,

b) §§ 2, 3, 6 a 7 zák. čl. XXXVIII/1868,

c) § 23 odst. 1 zák. č. 233/1935 Sb. z. a n.

§ 5.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vy-
hlášení. Platí též na území Podkarpatské

4

Rusi, dokud zákon jejího sněmu v mezích
jeho působnosti neustanoví jinak.

(2) Provede jej ministr školství a národní
osvěty.

Resoluce:

Odvolání rodičů, jejichž dětem soukromé vyučování nebylo povoleno, buďtež co

nejrychleji vyřízena před začátkem školního roku.

II.

Rozpočtový výbor zkoumal tento návrh pouze s hlediska státních financí, a po-
něvadž shledal, že neukládá státním orgánům takových úkolů, které by vyžadovaly
zvláštní rozpočtové úhrady, doporučil jej k přijetí.

V Praze dne 13. února 1936.

P. Teplanský v. r.,

předseda.

Dr Jos. Macek v. r.,

zpravodaj.

Státní tiskárna v Praze. - 862-36.