Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 2. zasedání.
291.
Interpelace:
I. pod. Jarossa min. pošt a telegrafov o odopretí radiovej koncesie Kruhu katolických pra-
covníkov v Muzsle,
II. posl. dr Clementisa min. financií o surovom postupe berného exekutora Lišku z. Galanty
pri dražbách konaných v obci Kepežd,
III. posl. Klímy min. vnitra o postupu policejního inspektora Kubika,
IV. posl. Krosnáře a Appelta min. vnitra o zákazu protestu proti popravě válečného invalidy
Clause,
V. posl. B. Köhlera min. vnitra, že byl v Rumburku zakázán nápis "Slavnost na počest Lenina,
Liebknechta a Luxemburgové",
VI. posl. Maye min. vnitra, že okresní úřad v Dubé proti zákonu zakazuje schůze,
VIL posl. Wagnera min. vnitra, že kapličky okresní úřad proti zákonu zrušil shromažďovací
svobodu a stranicky postupuje proti sudetskoněmecké straně.
291/I (preklad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
ministrovi pošt a telegrafov
o odopretí rádiovej koncesie Kruhu katolic-
kých pracovníkov v Muzsle.
V obci Muzsle, ktorá leží v území okresu Par-
kán, pôsobí pod menom Kruh katolíckych pra-
covníkov kultúrny spolok miestny, jehož stanovy
boly schválené zemským úradom pod č. 70. 1887
8-936.
Správa spolku učinila kroky u tamojšieho poš-
tového úradu o získanie koncesie na rádiovú pri-
jímaciu stanicu. Poštmajster Ludvik Daubner
najprv v doprovode urážlivých slov odmietol pred-
sedu spolku a odoprel mu dať patričné vysvetlenie
čo do získania rádiovej koncesie. Dňa 3. decembra
dostavila sa korporatívne celá správa spolku
k poštmajstrovi. Predseda Štefan Kolen, pod-
predsedovia Ladislav Vajda a Štefan Éles, ako
aj správca domu Jozef Galgócz spolu chceli pred-
ložiť žiadosť spolku poštmajstrovi. Poštmajster
hodlal prijať túto žiadosť len tak, bude-li mu odo-
vzdaný súčasne tiež jeden pôvodný exemplár
schválených stanov, avšak ihneď poznamenal, že
i v tom prípade, keď poštové riaditeľstvo kon-
cesiu udelí, on sám dá do 14 dní toto rádio od-
montovať. Na otázku Ladislava Vajdu, zda ho dá
odmontovať i v tom prípade, jestliže spolok bude
presne zachovávať predpisy zákona, odvetil stručne
poštmajster, že áno i v tom prípade. Jozef Gal-
gócz sa ho potom tázal, zda dá odmontovať rádio
i vtedy, keď budú počúvať výlučne Bratislavu,
odpovedal poštmajster zasa, že i v tom prípade.
Za takýchto okolností nemôže sa Kruh katolíc-
kych pracovníkov dostať k rádiovej koncesii, lebo
vzhľadom na túto predohru nepokladá spolok za
účelné, aby sa obídením miestneho poštmajstra
obrátil priamo na poštové riaditeľstvo.
Ostatné obyvateľstvo obce je aj inak nespo-
kojné s poštmajstrom Ludvikom Daubnerom,
ktorý na pr. svojmocne začína ráno namiesto v 8
úradovať v 9 hodín a odpoludnia na miesto o 2.
o 3. hodine.
Je zrejmé, že rádio, ktoré je mohutnou pomôc-
kou vzdelávania, zvlášte venkovského ľudu, musí
sa stať pokladom verejným, a tedy musí byť
umožnené, aby koncesiu bez ohľadu na subjek-
tívne stanovisko nižších orgánov získali všetci,
ktorí sa uchádzajú o ňu za dodržovania podmie-
nok zákona. V stupňovanej miere vzťahuje sa to
na spolok, ktorí už svojím povolaním slúži ve-
rejnej osvete.
Na základe vylíčeného skutkového stavu tážem
sa pána ministra pošt a telegrafov:
2
1. Či ste ochotný dať Ludvika Daubnera, pôšt-
majstra V Muzsle, poučiť o základných zásadách
úradného pokračovania pri povoľovaní rádiových
prijímacích staníc?
2. Či ste ochotný zaviesť proti Ludvikovi Daub-
nerovi disciplinárne vyšetrovanie, keďže on za-
bránil, aby sa kultúrnemu spolku dostalo rádio-
vej koncesie?
3. Či ste ochotný v záujme verejného kľudu
v obci Muzsle ihneď preložiť poštmajstra Ludvika
Daubnera na iné miesto?
V Prahe dňa 11. januára 1936.
Jaross,
Szentiványi, A. Nitsch, G. Böhm, Kundt, Gruber,
Liebl, dr. Hodina, Budig, dr. Porubszky, Jobst, dr.
Köllner, Axmann, Fischer, Nemetz, Petrášek, inž.
Künzel, Hollube, Jäkel, inž. Lischka, Illing,
Esterházy, dr. Szüllö, dr. Korláth, dr. Holota.
291/II.
Interpelácia
poslanca dr. V. Clementisa
ministrovi financií
o surovom postupe berného exekútora
Lišku z Galanty pri dražbách konaných
v obci Kepežd.
V dňoch 24. decembra 1935 až 28. januára 1936
konalo sa asi 400 dražieb v obci Kepežd (okres
Galanta) pre daňové nedoplatky priamych daní za
roky 1926-1932. K týmto dražbám dostavoval sa
denne nákladným autom s viacerými pomocníkmi
berný exekútor Láska z Galanty, ktorý si vyžiadal
až štyrikrát asistenciu četnickej stanici v Močo-
noku.
Spôsob, akým postupoval berný exekútor Liška
Pri dražbách, bol vrcholné poburujúci a miestami
hraničiaci s trestným zákonom, takže vyvolal veľ-
ký odpor, jak miestneho obyvateľstva, tak aj na
celom okolí. Uvedieme len niekoľko príkladov:
1. Dňa 22. januára 1936 dostavil sa menovaný
exekutor ke Štefanovi Hambalekovi, č. d. 213. Ten
vtedy nebol doma, o dražbe pre nejakú závadu
v doručení nevedel a svoju podlžnosť daňovú riadne
splácal. Zať exekvovaného žiadal exekútora, aby
vyčkal návratu Štefana Hambaleka, ten však ká-
zal odviesť zo stajny jedno tela a šiciu mašinu
z izby, ačkolvek ani tela, ani šicia mašina neboly
majetkom exekvovaného, čo exekútorovi sdelil ma-
jitelě telata Vojtech Hambálek, bezmocný a krivý
mrzák, ktorý sa musel pri chôdzi podpierať o vid-
lice. Prítomná dcéra Hambálková prosila na kole-
nách exekútora Lišku, aby cudzé predmety neod-
nášal, on jej však dotrhal rukávce a vytiahol na
ňu bezdôvodne revolver, takže táto od ľaku ocho-
rela a musela byť dlho ošetrovaná lekárom. Mrzá-
ka Vojtecha Hambálka dal exekútor odviesť čet-
níkmi, lebo vraj chcel na neho útočiť vidlicami.
2. Dňa 21. januára dostavil sa tenže exekútor ke
Štefanovi Matuškovi, číslo domu 128, a vymáhal
na ňom zaplatenie 675'- Kč. Bol upozornený exek-
vovaným, že konta a exekučné čísla nesúhlasia, že
on má vyrovnané všetky dlhy a pohľadávka má
byť vymáhaná na spolumenovcovi Štefanovi Matu-
šicovi. Exekútor Liška však začal brať z jednej
posteli periny (na druhej totiž ležal chorý Štefan
Matušica) a keď to videla manželka Matušicová,
chcela mu zabrániť odniesť periny. On ju však tak
odsotil, že spadla na zem, čo všetko exekútorovi
nestačilo a vytiahol na ňu revolver. Pri celej scéne
stáli vo dverách traja četníci mierac s bojonetami
na syna, Michala Matušicu, ktorý sa márne dovo-
lával zákroku četníctva proti takémuto postupu
exekútora. Exekútor potom sobral od Štefana Ma-
tušicu Kč 700- na hotovosti.
3. Dňa 9. januára 1936 dostavil sa tenže exekú-
tor k Michalovi Matušicovi vymáhať pozemkovú
daň Kč 420-, ktorú dlhovala jeho manželka soli-
dárne s jej sestrou. Michal Matušica prehlásil exe-
kútorovi, že v hotovosti zaplatí polovicu KČ 210-
a druhú polovicu aby lask. vymáhal priamo od
sestry jeho ženy. Exekútor sa však hneď rozkričal
na neho, volal na svojich pomocníkov, aby brali
veci a keď Michal Matušica šiel smerom ku skrini,
aby vybral peniaze, vytiahol na neho exekútor
Liška revolver, ktorým ho ohrozoval.
4. Dňa 21. januára 1936 dostavil sa tenže exe-
kútor k 57ročnej Anne Sabikovej, rod. Hambáleko-
vej, číslo d. 64. S exekútorom boli dvaja pomocníci
a starosta obce. Manžel menovanej hovoril exekú-
torovi, že peniaze nemajú, lebo v poslednej dobe
zaplatili na dane Kč 800-. Exekútor nato dal prí-
kaz, aby vyviedli jalovicu z maštale. Anna Sabi-
ková ho žiadala, aby jalovicu neodvádzal, lebo je
majetkom jej dcéry, ktorá si ju vyslúžila. Exekú-
tor sa však vrhol na starú ženu, udrel ju asi 8krát
päsťou medzi oči, pri čom táto stále ustupovala až
konečne upadla do mdlôb. Už pri prvej dražbe dňa
8. januára 1936 vyhrožoval exekútor Liška tejto
starej žene revolverom.
(Pýtame sa preto pána ministra financií:
1. či takýto spôsob vymáhania starých daňových
nedoplatkov od ľudí nemajetných a chudobných
schvaluje?
2. či je ochotný dať vyšetriť pokračovanie, po-
stup a chovanie sa exekútora Líšku a či je ochot-
ný až do vyšetrenia veci suspendovať tohoto exe-
kútora, aby svojim pokračovaním nebúril ľud
ostatných dedín,
3. či je ochotný sa postarať o prísne potrestanie
exkutora Líšku,
4. či je ochotný dať okamžite príkaz bernému
úradu v Galante vrátiť Štefanovi Matušicovi bez-
právne odňatý mu obnos Kč 700-. z
V Prahe, dňa 8. februára 1936.
Dr. Clementis,
Dvorak, Vodička, Sliwka, Borkaňuk, Kosík, Ko-
přiva, Machačová, B. Köhler, Kliment, Schmidke,
Beuer, Synek, Dölling, dr Jar. Dolanský, Široký,
Slanský, Šverma, Zupka, Vallo, Klíma.
291/III.
Interpelace
poslance Klímy
ministru vnitra
o postupu policejního inspektora Kubika.
Na den 4. února 1936 o 6. hod. večerní svolal
člen městského zastupitelstva v Brně Jan Jambor
do místnosti Dělnického domu v Juliánově důvěr-
nou schůzi občanů dle § 2 shrom. zákona, aby se
s nimi dohodl o postupu v městském zastupitel-
stvu. Všechny potřebné formality byly splněny.
Na schůzi se dostavil policejní inspektor Kubík
v doprovodu policejního orgánu a aniž zjišťoval ná-
ležitosti dle § 2 shrom. zákona rozpustil schůzi,
na níž bylo přítomno 16 osob a svolavateli odebral
presenční listinu.
Podepsaní se táží:
1. Je pan ministr ochoten zakročit proti svévol-
nému postupu policejního inspektora Kubika?
2. Učiní opatření, aby se takový postup více ne-
opakoval ?
V Praze dne 10. února 1936.
Klíma,
Machačová, Vodička, Kopřiva, Kosík, Sliwka,
Beuer, Borkaňuk, Schmidke, Nepomucký, dr Jar.
Dolanský, Synek, Dvořák, B. Köhler, Šverma, Slan-
ský, Zupka, Široký, Dolling, Kliment, Vallo.
291/IV.
Interpelace
poslanců Krosnáře a Appelta
ministru vnitra
o zákazu protestu proti popravě válečného
invalidy Clause.
Na veřejné schůzi, pořádané Komunistickou
stranou Československa dne 21. ledna 1936 v sále
Lucerny v Praze, hodlal předseda také dáti hla-
sovat o navrženém protestu proti tomu, že v Ně-
mecku byl popraven 90%ní válečný poškozenec
Claus, odsouzený jen proto, že organisoval pod-
poru politických vězňů a jejich rodin, jsoucích ve
velké bídě. Asistujíc! policejní komisař však pro-
hlásil, že nepřipustí, aby byla přečtena příslušná
resoluce, a zakázal, aby se hlasovalo o protestu.
Tento postup policejního komisaře byl nepří-
mou podporou hrozného teroru v Německu, ničí-
cího životy politických odpůrců-komunistů, so-
ciálních demokratů, pacifistů, katolíků a židů. Byl
nelidský, protože solidarita s nevinnými lidmi je
právo a povinnost každého člověka. Byl také nezá-
konný, neboť právo protestu proti justičním vraž-
dám je ze základních práv každého občana.
Ptáme se Vás proto, pane ministře:
1. Jste ochoten proti zmíněnému policejnímu
komisaři přísně zakročiti?
2. Co hodláte učinit, aby se podobné případy
neopakovaly?
V Praze dne 10. února 1936.
Krosnář, Appelt,
Kopřiva, Vodička, Sliwka, Borkaňuk, Synek,
Kosík, Beuer, Schmidke, Kliment, Dvořák, Široký,
Klíma, dr Jar. Dolanský, Nepomucký, Dölling,
Vallo, Zupka, B. Köhler, Slanský, Šverma.
291/V (překlad).
Interpelace
poslance B. Köhlera
ministrovi vnitra,
že byl v Rumburku zakázán nápis:
"Slavnost na počest Lenina, Liebknechta
a Luxemburgové. "
Okresní vedení komunistické strany Českoslo-
venska ohlásilo rumburskému okresnímu úřadu
na den 2. t. m. "Slavnost na počest Lenina, Lieb-
knechta a Luxemburgové" a podle toho vydalo
také plakáty. Okresní úřad však zakázal na pla-
kátech nápis "Slavnost na počest Lenina, Lieb-
knechta a Luxemburgové" a povolil pouze nápis
"Slavnost na počest Lenina". Toto opatřeni odů-
vodnil tím, že Lenin jest myšlenkou, kdežto Láeb-
knecht a Luxemburgová nikoliv.
Toto úžasné odůvodnění nás přimělo, abychom
se tázali pana ministra, co hodlá učiniti proti vy-
líčenému jednání rumburského okresního úřadu,
a je-li ochoten učiniti příště přítrž takovým své-
volným činům?
V Praze dne 5. února 1936.
B. Köhler,
Machačová, Kopřiva, Vodička, Kosik, Sliwka,
Beuer, Nepomucký, Borkaňuk, Schmidke, Dvořák,
Synek, dr Jar. Dolanský, Dölling, Široký, Slanský,
Šverma, Zupka, Kliment, Vallo, Klíma.
4
291/VI (překlad).
Interpelace
poslance F. Maye
ministrovi vnitra,
že okresní úřad v Dubé proti zákonu
zakazuje schůze.
Členové sudetskoněmecké strany, Václav Lan-
ger, sedlák ze Chcebuzi, a František Pittner, úřed-
ník v Hoštce č. 104, včas a řádně ohlásili dubské-
mu okresnímu úřadu, že se budou konati tyto ve-
řejné schůze:
a) veřejná schůze ve Chcebuzi dne 16. ledna
1936 ve 20 hod.,
b) veřejná schůze ve Chcebuzi dne 16. ledna
1936 ve 20 1/2 hod.,
c) veřejná schůze ve Křešově dne 16. ledna 1936
v 1/220 hod.,
d) veřejná schůze v Brocnu dne 19. ledna 1936
v 15 hod.,
e) veřejná schůze ve Střížovicích dne 16. ledna
1936 ve 20 hod.
Dubský okresní úřad zakázal všechny, zde pod
a)-e) uvedené schůze s tímto stereotypním odů-
vodněním:
"Podle § 6 zákona ze dne 15. listopadu 1867,
č. 135 ř. z. o právu shromažďovacím zakazuji po-
řádati tuto schůzi, poněvadž by se za nynějších
poměrů mohl jejím pořádáním ohroziti veřejný
klid a pořádek. "
Toto opakující se odůvodnění je vzorný příklad
správní svévole a protizákonného, ústavně zakáza-
ného omezování shromažďovací svobody.
Dubský okresní úřad proti právu hromadně za-
kazuje schůze sudetskoněmecké strany, a ani se
nenamáhá, aby uvedl byť jediný konkrétní důvod,
jenž by jej opravňoval k takovému dalekosáhlému
opatření.
Více než jedenkrát rozhodl nejvyšší správní soud,
že abstraktní formulka "ohrožení veřejného klidu
a pořádku" sama sebou nestačí, aby odůvodnila
rozhodnutí nebo zákaz správního úřadu. Naopak
nutno uvésti konkrétní skutečnosti, které oprav-
ňují správní úřad k domněnce, že lze se nadíti
ohrožení veřejného klidu a pořádku.
Dubský okresní úřad se však o to nenamáhá.
Také by těžce nalezl konkrétní důvody pro své
hromadné zákazy, jež zneklidňují obyvatelstvo ce-
lého okresu. Okresní úřad nemůže uvésti ani jedi-
ného takového důvodu, který by jej zmocňoval,
aby si dovoloval zasahovati do ústavně zaručeného
práva svobodně se shromažďovati.
Potud se tedy dubský okresní úřad, vydávaje
své hromadné zákazy, dopustil nezákonnosti.
Tážeme se tedy ministra vnitra:
1. Jest ministr ochoten k zodpovídání pohnati
odpovědné vedoucí úředníky dubského okresního
úřadu, poněvadž vědomě jednají proti zákonu a
vědomě proti zákonu omezují shromažďovací svo-
bodu ?
2. Jest ministr ochoten přísně naříditi všem svým
podřízeným správním úřadům, aby proti zákonu
nezasahovaly do shromažďovací svobody a při
každém jejím omezení uváděly konkrétní důvody ?
3. Jest ministr ochoten poskytnouti záruky, že
správní úřad bude dbáti ústavně zaručeného práva
státních občanů svobodně se shromažďovati i
tehdy, když ho budou chtíti použíti členové su-
detskoněmecké strany?
V Praze, dne 8. února 1936.
May,
Birke, dr. Rosche, Nemetz, Obrlik, Jäkel, dr. Pe-
ters, Stangl, Gruber, Frank; Sandner, inž. Künzel,
Illing, Axmann, Nickerl, Wagner, Knöchel, Jobst,
Fischer, inž. Richter, Kundt.
291/VII (překlad).
Interpelace
poslance L. Wagnera
ministrovi vnitra,
že kaplický okresní úřad proti zákonu zru-
šil shromažďovací svobodu a stranicky po-
stupuje proti sudetskoněmecké straně.
Jednatelé sudetskoněmecké strany, Fridolín
Studener a Antonín Höpfl oznámili kaplickému
okresnímu úřadu, že dne 14. ledna 1936 uspořádají
ve Vyšším Brodě a Omleničce veřejné schůze su-
detskoněmecké strany. Kapličky okresní úřad ne-
vzal na vědomí řádně ohlášené schůze a obě
schůze zakázal z těchto důvodů:
"V poslední době musil zástupce zdejšího úřadu
vyslaný na schůzi, kterou uspořádala sudetsko-
německá strana, tuto schůzi podle § 13 shromaž-
ďovacího zákona rozpustiti.
Z toho je zřejme, že svolavatelé veřejných
schůzí sudetskoněmecké strany ve zdejším správ-
ním obvodu nemohou vždy ručiti, že se na těchto
schůzích nepřekročí zákon nebo že nebude poru-
šen veřejný klid a pořádek. "
Nelze pochybovati, že tyto nové zákazy schůzí
kaplického okresního úřadu nemají zákonitého
podkladu a jsou pouze činem správní svévole.
Podle § 6 shromažďovacího zákona může úřad
jen tehdy zakázati schůze, když jejich účel od-
poruje trestním zákonům nebo když ohrožují ve-
řejnou bezpečnost a veřejné blaho.
že by účel schůzí ohlášených jednateli sudetsko-
německé strany odporoval trestnímu zákonu, jistě
si netroufá tvrditi ani kapličky okresní úřad. Ale
kapličky okresní úřad nemohl ve svých výměrech
uvésti jiného konkrétního důvodu, který by jej
opravňoval k míněni, že by schůze ohlášené či-
novníky sudetskoněmecké strany mohly ohroziti
5
veřejné blaho nebo veřejnou bezpečnost. Zakázati
schůze ohlášené jednateli sudetskoněmecké strany
bylo tedy jen možno, kdyby zde byla konkrétní
skutková povaha ohrožení veřejného blaha nebo
veřejné bezpečnosti.
Kapličky okresní úřad se však vůbec nena-
máhá, aby dokázal konkrétní skutkovou povahu
ohrožení. Dovolává se pouze toho, že "v poslední
době" musila býti rozpuštěna schůze, kterou uspo-
řádala sudetskoněmecká strana. Kapličky okresní
úřad neuvádí data této prý rozpuštěné schůze.
Ale i kdybychom měli za to, že tvrzení kaplickéhó
okresního úřadu je správné, vysvítá z § 18 shro-
mažďovacího zákona, že schůze byla rozpuštěna
jen proto, poněvadž byla pořádána sama sebou
proti předpisům shromažďovacího zákona, to zna-
mená, že na příklad z nedopatření nebyl splněn
nějaký formální požadavek, jejž předpisuje shro-
mažďovací zákon. Ale taková schůze, rozpuštěná
pro formální nedopatření, jistě neruší ani veřejný
klid ani pořádek.
Kapličky okresní úřad jest však jen oprávněn
rozpustiti schůzi, která ohrožuje veřejný klid a
pořádek.
Dovolávati se schůze sudetskoněmecké strany,
rozpuštěné podle § 13 shromažďovacího zákona,
nemůže tedy býti konkrétním odůvodněním, že by
schůze ohlášené jednateli sudetskoněmecké stra-
ny mohly ohroziti veřejný klid & bezpečnost, po-
něvadž ani rozpuštěná schůze jej neohrožovala.
Kapličky okresní úřad není také stolicí, která
by měla rozhodovati, zdali rozpuštění schůze, jež
uvádí, stalo se po právu. Jestliže pořadatelé této
schůze snad nějak porušili shromažďovací zákon,
toto trestně právní posouzení jest vyhrazeno řád-
ným soudům, nikdy však kaplickému okresnímu
úřadu.
Kapličky okresní úřad nemůže tedy toto roz-
puštění schůze, které provedl snad proti zákonu
a právu, bráti za podnět k novému zakazování
schůzí. Kdyby to bylo správné, poskytovalo by
toto jediné, byť i neprávem provedené rozpuštění
schůze kaplickému okresnímu úřadu zmocnění,
aby zakázal každou schůzi sudetskoněmecké stra-
ny ve svém obvodu dovolávaje se tohoto rozpuš-
tění. Tak by mohl kapličky okresní úřad zbaviti
platnosti ústavně zaručenou shromažďovací svo-
bodu, které ovšem požívají i členové sudetskoně-
mecké strany.
Z právního přezkoumání je tedy zřejmé, že vy-
dané zákazy schůzí jsou naprosto bezpodstatné.
Z toho vysvítá, že kapličky okresní úřad zase
předstíral právnické zdánlivé důvody, aby proti
zákonu omezil ústavně zaručenou činnost sudet-
skoněmecké strany a jejich poslanců a senátorů
a pokud možno překážel vývoji sudetskoněmecké
strany. Jistě nemusíme zdůrazňovati, že se takové
stranické a předpojaté chování okresního úřadu
příčí zákonu, všem demokratickým zásadám a
také idei právního státu.
Kapličky okresní úřad zakázal schůze svévolně
a proti právu.
Pro toto chování se nám vnucuje otázka, zdali
naše ústava, která co nejslavnostněji vyhlašuje
právo shromažďovací svobody, má vůbec ještě
závažnost, která se jí přikládá, a náležitý význam,
když si okresní hejtman smí dovoliti, aby ve
svém obvodu proti jakémukoliv zákonu, proti
právu a spravedlnosti jedním škrtnutím pera a
beze všeho konkrétního odůvodnění zrušil shro-
mažďovací svobodu členů největší strany našeho
státu.
Tážeme se tedy ministra vnitra:
1. Ví ministr vnitra o protizákonném a před-
pojatém chování odpovědného správce kaplického
okresního úřadu proti sudetskoněmecké straně?
2. Jest ministr vnitra ochoten kázeňsky potres-
tati odpovědného správce okresního kaplického
úřadu pro jeho protizákonné zasahování do shro-
mažďovací svobody?
3. Jest ministr vnitra ochoten se postarati, aby
shromažďovací svoboda, kterou nižší správní
úřady prakticky odstranily, byla zase obnovena
a nebyla jednostranně odpírána členům sudetsko-
mecké strany.
V Praze dne 8. února 1936.
Wagner,
Sandner, Axmann, May, inž. Richter, Fischer,
dr Rosche, Nickerl, dr Peters, Jobst, Kundt, Jäkel,
Frank, Stangl, Obrlik, inž. Kiinzel, Birke, Nemetz,
Knöchel, Gruber, Illing.
Původní zněni ad 291/I.
Interpelláció
Benyujtja Jaross Andor képviselő
a postaügyi miniszterhez.
a muzslai Katolikus Dolgozok Körének
rádióengedélye megtagadása tárgyában.
Muzsla (Muzla) községben, mely a párkányi já-
rás (Okres Párkan) területén fekszik, Katholikus
Dolgozók Köre néven működik egy helyi kultur-
egyesület melynek alapszabályait az országos hi-
vatal 70. 188/8-935 szám alatt hagyta jóvá. Az
egyesület vezetősége rádió felvevő állomás enge-
délyezése iránt tett lépéseket az ottani postahiva-
talnál. Daubner Lajos postamester elsőizben sértő
szavak kíséretében utasitotta el a kör elnökét és
megtagadta a szükséges felvilágositást a rádió
engedélyezésével kapcsolatosan. Ezután 1935. de-
cember 3-án az egyesület vezetősége testületileg
jelent meg a postamesternél. Kolen István elnök,
Vajda László és Éles István alelnökök, valamint
Galgócz József háznagy együtt óhajtották a posta-
mesternek az egyesület kérvényét átadni. A posta-
mester csak ugy volt hajlandó a kérvényt elfo-
gadni, ha egyidejűleg a jóváhagyott alapszabályok
eredeti példányát is átadják, de megjegyezte
mindjárt, hogy abban az esetben, ha a postaigaz-
gatóság meg is adja az engedélyt, ugy ő két héten
belül leszerelteti majd a rádiót. Vajda László azon
kérdésére, hogy azon esetben is leszerelteti, ha
pontosan megtartja az egyesület a törvényes elő-
írásokat, a postamester kereken kijelentette, hogy
igen, akkor is. Galgócz József ezután azt kérdezte,
hogy akkor is leszerelteti a rádiót, ha kizárólag
Bratislavát fogják hallgatni, a postamester ismét
azt válaszolta: akkor is. A muzslai Katholikus
Dolgozók Köre ilyen körülmények között nem tud
rádió engedélyhez jutni, mert ezek után az egye-
sület nem tartja célszerűnek, hogy a helybeli
postamester megkerülésével egyenesen a
postaigazgatósághoz forduljon.
Daubner Lajos postamesterrel egyébként is
elégedetlen a község lakossága, aki például önha-
talmúan a hivatalos órát reggel 8 óra helyett csak
9 órákor kezdi meg, délután pedig 2 óra helyett
3 órakor.
Nyilvánvaló, hogy a rádió, mely hatalmas elő-
mozdítója különösen a falusi nép művelődésének,
közkincs kell, hogy legyen, azaz kell, hogy mind-
azok, akik a törvény feltételeinek betartásával
folyamodnak engedélyért, azt az alsóbbfoku köze-
gek szubjektiv álláspontjára való tekintet nélkül
el is nyerhessék. Fokozott mértékben vonatkozik
ez egy egyesületre, mely hivatásánál fogva is a
közművelődést szolgálja.
Fent előadott tényállás alapján kérdem a posta-
ügyi miniszter urat, hogy hajlandó-e
1. Daubner Lajos muzslai postamestert kiok-
tattatni a rádió felvevő állomások engedélyezése
körüli hivatalos eljárás alapelveiről?
2. Daubner Lajossal szemben fegyelmi vizsgá-
latot inditani, amiért megakadályozta, hogy egy
kulturegyesület rádió-engedélyhez jusson?
3. Muzsta község közbékéje érdekében Daubner
Lajos postamestert sürgősen más helységbe
áthelyeztetni ?
P r a h a, 1936. jan. 11.
Járass,
Szentirányi, A. Nitsch, G. Böhm, Kundt, Gruber,
Liebl, Dr. Hodina, Budig, Dr. Porubszky, Jobst,
Dr. Köllner, Axmann, Fischer, Nemetz, Petrášek,
Ing. Künzel, Hollube, Jäkel, Ing. Lischka, Illing,
Esterházy, Dr. Szüllö, Dr. Korláth, Dr. Holota.
Původní znění ad 291/V.
Interpellation
des Abgeordneten Bruno Köhler
an den Innenminister
über das Verbot der Aufschrift: "Lenin-
Liebknecht-Luxemburg-Feier"
in Rumburg.
Die Bezirksleitung der Kommunistischen Partei
der Tschechoslowakei meldete bei der Bezirks-
bebörde in Rumburg für den 2. d. M. eine "Le-
nin-Liebknecht-Luxemburg-Feier" an und gab
auch dementsprechende Plakate heraus. Die Be-
rirksbehörde verbot jedoch die Plakataufschrift
"Lenin-Liebknecht-Luxemburg-Feier" und be-
willigte bloß die Aufschrift "Lenin-Feier". Zur
Begründung dieser Maßnahme wurde angeführt,
daß Lenin ein Gedanke sei, aber Liebknecht und
Luxemburg nicht. Diese ungeheuerliche Argumen-
tation veranlaßt uns
den Herrn Minister zu fragen
was er gegen das geschilderte Vorgehen der
Bezirksbehörde in Rumburg zu tun gedenke, und
ob er bereit ist, solchen Willkürakten für die Zu-
kunft Einhalt zu gebieten?
Prag am 5. Feber 1936.
B. Köhler,
Machačová, Kopřiva, Vodička, Kosik, Sliwka,
Beuer, Nepomucký, Borkaňuk, Schmidke, Dvořák,
Synek, Dr. Jar. Dolansky, Dölling, Široky, Slansky,
Šverma, Zupka, Kliment, Vallo, Klima.
Původní znění ad 291/VI.
Interpellation
des Abgeordneten Franz May
an den Minister des Innern
wegen ungesetzlicher VersamBdungs-
verbote der Bezirksbehöde Dauba.
Die Mitglieder der Sudetendeutschen Partei,
Wenzel Langer, Bauer in Zebus, sowie Franz
Pittner, Beamter in Gastorf Nr. 104, haben der
Bezirksbehörde Dauba rechtzeitig und ordnungs-
gemäß die Abhaltung nachstehender öffentlicher
Versammlungen angezeigt:
a) öffentliche Versammlung in Zebus am 16. I.
1936, 20 Uhr,
b) öffentliche Versammlung in Zebus am 16. I.
1936, 201/2 Uhr,
c) öffentliche Versammlung in Křeschow am
16. I. 1936, 1/220 Uhr,
d) öffentliche Versammlung in Brotzen am
19. I. 1936, 15 Uhr,
e) öffentliche Versammlung in Střižowitz am
16. I. 1936, 20 Uhr.
Die Bezirksbehörde Dauba hat sämtliche hier
unter a) bis e) angeführten Versammlungen mit
nachfolgender, stereotypen Begründung verboten:
"Auf Grund des § 6 des Gesetzes vom 15. XI.
1867, R. G. Bl. Nr. 135, über das Versammlungs-
recht verbiete ich die Veranstaltung dieser Ver-
sammlung, weil unter den obwaltenden Verhält-
nissen durch deren Veranstaltung die öffentliche
Ruhe und Ordnung gefährdet werden könnte. "
Diese stereotype Begründung stellt ein Muster-
beispiel administrativer Willkür und gesetz-
widriger, verfassungsmäßig verpönter Einschrän-
kung der Versammlungsfreiheit dar.
Die Bezirksbehörde Dauba erläßt in wider-
rechtlicher Weise Massenverbote von Versamm-
lungen der Sudetendeutschen Partei, ohne sich