20
K jednotlivým jejím článkům se podotýká
toto:
K článku 1.
V tomto článku určuje se definice polohy
hranic v locích a vymezuje se jejich pohyb-
livost, a to stejným způsobem, jak bylo stano-
veno ve smlouvě č. 218 Sb. z. a n. z r. 1933 pro
pruský díl hranic, čímž je dosaženo jednot-
nosti pro celé hranice s Německem.
K článku 2.
Ve splavných tocích byly hranice mírovými
smlouvami určeny tak, aby oba sousedící státy
měly po vlastním území přístup k plavební
dráze. Tomuto způsobu určení byla přizpůso-
bena definice polohy hranic v Labi, která se
ještě doplňuje ustanovením o jejich pohybli-
vosti, zaručující přístup k plavebnímu korytu
po vlastním území v budoucnu i tehdy, kdyby
toto koryto změnilo svoji polohu. Dalším do-
plňkem je místním poměrům odpovídající
ustanovení o pravidelném a mimořádném pře-
zkoumávání polohy plavebního koryta a tím
i polohy hranic.
K článku 3.
Schönwaldský potok je nepatrná bystřina,
která často mění svoji polohu. Poněvadž nemá
ani vodohospodářského ani zemědělského vý-
znamu, není v úmyslu jej upraviti. Z uvede-
ných důvodů a k vyloučení častých šetření
o poloze hranic, kdyby zůstaly pohyblivými,
prohlašují se tyto za nepohyblivé.
Na Ohři probíhají hranice jen ve dvou zcela
krátkých, spolu souvisících úsecích, jednou po
pravém, jednou po levém břehu. Poněvadž by
určení pohyblivých hranic v těchto březích
bylo neúčelné a jich přeložení do středu toku
jako pohyblivých by mohlo ohroziti dosavadní
vodní práva, ponechávají se zde hranice nepo-
hyblivé jako dosud.
K článku 4.
Zde vykázané výměny části území jsou odů-
vodněny:
1. přeložením hranic do středních čar toků
v důsledku jich úprav, zavedením pohyblivosti
hranic a posunutím hranic probíhajících ně-
kterým břehem;
2. zájmy celními a policejními;
3 zájmy komunikačními a hospodářskými;
4. potřebou provésti je tak, aby se získané
a odstoupené plochy v celku svojí výměrou a
jakostí vyrovnávaly.
Výměnou území, kterou se hranice zkracují
o 125 km, přichází pod československou
svrchovanost jedna usedlost, jež bude vykli-
zena a odevzdána bez náhrady do vlastnictví
československé finanční správy, a pod němec-
kou svrchovanost dvě usedlosti. Zde se vysky-
tující rozdíl je zcela vyrovnán lepší botinou
území saského revíru Rautenkranz postoupe-
ného Československu (příloha smlouvy list
č. 16) u porovnání s územím v katastru obce
Dolní Reuth, námi odstouplým (příloha
smlouvy list č. 20).
K článku 5.
Tento článek recipuje článek 5 smlouvy
s Německem z 31. ledna 1930, č. 218/33 Sb. z.
a n., kterým se stanoví, že směnami území se
nemění státní příslušnost osob majících na
směněných plochách bydliště. Poněvadž, jak
podotčeno, bude usedlost přecházející do Čes-
koslovenska vyklizena, půjde jen o osoby by-
dlící na poloexklavě Dolního Reuthu a na úze-
mí obce Bernartic. Z těchto až na jednu rodinu
a naturálním bytem, zaměstnanou na pile
v Prusku, jde vesměs o příslušníky německé.
Dále recipuje tento článek předpisy článku
6-9 uvedené smlouvy, jichž účelem je posta-
rati se o řádnou evidenci vyměněného území
v pozemkových knihách nového státu a v jeho
pozemkovém katastru. Tomuto účelu slouží
ustanovení o příslušné výměně spisového ma-
teriálu v prvopise nebo v ověřeném opise.
Mezi spisový materiál ve smyslu těchto usta-
novení patří všechny listiny a pomůcky po-
třebné k dalšímu řádnému vedení pozemko-
vých knih a pozemkového katastru a jsou
v něm zahrnuty zejména i spisy komasační
(v Německu spisy o tak zv. separaci s přísluš-
nými recesy). Poněvadž zařízení pozemkových
knih a pozemkových katastrů je jiné v Česko-
slovensku a jiné v Německu, bude tento spi-
sový materiál podkladem pro příslušné opa-
tření podle zákonodárství nového státu, který
převezme státní svrchovanost nad vyměněnou
plochou. Odchylkou od smlouvy č. 218/33 pro-
vede se tato spisová rozluka přímo mezi
zúčastněnými ústředními úřady nebo úřady,
které budou k tomu zmocněny. Odchylka tato
byla pojata do této smlouvy proto, že přímý
styk jednotlivých zúčastněných soudů a kata-
strálních úřadů setkal se v praxi při provádění
smlouvy č. 218/ 33 Sb. z. a n. s obtížemi, a že
oba smluvní státy byly nuceny přes opačné
smluvní ustanovení soustřediti výměnu spiso-
vého materiálu v oboru soudním u presidia
vrchního soudu v Praze, resp. u presidenta
vrchního zemského soudu ve Vratislavi.
21
Výměna území bude vyznačena v pozemko-
vých knihách a v pozemkovém katastru zmoci
úřední aniž byly za to od zúčastněných osob
žádány jakékoliv výdaje, zejména kolky a po-
platky.
Pro převod práv a břemen je rozhodný stav,
který vyplývá ze zápisů platných v době, kdy
úmluva nabude účinnosti. Ta práva a břemena,
jež podle zákonných předpisů nového státu lze
zapsati do jeho pozemkových knih, budou do
nich zapsána v rozsahu a s obsahem, odpoví-
dajícím zápisům platným v době, kdy se
smlouva stane účinnou. Jiná práva a břemena
v pozemkových knihách nebudou zapsána. To
platí zejména o knihovním zajištění nájmu a
pachtu, které je německému právu neznámo.
Tím, že tato práva a břemena do nových po-
zemkových knih nebudou zapsána, nemá býti
arci nic měněno na existenci nároků a zá-
vazků, z nich vyplývajících. Podle německého
práva platí zásada, že koupě neruší nájem a
pacht, takže nároky a závazky z těchto práv
zůstanou zachovány i v Německu, arci bez
knihovního zajištění, kterého tam není po-
třebí. Změna státní svrchovanosti má v zápětí,
že samočinně zaniknou práva, která příslušela
odstupujícímu státu k vyměněné ploše z titulu
jeho suverenity. Proto budou smluvně zacho-
vána odstoupivšímu státu jeho práva k vymě-
něnému pozemku jen, jde-li o pohledávku pe-
něžitou nebo právo vyplývající ze soukromo-
právního titulu. Zachovávají se tedy v plat-
nosti pohledávky daňové zajištěné v knihách.
Těmto pohledávkám však v novém státě ne-
bude příslušeti privilegované pořadí, nýbrž
bude tam s nimi zacházeno stejně jako s ji-
nými neprivilegovanými pohledávkami.
Další osud převedených práv a břemen se
bude přiměřeně říditi právním řádem nového
státu, ježto půjde napříště o jejich samostatné
knihovní zajištění. To platí zejména o další
úpravě dosavadních simultánních hypoték
(podle německého práva "Gesamthypothek"),
které nebudou moci býti společné v obou stá-
tech, nýbrž které bude třeba proměniti podle
okolnosti případu buď v simultánní hypotéku
tuzemskou nebo event. hypotéku singulární,
podle toho, zůstane-li v tuzemsku zavázáno ne-
movitosti více nebo jen jediná.
Knihovní převod, resp. vyznačení vyměně-
ných pozemků nebo jejich částí v pozemkovém
katastru má býti co možná usnadněno; proto
má býti nejdříve proveden knihovní pořádek
a neexistující práva a břemena mají býti
z pozemkových knih vymazána. Zúčastněným
osobám bude doporučeno, aby oddělení po-
zemků nebo jejich částí bylo provedeno - po-
kud to stav věci připouští - bez břemen a aby
i úhrnné zatížení bylo podle možnosti přimě-
řeně rozděleno. To platí nejen o případech si-
multánních hypoték (podle německého práva
"Gesamthypothek"), o nichž již výše byla řeč,
nýbrž také i tehdy, kdy bude možno poměrné
rozděliti závazky, které dosud pro vyměněný
pozemek, resp. jeho oddělenou část byly spo-
lečné a jednotné & původním pozemkem. Zá-
sada vyslovená v odst. 2, čl. 5 smlouvy
č. 218/33 Sb. z. a n. se arci nevztahuje na pří-
pady depurace, bezbremenněho oddělení vy-
měněných ploch a rozdělení konečného za-
vazení.
V dalších ustanoveních pamatováno bylo na
otázky souvisící s přenesením soudnictví. Ří-
zení, která jsou již v běhu a jsou zmístněna
na vyměňované ploše, budou dokončena temi
soudy, u nichž řízení bylo původně zahájeno.
Toto ustanovení je v souladu se zásadami při-
jatými československým i německým právním
řádem.
Význam jejich spočívá v tom, že
strany zúčastněné na řízení, které již bylo za-
hájeno, nemají býti nuceny, aby znovu zaha-
jovaly řízení v novém státě a tím si působily
zbytečné výdaje. Rozhodnutí soudu zůstanou
arci i pak rozhodnutími soudu původního státu
a bude k nim co do uznání a vykonatelnosti
hleděno v novém státě stejně jako k jiným
rozsudkům a rozhodnutím soudu původního
státu. Uznání a vykonatelnost jsou v tom
směru zajištěny vládními vyhláškami o roz-
sahu této vzájemnosti (srov. vyhlášku čsl.
vlády ze dne 25. června 1924, č. 131 Sb. z.
a n. ). Při jednání o smlouvu č. 218/33 vzešly
pochybnosti vzhledem k německé judikatuře
o tak zv. reálních sudištích, která jsou vý-
lučná a podle rozhodování německých soudů
territoriálně omezena na území Německé Říše.
Proto již do výše cit. smlouvy bylo pojato
ustanovení čl. 9, jež vyslovuje zásadu, že
uznání a vykonatelnost soudního rozhodnutí,
které bude vydáno v jednom ze smluvních
států, nesmí býti v druhém státě odepřeno
L toho důvodu, že během řízení bylo založeno
reální sudiště v onom smluvním státě, kde se
pak jedná o uznání a po případě o výkon roz-
hodnutí původního soudu. Rozhodnutí ve vě-
cech trestních nebudou arci na území druhého
státu vykonána.
K článku 6 a 7.
Tyto články obsahují obvyklá závěrečná
ustanovení. Na rozdíl od smlouvy č. 218 Sb.
z. a n. z r. 1933, jež nabyla účinnosti 4 mě-
síce po výměně ratifikačních listin, nabude
předložená smlouva účinnosti již patnáctý den
22
po výměně těchto listin. Tato odchylka byla
učiněna proto, aby bylo lze dříve dokončiti
hraniční dokumentární dílo, v jehož mapách
budou již zobrazeny výměny území, uvedené
v této smlouvě, a kromě toho, aby bylo lze
sjednati československo-německý hraniční
statut, jako se již stalo s Rakouskem (č. 139
Sb. z. a n. z r. 1930), s Maďarskem (č. 8 Sb.
So. z. a n. z r. 1931), s Polskem a Rumun-
skem, kteréžto posledně uvedené dvě smlouvy
nemohly býti dosud ve Sbírce zákonů a naří-
zení uveřejněny.
K závěrečnému zápisu:
V souvislosti s výměnou území bylo třeba
upraviti používání některých cest zájemníky
a zabezpečiti hospodaření na některých po-
zemcích, které mění státní příslušnost. Těmto
potřebám odpovídají úlevy stanovené v závě-
rečném zápise.
Státní tiskárna v Praze. - 755-36.
Mapové přílohy
z důvodů technických zmenšeny oproti originálu
v poměru 4: 3.
