Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936,
IV. volební období. 2. zasedání.
Původní znění.
285.
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živností a ministra sociální péče
na naléhavou interpelaci poslance inž. Richtra
o udržení provozu Telnické továrny na porculán v Telnici (tisk 253).
Firma Egon Stein, továrna na porculán
v Telnici u Ústí n. L., upadla do konkursu.
V konkursním řízení soudní exekuční
dražbou dne 18. října 1935 koupila nemo-
vitosti a stroje firma Telnické keramické
závody, společnost s r. o. v Ústí n. L. Proti
příklepu podal však dosavadní majitel
Egon Stein rekurs. Rekurs tento byl za-
mítnut rozhodnutím krajského soudu v Li-
toměřicích ze dne 25. listopadu 1935, č. Rv
1306/35. Egon Stein proti tomuto rozhod-
nutí podal revisní rekurs; jak bylo zjiště-
no u okresního soudu v Chabařovicích,
byl tento revisní rekurs exekučním sou-
dem jako nepřípustný zamítnut, avšak
Egon Stein podal i proti tomuto rozhod-
nutí exekučního soudu nový, dosud nevy-
řízený rekurs.
Vedle toho Egon Stein učinil trestní
oznámení proti správci konkursní podsta-
ty a proti konkursnímu komisaři. O těchto
trestních oznámeních dosud nebylo roz-
hodnuto.
Při jednáních o udržení provozu závo-
du, jež zúčastněná ministerstva obchodu
a sociální péče prováděla, odmítala vy-
dražitelka firma Telnické keramické zá-
vody povinnost udržeti provoz závodu
resp. žádati o povolení k jeho zastavení,
poukazujíc k tomu, že následkem poda-
ných rekursů nenabyl příklep moci prá-
va. Nehledě však ani k tomu, uplatňuje
firma Telnické keramické závody, společ-
nost s r. o., právní názor, že koupila
v dražbě pouze budovy a stroje s příslu-
šenstvím, nikoliv však zásoby surovin a
různých jiných, při provozu závodu po-
třebných pomůcek - že tudíž nekoupila
závod jako celek a že také neuzavřela se
zaměstnanci firmy Stein ani výslovně ani
konkludentními činy pracovní smlouvy,
takže ustanovení vládního nařízení čís.
134/1935 Sb. z. a n. nepřichází zde vůči ní
vůbec v úvahu.
Správci konkursní podstaty bylo zasta-
vení závodu povoleno, ježto po provede-
né dražbě oznámil, že nemůže dále pra-
covati v závodě exekučně prodaném, když
mu nad to financující banka odepřela úvěr.
Tato skutečnost byla bankou potvrzena.
V interpelaci se uvádí, že provoz podni-
ku konkursní podstatou byl aktivní. Na-
proti tomu hlavní věřitel Česká eskomptní
banka a úvěrní ústav, jež podnik financo-
vala, tvrdí, že konkursní podstata nepla-
tila splátky ba ani úroky z dluhů, neplati-
la nájem z továrny a neprováděla řádné
odpisy a že, kdyby tak byla činila, obje-
vila by se pasivita podniku. Ostatně prý
konkursní podstata předkládala aktivní bi-
lance jen v konkursním řízení, kdežto fi-
nančním úřadům prý předkládala bilance,
vykazující passivum - a po provedené
revisi byly prý tyto pasivní bilance shle-
dány správnými. Dotazem u berní sprá-
vy v Litoměřicích bylo skutečně zjištěno,
že věc vyšetřovala a zjistila, že pojal-li
správce konkursní podstaty do bilance
odpisy ve výměře přípustné podle záko-
na o přímých daních č. 76/1927 Sb. z. a n.,
stala se bilance skutečně bilancí pasivní.
Za těchto skutkově i právně nejasných
a nejistých poměrů nebylo možno naříditi
ať konkursní podstatě, ať vydražitelce,
aby v provozu bylo pokračováno.
Bylo by ještě uvésti, že všechny žádos-
ti o zastavení provozu podniků ve smyslu
§ 2, odst. 3 vládního nařízení, č. 134/1935
Sb. z. a n. jsou podrobně zkoumány a jest
snahou, aby pokud možno provoz těchto
podniků byl udržen. I v daném případě
bylo navázáno jednání v tom směru, aby
dosavadní činitelé, kteří vedli podnik bě-
hem konkursního řízení, mohli v zájmu
zaměstnání dělnictva dále podnik vésti,
dokud nebude o věci definitivně rozhod-
nuto. Jednání tato nebyla dosud skončena,
stejně jako jednání, aby úředníci a dělníci,
ztrativší zaměstnání v závodu telnickém,
byli umístěni v jiných československých
keramických závodech.
V Praze dne 28. ledna 1936.
Ministr obchodu:
J. V. Najman, v. r.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.