Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 2. zasedání.
282.
Interpelace:
I. posl. Nepomuckého min. sociální péče a min. vnitra o teroru, prováděném agrární stranou
proti zemědělskému dělnictvu,
II. posl. Klimenta a Sliwky min. financí o Báňské a hutní společnosti, válcovně plechu v Lí-
skovci u Frýdku, kterémuž podniku od roku 1931 není předpisována zvláštní výdělková daň,
III. posl. Illinga min. vnitra a min. spravedlnosti, že četnický strážmistr Jan Vicány neprá-
vem zatkl Josefa Rödera, kolářského mistra v Nepomyšli a že bez důvodu hromadně po-
dezřívá vedoucí činitele sudetskoněmecké strany,
IV. posl. Illinga min. vnitra, že podbořanský okresní úřad neprávem zakázal Sudetskoněmec-
ký pochod a píseň Prapory nechte vláti,
V. posl. inž. Richtera min. vnitra, že policejní komisařství v Ústí n. L. proti zákonu zakázalo
hráti hudební skladby,
VI. posl. dr. Neuwirtha min. vnitra, že bruntálský okresní úřad neprávem potrestal dva členy
sudetskoněmecké strany,
VII. posl. dr. Kellnera min. soc. péče o protizákonném postupu při jmenování sociální komise
ve Vrchní Orlici,
VIII. posl. Knorreho min. vnitra, že bruntálský okresní úřad porušil shromaždovací svobodu za-
kázav schůze sudetskoněmecké strany v Andělské Hoře a Nových Heřminovech, a že ome-
zil ústavně zaručenou činnost poslance R. Knorreho,
IX. posl. Vaverky a Srby min. vnitra o nadměrně vysokých sazbách při povinném pojištění
motorových vozidel,
X. posl. dr. Zippeliuse min. spravedlnosti, že v čísle 18 ze dne 31. prosince 1935 krajinského
časopisu sudetskoněmecké strany v Mostě vycházejícího byl zabaven článek Změna roku
- změna osudu,
XI. posl. Synka a Machačové min. nár. obrany o výrobě leteckých motorů pro Itálii továrnou
Walter,
XII. posl. Klímy min. soc. péče a min. vnitra, že nezaměstnaným v okrese hustopečském ne-
byla přiznána podpora ze stravovací akce,
XIII. posl. Döllinga min. národní obrany o špatném zacházení s vojíny u III. praporu pěšího pluku
č. 44 v Turnově,
XIV. posl. inž. Künzela min. spravedlnosti, že okresní soud v Moravském Krumlově nezachovává
ustanovení jazykového zákona,
XV. posl. Nemetze min. vnitra o nespravedlivém postupu kadaňského okresního úřadu při jme-
nování místních volebních komisařů.
2
282/1.
Interpelace
poslance Nepomuckého
ministru sociální péče
a ministru vnitra
o teroru, prováděném agrárni stranou
proti zemědělskému dělnictvu.
Předkládáme interpelovaným pánům ministrům
doslovné znění protokolu schůze obecního zastu-
pitelstva v Hartmanicích:
»Protokol čís. 28, sepsaný o schůzi obecního
zastupitelstva, konané dne 11. listopadu 1935.
Schůze tato svolána byla jako pilná a všichni čle-
nové k ní pozváni. Z 15 členů obecního zastupi-
telstva přítomno jest 11.
Předmět jednáni.
1. Zakročeni u nadřízených úřadů, aby byli
přijati do lesa drvaři, kteří byli vyloučeni z od-
borové jednoty zemědělských a lesních zaměst-
nanců jako politicky nespolehliví.
Usneseno:
Byl předvolán pan R. Banda, řídicí učitel v.
v., t. č. předseda politické organisace republikán-
ské strany, aby podal informace stran vyloučení
některých drvařů z odborové jednoty. Tento pro-
hlásil: Někteří členové byli vyloučeni proto, že
nekonali povinnosti ke straně a že stranu při vol-
bách nevolili. Dále prohlásil: Jestliže však se tito
členové vyloučení znovu přihlásí do odborové or-
ganisace, budou přijati a budou jim započítány ty
měsíce, které v tomto roce měli zaplaceny a bu-
dou do práce v lese přijati. Po tomto ujištěni se
obecní zastupitelstvo usneslo doporučiti vylouče-
ným členům, aby se u předsedy odborové orga-
nisace přihlásili a v případě, že by přijati nebyli,
zakročí obecní úřad u okresního úřadu a majitele
lesů, aby přijati byli do práce jako za dřívějších
majitelů lesů, neb se jedná o drvaře s četnými
rodinami, vůbec nemajetné a odkázané na výdě-
lek z lesa. "
K tomuto protokolu dodáváme:
Drvaři tito do odborové organisace přijati by-
li, ale nebyly jim započítány placené jarní mě-
síce. Drvaři, kteří byli uznáni za politicky spoleh-
livé, těm byly dodány známky na legitimace zdar-
ma za měsíc duben až říjen a byly jim nalepeny
v měsíci listopadu. Drvaři, kteří byli politicky ne-
spolehliví, museli se znovu přihlásiti, neboť byli
vyloučeni a ztratili až 5 jarních měsíců, museli si
známky zaplatit a byli přijati až od měsíce pro-
since 1935. Dne 8. ledna 1936 stěžovali si u obec-
ního úřadu opět dva drvaři, kterým pan správce
Všetička oznámil, že práci pro ně má. ale že musí
býti organisováni odborově. Poněvadž odborová
jednota zemědělských a lesních zaměstnanců je
nepřijala - zase jako politicky nespolehlivé, -
přistoupili do odborové organisace sociálně demo-
kratické, ale bylo jim řečeno, že práce v lese je
jen pro organisované v odborové jednotě země-
dělských a lesních zaměstnanců. Oba jsou úplně
nemajetní a odkázáni na podporu ze státní stra-
vovací akce, jsou řádní a úplně zachovalí, ale po-
něvadž upadli v nemilost u vůdců agrární strany,
nebyli do jejich organisace přijati, ač jim napřed
bylo oznámeno, že by práce pro ně byla.
Vylíčené jednáni představitelů agrární strany
vzbudilo u převážné části obyvatelstva veliké roz-
čilení a dělnictvo nás žádá, abychom se domáhali
nápravy také u vládních kruhů. Pohříchu je pří-
pad v Hartmanicích jen jeden z mnohých, kdy
dělnictvo bylo představiteli agrární strany ztero-
risováno.
Ptáme se proto pánů ministrů:
Co hodlají učiniti, aby teroru prováděnému
proti dělnictvu agrární stranou v Hartmanicích
byla učiněna přítrž?
Co hodlají učiniti, aby se podobné případy ne-
mohly opakovati?
V Praze dne 22. ledna 1936.
Nepomucký,
Hodinová-Spurná, Kopřiva, Kliment, Kosík, Bor-
kaňuk, Sliwka, Beuer, Synek, Schmidke, Dvořák,
Vodička, Machačová, B. Köhler, Šverma, Zupka,
Vallo, Klíma, Slánský, Široký, dr Jar. Dolanský.
282/II.
Interpelace
poslanců Klimenta a Sliwky
ministru financi
o Báňské a hutni společnosti, válcovně
plechu v Lískovci u Frýdku, kterémuž
podniku od roku 1931 není předpisována
zvláštní výdělková daň.
Obec Lískovec u Frýdku je obec s převážně
dělnickým obyvatelstvem, které pro krisi je ze
značné části nezaměstnané. Tento stav obci uklá-
dá zvýšené potřeby na sociální péči, ale obec je
v takovém finančním stavu, že nemůže ani ty nej-
minimálnější požadavky plnit. Příčinou tohoto sta-
vu jest, že velkozávodu, jenž je v obci, známé
5
válcovně plechu K. Huf, náležející Báňské a hut-
ní společnosti, není již od roku 1931 předpisová-
na zvláštní výdělková daň. Obec Lískovec již ně-
kolik roků dostává sice daňovou základnu pro
obecni rozpočet, ale vždy bez zvláštní výdělkové
daně pro jmenovaný velkozávod. Přes všechny
zákroky na různých místech se dosud tak nesta-
lo s výmluvou, že nová společnost, která závod
převzala, není dosud potvrzena a nelze nikomu
daně předepsati. Závod pracuje plně, vše zůstalo
jako dříve při starém, je majetkem Báňské a hut-
ni společnosti, ale daně není komu předepsati.
Obec Lískovec je tím přivedena do úplného
rozvratu hospodářství. Všechny přirážky - při
nejvyšší přípustné výši - nestačí ani k úhradě
školního rozpočtu, natož pro věcné potřeby obce,
sociální péči atd. Obec musila postaviti novou ško-
lu, jelikož stará školní budova měla pouze 4 tří-
dy. Tím se obec zadlužila. Aby se vyvarovala exe-
kučnímu prodeji posledního malého majetku, mu-
sila postoupiti všechny své přirážky věřitelskému
peněžnímu ústavu, takže obec z přirážek nedostá-
vá vůbec ničeho. Tím (postoupením všech přirá-
žek) je kryta pouze anuita jedné půjčky - a to
nejmenší - na stavbu školy.
Na ostatní půjčky nemůže obec platiti ničeho
a také nic neplatí. Dluh roste a tak vzniká rok
od roku větší schodek v obecním hospodářství.
Tak vykazoval rok 1934 neuhrazený schodek Kč
645. 843. -; schodek na rok 1935 činí již 696. 943. -
Kč, kromě nezaplacených úroků za rok 1934 v
částce 165. 628 Kč a úroků z prodlení, takže pro
rok 1936 činí schodek již 1, 213. 839 Kč.
Tento stav přivedl obec tak daleko, že není
dále schopna vésti hospodářství a stojí před ú-
plným zhroucením obecního hospodářství. Nemů-
že provádět ani nejnutnější minimální opravy a
tak jsou cesty a ostatní objekty v hrozném stavu.
Při tom neplatí velký závod již léta zvláštní vý-
dělkovou daň, to jest již 6. rok.
Poněvadž jde o neslýchaný případ, kterým je
poškozována obec i veřejný zájem, tážeme se
pana ministra financí:
1. Zná pan ministr tento křiklavý případ?
2. Je pan ministr ochoten celou věc ihned vy-
šetřiti a naříditi, aby zvláštní daň výdělková by-
la závodům předepsána tak, aby se obci dostalo
to, co jí náleží?
3. Je pan ministr ochoten dáti příslušné berní
správě ve Frýdku ihned příkaz, aby vydala oka-
mžitě přiměřený předpis, neboť jen tak je možno
obci pomoci?
V Praze dne 23. ledna 1936.
Kliment, Sliwka,
Hodinová-Spurná, Machačová, Dvořák, Kopřiva,
Bener, Borkaňuk, Schmidke, Kosik, Vodička, dr.
Jar. Dolanský, Dölling, Široký, B. Köhler, Vallo,
Šverma, Slánský, Zupka, Synek, Klíma.
282/III. (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministru vnitra,
a ministru spravedlnosti,
že četnický strážmistr Jan Vicány neprá-
vem zatkl Josefa Rödera, kolářského mis-
tra v Nepomysli a že bez důvodu hromad-
ně podezřívá vedoucí činitele sudetskoně-
mecké strany.
Na udání sociálního demokrata Adolfa Richte-
ra z Nepomyšle byla u člena sudetskoněmecké
strany, Josefa Rodera, kolářského mistra v Nepo-
mysli, provedena domovní prohlídka a byl bez
soudcovského rozkazu zatčen. Josef Röder zůstal
několik neděl ve vyšetřovací vazbě.
Udání obvinilo Josefa Rödera, že se prý při
získávání členů k založení místní skupiny sudet-
skoněmecké strany dne 14. března 1935 vyjádřil,
že zde je druhé sárské území a kdyby byli lidé
chytří, věděli by, co to znamená.
Četnický strážmistr Jan Vicány napsal ve
svém udání na Josefa Rodera:
Roder chodil po osobách, které byly dříve v
německé národně socialistické straně dělnické a
zval je do nové organisace. Z uvedeného výro-
ku, totiž že prý je zde druhé sárské území a
kdyby lidé byli chytří, věděli by, co to znamená. «
je zřejmo, k jakým cílům směřuje nová organi-
sace (sudetskoněmecká vlastenecká fronta), neboť
to prý má Röder od vedoucích činitelů této
strany.
Soudní trestní vyšetřováni prokázalo, že udá-
ní bylo úplně vratké. Ani udavač nemohl po-
tvrditi četnické oznámení. Josef Röder musil býti
potom propuštěn. Jeho žádost, aby byl odškodněn
za neodůvodněnou vyšetřovací vazbu, byla zamít-
nuta. Udáni pro pomluvu proti udavači, správci
konsumu Adolfu Richtrovi, bylo vyřízeno tak. že
řízení proti Adolfu Richtrovi bylo zastaveno. Ně-
kolikatýdenní vyšetřovací vazbou byl Josef Roder
citelně hmotně poškozen.
Tento případ Josefa Rodra jest jedním z čet-
ných případů, kdy se sudetskoněmečtí státní obča-
né na bezpodstatná udání jen pro podvržené slov-
ní přečiny drží ve vazbě celé týdny.
Vývod četnického strážmistra v jeho udáni.
»že z uvedeného výroku je zřejmo, k jakým cí-
lům směřuje nová organisace sudetskoněmecké
vlastenecké fronty, neboť to prý má Röder od
vedoucích činitelů této strany, zřetelné ukazuje,
že četnický strážmistr Vicány překročil meze své-
ho oprávnění. Obviňuje vedoucí činitele sudetsko-
německé strany z velezrádných piklů, jejichž skut-
ková podstata jest stíhána zákonem na ochranu
4
republiky. Toto klamné hromadné obviňováni čet-
níkem Vicánym jasně ukazuje, že zpolitisování
správy proniklo až do četnického sboru.
Tážeme se tedy ministra vnitra a ministra
spravedlnosti:
1. Jsou ministři ochotni se postarati, aby se
na neodůvodněná udání politických odpůrců ne-
provádělo zatýkáni?
2. Jsou ministři ochotni se postarati, aby se
vazby, uvalené pro pouhé slovní přečiny, nepro-
tahovaly do neurčitá a nepatřičným způsobem?
3. Jsou ministři ochotni se postarati, aby čet-
níci zatýkali jen na soudcovský rozkaz nebo při
přistižení na činu samém, jenž opravňuje k za-
tčení?
4. Jsou ministři ochotni se postarati, aby pro-
tizákonně zatčenému Josefu Röderovi, který ne-
byl zatčen ani byv postižen na činu samém ani
podle soudcovského rozkazu, bylo poskytnuto při-
měřené dostiučinění za nevinně vytrpěnou vyše-
třovací vazbu?
5. Jsou ministři ochotni se postarati, aby se
účinně zabránilo zpolitisováni četnictva a aby se
již neopakovala podobná hromadná podezřeni ve-
doucích činitelů sudetskoněmecké strany četnic-
kým strážmistrem Janem Vicánym?
6. Jsou ministři ochotni se postarati, aby čet-
nický strážmistr byl kázeňsky potrestán pro své
neodůvodněné podezřívání vedoucích činitelů su-
detskoněmecké strany?
V Praze dne 24. ledna 1936.
Illing,
Knorre, Gruber, Kundt, dr Peters, Jäkel, dr Ho-
dina, Jobst, Sandner, Georg Böhm, Hollube, Budig,
dr Rosche, Wagner, Inž. Richter, Nemetz, Rösler,
Stangl, Nickerl, inž. Lischka, Fischer.
282/IV. (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministru vnitra,
že podbořanský okresní úřad neprávem
zakázal »Sudetskoněmecký pochoď= a pí-
seň »Prapory nechtě vláti«.
Místní vedoucí sudetskoněmecké strany v Pod-
bořanech oznámil, že v neděli dne 22. prosince
1935 v 1/29. večer bude pořádána veřejná schůze
členů sudetskoněmecké strany v Podbořanech, v
Rauchově hostinci, na které měl mluviti člen hlav-
ního vedení sudetskoněmecké strany, dr Vilém Se-
bekovsky.
Na programu, jenž byl okresnímu úřadu před-
ložen zároveň s oznámením schůze, bylo jako
úvod hudební číslo »Sudetskoněmecký pochod* a
jako závěr zpěv písně »Prapory nechtě vláti*.
Podbořanský okresní úřad povolil sice konati
schůzi, ale zakázal hráti hudební číslo »Sudetsko-
německý pochod* a zpívati píseň »Prapory nech-
tě vláti*. Odůvodnil to takto:
Zakazuji však hráti »Sudetskoněmecký po-
chod* a dále zpívati píseň »Prapory nechtě vláti*
a to jednak proto, že jejich přednes může ohroziti
veřejný pořádek, klid a bezpečnost, a pokud jde
o přednes písně »Prapory nechtě vláti* ještě zvlá-
ště proto, že její obsah jest naprosto dvojsmyslný,
plný hrozeb a vzdoru. *
Zákaz »Sudetskoněmeckého pochodu» vylože-
ně odporuje právu. Tento pochod, který nemá
slov, nemůže ani u státních úřadů, ani u obyvatel-
stva vzbuzovati nějakých nepříjemných vzpomí-
nek na dřívější poměry a nemůže ani u účastníků
schůze probouzeti žádnou odezvu státu nebezpeč-
nou. Tento pochod povstal teprve nedávno a ani
svou skladbou, ani žádným jiným způsobem ne-
připomíná zakázaná, státu nebezpečná hudební dí-
la, slovem jest naprosto nevinný a nezávadný.
»Sudetskoněmecký pochod« byl se zálibou hrán
jako úvodní pochod nejdříve u některých místních
skupin sudetskoněmecké strany a později z jisté
tradice na schůzích jiných místních skupin sudet-
skoněmecké strany, takže jistě lze míti za to, že
tento pochod jest skladbou, která se podle staré-
ho zvyku hrává na schůzích sudetskoněmecké
strany.
Tato tradice sama však neobsahuje ani nic
protizákonného, ani nic státu nebezpečného. Když
tedy podbořanský okresní úřad odůvodňuje svůj
zákaz tím, že zahrání tohoto pochodu může ohro-
ziti veřejný pořádek, klid a bezpečnost, nechť ta-
ké uvede, pokud tento pochod jest vůbec s to, aby
ohrozil veřejný pořádek, klid a bezpečnost. Na
tuto otázku však podbořanský okresní úřad ne-
odpoví. Není totiž možné konkrétně to odůvodniti.
Podbořanskému okresnímu úřadu nešlo také o to,
aby zákazem »Sudetskoněmeckého pochodu« chrá-
nil veřejný pořádek, klid a bezpečnost, nýbrž o
to, aby schůzím sudetskoněmecké strany odňal
jakýkoliv svěží dojem, každou změnu a každý
psychologický prostředek, jak upoutati pozornost
posluchačů. Podle vůle podbořanského okresního
úřadu mají schůze sudetskoněmecké strany dělati
na návštěvníky vyloženě nudný dojem, aby se tak-
to návštěvnici odradili a nedocházeli na politické
schůze sudetskoněmecké strany.
Podbořanský okresní úřad se pokouši zákazem
»Sudetskoněmeckého pochodu« zbořiti tradici,
která se vyvinula u sudetskoněmecké strany. Pod-
bořanský okresní úřad má zájem na tom, aby se
v sudetskoněmecké straně nevytvořily žádné tra-
dice, poněvadž pro každé společenstvo mají jistou
přitažlivost a jsou jistou jeho silou. Podle vůle
okresního úřadu, jenž jest více než jasně zřejmý
5
z jeho chování k sudetskoněmecké straně v pod-
bořanském okrese, má však sudetskoněmecká stra-
na, zůstati slabá a bez tradic. Okresní úřad jedná
tedy se sudetskoněmeckou stranou nikoliv jako
nestranný správní úřad, nýbrž způsobem jedno-
stranně politickým a předpojatým.
Nejvyšší správní soud několikrát konstatoval,
že pouhé dovolávání na ochranu veřejného klidu,
pořádku a bezpečnosti nestačí, aby udrželo zákaz
správního úřadu. Správní úřad jest naopak povi-
nen při každém zákazu uvésti konkrétní skuteč-
nosti, které opravňují k mínění, že nebude-li zákaz
dodržen, bude porušen veřejný pořádek, klid a
bezpečnost. Okresní úřad se však zásadně, jak jest
zřejmo z několika jeho rozhodnutí, nedrží těchto
přirozených požadavků, které vytýčil nejvyšší
správní soud.
Podbořanský okresní úřad zakázal nejen Su-
detskoněmecký pochod, nýbrž i přednes písně
Prapory nechtě vláti, a to, jak uvádí, proto, že
její obsah jest naprosto dvojsmyslný, plný hrozeb
a vzdoru. Zde uvádíme obsah této písně:
Prapory nechte vláti, chcem útokem teď hnáti
vojáků jak je zvyk.
Houf ztracený ať v čele si zaútočí směle.
za ním jdem - hustý šik.
Zdi hradeb ztečem a věže smetem mečeni,
vstup v město bude žert.
Kdo nám chce bránit v běhu, nám zprotivit se
v střehu.
toho si vezmi čert,
V semknutých řadách na ně a vpřed jen
odhodlaně.
Nechť padne ten či ten!
Kdo s námi němůž běžet, zadýchán zůstaň
ležet,
vyčkej si soudný den!
Tato píseň jest, jak jest na první pohled zřej-
mo, starou vojenskou písní ze středověku. Slova
a nápěv písně mají zvláštní, povzbuzující ráz.
Píseň neobsahuje ani jediného slova a ani nej-
menší myšlenky, která by odporovala idei česko-
slovenského státu. Podbořanský okresní úřad na-
zývá však tuto píseň dvojsmyslnou, ale neodůvod-
ňuje, pokud je dvojsmyslná. Pod slovem dvoj-
smyslný rozuměl okresní úřad asi státu nebez-
pečný. Jak může tato píseň býti státu nebezpeč-
nou, když povstala staletí před založením repu-
bliky?
Jest to jedna z četných krásných lancknecht-
ských písní, na které jest německé písemnictví
tak bohato. U lancknechtských písní jest ovšem
přirozené, že jsou vzdorné. Ale co jest na tomto
vzdoru nebezpečného státu?
Zakázaná píseň obsahuje však prý mimo to
ještě hrozby. Jaké hrozby obsahuje, podbořanský
okresní úřad zase neuvedl. Obviňuje tedy hro-
madně, což není ničím konkrétním odůvodněno.
Při tom budiž poznamenáno, že se tato píseň v
posledních letech stala tradiční písní sudetskoně-
mecké strany.
Jest zbytečné mluviti o právním obsahu odů-
vodněni výměru podbořanského okresního úřada.
Okresnímu úřadu nešlo o to, aby svůj zákaz práv-
ně odůvodnil, při zákazu šlo mu zase jen o to,
aby schůzi sudetskoněmecké strany učinil pokud
možno suchopárnou, neboť suchopárnost odpuzuje
návštěvníky schůze. Tak aspoň doufá podbořan-
ský okresní úřad.
Nemusíme jistě zdůrazňovati, že takový po-
stup okresního úřadu nemůže činiti nároku na ne-
strannost. Aby zabránil vývoji sudetskoněmecké
strany, podbořanský okresní úřad omezuje velmi
citelně shromažďovací svobodu.
Vynalézá stále nové zákazy, aby vývoj su-
detskoněmecké strany vtěsnal do prostoru pokud
možno nejužšího. Takový postup však nejen od-
poruje zákonu, nýbrž dlužno ho v zájmu národ-
ního dorozumění sudetských Němců s českým ná-
rodem také co nejvíce litovati.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest ministr vnitra ochoten se postarati,
aby podbořanský okresní úřad vydávaje své zá-
kazy vždy je odůvodnil konkretními skutečnost-
mi?
2. Jest ministr vnitra ochoten upozorniti vše-
chny své podřízené správní úřady, že každý jejich
zákaz, vydaný podle organisačního zákona, musí
býti konkretně odůvodněn?
3. Jest ministr vnitra ochoten se postarati, aby
podbořanský okresní úřad svévolně neomezoval
programy schůzí sudetskoněmecké strany a neči-
nil je suchopárnými?
4. Jest ministr vnitra ochoten se postarati, aby
podbořanský okresní úřad při příštích schůzích
sudetskoněmecké strany bez námitek schválil
přednes hudební skladby Sudetskoněmecký po-
chod a přednes písně Prapory nechtě vláti ?
V Praze dne 24. ledna 1936.
Illing,
Axmann, Birke, dr. Köllner, Nemetz, inž. Richter,
Liebl, Stangl, Frank, Kundt, Fischer, Hollube.
Jobst, Jäkel, Nickerl, Knorre, Sogl, Sandner,
dr. Rosche, dr. Jilly, dr. Peters, inž. Künzel,
Gruber.
282/V. (překlad).
Interpelace
poslance inž. W. Richtera
ministru vnitra,
že policejní komisařství v Ústí n. L. proti
zákonu zakázalo hráti hudební skladby.
Ústecké policejní komisařství zakázalo vše-
obecným výnosem hráti ve svém obvodě všech-
ny pruské a staré rakouské pochody.
6
Policejní komisařství jest sice formálně opráv-
něno vydávati všeobecné zákazy. V tomto přípa-
dě jde však o zákaz, který jest právě tak neodů-
vodněný jako neúčelný a nerozumný.
U těchto pochodů jde o hudební skladby, kte-
ré mají především historickou a nepopiratelnou
hudební hodnotu. Na důkaz jejich historické hod-
noty stačí poukázati na jména těchto pochodů a
proč povstaly. Nejlepším důkazem jejich hudební
hodnoty jest však to, že tyto pochody po četné
desítky let nebo dokonce staletí byly u nejšir-
ších vrstev obyvatelstva oblíbeny a neztratily nic
na své hudební působivosti.
Postup ústeckého policejního komisařství jest
nanejvýš úzkoprsý. Připomíná doby rakouské ab-
solutní policejní moci a doby nejhoršího poruční-
kování nad soukromým životem státních občanů,
tedy doby, na které jsme ochotni pohlížeti jako
na dávno překonané. Tímtéž právem mohlo
by ústecké policejní komisařství zakázati i zpívati
všechny staré vojenské a lancknechtské písně,
poněvadž nám připomínají bývalé mocenské po-
měry.
Ústecké policejní komisařství nedá se uvésti
v soulad s moderními demokratickými poměry.
Naši demokratičtí činitelé nesmějí připustiti, aby
povstala domněnka, že se nynější nový stát musí
obávati minulosti a chce vymazati každou vzpo-
mínku na její svědky. Každý právě trvající stát
jest výronem všech státoprávních sil minulosti.
Není úplného odpoutání nynějšího stavu našeho
státu od všeho toho, co se dříve dělo na tomto
státním území. Do jisté míry se považuje nynější
stát za nástupce v tradicích států, které dříve
byly na jeho státním území. Zákaz hudebních skla-
deb, které připomínají minulost, jest tedy nejen
velice úzkoprsý, nýbrž i velice nemoudrý, poně-
vadž se státní obyvatelstvo takovými zákazy pří-
mo povzbuzuje, aby je srovnávalo s dřívějšími
policejními poměry. Mimo to tento zákaz, jako
každý zákaz působí neklid mezi obyvatelstvem,
jemuž se v tomto případě tím tíže dá zabrániti, že
prostý člověk z lidu nedovede pochopiti, proč o-
blibené staré pochody byly zakázány.
Zákaz pochodů jest však i značným omeze-
ním svobody uměleckého pohybu obyvatelstva v
ústeckém okrese. Při tomto zákazu jde, jak jsme
se již zmínili, o skladby hudebně cenné. Hodnota
hudebních skladeb vyplývá již z jejich stáří. Po-
něvadž není nových pochodů, které by nepřipo-
mínaly minulost, a s cizími pochody, které nevy-
růstají z půdy národa, se obyvatelstvo sotva spřá-
telí, nebude v ústeckém okrese, dokud bude tento
zákaz platiti, asi možno, aby si obyvatelstvo hud-
by milovné poslechlo hodnotný hudební pochod.
Tážeme se ministra vnitra:
1. Jest ministr ochoten se postarati, aby ú-
stecké policejní komisařství odvolalo neodůvod-
něný a kultuře odporující zákaz hráti všechny
pruské a staré rakouské pochody?
2. Jest ministr ochoten se postarati, aby oby-
vatelstvo v obvodu ústeckého policejního komisař-
ství nebylo dále zneklidňováno zbytečnými záka-
zy a nebyl bržděn bez důvodů jeho soukromý a
kulturní život?
3. Jest ministr ochoten se postarati, aby si
i policejní komisařství Československé republiky
osvojila chování správních úřadů západních demo-
kracií a pokoušela se dáti obyvatelstvu cítiti tlak
správního aparátu pokud možno co nejméně?
V Praze dne 24. ledna 1936.
Inž. Richter,
Birke, Axmann, Jäkel, Nemetz, Stangl, dr Köllner,
Nickerl, Liebl, dr Rosche, inž. Lischka, Illing, Fi-
scher, Knorre, Hollube, Sogl, Jobst, Gruber, dr
Peters, dr Jilly, inž. Künzel, Frank, Kundt,
Sandner.
282/VI. (překlad).
Interpelace
poslance dr H. Neuwirtha
ministrovi vnitra,
že bruntálský okresní úřad neprávem po-
trestal dva členy sudetskoněmecké
strany.
Bruntálský okresní úřad odsoudil členy su-
detskoněmecké strany Rudolfa Langra, truhlářské-
ho pomocníka z Bratříkovic č. 60, a Ervína Tatze-
la, obchodního pomocníka z Bratříkovic č. 25.
k pokutě po 50 Kč nebo k 48 hodinám vězeni, po-
něvadž v této obci vylepili takové množství vo-
lebních plakátů, že byl tím porušen veřejný klid
a pořádek a vzbuzeno veřejné pohoršení.
Oba tito členové sudetskoněmecké strany po-
dali brněnskému zemskému úřadu proti tomuto
trestnímu výměru odvolání, ve kterém především
uváděli, že bruntálský okresní úřad skutečně ne-
prokázal, že vylepením volebních plakátů byl po-
rušen veřejný pořádek a vzbuzeno veřejné pohor-
šení.
Brněnský zemský úřad však potvrdil trestní
nález bruntálského okresního úřadu a prohlásil, že
je zbytečno dokazovati, že byl porušen veřejný po-
řádek a vzbuzeno veřejné pohoršení, jelikož oba
členové sudetskoněmecké strany skutečně vylepi-
li velké množství volebních plakátů. Rozhodnutí
zemského úřadu zdůrazňuje, že oběma členům su-
detskoněmecké strany se nepřičítá za vinu, že vy-
tepili volební plakáty, což samo sebou nelze VY
týkati, nýbrž že vylepili příliš mnoho plakátů.
Může-li nějaké rozhodnutí správního úřadu
jasně znázorňovati, jak nižší správní úřady jsou
jednostranně zaujaty proti členům sudetskoně-
mecké strany, jest to právě toto rozhodnutí.
Jiné strany právě tak jako sudetskoněmecká
strana vylepily plakáty v Bratříkovicích, ale po-
čet jejich plakátů nevzbudil veřejného pohoršeni.
7
Ostatně musí býti politickým stranám ve vo-
lebním boji dovoleno, aby si samy určily počet
svých plakátů. Dokud se politické strany drží
ustanovení zákona, nemůže v době volebního bo-
je žádný správní úřad předpisovati, kolik plakátů
smí každá strana vyvěšovati v některé obci, ne-
boť jinak by se mohlo mluviti o úřední autorisaci
volebního boje, na kterou zákon nepomýšlí.
Jest to povážlivé znamení zpolitisováni našich
správních úřadů, že se urážejí větším počtem vo-
lebních plakátů sudetskoněmecké strany, které by-
ly za volebního boje vyvěšeny v čistě německé
obci, a jsou tím popuzeny.
Úkolem okresních úřadů jest zamezovati ne-
zákonitosti. Není však jejich úkolem odívati poli-
tické hodnocení úředními výměry a jimi zahajo-
vati pronásledování členů sudetskoněmecké strany.
Jak bruntálský okresní úřad, tak i brněnský
zemský úřad postrádal v této věci té míry poli-
tické nestrannosti, kterou lze právem předpoklá-
dati u správního úřadu. Jest to rozhodně polito-
vání hodné znamení předpojatosti, když jak brun-
tálský okresní úřad tak i brněnský zemský úřad
tvrdí, že velký počet volebních plakátů sudetsko-
německé strany vzbudil u bratřikovického oby-
vatelstva veřejné pohoršení. Při volbách do po-
slanecké sněmovny dne 19. května 1935 bylo v
Bratříkovicích ze všech 208 hlasů odevzdáno 138
hlasů pro sudetskoněmeckou stranu. To jest 67%
všech hlasů!
Jak může tedy bruntálský okresní úřad a
brněnský zemský úřad tvrditi, že sudetskoněmecká
strana svými prý příliš četnými volebními plakáty
porušila veřejný pořádek a vzbudila veřejné po-
horšeni?
Způsob, jak bruntálský okresní úřad a brněn-
ský zemsky úřad vtěsnávají nevinnou a podle zá-
kona lhostejnou skutečnost pod trestní ustanovení
organisačního zákona, jest příznačný pro úpadek
naší administrativy.
Tážeme se tedy ministra vnitra:
1. Ví ministr o výše vylíčené skutečnosti?
Schvaluje ministr postup bruntálského okresního
úřadu a brněnského zemského úřadu? Schvaluje
ministr zvláště postup brněnského zemského úřa-
du, který ve svém výměru, jenž má konečnou
platnost, neuvádí konkrétního odůvodnění, pokud
vyvěšeni plakátů porušilo veřejný klid a pořádek
nebo vzbudilo pohoršení?
2. Jest ministr ochoten se postarati, aby jeho
podřízené správní úřady užívaly vůči členům su-
detskoněmecké strany téhož měřítka jako vůči čle-
nům jiných stran a českého národa?
V Praze dne 24. ledna 1936.
Dr. Neuwirth,
Obrlik, inž. Küinzel, dr. Rosche, May, dr. Jilly, inž.
Richter, dr. Hodina, Stangl, Knorre, dr. Peters, dr.
Eichholz, Sandner, Wagner, Wollner, Hollube,
Nickerl, inž. Peschka, dr. Köllner, Nemetz, Sogl,
Georg Böhm.
282/VII (překlad).
Interpelace
poslance dr. A. Kellnera
ministru sociální péče
o protizákonném postupu při jmenování
sociální komise ve Vrchní Orlici.
Dne 21. prosince 1935 dostavil se k obecnímu
starostovi ve Vrchní Orlici četnický strážmistr
Kainar s druhým celníkem a prohlásil, že mu žam-
berský okresní úřad nařídil, aby si vyžádal ná-
vrhy k sestavení nových obecních sociálních ko-
misí. Četník žádal, aby mu obecní starosta jme-
noval osm osob, které by mohly převzíti úřad
členů obecní sociální komise. Poukázal při tom na
výměr žamberského okresního úřadu, jejž držel
v ruce a oznámil, že se smějí jmenovati jen tací
voličové z obce, kteří patři k nynějším vládním
stranám.
Když obecní starosta a obecní tajemník se
tomu divili, ukázal četník na jedno místo ve vý-
měru okresního úřadu a ukázal oběma obecním
činovnikům označení »státotvorné strany«.
Poznamenáváme, že v obci Vrchní Orlice
v době, kdy toho četník žádal, byla již obecní
sociální komise. Cleném této komise jest také
Emil Winge, který patří k sudetskoněmecké stra-
ně. Tato stará komise měla býti nyní rozpuštěna
a měla se utvořiti nová podle návrhů, jež si vy-
žádal četník Kainar. Na výslovnou žádost četníka
nesměl obecní starosta jmenovati žádného člena
sudetskoněmecké strany, poněvadž četník každého
z těchto členů odmítl, dovolávaje se podmínky
státotvorné strany ve výměru okresního úřadu.
Tážeme se ministra sociální péče:
1. Ví ministr o výše vylíčeném stavu věci?
2. Jak souhlasí vylíčený postup žamberského
okresního úřadu a četníka Kainar a se zásadami
demokracie a rovnoprávnosti?
3. Jest ministr ochoten pohnati k odpo-
vědnosti odpovědné správce žamberského okres-
ního úřadu pro jejich stranický a protiústavní
postup?
4. Jest ministr ochoten se postarati, aby su-
detskoněmecká strana byla přiměřeně zastoupena
v sociální komisi obce Vrchní Orlice?
V Praze dne 24. ledna 1936.
Dr. Kellner,
Knorre, Gruber, Illing, Liebl, Wollner, Nemetz,
inž. Lischka, Budig, Sandner, Frank, Wagner,
Obrlik, dr. Peters, Hollube, inž. Schreiber, Kundt,
inž. Künzel, Nickerl, Fischer, G. Böhm.